Týnec Nad Sázavou

TNEC NAD SZAVOU k historickm koenm msta
TNEC NAD SZAVOU k historickm koenm msta
Tnec nad Szavou 2006
Oblka: Tneck hrad, Ladislav ala, akvarel
Redakn rada: Zdenk Bezina, Mgr. Pavel Mare, Mgr. Daniel Povoln, Frantiek pek , Ing. Ladislav ala Autorsk kolektiv: Ji Borovika, David Brooker, Zdenk Bezina, Mgr. Josef kovsk, Marta Duchkov, Marie Fierov, MUDr. Miloslava Fumferov, PhDr. Dagmar Hjkov, Jiina Hametov, Alena Homolov (fotografie), Miloslava Hranostlov, Stanislav Janda, PaedDr. Janeta Jandov, Vra Junov, Miroslav Kalina , Ji Konvika, Vclav Korbel, Josef Kovrzek , Josef Kraif , Jan Krej, Marcela Krejkov, Zdenk Kuchta, Mgr. Pavel Mare, Iveta Mrhov, Ivana Novkov, Mgr. Dana Oktbcov, Mgr. Daniel Povoln, PhDr. Eva Prochzkov, Lumr Richter, RNDr. Ludk efrna, CSc., Frantiek pek , Miloslav pek , Petr Tybitancl, Mgr. Dagmar Urbanov, PhDr. Libue Vov, Antonn Vendr , Frantiek Vild , Pavel Vilmek (fotografie), Ji Vrbata, Marta Vratov, Lucie Zadrailov, Jana Zdkov, Ing. Ladislav ala, Lenka uiov
Msto Tnec nad Szavou 2006
ISBN 80-239-7791-1
Ven teni, ve svch rukou drte historicky prvn ucelenou publikaci o minulosti a souasnosti sdelnho celku, kter nese nzev Tnec nad Szavou. Zmr vydat tuto publikaci schvlilo zastupitelstvo msta v roce 2003. Souasn bylo rozhodnuto, e pro ppravu knihy nebude najata dn profesionln agentura a e vyuijeme pedevm znalost a schopnost mstnch pamtnk a zjemc o historii. Vznikl tak pracovn tm, jeho zklad tvoili lenov vlastivdnho klubu, a ke spoluprci bylo zskno nkolik profesionlnch historik. Kniha poutav provz tene nejen histori Tnce a okolnch osad - dnes mstnch st, ale dotete se tak mnoho zajmavho o prod a krajin Tnecka. Znan pozornost je vnovna souasnmu ivotu ve mst, kter se vyrovnv s nutnmi dsledky spoleenskch a hospodskch zmn v 90. letech dvactho stolet a jakoby se nadechuje k novmu ivotu - v hospodsk, spoleensk, sociln, sportovn i kulturn oblasti. O tom koneckonc svd i vle ke zpracovn a vydn tto publikace. Je moj milou povinnost podkovat vem, kte se o vydn knihy o Tnci nad Szavou zaslouili. Zvlt chci vyzdvihnout pnos vlastivdnho klubu a jeho pedsedy Mgr. Daniela Povolnho a dle nenavnho organiztora a autora mnoha stat v tto knize, lena vlastivdnho klubu Ing. Ladislava aly. Vm, e kniha Tnec nad Szavou najde pedn msto nejen v knihovnch mstnch oban a instituc, ale e se dstojn zaad mezi obdobn poiny jinch mst a obc v republikovm mtku. Peji Vm mnoho krsnch chvil strvench ve spolenosti tto publikace.
Zdenk Bezina starosta msta srpen 2006
Vnovn: Tato kniha je vnovna vem obanm Tnecka, kte se zaslouili o zachovn povdom o jeho minulosti do dnench dn.
SPOLUFINANCOVNO EVROPSKOU UNI

EVROPSKM ZEMDLSKM ORIENTANM A ZRUNM FONDEM (EAGGF)
vod za redakn radu a autorsk kolektiv
V lt r. 2004 Mstsk ad v Tnci nad Szavou oslovil leny naeho vlastivdnho klubu pny Frantika pka, Ing. Ladislava alu i mne a tak profesora beneovskho gymnzia Mgr. Pavla Maree. Na prvn schzce ns pak starosta msta pan Zdenk Bezina seznmil se zmrem msta vydat s na pomoc knihu o historii Tnce. To, e si dnes mete pest tyto a mnostv nsledujcch dk, je dkazem, e jsme tuto vzvu pijali a pes adu problm a pekek, nanetst i pes mrt Frantika pka v listopadu 2004, kter po destky let s pelivost sob vlastn shromaoval dokumenty, vzpomnky a fotografie k historii Tnecka, jsme tento zmr uskutenili. Pi tto pleitosti je teba podkovat vem lenm a lenkm autorskho kolektivu, kte se uvolili a obtovali nezbytn mnostv svho volnho asu, aby s potebnou dvkou erudice zpracovali ty kapitoly, ke kterm podle naeho mnn maj nejbli vztah a tm i nejvt mru fundovanosti. Nememe ani opomenout a nevyjdit dky vem obanm Tnce a jeho mstnch st, kte usedli ke svm psacm strojm i potam a sepsali krtkou i podrobnj historii svho spolku, zavzpomnali na sv kamardy a blzk, zalovili ve sv pamti a odnkud z pran temnoty vythli na denn svtlo zaloutl fotografie dvno zapomenutch udlost. Tnec nad Szavou a jeho okol mlo a m svou osobitou prodn krsu, mlo a m svou neotele zajmavou historii, pesto jako by ilo a ije zdnliv poklidnm rytmem tato kniha vak zdaleka neme postihnout vekerou jeho pestrost. Pedkldan publikace nen a ani neme bt vyerpvajcm pehledem vech historickch udlost, vech osob a osobnost i vech obrazovch materil, kter se k Tnci a k jeho dnenm osadm vou. Nen ani jednoznanm a uhlazenm vkladem, kter nepipout pochybnosti a perfektnost zpracovn odrazuje od dalho zkoumn. Pozorn a nron ten zajist zjist, e se nkter informace na rznch mstech opakuj a to pedevm na rozhran jednotlivch historickch pas nebo teba u tmatickch kapitol. Je tomu tak proto, e udlosti trvaj v ase nezvisle na tom, jak se jim dodaten sname vnutit hranice, a tak tch opravdu vznamnch nebo z pohledu autora zajmavch, ppadn pounch phod, vzhledem k naim dnenm kadodennm zkuenostem, nen tolik, aby se je kad zvl, a v navzjem se pekrvajc, doplujc i vyluujc a poprajc se podob, nesnail chpavmu a vnmavmu teni po svm vysvtlit. Tm, kte budou cokoliv postrdat i tm, kte si vci pamatuj jinak, a si prosm pozorn petou nsledujc dky.
V r. 2008 by si ml Tnec nad Szavou pipomenout 690 let od prvn psemn zmnky o sob, pestoe jeho koeny sahaj do podstatn hlub minulosti. Chtl bych proto touto cestou vyzvat ty, kte se nm a dosud neozvali, kte nm maj a hlavn chtj nco ci a ukzat, aby pekonali sami sebe a aby se nm pihlsili na mst a vydali sv svdectv, svj pohled na nai spolenou minulost.
Daniel Povoln
GEOGRAFICK
A PRODN POMRY TNECKA
Ludk efrna
Tnec nad Szavou
Popis prody okol Tnce najdete v rzn odborn literatue, kterou zde sten citujeme, a v popularizanch publikacch, jako nap. v turistickch prvodcch, soupisech chrnnch zem Chrnn zem R, sv. XIII Stedn echy (Loek, Kubkov, pryar a kol., 2005) a ve sborncch, z nich dobrm zdrojem podrobnost o mstn prod je Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka, vydvan od konce 50. let kadoron Okresnm muzeem ve Vlaimi (dnes Muzeum Podblanicka) a Sttnm okresnm archivem v Beneov.
Krajina, ve kter je poloen Tnec s pilehlmi osadami Pecerady, Krusiany a Podlusy je jist malebn a snad prvem meme pout poetickho vrazu bukolick. Plat to jak pro starousedlky, tak i pro nov usdlence a nvtvnky z daleka. Pedevm pro rodky se rz krajiny stv podvdom jakmsi mtkem estetickch hodnot, kter ho pak doprovz i do odlehlch konin svta. Pahorkatina s mozaikou les, pol a luk, oste zaznut dol Szavy s meandrujcmi ptoky a thl nvr s dalekmi vhledy. K severu a zpadu na temn tptnsk lesy s vrchem Gryblou a Vlkovou a na jih a vchod s neopakovatelnou scenri domi-
Tnec v dol Szavy s masivem Vlkov (529 m n. m.) v pozad
nant nch vrch Konopiskho i eranskho Chlumu a Nettick hory. Takto uspodan horizonty jsme schopni odliit od krajin nedaleko od ns, nap. na Neveklovsku i Sedlansku, podobn uklidujcch svoj pjemnost. V tto krajin si me kad po svm hledat a snad tak nalzt msto, as a polohu k dosa-
Lesnat vrchol Chlumu (505 m n.m) m zbytky pvodnch buin - pohled od Chovic
12
k historickm koenm msta
Chlum a Chvojen od Tnce
en rovnovhy tla a due. Podle mho nzoru pohled na Chlum a Chvojen z tto polohy ns posune nejble k tomuto stavu. Tento romantick vod budi peruen cynickou parafrz znmho pslov, kter by mohlo znt vude dobe, tak pro bychom se vraceli dom. Mnohdy se tak chovme, vdy nedostatek respektu ke krsm krajiny by se dal jednodue dokzat na tolika prohecch, kterch se vi svmu okol dopoutme. Nejen ukldnm odpadk za hranic vlastnho pozemku a nedodrovnm vech tch pravidel, kter jsou soust zkon o ochran prody a krajiny, ale i nap. v koncepn prci zastupitelstva i mstskho adu pi tvorb a respektovn zemnho plnu. Stle je co zlepovat.
Pohled na Pecerady od zpadu
13
Tnec nad Szavou
dol Janovickho potoka mezi Krusiany a Tncem od vchodu
Veker promnlivost prody existuje nezvisle na ns, utvela se v geologick historii a pod vlivem mncho se klimatu. Je spjata s promnlivost irokho okol a vlastn i celho svta. Meme si to ukzat na jednotlivostech, kter spojeny v jeden celek tvo prodn prosted a krajinu. Zkladem jsou horniny, je psobenm klimatu zvtraly a daly vzniknout pdm i relifu. Byla tak vytvoena podmnka pro rst vegetace, kter ve zakryla, chrnila a vytvoila vhodn prosted pro ivoichy i lidi. Krajina m velkou regeneran schopnost a jej vvoj vede k jist rovnovze. Zatm to plat a nemusme se pokouet dokzat opak. V nkterch stech esk republiky a svta se situace dostala psobenm spolenosti na produ do stavu nenvratnho pokozen. U ns zatm proda regeneruje. To, co se dve jevilo jako drastick zsah do jej tve, je opt pohlceno vegetac a splyne s okolm. Tak nap. mohutn nsep a ternn zez uvaovanho silninho obchvatu Tnce na levm behu Janovickho potoka v mstn lokalit Soudovka, kter zaal bt ve tyictch letech budovn nmeckou okupan sprvou. Zde se po 2. svtov vl-
Panoramatick pohled na Tnec ze stechy bval uheln teplrny
14
ce jezdily ternn motocyklov zvody a msto bylo zcela hol. Tak pvodn leen Rud armdy z r. 1945 v lese jin od kostela a nebo pozdj tbor Sovtsk okupan armdy z r. 1968 v lese Smolinka u Krusian dnes ji nikdo v ternu nenajde. Ve sv dob se tato msta zdla jako velk jizvy v krajin. m je tedy nae okoln krajina zajmav? Jist to je mozaika pomrn malch les, pol, luk a rozptlen zele, hlavn podl cest a vodnch tok. Tento charakter nen cenn jenom esteticky, ale usnaduje ivot zve a pijatelnou rozmanitost ivota. Vstupujeme do postindustriln etapy vvoje spolenosti a pomalu si zvykme na ochranu prody vyadujc na aktivn ast a zanme pemlet v relacch hlavnho cle, kterm je udriteln rozvoj. Momentln zisk a rozvoj obce ve smyslu kvantitativnch ukazatel jako jsou poet obyvatel, pjem na hlavu, mnostv pracovnch pleitost apod. m mnoho negativnch strnek a v budoucnu se nemus projevit jako to, co nm ivot vytvo pjemnj. Zatm se tak da chrnit krajinu ped spontnnm roziovnm rekrean zstavby a dret hranice msta a obc pomrn v ostr linii vi okoln krajin. Doufejme, e se to bude dait i v budoucnu, kdy se bude s nejvt pravdpodobnost neporuen krajina rovnat vznamn investici do budouc atraktivity Tnecka. Pro vechny, kte se zajmaj o tento kraj, a se stanou nsledujc informace nejen strohou faktografi, ale i inspirac k dalmu poznvn a snad i odhodlnm k novm inm, ktermi bychom ddictv pro nae potomky jet vce zhodnotili.
GEOLOGICK ZKLAD
S horninami v podlo se to m jako s podstavcem. Ten je stlej, pev rzn sochy, vztyovan a strhvan podle momentln situace. Horniny v naem podlo tak pamatuj v dvnch geologickch dobch jin povrch, eky, moe, ivoistvo i rostlinstvo. Obrazn eeno hork pout, pralesy i mraziv nehostinn pln. Horniny, tento vpravd fundament krajiny, se tvoily dlouho i z pohledu geologickch dob, ve kterch je lidsk rod pouh nicota.
15
Tnec nad Szavou
n sedimenty spraov hlny svahoviny terasov trky a trkopsky granodioryty (uly) gabra a gabrodioryty iln porfyrity a aplity metamorfovan bidlice a rohovce vodn plochy
Geologick zklad Tnecka
Zkladnm prvkem horninov stavby je ula, kter je sprvn geologicky nazvna jako granodiorit. Je soust velkho Stedoeskho granitickho plutonu, kter se thne jihozpadnm smrem od val a do podh umavy k Horaovicm a Suici. Tento pluton je pozstatkem bretosk fze hercynsk orogeneze; obdobn horniny podobnho st (devon) meme najt v Bretani. M mnoho mstnch zvltnost podle mineralogickho sloen a nae hornina se odborn jmenuje biotiticko-amfibolick granodiorit i tonalit poszavskho typu. Ten, jako i ostatn typy, vznikl utuhnutm hlubinnho magmatu v mladch prvohorch tedy piblin ped 350 mil. lety. ula je nm dvrn znm, protoe se s n kad rodk z dolnho Poszav stle setkv a v rznch lomech a lmcch rozesetch v kraji v podob neporuen (nezvtral) horniny vhodn ke stavebnm i dekoranm elm a nebo hrub zvtralho a narezlho grusu v rznch vkopech i vozovch cestch. Tak zaoblen okovit balvany na povrchu v lesch a v polnch remzcch jsou pznan pro tuto krajinu a svd o tetihornm tropickm intenzivnm chemickm zvtrvn. ula vtiskla charakter na krajin, jej genius loci je vpravd ulov. A nen to jenom pirozen vzhled krajiny a pdy z n vznikl, ale i lidsk rod, kter j byl poznamenn. Mimo zemdlce a vorae bychom jako prototyp starousedlka naeho kraje mohli vidt kamenka. Nejvce tento typ hornin proslavily Porsk lomy na Prosenici a lom v Mrai. Popisovan hornina nen homogen n, ale je hojn prostoupena ilami aplit a porfyrit, kter se thnou vchodo-zpadnm smrem v dlkch a nkolika kilometr. Jsou patrn jako thl vyveniny nap. mezi Bukovany a Krusiany. Tak
16
minety, kter jsou tmav dky bohatmu obsahu sldy biotitu, lze najt a v destkch centimetr mocnch lch. Jsou snadnji zvtrateln a obsahuj relativn hodn bazickch prvk jako vpnku, hoku a draslku. Do rodiny hornin jako je ula meme zaadit i kmen, kter ns nejvce proslavil, i kdy povdomost o tom se ji vytrc. Jde o gabro, hrub krystalickou tmavou horninu podobnho st a pvodu jako ula. Tmav zelenoed barva, tvrd, masivn hornina odpovd sloen minerl jako biotitu, augitu, turmalnu a amfibolitu, minerl bohatch na iviny. V malch masivech ostrvkovitho charakteru prostupuje ulou a dky odolnosti ke zvtrvn tvo vyveniny. Nejznmj je peceradsk gabro, kter bylo v pedvlen dob teno v lomu u peceradsk eleznin zastvky a dopravovno po kolejch na opracovn a letn do kamenick dlny v Porech (Prosenice). Nebylo ledajak, jako dekoran letn kmen ho najdeme v podob nhrobnch kamen nejen na hbitovech v okol, ale do- okovit ulov balvany jako pozstatky tropickstalo se i dle, nap. do Prahy na vye- ho zvtrvn jsou rozesety v naich lesch hradsk nbe, na Vclavsk nmst na obklad budovy Nrodn banky, palc pvodnho ekovho adu i a do nizozemskho Naardenu na pomnk J. A. Komenskho. Dky masivn stavb, neporuen tektonicky, by i v dnen dob nalo uplatnn. Lom a lmk je v naem okol mnoho, kmen se nejlpe lmal tam, kde hornina vystupovala na povrch, to znamen v prudkch svazch tok a na vrcholcch vyvenin. asto tak byly odteny zaoblen okovit balvany, se ktermi se asto v na krajin setkvme. V tchto jen st patrnch lomech se pestalo tit vtinou zatkem 20. stolet. Nap. v Mautnerov lomu (podle Mautnerovch textilnch zvod vlastncch pdelnu v Brodcch, dnes Jawa) naproti Knin, odkud vedla zkokolejka k eleznici a kter poskytl ulu na stavbu elezninho mostu pes silnici na Brodce. Nebo mal Mickv lom na gabro v Peceradech, ve kterm se pestalo tit v r. 1913, lom ve svahu kopce Babinka na vchodnm okraji Krusian, ve kterm se pracovalo jen pleitostn a poskytoval pomrn nekvalitn kmen, pouiteln jako stavebn. V Dunvikch, kter dve patily ke Krusianm, byl blzko rybnka Na hrzi pomrn velk lom na gabro, kter pr bylo vyveno a do Egypta a Rumunska (Vachtl, 1934).
17
Tnec nad Szavou
Podzimn modny na hbtku mezi Krusiany a Bukovany
hav magma stedoeskho plutonu proniklo v mladch prvohorch do starch (starohornch a staroprvohornch) sediment jako bidlic i vpenc a svou vysokou teplotou tyto horniny na kontaktu metamorfovalo pemnilo. Takto metamorfovan horniny, tvoc pvodn pl ul, vak vtinou podlehly po zvtrn erozi a byly vodou odneseny do pradvnch mo. Zstala z nich jenom torza v podob kopc, nkdy nazvanch kontaktn metamorfovan ostrovy, tvoen pevn rohovci. Jmno zskaly podle sv homogennosti pipomnajc rohovinu. Buduj vtinou dominanty v krajin jako chlumy na jih od Tnce s vkami nad 500 m n. m., ale pedevm skalnat prav nrazov beh Szavy s hradem Zboen Kostelec. Mimo jin jsou stm okolo 500 mil. let u ns nejstarmi horninami. Z ostatnch hornin stoj za zmnku rzn nepvodn oblzky zaoblen transportem vodou v koryt Szavy a jejich ptok, pedevm Janovickho potoka. Jsou uloeny v nivch a nebo v terasch a jsou nejvce tvrtohornho st. Tak usazeniny spra, jemnch hlinitch a jlovitch, vtrem unench stic, u ns najdeme a to hlavn na vchodnch svazch dol Janovickho potoka a zpadn od Krusian. Mon jste si vimli labyrintu a nkolik metr hlubokch str, ktermi jsou tyto vchodn svahy brzdny. Dnes jsou porostl lesem, ale pi jejich vzniku, nkdy ve vrcholnm stedovku, se na tchto svazch patrn pslo. Pomstn nzvy jako Cihelna i Pskovec (i nedalek Jlov) jsou dokladem, e nai pedci o charakteru pd a zvtralin vdli a vyuvali je. Geologick st hornin udvan v milionech let je pli velk vzhledem k naemu ivotu i pedkm v na historii. Na pedstavivosti lpe poslou pmr, ve kterm cel geologick vk na planety, tedy 4,6 miliardy let, vtsnme do 24 ho-
18
din od plnoci do pt plnoci. Do jednoho dne, kter si v naem ivot umme dobe pedstavit. V tomto dni se prvn utuhl horniny objevuj ve tyi hodiny rno, v est prvn ivot, sedimenty pozdji pemnn v rohovce na Zboenm Kostelci okolo devt veer, uly pronikaj z hlubin kolem dest, podobn jako se objevuj cvnat rostliny na soui. Deset minut ped plnoc se stdaj doby ledov a vznikaj n terasy, relif se postupn zan podobat tomu souasnmu a vzestup lidskho rodu doloen rznmi archeologickmi vykopvkami zan jen nkolik sekund ped plnoc.
Mozaika hornin rotundy dobe reprezentuje geologii Tnce
Horniny Tnecka ve zdivu rotundy - granodiority, rohovce, minety, gabra
Pro ty, kte se nechtj trmcet za jednotlivmi horninami po okol a zrove trp nedvivost v pravdivost pedchozch dk, mm npad. Navtivte nae nejstar historick budovy. V jejich zdivu, pedevm u rotundy a u trosek hradu Zboen Kostelec, budete mt pestrou mozaiku mstnch hornin jako na dlani.
RELIF A KRAJINA
Relif je povrch, kter vznikl psobenm vnjch ivl na podlon horniny, tedy inky mrazu, eroze a sedimentace vodou i vtrem, chemickho vtrn i psoben rzn ivny, v n se lovk stal tm nejaktivnjm lnkem. Abychom vak na nic nezapomnli, tak musme zmnit i vnitn sly vulkanick i tektonick, kter v rznch dobch zashly do vvoje relifu pomalmi vzdvihy i poklesy nkterch zem podle zlom, vrsnnm a nebo lvovmi vlevy. Jejich vliv na dnen charakter povrchu je sice mlo patrn, ale jist bychom je odhalili nap. v utven n st, smru tok a jejich rozvod. Typem pat povrch Tnecka k pahorkatin, a to ke geomorfologickmu celku Beneovsk pahorkatin. Rozpt nadmoskch vek je pes 200 m, piem nejvy a nejni body jsou nedaleko od sebe, to znamen, e nejvt svahy na-
19
Tnec nad Szavou
jdeme mezi vrcholem ova a dolm Szavy u Zboenho Kostelce. Tento fakt zdrazujeme proto, e velk svaitost spolu s orientac ke svtovm stranm vytv dleit pedpoklad pro rozmanitost ivota a je z prodnho hlediska nejcennj. Proto tak byla v tchto mstech vyhlena prodn rezervace ov. Do souasnosti bylo shromdno mnoho dkaz o tom, jak se povrch Tnecka (jako soust stednch ech i cel Zem) vyvjel. Nechme se tedy vthnout do dje, kter nm nazna jeho hlavn etapy. Kdy se potom zastavte na mstech s dobrm vhledem a pivete oi, mon pi troe fantazie uvidte tu pradvnou krajinu. Souasnou nm ukazuje model relifu Tnecka, na kterm je patrn zasazen Tnce do krajiny vetn vkovch pomr.
Digitln model ternu
Relif v dob vzniku hlavnch hornin uly a metamorfovanch rohovc se nedochoval, pouze vrazn vyveniny kontaktn metamorfovanch ostrov Chlum, Nettick hora, eransk Chlum jsou dkazem, e v na oblasti dolo ve starohorch a starch prvohorch k sedimentaci mocnch moskch usazenin. Mohutn varisk vrsnn t doby, kter vytvoilo horstvo nap Evropou od Bretan a k nm, bylo v pozdjch klidnch geologickch dobch rozrueno, odneseno a zarovnno. Ve tetihorch, asi ped 50 mil lety, bychom u ns nali zarovnan povrch parovinu i penepln kde ln tekouc eky se jen mlce zaezvaly do hlubokch tropickch zvtralin hornin. Ostatn ploiny na rozvodch nap. mezi Krusiany, Chleby a Dunvicemi a nebo mezi Pecerady, Svrovem a Bukovany zddily zkladn rysy tohoto prapovrchu. Svd o tom tak erven zvtraliny a jlovit vrstvy, kter se porznu ve vkopech mohou objevit nehluboko pod povr-
20
Panorama Lutova a eranskho chlumu od Pecerad
chem. Za to, jak relif dnes u ns mme, vdme dvma hlavnm udlostem v nejmladm geologickm obdob mladch tetihor a tvrtohor. Nejprve, jako odezva alpnskho vrsnn, byla tato parovina rozlmna na kry, kter se rzn pohnuly ve vertiklnm smru. To zmnilo smr tok a zpsobilo znanou hloubkovou erozi. Pvodn odvodovn kraje na sever, o em svd nap. tm rovnobn lev ptoky doln Szavy tekouc severojinm smrem (Janovick, Konopisk a Beneovsk potok) v pomrn irokch dolch, bylo radikln zmnno na zpad dky mladmu toku smujcmu do Vltavy. Tento pvodn mal tok strhl zptnou eroz na zpad ve jmenovan pedchdce ek i stedn tok pvodn Szavy, smujc dosud na sever do povod Labe. Dkazem jsou spdov pomry Szavy, kter se z pomrn vyrovnanho spdu okolo 1 promile nhle pod Tncem mn na peejnatou eku o sklonu 3,8 promile. Z toho maj dnes radost pedevm vodci, dve mlyni a vorai. Pot pilo asi 2 miliny let trvajc obdob stdn dob ledovch a meziledovch (pleistocn) a na toto obdob mme dost pamtek. V dobch ledovch, kdy zde panovalo klima srovnateln se sibiskou tundrou, mlo vodn toky Szavy a ptok zanely koryta lomky hornin mrazovho zvtrvn, splavovanch z vych st povod. Horniny takto transportovan v koryt eky byly opracovny do oblzk. V dobch meziledovch bylo tepleji a vlheji ne dnes a vodn Szava usazeniny odnesla a prohloubila sv koryto ve skalnm podkladu. To se opakovalo nkolikrt a vsledkem je nkolik rovn zbytk nch teras, kter lemuj dol Szavy a nkterch jejch ptok. Nejstar jsou relativn nejve, ale u ns je tento sled znan nepln. Poznme je podle plochho povrchu a podle mnostv oblzk kemene a jinch tvrdch hornin. Nejlpe byly vidt nap. na ploince u autobusovho ndra pi stavb domu s peovatelskou slubou, pi jinm okraji stavenit sdlit Knina a v rovni ulice Sadov a ke Chrstu. Tak severn od Krusian je nkolik lokalit s hrub psitmi a kov
21
Tnec nad Szavou
zvrstvenmi sedimenty mocnmi a deset metr, kter byly pleitostn teny pro mstn potebu. Jedn se patrn o risskou terasu, kter je 28 m nad dnenm tokem Janovickho potoka. Tm s uritost se d ci, e Szava za obdob od pchodu prvn doby ledov zahloubila sv koryto o 3540 m. Dalm pozstatkem dob ledovch jsou sprae, kter najdeme nap. v malch zvjch na vchodnch svazch dol Janovickho potoka i ostatnch malch tok. Jedn se o prachovit sediment, kter siln vtry v promrzl krajin bez vegetace navly ve vrcholc posledn dob ledov, nazvan wurm. V nkterch lokalitch, jako je nap. naproti bvalmu lomu pi silnici z Krusian do Tnce, je mon najt i typick a nkolik cm velik vpenit konkrece cicvry. Protoe tyto spraovit sedimenty jsou mkk, a tedy mlo odolvaj erozi stkajc vody po vydatnjch srkch, tak se na tchto svazch v dob maximlnho odlesnn vytvoily hlubok a strm labyrinty str, kter najdete nejen na levobe dol Janovickho a Tloskovskho potoka, ale nap. na zalesnnm svahu dol Szavy proti brodeckmu jezu a v seku mezi Tncem a Podlusy, kde dosahuj hloubky 1015 m. Asi nejmladm povrchovm tvarem, kter je sice prodn, ale k jeho vzniku nemalou mrou pispl lovk, jsou nivy podl tok. Szava samotn m nivu pomrn nevrazn vyvinutou dky sevenmu dol a zlomu ve spdu pod Tncem, ale Janovick potok a sten k nm zasahujc Brejlovsk potok (Vazovnice) nad Brejlovskm mlnem maj nivu v typick podob. Tvo ji nplavy povodovch hln, kter pochzej z eroze po odlesnn na krajiny, jeho maximln mru meme hledat ve vrcholnm stedovku. A co lovk? Ten se v posledn dob stle draznji prosazuje jako vnj exogenn sla, kter m co mluvit do charakteru povrchu. Ji od stedovku se ohraniovaly pozemky, na kterch se hospodailo, mezemi a pkopy, upravovaly se toky, pedevm vstavbou nhon, jez a rybnk a pozdj st silnic a eleznice. Z t doby mme tak jeden pozoruhodn prodn vtvor vodopd na Janovickm potoce nad mlnem Kolanda v Krusianech. Potok tekouc pvodn
Vodopd u Krusian za povodn v r.2002 se zmnil ve velkolepou podvanou
Prodn sly maj sv kouzlo - povode na Janovickm potoce v r. 2002
22
stedem dol byl vstavbou rybnka, zachycenho ji na map prvnho vojenskho mapovn, nhonem sveden ponkud severnji pes skaln stupe tvoen lou tvrdho lamprofyru. Vodopd je 3 metry vysok a hlavn za povodn poskytuje zdn velkolep peeje. Ostatn lidsk stopy jsou spe negativn, protoe lovk m patrn podvdomou snahu zarovnvat a narovnvat. Zarovnvat prohlubn a stre odpady (u ns v 50. a 60. letech hlavn slvrenskmi psky z tovrny Metaz) a narovnvat meandrujc toky. Je teba si uvdomit, e tm narst fdnost krajiny na kor jej pestrosti. Srovnejme nap. napmen tok Janovickho potoka mezi Vclavicemi a Hamry s klikatcm se tokem plnm tnk a bystin v seku mezi Krusiany a Tncem. Natst z pln na podobn melioran pravy v tomto seku ji selo.
Meandry Janovickho potoka po jarn povodni 2006
KLIMA
Dlouhodob prmrn poas odpovd klimatickm pomrm. Jejich charakteristika je zaloena na men nkolika veliin, kter meme pro na potebu omezit na teplotn a srkovou adu. Pravideln se srky a teploty m pes sto let v sti klimatickch stanic a jejich hodnoty se k Tnci vztahuj jen piblin. Vlastn mic stanice u ns tedy nen a odvozen od okolnch stanic (nejbli jsou
23
Tnec nad Szavou
v Leanech, Netvoicch a Po) je vzhledem k promnlivmu relifu nepesn. Velkou roli hraj inverzn polohy, piklonn svahu ke svtovm stranm, nvtrnost a zalesnn i zastavn msta. Na prmrnch ronch teplotch je mon vidt oteplovn, ale padestilet prmr pro nae zem (19011950) podle Atlasu podneb SR a posledn daje HM podle men v letech 19611990 uvd doln Poszav v intervalu 8,19,0 C. Sledovn poas, o nm se v dlouhodobm seku hovo jako o klimatu, bylo, je a bude patrn nejastjm nmtem na hovor, postovn si a lamentovn. Kam ten svt spje, kdy nen tak normln, jako jsme to zavali v mld snhu po ps, led do jara a przdniny bez mrku. Hek je v tom, e promnlivost poas vnmme nejen v prbhu roku tak, jak stoup i kles mnostv pijman slunen energie po zimnm i letnm slunovratu, ale i v prbhu celho naeho ivota, ppadn ivota naich pedk, kte nm to vyprvli. Proto si v pamti dlme jakousi stupnici a dnen poas hodnotme jako odchylku od tchto bnch a nmi oekvanch hodnot. Od posledn doby ledov ped vce jak deseti a dvancti tisci lety dolo k vznamnm klimatickm zmnm, kter jsou alespo v historick dob zachyceny v rznch kronikch, legendch a letopisech. Tak se meme dozvdt, e koncem 15. stolet a zatkem 16. stolet bylo u ns vrazn tepleji a naopak na pelomu 18. a 19. stolet byly tak teskut mrazy, e se tomuto obdob k mal doba ledov. Nkterch pravidelnch odchylek si lid pedevm zemdlci, kte byli na vvoj poas odkzni vimli a ji dvno jsou soust pranostik. Je jich mnoho, ale ty, na kter se meme spolehnout, jsou ti. Medardova kp (tzv. evropsk monzun) jako ervnov ochlazen s pchodem vlhka, bab lto jako ustlen tepl bezoblan obdob konce z a vnon obleva jako vpd teplejho vzduchu z Atlantiku. Ostatn, vetn jarnch zmrzlch mu jsou ji pravdpodobnostn mn vrazn. Zvry o zmnch poas i pravidelnosti odchylek se daj dlat pouze na zklad porovnn dat namench v dlouh ad let. Zkladem vech klimatickch men jsou teploty a srky. Protoe kad krajina m sv zvltnosti, prmrn srky a teploty se mstn li, zle hlavn na nadmosk vce. Na nkolika kilometrech meme pozorovat znan rozdly pedevm v mnostv spadl vody bhem lta a v boukch. asto meme slyet povzdech, v souladu s na stovac povahou tady jsme ve srkovm stnu (e by Mednk?), je tu sucho, musme stle zalvat. Ppadn ti, co nemaj samozsobitelsk pud v zahradnien a co by radji leeli cel lto u vody, maj podezen, e se proti nim spikla proda formou nadmrn zamraenosti a detivosti. O srkch v poslednch esti letech nemusme spekulovat, protoe vm nabzm adu vlastnch men. Standardn srkomr v trochu nestandardn poloze je v nadmosk vce asi 276 m n. m. Namen mnostv vody by se jist od profesionln stanice pli neliilo. Porovnejte si vae zkuenosti s deti poslednch let a vimnte si nkterch odchylek a rekord. Na grafu jsou msn hrny deo-
24
vch srek v milimetrech, to znamen v litrech na metr tveren. Ve skromnm komenti bych upozornil na nsledujc zajmavosti, i kdy si musme uvdomit, e ptilet ada men je na dln zvr pli krtk. Mon za nkolik let se na tato data budeme dvat zcela jinak.
Mnostv spadl vody od r. 2000 vrazn kols, od prmrnho mnostv 580 mm (vzhledem k dlouhodobmu prmru v dolnm Poszav v intervalu 550650 mm/rok) v roce 2000 pes mrn nadprmrnch 660 mm v r. 2001 k vrazn nadprmrnm 828,8 mm r. 2002 a potom dal extrm such rok 2003 se 410 mm, jako by proda chtla odinit vlhko pedchozho roku. Nsleduj roky s mrnm nrstem srek. Extrmn suchmi msci jsou dubny, co je pomrn pekvapiv vzhledem k povsti aprlovho poas a rznm pranostikm. Z hlediska jakchkoliv zemdlskch i lesnickch aktivit to je jasn nevhoda a vyboen z dlouhodobho prmru. Dennm rekordem spadl vody je 74,5 mm z 12. srpna vlhkho roku 2002, nejdelm obdobm beze srek je jen 2005 s jednadvaceti dny bez jedin kapky, naopak bezen 2000 m souvisle 8 dn s detm. Msnm rekordmanem je srpen 2002 se 192,7 mm, nsleduje erven 2003 se 140 mm a ervenec 2005 se 125 mm. Nejsumi msci jsou jen 2005 s 5,8 mm a dubny 2000 a 2002 s hrnem 7,2 a 7,8 mm. Nejdelm obdobm se snhovou pokrvkou byla zima 2005/2006, kdy snh v souvisl pokrvce o mocnosti a 20 cm leel asi 86 dn, v nesouvisl a 100 dn. Takto kumulovan snh vyvolal pi nhlm tn spojenm s deovmi srkami nejvt povode na Szav v poslednch letech s prtokem asi 550 m3/s. Namen mnostv, pedevm vzhledem k povodnm 2002 a 2006, svd k nkterm pirovnnm (1 mm srek pedstavuje 1 l vody na metru tverenm).
25
Tnec nad Szavou
Vznam srek pro vegetaci je pirozen jin v zim a v lt. Mimo vegetan dobu vtina srkov vody spadne jako snh (1 cm snhu je piblin 1 mm vody) a nebo odtee, protoe pda je vodou nasycen a nebo zmrzl. Vpar a dchn rostlinstva (evapotranspirace) jsou v zim minimln, naproti tomu v lt jimi ubv a tetina vody ze srek a navrac se v podob pry do atmosfry. Srpnov denn rekordn srka v r. 2002 74,5 mm, kdy pda ji byla po pedchozch detch nasycena, musela z povrchu pevn odtci. Pipustme-li, e se v pd udrelo jenom 4,5 mm a prelo s podobnou intenzitou na celm povod, pak z povod Janovickho potoka s plochou 159 km2 odteklo asi 11,13 milinu m3 vody. Odtkalo-li toto mnostv ti dny, tak musel bt prtok u st do Szavy 40 m3/s, co je asi o 80 %, vce ne je prmr Szavy. Protoe vak v t dob bylo centrum srek na jihu republiky, spadlo v pramenn oblasti Janovickho potoka podstatn vce vody a prtok u st se pohyboval okolo 55 m3/s, co je vzhledem k uvdnmu stoletmu prtoku 65 m3/s asi osmdestilet voda. Nebo nsledujc. V extrmn vlhkm roce 2002 odteklo v Janovickm potoce do Szavy (tetinu odeteme na vpar a tetinu vody vsklou do pdy a doplujc podzemn vody, ale postupn tak uvolovanou do povrchovho odtoku) piblin 550 mm, to znamen asi prmrn odtok 2,8 m3/s. Pro srovnn v nsledujcm extrm suchm roce 2003 odteklo piblin 273 mm, co pedstavuje prmr jen asi 1,4 m3/s. Tak si meme promtnout do naich pomr svtov extrmy. To bychom se pak litovali. V Atacam v severnm Chile ji neprelo pes sto let a o kousek dl na Hawai v Tichomo spadne ron pes 11 500 mm.
Lvka pes Janovick potok pi povodnch 2002
Pozstatky povodovch hln po povodni na Janovickm potoce v roce 2006
26
HYDROLOGICK CHARAKTERISTIKA TOK TNCE A OKOL

Voda k Tnci neoddliteln pat, msto m pece pdomek nad Szavou. Vzniklo v mst snadnj monosti pebrodn a v mst, kde je mon sledovat a kontrolovat velkou st toku z opevnnho hradu. Vznik a vvoj eky Szavy je popisovn jinde, a proto se soustedme na jej parametry, kter ns jako Poszavany budou asi zajmat nejvce, a to kvalitu vody a protkajc mnostv pedevm za povodn. I kdy z tohoto pohledu nezavme dn dramatick udlosti, je zajmav se se situac seznmit. Dve to bylo dleit pro mlyne, vorae a majitele malch vodnch elektrren, dnes pedevm pro turistiku, kter u ns je vzna na eku a to, jestli je eka splavn a ist pro koupn, rozhoduje o spokojenosti nvtvnk i ns. Zkladn hydrologick charakteristiky jsou nsledujc. povod Szavy m plochu 4349 km2, vrazn pevauj levostrann ptoky dlka toku 219,4 km, Tnec le na 19,2 km Szavy prmrn prtok pi st 25,2 m3/s, v Tnci cca 23 m3 specifick odtok z povod je prmrn 5,8 l/s/km2
Janovick potok je na doln Szav nejvt levostrann ptok. Jeho povod je vt ne Konopiskho a Beneovskho potoka, m 159,2 km2 pi dlce dol 26 km. Povodn nejsou na Szav takovou prodn katastrofou jako u ek se irokou nivou. Hluboko zaznut dol a smr toku od vchodu na zpad (srky pichzej vtinou opan) nepodporuj irok rozliv a vysokou povodovou vlnu. Proto kody nebvaj tak rozshl. Nejastj jsou povodn zimn i z asnho jara pi oblevch, kdy taje snh a pda je promrzl a nebo nasycen vodou, a letn z pvalovch boukovch srek. Tak posledn letn povode v r. 2002 pela bez velkch kod. Hor situace patrn byla na Janovickm potoce, nap. v Krusianech. O tto povodni mme erstv daje o pinch a nsledcch, a tak tedy v kostce shrme to podstatn. Teba se to v budoucnu hod.
27
Tnec nad Szavou
Mohutn srky putovaly ze Stedomo do ech, kde se tepl vlhk vzduch ochladil a pdy ji dve nasycen vodou z pedchozch mench srek nebyly schopn pojmout velk mnostv vody. Dv mimodn vydatn vlny srek ve dnech 6. 8.7. 8. 2002 a 11. 8. 13. 8. 2002, kter zashly postupn tm cel zem povod Vltavy, zpsobily extrmn prtoky na bezmla vech tocch ve sprv Povod Vltavy. U ns v tomto obdob spadlo pouze 190 mm vody, vt srky byly v pramennch oblastech Szavy a Janovickho potoka. Szava kulminovala v Nespekch a 15. srpna v dopolednch hodinch na rovni desetiletho prtoku se 400 m3, a nedolo tm tak ke stetu s kulminanm ptokem ve Vltav. Stolet voda v Szav v Tnci m vypoten prtok 770 m3. Podle prbhu povodn na Janovickm potoce se d pedpokldat, e voda byla padestilet a stolet, doshla vky v obci nezaznamenan nejmn od 30. let 20. stolet, piem nkolik dom bylo pmo ohroeno. Podle odhadovanho propotu protkalo korytem 3035 m3 (v Krusianech se jedn jenom o Tloskovsk potok) Jarn povode 2006 byla doposud nejvt za nkolik destek let. Z pramenn oblasti eskomoravsk vysoiny rychle odtl snh a spolu s detm vyvolal nkolik dn trvajc povodovou vlnu, kter vyvrcholila 29. bezna. Voda vystoupila z koryta a zalila cel Nkl, prtok byl piblin 550 m3 za sekundu, co je odhadem ticetilet voda (stolet cca 800 m3). Nanesla mohutn vrstvy jemnho psku na louku v Nkl v objemu asi 50 m3 a na povrchu zstalo velk mnostv hrubch plavenin, mezi nimi upoutaly pozornost ve velMohutn nnosy psku s ulitami nch ml v N- km potu ulity ml velevrub a kebkl po povodni 2006 l nch. Tyto posledn povodn si dobe pamatujeme a podle nich srovnvme ty ostat n. Generan pam, to co nm pedvaj nai rodie a prarodie, se rychle ztrc. Stv se potom, e vechny pohromy vetn povodn svdme na dnen dobu, kter se pece tak zhoruje. Ve zde vak ji bylo, jenom jsme to zapomnli. Szava se rozvoduje asto na konci zimy pi tn snhu, kdy se asto tvo ledov bariry a nebo v lt, kdy od ervna do srpna spadne nejvce srek, asto v boukovch pvalech. Zznam z kronik a nebo psemnch zprv u ns mnoho nemme, ale pesto se daj povodn od konce stedovku sten rekonstruovat. Bezpochyby nejvt povodn na Szav v historii s psanmi zprvami byla ta z konce ervence 1714, kter vznikla po vydatnch boukovch srkch v horn sti povod a k jej razanci pisplo protren padesti rybnk. Ze zpis kroni-
28
Nkl pod vodou 2006
ky msta Lede nad Szavou se nap. dozvdme, e utonulo 28 oban a byl stren 16 let star devn most. Devn socha, je stla uprosted, byla poslze nalezena a v Tnci n. S. Kvalita vody ns jist trp nemn ne povodn, ale nememe ji srovnvat s pli dvnou minulost. Prost se nemila. Je jasn, e kvalita vody protkajc v Tnci je pedevm ovlivnna prmyslovmi a sdelnmi centry na hornm a stednm toku. Teprve od roku 1963 se sleduje pravideln a to na 13 profilech. Jakost je ovlivovna mnostvm lid ijcch v povod, potem a orientac vroby
Povode na Szav pod brodeckm jezem
29
Tnec nad Szavou
a stavem itn odpadnch vod. Mrn se zlepujc kvalita je nadjn, zneitn ubv od r. 1989, kdy postupn reagujeme na smrnice EU vstavbou kanalizan st vtch sdel a napojovnm na istiky. Vtina toku pat do III. tdy (v ptistupov kle) a dky samoistic schopnosti toku se kvalita vody smrem k st zlepuje. Nejvtch hodnot zneitn vykazuje v mnostv dusku a fosforu, tedy ltek, zpsobujcch eutrofizaci. Asi tak kvli tomu spov jeden z nejhorch parametr (V. tda) v mnostv chlorofylu dky bujnmu rstu as a sinic.
PRAMENY NAICH TOK

Potky rznch vc ns zajmaj, protoe jejich znalost ns zaazuje na urit msto a dv nm vdom sounleitosti a kontinuity. I zdnliv banln zleitosti mohou bt z tohoto pohledu zajmav. Vezmme si napklad potky tok, kter jsou osou Tnecka Szavy a Janovickho potoka. Mlokdo asi ptral po konkrtnm mst, kde se rod, a jet mn je asi tch, kdo se do tch mst vypravili. Doln tok Szavy a konec Janovickho potoka jsou daleko od svch pramen a navc st do nich i drobnj potky, kter vyvraj nedaleko Kamenick potok, potok Vazovnice (Brejlovsk), Peceradsk potok, Bukovansk a nkolik dalch bezejmennch. Szava pramen ve rskch vrch blzko historickho pomez ech a Moravy a to ji na moravsk stran. Pesn uren pramene nen tak jednoduch, jak se na prvn pohled zd, i kdy pouijeme rzn podrobn topografick mapy. Je to dky plochmu rozvod eskomoravsk vrchoviny a umlmu jezeru, rybnku Velk Dko, postavenmu r. 1460 pro pohon hamr. Jeho vybudovnm dolo k sten zmn hydrografickch pomr a vzniku i rozen raelinit na jeho bainatch bezch. Nejvt ptok tohoto rybnka Strun potok pramenc v nadmosk vce 755 m n. m. v sedle mezi Kamennm vrchem (802 m n. m.) a indelnm vrchem (806 m n. m.) se ve zmnnch raelinitch vtv a st vody spje do Mstskho potoka v povod Doubravky, pokraujc na sever pmo do Labe. Tento jev je nkdy oznaovn jako raelinitn bifurkace. Tak vida, voda prtc ve zmnnm prameni nemus skonit v Szav, ale v Doubrav. Navc m Strun potok jednoho konkurenta a to Strsk potok. Ten m nkter hydrografick parametry jako plochu povod a prtok vody nadjnj k uznn za pramen cel Szavy, ale je pece jenom krat a pramen v ni nadmosk vce, kolem 730 m n. m. Ostatn mapy z pedminulho stalet uvdj jako rovnocenn oba toky a potek Szavy kladou na jejich soutok. Osobn se klonm k prameni Strunho potoka, odkud je k soutoku s Vltavou 225 km. Janovick potok pramen nad Vrchotovmi Janovicemi, kter mu tak daly nzev. Nkolik kilometr jinji je ve svahu u Koovic vlhk, dnes neseen tuebnkov louka se starou vrbou, u kter Janovick potok zan ve vce 495 m n. m.
30
Sta vyjt kousek ve na rozvod s Mastnkem a mte ped sebou pkn vhled na Voticko, okraj esk Sibie i masivn Dbny, nejvy bod okol s vkou nad 600 m n. m. Pi pohledu po toku na sever ns upout silueta opan strany nm dobe znmch vrch konopiskho Chlumu, Nettick hory a kostelka Chvojen.
Pramenit Janovickho potoka u Koovic jin od Vrchotovch Janovic
PDY A JEJICH RODNOST

Pdy jsou zkladn podmnkou pro vegetaci, tedy tak pro zemdlskou rodu a lesnick pstovn lesa. O kvalit pd rozhoduje hlavn klima, maten horniny a relif krajiny. Na Tnecku jsou pdy stedn kvality. Pevauj kambizem, v dolch malch tok podmen gleje a u vtch tok fluvizem. Jen vjimen u ns nachzme spraov substrty s hndozemmi. ast je velk strkovitost a mlkost pd, nejvce u svaitch lesnch pozemk (viz mapa Pdy Tnecka). V 18. stolet bylo zapoato s prac na vymezen nejmench administrativnch ploch rakouskho mocnstv katastr a zmapovn jejich vnitnho obsahu podle zpsobu vyuit pdy, kter je pouvno do souasnosti (nap. zemdlsk pda, les, vodn plochy, zastavn pozemky, ostatn plochy) a podle vlastnickho prva. Toto dlo, v Evrop v takovm rozsahu dosud neuskutenn, bylo dokoneno ve tyictch letech 19. stolet a star dobr Rakousko k tomuto nronmu mapovn vedla jist snaha o evidenn podek, kter byl zrukou dslednho
31
Tnec nad Szavou
vbru dan a tm plnn sttn pokladny. Katastry, jich je v esku pes 13 tisc, konzervuj hospodsk a majetkoprvn zzem tehdejch sdel, to znamen jejich velikost, zpsob obivy jejich obyvatel, rodnost okolnch polnost a v neposledn ad i prbh kolonizace krajiny z historickho pohledu. A na vjimky, zpsoben znikem nkterch sdel a pohlcen jejich zem sousednmi obcemi, petrvaly katastry v pvodn podob dodneka. Tko vak meme jejich velikost a tvar porovnat s funkc a vznamem dnench obc. Dky splynut a dodatenmu rozdlen zaniklch katastr, vetn nkterch prav hranic v povlen dob, je asto katastr nositele nzvu obce mal a bizarnho tvaru. To je i ppad tneckho katastrlnho zem, kter splynulo s katastrlnm zemm Chrstu nad Szavou, jeho kontury jsou jet patrn nap. na zkladnch mapch povlen doby. Pvodn rozloha tneckho katastru v lenitm szavskm dol byla piblin 370 ha. Po srovnn s okolnmi zemdlskmi vesnicemi na plom relifu se zzemm rozshlch polnost se jev katastrln zem Tnce nad Szavou jako mal, hlavn vzhledem k souasnmu osdlen a hospodskmu a administrativnmu vznamu. Souasn rozlohy, vmra a prmrn cena zemdlskho pdnho fondu na Tnecku
nzev K Tnec nad Szavou dnen podoba Tnec nad Szavou pvodn podoba Krusiany Chovice Pecerady Bukovany 458,1 ha 294,2 ha 520,9 ha 498,1 ha vmra ZPF 150,8 ha vmra K 595 ha prmrn cena ZPF (2000) 3,78 K/m2
370 ha 651 ha 416 ha 694 ha 741 ha 5,18 K/m2 4,54 K/m2 4,44 K/m2 4,49 K/m2
Ocenn zemdlskch pd bylo soust pvodn evidence pozemk a vyjadovalo pirozenou schopnost pd poskytovat rodu kulturnch plodin, resp. dvat zisk ze zemdlsk vroby. Pvodn bonitn tdy, kterch bylo pro ornou pdu 8, louky 5 a pastviny 3, byly celkem logicky nahrazeny nov zpracovanm bonitanm systmem, kter vznikal v sedmdestch a osmdestch letech 20. stolet. Prmrn cena ZPF Tnce vypovd o poloze, relifu, horninch i pdch. Niva Szavy a Janovickho potoka, n trkov terasy a svait polohy dolnch svah nejsou rozhodn zemdlsky atraktivn, nehled k tomu, e velk bytky ZPF v povlen dob nepostihly tu nejhor kategorii pd, ale pdy na plochch
32
pozemcch v zzem intravilnu. Ostatn katastry v rmci obce Tnec maj prmrn ceny vy, jejich vmry ZPF jsou stabilizovanj a maj podstatn vyrovnanj pdn pomry, jak ukazuje pedel tabulka. Vvoj vyuit pdy dostv na Tnecku zsadn impulz pro zmny za prmyslovho rozkvtu od konce 19. stolet a v prvn polovin 20. stolet V Tnci se zan stavt na zemdlsk pd, ale zrov dky vkonnmu zemdlstv pestv bt vyuvna nekvalitn pda, kter je postupn zalesovna. V okolnch vesnicch pev pvodn zpsob vyuvn pdy prakticky do souasnosti. Dokld to nsledujc tabulka a srovnvac mapky Stav vyuit pdy, kde jsou porovnna zem Tnce a Krusian v obdob 1840 a v souasnosti. Porovnn vyuit pdy v r. 1840 a v r. 2003 Tnec nad Szavou orn pda sady a zahrady louky a pastviny lesy vodn plochy stavebn plochy ostatn plochy 1840 ha 272,4 4,8 99,3 148,7 50,0 4,2 15,5 1840 ha 427,4 2,6 162,0 33,8 8,5 2,6 13,7 % 65,7 0,4 24,9 5,2 1,3 0,4 2,1 ha 384,5 5,2 258,9 99,5 36,4 5,9 54,7 % 45,8 0,8 16,7 25,0 8,4 0,7 2,6 ha 89,2 69,0 52,9 177,3 48,8 39,9 117,8 2003 % 59,1 0,8 39,8 15,3 5,6 0,9 8,4 2003 % 15,0 11,6 8,9 29,8 8,2 6,7 19,8
Krusiany orn pda sady a zahrady louky a pastviny lesy vodn plochy stavebn plochy ostatn plochy
Z uvedench podklad je patrn perod Tnce ze zemdlskho sdla na prmyslov centrum, okoln zemdlsk vesnice si ponechaly svou tradin podobu i funkci.
33
Tnec nad Szavou
Stav vyuit pdy v katastru Tnce nad Szavou
v roce 1840
v roce 2005
orn pda sady, zahrady louky, pastviny lesy vodn plochy stavebn plochy ostatn plochy
34
Stav vyuit pdy v katastru Krusian
v roce 1840
v roce 2005
orn pda sady, zahrady louky, pastviny lesy vodn plochy stavebn plochy ostatn plochy
35
Tnec nad Szavou
ROSTLINSTVO A IVOISTVO
lovk je obklopen rostlinami i rznmi zvaty od narozen a prv ty mu pipadaj pirozen a pvodn. To, co mli okolo sebe ze iv prody nai pedci se v z psemnch zznam, prapedci podle rznch archeologickch pozstatk a co zde bylo ped pchodem lovka do zdejch konin, usuzujeme podle rznch souvislost. Co zde bude po ns, jen tume, zle na tom, jestli jsme optimist i pesimist. Mrn skepse neukod, bude-li po ns potopa jako ve znmm ren, sname se ji zmrnit i oddlit. Jsme v dob meziledov, mrn klima svd ve stedn Evrop opadavmu listnatmu lesu, promenmu podle mstnch podmnek a nadmosk vky jehlinany jako borovicemi a jedlemi. Tko se rekonstruuje pvodn vegetace, kdy lovk ji coby lovec a sbra potravy zasahoval do vegetace vypalovnm a prosvtlovnm pvodnho lesa. Les jist neml ve velk lsce, byl zdrojem nebezpe a tedy strachu, a relnho a nebo iracionlnho. V kadm ppad se snail t na lesnch svtlinch a s pchodem lidu zemdlskho v neolitu ped 45 tis. lety se situace stle vce vyvjela v neprospch lesa. Tnecko sice nele ve starosdeln oblasti ech, kde byly nejrodnj spraov pdy a nejteplej klima, ale podle lidskch artefakt zashli do naeho kraje prvn zemdlci velmi brzy, patrn v dob bronzov. Toulav polaen a pastva domestikovanho dobytka s rznmi peruenmi dky vlkm, nemocem a sthovn kmen zmnila druhovou skladbu devin v lesch. Rozhodn vzrostlo zastoupen tch druh, kter se dobe ily paezitou vmladnost, jako habry, duby, jasany i jilmy. Botanici pedpokldaj, e u ns pvodn pevldaly dubov lesy s ernem v bylinnm pate, v dolch luhy z olin a vrbin s vtrouenmi duby a jilmy na vyvench mstech. Nejzajmavj druhov skladba patrn byla tam, kde je velk relativn peven, nap. v okruhu lokality ov. Vrcholov partie nad 400 m n. m. ji mla vrazn zastou-
Hrad Zboen Kostelec pod ovem jakoby tonul v moi les
36
pen buk s vtrouenou jedl. U ns se jednalo o bohat kvtnat lipov buiny s doprovodnou lpou malolistou s pestrm bylinnm podrostem. Na skalnch vchozech s mlkou a chudou vysychavou pdou rostly dk dubov lesy patrn s borovic lesn a habrem, s kei hloh a kruiny olov, na svtlinch s bylinnm podrostem jestbnk, kruinek, rozrazilu lkaskho a dalch. Prudk suov svahy spadajc do sevenho a hlubokho dol Kamenickho potoka pokrvaly a sten jet pokrvaj soubory devin s javorem klenem, lpou srditou a velkolistou, jilmem horskm a jasanem ztepilm. D se tak pedpokldat, e v tchto dolnch polohch s inverz klimatu vzhledem k okol chladnm a vlhkm rostl smrk ztepil, nkdy nazvan jako poszavsk forma. Sta se podvat, jak statn jedince vidme poble silnice na Kamenici, kde buj rzn vlhkomiln rostliny, z nich je nejchvatnj vzcn kapradina provnk ptros, jedna z naich nejvtch kapradin. Podobn statn jedince meme ojedinle vidt i v malch dolch ptok Janovickho potoka pod Tncem. Behy Szavy s rychle rostoucmi porosty vrbin a olin se stemchou, bezem ernm a hroznatm a linou chmelem otivm byly jist patn prostupn. lovk postupn zavlkal rostliny nepvodn, a nemysln jako plevel s kulturnmi pstovanmi rostlinami, mezi n meme zaadit koukol, ekanku, mk poln, a nebo mysln pro uitek. Nkter z nich vrazn zmnily tv na vegetace. Tak nap. trnovnk akt ze Severn Ameriky, vysazovan od 19. stolet jako medonosn rostlina a okupujc dnes dky vmladkovmu en svait nerodn pdy pvodnch chudch pastvin a skalnch ostroen. Ve druh polovin 20. stolet se zaaly invazn it nkter rumitn a nebo okrasn pstovan rostliny, kter dnes na nkterch lokalitch dominuj. Postupn si na n zvykme, podobn jako na jin vci v rmci globalizace. Ned se jim upt spnost v osdlovn novho prostoru a dky konkurenceschopnosti i skvl budoucnost co do potu jedinc a obsazen ploe. Zde je nkolik pklad: Netkavka malokvt pvodem ze Sibie, dnes dominantn podrost vtiny naich les, 3040 cm vysok, lutokvt. Netkavka lznat pvodem z vchodn Asie, pstovan na zahrdkch Mohutn smrk v dol levostrannho ptoku Janovickho potoka jako okrasn rostlina, dnes bn v ni-
37
Tnec nad Szavou
v Janovickho a Kamenickho potoka, do vky lovka dorstajc kehk jednolet bylina s nachovmi kvty. Pmelnk bl americk opadav ke dorstajc 1,5 m, kter bv pes zimu obsypn blmi mchkovitmi plody, vysazovan u ns myslivci jako kryt pro zv. Destky let se dr a mrn roziuje v j. v. sti katastru Krusian. Popis lokalit invaznch rostlin je nevdn, protoe tyto rostliny, tak jak to vyplv z jejich ivotn strategie a vvojov spnosti, mn stanovit a hustotu
Pedjarn prochzka neztrc sv kouzlo ani v lese z dubu ervenho
38
populac. Tam kde nebyly, se mohou objevit zanedlouho a naopak. V kadm ppad si na n musme zvyknout jako na jin ciz elementy v na spolenosti. Trochu jin to je v naich hospodskch lesch, kde jsou introdukovny rzn deviny zmrn. Bu dobe rostou a dvaj vy zisk a nebo lpe odolvaj rznm nemocem a kdcm. Z tch starch to jsou vude v lesch a hlavn na jejich okrajch pro odolnost k vvratm vysazovan modny opadav (nejble pvodn rostly v Jesenku a Alpch, od r. 1683 v echch pstovan modny jsou kenci tchto ekotyp), borovice ern (pvodn v jinm Rakousku, spontnn se neroziuje) z 6070 let starch vsadeb hlavn v lese nad kostelem a v posledn dob douglaska tisolist a dub erven) ze Severn Ameriky. O jejich pizpsoben naim pomrm vypovdaj etn podrosty ze semen, v ppad douglasky pod vce jak stoletmi porosty pi star cest z Tnce na Pory za pvodn hjovnou. Dub erven m v naich lesch tak dobrou klivost a navc lpe odolv dky robustnmu vodivmu pletivu houbov chorob grafioze, kter decimuje nae pvodn druhy, dve jilmy a dnes duby zimn i letn.
OCHRANA PRODY NA TNECKU

Probrali jsme nkter zajmavosti prodnho prosted. Vrazem uznn hodnot druhov rozmanitosti a zastoupen v esku vzcnch druh a hodnotnch stanovi ekosystm i z celoevropskho hlediska jsou dv zem, kter k nm zasahuj. Jedn se o prodn rezervaci ov. Ta o rozloze 57 ha zabr lesn kom-
Ostrona Zboenho Kostelce se zbytky hradu
39
Tnec nad Szavou
plex jin a zpadn od vrcholu ova s ktou 433 m n. m. Pestoe dominuj ji ve zmiovan lipov buiny, mnohde pemnn na kulturn smriny, tak velmi cenn je oteven bezles v okol hradu. Tam roste mnoho druh teplomiln xerotermn vegetace a ije velk mnostv teplomilnch druh hmyzu, plaz i ptk. Za dvod tak velk druhov rozmanitosti meme povaovat tak existenci hradnch zd, kter obohatily stanovit ivinami jako vpnkem a hokem z maltovho pojiva. Tato lokalita je ukzkou takzvanho hradnho fenomnu, kter v tomto ppad vytv ostrvek lesostepn ivny, ve kterm nachzej toit druhy v Poszav ojedinl a nebo relikty, kter zde pevaj v takzvanm refugiu z minulch dob. Tento fenomn podpoil vrazn pedevm pestrost suchozemskch ulitnatch mkk. Dal vznamnou lokalitou hodnou ochrany, zahrnujc vt sek eit a beh Szavy, kter byla vytyena na zklad celoevropskho programu mapovn Natura 2000, je biotop hoavky duhov (Rhodeus sericeus amarus) a velevruba tupho (Unio crassus). Jsou to dva ivoichov, kterch si mlokdo vimne, protoe ij skryt ve vod Szavy. Hoavka, pomrn krtkovk rybka dorstajc 10 cm, ije v hejnech v mlo proudc a stojat vod, u ns hlavn nad jezy. Jej rozmnoovn je zvisl na ptomnosti vodnch ml, do jejich aber klade vajka. Jej existence je tedy ohroena nejen znikem pirozench biotop, ale i ubvnm ml. Z nich velevrub tup je relativn dlouhovk (a 50 let) a velk pl, kter ke svmu rozmnoovn tak potebuje ryb hostitele jako tlout, perlny i stevle a vranky. Z ostatnch ivoich, kte ns proslavili v odborn i populrn naun literatue tm, e u ns nali vhodn prosted ke sv existenci, musme jmenovat netopra velkho (Myotis myotis). Ten ve zhruba dvsthlav (samozejm dol visc) letn kolonii obv hradn v, o em se pesvdilo jist mnoho nvtvnk na pamtky, poskytujc skvl panoramatick rozhled po Tnci a okol. Pro zachovn kolonie musme dodrovat vhodn reim, by omezujc nap. nvtvnost. Lokalita je vznamn z celosttnho pohledu, protoe pirozench letovisek i zimovi netopr jeskyn, otevench sklep a starch otevench pd ubv. S ostatn bnou zvenou je to podobn jako s vegetac. Mnoho pvodnch druh ije spe skryt v lesch srnky, liky, jezevci, kuny, zajci, divok prasata, jeci a ada zstupc ptactva, ryb a obojivelnk. Jejich vyjmenovn by zabralo mnoho msta. Mnoho jich, dky lovku, dvno zmizelo a nemusme jmenovat ty nejpopulrnj, kter patily k pvodnm pralesm, jako pratur, medvd, vlk, rys a tetev, ale i nedvno hojn kepelky, koroptve, dudky, jkavce a dal. Pidalo se nemlo druh, kter zde ji dvno zavedli nai pedci, jako nap. ji ve stedovku baanty (pvodem ze Zakavkazska) a kapry. Dal vrn doprovzej lovka, jako myi, potkani, krysy, vbi i pavouk pokoutnk, nkter druhy se k nm dostaly a v posledn dob. Bu spontnn jako nap. hrdlika zahradn, labu nebo byly zmrn vysazeny, ppadn utekly z chov ondatra, medvdek mvalovit, norek americk. Ti si zvolili k ivotu pedevm prosted lunch porost kolem
40
Szavy a Janovickho potoka. Diskuze o tom, jestli do na nov krajiny pat i ne, nebude asi nikdy ukonena pro plinou nzorovou vyhrannost jejch astnk, ale zvatm to nevad a dle se v na krajin zabydluj. Strategie peit jednotlivch druh tvo spolu s jejich evolunmi vhodami konkurenceschopnost a my ji registrujeme jako dan fakt, kter pli neovlivnme. Zajmavou historii starou njakch sto let nachzme u nepvodnho druhu ondatry, nazvan t bobk pimov i po indinsku musquash. Tento hlodavec, kter dnes ije celkem nepozorovan kolem naich tok, dve vyvolval velkou pozornost a jeho roziovn se pisuzovaly dleit nrodohospodsk dsledky. Prvn byl tento severoamerick druh koeinovho zvete (koeina bisam) vysazen na panstv knete Colloredo-Mannsfelda v Dobi r. 1906. Za nkolik destek let se paprskovit rozil prakticky do celch ech. Kdy upadl zjem o jeho lov kvli mal poptvce po prodnch koeinch, pisuzovaly se katastrofick dsledky jejmu kodn na hrzch, polch a lesch. Brehmv ivot zvat uvd (podle pekladatele prof. Jirska), e ji v r. 1921 byly pozorovny na Krusianskm potoce (Janovickm) tvrd vylapan cesty ondatry od potoka do ovsa. Dnes nm dn hrozba z tohoto hlodavce neplyne, nael si zde sv msto a jeho stavy se pirozen reguluj potravn nabdkou, elmami a nemocemi. Jako dovtek pro ty, kte vznam zachovn druh, neoplvajcch nap. sympatiemi od vech lid, nevid jako dleit. Rozmanitost ivota a krajiny kolem ns by nemla bt dvna do protihodnoty k osobnmu prospchu a momentlnmu konjunkturlnmu trendu spolenosti. zemn pln by ml nkter ochransk priority jasn respektovat, by by byl zpochybovn argumentac ik majitel pozemk, kte tak rdi poukazuj na omezovn osobn svobody v uplatovn svch vlastnickch prv.
PAMTN STROM
Kategorie pamtn strom byla zavedena pro uchovn starch strom, kter maj vztah k historii msta, jsou vznamn z hlediska st, botanickho druhu, estetick hodnoty a nebo jsou krajinnou dominantou. Hlavn je vle se o n starat a zachrnit je pro budouc generace. N pamtn strom stoj u mstku pes Bukovansk potok na silnici z Tnce do Krusian. Akoliv roste v doln poloze na pravm behu Janovickho potoka, jeho mohutn kmen o obvodu 470 cm ve vce 1,30 m a 30 m irok koruna, dosahujc skoro te vky, tvo nepehldnutelnou dominantu msta. Co do botanickho druhu se nejedn o zvltnost, ba naopak. Je to dub letn, kter byl a je bnou soust naich listnatch les a kter v tomto mst stoj jist 250 a mon i vce let. Nikdo jeho zasazen nezaznamenal a odhad podle rozmr je nepesn vzhledem k rzn rychlosti rstu podle bohatosti pdy. Jeho zdravotn stav mu meme zvidt, pravideln plod a listy shazuje pozd na podzim.
41
Tnec nad Szavou
Kdy je to n prvn pamtn strom, tak poodhalme nkter jeho tajemstv. Botanicky pat do eledi bukovitch a jeho latinsk nzev hovo sm za sebe Quercus robur L. Takto ho nazval zakladatel botanickho nzvoslov C. Linn a rodov jmno quercus si patrn vypjil z pvodn keltskch slov quer = krsn a cuez = strom a druhov robur v latin zna mohutn, pevn, i v etin je pouvno odvozen robustn. Tak tento krsn mohutn strom nesl ve staroetin oznaen kemelk, co tak vypovd nco o vlastnostech, pmo z nho i tvrdost a odolnost dubovho deva pirovnvanho ke kemeni.
EXOTICK DEVINY V TNCI

Ludk efrna, Jan Krej dn soupis a systematick przkum ternu z hlediska vskytu exotickch devin u ns nebyl proveden. Na naich katastrech tak nen vznamn lechtick sdlo s parkem i zahradou, kde vtinou najdeme dnes cenn sbrky starch cizokrajnch devin. Pouze v zahrad u pvodn tovrny na kameninu hrabte Wrtby je torzo pvodn vsadby okrasnch strom ctyhodnho st, ale jedn se o nae pvodn druhy. Naproti vrtnici Metazu byla ped vstavbou parkovit zahrada se vzrostlmi cizokrajnmi stromy, pedevm kanadskmi javory, zachoval se vak jedin u vchodu k vodckmu centru.
42
Sbrkov vznam m mal arboretum v niv Tloskovskho potoka v Krusianech, kter zaloili v polovin osmdestch let 20. stolet autoi tto stati a kam postupn soustedili exoty pivezen ze svch cest do Kazachstnu, Kanady, Chile a Argentiny anebo vsevy z vmn semen nkterch botanickch zahrad. Arboretum je voln pstupn a zkladn kostru tvo pvodn behov deviny jako ole, stemchy, vrby a topoly. Protoe prozatm nen dsledn opateno jmenovkami u jednotlivch strom a druh, pedkldme seznam tch nejzajmavjch, kter se pizpsobily mstnm podmnkm a dobe rostou. Tento vet je spe nahodil a nerespektuje ani botanick d. Aflatunia ulmifolia endemick ke z Kazachstnu Dungarskho Alatau Peltyfilum peltatum irokolist bylina, podrost sekvoj z Britsk Kolumbie Ptelea trifoliata mal stromek z Apalaskho poho Sev. Ameriky, medonosn Prinsepia sinensis ke pbuzn broskvoni z ny Ulmus mikrofila mohutn jilm z j. Kazachstnu Crataegus fedchenkovi a C. chlorocarpus hlohy z ian anu Crataegus dahuruca hloh z ny Pinus murrayana borovice ze zpadu Sev. Ameriky Padus grayana a P. maaki stemchy z dlnho vchodu a Kurilskch ostrov Picea schrenkiana endemick smrk z hor ian anu Broussonetia papirifera strom z ny s listy jako morue a krou k vrob papru Tsuga canadensis mohutn jehlinan ze zpadn Kanady
LESY V MAJETKU MSTA TNCE NAD SZAVOU

Ludk efrna, Jan Krej Obecn lesy jsou u ns tradin zdrojem uritch pjm obecnch pokladen. Zisky nejsou vysok, ale pomrn jist. Zle pirozen na ploe les, devn zsob a jejich druhov skladb. Z hlediska maximalizace zisku by bylo nejlep pstovat pouze smrkov monokultury, z hlediska ekologick stability a pestrosti ivota by bylo nejlep se piblit pvodn devinn skladb, tedy lesm, v nich byla sms z dub, javor, jasan, buk, jedl, jilm, ol a vrb. Podle polohy v relifu, pdy a nadmosk vky. Praxe mus hledat kompromis ve vyvenm podlu jednotlivch druh a dobrm hospodskm vsledku. To je tak smyslem hospodskch pln, kterch se musme dret a ve kterch se odr strategie sttu v drb krajiny a jejho trvale udritelnho rozvoje. Obecn lesy jsou historick majetek, kter se dostal do mstsk drby rznmi zpsoby, a je v zjmu obce, aby se jejich stav a rozloha udrovala alespo na stejn rovni. Po odborn a technick strnce m na starosti hospodaen v tchto lesch elov organizace Sdruen obecnch les Beneovska.
43
Tnec nad Szavou
Obecn lesy Tnce zaujmaj ve tyech katastrech 75,5 ha, a protoe jsou v kategorii hospodsk les, mus bt respektovno obmt (st porost pro jejich tbu) a vasn znovuzalesnn po tb. Le v prodn lesn oblasti 10 Stedoesk pahorkatina a maj clov hospodsk soubor kysel stanovit nich poloh. Strun statistika nm ukazuje, e k roku 2005 je prmrn obmt 117 let s prmrnou zsobou v obmt 323 m3/ha a s celkovou zsobou deva 213 m3/ha. V devinn skladb dominuje borovice s piblin 60 %, nsleduje smrk s 25 % a dub s 10 %. Zbytek pipad na javory, jedle, douglasky, borovice ern, ole, habry a jilmy.
44
TNEC NA MAPCH,
MSTN A POMSTN JMNA
Ludk efrna
Tnec nad Szavou
Tnec pvodn msto otnn, obehnan opevnnm z devnch beven. Ve star podob Tejnice i ponmen Teinitz. Jmen sdel tohoto etymologickho pvodu je v esku vce a v rznch obmnch, o em se meme pesvdit pi srazu Tnc. Pomstn jmna odrej charakteristiku msta, pedevm prodn zvltnosti a nebo vlastnick vztahy. Ddily se z generace na generaci, z pvodnho stnho tradovn byly postupn ty hlavn zaneseny do prvnch map a nkter se staly pojmenovnm mstnch mstskch st a nebo ulic. Nkter nzvy dnes nejsou jasn, protoe byly zkomoleny a nebo poetny z nminy a nebo latiny. Valn vtina jich vak byla zapomenuta, protoe lovk se z krajiny postupn vytratil, mimo prochzek a turistickho putovn nadenc ubyli lid pracujc v krajin v zemdlstv a lesnictv. Dnen technologie lidi nahradily a jejich pobyt mimo intraviln se zkrtil. Zanik tm poteba odliit drobn pozemky dvj rozttn drby podle kvality, vlastnost, vlastnk a zachytit rzn orientan body krajiny. Pomstn nzvy jsou svm zpsobem uritm mstnm kulturnm ddictvm a jsou v mapch udrovny pesto, e jsou dnes mlo pouvny a nkter z povdom lid zmizely. Topografick mapa 1 : 10 000 je pro pomstn nzvy smrodatn a je obsahov udrovna kartografickou nzvoslovnou komis. Nkter pomstn nzvy v naem okol jsou kadmu jasn a asto se opakuj snad v celm esku Brda (zalesnn vyvenina, podobnost s brdem na tkalcovskm stavu), Homole, Chlum (vyveniny), Hebice (kopec s ostrm hbetem), Brod, Brodce (pechod eky), ihadlo (msto k han na lovu), Za Horou, Humna, Zdun (patc ke kostelu), piky (tvar pozemku), Dolce (prohlube, lom, dl), V Rovinch, Na Hrzi, Smolinka (msto zskvn smoly), Na Farku (u fary), Chmelnice, Na Vinici (zemdlsk vyut), Kozlovice (obecn pastviny), Hlinka, V Pskovci, Na Ciheln (charakter pdy a loiska stavebnch surovin), Rakovec (les podl potoka bohatho na raky), Hamry (zpracovn eleza) Na ibernm (pv. ibenn, kde stla ibenice), Markovec, Kolanda, Vaovsk, Taranka (podle majitel). Nkter jmna je teba vysvtlit ble, protoe nenavozuj ihned nzor na svj pvod a vztahuj se k historickm udlostem. V Nkl naplaven msto v ostrm ohybu eky od nkel = vlhk msto porostl vrbami, v dob plaven deva se zde stavly vory Srbnov odvozeno od pslunk polskho kmene, usdlench zde jako zajatci Soudovka les a pole, o kter se soudili chovt sedlci s konopiskm panstvm, pi vyhrli, ale nedovedli se dohodnout mezi sebou a tak pozemek darovali tneckmu zdu Krusiany od praslovanskho grua = hruka Szava podle flumen Zazoa zmiovanm k r. 1045, od praslovanskho sadjati = usazovat (zde nnosy) Janovick potok podle Vrchotovch Janovic, nad nimi nedaleko pramen Vazovnice msto porostl jilmem vazem
46
TNECKO NA STARCH MAPCH

Zachycen prostoru, kde se lovk pohybuje, bylo ivotn dleit od pradvna. Orientace v okol sdel i lovi zajiovala hledn potravy a pedevm spn nvrat dom z loveckch i przkumnch vprav. Nen snad neuctivou nadszkou, e mui maj lep orientan smysl a s mapou si vce rozumj dky sv prastar roli lovce, vlenka a przkumnka. Jak lovk stle zvtoval akn rdius svho pohybu v krajin, vyvstvala poteba jej obraz zachytit a uchovat s monost ho pedat nkomu jinmu ve srozumiteln podob. Prvn pokusy o grafick zachycen okolnho prostoru najdeme vyryt na rznch materilech ji z prehistorick doby kostech, devu i plen hln. Opravdov mapy kreslili ekov, kte pro obchod a kolonizaci Stedozem nejen systematicky mapovali znm svt, ale provdli i vpoty pro pochopen tvaru Zem a men poloh pro moeplavce - dlek rovnobek i polednk. Znan tm pedbhli dobu, znovuobjeveny byly tyto mapy a ve stedovku. Bez jejich existence by se objeven Ameriky patrn odsunulo na pozdj dobu. Nejznmj mapa svta antiky byla Ptolemaiova mapa. Ta nap. v prostoru stedn Evropy, tam kde ili nai dvn pedkov, ke kterm se tak rdi pirovnvme - keltt Bjov, uvd rzn geografick nzvy sdel, poho a dleitch obchodnch kiovatek i brod. Jejich ztotonn s dnenmi nzvy je dost spekulativn, ale pesto stoj za to uvst nkter z nich Gabreta (umava?), Askiburgion (Severn hory, Krkonoe?), Kasurgis (Rataje?), Strevinta (Blank?), Nomisterion (oppidum Zvist?). Tento irok vod k tmatu v nadpisu jet doplnme nkolika historickmi sondami do potk mapovho zobrazovn Evropy a rakousk e, kter jsme byli soust. Rozvoj kartografie nastal v 15. stolet, kdy jednak dolo k vznamnm zmoskm objevm (s nzorem na to, co bylo prvn, zda modern pesn mapy nebo uskutenn cesty, je to podobn jako s otzkou co bylo dve, vajko nebo slepice?) a kdy byla znovuobjevena dla antickch geograf dochovan v arabskch pepisech. Kesansk scholastika a ideologie dosud spn odmtala kacsk nzory na tvar Zem a jej kosmick pvod. Portugalci a panl byli v tomto smru prkopnky, pednmi tiskai a vydavateli map byli Holanan. Nae zem se pirozen objevuje na mapch Evropy, ale zatm jenom malch mtek. Samotn esk krlovstv je poprv zachyceno na map Klaudynov z r. 1518, nsleduje Crigingerova mapa v r. 1568 a konen Aretinova mapa z r. 1619, kter v piblinm mtku 1 : 504 000 zaznamenv 1 157 mst a 15 kraj tehdejho administrativnho lenn. I kdy znan nepesn, byla to jedin mapa, kter mohla slouit vojenskm operacm za ticetilet vlky. Hory jsou jako u nsledujcch map zobrazovny kopekovou metodou. Nejznmj mapou nakreslenou bez pesnho geodetickho zamovn byla mapa Mllerova, opravdov kartografick skvost, nesouc nzev Mapa geographica regni Bohemiae. Ta ji m i pro Tnecko svj vznam dky podrobnjmu mtku 1 : 132 000, kter umonilo zaznamenat 12 495 sdel v devatencti kategorich k ro-
47
Tnec nad Szavou
Tnecko na Mllerov map
ku 1720. Rozmr mapy mrn pesahuje monosti souasnho prmrnho sbratele, protoe se jedn o obdlnk 282 x 240 cm sloen z 25 sekc. Do konce 2. svtov vlky bylo pouvno nmeckch ekvivalent k eskm pomstnm nzvm prv z tto mapy. Tvrcem mapy byl csask vojensk kartograf Mller, mapujc ve slubch csae Karla VI. Mil vzdlenosti pi cest korem a jednoduchm zpsobem uroval tak hly pi zmn smru jzdy. Protoe mapy t doby byly zrove umleckm dlem, byly doprovzeny alegorickmi, run kolorovanmi obrazy po okrajch, tzv. parergonem. V tomto ppad od vznamnho baroknho male a rytce Reinera. Ns jist zaujme personifikace eskch ek, kter jsou pirovnny k lepm dmm neurejcm zbytenou thlost. A nyn nkolik mstopisnch zajmavost pro nae ir okol zachycench na piloenm vezu. Zaujme ns jist obec Malensko na dnenm katastru Krusian, kter v dalch letech zanikla, a dal samostatn, v t dob vznamnj obce jako Hrusice, Chrst, Brodce (Brodetz) i Vidlkova (Mydlakova) Lhota. Mon pekvapiv jsou jen ti obce vznamnj, tedy s kostelem (pagi cum templum) Chrst, Vclavice (Watzlawitz) a Tnec (Teinitz) ostatn bez kostela (pagi sine templum). I kdy se eka i jej ptoky tvarov podobaj obrazu na dnench mapch, tak zjevn chybn je uvedena obec Brodce na pravm behu a Janovick
48
Parergon na Mllerov map s personifikac eskch ek
potok je veden v trase Tloskovskho potoka. Tak mon pekvap rybnin soustavy na Peceradskm a Brejlovskm potoce. Krajsky jsme v t dob nleeli, jak je patrn podle hranice tekovanou arou, do Berounskho kraje. Dostvme se k dalm dleitm mapm, kter nsledovaly, a to k mapm 1., 2. a 3. vojenskho mapovn. Technick pokrok v misk technice a nalhavou potebu znt dokonale zem pro veden vlench operac a pro zsobovn a ubytovn vojska meme hledat na potku velkolepho mapovn nkdy ve druh polovin 18. stolet. Prvn vojensk mapy zaznamenvaj vojensky dleit objekty a maj psemn plohy, ve k ltm 17641767. Polohopis vychz z Mllerovy mapy, to znamen, e jet nebyly geodeticky zameny a mtko bylo odvozeno od jednoho palce na map, kter byl ve skutenosti 400 sh, to odpovd dnenmu mtku 1 : 28 800. 2. vojensk mapovn z let 18191858 ji bylo skuten modern a pesn, protoe mu pedchzela geodetick triangulace a vyuilo tak katastrln mapovn z potku 19. stolet. Zkladnm trigonometrickm bodem byl pro echy Gusterberg v Hornch Rakousch, pro Moravu a Slezsko Sv. tpn ve Vdni. Vkopis byl zachycen rafami. Tato dv mapov dla stejnho mtka jsou uloena v originle
49
Tnec nad Szavou
Tnecko na mapch I. vojenskho mapovn
ve vdeskm vojenskm archivu a po digitalizaci jsou dnes celkem bn dostupn i na internetu. 3. vojensk mapovn pochz z osmdestch let 19. stolet. Bylo nejpesnj a nivelac byly ureny dleit vkov body a kty. Bylo ji pouito metrickho mtka 1 : 25 000 a na zklad tchto map byly sestaveny speciln mapy 1 : 75 000, kter byly do 2. svtov vlky pouvny generlnm tbem na armdy. Jako jedin jsou v originle uloeny v mapov sbrce Prodovdeck fakulty Univerzity Karlovy.
50
Tnecko na mapch II. vojenskho mapovn
Jestlie si podrobn prohldneme vezy tchto map, upout ns asi stle zanedbateln velikost Tnce, hlavn vzhledem k okolnm sdlm. Na levm behu hrad s nkolika okolnmi domy a kostel, na pravm behu velk tvercov dvr, kter pozdji ustoupil stavb mstskho adu. Kdy se tak dvm na dnen architektonick skvost mstskho adu, tak si km koda nedostatku osvcench hlav v nedvn minulosti. Doufm, e podobn osud nepotk nap. starou potu na levm behu. Dle je jako vznamn orientan bod zaznamenn na vech mapch vrch Zdun mezi Podlusy a Chovicemi (kta 329), mln Kolanda nad Krusiany a textilka Brodce. Tak z pouze letmho srovnn se souasnou mapou a znalost naeho kraje asi pekvap mal rozsah les ve vech stech zobrazen krajiny. Ten, kdo rd paualizuje a poukazuje na nemrn kcen les a v dsledku toho na nsledn ekologick problmy, by si ml udlat jednoduch srovnn, kter nevyaduje zvlt n analytick postupy a speciln znalosti (viz. mapa Stav vyuit pdy, str. 34 a 35).
51
Tnec nad Szavou
Tnecko na mapch III. vojenskho mapovn
Posledn mapou, kter se budeme vnovat, je mapa katastrln. Ta vznikla pro nai obec v r. 1839 a je zachycena na tech tehdejch katastrech se samostatnou mapou Krusian, Pecerad a Krhanic. Tyto pvodn katastry zahrnovaly veker plochy, kter dnes nle pod msto Tnec. Vlastn Tnec byl soust krusianskho katastru, podobn jako mstn osada Chrst byla soust krhanickho katastru. Tak jist zaujme daleko vt rozloha zem, kter k nm patilo - Dunvice, Chovice a Ledce. Je tak v shovm mtku, je barevn a zachycuje tehdej majetkovou drbu. Protoe se jedn o tzv. csask otisk, jeden z originl byl uloen a neslouil k zaznamenvn zmn v dalch letech, jedn se o zajmav historick dokument, vrn zachycujc podobu krajiny v t dob. Tyto mapy jsou uloeny v stednm archivu zemmistv a katastru na Zemmiskm stavu v Praze, kter nm je poskytl k digitalizaci. Mimo tehdej drbu pdy je peliv zachyceno vyuit pdy, a proto se meme velice podrobn seznmit se zmnami, ke kterm u ns za poslednch tm 170 let dolo. Ostatn pi restitunm navracen majetku se s mapou odvozenou od tto mapou stabilnho katastru
52
pracovalo nejvce. Rakousko si nechalo tyto mapy, a nebyl to dn levn poin, podit velice zitn. Vbr dan z nemovitost podle skutench vmr pozemk a dokonal evidence majetku, ani by cokoliv uniklo ze zornho pole bernho ednka, pece brzy nahradilo nklady na toto podrobn mapov dlo. To se stalo v Evrop vzorem. Dodnes je platn slovn parcel a tak se stle pouvaj stejn kategorie vyuit pdy.
Tnec nad Szavou na csaskm otisku katastrln mapy
53
Podlusy na csaskm otisku katastrln mapy
Tnec nad Szavou
54
Krusiany na csaskm otisku katastrln mapy
55
Pecerady na csaskm otisku katastrln mapy
Tnec nad Szavou
56
TNECKO V HISTORII SPRVNHO ZALENN

Z era dvnch vk prehistorie, ze kter nemme dostatek hodnovrnch informac (nato mapovch podklad), se vynouje obraz pvodnho kmenovho uspodn slovanskch pokoitel pvodnch keltskch obyvatel. Jeho dnen rekonstrukce je piblin a snese vyjden jen v pehledn map. Podle n byl tok doln Szavy nraznkovm prostorem ech na severu a od umavy se thnoucho rozshlho zem Doudleb. Jasnj hranice mlo hradsk (upn) zzen, kter se stalo od 13. stolet zkladem rozkrjen na sprvn zem podle toho nazvanch kraj. To vydrelo do reformy v 19. stolet. Podle tehdej administrativy leel Tnec na pomez kraje Berounskho, ekou hranic s krajem Kouimskm. Berounsk kraj vznikl slouenm Vltavska (Sedlany), Kamcka (hrad Kamk) a Podbrdska. Podle Frantika Palackho (Popis ech, 1848) psluel Tnec panstv Konopitskmu (vlastnk Jan kne z Lobkovic a Wrtby) v kraji Berounskm a ml 13 dom se 176 obyvateli. V t dob byly jet samostatn Brodce (2 domy, 30 obyvatel) a Kostelec nad Szavou (17 dom 166 obyvatel), a i vtina okolnch vs byla vtch - Kruswiany (23 dom, 197 obyvatel), Bukowany (25 dom, 355 obyvatel), Chovice (21 dom, 183 obyvatel), Pecirady (30 dom, 332 obyvatel). Pi zmnn reform byly kraje zrueny i s pestrou smsic panstv a zkladem sprvnho uspodn se stala rovnomrn a logicky rozvren s soudnch okres, kter byly sdlem nejnich orgn sttn sprvy justin a finann. Obdob platnosti tohoto sprvnho lenn trvalo do r. 1949, piem se podle rznch dlch zmn soudn okresy stvaly souasn politickmi (sdlo hejtmanstv), a nebo jich nkolik politick okres vytvelo. Tnec byl pravm behem soust soudnho i politickho okresu Krlovsk Vinohrady. Beneovsk okres sahal po levm behu Szavy tm k soutoku s Vltavou, po jejm pravobe na jihu sousedil se soudnm okresem Neveklov v politickm okresu Sedlany. Nemn dleit byla ve sv dob tak crkevn sprva. echy s biskupstvm od r. 973 mly do doby husitsk s far spravovanou dkanstvm a vym arcijhenstvm. Habsburky zaveden vikarity ns zaadily do beneovskho. Od r. 1949 do zsadn reformy sttn sprvy v r. 1960 platila krajsk organizace okres, kter respektovaly pvodn politick, tedy v tto hierarchii jsme byli v okrese Beneov kraje Praskho, od r. 1960 v kraji Stedoeskm. Vjimen a natst krtkodob bylo rozdlen obce Tnec za 2. svtov vlky zzenm cviit SS, do kterho se zkazem vstupu spadal cel lev beh Szavy a toto zem sahalo hluboko do Sedlanska.
57
HISTORICK VVOJ MSTA A OKOL
Tnec nad Szavou
TNEC A OKOL V NEJSTARCH DOBCH A VE STEDOVKU

Libue Vov Lokalita se nachz v dolnm Poszav nad levm behem eky Szavy, a tebae prvn psemn zmnka je pomrn pozdn, a z roku 1318, kdy Oldich z Tnce, toton nejspe s Oldichem z Valdeka, aluje Trojana z Hrusic a Macka z Mrvic, e se dopustili kody na jeho ddictv v Hradanech, opak je pravdou. To dokzal ostatn i vzkum, kter zde na pelomu 60. a 70. let minulho stolet provdl A. Hejna. Pojmenovn osady pochz ze staroeskho pojmu tn, co znamen ohrazen i opevnn msto, ohradu, oplocen. Napklad Jan Hus pouv slovesa tniti ve smyslu oplocovat. Obdobn vznam maj v latin saepes plot, ohrada; staroslovnsk tyn ze pochz nepochybn z germnskho tuna a odtud ns postupn vede a ke galskmu vznamu dunum hradit, oppidum. Osdlen jako takov vzniklo nad brodem pes eku Szavu a nad jejm soutokem s Janovickm potokem; tedy v bezprostedn blzkosti dlkovch komunikanch spojnic prochzejcch od pravku tmto zemm. O tto situaci ostatn svd i nlezy v blim i vzdlenjm okol neolitick nstroje z Netvoic, Pecerad, Beneova, Vclavic, eneolitick nlezy z Beneova, Tnec nad Szavou, rotunda sv. Vclava z 2. poloBlice, Dolnch Por, Netvoic, hal- viny 11. stolet, v z doby kolem roku 1200, pohled tatsk nlezy z Netvoic keramika od jihovchodu. Foto: Archiv Muzea Podblanicka a pohebit na nedalekm vrchu Jchym z Beneova, Tnce, latnsk z Chleb; slovansk z eran, Brodc, Vclavic, Pecerad. Jak ji bylo ve uvedeno, nejstar psemn zmnka o Tnci nad Szavou, kterou lze bezpen spojit s touto osadou, pochz z roku 1318. K roku 1110 je sice v psemnch pramenech zmiovn Tnec, ale tento daj je ztotoovn s Tncem nad Labem. Proto byla dlouhou dobu jedinm dokladem starobylosti sdla rotunda a k n pipojen hranolov v. F. A. Heber (1848) povaoval Tnec s jeho rotundou, v a s dalmi, dnes zaniklmi objekty za stedovk hrad, jeho prvnm dritelem byl v prvn polovin 14. stolet Oldich Medek z Valdeka. Upozornil
60
vak i na vznamnou skutenost, e v okol rotundy se pi zemnch pracch nachzej kostrov hroby. Rovn A. N. Vlask upozoroval na hroby nalzan zde v 60. letech 19. stolet. A. Sedlek ji hodnotil situaci komplexnji. S odvolnm na existenci rotundy a na samotn jmno msta povaoval Tnec za opevnn hradit, v jeho arelu byl ve 14. stolet vybudovn hrad Medk z Valdeka. Dle se o Tnec po roce 1920 zajmal V. Wagner, dle K. Guth, kter v letech 19241925 oznail rotundu za hradn kapli, ani vzal v potaz nlezy hrob. Ji tehdy byla pociovna nutnost archeologickho vzkumu. Avak a do roku 1961 neexistuj zprvy o ppadnch nlezech v arelu tneckho hradu. Teprve ve ve uvedenm roce byly pi oprav zcen terasn zdi jin od rotundy a ve objeveny dal kostrov hroby, co vyvolalo men zchrann vzkum. Hroby byly oznaeny jako slovansk a dva lomky ndob, nalezen ve vrstv pod jejich rovn, byly klasifikovny jako haltatsk. Tehdy tak vzbudil pozornost dal objev, tentokrt severn od rotundy, ve a objektu muzea. Pi vkopu lka pro vodovodn potrub dolo na tech mstech k poruen tlesa z ulovch kvdr, kter bylo oznaeno jako zdivo zaniklho objektu. Krom objev z vnitnho arelu hradu pibvaly i nlezy z bliho i vzdlenjho okol. Na pravm behu Szavy byly pi vstavb autobusovho ndra objeveny pozstatky stedovkho sdlitnho horizontu; na levm behu eky, severovchodn od Tnce byly zjitny stopy, svdc o osdlen mladohraditnm i stedovkm. V arelu zanikl vsi Kostelce a v Brodcch bylo objeveno kostrov pohebit, datovan jednak do 8.9. stolet, jednak do stolet 12.
Tnec nad Szavou, ez severnm pkopem, vzkum A. Hejny z r. 1970. Foto: Archiv Muzea Podblanicka
61
Tnec nad Szavou
Nen proto divu, e v roce 1969 byl v Tnci nad Szavou zahjen archeologick vzkum. Ten zde probhal v letech 19691973 a 19761977. Arel tneckho hradu sleduje vbek nvr, kter se svauje od vchodu a jihovchodu, s podlnou osou JV SZ. Na severn stran vbek vymezuje pkr skalnat srz, klesajc k levmu behu Szavy, na jin stran vrazn voz, spadajc k SZ behu eky, patrn k pvodnmu brodu. Zpadn elo vbku pke spad k Szav. Na vchodn stran oddluje ostronu od pirozenho zzem pn orientovan voz, kterm prochz cesta, zatejc se severovchodnm smrem po svahu do dol Szavy a k nedalekm Brodcm. Dominantou ostrony je vrazn pahorek, na jeho temeni byla zaloena rotunda a pi jejm severozpadnm boku mlad hranolov v. Prv zde byl ve ve zmnnm asovm rozmez provdn archeologick vzkum. Jeho clem bylo zachytit nejstar fzi osdlen v arelu tneckho hradu, objevit objekty sdla, jeho soust byla rotunda s pilehlou v, zjistit rozsah pvodnho arelu a zpsob jeho opevnn, ovit st pohebit a jeho vztah k dochovan sakrln stavb. Vzkumem se podailo dokzat, e prvn fzi osdlen pedstavovala prv rotunda s adovm kostrovm pohebitm a s pozstatky klovch objekt, zjitnmi na mst pozdjho kamennho palce, tedy severn od rotundy, a s obdobnmi objekty i po jej zpadn stran. Tato fze byla datovna na zklad hrobovch nlez, stavbou rotundy a nlezy ze sdlitnch ploch v mst klovch objekt do
Tnec nad Szavou, plocha pohebit z 11.stolet, vzkum A. Hejny z r. 1973, pohled od jihovchodu. Foto: Archiv Muzea Podblanicka
62
doby od 2. poloviny 11. stolet do konce 12. stolet, ppadn do potku stolet 13. Jeliko mezi pohebitm a rotundou existoval pm vztah, bylo mon posunout dobu jejho vzniku do 2. poloviny 11. stolet. Toto datovn potvrdily i nejstar keramick nlezy a objev ostruhy ze sdlitn plochy zpadn od rotundy. Stopy po vt klov stavb na mst pozdjho kamennho objektu naznaily, e na tomto mst stla ji tehdy vt stavba s obytnou funkc. Vznam osdlen ve zmnnho arelu byl tedy bezpen doloen rotundou s pohebitm a dle zdraznn sdlitnmi i hrobovmi nlezy z Brodc, Pecerad, Chovic, Podlus a Hrusic i existenc jezdu ve Vclavicch. Lze tedy pedpokldat, e tneck arel ve sv nejstar podob nevelkho hradit byl dokladem sdlitnho centra se vztahem k vclavickmu jezdu. Pro druhou fzi sdlitnho vvoje ze zachovalo vce indici. Z pedchoz (star) sdlitn fze zstala rotunda. Zrove vak dolo ve vnitnm arelu k vraznm stavebnm i funknm zmnm. Na mst objektu s klovou konstrukc, rozkldajcm se severn od rotundy, vznikl kolem roku 1200 zdn trojprostorov objekt, pvodn nejspe patrov, s obytnou funkc a pstupem portlkem od severu. Ve stejnm asovm horizontu byla k severozpadnmu boku rotundy pistavna mohutn hranolov v, komunikan s n propojen a se schoditm v sle zdi. Tak vznikl kolem roku 1200 nov stavebn celek, jeho jednotliv objekty plnily zkladn funkce feudlnho sdla sakrln, obytnou, obrannou a sprv-
Tnec nad Szavou, sdlitn plocha se stopami klovch objekt, vzkum A. Hejny z r. 1973, pohled od severovchodu. Foto: Archiv Muzea Podblanicka
63
Tnec nad Szavou
n. Krom zmnnch staveb dolo i ke zmn opevnn, kdy nov zakldan pkop na jihovchodn a jin stran byl v pln i zahlouben do plochy pohebit. To znamenalo znien hrob a devastaci plochy pohebit na vnj stran pkopu, co lze doloit rozbitmi nhrobnmi deskami a zahrnutm plochy pohebit materilem vytenm pi hlouben pkopu. Do tohoto nov upravenho ternu ji nebylo pohbvno. To znamen, e zaloenm sdla a jeho novm opevnnm dolo k zniku pohebit a k jeho penesen na jin msto. Dochovan objekty rotundy a ve a zbytky palce podvaj pomrn dobrou pedstavu o stavebn podob sdla v jeho druh vvojov fzi, kter dospla k monumentln podob romnsk hradn architektury. Dal stavebn a sdlitn fzi pedstavovaly sten zachycen stopy objekt s kamennou konstrukc, vesms s lomovm zdivem, je byly zachyceny spolu s pozstatky mladch objekt na temeni a svahu vchodn a jihovchodn od rotundy. Tehdy tak v prbhu 14. a 15. stolet krom prav vnitnho arelu, dolo k vstavb kamennho opevnn, jm se podstatn zvtil arel sdla. Postupn byly tak budovny objekty, jejich funkce byla povtinou hospodsk. Ji sama existence rotundy v Tnci nad Szavou svd o vznamu msta nejen v oblasti dolnho Poszav, ale i v rmci pemyslovskch ech. Objev kostrovho pohebit s pomrn bohatou hrobovou vbavou ve vztahu k sakrlnmu objektu umonil asov zaadit do 2. poloviny 11. stolet nejen toto pohebit, ale i rotundu samu. Ta byla toti pvodn datovna do 1. poloviny 12. stolet. Mimodn vznam Tnce v jeho prvn vvojov fzi potvrdilo i formovn druh stavebn i sdlitn fze s rotundou, v a zdnm palcem. Dan situace svd o skutenosti, e Tnec byl, jak ji bylo ostatn naznaeno ve, zaloenm knecm, a tud oprnm bodem a stediskem sdlitn oblasti, kter se formovala z popudu Pemyslovc v prbhu 11.12. stolet na dolnm toku Szavy. Stejn tomu bylo i v nsledujc fzi, kdy kolem roku 1200 vzniklo na mst hradit knec sdlo v seven stavebn podob romnskho hradu. Dal sdlitn a stavebn fze nleejc ji potku 14. stolet znamenala nejen zmnu vlastnictv arel zskali Medkov z Valdeka ale i zmnu romnskho hradu ve feudln sdlo vrcholnho a pozdnho stedovku, v jeho komplexu zstalo romnsk stavebn jdro uchovno do dnench dn. K vznanm stavebnm pamtkm msta nle ji zmiovan rotunda v arelu hradu, zasvcen sv. Vclavu (pvodn patrocinium neznme). Pvodn byla datovna do 1. poloviny 12. stolet. Na zklad ve zmnnho vzkumu vak byla doba vzniku tto sakrln stavby posunuta do 2. poloviny stolet 11. Jedn se o orientovanou stavbu (V-Z). Lo, jej vnitn svtlost in 9,80 m, je vystavna na pdorysu tm pravidelnho kruhu s peruenm smrem k vchodu, kde na ni navazuje podkovovit apsida. Zdivo lodi i apsidy je kvdkov, vtinou z drobnch kvdk, proloench msty vrstvou velkch kvdr. Charakter zdiva apsidy se nad okny mn ve zdivo lomov, kter udruje v odstupech urit dkovn. Lo spov na soklu z velkch lomovch kamen. Jej zdivo je kvd-
64
kov a k pdn nadezdvce a s kvdkovm zdivem apsidy je zavzno a do ve zklenku jejho okna. Nad kvdkovm zdivem lodi i apsidy je nadezdvka z lomovho kamene; patrn se jedn o zdivo gotick. Tsn pod stechou se vyskytuje zdivo smen kmen a cihly mladho data. Klenba lodi rotundy je nepochybn romnskho pvodu. V roce 1995 dolo k opravm omtek v interiru rotundy a na zklad przkumu, kter zde provdla Ing. M. Glosov, dolo k nsledujcm zjitnm. Pi sondi v lodi i apsid byly tyi vrstvy omtek a malty novodob s vrchnm vpennm ntrem, hladk pekovan (pekovn tvo s jamkovitch vsek, jejich elem je umonit dobr spojen nov omtkov vrstvy s podkladem) omtka s povrchem hlazenm kovem se stopami malby erven barvy, hladk omtka se dvma svtlmi vpennmi ntry, msty t pekovan Interir tneck rotundy a nejspodnj vrstva hrubozrnn, tvrd, velmi kvalitn, svtle hnd barvy. Tato posledn vrstva omtky, stejn jako kvalitn hrubozrnn malta po bednn na klenb lodi pochz nepochybn z doby stavby objektu. Zrove bylo pi opravch vnitnch omtek oteveno zazdn romnsk okno na jihozpadn stran lodi rotundy a odkryto vnitn kamenn ostn zazdnho romnskho okna v ose apsidy. Dal pamtku pedstavuje kostel sv. imona a Judy. Jedn se o orientovanou stavbu gotickho pvodu, vrazn barokn pestavnou. Prvn psemn zmnka se ve k roku 1389, kdy Oldich z Lean odkzal kostelu v Tnci 30 gro roku a kaplanovi ornt, kalich a misl. O pt let pozdji, tedy roku 1393, vnoval Oldich se synem Zdekem kostelu 4 kopy ronho platu pojitn na vsi Chlstov. Roku 1399 podvali oba novho fare v Tnci. V letech 14001415 podval novho fare ji pouze Zdenk. To znamen, e Oldich ji nebyl mezi ivmi. K roku 1544 se ve zprva, podle n Ludmila z Klintejna prodala statek a zmek Tnec s pivovarem, sladovnou, poplunm dvorem, mlnem a pilou pod zmkem, msteko Tnec s podacm kostelnm Bernardu Barchovci z Barova. Dal zmnka o kostele se ve k roku 1577, kdy zde byla pohbena majitelka panstv Anna z Barova. Roku 1608 koupila Dorota Hodjovsk na Konopiti zmek Tnec s dalm psluenstvm a podacm kostelnm. Kostel se rozkld na nvr jin od hradu, od nho je oddlen mlkm dolm, jm prochz komunikace, podl n je rozloena zstavba obce. Kostel je obklopen hbitovem, do jeho zdi je od vchodu zalenna mrnice. Pstup ke kostelu je od severu po schoditi. Severovchodn od kostela, oddlena silnic, se
65
Tnec nad Szavou
nachz fara, kter spolu s pilehlmi budovami tvoila doln st pvodnho hradu, oddlenho kdysi hradbou a pkopem. Stavbu tvo obdln lo, k n na vchod pilh rovn obdln presbyt, ukonen odsazenou segmentovou apsidou. K zpadnmu prel se v ose poj hranolov v. K severnmu boku lodi pilh obdln sakristie a vstup do lodi od severu je chrnn tvercovou pedsn. Stecha lodi i presbyte je sedlov; apsidu kryje stecha plkuelov. Stecha ve je stanov a sakristie pultov, peds chrn stka sedlov. Zdivo lodi je z lomovho kamene. Lo osvtluj velk, segmentov zaklenut okna, zasklen barevnou vitr se stedovmi medailony se sv. Josefem, Jekem, sv. Annou a P. Mari z roku 1902. Presbyt je rovn osvtlen dvma okny se segmentovmi zklenky, zasklenmi barevnou vitr, tvoc geometrick ornament. Vnitek lodi je zaklenut temi piblin stejn velkmi poli kov klenby; presbyt je zaklenut pn poloenou neckovou klenbou a do lodi se otevr triumflnm obloukem ve tvaru stlaenho plkruhu. Apsida je zaklenuta konchou. Zpadn st lodi vypluje zdn kruchta, kter spov na barokn segmentov valen klenb. V, jak ji bylo ve uvedeno, v ose zpadnho prel je v podv pstupn od severu dvenm otvorem s plkruhovm zklenkem. Vstup do vych pater vede ze zpadn strany pod v, kde je umstno vestavn cihlov schodit s navazujcm devnm. Nejvy podla ve je osvtleno tymi okny s plkruhovmi zklenky. Z jihu osvtluj ni patra dv ovln oknka. Krov ve je z tesanch trm na tesask spoje. Krov lodi je hambalkov soustavy s leatou stolic, tvoenou pouze krokvemi. V literatue je uvdn krov jako klasicistn. V Liber memorabilium (zaloena 1836) beneovsk farnosti je zpis, kter na danou situaci vrh ponkud jin svtlo. P. Filip Burgerstein (18271898), kter od roku 1852 psobil jako kaplan v Beneov, vzpomn, jak byl ustanoven farem v Tnci nad Szavou: Dne 8. bezna 1871 byl jsem Nejjasnjm patronem knetem pnem Janem z Lobkovic na faru Tejnickou presentovn, a dne 11. bezna kanonicky investovn veledstojnm pnem Vojtchem Hronem, Kn. arcib. kanclem. Kaplanoval jsem tedy v Beneov 18 let a 7 msc, a v nedli dne 19. bezna 1871 odpoledne odjel jsem po slavnm rozlouen se s osadnky Beneovskmi do Tejnice, kde jsem byl hned u ke slavn uvtn. Za mho farovn v Tejnici byl farn chrm Pn hned roku 1872 o loket zven, rkosov strop stren a zklenut, presbyterium bylo vymalovno, ostatn zd byly vnit i zevnit vybleny, vecky ti olte a kazatelna znova nateny a pozlaceny, 2 postrann olte sv. Nep. Jana a Panny Marie dostaly nov obrazy. Krov nov a stecha nov na kostel i v pily. Z danho zpisu vyplv, e oba ve zmnn krovy pochzej z roku 1872. Pi oprav kostela v roce 1998 byla na jin stran lodi objevena 3 zazdn gotick okna a na severn stran jedno. Dle bylo zjitno, e zdivo ve je v doln sti z lomovho kamene, od poloviny 2. patra smen a e v je k lodi pizdna
66
na spru. Byly objeveny i zbytky baroknch omtek a zjitno, e okna lodi i presbyte byla lemovna tukovmi profilovanmi ambrnami. Na zklad ve uvedench zjitn lze konstatovat, e z doby vzniku kostela pochz jeho lo; pvodn je i severn vstup do lodi; pesnou podobu pvodnho presbyte nelze stanovit. O pravch v 15.16. stolet svd nov odhalen okna. K dalm pravm pak dolo v 18. stolet, kdy byla pistavna v, upraveno knit, zazdna gotick okna a nahrazena novmi. Z uvedench skutenost vyplv, e zmnn objevy pisply k rozen znalost o pvodn podob kostela a o jeho stavebnm vvoji.
67
Tnec nad Szavou
TNECKO CESTOU ZE STEDOVKU DO ROKU 1848

Eva Prochzkov
Tnecko v pozdnm stedovku

Tnec nad Szavou byl zaloen ve druh polovin 11. stolet na skalnatm nvr na levm behu Szavy na strategickm mst nad brodem pes eku jako zempansk hradit, kter na doln Szav plnilo jak ochrannou, tak hospodskou funkci. K brodu pes Szavu smovala v tto dob jedna vtev zemsk stezky, kter vedla z Prahy pes Hostiva, Prhonice ke Kostelci u Kk, pod tneckm hraditm pechzela eku Szavu a pokraovala do Nesvail, kde se spojovala s druhou vtv tto rakousk cesty, kter z Prhonic mila k Mnichovicm a Hrusicm a Szavu pekraovala na brodu v Po nad Szavou. Devn sdeln palc, kter tu zpotku stl, byl v prvn polovin 12. stolet doplnn kamennou rotundou (nkte badatel datuj rotundu dokonce na konec 11. stolet), jej zasvcen neznme a kter plnila lohu farnho kostela pro obyvatele hradit i pedpokldan osady v podhrad. Rotunda stoj dosud, existenci palce dokldaj stopy po klov konstrukci a kostrov hbitov v sousedstv rotundy, dokumentovan archeologickm vzkumem. Devn palc byl na pelomu 12. a 13. stolet nahrazen romnskm kamennm palcem, spojenm pravdpodobn v prvnm pate s mohutnou hranatou toitnou kamennou v, pistavnou k rotund, j se snad vstupovalo na novou tribunu, kter zstala zachovna dodnes. Nov zbudovan
Pohled na budovy tneckho hradu od severovchodu z 20. let 20. stolet (sbrka fotodokumentace, Muzeum Podblanicka)
68
palc a cel hradn arel pedstavoval krlovsk hrad pechodnho typu prv poloviny 13. stolet, spojovac lnek mezi slovanskmi hradisky a stedovkmi hrady. Z prvk charakteristickch pro slovansk hradit bylo vyuito pedevm kruhov valov opevnn a irok pkop vytesan ve skle, kter ohraniovaly a chrnily arel hradu. Kamenn obytn palc o tech prostorch, zalenn do obvodov fortifikace, pedjmal ji pijet a postupn zdomcovn pokroilejch hradnch forem. Palc byl pstupn zvltnm mstkem od severn strany pes pkop, odkud cesta vedla pmo k portlu palce. Kolem poloviny 13. stolet byl portl zazdn a most zanikl. Rotunda se nejspe ji v prbhu 13. stolet stala hradn kapl, urenou jen pro hradnho pna, jeho sluebnky a ele. Pohebit bylo zrueno. Dolo tak ke zmnm ve vnitnm uspodn sdla a peloena byla zejm i pstupov komunikace, nadle vedla od zpadu. Obvodov fortifikace z boku pilhala k palci. Hrad byl poslednm hradem pechodn dispozice, kter v sob spojoval sloku obytnou, obrannou i sakrln, a jeho vznam pro dnen poznn je o to dleitj, e vznikl pestavbou arelu starho sdla pi emporovm kostele. V kadm ppad posouv nae znalosti o vvoji opevnnch sdel. Koncem 13. stolet, i nejpozdji potkem stolet nsledujcho, se tneck hrad ocitl v rukou lechtickho dritele, zpotku jako krlovsk zstava, kterou obdrel jako odmnu za lta strven ve slub nkter ze len rozvtvenho rodu Buzic, kter uval ve znaku kan (svin) hlavu. Zstava se vak rychle stala ddinm zpupnm majetkem. Vlastnictv hradu a jeho vzhled vyjadovaly mocensko-politick a hospodsk postaven jeho vlastnka nebo dritele i alespo jeho ambice. Ji v roce 1318 je Tnec poprv doloen v psemnch pramenech jako vlastnictv Oldicha z Tnce, pslunka rodu Medk z Valdeka, rovn nositele erbu s kan hlavou, jeho potomci hrad dreli tm do konce 15. stolet. Hrad byl za Medk z Valdeka ve 14. stolet pestavn. Vyuity vak byly vechny zkladn stavby z pedchozho stolet. Vyrostla nov hradba, k n byly pistavny nov zdn objekty, jejich stavebn zbytky jsou dodnes patrn v budov bval (pvodn) tovrny na kameninu a v prostorch zboen kaplanky vchodn a jihovchodn od rotundy, kde je zachytil archeologick vzkum. V tto dob tak bylo vybudovno mohutn vnj ohrazen, jeho nkter seky a st jedn baty jsou v ternu patrn dodnes. Svou funkci si podrel tak pkop. K zniku palcov stavby a k zasypn pkopu dolo zejm teprve v prbhu druh poloviny 15. stolet, nebo dokonce a v prvn polovin 16. stolet. Peila rotunda a hranolov v a patrn i dal objekty, dnes ji nedochovan. Dosavadn poznatky o gotickm obdob hradu jsou vak velmi torzovit. rove bydlen a bn denn ivot na hrad dokldaj v 15. a 16. stolet jen archeologick nlezy, pevn keramiky, v nich jsou zastoupeny pedevm pedmty kadodenn poteby a kachle s relifn vzdobou. Ve 14. a 15. stolet hrad slouil tak jako administrativn a sprvn stedisko v rmci panstv a zrove nepochybn ml zkladn represvn a dohlec funkce.
69
Tnec nad Szavou
Po celou dobu vldy krle Vclava IV. byl Tnec nejspe v majetku Oldicha Medka z Valdeka, kter rovn drel nedalek Leany. Sloit pbuzensk vztahy, ast frekvence oblbench osobnch jmen a torzovit prameny vak neumouj jednoznan identifikovat jednotliv stejnojmenn leny rodu a jednoznan odhalit vechny rodinn vazby. August Sedlek se teba domnval, e ped rokem 1400 ili dva Oldichov Medkov z Valdeka, piem jeden drel Tnec, druh vlastnil Lea ny. Tneck Oldich z Valdeka ml, opt jen pravdpodobn, ti syny, Zdeka, Havla a Vilma, z nich nejstar Zdenk ji ped smrt svho otce Tneck rotunda s obrannou v a st hradnho v roce 1399, nebo potkem roku 1400 arelu z vchodn strany v r. 1888. Kresba Vclava vystupoval po jeho boku jako hradn Jansy (F. A. Borovsk, echy 8. Tborsko, Praha pn (prezentovali spolu tneckho ple1892) bna) a v letech 14001415 je v pramenech doloen jako samostatn vlastnk tneckho hradu. V roce 1415 Zdenk pipojil svou pee pod stn list esk lechty proti uplen mistra Jana Husa a pozdji se zejm trvale piklonil k husitsk stran. astnil se slavskho snmu v roce 1421, kde esk prohusitsk lechta pijala zvazek prosazovat a brnit tyi prask artikuly, podporoval stnost eskch stav proti csai Zikmundovi, jejm smyslem bylo odmtnut jeho nrok na esk trn. V listopadu 1423 se nachzel v adch husitsk lechty na snmu v Praze. O jeho dalch aktivitch zprvy chyb. Zemel vak a v roce 1434. Zdekova vdova Ofka z Malovic mla sv vdovsk vno zapsan ve vsi Chrany a zhy se vdala za Petra Mrackho z Dub, kter vlastnil statek Mra. Konkrtnj zprvy o Tnecku a jeho obyvatelch nejsou k dispozici. Obyvatelstvo se pravdpodobn piklonilo k husitsk ve spolu se svou vrchnost. Neklidn doba a sociln napt jist negativn ovlivnily hospodsk a populan pomry, ale oporu v psemnch pramenech pro to nemme. August Sedlek uvd v letech 14441469 na Tnci jako majitele stejnojmennho Zdekova syna, druh st tneckho majetku patila dajn jeho bratru Janovi, kter zemel bezdtn. Jeho st tneckho majetku si na krli vyprosil v roce 1469 Havlv syn Protiva z Valdeka, kter sdlil na Talmberku. Zd se, e dl Tnce skuten obdrel, nebo v roce 14791480 prodal st majetku toti vsi Chovice a Chrany. Zbvajc st tneckho panstv zddil Zdekv star syn Oldich Medek, psedc zemskho soudu, kter byl a zstal pvrencem krle Jiho z Podbrad. Ten jej jmenoval v roce 1466 nejvym komom krlovny, v roce 1478 se, ji z iniciativy krle Vladislava II. Jagellonskho, stal purkrabm
70
Praskho hradu. Nebyl vak na tneckm zbo jednoznan zvisl. Za csae Zikmunda rozmnoil sv pjmy, kdy zskal do zstavy ves Mokropsy na ece Berounce, kter pvodn nleely klteru u sv. Ji na Praskm hrad. Oldich Medek zemel v roce 1483. O jeho ddicch a o majetkovch pomrech, kter v bezprostedn nsledujcch letech vldly na Tnecku, nemme dn zprvy. O lokalitch, kter zejmna ve 14. a 15. stolet nleely k tneckmu panstv a zajiovaly jeho hospodsk zzem, rovn nevme tm nic. Vvoj pozemkov drby hradu byl pomrn sloit a promoval se podle momentln politick a hospodsk situace. Tneck panstv se rozkldalo na starm sdelnm zem, kter se v prbhu 10. stolet vytvelo podl toku Szavy smrem na zpad. Nejprve byly osdleny ploch seky dol doln Szavy a dolnho toku Janovickho potoka. Pozdji vyven ploiny v jejich blzkosti. Archeologick nlezy dokldaj v 11. stolet osdlen v eranech, v Brodcch, Peceradech a v Hrusicch u Krusian, v anech, ve Vinaovicch nedaleko Sobhrd, v Po a v Beneov. Meme sem zahrnout Bukovany, Leany, Ledce, Hvozdec a na Tneck rotunda s obrannou v a st hradnho dol nm toku Janovickho potoka Kru- ndvo z vchodn strany v r. 1911. Kresba Oty Bubenka (Josef Wolf, Historicko-kartografick siany a Chrany. Kolonizan sil, a ikonografick materily Tnce n. Sz., Sbornk kter vychzelo z hradit ve Ltn, vlastivdnch prac z Podblanicka 12, 1971) jednoho z oprnch bod ran pemyslovskho sttu, zde vyvjel sm panovnk. Ten dal zejm v 11. stolet popud k vybudovn hradit v Tnci. Okolo nho se vyvinula pomrn lidnat sdeln aglomerace, kter zahrnovala Brodce, Pecerady, akovice u Krhanic, Krusviany (Krusiany), Bukovany, tedy lokality, u nich meme pedpokldat pozdj pslunost k tneckmu panstv. Archeologick (i kdy jen sporadick) doklady o ran kolonizaci druhotn podporuj i nzvy tchto lokalit. K nejstarm jazykovdci ad ty s tzv. obyvatelskmi jmny Pecerady, Podlusy. Tak osady s koncovkou any (Leany, Chrany, Krusiany, Bukovany) vznikly ji v prbhu 11. stolet. Krusiany byly podle pesvden pednho eskho jazykovdce Vladimra milauera zaloeny polskmi pesdlenci, kte pili do ech v souvislosti s polskm taenm knete Betislava v prvn polovin 11. stolet. Tuto hypotzu podporuje skutenost, e v sousedstv Krusian v osad Hrusice byla pipomn-
71
Tnec nad Szavou
na kaple sv. Vojtcha, jej zasvcen bylo v ranm stedovku obvykl prv v Polsku a nikoli v echch samotnch. S nejstarmi fzemi osdlen souvis tak lokality konc na enice (nap. zanikl Malenice Malensko u Tnce), kter se uplatovaly jen do potku 12. stolet. Sem pat i samotn Tnec (Tnice), jeho nzev vypovd o tom, e zde byla osada opevnn devnou hradbou. Od 11. stolet postupn dochzelo k majetkosprvnmu rozpadu nejstarho sdelnho zem ve Ltn. Ve 12. stolet hradit ztratilo svou dosavadn funkci a centrum knec moci se pesunulo do Vladislavic (Vclavic), kde krajina byla vce zalidnn a sktala monost lpe zajistit ekonomick poteby sprvnho stediska v ele s kastelnem jako panovnkovm zstupcem a kde byl t farn kostel. Kolonizan fze ped polovinou 12. stolet vak dsledn navazovala na star osdlen. Nkte autoi sem zahrnuj mimo jin osdlen a kostel sv. Havla v Balkovicch a v Kostelci u Kk, v irm okol Tnce nad Szavou tak kostelk v Ledcch. Ve 13. stolet se kolonizan sil na Tnecku soustedilo na intenzvn zahuovn dosavadn sdeln aglomerace. Osdlen se rozilo na prav beh Szavy proti tneck ostron, do Zboenho Kostelce a do Pecerad. Nejmlad kolonizan fze ve 13. a na potku 14. stolet naopak extenzvnm zpsobem osdlovala vy polohy na kraji panovnick sdeln enklvy, dosud porostl bukovmi lesy. Tehdy byly zaloeny Lhoty, seskupen mezi Tncem a Beneovem (Vidlkova Lhota, Bukov Lhota, Zbon Lhota, ron Lhota), kter byly zalenny do vladislavickho jezdu. V tto dob ji pestvalo bt zem mezi Szavou a Vltavou ve stedu panovnickho zjmu. Projevilo se to tak tm, e panovnk pesouval sv uivatelsk prva k tomuto zem na jin dritele, zpotku zejmna na crkevn instituce. V roce 1271 se tak vzdal ivohot a vladislavickho jezdu ve prospch praskho kltera kiovnk s ervenou hvzdou. Vladislavick jezd tm vak nepozbyl zempansk pslunosti, a proto mohl bt pravdpodobn v prvn tvrtin 14. stolet zastaven Oldichu z Kostelce, jen byl pslunkem rodu Medk z Tnce, pokud nebyl pmo toton se stejnojmennm dritelem hradu Tnce a kter byl rovn zstavnm dritelem pvodn zempanskho Kostelce nad Szavou. Po vyplacen zstavy (13421356) se cel vladislavick jezd a rovn kosteleck zbo dostaly doasn pod bezprostedn sprvu krlovsk komory, ale ji na potku edestch let 14. stolet byly znovu rozdleny a zastaveny. Vladislavick jezd kapitule Vech svatch na Praskm hrad, Kostelec a pslun vsi jako ulechtil manstv Janu z Hardeka. Povahu zempanskho manstv vak Kostelec ml a do husitstv. Navzdory prodnm podmnkm, umocnnm strategickou polohou pi brodu nevzniklo ani ve 13. i 14. stolet v Tnci trn msto, kter by se vyvinulo ve vt stedisko s mstskmi funkcemi. Vznam Tnce zvyoval od 14. stolet vedle skutenosti, e na hrad sdlila vrchnost a byl hospodskm, sprvnm a represivnm centrem, gotick farn kostel sv. imona a Judy, postaven zejm ji ped rokem 1350 a snad jet dve. loha loklnho crkevnho centra byla zejm poslena pot, co v husitskch vlkch nebo tsn po nich zanikl kostel v Kostelci,
72
Tneck hrad od jihovchodu z arelu kostela sv. imona a Judy v r. 1911. Kresba Oty Bubenka (Josef Wolf, Historicko-kartografick a ikonografick materily Tnce n. Sz., Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 12, 1971)
po nm v pramenech nezstalo pli stop a jeho existence se odr pouze v nzvu lokality. V 16. stolet sice Tnec oznaen msteko v nkterch pramenech nesl, ale jakkoliv dal atributy, kter by mstsk funkce naznaovaly, chyb. Pokud Tnec nkdy byl alespo foresn vesnic s tritm, tento prostor v pozdjch fzch zcela zanikl a v dispozici msta nen patrn. Nespn byl i pokus o zaloen msteka Vladislavice (Vclavice), kter zcela zastnil jako trn stedisko od 13. stolet nedalek poddansk Beneov, kter ml vhodnj polohu a lep hospodsk podmnky. Pravidelnj uspodn vesnic se prosazovalo a od 13. stolet. Do tto doby pedpokldme nepravideln shlukov pdorys nebo tzv. okrouhlici. Jet ve 13. stolet byla obvyklm obytnm objektem na vesnici zemnice, i polozemnice. Nkter usedlosti vak mohly mt ji trojdlnou dispozici, jej centrln st vak byla jet zahlouben a vystavn z kamene i spe pomoc lehk devn konstrukce omazan hlnou a jen nepatrn pesahovala nad rove ternu. Sten krytina bvala zaten kameny. Nepesn informace mme i o velikosti jednotlivch lokalit. Ty vt z nich mly ve 14. stolet okolo 14 usedlost, co na Tnecku a Kostelecku splovaly a do 16. stolet jen Bukovany, Krusiany a Pecerady. astj vak byly v okol Tnce dv a tyi usedlosti ve vsi. V prmrn zemdlsk usedlosti ilo devt a deset lid. V tsnm sousedstv Tnce byl pravdpodobn ji potkem 14. stolet vybudovn na skalnatm vrchu, jeho tesy strm spadaly k ece Szav, do n tu stil Kamenick potok, hrad Kostelec nad Szavou. Z ostatnch stran byl chrnn pkopy vytesanmi ve skle a vysokmi hradbami. Jeho stavebnkem byl pravd-
73
Tnec nad Szavou
Kostelec nad Szavou ve tyictch letech 19. stolet. Podle kresby F. A. Herbera pekreslil Jindich Bubenek (August Sedlek, Hrady, zmky a tvrze Krlovstv eskho 15, Praha 1927)
podobn krl Vclav II., i kdy konkrtn doklady o tom nemme. Ml snad bt nhradou za hrad v Tnci, kter ji byl v soukromm dren. Prvn psemn zprva o hradu z roku 1342 vak hovo o tom, e panovnk Jan Lucembursk zastavil Kostelec Oldichu Medkovi, z rodu pn z Valdeka, nepochybn blzkmu pbuznmu dritel z Tnce, kterho nkte badatel ztotouj dokonce s Oldichem, kter vlastnil Tnec. Ten od tto doby uval tak prediktu z Kostelce. Na Tnecku stejn jako jinde se v tto dob setkvme s silm vtch dritel pdy, a ji majitel zpupnch zbo nebo zstavnch dritel (tato skupina ostatn splv) soustedit co nejvce hrad a k nim psluejcho majetku a arondovat je i alespo zajistit odpovdajc spoleensk postaven dalm pbuznm. Hrad Kostelec nebyl vjimkou. Ke Kostelci tehdy patily vesnice Kostelec, Brodce, Bukovany, Pecerady, polovina vesnice Podlusy, polovina vsi Krhanice, Jesenice, Vodrady, Oleka, Vesce a Krumlovice. Jeliko pedpokldme, e panstv v tto dob tvoilo prmrn sedm a osm vs, patil Kostelec spe k vtm pozemkovm celkm. Oldich z Kostelce navc zskal ji v roce 1336 od krle do zstavy tak vladislavick jezd za zstavn cenu 600 kop gro eskch, akoliv kostel ve Vclavicch s podacm prvem byl ji dve (1271) krlovnou Kunhutou darovn s poplatkem 10 hiven vybranch z vladislavickho jezdu, k nmu tehdy patily vsi Krusiany, Lanice (Chlstov), abovesky a ti Lhoty Zbon Lhota (Zbonice), ron Lhota (ronice), Bukovsk Lhota (Bukov Lhota), praskm kiovnkm s ervenou hvzdou. Kunhutino darovn z roku 1271 bylo Janem Lucemburskm sice potvrzeno, ve skutenosti vak kiovnkm zstaly k dispo-
74
zici pouze destky z kostela, kterch se Oldich zanedlouho zmocnil. Kiovnci se brnili a v roce 1341 doshli toho, e Oldich pedchoz dohody uznal vetn podacho prva ke kostelu, kter kiovnkm vrtil. V roce 1342 se vladislavit vykoupili vlastnmi penzi z vlivu Oldicha z Tnce a jeho syn, nebo touili po pm podzenosti panovnkovi. V listin z roku 1342 Karel IV. t udlil Vclavicm mstsk prva (msteko se mlo dit prvem Starho Msta praskho a soudn podlhat jen krli a mstnmu rychti). Ke krlovsk komoe nepsluel vladislavick jezd dlouho. Akoliv Karel IV. v roce 1352 novou listinou pedchoz privilegium potvrdil, ji v roce 1368 zastavil msteko vetn vesnic kapitule pi krlovsk kapli Vech svatch na Praskm hrad s tm, e obyvatel jezdu nemaj platit vce ne starobyl ron rok ve vi 88 kop gro eskch, nebudou robotovat, vykonvat dal naturln sluby a nebudou platit ani jin dvky. Teprve za husitskch vlek, v nich byla sekularizovna vtina crkevnho majetku a kiovnci s ervenou hvzdou ztratili inkorporaci fary, se vladislavick jezd dostal opt do zstavy dritelm kosteleckho panstv.
Kostelec nad Szavou od jihu ped r. 1920. Kresba Jindicha Bubenka (August Sedlek, Hrady, zmky a tvrze Krlovstv eskho 15, Praha 1927)
75
Tnec nad Szavou
Hrad Kostelec postoupil v roce 1358 syn Oldicha z Kostelce Jakubovi z Kostelce, synovi mstopsae krlovstv eskho Frenclna, kter v tomt roce uplatoval podac prvo ke kosteleckmu farnmu kostelu. Instaloval sem toti po smrti fare Mikule knze Vavince z Prahy. Vzpt zskal Kostelec marbursk purkrab Jan z Hardeka, jeho manelkou byla Helena (Lna), dcera saskho knete Rudolfa a pbuzn Karla IV. V roce 1365 Karel IV. ustanovil, e po Janov smrti m bt Kostelec Leninm vnnm statkem. Jan z Hardeku il na Kostelci jet v roce 1376, nebo tehdy presentoval ke kosteleckmu kostelu novho fare. V roce 1386 drel Kostelec milec krle Vclava vyehradsk purkrab Chval ze Rzavho. Ten rovn zapsal na Kostelci vno sv manelce Eulalii z Netvoic. Po jeho smrti v roce 1390 zstal na Kostelci jeho nejmlad, nezletil syn Jan, kter vak otce peil jen o pt let. Pot se o kosteleck majetek pel knz Jeek, probot od Vech svatch na Praskm hrad, jemu prvo na Kostelec postoupil Mikul ze eslic a zvkovsk purkrab Zacha ze lovic. Teprve v roce 1398 zskal hrad knz Jeek spolu s Mikem (Mikulem) ze eslic. Ti prodali panstv krlovskmu lovmu Filipovi Lautovi z Ddic. Krl Vclav koupi sice v roce 1413 potvrdil, ale zrove zruil listinu, j se stal Kostelec ddinm zbom (vetn vesnic Pecerady, Bukovany, Brodce, Vodrady a Jesenice, kter pozdji zanikla), a uinil z nj opt manstv. Pot Filip Laut z Ddic postoupil Kostelec vladykovi Janovi Sdlu ze Smilkova, oblbenci krle Vclava IV., kter od roku 1419 vlastnil i sousedn Netvoice. Sdlo byl dslednm pvrencem a obdivovatelem mistra Jana Husa, rozhoen se pipojil k protestu 452 eskch a moravskch lechtic proti jeho uplen ve stnm listu z 2. z 1415, pijatm na sjezdu v Praze. Postavil se na stranu reform pstupn lechty a v roce 1421 na slavskm snmu se stal lenem dvacetilenn prozatmn vldy v echch. Dostal se vak v Praze do sporu se stranou Jana elivskho, byl obvinn ze zrady, a akoliv se pijel do hlavnho msta oistit a byl pod ochrannm glejtem, byl okamit po pchodu na Staromstskou radnici zaten a jet t noci (20. jna 1421) tajn sat. Hrad zstal jeho dtem, pro kter je spravoval v letech 14211432 kosteleck purkrab Chval z Chote. Ze Sdlovch syn se do obecnjho povdom dostal Jan mlad Sdlo z Kostelce. Vme o nm, e se na pkaz zemskho sprvce Alee Veovskho v roce 1434 pipojil k vprav proti tborskmu hradu Ostromei, kter dreli od roku 1424 tboi a kter pro n pedstavoval vznamn oprn bod, odkud napadali zbo pvrenc strany pod jednou. Vpravy se zastnil t Hynek Ptek z Pirktejna, Bene z Dub a lid Perchty z Krava. Ostrome byl dobyt, vyplen, rozboen a pipojen ke Konopiti. Kdy Jan mlad Sdlo zskal pozdji hrad Lno, prodal v roce 1443 Kostelec Kunei Rozkoovi z Dub, pvrenci strany podjednou, dslednmu protivnkovi Jiho z Podbrad, kter byl povaovan za zemskho kdce. Kostelec byl v roce 1449 nespn obleen Zdekem ze ternberka. Vt tst mla a vprava na jae 1450. Hrad byl dobyt krlovskm vojskem a poboen. Stopy po oblhn hradu, zejmna vkopy pro usazen dl a prak a pozstatky po ochrann bat, kter pro oblhatele pedstavovala jedin
76
aktivn prvek obrany, je dodnes mono pozorovat Na Hradenici. Pozemkov majetek s hradem byl Kuneovi zkonfiskovn. V roce 1453 krl Ladislav rozdlil kosteleck panstv mezi tyi zjemce astnky vojensk akce proti Kuneovi. tyi vesnice, vetn nkolika poddanch v Chlstov a Zbonici ve Vladislavickm jezdu dostal Jan Zajma z Kunttu, Zdenk Kostka z Postupic obdrel ves Kostelec s kostelem a nkter vesnice. Mal podl dostal tak Jan mlad Sdlo ze Smilkova. Vt st konfisktu s hradem vetn vtiny vesnic zstala stoupenci zemskho sprvce Jiho z Podbrad Zdeku Konopiskmu ze ternberka, kter pozdji pro volbu Jika eskm krlem zskal koalici podblanick lechty. Do Kostelec nad Szavou ve tictch letech 19. stolet. desk zemskch mu byl zapsn hrad Podle kresby K. H. Mchy (Dobroslava Menclov, Kostelec s horami, s lesy, s mlnem, esk hrady 1, Praha 1972) s ekou Szavou, dvr Pecerady (Pecirady) se dvma pluhy role, chmelnice, louky, dva rybnky, cel ves Pecerady, lesy Dekuny, Temnk, Hj nad Brodci i jin chrastiny, rybnky Podjesensk, Podhajsk, Temnick, dva mlny, ves Brodce se dvma poddanmi platcmi rok, ves Podlusy (Podbusy), kde byl npravn dvr, plat z t npravy a ti poddan s platbou, plat v Hodkov, poplatn dvr ve Vesci s psluenstvm, plat ve vsi Poho, ves Krhanice se vemi poitky, cel ves Vclavice a vech est vesnic, kter nleely k vladislavickmu jezdu. V roce 1456 vyjmul definitivn krl Ladislav hrad z manstv a Zdenk Konopisk ze ternberka pipojil nov vlastnictv ke konopiskmu panstv. V jeho rmci ji trvale zstalo, i kdy se Zdenk piklonil pozdji k Jiho odprcm a stanul v ele Zelenohorsk jednoty. Hrad Kostelec byl v domc vlce krle Jiho z Podbrad se Zelenohorskou jednotou na jae 1467 obleen krlovskm vojskem a v ervenci tho roku dobit a zboen. K jeho obnov ji nikdy nedolo. Konopisk panstv vetn kosteleck sti a vladislavickho jezdu bylo konfiskovno, nae je zskal do zstavy Jikv syn Hynek Minsterbersk. Do rukou Zdekovch syn Zdeka mladho a Jana se dominium vrtilo a v roce 1479 na zklad olomouckch smluv, kter v pedchozm roce ukonily vlku mezi Vladislavem Jagellonskm a Matyem Korvnem a zrove pipravily majetkov vyrovnn zneptelench domcch stran. Stavebn vvoj hradu Kostelce nen dodnes dostaten prozkouman. Mlo poznatk mme zejmna o nejstar fzi jeho existence, kdy nleel krli. Hrad vak ml ji tehdy dvojdlnou dispozici, kterou tvoil tzv. spodn hrad, pstupn pes vyzdn pkop tverhrannou vovitou branou od severovchodu. Ten obklopoval ve poloen jdro hradu. Z prv stavebn fze se dodnes zachovala jen
77
Tnec nad Szavou
st obvodov hradby na vchodn stran. Nkter prvky z pvodn stavby se dochovaly ve zdivu mladch fz a dokldaj, e hrad byl zejm velmi vstavn. Do doby zstavnch dritel nle dal pestavba hradu, kdy na jihozpadn stran, nejlpe chrnn ped napadenm byl vybudovn palc sloitjho pdorysu se zcela nov vystavnou vnj zd s mohutnmi oprnmi pili, kter mly pravdpodobn eliminovat monou destrukci zpsobenou nekvalitnm skalnm podlom. K dalm pravm hradu dolo a za Zdeka Rozkoe z Dub, kter se snail zvit obranyschopnost hradu. Prv on nechal vystavt na skle nad ekou okrouhlou vysunutou v, kter umoovala kontrolovat cestu i eku pod hradem. Vybudoval rovn novou hradbu na zpadn stran s men branou, kter umoovala pstup pes pkop na val. Podle Tome Durdka mlo toto een slouit k doprav dl na val a umonit dlosteleckou obranu. Dlosteleck bata byla vybudovna tak pi vystn pkopu do svahu. Hlavn brna dolnho hradu byla pesunuta na sever a chrnna v vysunutou do hradnho pkopu. Novou nadji pro poboen hrad pinesla bouliv edest lta 15. stolet. Zsahy Zdeka Konopiskho ze ternberka mly hrad pebudovat na pevnostn vojensk bod a zajistit ubytovn velkho mnostv vojk. Konopisk pn neuvaoval o hradu jako o sdelnm mst, ml svou rezidenci na Konopiti i na svch dalch majetcch. Na opravy bylo vyuito vekerho dostupnho a asto druhotnho stavebnho materilu, pouity byly dokonce prakov koule. Vrazn se zmnilo jdro hradu. V severn hradb pi brn vznikla v hradnm arelu patrov dvouprostorov podsklepen budova s valen zaklenutm pzemm. Na protilehl stran ndvo pibyla dlouh budova, zsti rouben nebo hrzdn. Jako zpupn zbo je zpravidla od potku 14. stolet vnmna tak pozemkov drba drobnch zeman, kte vlastnili vtinou poplun dvr s jednm i dvma podsedky, se dvma a osmi poddanskmi usedlostmi vysazenmi pod ronm platem, na nm asto nachzelo obivu nkolik lechtickch spoluvlastnk. Na druh stran bylo rovn obvykl, e pslunk ni lechty ml podly v nkolika vesnicch. Vvoj drby na tvrzch v okol Tnce byl pomrn sloit a prameny nm jej zprostedkovvaj jen velmi nedokonale. Cena majetku drobn lechty se pohybovala v rozmez 30 a 170 kop gro eskch (prmrn ron vnos z majetku se pohyboval ve vi ti a sedmnct kop gro eskch) a tud rzn byla i jejich sociln pozice ve spoleensk hierarchii. Jen vjimen byla soust zemanskho majetku tvrz jako tomu bylo nap. v Ledcch, jejich majitel byli spznni nejspe se zemany z Po, kde byla situace podobn. Zbo, kter se vedle tvrze sestvalo z osady a podacho k farnmu kostelu sv. Bartolomje, ve druh polovin 14. stolet dreli brati Bohunk a Vilm, kte spolu s jakmsi Baltazarem v roce 1360 presentovali ke zdejmu kostelu fare. Od nich koupil jet ped rokem 1373 Ledce Psnak z Po, od roku 1357 mstopsa desk zemskch, kter se pak psal z Ledec. V Po, kde mme doloeny ti osady Po, Balkovice a Kout, stvaly dv tvrze, jedna v Po u mostu, druh snad v Kout. K pat ronm poskho kostela patil v roce 1360 Psnak z Po a Ledec. V ro-
78
ce 1363 Psnak sedl t v Kout, odkud se i psal. V letech 13561386 drel tak st Pyel. Presentan prvo ke kostelu v Ledci uplatoval se svmi bratry Ondejem a Lipocem v roce 1374, v letech 13901391 se tto role ujmal sm. Ve vlastnictv ml nepochybn tak st Po, nebo v roce 1395 se Psnak z Ledec a jeho stejnojmenn syn a syn Zikmund peli s Beneem z Dub, ddicem Zbyka z Po, kter vlastnil Kol, o presentan prvo k poskmu kostelu a spor vyhrli. Z dochovanch pramen nelze posoudit, zda st Po pak pipadla k hradu Kol. Arnot z Ledec a jeho bratr Ctibor dreli spolu s Albertem, synem po nebotku jejich bratrovi Bohunkovi, spolu s dtmi po bratru Mstiovi st vsi eran. V 15. stolet patil Kout k hradu Kostelci a Po bu cel, nebo alespo jeho st nleelo k Ledcm. Na osudu Psnaka a jeho ty syn je dobe vidt zpsob, jakm se snaili lenov ni lechty vst kadodenn zpas o obivu a pitom neztratit nic na spoleensk prestii. Stejnojmenn a zejm nejstar syn Psnak zemel v roce 1395 jet za ivota otce. Syn Zikmund obdrel podl v penzch, nael zdroj obivy mimo rodn kraj a usadil se pobl Karltejna. Dalm synem byl snad Jan z Ledec, kter v roce 1416 vlastnil z ddictv po otci Pyely, i alespo jejich st. tvrt syn se vydal na crkevn drhu a stal v roce 1395 farem v Po, odkud v roce 1408 podval fare do Ledec a pravdpodobn mu ddictvm pipadla ledeck tvrz po bratru Psnakovi. Kdy zemel, neil zejm dn z jeho bratr a neml ani Gotick portl kostelka sv. Bartolomje v Ledcch jin ddice, nebo odmr po nm si vy- ped rokem 1941, linoryt Richarda Duka (Pod prosil v roce 1454 Zdenk Kostka z Po- Blankem 21, 1941/1942, . 5) stupic, kter ji pipojil k hrdeckmu panstv. Ledeck tvrz zanikla nejspe v prbhu 15. stolet, ale jej pozstatky byly srovnny se zem teprve v roce 1852 na pkaz sprvce konopiskho panstv Hahna. Obvodn ze byla odklizena dokonce a v roce 1875 a zbytky zdiva byly pouity na stavbu stj v ledeckm dvoe. Benice (pvodn pod nzvem Bynice), ves s tvrz a poplunm dvorem, vlastnili v roce 1318 Slvek a Bohuchval. Vladykov z Bynic tu sedli po cel 14. a 15. stolet. Zprvy o nich jsou vak jen sporadick. Prameny hovo v roce 1360 o Pibce z Bynic, tet mlkovskch vladyk. V roce 1387 se pak Jen z Bynic uchzel o svobodn Bartov mln v Benicch, kter ml jako odmr spadnout na krle. V ro-
79
Tnec nad Szavou
ce 1445 se pipomn Jan z Bynic, 1476 Jetich Bynick, kter se pel s Janem Jezdeckm o hrad jezdec. Koncem 15. stolet krtce vlastnil Benice Vclav z Roupova, kter ji v roce 1498 prodal tvrz, dvr, ves Benice s vesnicemi Litvnovi z Klintejna. Ten je pipojil k tneckmu panstv. Tvrz pravdpodobn pot zpustla.
Dvr v Benicch v r. 2006
Prvn zmnka o Malenicch, kter vak jsou podstatn star a nachzely se mezi Krusiany a Chrany, pochz z listu z 12. jna 1444, kdy Jan z Konojed vyznal, e dal sv manelce Margaret z Tnce a z Kuho dvr s psluenstvm v Ku. Jednm ze svdk (setkvme se tu s mnohmi lechtici usazenmi v irm okol Tnce Janem z Kunttu, eenm Zajma, Zdekem z Valdeka na Tnci, Petrem z Dub na Mrai, Petrem Kulou z Vic a na Pyelch, Bohuslavem z Kamenice na Podnavcch, Janem z Blaenic na Pyelch, Psnakem z Lipce a Ptichvost, eenm Kok) byl toti Hynek z Valdeka na Malenicch. Ten, a pslunk starho panskho rodu, se musel spokojit s pouhm poplunm dvorcem. V Malenicch toti nikdy nebyla (podle vzkumu Jiho Tywoniaka) tvrz. O nco pozdji se malenick dvr stal soust tneckho panstv. Samostatn tvrz stvala potkem 14. stolet v Bukovanech, v roce 1318 na n sedl Jan z Bukovan, ve druh polovin 14. stolet se Bukovany staly soust kosteleckho panstv, v roce 1497 jsou zapsny u hradu Ostromee. Chrst nad Szavou, o nm je uinna prvn psemn zmnka a z let 1352 v souvislosti s farnm kostelem sv. Kateiny, udrela ve 14. stolet jako jeden z mla v tomto kraji ve svm majetku crkevn instituce kanovnci metropolitn kapi-
80
Kostel sv. Kateiny v Chrstu nad Szavou v r. 2006
tuly v Praze. Kapitula zde tak pravideln vykonvala sv patrontn prvo a dosazovala knze. V husitskch bouch se Chrst dostal do lechtickch rukou v roce 1453 je zde pipomnn Petr z Chrstu. Chovice jsou poprv zmiovny v ereknch knihch praskho arcibiskupstv k roku 1394. V roce 1457 nleely pravdpodobn zsti k panstv Leany. Druh dl nejspe patil k tneckmu panstv, nebo v roce 14791480 je (a spolu s nimi Chrany) jako svj majetek prodal Protiva z Valdeka, kter si st tneckho panstv vyprosil na krli jako odmr po svm pbuznm. Podlusy a Pecerady, kter v roce 1360 nleely k hradu Kostelec, mly t sloitj vvoj, jejich osudy vak prameny dostaten nezachycuj. Koncem 14. stolet se postaven drobn lechty zhorovalo, nevelk majetek se dle drobil mezi etn musk potomky, zskat obivu v krlovskch nebo panskch slubch bylo stle t a omezen byly i monosti uchytit se v crkev n slub, jej obro by bylo alespo trochu vnosn a zajiovalo zkladn obivu. Akoliv pauperizace drobn lechty pokraovala a Tnecko tak zashla, nemme konkrtn zprvy o tom, e zdej pslunci ni lechty aktivn hledali uplatnn ve vojenskch a pololoupeivch skupinch, ani o vtm dn lou-
81
Tnec nad Szavou
peivch tlup, do jejich ela se nkte lechtici (a nejen zeman, ale i pslunci panskho stavu) stavli. V bezprostedn blzkosti vak leely hrady Komorn Hrdek a Dub v Poszav, jich se zmocnil Jan Zl z Ostedka a uinil z nich zkladnu pro loupeiv bratrstvo, kter ovldal a jeho lenov operovali zejmna podl zemsk cesty z Prahy do Rakous. Krl udrel Kostelec a do padestch let 15. stolet jako korunn lno, a tak snad hrad byl uritou hrz proti vbojm Zlovy tlupy. Od 13. stolet, i nejpozdji ponaje prvn polovinou 14. stolet slouila vcm v okol Tnce hust s farnch kostel v Tnci, Po, v Ledcch, v Chrstu, v Kostelci a ve Vclavicch, nleejcch k beneovskmu dkanstv. S vjimkou Chrstu, kam prezentovala fare metropolitn kapitula Praskho hradu a Vclavic, jejich farn kostel spadal do kompetence praskch kiovnk s ervenou hvzdou (nebo v nkterch obdobch 1369, 1418 t kapituly krlovsk kaple Vech svatch na Praskm hrad), bylo podac prvo v rukch lechtickch dritel. Kostely nebyly nejbohat, jak dokldaj registra destk odvdnch papei k roku 1352, podobn vak na tom byla vtina kostel v beneovskm dkantu. Pouze kostel sv. Mikule v relativn zajitnm poddanskm mst Beneov odvdl 87 gro eskch. Tneck kostel sv. imona a Judy odvdl 24 gro eskch, vclavick kostel sv. Vclava 21 gro, kostel sv. Kateiny platil papeskho destku pouhch 10 gro eskch. Kosteleck kostel byl dokonce od poplatk osvobozen, je oznaen jako pauper chud a ve papeskho destku nen vbec uvedena. Z kostelka sv. Bartolomje v Ledcch plynulo 18 gro destku. Relativn bohat byla farnost v Po, odkud do papesk pokladny smovalo 42 gro eskch, stka vak zahrnovala jak kostel sv. Havla, tak kostel sv. Petra, kter ji tehdy slouil jako fililn. Podobn to vypadalo s personlnm obsazenm jednotlivch kostel. V Tnci, v Ledcch, ve Vclavicch k roku 1380 psobil vedle plebna jet vik (k roku 1386 mme zde doloen t kostel bl. Jana Ktitele), v Po ve svatynch slouil far a dva viki, Chrst a Kostelec byly obsazeny pouze plebnem. O velikosti jednotlivch farnch obvod nejsme informovni, pravdpodobn nedosahovaly ani obvyklch osmi a desti pifaench vs, s vjimkou kostelku v Ledcch. O nm jedinm vme, e k nmu byly v roce 1345 pifaeny vedle vsi Ledce s tvrz, vsi Barochov, Boeice s tvrz, Nestaice, Babice, Vavetice, Nespeky, Vtrov, Hrka a Povka. S vjimkou obou kostel v Po a rotundy v Tnci, kter byly prokaza- Kostel sv. Bartolomje v Ledcch v r. 2006
82
teln vystavny nejpozdji ve 12. stolet, byly kostely v Tnci, v Chrstu a Ledcch pvodn zbudovny v ran gotickm stylu ve druh polovin 13. i potkem 14. stolet. V psemnch pramenech jsou poprv uvedeny okolo poloviny 14. stolet, pvodn stavby byly zejm star. Kostel v Chrstu nad Szavou byl zasvcen sv. Katein, jej kult v echch zpopularizoval pedevm Karel IV., svatostnek v Chrstu byl vak pravdpodobn zaloen ji za Karlovch pedchdc. Podobn je na tom tak kostelk sv. Bartolomje v Ledcch a podle nkterch nznak tak kostel v Tnci nad Szavou. Poloha ani zasvcen pedhusitskho kostela v Kostelci nejsou znmy. Pravdpodobn stl v podhrad, nejspe ve vsi, nkte badatel ho vak situovali do hradnho arelu. K nim patil tak August Sedlek, kter se domnval, e nzev Kostelec zskal hrad druhotn podle opevnnho kostela, kter plnil obrannou funkci jet ped vybudovnm hradu. Nepedpokldal, e se jednalo o kostel ve vesnici na druhm behu Szavy, kde je kostel doloen od 14. stolet, ale kladl, ovem bez dokladu, kostel do blzkosti hradn stavby. Kostel zejm zanikl v husitskch vlkch, posledn zmnkou o nm je zznam o uveden fare do kostela k roku 1416. O vybaven kostel pli nevme. Jedinou vjimkou je zmnka o vnitnm zazen tneckho kostela. Pi vizitaci beneovskho dkantu, kterou v roce 1379 konal prask arcijhen Pavel z Janovic, bylo zjitno, e svtost oltn nen zde bezpen uloena v pedepsan nepenosn schrnce, ale pouze v devn sknce, a nadil, aby po lev stran presbyteria byl vybudovn vklenek, opaten eleznou m, v nm by byla svtost v bezpe. Ponkud lpe jsme od druh poloviny 14. stolet do vypuknut husitskch bou informovni dky konfirmanm knihm praskho arcibiskupstv, evidennm knihm, do nich se vdy zapsalo jmno novho duchovnho, odchzejcho klerika a jmno majitele patrontu, o vkonu presentanho prva a o obsazovn farnost. lechta (a zdaleka to nebyla jen ni lechta) se snaila v pedhusitsk dob udret sv patrontn prva k nkdejm vlastnickm kostelm a zajistit v ppad poteby alespo malm obrom obivu lenm svho rodu. Nepochybn stejn jako jinde mli fari asto blzko k rodu sedcmu po desetilet na tneckm hrad. Medkov z Valdeka, kte uplatovali podac prvo k tneckmu kostelu, v roce 1355 tak presentovali knze Jana a Jota z Tnce. Zdenk Medek z Valdeka uvedl spolu se svm otcem Oldichem novho fare tak v roce 1399 a inil tak i v letech 14001415. Presentan prvo ke kostelu v Chrstu vykonvali v roce 1357 Jan, arcijhen litomick a nejmenovan kanovnk metropolitn kapituly, v roce 1361 prask kanovnk Mikul, v roce 1363 dkan kaple Vech svatch na Praskm hrad Frantiek. Do Kostelce v roce 1358 presentoval Jakub z Kostelce, 1376 Jan z Hardeku, purkrab na Marburku. V kostelku v Ledcch v roce 1360 uvdli fare ryt Mikul z Boeic, brati Bohunk a Vilm a Baltazar z Ledc, v roce 1361 Psnak z Ledc, pozdji s bratry Ondejem a Lipocem. V roce 1408 to je far Vclav z Ledc, kter byl plebnem v Po. V Po se t, jak vyplvalo ze sloit vlastnick situace, na presentaci ke kostelu podlelo vce vlastnk.
83
Tnec nad Szavou
Majitel panstv a malch statk v okol byli rovn nejastjmi dontory vlastnickch kostel, i kdy nechybla ani obdarovn jinmi osobami, jak z ad ni lechty, tak svobodnho obyvatelstva. Dlo se tak zpravidla formou vtch i mench odkaz i hmotnch dar. Na nich zpravidla zviselo vybaven kostela i fary a zsti tak hmotn postaven fare. Doklady o obdarovnch mme pro pedhusitsk obdob zachovny v tzv. ereknch knihch praskho arcibiskupstv, kam se donace kostelm, kostelnm kaplm a oltm i jinm crkevnm institucm vkldaly. Ped svou smrt v roce 1389 odkzal Oldich Medek kostelu v Tnci 30 kop gro eskch roku, kaplanovi podil ornt, kalich, misl a jin bohosluebn nin. V letech 1392 a 1407 poukzal kostelu po tyech kopch gro ronho platu zapsanho ve vsi Chlstov, kter tehdy k panstv tneckmu zejm nleela, jeho syn Zdenk Medek. Ten vedle farnho kostela v Tnci podporoval osmi kopami gro eskch roku tak Tnsk kostel v Praze, nebo na Starm Mst praskm nedaleko kostela svat Anny vlastnil dm. V roce 1394 vnoval kostelu v Tnci plat z vesnice Chlstov tak Zdenk, pano z msteka Vladislavice (Vclavice). Rovn dritel Kostelce vnovali pi mstnmu kostelu, i kdy jejich donace byly skrovnj. Jan z Hardeku kostelu daroval ron dchod pt kop gro eskch. V roce 1399 Jan, probot od Vech svatch jako vykonavatel posledn vle Chvala ze Rzavho prodal Kostelec Janu Lautovi a zajistil kostelu stejnou sumu pti kop ronho dchodu od Chvala ze Rzavho. Celkem tedy inil ron dchod kostela deset kop s tou podmnkou, e plebn bude povinen slouit kad tden dv me za due Jana (Hanue) z Hardeka a Chvala ze Rzavho a kadoron vykon ve vron den jejich smrti a pravdpodobn t ve vron den vysvcen kostela ti anniversaria (vron me). V Tnci mme v pedhusitsk dob zachyceny v pramenech zmnky o farch, z nich nkte vydreli pi tneckm kostele na tehdej pomry, kdy fari asto mnili beneficia a hledali vhodnj finann podmnky, dlouhou dobu. Dvacet let slouil na tneck fae plebn Matj (13601380), v letech 13801399 Pibk z Blatn, jen krtce zde pobyl Kune, pvodn far v Blici, kter zemel do roka po uveden do crkevnho adu. Jindich z Ostromee, pravdpodobn potomek dritel Kostel sv. imona a Judy v Tnci v r. 2006 sousednho hradu, zde psobil v letech 14001415. Moic z Tnce, kter nastoupil slubu v roce 1415, se jet tho roku vzdal fary ve prospch Oldicha, kter byl dosud farem v Keblov. V chud chrsteck farnosti se administrtoi, vtinou oltnci z praskch kostel, pomrn rychle stdali, kad chtl zhy nalzt vnosnj psobit. Zmiovn je
84
knz Mak, kter zde v roce 1357 zemel, v letech 13571361 tu byl instalovn Jan z Prahy, krtce v roce 1361 pobyl Frna, kter do tto doby byl oltnkem sv. apotol Bartolomje a Jana v nejmenovanm praskm kostele. Do roku 1363 pak tu byl Mikul Komrovec, v letech 13631367 Mikul, kter ped uvedenm do Chrstu slouil jako far u svatho Jana Na Zbradl v Praze. Pak piel na jeho msto Svatoslav (Svaek), dve far v Nesvailech, kter v Chrstu setrval do roku 1380. Prv on byl zejm volnjch mrav a pkazy celibtu nebral, jako ostatn cel ada jeho duchovnch bratr, pli vn. V dob vizitace praskho arcijhna Pavla z Janovic (1379) il v konkubintu s Margaretou, eenou Kadan, kterou si vydroval v Beneov (koupil j zde dm) a ml nkolik syn a dcer (nkte svdci tvrdili est a sedm, jin jmenovali jedenctiletho syna Vavince a desetiletou dceru Dorotu). Dochzel za nimi kadou sobotu a kvli nvtvm zanedbval i me. Vypovdal proti nmu beneovsk vik Vclav z Bukovan, Jan z Velkho Oldichova, konventor (stdnk, njemce fary) beneovskho kostela a dal beneovt kn, rektor kol Mikul z Boru (mnna zejm kltern kola u minorit) nebo Mikul Mak z Nov Plzn, kter byl rektorem mstsk koly, i mstsk rycht ehk, konel Peek, Simon a jin. Jeho slova potvrdil t tneck knz Pibk z Blatn. V Kostelci z pedhusitskho obdob vme o mrt knze Mikule k roku 1358. Jeho nstupce Vavinec z Prahy vzpt odeel, nae byl jet tho roku do Kostelce instalovn Mikul Hemanv z Prahy, kter zde setrval a do roku 1376. V letech 1376 a 1379 je doloen Adam ze Zvkova, jeho povst nebyla bez kazu. Pi vizitaci arcijhna Pavla z Janovic vypovdli toti dva tnet farnci Vavinec a Moic, e rd navtvuje krmu a nkdy je nestdm. Konfirman knihy zmiuj tak Vclava k roku 1399 a Vavince v roce 1409. Jin knz Vclav, kter sem piel z Lodnic, tu vydrel v letech 14091416. Po nm nastoupil Moic, kter byl dosud v Kostelci kaplanem, kterho presentoval ke kostelu Jan een Sdlo. V Ledcch byl jako duchovn sprvce do roku 1360 Vclav, kter pak vstoupil do benediktinskho du a odeel do bevnovskho kltera. Po nm piel Jan Moicv z Mnichovic a poslze Janda (13601374). V nsledujcch letech a do roku 1390 tu psobil Vavinec, kter piel z Mnichovic, krtce (1390 1391) Moic z an, v letech 13911409 Jan z Bystice. Poslednm farem v pedhusitskm obdob byl v Ledcch ebestin z Davle, kterho presentoval Vclav, far v Po nad Szavou, jemu zejm tehdy Ledce patily. Za husitskch vlek a v ase povlen konsolidace byla nepochybn farnost obsazovna knmi podoboj, ale konkrtn zprvy chyb.
Tnecko v dob pedblohorsk konsolidace

V roce 1490 zskal Tnec Mikul Trka z Lpy, o jeho psoben zde mnoho nevme. Po nkolika letech prodal tneck panstv Litvnovi z Klintejna na Hoovicch, kter v roce 1498 pipojil koup tvrz Benice se dvorem a vs. Tnec se
85
Tnec nad Szavou
tehdy rozprostral po obou stranch eky, pansk sdlo neslo oznaen zmek, k jeho psluenstv patil tak poplun dvr. Potkem 16. stolet pravdpodobn kamenn palc zanikl. Rotunda a hranolovit v vak zstala zachovna. Hradn arel, v nm pvodn palc nahradila skrovnj stavba, byl rozen a nov opevnn. Litvn zemel v roce 1506. Jeho vdova Majdalena Klintejnsk z Vrtby obdrela Tnec jako vdovsk ddick podl a stala se porunic nezletilch dt. Pozdji se zejm provdala za Jindicha z Pomnnic, kter se na Tnci uvd v roce 1525 jako jeho vlastnk. Majdalena tak se svm manelem uzavela smlouvu o tneck sti Po, jej obsah nen znm. Po smrti Majdaleny zskala Tnec jej neprovdan dcera Lidmila z Klintejna, kter zahjila se svm nevlastnm otcem Jindichem v roce 1535 o znn smlouvy soudn spor, o jeho vsledku chyb zprvy. Roku 1544 Lidmila prodala zmek Tnec se dvorem, msteko Tnec, pustou tvrz Benice, vesnice Bukovany, Kostelec, Radjovice, Lhotu a sti vs Po, Tuchyn, Sobovice, Dunvice, Chleby a Podlusy a pust poplun dvory v Porech a Malenicch (ten chtral ji ped rokem 1520) za 3600 kop gro praskch Bernardovi z Barova, kter v roce 1553 st Po postoupil Janovi Opatovi z Malina. Bernard z Barova odkzal tneck panstv dcei Ann, provdan za Jana Velemyskho z Velemylevsi (zemela v roce 1577). Jejich nejstar syn Burian ml zddit Tnec. Jeliko zhy zemel, peel jeho majetek na mlad bratry Bernarda a Jindicha, jejich porunky byli Mikul z an na Beztahov, Bernard Hodjovsk z Hodjova na Tloskov a Vilm Koso Malovec z Malovic. Pozdji, okolo roku 1580, si Bernard a Jindich Velemyt rozdlili otcovsk ddictv tak, e Bernard dostal Tnec a Jindich Benice, kde se usdlil v obnoven tvrzi. Bernard brzy zemel a porunkem svch dcer a syna Jaroslava uril Jindicha. Bernardova manelka Elika z Milhostic obdrela byt v zmku v Tnci, kryt vz, tyi kon, uitek z jedencti krav a dal poitky. Jindich drel panstv jako jedin vlastnk a do sv smrti a odkzal ho v roce 1590 svmu synovci Jaroslavovi, jeho manelkou byla Mandalena z Chy a Egrberka, kter se zajmala o bylinkstv a lkastv. Nechala z tchto obor opsat adu knih, kter byly pozdji uloeny v roudnick zmeck knihovn. Od svho manela zskala podl na tvrzi a poplunch dvorech v Benicch, v Ledcch a v Malenicch, kter nkdy ped rokem 1597 obnovil Jaroslav Velemysk ve snaze zintenzivnit vrchnostensk hospodaen, tentokrt pod nzvem Malensko. Podobn snaha stla za zmnou poplunho dvora v Porech v dvr poplatn i za vybudovnm novho dvora na druh stran eky pod tneckm zmkem. Zatmco vtina poplunch dvor celkem prosperovala, odlehl dvr Malensko byl zhy zruen a jeho pda byla rozparcelovna mezi poddan a dvr pemnn na ves. Vesnice vak nejpozdji ve ticetilet vlce zanikla a dvr byl opt obnoven. V roce 1607 Jaroslav Velemysk prodal za 29 500 kop gro menskch tneck panstv Dorot Hodjovsk z Harasova a na Konopiti, manelce Pecha Hodjovskho, kter byl krtce ped tm poven do panskho stavu a jeho otec Ber nard od roku 1574 vlastnil sousedn statky Tloskov, Netvoice, Marovice
86
a Ostrome. Dorota ji v roce 1597 koupila statek Benice a od roku 1603 byla majitelkou Konopit. Systematicky se snaila arondovat svj pozemkov majetek, proto v roce 1606 vymnila s Jaroslavem Velemyskm dva poddansk grunty v Podlusch a borov les u tneckho hradu s st eky Szavy za ves Kostelec, krmu v Po nad Szavou a mln na Szav zvan V Pnkavch. V trhov smlouv, kter byla mezi obma stranami u pleitosti koup tneckho panstv uzavena, mme dochovn tak prvn soustavnj popis panstv.
Tneck hrad od severozpadu ped r. 1920. Kresba Jindicha Bubenka (August Sedlek, Hrady, zmky a tvrze Krlovstv eskho 15, Praha 1927)
Zmek Tnec byl potkem 17. stolet obklopen ohradou, nleel k nmu pivovar se spilkou, hvozdem, sladovnou, poplun dvr s poplum, se zahradami, tpnicemi, chmelnicemi. Pi zmku stl t dvr s ovnem, nedaleko zmku kostel s koltorstvm a kostelnm podacm. Druh dvr, zvan Nov, se nachzel v msteku Tnci pod zmkem na druh stran eky, ke tetmu dvoru, Ledeckmu, patily ddiny, zahrady, tpnice a luka. Pod zmkem klapal na ece Szav mln s pilou. Tnec byl oznaen jako msteko, rozkldajc se na obou stranch eky, s vsadnmi krmami. Jeho rozsah vak nen nikde uveden. K tneckmu zbo patila ves Bukovany a ves Chovice, ob s vsadnmi krmami, ves Ledce s vsadn krmou a mlnem na ece Szav, s kostelem a kostelnm podacm, poplatn dvr v Porech, dly ve vsch Chleby, Podlusy, Nespeky, Hvozdec a cel ves Malensko a rovn jin psluenstv. Komplikovanmi majetkovmi pomry se nadle vyznaovaly nkter okoln vsi. Druh dl Podlus a druh dl vsi Chleby byly potkem 16. stolet soust beanskho statku a pozdji vplynuly do panstv Leany. Spolu se sousednmi Netvoicemi je zddil roku 1521 po svm otci Pibk Netvorsk z Bez, kter odkzal svj majetek v roce 1578 synovi Albrechtovi. Albrechtv syn Pibk, kter
87
Tnec nad Szavou
zddil Netvoice a Beany v roce 1602, prodal potkem dvactch let cel majetek Pavlovi Michnovi z Vacnova. Dal dl Podlus byl v roce 1563 soust tloskovskho panstv, v roce 1542 a 1560 jsou pipomnny v souvislosti s konopiskm panstvm, podobn jako Bukovany i alespo jejich st. Vesnice byly osdleny vhradn poddanskm obyvatelstvem. Svobodnick drba zde v 16. stolet byla zastoupena jen minimln. K roku 1550 vme jen o svobodnku Janu Kubaovi v Chlebch, jeho grunt patil okolo roku 1557 Ann, zemance a potkem 16. stolet zde hospodail Martin Rub. Drobn drba ni lechty vplynula v 15. a v 16. stolepchrek na statku za rybnkem v Chlebech ped t do sousednch vtch domini a nir. 1942. Kresba Antonna Grunta (Pod Blankem 22, 1942/1943, . 4-5) lechtici byli nuceni hledat obivu ve mstech a pansk slub. Nkdy dokonce klesli do nich spoleenskch vrstev. Na druh stran se lze setkat i s opanmi ppady spoleenskho vzestupu, i kdy jen obtn meme odhadnout nakolik byly ast i obvykl. Tak byl do lechtickho stavu v roce 1570 poven Petr Junek z Krusian, kter se pozdji za Arkleba z Kunovic stal hejtmanem konopiskho panstv. Pvodn kosteleck panstv zstvalo nadle soust konopiskho dominia. To bylo v roce 1495 rozdleno mezi Zdeka a Jika ze ternberka, syny Jana ze ternberka, jejich majetek do tto doby spravovali jako porunci jejich strci Jaroslav a Zdeslav. Pust hrad Kostelec s st Vclavic, ronice, Bukovsk Lhoty, abovesk, Krhanic, Krusian, Zbonice, s loukou u Pecerad, rybnkem Temnkem a Prostednm rybnkem v Peceradech, kosteleckou horou a lesy, a kaplanstvm v Peceradech (co byla pravdpodobn nadan pda uvan vrchnost) tehdy zskal spolu s polovinou msta Beneova, s dlem panstv Konopit a s hradem Ostrome Zdenk. Jik ze ternberka obdrel z bvalho kosteleckho panstv Podlusy, druhou st Vclavic, ronice, abovesk, Bukovsk Lhoty, Krhanic, Pecerady, st Krusian, mln v Brodcch a louky. Vclavick lesy obhospodaovali oba brati spolen. Zatmco Jik ze ternberka prokazateln il jet v roce 1526, Zdenk zemel ji v roce 1496. Kdo ze ternberk zddil jeho dl nen zcela jasn. Jako odmr podl pipadl krli Vladislavovi, avak krl cel majetek pravdpodobn udlil Zdekovu strci Ladislavovi Bechyskmu ze ternberka a Zdekov matce Katein z Eckartsau. Spletit rodov a majetkov pomry trvaly na Konopiti po nkolik nsledujcch desetilet, rozsah majetku se vak
88
pli nemnil. V roce 1542 je vlastnil nejvy komornk eskho krlovstv Adam ze ternberka na Bechyni a Zelen Hoe, kter Konopit uril jako nemovitou vnnou zstavu pro svou snachu Annu z Perntejna, manelku syna Vilma. V rmci dravy jsou opt jmenovny Vclavice, Podlusy (Podvsy), Krusiany (Krusviany), ronice, Bukovsk Lhota, abovesky, Krhanice, Brodce a Pecerady. Po Adamov smrti v roce 1560 dolo k dlen rozshlho majetku mezi jeho tyi syny. Konopit obdrel spolu se tchovicemi a zastavenm hradem Ostromeem nejmlad Jan. Po smrti Jana ze ternberka v roce 1578 pelo konopisk panstv na jeho syna Adama, kter zemel ji v roce 1587, a dle na jeho sestru Albtu. Ta v roce 1590 darovala cel svj majetek manelovi Arklebovi z Kunovic a svm nezletilm synm. Arkleb z Kunovic v roce 1595 udlil mstu Beneovu a zrove vem vesnickm poddanm prvo svobodnho odkazu bez ohledu na pohlav. Vesnit obyvatel svobodn odkazovali majetek v ptomnosti rychte a dvou psench konel. Pokud nkdo zemel bez posledn vle, pipadl majetek pbuznm, pokud ili na konopiskm panstv. V opanm ppad rozhodovala o ddictv vrchnost. Privilegium mlo podpoit mstsk i venkovsk obyvatelstvo v sil o vt rentabilitu jejich hospodaen a zvit nejen jejich zisk, ale i vnosy plynouc do vrchnostensk pokladny. Oproti jinm panstvm a statkm na Podblanicku pila tato Arklebova iniciativa se znanm zpodnm. Napklad ve Vlaimi a v Naeradci vydal prvn privilegium tohoto typu ji Janek z Chotmic v roce 1434. Tko odhadnout nakolik privilegium pomohlo zadluenmu panstv, tm spe, e Arkleb za stejnm elem vyvjel i jin, tomuto zmru protichdn aktivity, k nim patila trval snaha potlait starobyl prva vladislavickho jezdu.
Detail zceniny kosteleckho hradu v roce 2006
89
Tnec nad Szavou
Ponaje koncem 15. stolet se zachovalo v souvislosti s dlenm i pevody konopiskho panstv nkolik majetkovch soupis, dky nim mme povdom o velikosti vesnic, potu osedlch, vi roboty, pennch plat a rozsahu dalch povinnost, kter mli jejich obyvatel vi vrchnosti. Prvn evidence pochz z roku 1495, je zapsna v deskch dvorskch a obsahuje detailn vet ternbersk drby pi dlen pozstalosti po Janovi ze ternberka mezi jeho syny Zdeka a Jiho. Konkrtn, jmny, jsou zachyceni vichni hospodi. Zde uvdme jen ty lokality, kter jsou dnes pilenny k Tnci. V Podlusch (jejich druh st patila Netvorskm z Bez) ke konopiskmu panstv nleel jeden poddan a mln Vazovnice. V Krhanicch bylo sedm usedlost, v Peceradech pt a rybnky. Ji v 15. stolet tu byla rychta, nebo v soupisu je uvedena vdova po rychti. Nejlidnatj a nejvt vesnic byly Krusiany (jet pevldal v pramenech nzev Krusviany), kde je doloeno patnct grunt vetn krmy a mlna. Jedna selsk usedlost stla v tto dob v Hrusicch, v Brodcch se uvd chalupa a mln. Dal soupis majetku byl pozen v roce 1560 po smrti Adama ze ternberka a evidoval nemovit i movit majetek, kter pipadl dlenm jeho nejmladmu synovi Janovi. Prv zde jsou zaznamenny vedle pot grunt tak robotn povinnosti a platy. Za vce jak pl stolet se poet evidovanch sedlk a pravdpodobn ani dalch usedlk (s vjimkou Pecerad, kde je doloen dvojnsobn poet staven) prakticky vbec nezmnil. V Krusianech tehdy ke Konopiti patilo patnct usedlost, z nich el ron vrchnosti pjem 1517 kop penn renty, msto roboty krusiant platili devt gro, poppad touto stkou pispvali na berni. Ron odvdli 15 slepic, jeden a pl sra a 15 vajec. V sousednch Hrusicch byli dva sedlci, kte odvdli pl a dvacet osm kop gro penn renty. V Krhanicch bylo devt poddanskch grunt povinnch penn rentou sedm a pl a sedmnct kop, jejich dritel t odvdli pt slepic. V Podlusch ti usedl platili pt a dvacet kop, v Peceradech 12 poddanch odvdlo penn rentu ve vi 2125 kop, vykonvalo rzn robotn prce mimo n v rozsahu 23 dn, odvdlo 25 slepic a 375 vajec. Ze dvou usedlost v Brodcch se odvdla penit renta ve vi ti a pl a sedm kop. Ve renty a dalch povinnost se dila velikost a vnosem usedlosti. V soupisu majetku jsou pro Tnecko zaznamenny i popisy lesnho majetku. Pi Kostelci zmku pustm to byl borov a dubov les, bohat na vysokou zv, kter produkoval mnoho deva. V Lipovici u Tnce nad Szavou (kter ovem ml jinho majitele) se nachzel bl, smsicov les, rostly zde bzy, bory, a lit (lskov). V poloze Na Hjch u Pecerad proti Tnci nad Szavou se prostral bl a lipov les, jeho hodnotn devo se pouvalo na vrobu trub k rybnkm a jako stavebn materil. Doloeno je nkolik rybnk Krusvisk, u Pecerad Mal a Velk rybnk a Temnk, jejich vnos byl od 20 do 50 kop ryb, pevn kapr. K panstv patila t eka Szava od Studennho dolu po soutok s Vltavou a od Kostelce (Pecerad) do Tnce, akoliv okoln louky nleely poddanm Albrechta z Netvoic a Jana Velemyskho z Velemylevsi a na Tnci.
90
Poslednm pramenem ze 16. stolet jsou registra urburn z roku 1569, chovan kdysi v ernnskm archivu v Jindichov Hradci. Dnes jsou nezvstn, a tak mme k dispozici pouze sten opis i spe vtah z pramene, kter si podil v roce 1883 historik Frantiek Augustin Slavk. Zaznamenv vesnice konopiskho panstv podle rychet. Do Krhanick rychty patily vesnice Krhanice s devti grunty, ti usedlosti byly pust, vmra mla rozlohu 162 strych, nleela sem Prosenice s jednm gruntem a dvma poustkami, Podlusy, kde byly ti usedlosti a jedna usedlost pust, mln Vazovnice a vesnice Chrst se tymi usedlostmi, kmetcm dvorem, kostelnm podacm a krmou, kter Jan ze ternberka koupil od Adama epy z Neveklova na Tloskov spolu s dlem vesnic Podhj a Babice. Peceradsk rychta zahrnovala Pecerady s dvancti osedlmi, kte obdlvali 435 strych pol, Brodce se dvma usedlostmi, z nich jedna byl mln. Jejich dritel msto roboty byli povinni pevet pna, jeho sluebnky a eldku pes Szavu a sklzet spolu s poddanmi z Pecerad ti louky. Patily sem tak Krusiany s patncti grunty a jednou pustou usedlost, kter dohromady mly vmru o 272 strych pol a Hrusice se dvma usedlostmi. V Peceradech se pipomnaj lesy Dokuiny, Na Hji, V Hrkch. V 15. a 16. stolet se ponaly vytvet souvisl majetkov dravy. Tento trend se odrazil ve druh polovin 16. stolet zejmna na konopiskm panstv, kde ho v podstat nenaruilo ani (spe formln) dlen majetku mezi leny rodu ternberk, a kulminoval ped Blou horou v sousteovn pozemkovho majetku v rukou rodu Hodjovskch. Arondovat pozemkovou drbu a vyuvat monost, kter nabzela sprva koncentrovanho majetku a vlastn reijn hospodaen, kter se pro vrchnosti pomalu stvalo nezanedbatelnm zdrojem pjm, se pokoueli i vlastnci panstv Tnec a Benice, ovem s vrazn menm spchem. Rozhodujc pjmy vak nadle pichzely z pennch plat a sten z naturlnch dvek, kter odevzdvali poddan. Podl robotn prce se dokonce v souvislosti s rozvojem reijnho hospodaen postupn zvyoval. Tneck majitele rozhodn nelze zahrnout mezi ty vrchnosti, kter alespo st zisku vracely do zemdlsk vroby i jinch samostatnch forem velkostatkovho hospodaen. Pevaovalo zejm neproduktivn vyuvan finannch zdroj pro okamitou spotebu. Na Tnecku samm nevzniklo ani v 16. stolet tak bohatm na povyovn foresnch vesnic na msteka dn mstsk stedisko. Tnec sm je v jednom z pramen sice oznaen jako msteko, ale lokalita postrdala jakkoliv atributy mstskho typu. Nemme dn psemn (pedevm trhov privilegia) ani hmotn doklady, kter by mluvu ojedinlho pramene trhov smlouvy z roku 1607 podpoily. Jet v roce 1715 byl doloen pomstn nzev Na ibernm, jeho poloha je dnes neznm, kter nkte mstn badatel spojovali s mstskou funkc Tnce a s vykonvnm hrdeln jurisdikce, jakkoliv konkrtnj doklady vak nejsou k dispozici a spe meme pedpokldat, e nzev souvisel s vkonem soudn pravomoci vrchnosti jet v dob pedhusitsk. Nejbli lokalitou mstskho typu byly proto v irm okol Tnce Netvoice, Neveklov a Marovice a snad s vhradou t Bys-
91
Tnec nad Szavou
tice, kter mly bn emeslnicko agrrn rz. Nejvznamnjm mstskm stediskem v regionu zstvalo poddansk msto Beneov, kter v 16. stolet stlo na vrcholu sv hospodsk prosperity. V 16. stolet zashly Vclavice a vsi, kter byly od 13. stolet soust historickho vladislavickho jezdu (t Krusiany) a jejich obyvatele spory s majiteli ternberskho panstv o star svobody. Ty naposled potvrdil Ji z Podbrad v roce 1469, kdy po neptelskm vystoupen Zdeka Konopiskho ze ternberka proti Jimu zabrala jezd krlovsk komora a zastavila ho Hynkovi Minsterberskmu. Krtk svobodn epizoda vak zhy skonila. Kdy byl v roce 1479 Zdekovm synm vrcen majetek, Vclavice jako zstavn zbo sem byly opt zalenny. Na pelomu 15. a 16. stolet se Tneck hrad od vchodu v dob ped r. 1920. Kresrozdly mezi zstavnmi a ddinmi ba Jindicha Bubenka (August Sedlek, Hrady, poddanmi na konopiskm panstv zmky a tvrze Krlovstv eskho 15, Praha 1927) stle vce straly. Spory pro poruovn starch svobod (ternbersk ednk dal potan i run robotn prce, omezoval zstavn poddan v prodeji dobytka a pokcel jim stromy na pastvin Na Viovm) poprv vyvrcholily v roce 1530 za Adama ze ternberka na Zelen Hoe a Bechyni. Tehdy jet nejvy zemt ednci vyzvali Adama ze ternberka, aby vladislavick neobtoval novmi vcmi a jejich svobody neporuoval. Vclavit se vak snaili vrtit pmo do dren krlovsk komory. Jednn byla skuten zahjena a Adam byl vyzvn, aby prokzal, jakm prvem dr msteko a vsi k nmu psluejc (tehdy bylo v Krusianech 15 usedlch hospod, ve Vclavicch 16, v ostatnch vesnicch dva a sedm). Adam oponoval, e o prvu krlov nic nev, a dal nkter vladislavick uvznit. V delegaci, kter odjela do Prahy za mstodrcmi dat o pomoc, byl tpn Koenek z Krusian spolu s Janem Cahovm a Janem Petrovm-Ptkem z Vclavic. Po nvratu byl Jan Cahv uvznn na eskm ternberku, Koenek s Ptkem uprchli ze strachu ped Adamovou odvetou z panstv. ternberk pes optovn napomenut, aby vladislavick nechal na pokoji, nemnil ustoupit. Jak poddan dopadli, nen znmo, vladislavick jezd vak zstal v zstav. Nov spor vypukl v roce 1599 za Arkleba z Kunovic a na jeho zatku opt stly neshody mezi panskmi ednky a obyvateli jezdu o robotn povinnosti, kter se zejm thly ji del dobu. Zstavn poddan zpotku zskali podporu samotnho csae Rudolfa II., kter vyzval opakovan Arkleba z Kunovic, aby Vc-
92
lavick ani jejich prvnho zstupce Mikule Buku neobtoval. Buka byl pi doruovn krlova listu na Konopiti hejtmanem Janem Ttickm z onova dokonce zbit. Vladislavit vytrvale vyvraceli, e by byli ddin poddan, Arkleb tvrdil opak. Sloit jednn, k nmu byla zzena estilenn vyetovac komise, zapoalo roku 1600. Byli pedvolni jak rycht a konel z msteka a vesnic spolu s Mikulem Bukou, tak Arkleb z Kunovic se svm hejtmanem, a dokonce probot a dkan kapituly Vech svatch na Praskm hrad, j kdysi zastavil jezd Karel IV. Kapitule, k n mli vladislavit dvru, svili toti privilegium Karla IV. a konfirmaci krle Jiho. Kapitula se tak ihned zaala uchzet o to, aby se naplnilo pvodn nadn Karla IV. pro krlovskou kapli. Rozhodnut panovnka z ervna 1600 vak nebylo vclavickm pzniv, nebo je oznailo za vlastn a ddin poddan Arkleba z Kunovic. Ti se vak nevzdali. Delegace (rycht Havel, Vclav Blha, Vclav Krej ze Lhoty, Pavel Vondej a mlyn Jan z Vladislavic) zstvala v Praze a doshla toho, e jednn bylo obnoveno. Arkleb z Kunovic, kter se zejm vladislavickm prostednictvm svch ednk mstil, musel dokonce vrtit krlovsk rozhodnut. Napt mezi poddanmi a vrchnost se vyhrotilo, kdy ednci Ale z Bzy a Adam makal ubili na poli orajcho eledna, syna Kateiny ze Zbonice, a pak ho svzanho povsili na strom. Svzali emeny a odvlekli tak do vzen na Konopiti ronickho mlyne Matoue Brejlu. Pozdji v jeho mln zabavili vt poet zbran, podobn jako v pbytku jednoho z delegt Vclava Krejho z Bukov Lhoty. Pokraovaly t spory o vi robotnch povinnost, z nich je patrn, e se od roku 1530, kdy dolo k prvn pi, robotn zaten stle zvyovalo. Vrchnost pestala poskytovat o robotnch dnech lidem jdlo a pit a napjet a krmit kon, zvil se rovn poet robotnch dn. V z 1601 zahjil krlovsk prokurtor pi s Arklebem o vplatu zstavnho zbo s clem zvit stku za zstavu nebo jezd vhodn vykoupit. Spory a nsiln akce Arkleba vak pokraovaly. Koncem z 1601 vpadl v ele zstupu svch poddanch z Beneova a z jinch vesnic do Bukov Lhoty, zjmal nkolik obyvatel a odvedl je na zmek. Nakonec vak pe o zstavn zbo nebyla dokonena, Arkleb z Kunovic na jedn stran a prezident a radov krlovsk komory na stran druh se dohodli a uzaveli zvltn smlouvu, na jejm zklad se v roce 1602 vladislavick jezd definitivn stal zpupnm a svobodnm ddictvm Arkleba z Kunovic s tm, e vrchnost se poddanm nesm mstt. Csa obdrel odstupn ve vi 8000 kop gro menskch v nkolika spltkch. Listiny, dosvdujc svobody vladislavickho jezdu byly znehodnoceny, vprosted rozstieny a peeti ustieny a opt vrceny kapitule, v jejm archivu jsou uloeny dodnes. Arkleb z Kunovic nemohl pro finann vyerpn dodret ji druhou spltku csai. Nov finann zvazek snad byl posledn pinou, pro musel pedluen konopisk panstv prodat. V roce 1603 je soudn cestou zskala Dorota Hodjovsk z Harasova. Poddan se pokusili uplatnit sv prva proti nov majitelce a v roce 1612 si stovali na Dorotu k csai Matyovi, e je sth nebvalmi robotami, odala jim obecn pozemek, luka, les a rybnky. V odpovdi se Dorota vymluvila
93
Tnec nad Szavou
na zmny nzv vesnic a tvrdila, e nen majitelkou msteka Vladislav, Ouron Lhoty, Lanice ani Soboln Lhoty. Pipomnla, e odmtnuti byli poddan ve stejn vci ji za Arkleba z Kunovic. Panovnk se pak zcela piklonil na stranu Doroty. Stnost na odnt pozemk mla vak vyetit komise, sloen z okolnch lechtic. Jej rozhodnut opt vyznlo proti poddanm. Za pravdu jim bylo dno pouze ve vci pihrazen obecnho pozemku (vrchnost jej pak vrtila) a k stenm levm dolo pi robotch. Vtina prac u poplunch dvor mla bt konna s panskmi potahy, poddan mli dodat jen ty, kterch se nedostvalo. O nboenskch pomrech a crkevn sprv v 15. a 16. stolet mme jen torzovit zprvy. Kostel v Tnci byl obsazovn nekatolickmi fari, i kdy vrchnost, zejmna ternberkov, nkdy prosazovala ve svch patrontech (nap. v Beneov) katolickho fare. V roce 1540 je podobn ppad doloen i v Tnci, kdy do farnho kostela dosadila Lidmila z Klintejna katolickho fare Jana z Chotboe, kter vak jet v tomt roce pestoupil k ve podoboj. Nejspe nekatolick byla tak farnost v Chrstu, o jej prosperit svd, e roku 1494 pro zdej kostel ulil zvon zvona Ji a druh, vytvoen Janem Konvem, byl zaven v roce 1500. Rovn do kostelku v Ledcch byl v roce 1528 instalovn zvon, kter Tneck hrad s romnskou rotundou v roce 2006 ulil mistr Bartolomj, zvona z Prahy. Romnsk rotunda v arelu tneckho hradu k sakrlnm elm zejm ji neslouila. Hodjovt z Hodjova financovali v roce 1619 opravu stropu tneckho kostela, jak dosvdily, bohuel nedochovan npisy nad hlavnm oltem, doplnn znakem Hodjovskch. Podle znn npis na klenb kostela a nad sakristi pispli svm podlem k oprav tak kostelnk (sprvce zdunho jmn) Petr Sedlek z Brodc a tneck ouednk Jan Vanita. Npisy stejn jako nstnn malby z pedblohorsk doby s utrakvistickou tmatikou a s vyobrazenm Martina Luthera a Wiklefa, kter se nachzely pravdpodobn v presbyteriu, stejn jako star, jet pedhusitsk, konsekran ke namalovan tradin ervenou barvou byly znieny pi pestavb kostela v roce 1755. Do 17. stolet pelo konopisk panstv jako pomrn arondovan celek, k nmu patilo zbo pustch hrad Zboen Kostelec vetn bvalho vladisla-
94
vickho jezdu, Kol s psluenstvm bvalch vladyckch statk Chvojnek, Kozmice, Po, Petroupim a Benice. Kdy Dorota Hodjovsk koupila v roce 1607 panstv Tnec a pipojila je ke Konopiti, vytvoila tak na Beneovsku neobvykle rozshl dominium, i kdy sprvn zstaly oba celky samostatn. Na vesnicch a ojedinle t ve vrchnostenskm hospodaen se vak ji objevovaly nznaky budoucch obt. Vrchnost se snaila doshnout prosperity svho reijnho hospodaen zvyovnm poddanskch povinnost a slueb, kter od svch poddanch vyadovala oproti dosavadnm zvyklostem. Ji v tto dob zaala poddansk hospodstv stagnovat. Na vesnicch pibvalo pustch usedlost ti poustZvon z roku 1428 (1528) v kostelku sv. Bartolomky jsou v roce 1607 doloeny v Prose- je v Ledcch (Pod Blankem 10, 1930/1931, . 9, foto nici, poustka byla v Podlusech, osm Jakub Honner) poustek nleelo ve vsi Nespeky jen ke konopiskmu dlu, pust usedlost byla v Hrusicch, ti poustky v ronici a aboveskch, jedna poustka v Bukov Lhot a jedna ve Vclavicch. Do problm se dostvaly tak nkter poplun dvory jako bylo ji zmnn nespn obnovovan Malensko.
Tnecko na cest od Bl hory do nov doby

Dorota Hodjovsk zemela v roce 1613, jej manel Pech ji ve smrti pedeel o ti roky. Kdy se v roce 1614 pt Dorotinch a Pechovch syn dlilo o rozshl ddictv, pipadl Tnec (s st Beneova) nezletilmu Adamovi Hodjovskmu z Hodjova, Benice spolu se statky Nedvz, Jestabice a dlem Beneova dostal jeho rovn nedospl bratr Bohuslav Hodjovsk z Hodjova. Konopit s tetm dlem Beneova pipadlo Pechovi. Po jeho smrti pevzal jeho podl Bernard, kter pvodn zskal jen Milevsko. Jan Ji Hodjovsk zemel v dob povstn a majetek situovan v jinch echch a Povltav zddili jeho brati. Vichni Hodjovt, kte byli vyznnm et brati, se iniciativn zapojili do stavovskho povstn. Bernard byl stavovskm vojenskm komisaem, opatoval pro vojsko finann prostedky a proviant, podepsal konfederaci a byl volitelem Fridricha Falckho za krle, Adam slouil ve stavovskm vojsku, m se v och csask strany provinil
95
Tnec nad Szavou
Bohuslav pesn nevme, ale konfiskaci propadla tetina jeho majetku. Ve srovnn s jinmi lechtici Hodjovt nezastvali (snad a na Smila Hodjovskho) dn dleitj ad. Doplatili vak na svou protikatolickou orientaci a pravdpodobn t na zk styky se seniorem stavovskho povstn Vclavem Budovcem z Budova, kter byl sat na Staromstskm nmst v Praze jako jeden z vdc rebelie. Navzdory relativn malmu provinn byl jejich majetek po porce povstn ve znanm rozsahu zkonfiskovn ve prospch krlovsk komory. Hodjovskm se ped odvetou podailo vas uchlit do ciziny a za hranicemi dl bojovali proti csaskm. Panstv, kter na Beneovsku Hodjovt dreli, se zsti dostala v roce 1623 na krtkou dobu do vlastnictv Albrechta z Valdtejna, od nho je vzpt koupil Pavel Michna z Vacnova. Ten ji v roce 1622 zskal tak Tloskov s Ostromeem, Marovice a Vlksice zabaven strci brat Smilovi, kter se stal komornkem krle Fridricha a vyjednval spojenectv se sedmihradskm knetem Bethlenem. Adam Hodjovsk bojoval ve vdskm a vmarskm vojsku a podle Karla Beckovskho, kter ve sv kronice vylil udlosti vetn tku Michny z Vacnova z Konopit ped povstalci, patil spolu s dalmi exulanty a nekatolickmi knzi k vdcm poddanskho povstn, kter v lt 1627 vypuklo na pomez slavskho a Kouimskho kraje a zashlo panstv esk ternberk, Doman, Vlaim i Konopit. Skupiny vzbouenc dajn rozprilo na Nettick hoe vojsko veden Pavlem Michnou z Vacnova. Podle tradice v boji Adam Hodjovsk padl. Ve skutenosti (pokud tam vbec byl) peil a v nsledujcch letech dle bojoval na protihabsbursk stran a zemel a v r. 1640. Po Bl hoe se pokusila kapitula Vech svatch zskat svj dvn majetek, vladislavick jezd, zpt. V roce 1622 byli z popudu kapituly vyslechnuti tak pamtnci, kte vypovdali o vazbch jezdu ke Konopiti a podporovali nroky kapituly Vech svatch. Tvrdili, e pni prelti se jich vdy ujmali a hjili je tak proti Arklebovi. Upozorovali na platek (tyi kon bl, fru ovsa a jinho obil nemlo), kter dal Arkleb z Kunovic panu Menkovi, jen se pravdpodobn podlel na prci komise, kter mla v letech 1599 a 1602 posuzovat poadavky zstavnch poddanch. Mezi svdky vystoupil tak vce ne edestilet Mikul Kol z Krusian s prohlenm: O tom dobe vm, e pni prelti majce nae majestty, v ptomnosti naich sousedv na komoe je sloiti museli a my obvajce se pana z Kunovic, po horch, po lesch jsme se pokrejvali, od t chvle zase takovch majestt dostati jsme nemohli, neb na ns mocn non jezdvali a jmali. Pn Bh jim zapla, dosti ns suovali. Michna z Vacnova vak nehodlal dopustit, aby uprosted jeho pozemkov dravy vznikla crkevn enklva, a tak ji v roce 1623 dostala kapitula nhradu v podob statk Chotec a Zbuzany. jezd zstal ji trvale soust konopiskho panstv. Spojenm vech zskanch panstv vytvoil Pavel Michna z Vacnova obrovsk dominium. V roce 1656 zaujmali Michnov mezi nejbohatmi panskmi rody dvanct msto. Nevybudovali vak ze svch drav ve stednch echch centralizovan panstv zen z jedn stedn kancele. Jet v Bern rule z roku 1654
96
Panstv Tnec Benice v r. 1654 (Ji Tywoniak, Tnec nad Szavou, Tnec nad Szavou 1987)
je michnovsk dominium rozdleno na dv sti. Na panstv konopisk (kter v tto dob zahrnovalo vetn msta Beneova 285 usedlost potaje v to pust a pohoal grunty, ve 20 vesnicch to ovem bylo pouze 60 usedlost) a panstv tnecko-benick, kam v tto dob spadal i bval vladislavick jezd (s 209 hospodi vetn pohoalch, pustch i na ivnosti zkaench ve 35 vesnicch). Stalo se tak snad proto, e kad celek patil k jinmu kraji Konopit ke Kouimskmu kraji, Tnec a Benice ke kraji Vltavskmu. Tnecko-benick panstv mlo alespo z potku vlastnho hejtmana. Postupn vak byla vytvena uzaven, hospodsky scelen drava, v n Konopit zskvalo dominantn postaven ve sprvnm a administrativnm ohledu, nebo zde sdlila vrchnost a postupn se sem sthovaly patrimoniln ady, kter zrove zajiovaly politicko-sprvn, soudn a finann sprvu v prvn instanci. Formln a prvn jako deskov statky zstala vak ob panstv oddlena a do roku 1850.
97
Tnec nad Szavou
Po smrti Pavla Michny z Vacnova v roce 1632 pela vechna jeho dominia do rukou jeho syn. Dv panstv na Beneovsku si rozdlili Vclav (Konopit) a Jan (Tloskov a Beany). Jan zemel bezdtn v roce 1649 a odkzal svj podl bratrovi Vclavovi. Jeliko ani ten neml potomky, dostal se cel majetek do vlastnictv Zikmunda Norberta Michny z druh rodov vtve. Tu zaloil tet syn Pavla Michny a jej zzem bylo v Touetn a Postoloprtech v severnch echch. Zikmund velk pozemkov majetek na Beneovsku rozdlil mezi sv syny. Star Karel Ji zskal Konopit, Tloskov a Beany pipadly mladmu Ferdinandovi Frantikovi. Dominium pro sv nezletil syny spravovala jejich matka Marie Albta Laansk z Bukov. Cel komplex vak byl v dezoltnm stavu, zadluen a Michnov jej neudreli. Ji v roce 1669 byli nuceni prodat Tloskov a hledal se t zjemce, kter by koupil Konopit. Kupce vak sekvestran sprva nala teprve v roce 1673 v Jim Ludvkovi ze Sinzendorfu, kter zaplatil 165 tisc zlatch. Po Jiho smrti v roce 1682 spravovala panstv jeho vdova Dorota Albta knna ze Schlesswiku msto svch syn. Sinzendorfov vak rovn pecenili sv monosti a v roce 1685 prodali Beany, Netvoice, Leany a Nedvz kapitule sv. Vta na Praskm hrad. S nimi se do majetku kapituly dostaly tak Chleby. V roce 1690 se Filip a Kristin oficiln ujali zbytku svho ddictv. Protoe vzpt Kristin padl v boji proti Turkm, cel ddictv spadlo na jeho bratra, kter v roce 1701 prodal Konopit Karlu Pehoovskmu z Kvasejovic za 221 tisc zlatch. Ticetilet vlka zashla drastickm zpsobem tak na Tnecko. Vlen udlosti nejvce ovlivnily ivot v okol hlavnch cest, po nich se nebvalou mrou pesouvalo vojsko, zsobovac oddly i zvata. Vesnice lec stranou hlavnch komunikac byly sice obvykle do znan mry ueteny a nsledky vlky, pestoe i zde byly dlouho patrn, nebyly tak zdrcujc, ale na Tnecku bylo zpustoen krajiny a obyvatelstva msty rozshlej, zem nleelo k vce postienm oblastem. Vezmeme-li v vahu na tnecko-benickm panstv vech 51 pustch grunt, dv usedlosti pohoal nebo 36 staven, kter byla na ivnosti zkaen, tedy rozboen i jinak nefunkn, sice obydlen, ale jejich dritel nebyli s to platit berni a dal dvky v pln vi, nebylo v roce 1654 mono zskat pln vnos z tm poloviny usedlost. Podobn tomu bylo na konopiskm panstv, kde na vesnicch ze 60 usedlost bylo pustch 29, pohoal dv a z poloviny byl znien i Beneov. Vlka prohloubila nkter retardan procesy, kter byly nastartovny koncem 16. stolet. Oputn grunty evidoval toti ji bern rejstk z roku 1618. Na konopiskm panstv (nepochybn vetn tnecko-benick sti a msta Beneova) v nm bylo zaznamenno 531 usedlost, z nich 62 bylo pustch. Rovn o dv desetilet dve v konopiskm urbi z roku 1595 bylo z 299 grunt 61 pustch. Vtina z nich nebyla nikdy obnovena a v bern rule ji nejsou podle Jiho Tywoniaka evidovny, protoe zanikla povdomost, e vbec existovaly. Zemdlsk vroba, zaloen pedevm na obilnstv, nedosahovala vzhledem k pdnm podmnkm a vy poloze v kopcovit, mn rodn krajin optimlnch vnos, jak na poddanskch usedlostech, tak v reijnm hospodaen, a pli nepro-
98
sperovala. Pro prodej pebytk chybla vhodn odbytit (jedin msto s trhem v nejblim okol byl poddansk Beneov a jinak pichzel v vahu pouze vzdlenj prask trh). Rentabilitu tohoto ponn vak nelze vyslit. Pevn do Prahy el t vnos z rybnk, jich bylo deset (nasazeno bylo 350 kop kaprovit nsady). V oblastech jin od Prahy se vlivem geografickch a zsti t klimatickch podmnek, nerozvinut dopravy a dalch vliv projevoval ji v pedblohorsk dob nedostatek ekonomickch podnt, chybly snadno dostupn a snadno vyuiteln surovinov zdroje, cel region tud v mnohm zaostval za rozvinutjmi oblastmi ech. Nedostatek pracovnch sil a technickho zzem poplunch dvor vetn potah v dob pikovch prac se veobecn eil zvyovnm robotnch povinnost. Jestlie ped Blou horou byla robota zpravidla jen v rozsahu jednoho i nkolika dn v roce v dob pikovch zemdlskch prac, po ticetilet vlce vzrostla a na nkolik dn v tdnu a poddan se podleli na vech pracch okolo poplunch dvor a na dominiklnm hospodstv, kter vrchnosti nebyly s to provst s vlastnm, nedostatenm potem eledi a potah. Poddan zatovala tak povinnost tzv. dalekch fr, tedy doprava produkt panskch dvor na trhy a naopak nadstandardnch poteb z mst na pansk dvory, asto bez nhrady vloh. Renta v konech se tak stala nejtivjm bemenem. K dalm povinnostem nleela dvorsk sluba dt poddanch a sirotk pi poplunch dvorech, nucen odbr panskch vrobk, zejmna piva. Tak star penn platy, kter se sice nezvily, ve skutenosti vzrostly, protoe se vtinou snila vmra nebo jakost rustikln pdy. Rostouc nroky vrchnosti na robotn prce a dal sluby, vynucovan snahou obdlat co nejvce oputn pdy, vymhan asto nsilnou formou, prosperitu vesnickch hospodstv vrazn podvazovaly. Zhorilo se prvn postaven poddanch. Protoe poddan asto pod vlivem tkch kadodennch podmnek zbhali ze svch usedlost, byla vydna ada opaten, kter je vce poutala k pd. K astm sporm vedlo scelovn pozemk (nhrady nebvaly vdy plnohodnotn co do kvality), kter mlo arondovat vmru poplunch dvor tak, aby byla co nejefektivnji obdlvna. Za odebran pozemky byla poddanm pidlovna pda pvodn dominikln. Poddan rovn z rustikln pdy odvdli berni, jej vi mla zajistit nov pemen pdy, stanoven jej bonity a celkovho vnosu z jednotlivch hospodstv. Vsledkem byl prv elabort bern ruly, prvn pozemkov katastr v eskch zemch. Vlastn reijn hospodaen vrchnosti (mimo zemdlskou produkci) nebylo pli rozshl. Na tneckm panstv mme doloen v letech 16071623 pivovar v Tnci nad Szavou, kter pravdpodobn existoval ji dve, v 16. stolet. Vaen piva na velkostatcch umonila ji svatovclavsk smlouva z roku 1517 a nejvce vrchnostenskch pivovar bylo zaloeno ve tictch a tyictch letech 16. stolet. V Tnci se vailo jen penin pivo, kter pivovar dodval do esti hospod. Chmelnice (s vnosem 25 strych chmele) se ji od 16. stolet prostrala na levm behu eky proti hradu pi st Janovickho potoka do Szavy. Samostatn pivovar byl
99
Tnec nad Szavou
Hradn dispozice v Tnci nad Szavou podle Augusta Sedlka (1. bata, 2. brny, 3. v, 4. rotunda, 5. tzv. kaplanka, 6. bval manufaktura na kameninu (edn dm)) (August Sedlek, Hrady, zmky a tvrze Krlovstv eskho 15, Praha 1927)
t pi tvrzi v Benicch. Zanikl po roce 1623 pi michnovsk centralizaci panstv. Vznam pro vrchnostensk hospodstv mly elezn hamry u Hrusic, na stl vod Jarkovickho potoka, kter v letech 16551660 byly prokazateln v provozu. Pod tzv. Hamerskm rybnkem zde stla vysok pec a zkujovac hamr, zhy vak zpustly. elezn ruda (pyrit, pyrhotin) se tila na nedalekm Chlumu a na Nttick hoe. Tneck hrad ztratil pilennm ke konopiskmu panstv sdeln funkci, od roku 1607 sdlila vrchnost vlun na Konopiti. Hrad byl v roce 1654 ponien porem a chtral. Bydlili zde nanejve jen vrchnostent ednci. Cesta s branou pestaly slouit svmu elu, a jak poznamenal autor kontrataxy, do arelu byl snaz pstup pes pkop pokozenm zdivem ne po dn cest. Zpustla rovn v. V doln budov zstalo zachovno nkolik klenutch mstnost, stj a elednk a uprosted dva sklepy. U hradu stl kamenn pivovar se sladovnou, zimn spilkou, pbytkem sldka a beve. Pro pivovar a pro poplun dvr se pivdla voda podzemnmi rourami ze studny z lesa Taranky pi severovchodn hranici dnenho tneckho katastru do kany. Vodovod slouil nepochybn i v minulch obdobch, nebo na hrad nebyla studna. Vedle hradu se nachzel poplun dvr s chlvem, velkou klnou pro vozy, spkou a stodolou. Chovali tu
100
tyi kon, 21 dojnic a 12 jalovic, tyi vepe k chovu a 12 jalovch. Dvr obhospodaoval sedm ln pol, devt ln luk, z nich se sklzelo 33 voz sena a 15 voz otav. Za ekou vedle druh stodoly stl kamenn ovn s bytem pro ovka, pvodn vybudovan pro 1200 ovc. V roce 1654 se zde vak chovalo jen 281 bahnic a 342 jalovch ovc. Pod hradem u eky se vedle chmelnice prostral sad. Vrchnost udrovala most pes eku Szavu, ani vybrala clo. V samotnm Tnci byla v Bern rule zapsna jen dv zahradnick staven, dritel jednoho z nich osval est strych pdy. Neplatilo se z nich njemn, njem byl vdy odpracovn, za prci navc dostvali poddan mzdu jeden pracoval v rybnkstv a rybstv, druh chodil za plat s poslkami. O msteku zmiovanm v trhov smlouv v roce 1607 nen ani zmnky. Na ece u jezu pod tneckm hradem stl kamenn mln o dvojm sloen se tymi stoupami. U mlna byla t pila prkna odtud se plavila po ece do Prahy na prodej. Mln v Brodcch u jezu ml dv sloen a dv stoupy. Byl ve velmi patnm stavu.
st Tnce nad Szavou na levm behu eky podle indikan skizzy Stabilnho katastru z r. 1842. . 85 tovrna na kameninu, 88 star kola (p. 10), 89 nejstar kola (p. 5), 90 kostel sv. imona a Judy, 91 mrnice, 93 fara, 94 dlnick domek, 96 mlnec glazur, 97 hradn budovy: a) v, b) kaple, c) star zmek nejstar dlny, d) pec a dlna, 103 mln(Ji Tywoniak, Tnec nad Szavou, Tnec nad Szavou 1987)
Na benick sti panstv jet v roce 1654 stlo v Benicch zpustl rytsk sdlo z kamene vedle poplunho dvora. Tvrz tvoilo nkolik klenutch mstnost a komor, jako i elednk. Pebvala zde jen dvorsk ele. Poplun dvr byl postaven z kamene a byl k nmu pipojen rovn kamenn skopn s pbytkem
101
Tnec nad Szavou
pro skopka, v nm chovali vce ne 550 ovc. Chovali tu 20 dojnic, 11 jalovic, pt chovnch prasat a 28 prasat jalovch a drbe. Ke dvoru patilo pt ln pol vetn pol pvodn u dvou zpustlch grunt a 11 luk. U dvora byl 18 strychov sad se tymi velny. Na panstv bvaly pansk hospody v Chranech, ernkovicch, Outicch a Benicch, v roce 1654 vak byly pust. Oputn byly vpenky pi dvou lomech, snil se poet les z jedencti na devt. Vrchnost pronajmala poddanm pt tanch vol a mla uitek z prodeje soli. Jet o dvacet let pozdji pi revizitaci bern ruly bylo na benick sti panstv 44 pustch grunt, z nich jen u dvou pole uvala vrchnost, v jednom ppad poddan. Mal dvr (spe upomnajc selskou usedlost) na samot v Ledcch (vesnice dvno zanikla) byl devn, obnoven po poru. Byl vybaven elednkem, chlvy, spkou, sklepem a stodolou. Chovali tu dva tan voly, ticet dojnic, pt jalovic a drbe. Ke dvoru patilo jen dva a pl lnu pol vetn pozemk nleejcch pvodn k pust chalup, k mlnu a ke kostelnmu zdu, dv louky, z nich se sklzelo 29 voz sena a 11 voz otav. Sad zanikl a byl pemnn v pole, kde se pstovaly epa a zel pro ele a dobytek. Emfyteutick mln v Ledcch ji neexistoval a jeho pole a louky uval tamj poplun dvr. Poplun, pevn devn, dvr byl tak v Peceradech. Nleely k nmu dva lny pol a ti louky. Jeho soust byl elednk, chlv a stodola a nejspe vznikl z pustho selskho dvorce. Chovali tu dva tan voly, dojnici pro ele, 21 jalovic, 110 chovnch koz a 11 koz jalovch a drbe. Dvory v Peceradech a Ledcch stejn jako dvr v Porech jet v roce 1671 byly zaazeny v revizitaci mezi deseti dvory ve skupin dvor men-
Romantick pohled na zceninu Zboenho Kostelce v roce 2006
102
ch. Sem rovn nepochybn nleel devn dvr Malensko. Ml elednk, komoru, chlv a stodolu. I zde chovali dva tan voly, dojnici pro ele, 22 jalovic a drbe. Obhospodaoval dva a ti tvrt lnu pol a ti louky. K panstv patilo pt kaprovch rybnk, 12 vtanch rybnk, z nich rybnk Soudovka patil kostelu, a dva velk rybnky pro kap nsadu. Rybnk v Chovicch byl pust, u Tnce zanikly i sdky. V provozu bylo est ihadel na ptky. Dalch jedenct vol bylo njemnch u poddanch, kte za to odvdli njemn v jemeni. Vrchnost mla pjem i z prodeje soli. Do Prahy se dodvaly tak ryby ze Szavy, kter slouila t doprav deva. Lomy na kmen byly v krhanickch lesch. Na tneck sti stly dv hospody. V roce 1654 byla v provozu jen tptnsk hospoda, tneck hospoda zpustla a domek byl poslze pronajat idovskmu koeluhovi. Z vesnic panstv Tnec-Benice, kter jsou zapsny v Bern rule, zmnme jen ty, kter jsou dnes soust msta. K benick sti patilo pt vs s 23 osedlmi hospodi, dv selsk usedlosti byly pust, a se temi chalupnky. Poddansk rok, kter hospodi odvdli v jarnm a podzimnm termnu, inil 41 kop 7 gro, 6 denr, 91 slepic a 594 vajec. Robotovali 13 dn pi nch a byli povinni dlat devo. Jako naturln dvku odvdli hus pe. Robotn sazbu vak podle poteby zvyovala povinnost plnit po cel rok podle poteby dal pokyny vrchnosti. V samotnch Benicch v tto dob byly vedle poplunho dvora jen dv zahradnick usedlosti, V Krusianech peilo pt selskch usedlost a dal byla ji nov osazena, tyi selsk staven byla poboena, dv pust, obyvatel zemeli nebo zbhli. Pestlo rovn jedno zahradnick staven, druh bylo pust, v Hrusicch stly dv funkn selsk usedlosti. V Chrtanech, kde z devti selskch usedlost bylo na ivnosti zkaench pt, peila t jedna chalupa. V Peceradech byla pust dv selsk staven, devt vak mlo svho dritele, tyi z nich ale byla siln pokozen. V Brodcch zpustla jedna chalupa, na selskm staven se hospodailo dl. V Kostelci vlen udlosti pestl jeden sedlk, podailo se vak zskat ji ti nov osedl a nepokozena zstala tak jedna zahradnick usedlost. Ze dvou zahradnickch usedlost v Ledcch byla jedna oputn a druh vyhoela. Dva sedlci zstali ve Hvozdci. Ve velmi patnm stavu byly poddansk grunty v Chovicch. Osdlen byly jen ti selsk grunty, kter pli neutrply, tyi byly pokozen vlkou, jeden vyhoel, pust byly tyi selsk a jedna zahradnick usedlost. V Podlusch byla ti selsk (jedno vak bylo zkaen) a jedno chalupnick staven, pust dv selsk staven, v Chrstu vechna tyi selsk staven byla znien a pole nikdo neosval. Podobn tomu bylo v okolnch vesnicch, pkladn ve zvlt tce pokozench Bukovanech, kde bylo sedm selskch grunt zkaench, 11 zcela pustch bez dritele, ze t chalup byly osazeny dv, jedna byla zcela pust a zkze unikly jen tyi selsk usedlosti. Pole leela ladem. Ponkud lpe pestly vlku Vclavice a vesnice bvalho vladislavickho jezdu, kter byl nyn zalenn do tnecko-benickho panstv. V devti obcch, kter dnes pat do msta Tnec, bylo pouze 25 hospod zdanitelnch jako cel osedl, sedm nov osazench osedlch, jeden pohoal, 24 na ivnosti zkaench, 23 pustch. V kategorii
103
Tnec nad Szavou
chalupnickch usedlost bylo pt osazench a ti pust, v zahradnickch sedm osazench a ti pust. Mln Markovsk u Krusian vyhoel v roce 1664. Jet v sedmdestch letech 17. stolet bylo teba revidovat bern zaten poddanch a berni snit. Postupn se vak ekonomick pomry na Tnecku poaly pomalu stabilizovat. Byly obnoveny nkter pust grunty. V Krusianech vedle chalupnickho staven a nov vybudovanho gruntu byla zzena krma, nov hospody vznikly v Chranech a Benicch. Nov chalupa byla vystavna v ronici, z 12 pustch grunt v Bukovanech byly v roce 1676 nov osazeny jen ti, o tyi roky pozdji u byly alespo sten vystavny dal dva. Byly osazeny dva pust grunty v Chovicch, jeden grunt v Chrstu. Nevysazen vak zstal mln v Podlusch. Ve snaze doshnout jist prosperity a vtho zisku, musela sama vrchnost alespo v mal me do obnovy investovat. Obnovila napklad pust grunt v Prosenici, opravila mlny v Tnci, na Brodcch a v Nespekch vetn jez, vystavla nov pansk mln u Krusian, na mst, kde stval jeden z objekt eleznho hamru. Materiln pi obnov hospodstv pomhala i poddanm. Prvn nznaky hospodsk konsolidace peruily opt na del dobu nsledky morov epidemie v letech 16801681. Zemelo jedenct hospod, jejich robotn povinnosti byly pevedeny na ostatn poddan. Robotn petovn se proto stalo pedmtem stnost poddanch nejen na Konopiti. Velk poddansk povstn, kter v tto dob zashlo velkou st ech, Konopisko a Tnecko minulo. Zato zde na panstv Tnec-Benice propukly poddansk nepokoje v roce 1690. Panstv tehdy jako hejtman spravoval Ji Gryn (nkdy t Grn, Gruber), povstn krutm trestnm poddanch za jakkoliv projev liknavosti nebo odporu. Bezprostedn pinou povstn (ovem v prosted, kde ji pevaovaly nvrhy postavit se nelidskmu jednn ednk) zde bylo koncem srpna 1690 potrestn dvou chlstovskch sedlk, bratr Jakuba a Martina Chlstovskch, kte zmekali o nch jeden den roboty. Hejtman pro n poslal tyi muketry a zatmco brati se ukryli u soused, muketi vyjdali hospodstv a tupili jejich eny. Mezitm brati pivolali pomoc ze sousedn ronice, kde prv probhalo shromdn poddanch z cel rychty. Asi dvacet z nich se ihned vypravilo Chlstovskm na pomoc. Dva muketi utekli, dva byli zbiti a z vesnice vyhnni. V noci pak nastalo vlastn pozdvien. Poslov obhli vesnice, rno se k nespokojenm sedlkm pidali robotnci, kte pili pracovat na dominikln pole. Je zajmav, e nkte rychti se na stranu poddanch nepostavili. Krusiansk rycht Martin Havlek se jim pry ustranil, pouze krusiansk konel Vclav Stibrek musel jt se vzbouenci, zejm proti sv vli. Podobn tomu bylo v dalch vzbouench vesnicch. Rychti pravdpodobn pociovali zvazky vi vrchnosti a vesms tak tili ze svho privilegovanho postaven v rmci venkovskch komunit. K veeru, ozbrojeni runicemi i vidlemi, kyji a sekerami, ji vzbouenci stli ped konopiskm zmkem. Zde je dostihl krajsk hejtman Petr z an, kter zrovna dlel na Ln, a pokusil se je pemluvit, aby podali psemnou stnost. To se mu podailo a druh den ji vichni robotovali. Zatmco se krajsk hejtman
104
domnval, e tm cel zleitost skonila, prat mstodrc trvali na vyeten udlosti. Dne 5. z se na Konopiti za asti obou krajskch hejtman a konopiskho hejtmana J. Klabera konalo prvn vyetovn, z nho vzeel protokol, v nm krajt hejtman sepsali aloby na Jiho Gryna. Poddan si tak stovali, e hejtman zavedl nov poplatek est krejcar za kadho synka nad 10 let, kter zstval na hospodstv svho otce, zatmco dve se platilo pouze ze sjednan eled. Jako pklad nemrnho nsil uvdli ppad syna Vta Vaka z krusiansk rychty, kter byl v poutech piveden na zmek a tam do poloviny druhho tdne vznn, protoe nesvezl jemen. Popisovali tak dal, drastitj formy nsil za nesplnn kolu, platby za pozdn pjezd na robotu a nebo (pokud byli bez penz) tresty vzen v beneovsk atlav. Pod dojmem protokolu nadili mstodrc nov vslechy, zda poddan nebyli zatovni nad rmec csaskch patent. To se rozbhlo 15. z, poddan se vak ji bli a od svch poadavk ustupovali. Pesto se hejtman Gryn musel zavzat, e u se pi trestn nedopust dnch vstelk. Prat mstodritel vak stle nebyli spokojeni a poadovali dal vyetovn poddanch i hejtmana. To probhlo na Ln, avak nic novho neodhalilo, krajt hejtman se naopak obvali novch nepokoj. Pesto v jnu 1690 piel dal pkaz k vyptrn vink. O vsledku vak nejsme zpraveni, prameny se nedochovaly. Kdy v roce 1701 kupoval Karel Pehoovsk z Kvasejovic konopisk a tneck panstv, byl zpracovn pouze rmcov popis panstv. Pehoovsk vak rozshl panstv neudrel dlouho. Svm nkladnm zpsobem ivota obrovsk majetek pedluil tak, e v roce 1715 byl veejn publikovn soudn odhad dominia. Celkov hodnota dominia inila 300 638 kop gro menskch, tj. 350 744 zlatch rnskch, z toho statek Tnec byl ohodnocen na 93 157 zlatch rnskch, statek Benice stl 56 150 zlatch rnskch. Pedluen bylo tak katastrofln, e tneck statek vykazoval aktiva jen ve vi 2138 zlatch rnskch, benick jen stku 1395 zlatch rnskch. Kupec nebyl nalezen, a panstv bylo proto prodno v roce 1716 v drab. Jedinm zjemcem, a tud spnm kupcem se stal Jan Josef z Vrtby, nejvy purkrab, kter za panstv zaplatil od- Tneck hrad a Mstsk muzeum v roce 2006
105
Tnec nad Szavou
hadn cenu ve vi 331 000 zlatch rnskch. Trhov smlouva mezi kupujcm a soudnmi komisai byla uzavena v tomt roce a v nsledujcm roce ji schvlil csa, teprve pak skonila sekvestran sprva a majetek pevzal nov dritel. V dren Vrtb (po smrti Jana Josefa v roce 1734 zskal majetek jeho synovec Frantiek Vclav z Vrtby) zstalo dominium vce ne sto let. Reijn hospodaen vrchnosti pes nkter slibn nbhy ve druh polovin 17. stolet bylo v prvnch desetiletch nsledujcho stolet zanedbateln a ve patnm stavu, kter se vrchnost ani nesnaila zmnit. Z popis panstv, kter byly sepsny pro poteby zjemc o koupi (1715) a zsti i z daj Terezinskho katastru, meme zskat pomrn plastick popis momentlnho stavu. Zbytek tvrze v Benicch ji neslouil k obvn, klenba se ztila. V objektu byly jen chlvy a spka. Benick poplun dvr v sousedstv byl devn, kamenn byl jen mln sklep a ovn, kde se chovaly jalov kusy. Hospodail na vme okolo 362 strych pol a luk, z nich se sklzelo 43 voz sena. Star zmek v Tnci ml u jen jeden obyvateln pokoj, dva such sklepy, kuchyni a stje pro est kon. Ze dvou podzemnch sklep byl jeden tesan ve skle a pi nm se nachzela lednice. V byla bez krovu, u zmku dosud vail pivo vrchnostensk pivovar s psluenstvm. Byla tu mdn pnev na tyi sudy, tyi kd a toky, klenut spilka, bevrna, humno, hvozd, kroprna a sldkv byt, nad nimi byly spky. Z tto doby mme tak jedin konkrtnj daje o rozsahu vroby v tneckm pivovaru. Zahrnuj jen lta 17101712, kdy je doloen rejstk. Vroba v Tnci dosahovala okolo 3233 vrek, to bylo celkem 434 sud (na vrku tedy pipadlo 14 sud). Prmrn ron pjem byl 3616 zlatch. Ji v roce 1712 zaala vroba v Tnci klesat, nejspe byla postupn penesena do konopiskho pivovaru. Nevme pesn, kdy pivovar zanikl, pravdpodobn to bylo ve dvactch letech 18. stolet. Vedle pivovaru v Tnci psobila rovn nevelk draslrna, v idovskm njmu. Za mostem pes Szavu leel tneck kamenn poplun dvr. Pod jednou stechou zde byla ratejna, kuchyn, komora a mshauz, kravny pro 39 jalovic, 20 telat a bka, ezrna, pod n byl mln sklep, ti stje, stodoly, chlvy pro prasata. Uprosted dvora stla klna, nad n pchrek. Z tet strany byl ovn a za nm ovrna. Pole leela na obou stranch eky a mla vmru devt a pl lnu a 44 a tvrt provazc (asi 400 strych vetn pdy lec ladem), louky, z nich se sklzelo 35 voz sena, mily 17 a tvrt provazce. Na panstv bylo dvanct rybnk, z toho ti byly pust. Oba mlny, Tneck i Markovsk, oba s dvojm sloenm, vrchnost pronajmala. Pansk mln v Benicch byl o jednom sloen, Chransk ml dv sloen a pilu, krusiansk byl zruen. Peceradsk dvr byl jet devn, byla v nm ratejna s komorou, ezrna, kravny, stodola a uprosted dvora stla rovn kolna se pchrkem v pate. Hospodail na vme 117 strych, z luk se sklzelo 17 voz sena. Pole byla zsti porostl bezovm a nebyla obdlvna, louky mly vmru pl lnu 12 a tvrt provazce, co pedstavovalo asi 17 voz sena. Patilo sem est rybnk, brodeck mln byl pronajmn, stejn jako rybsk chalupa u Szavy. Devn dvr v Ledcch, kter byl nejmen, ml vmru asi 106 strych, z nich patnct
106
leelo ladem. Z luk byl vnos 35 voz. Rovn devn dvr v Malensku ml vmru 147 strych pol a z luk se sklzelo 10 voz sena. Nevelk dvr v Porech vznikl ze selskch grunt, byla pi nm mysliveck chalupa, jej majitel ml peovat o mlad lesy vysazen na velk rozloze. O neutenm stavu vrchnostenskho hospodaen svd i odhadn cena tneck tvrze i s pivovarem v roce 1715, kter byla jen 700 kop gro menskch, Benice vetn dvora byly odhadnuty jen na 400 kop a pedstavovaly jen 1,45 % odhadn ceny celho pehoovskho dominia, poplun dvory mly jet men cenu, nebo dosahovaly jen 0,32% hodnoty majetku. Hodnota obou spojench panstv spovala pedevm v rustiklnch usedlostech a pozemcch vetn povinnost vi vrchnosti.
Pohled na Brodce a Tnec od severovchodu, litografie od J. Gregera ped r. 1835 (sbrka fotodokumentace, Sttn okresn archiv Beneov)
Snaha zajistit obdlvn pustch pol a obsazen oputnch usedlost nutily vrchnost ke zven ekonomick aktivity. Pevn vtina zisk pochzela toti ze zemdlsk vroby, jejm zkladem byly urbariln poplatky z rustikln pdy a robotn povinnosti poddanch, vykonvan na vrchnostenskch poplunch dvorech i pi jinch formch reijnho hospodstv. Postupn byla rekonstruovna s poplunch dvor, na nich vrchnost hospodaila ve sv reii, oputn pust pda byla soustedna k stvajcm nebo k nov vybudovanm dvorm, piem asto v zjmu efektivnho hospodaen byly vyhledvny nov zpsoby obdlvn pdy pi poplunch dvorech. Uitek z hledn novch cest jak zvit rentabilitu hospodaen mli i poddan, kte nov postupy pak aplikovali na rus-
107
Tnec nad Szavou
tiklnch pozemcch. Poddansk usedlosti se modernizovaly, dritel vtch poddanskch hospodstv bohatli a posilovali sv postaven ve venkovskch komunitch. To se pozdji odrazilo v odporu tchto lpe situovanch vrstev proti novmu vymovn pozemk a parcelaci usedlost a jejich ustejovn, kter probhlo na Konopisku v roce 1742. Poet obyvatelstva zaal toti potkem 18. stolet trvale stoupat. Vrchnost se snaila rustikln pdu nov vymit tak, aby bezzemk a lid bez pravideln obivy a monosti zaloit rodinu bylo co nejmn. Vsledkem byla zmna sociln situace na panstv, nebo dolo k poslen zejmna stednch hospodstv na kor vtch usedlost a poplunch dvor, z nich nkter byly zrueny. Jednalo se vlastn o vraznou pozemkovou reformu, postihujc znanou st pansk a selsk pdy. Konopisk vrchnost tehdy odala mimo jin st pdy od Benickho dvora a definitivn zruila dvr Malensko, nebo v roce 1749 se ji v dominikln fassi s dvorem v Malensku nesetkvme. Malensko je zmnno mezi temi zruenmi (dalmi byly Dubsko a Pecerady) dvory, s tm, e pda byla postoupena poddanm v Krusianech nhradou za rustikln pdu pidlenou ke dvoru Benice. Malensko zcela zaniklo, dnes po nm krom nkolika pomstnch nzv, nen ani stopy. Posledn zznam o obyvatelch malenskho dvora pochz z roku 1741 z tneckch farnch matrik. Rozvoj lokalit, kter nepochybn doprovzel rst populace, je patrn ji z odhadu majetku z roku 1715. Stoupajc ivotn rove na venkov dokld tak to, e poprv se ve vt me objevuj mezi venkovskm obyvatelstvem specializovan emeslnci, kte zde tud museli nachzet dostatek pracovnch pleitost. V Chranech ilo podle daj Terezinskho katastru devt hospod, v Benicch, Hrusicch, Ledcch, Hvozdci po dvou, v Krusianech trnct, v Chovcch tinct, v Podlusch est, v Peceradech jedenct, ve Zboenm Kostelci pt. Nejvce se rozvjely Bukovany, kde poet usedlost doshl dvaceti pti. Nejmen lokalitou zstval Tnec, kde byla jen jedna zahradnick chalupa. Ve druh provozoval sv emeslo idovsk drasl. Vtina usedlost byla selskch, chalupnick a zahradnick staven byla ve vsch spe ojedinl. Fasse Terezinskho katastru evidovaly t dal obyvatele na vesnicch, kte zpravidla ili v podru. Byli to pevn ndenci, kte se ivili ponejvce jako mlatci v panskch dvorech, emeslnci (jsou doloeni dva zednci v Chranech, kov v Krusianech, v Chovicch a Bukovanech, krej v Chrstu, kde pracoval t krej-zplat, eznk v Peceradech, ryb ve Hvozdci). V Benicch vrchnost provozovala hospodu a psobil tu i pansk ovk. Mln se stoupou je doloen v Krusianech a v Podlusch. Vt vesnice si vydrovaly t paska. Objevuj se tak selt pacholci, zamstnan v Bukovanech na nkterm vtm gruntu. V posledn tvrtin 18. stolet doshlo konopisk panstv sv nejvt rozlohy ve sv historii. Zahrnovalo 15 rycht se 64 vesnicemi a osadami a s mstem Beneovem, kde ilo asi 5000 lid. Podstatn st grunt pustch i jinak zniench byla na vesnicch ji obnovena a byly vyrovnny ztrty zpsoben ticetiletou vlkou. Lidnatost v regionu konen doshla rovn obvykl v 16. stolet.
108
Po smrti Frantika Vclava z Vrtby v roce 1762 spravovala za nezletil dti dominium jejich matka Marie Anna, kter se znovu provdala za Jana hrabte OKellyho. Poddansk povinnosti byly tiv a postihovaly i zmonj sedlky. Stedn velikosti dosahoval napklad grunt sedlka Vnouka z Pecerad, ml rozlohu 44 strych pol (tedy asi 13 ha), z luk sklzel tyi vozy sena. V roce 1773 platil sttn da 21 zlatch 35 krejcar, stl plat vrchnosti tyi zlat 24 krejcar, odevzdval jednu libru pediva a tdn robotoval ti dny s potahem a dva dny pky. Od sv. Jana do sv. Vclava byla p robota st pvodnch provozoven manufaktury na kamezvena na cel tden, kdy dochzel ninu pod tneckm hradem, stav v r. 1952 (sbrka jeden robotnk, pi potan robot a ve fotodokumentace Sttn okresn archiv Beneov) zbvajcch tech dnech robotovali dva p, take robota v tdnu vlastn zahrnovala devt dn, s potan robotou to bylo 12 dn v tdnu. Aby dostl robotnm povinnostem musel napklad sedlk Chlstovsk z Chlstova zamstnvat vedle sv rodiny tak eledna a dveku. Podobn na tom byli i ostatn, kte tak mli dva zamstnance. Mezi polovin sedlky patil nap. Hruka z Pecerad, vlastnm jmnem Matj Landa (Janda), kter zamstnval jednoho eledna. Majetkov a sociln ne stli chalupnci, k nim napklad patil Vclav Platil z ehenic. Nejvce obyvatel bylo zapsno v daovm pehledu v roce 1771 v nejnich daovch tdch, ve III. td bylo 316 sedlk, ve IV. td 34 osob vetn nkterch mlyn, do V. tdy bylo zahrnuto jen osm panskch zamstanc a v nejvy td byl uveden pouze editel panstv Schaller. Vnos panstv pli nepevyoval monosti okolnch domini, byl spe prmrn. V letech posledn slezsk vlky (17701772) bylo panstv postieno hladomorem a nslednmi epidemiemi, zpsobenmi nerodou a drahotou. Vedle sttn pjky na setbov obil pomhala obilm a nouzovmi pracemi tm nejchudm tak konopisk vrchnost. Robotn a bern zaten vak nejvce spovalo na lpe situovanch sedlcch, kte nejvce byli zatovni prv v dob polnch prac, zejmna ve nch. Ti se prv postavili do ela povstn v roce 1775 a tak oni byli nejpsnji potrestni. Z obt patili mezi nejzmonj Vojtch Chobotsk z ernkovic, Matj Forman z Chovic, Pavel Vnouek z Pecerad a Tom Peuil z Mrae. Stranou povstn zstali naproti tomu vesnit rychti a konel, kte byli pli svzni s vrchnost a zpravidla nerobotovali. Jarn fze povstn v roce 1775 zdej kraj minula, i kdy zprvy o udlostech v jinch stech ech zde nechybly. Obavy z nebezpe, e do oblast jin od
109
Tnec nad Szavou
Prahy vpadnou vzbouen vchodoesk houfy nebo vyve latentn nespokojenost mstnch sedlk byly patrn i z jednn sttn a patrimoniln sprvy. Mosty pes Szavu v Tnci a v Po steilo vojsko ji od 27. bezna 1775. V obou mstech slouilo osm vojk vedench kaprlem a svobodnkem, pozdji byl poet vojk zven dokonce na jedenct. Kompanie, j velel vrchn strmistr von Hohenrein, byla ubytovna v Beneov. I kdy rozhodujcm motivem pro vystoupen bylo vysok robotn zaten, nelze pominout ani nboensk motivy povstn a utrakvistick reminiscence pevajc v nkterch vrstvch obyvatel. Upozornil na n zejmna sedlansk dkan Hanousek, kter pipsal zdejm vzbouencm ast na en letku s psn oste zamenou proti klru a crkevnm institucm. Kdy pak byly tolerannm patentem povoleny nkter nekaRomnsk rotunda s obrannou v od jihovchodu ped r. 1920 (August Sedlek, Hrady, zmky a tvr- tolick konfese, patil zdej kraj mezi ty, kde vznikla poetn helvetsk nze Krlovstv eskho 15, Praha 1927) boensk obec. daje o potu vzbouenc, kte se potkem ervence 1775 shromdili ped konopiskm zmkem, kolsaj mezi temi a osmi sty osob. Marie Anna OKellyov nebyla tehdy na Konopiti ptomna, jednn vedl editel Schaller. Akoliv veejn nepublikovan pokyn praskho gubernia mu dval monost slbit nespokojencm snen roboty o ti dny, neuinil tak a snail se protahovnm jednn zskat as, ne pijde vojensk posila z Vlaimi. Kdy dorazila (byli to jen ti vojci) nevzbudila plin respekt. Vzbouenci ji dokonce s posmchem pustili do zmku. O nco pozdji se vak vojensk str zmku pokusila odradit povstalce salvou vstel naslepo, pant myslivci, kte se k n pipojili, vak pouili ostr nboje. Ped zmkem zstalo leet pt mrtvch poddanch, dvanct bylo tce ranno, z nich dva jet zrannm pozdji podlehli. Zahynul t Pavel Vnouek z Pecerad a Matj Forman-Kubt z Chovic. Zstup se vak nerozprchl, jen se vzdlil z dostelu. Povstalci se rozhodli zstat pes noc a plnovali dokonce pepadnout tloskovsk panstv. Nsledujc den 19. ervence ale pitrhla dal posila z callenberskho pluku ze Sedlce a vzbouence rozehnala. Vojensk posila pibyla 20. ervence tak z Prahy. Bylo vyhleno stann prvo a podle nho byli odsouze-
110
ni dva poddan kozmick sedlk kvor a nespeck Kamzk k trestu smrti, cestou milosti jim byl poslze ortel zmnn na tylet nucen prce. Oba se vak vrtili zhy dom, kvor jet v roce 1775, Kamzk v roce 1776. Ostatn vinci byli potrestni pouze tlesn. O osudu dvou sedlk, kte uprchli z panstv, nen nic znmo. Ohlas na oficilnch mstech byl vak znan. Ji 26. ervence byl vydn patent, jm se vude tam, kde byla vy, robota snila na ti dny v tdnu. Vznamnou levu pak znamenalo vydn robotnho patentu z 13. srpna 1775. V ivot vak byl patent uveden a roku 1777. Kdy se poddan mohli rozhodnout pro starou nebo novou sazbu robotnch povinnost, volili rebelov vhodnj sazbu novou. Nkter spory o robotn zvazky vak neutichly ani po tomto datu. Pes veker zvraty vyvolan posledn slezskou vlkou, socilnm neklidem, epidemiemi a nslednmi krtkodobmi demografickmi krizemi stoupal ve druh polovin 18. stolet pozvolna poet obyvatelstva. Stabilizovala se zejmna vrstva stednch rolnk, pibvalo vak pedevm pslunk ni sociln vrstvy, kte obdlvali jen nepatrnou vmru pdy nebo ili v podru jako bezzemci. Podle Josefinskho katastru patilo ke konopiskmu dominiu 18 obc s 56 osadami. Vmra panstv byla 14000 hektar, dominikln pda z toho pedstavovala asi 1300 hektar, kterou obhospodaovaly poplun dvory v Benicch, Porech, Tnci a Ledcch, louky se rozkldaly na 208 hektarech, pastviny na 385 hektarech a lesy mly rozlohu 2340 hektar. Pstovalo se zejmna ito a jemen. Ve druh polovin 18. stolet se pomalu prosazovalo progresivnj stdav hospodaen, kter vytlaovalo trojhonn hospodaen, kter trvalo ji od stedovku. Vrchnm dozorem nad konopiskm panstvm zejmna po ekonomick strnce byl poven ekonom Josef Puteani, kter zavdl nov metody a nov plodiny. Zejmna se rozilo pstovn jetele, konen se ve vt me ujaly brambory jako dleit
Barokn velkostatek v Tnci v 2. polovin 50. let (sbrka rodiny Svobodovy)
111
Tnec nad Szavou
sloka potravy. Puteani se zasazoval tak za to, aby poddan nahrazovali devn staven i hospodsk budovy kamennmi objekty, bezpenjmi ped pory. Vedle obvyklch potravinskch vrob (zejmna pivovar, vinopalen) i tby surovin (lomy, vpenky, draslrny) na Podblanicku hledaly vrchnosti vhodn manufakturn vroby, jimi by zvily sv pjmy a oderpaly na venkov pebyten pracovn sly.
Budova tneck fary z r. 1722, stav v roce 2006
Jednm z podstatnch dsledk porky stavovskho povstn byla nsiln rekatolizace, kter zashla nejvce poddansk obyvatelstvo, nebo nemlo prvo na rozdl od osobn svobodnch lid odejt do exilu. Bylo nuceno pijmout katolickou vru, ovem, jakm zpsobem k tomu dochzelo, nejsme s to pro nedostatek pramen popsat. Posledn nekatolick far odeel z Tnce v roce 1623. Osiely tak fary v Chrstu, Ledcch a v irokm okol, kter pak zstaly neobsazeny a farnosti administroval beneovsk dkan a do roku 1722, kdy byla obnovena tneck farnost a do Tnce nastoupil katolick far, kter se ujal i okolnch farnost v Chrstu a v Ledcch. Kostel a snad i fara byly udrovny jen v nezbytn me, zpravidla dky dobrovolnm darm farnk. V roce 1630 tak pispli star kostelnci, jimi byli nedvn nekatolk a tneck ednk Jan Vanita, kov Jan Kohoutek a sldek Vclav Fot Beneovsk, penzi na opravu stropu. V roce 1646 byla u kostela postavena snce ku poctivosti Pnu Bohu, Blahoslaven Pann Marii, svatm imonu a Judovi, patronm chrmu, dky tomu, e penze poskytl poctiv mldenec Ji Sldek, star syn chovickho rychte tpna. V roce 1700 byl postrann olt vyzdoben sochou Panny Marie Bolestn, vyezanou ze deva, kterou dajn v dubnu tho roku vylovil ze Szavy nedaleko Kostelce Vt
112
Strndek z prosted ledovch ker. Stvala snad na most v Ledi nad Szavou. Pozdji v roce 1721 byla socha opravena nkladem Jana Josefa z Vrtby a jeho matky Barbory Terezie Vrtbov z Kokoova. Kostel vak byl nadle ve patnm stavu a dkladn ho pestavl a Frantiek Vclav z Vrtby a jeho manelka Marie Anna Vrtbov, rozen z Klenov, v roce 1755. Bylo vybudovno nov knit s novm hlavnm oltem, na kter byla penesena socha Panny Marie Bolestn v zasklen schrnce a obklopena sochami imona a Judy. Teprve v roce 1765 byla dosavad n devn v nahrazena zdnou v, postavenou bezprostedn pi kostele. Rov n kostelk v Ledcch doznal jen malch zmn. V roce 1650 odkzal Ji Klenka, jinak Dolejka, rycht z Nespek, penze na vybudovn archy k poct Pann Marii a sv. Bartolomji, kterou postavil jeho ddic Petr Vokroil. Dalho vylepen se kostel dokal a v roce 1785, kdy sem byla instalovna rokokov kazatelna. V kostelku v Chrstu byl ve druh polovin 17. stolet (1684) zzen olt, jet v pozdn renesannm stylu, s obrazem sv. Kateiny, kter namaloval Samuel Pohrch a na kter pispli rovnm dlem farnci a zdu. V roce 1687 byla postavena nov kruchta. Zvony, kter petrvaly z pedblohorsk doby, doplnil v roce 1746 nejmen zvonek zasvcen sv. Katein, kter nechali ult Marie Anna a Frantiek Josef z Vrtby. V polovin 18. stolet (podle daj v Terezinskm katastru) zahrnovala farnost 420 du v Bukovanech, Krusianech, Peceradech, Chovicch a Zboenm Kostelci a v Brodcch. V Chrstu ke kapli sv. Kateiny patily Krhanice a Podlusy s celkem 212 obyvateli. Ledeck kaple sv. Bartolomje v pifaench vesnicch Nespeky, ehenice, Malen, Barochov, Nestaice, Babice mla 322 du. Tneck fara byla slun hospodsky zajitna. Vnos ze zdunch pozemk dosahoval vnosu z menho vrchnostenskho poplunho dvora. Obhospodaovala okolo 115 strych pdy, z luk sklzela 13 voz sena. Uitek mla i z lesa a porostlin. Kdy v roce 1781 na potku sv vldy vydal csa Josef tzv. tolerann patent, jm povolil augsburskou a reformovanou (helvetskou) konfesi, byl na vrtbovskch panstvch vyhlen poddanm v konopisk kanceli a 23. nora nsledujcho roku. Od 1. bezna zaalo zapisovn poddanch, kte se chtli pihlsit k tolerovan ve. Celkem se pihlsilo 279 poddanch. Z Tnce se k tolerovan ve pihlsila ovck rodina Skrench. Vichni byli v dubnu 1782 nuceni sv rozhodnut zdvodnit ped komis, v n zasedal editel panstv Schaller s psaem a fari z Blice a z Neveklova. Pro dal rozvoj vesnic, ale zejmna pro prmyslovou vrobu, ml vedle tolerannho patentu, kter zejmna umonil voln pchod odbornk jinch vyznn, velk vznam patent o zruen nevolnictv z 1. listopadu 1781, kter povolil poddanm voln se sthovat z panstv bez vhostnho listu, svobodn zvolit emeslo i jinou obivu, oenit se bez souhlasu vrchnosti (trvala zde pouze ohlaovac povinnost), zcizit pozemky, pokud nepokod vrchnost a zadluit svou nemovitost do dvou tetin. Patentem z 10. nora 1789 chtl Josef II. tak uzkonit vkup z roboty, ale tento patent byl do pl roku po Josefov smrti zruen jeho nstupcem
113
Tnec nad Szavou
Leopoldem II. pro odpor lechty. Vykoupit se z robotnch povinnost mohli poddan jen se souhlasem druh strany vrchnosti. Na Tnecku bylo prvnm pokusem (a nutno uvst pokusem celkem spnm) zaloen manufaktury na vrobu jemnho kameninovho zbo v Tnci nad Szavou v roce 1791. Prvn provozovny umstil zakladatel Frantiek Josef z Vrtby v tzv. starm zmku (pozdjm p. 47), kde donedvna bydlela jeho matka Marie Anna OKellyov, kter si objekt nechala v roce 1762 zrekonstruovat jako vdov-
Kulturn a spoleensk centrum pvodn manufaktura na vrobu tneck kameniny z r. 1812
sk sdlo. Zde byla vlastn vrobna a dv pece. Dal provozovny byly ve tech mench stavench, nleejcch kdysi pivovaru, glazura se mlela v romnsk rotund. Prvn dlnci a zejmna odbornci byli povolni z Flerchheimu u Mohue, z okol Bayreuthu, z Nizozemska i z Prahy. Mn odborn prce provdli mstn poddan. Mzdy odbornk zde byly vysok, majitel je peplcel, aby si je udrel. Kamenina napodobovala anglick vzory, byla levnj ne prask a v roce 1801 dostala tzv. zemsk oprvnn, take mohla zizovat sklady a prodvat v hlavnch mstech vech zem monarchie, uvat ve ttu csaskho orla a v nzvu mt oznaen c. k. privilegovan tovrna. Vedle kameniny vyrbli v Tnci pozdji i men pedmty z porcelnu a pokoueli se o porcelnovou a biskvitovou plastiku a o anglick wedgwood. Vroba byla postupn roziovna, anglick konkurence byla omezena tzv. kontinentln blokdou na potku 19. stolet, kterou si vynutil Napoleon Bonaparte. Proto byla v roce 1812 nedaleko starho hradu postavena velk jednopatrov budova tovrny, o ti roky pozdji byl koupen pro poteby tovrny tak tneck mln. Zhy vak vroba zaala stagnovat, tovrna vyuvala jen jedn tetiny sv kapacity. Tetina vyrobenho zbo pitom zstvala ve skladech. Ji ve dvactch letech 19. stolet vroba opt vzrostla a tneck manufaktura zaujala prvn msto mezi eskmi tovrnami na kameninu. Spolu s tovrnou ve Star Roli produkovala tetinu kameniny vyrbn v echch. Vyrbla vech-
114
ny druhy zbo, v Praze mla vlastn malrnu. Od roku 1835 provdl techniku tiskem v Tnci mal Josef Germain. Doshla velkho spchu na prmyslov vstav v Praze v roce 1829, kde byla odmnna zvltnm estnm uznnm. spn byla tak ast na prmyslovch vstavch v Praze v roce 1831, 1833, 1836, 1839 a v roce 1845 ve Vdni. Ve tictch a na potku tyictch let 19. stolet mla tovrna sv odbratele v eskch mstech, na Morav, v Rakousch a v Korutanech. Obchodn spojen zasahovalo a do Padovy. V roce 1839, ji za Jana Karla
Arcivvodsk hotel v Tnci (bval budova manufaktury) kolem r. 1910 (sbrka fotodokumentace, Muzeum Podblanicka)
z Lobkovic, jemu konopisk dominium odkzal ped svou smrt v roce 1830 bezdtn Frantiek Josef z Vrtby, obdrel majitel nov zemsk formln oprvnn a podnik fungoval pod nzvem csasko-krlovsk privilegovan knete Johanna z Lobkovic vrtbovsk tovrna na kameninu (K. k. privilegierte furst. Johan von Lobkowitz-Wrtbische Teinitzer Steingutfabrik.) V tto dob, akoliv vroba i prodej byly jet spn, se zaala projevovat mal rentabilita vroby, zpsoben pedevm drahou dopravou surovin ze vzdlench zem, stoupajcmi cenami deva a dopravnmi pekkami. Potkem padestch let nastal rychl padek, kter nakonec vedl v roce 1866 k zastaven vroby. To ji od roku 1842 pracovala v Brodcch velk pdelna bavlny, jej pze se dlouho vyvela jak do evropskch, tak zmoskch zem. Zaloil ji prask podnikatel Jakub Wahle na mst mlna, kter tu stl ji v 16. stolet, kdy pro svou tkalcovnu bavlnnch kartoun a pro domck tkalce, kter zamstnval faktorskm zpsobem, poteboval kvalitn pzi. Vyuil pitom eky Szavy, kter pohnla stroje, a levn pracovn sly v okol. Postavil tu typatrovou tovrn budovu, vedle n stla budova, kter slouila jako ubytovna dlnk a stravovna. Pdelna byla v dob svho zaloen jednou z nejvtch v echch a dky svm kvalitnm vrobkm hrav zvldala konkurenci. Tovrn i manufakturn vroba vedla ke koncentraci vtho potu dlnk, k vt mobilit pracovnk. V roce 1842 za-
115
Tnec nad Szavou
Budova bval pdelny v Brodcch, dnes tovrna Jawa
mstnvaly ob tovrny v Tnci 230 lid. V pdeln pracovaly tak dti mlad 14 let (podle Jiho Tywoniaka jich bylo a 27% ze vech pracovnk). Jejich vyerpn bylo znan a asto utrply pi prci raz. V roce 1847 proto poadoval krajsk ad, aby dti mly zkrcenou pracovn dobu. Brodet dlnci z pdelny a zamstnanci z tovrny na kameninu zaloili dokonce v prvn polovin tyictch let podprn spolek, tzv. Dlnickou kasu, do kter pispvali pro ppad, e by poteboval nkdo z nich podporu v nemoci i pi razu. Pro vzjemn neshody spolek zanikl ji v roce 1845. Z Tnce se pomalu stvalo prmyslov stedisko, zaal plnit pro okoln vesnice i jinou funkci ne jakou poskytoval vesnianm po stalet tneck farn kostel a od druh poloviny 18. stolet kola. Pvodn koln budova stla na mst nynjho Mickova domu (p. 5). V roce 1780 byla rozboena a na uvolnnm pozemku byla vystavna nov jednotdn kola, kter opt slouila i pro ky z okolnch vesnic. Jak s rozvojem prmyslov vroby pib- Star kola v Tnci
116
valo obyvatel, stoupal poet kolou povinnch dt, a tak byla kola v roce 1831 pemstna do nov dvoutdn budovy (p. 10). Pedchoz koln budovu prodal Karel z Lobkovic za 501 zlatch pekai Josefu Zmekovi z eskho Brodu. Osada musela pojmout rostouc mnostv obyvatel, i kdy mnoho dlnk dochzelo za prac z okolnch vesnic. Zatmco ped zaloenm manufaktury tu ilo 54 obyvatel v devti domech, v roce 1829 ml Tnec ji 150 obyvatel, v roce 1845 stoupl jejich poet na 180 osob tsncch se ve tincti domech. Podmnky pro bydlen musely bt vak velmi skrovn. Tnec psluel v roce 1840 (podle stabilnho katastru) katastrln ke vsi Krusiany, kter byla vdy vt ne Tnec, jak potem obyvatel, tak potem dom.
Zprva o zruen podprnho spolku Dlnick kasa v srpnu 1845 (sbrka fotodokumentace Sttn okresn archiv Beneov)
117
Tnec nad Szavou
Zcenina hradu Zboen Kostelec v roce 2006
Rok 1848 pinesl zsadn zlom do hospodskch a sprvnch pomr i na Tnecku. Pravomoci patrimoniln sprvy nad vesnicemi a poddanmi byly zrueny, bylo zrueno poddanstv, postupn byla provedena reluice roboty. K 1. noru 1850 byly vytvoeny nov ady sttn sprvy okresn hejtmanstv, okresn soudy, na n byly peneseny dosavadn pravomoci patrimoniln sprvy a mstskch magistrt. Mstn samosprva v nov zzench politickch obcch pevzala koly dosavadnch rycht a konelskch sbor na vesnicch. ivot v Tnci a okolnch vesnicch se zaal ubrat jinm smrem. Nevznamn lokalita prochzela boulivou promnou a postupn se stala prmyslovm centrem regionu.
118
TNEC NAD SZAVOU 18481914

Pavel Mare
Vvoj obce a samosprvy, politick vvoj

Sprva a politick vvoj byly ovlivnny udlostmi z let 18481849, kdy se vytvely podmnky pro utvoen nov sttn sprvy a samosprvy. Pedevm byly zrueny patrimoniln (vrchnostensk) ady, kter pedstavovaly pro venkovsk obyvatelstvo hlavn orgny sttn moci. Od 1. 2. 1850 je nahradily nov sttn ady okresn hejtmanstv, okresn a krajsk soudy. Do t doby patil Tnec (Tnice) a okoln obce do panstv Konopit, kraj Berounsk. Vliv Konopit a konopiskho velkostatku na mstn pomry vak zstal stle velk a to po cel obdob let 18481918 i dky tomu, e Konopiti patila ada pozemk v obci a okol, navc lo o dleitho zamstnavatele. Tnec (Tnice) patil od roku 1850 pod psobnost okresnho hejtmanstv Beneov, lo tedy o politick okres Beneov. Ten se lenil na soudn okresy a Tnec patil do soudnho okresu Neveklov. Po rznch sprvnch a politickch zmnch v letech 18551868 se systm sttn sprvy a samosprvy od roku 1868 stabilizoval.
Tnec nad Szavou v r. 1845 na rytin F. A. Hebera (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
119
Tnec nad Szavou
V roce 1868 byla opt oddlena sttn a soudn sprva, pro Tnec vak zstalo stejn zalenn jako dve. Nejmen sprvn jednotkou se staly mstn obce. Do obce byl zrove vlenn i velkostatek. V ele obc byla obecn zastupitelstva, v letech 18501861 se pro zastupitelstvo pouvalo oznaen obecn vbor. Vkonnmi orgny byla obecn pedstavenstva (rady). Ta se zde skldala ze starosty a dvou radnch. Tnec patil ji z pedchozho obdob pod obec Krusiany, kde v roce 1850 vzniklo obecn zastupitelstvo o 9 lenech a prvnm starostou byl zvolen Jakub ika, rolnk z Chovic. Zastupitel mli bt voleni na ti roky, ale dal volby probhly i kvli politickmu vvoji v monarchii a v roce 1861. Volebn prvo bylo omezeno majetkov i jinm zpsobem a postupn se roziovalo. V roce 1852 byly provedeny podstatn zsahy do nerozvinut obecn samosprvy, napklad byla odstranna veejnost jednn obecnch orgn s vjimkou zvl slavnostnch akt apod. Kdy v roce 1854 uplynulo tlet funkn obdob obecnch orgn, neuskutenily se nov volby, ale dosavadn orgny byly ponechny ve svm ad. Pouze se doplovaly, kdy dolo k mrt i odstoupen jednotlivch len, aby mohly bt obecn orgny schopn se usnet. Proto byl prvn starosta ve funkci a do roku 1859 a po nm krtce mezi lety 18591861 zastval tuto funkci Matj Stibrek, rolnk z Krusian, kter pedtm vykonval funkci prvnho radnho. A po pdu absolutismu a vydn jnovho diplomu v roce 1860 byly na jae 1861 vypsny nov volby do obecnch orgn. Obce mly stejn jako dnes samostatnou a penesenou psobnost, soust penesen psobnosti byla i trestn pravomoc (starosta se dvma obecnmi radnmi tvoil obecn trestn sent). zen se zahajovalo udnm edn osoby (polnho hajnho, ceste, obecnho stavebnho dozorce atd.) nebo pokozenho. Spadaly sem rzn pestupky. Obce ukldaly zpravidla penn pokuty, kter pipadaly vtinou chudinskmu fondu obce, co se dlo i v Tnci, respektive v Krusianech. Zastupitelstvo zde mlo dlouhou dobu 9 len z rznch obc (Krusiany, Tnec, Chovice a Podlusy). Po novch volbch v roce 1861 se stal starostou Jan Korbel, rolnk z Podlus (starosta v letech 18611870). Od roku 1882 zde bylo 12 zastupitel a od roku 1891 byli voleni krom starosty ti radn. Po roce 1862 navc byla vytvoena okresn samosprva, vznikla okresn zastupitelstva volen na ti roky, dle zastupitelstvo vybralo okresnho starostu, existoval tak okresn vbor. Tnec s okolnmi obcemi spadal pod Neveklov, v okresnm neveklovskm zastupitelstvu zastupoval pozdji Tnec, Krusiany a dal obce starosta Jan Korbel, rolnk z Podlus (starosta obce krusiansk v letech 19011914), okresnm starostou zvolen v roce 1910. Jednn obecnho zastupitelstva probhala na rznch mstech v Krusianech, Chovicch, Podlusch a Tnci, vtinou v mstnostech obecnho adu, nkdy i na jinch mstech jako 26. 8. 1910, kdy probhla slavnostn schze zastupitelstva v Tnci v mstnostech hostince Frantika Korbela u pleitosti ji zmnnho zvolen starosty Jana Korbela okresnm starostou v Neveklov. Mezi lety
120
18701890 byl starostou Frantiek Doleal, rolnk z Krusian. Kdy na potku roku 1890 zemel, pevzal jeho ad prvn radn Jindich Micka z Tnce. Ten ihned dostal nazen od c. k. okresnho hejtmanstv v Beneov, aby bylo doplnno zastupitelstvo a probhla i volba novho starosty. Zvolen byl jednohlasn Jan Haek (na deset msc do dnch voleb), rolnk z Krusian. V dnch volbch byl pot optn zvolen a ve funkci setrval do roku 1895, kdy ho vystdal ve funkci prvn radn Josef Pazdera, rolnk z Chovic (starostou 18951901). Zde ale nastvaj velk problmy s obecnmi ty, prvn problmy se objevily v prbhu roku 1894. Zjistily se rzn resty a nedoplatky u starosty J. Haka. I proto 28. 5. 1895 odstoupil z funkce. V listopadu 1895 se zastupitelstvo jednohlasn usneslo, e pokud bval starosta nepedlo vechny ty a nevysvtl rzn zleitosti, tak se bude cel vc eit soudn. Na jednn byl i zstupce konopiskho velkostatku Theodor Koan. Cel problm se pak vlekl a do roku 1902 a v ppadu byla cel ada nesrovnalost. Mezi lety 18951900 se nevyeilo tm nic, navc se resty tkaly i dalch len bvalho zastupitelstva a i novho starosty Josefa Pazdery. lo hlavn o nesrovnalosti u obecnch pirek k danm a u vbru kolnho paulu (kolnho) za koln rok 1894/95. Chyba se urit stala pi pedvn obecnch t v roce 1895 mezi J. Hakem a J. Pazderou, kad strana pak asto tvrdila nco jinho. Po roce 1901 sporn zstvalo vykzan koln za rok 1894/95, kde dolo k rozdlu, nedoplatku (221,33 zl). Cel zleitost nakonec v roce 1902 skonila neurit, k soudnmu jednn nedolo. Podle dochovanch pramen se d ct, e hlavnm problmem bylo patn veden etnictv. Nikdo se tedy neobohatil na kor obce. Od roku 1886 jsou dochovny zpisy z jednn obecn rady a zastupitelstva Krusian. Zastupitelstvo eilo v tchto letech spoustu drobnch mstnch zleitost. asto byly projednvny zleitosti fondu chudch. Hlavnm pjmem tohoto fondu, obdobn jako v jinch obcch, byla obecn pirka k danm. Zpotku byla nzk (5 procent v roce 1886), pak se zvyovala a doshla svho maxima v letech 19061909 (18 procent), ped prvn svtovou vlkou se mrn snila. astm tmatem schz byly tak opravy a stavby lvek, most a rybnk. Dle volby mstn koln rady v Tnci, pravideln se projednval rozpoet obce a jeho plnn. Pravideln i problematick byla jednn s velkostatkem, v roce 1902 obec s velkostatkem vedla spor ohledn zamezen cesty na koln pole, kdy obec povaovala tuto cestu za veejnou. V roce 1909 zase editelstv velkostatku neschvlilo lmn kamene pod hradem v Tnci a na jinch lokalitch. Protoe vtina pozemk v okol patila konopiskmu velkostatku, tak byla velmi ast jednn kvli rznm stavbm a cestm, dleit teba byla vmna veejn cesty podl arcivvodskho hotelu v roce 1906. Stejn jako jin obce na Beneovsku i zde obyvatele trpilo ohrazen cest vedoucch pes konopisk panstv. Zajmavm tmatem na schzch zastupitelstva v roce 1908 byly oslavy 60 let panovn csae Frantika Josefa I. V Tnci i v jinch obcch probhly slavnostn bohosluby, sbrky na charitu, koln slavnost v arcivvodskm hotelu v Tnci
121
Tnec nad Szavou
Pohled na Tnec z Brodc kolem r. 1900 (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
apod. Vedle toho ovem krusiansk obec chtla oslavit toto vro i stavbou silninho mostu v Tejnici. Ml se zat pipravovat projekt a jeho financovn. Mly se vyut sttn subvence i dotace zemsk a okresn (Neveklov, Jlov, Beneov), uvaovalo se i o vybrn mtnho. Byl zzen vbor, v jeho ele byl tehdej starosta Jan Korbel. Dal jednn o mostu probhala v roce 1909 a pak v prbhu prvn svtov vlky (1915, 1917 a 1918). V letech 19171918 se uvaovalo alespo o provizornm most, v lednu 1918 dostal toti Tnec darem materil z provizornho mostu u Lahoviek pes Berounku. Tneck stavitel Ludvk tros vypracovval projekt, platy a rozpoet. Pesto si Tnec musel na nov most jet pokat. Hospodaen obce bylo mezi lety 18861914 dobr, rozpoet konil asto pebytkem i mrnm schodkem, kter byl pokryt ji zmnnou pirkou k danm. Pklad rozpotu obce z roku 1902: Vdaje koln paul 367 korun, palmrn et JUDr. Piskkovi 135, odmna starostovi 360, slun obecnho posla 90, potovn posel 10, cestovn chudm brancm 50, nepedvdan zlohy 250, doplatek na koln paul 152,52, opaten obecnch map a protokolu 120, pspvek na prmyslovou kolu 100, celkem 1 634,52. Pjmy pirka k dani (17 procent) 1 226,95, kasovn hotovost 17,55, na resty je k vybrn 193,14, celkem pjmy 1 437,64. Chudinsk fond celkem 140,56.
122
Politick vliv v Tnci a okol mlo po cel toto obdob panstv Konopit a velkostatek. Sprvce velkostatku ml vliv v obecnm zastupitelstvu a byl lenem mstn koln rady. Vliv byl patrn v ad drobnch vc, pkladem me bt i rok 1913, kdy sekretarit arcivvody Frantika Ferdinanda dEste chtl na okresnm hejtmanstv v Beneov informace o sokolsk jednot v Tnci nad Szavou, protoe ta dala o povolen slavnostnho cvien ped jeho hotelem. Vraznou zmnou tedy byl rok 1887, kdy panstv Konopit prodal (s platnost od 1. 3. 1887) kne Frantiek Lobkovic Frantiku Ferdinandovi dEste. V pamtn knize krusiansk se objevil stesk, e prodal i stroje a zazen cukrovaru.
Demografick, sociln a hospodsk vvoj obce

V prbhu 19. stolet a na potku 20. stolet nabval Tnec stle na vznamu, v souvislosti s hospodskm vvojem se zvyoval poet obyvatel i dom, v roce 1848 tu ilo 176 obyvatel ve 13 domech, v roce 1869 273 v 19 domech, v roce 1890 291 obyvatel, v roce 1900 345 obyvatel ve 30 domech a o deset let pozdji ji 479 obyvatel v 50 domech! V roce 1905 navc pibyla Nov Tejnice, jak se kalo skupin domk postavench na bvalm kolnm pozemku za bvalou tovrnou. Ve tech adch si tu postavili dlnci a drobn emeslnci rodinn pbytky, do t doby bydleli nouzov v domcch zbudovanch na troskch hradu a v jeho okol. Demografick vvoj i zde zastavila prvn svtov vlka. Demografick vvoj okolnch obc a osad byl v tomto obdob podobn, vrazn nrst potu obyvatel mezi lety 18901910 nastal ve Zboenm Kostelci (ze 148 na 467 obyvatel, z 15 na 48 dom), naopak stagnoval poet obyvatel Krusian, co se projevilo i v dalch letech. Na hospodsk a sociln vvoj Tnce a okol mly velk vliv dv tovrny tovrna na kameninu a pdelna v Brodcch. Tovrna na tneckou kameninu zavala sice do roku 1850 obdob prosperity, brzy na potku 50. let 19. stolet zaaly problmy. Vroba mla bt zastavena u v roce 1851, kdy se uvaovalo i o prodeji velk tovrn budovy, kter byla vybudovan v letech 18131820 dnen kulturn a spoleensk centrum (ml to bt stav pro duevn chor, pozdji poboka prask trestnice). Vhodn zjemce se nenael, a tak se pokraovalo dle, a to hlavn ve vedlej vrob (drenn trubky). Definitivn konec vroby tneck kameniny nastal v roce 1866, kdy byla tovrna zruena. V dubnu 1866 byla firma vymazna z obchodnho rejstku a od 1. 7. 1866 pestala prvn existovat. Budova byla nabdnuta zdarma sttu pro vojensk pitl, ale k tomu nedolo. V roce 1904 byla budova sten upravena na arcivvodsk hotel. Znik vroby tneck kameniny ml piny ve patnm dopravnm spojen (komunikace z Po n. S.), v nedostatku dv a jeho stoupajc cen. V Tnci ale nedolo po zniku tovrny k vraznmu bytku obyvatelstva, st dlnictva se uchytila v Brodcch. Velk hospodsk a sociln vznam v celm obdob 18481914 mla pdelna bavlny v Brodcch. Zaloil ji prask podnikatel a obchodnk Jakub Simon Wahle.
123
Tnec nad Szavou
Do jeho pchodu byly Brodce samotou s mlnem a selskm statkem. Vznam pro pohon stroj vznikajc pdelny mla eka Szava, blzkost Prahy a tak levn pracovn sla v okol. V roce 1840 zskal J. Wahle zemsk oprvnn pro svj tkalcovsk provoz (podnikal i v Praze a v severovchodnch echch), na mst mlna nechal postavit velkou typatrovou tovrnu s pobonm stavenm pro ubytovn a stravovn dlnk. Provoz byl zahjen v kvtnu 1842, postupn se rozioval a rostlo i mnostv zamstnanch dlnk (v roce 1845 zamstnno ji 200 dl nk). Brodeck pdelna tehdy patila k nejvtm v echch a jej vrobky vynikaly kvalitou a mly dobr jmno. Od Hjenka Taranka v r. 1913 (sbrka F. pka) roku 1856 vlastnili pdelnu Josef a Karel Wahlovi, od roku 1882 Viktor Kuffler a Karel Reichel (velkofirma Reichel a Kuffler). Pozdji se stala jedinm majitelem rodina Kufflerova. Od roku 1912 byla zalenna do koncernu Spojen rakousk textiln zvody (Vereinigte sterreichische Textilwerke). Sociln problmy se na Brodcch objevily u na potku provozu. V pdeln pracovaly i dti mlad 14 let. V roce 1847 poadoval krajsk ad npravu, dti mly mt zkrcenou pracovn dobu. Pdlci zaloili podprn spolek dlnickou kasu (Arbeiter Kassaverein), do n pispvali, a tak si pomhali pi nemoci a jin neschopnosti. Do spolku tehdy pistoupili i dlnci z tneck tovrny na kameninu. Brodeck spolek ale zanikl ji v roce 1845 kvli neshodm mezi dlnky. Sledovn chovn brodeckch dlnk zaalo velmi brzy, z roku 1850 se dochovalo nkolik ppis beneovskho okresnho hejtmana sprvci konopitskho panstv, kde vyzv ke sledovn zdejho dlnictva, zda se neorganizuje a nem styky v cizin (Hamburk, Londn) a s jinmi dlnickmi organizacemi. Pozdji brodet dlnci zaloili v Peceradech po vzoru dlnickch stran vlastn politickou organizaci. Pracovn podmnky nebyly v druh polovin 19. stolet dobr (pracovn doba 11 hodin denn, mzdy nzk). Aktivn se projevilo brodeck dlnictvo v roce 1890 v souvislosti s ppravami 1. mje, kdy se ml tento den spojit se stvkou za osmihodinov pracovn den. Ji od poloviny bezna 1890 poslalo prask mstodritelstv okresnmu hejtmanovi dvrn obnky, jak v tto vci postupovat. Z tto doby je tak pesn hlen o potu dlnictva v Tnci a okol 210 v Brodcch a 22 dlnk na konopiskm velkostatku. Intenzivn mly pracovat v tto vci i etnick stanice. Nervozitu stt-
124
nch ad ukazuje i dost okresnho hejtmana, aby beneovsk vojensk velitelstv nadilo jedn setnin vojk pohotovost. Hledali se informtoi z ad dlnictva, vechna shromdn i ppadn prvody s hudbou se mly pln zakzat. Okresn hejtman dal tak informaci konopiskmu lesmistrovi, jen souasn spravoval arcivvodsk lomy, aby nebyly bez dozoru v ten den sklady vbunin. Beneovsk hejtman dokonce protestoval proti odvoln 20 etnk z Beneova jinam, co nadilo prask mstodritelstv, myslel si, e se situace nezvldne, nap. v Brodcch poadoval na 200 dlnk 34 mue etnick patroly. Tak veejnost byla vyhlkou praskho mstodritelstv z 20. 4. 1890 varovna ped ast na dlnickch shromdnch. V Brodcch byli dlnci opravdu aktivn, ale vechny pokusy o vt akci byly hned v potku potlaeny. Dokld to i ppad dlnka Antonna Vlka z Chrstu, kter byl v pdeln zamstnn jako zmenk soustrunk. Dostal 5. 4. 1890 trnctidenn vpov. Proputn byl ale ji 11. 4. Jako dvod uvedl editel tovrny Streubel v oznmen ppadu okresnmu hejtmanovi: Vlek vedl v pracovnch pestvkch v tovrn pobuujc ei ve smyslu socilnch demokrat a anarchist a vyzval dlnky, aby 1. mje zastavili prci a aby dali o zven mzdy. Podobn ei pr vedl i v hostinci v Chrstu. editel chtl, aby byl Vlek dn pod etnick dozor, co se tak stalo, jist pr m stoupence. Stvky se editel obval a dal o etnickou patrolu. etnci tak vyslechli 14. dubna v pdeln, v ptomnosti editele Streubela, vt poet dlnk, aby mohli Vlka usvdit z pobuovn, ale bez vsledku. Vlkovi se tehdy nic neprokzalo. Aktivn editel Streubel poslal okresnmu hejtmanovi dal hlen 25. 4. 1890, kde je oznmeno, e z tovrny byla odstranna dv individua, podezel z podncovn dlnk. Po odstrann agittor zavedl editel jinou taktiku. Oznmil, e podle platnho tovrnho du nelze na 1. mje prci zastavit. Proto se zde 1. 5. 1890 nestvkovalo. Majitel za to dlnkm dali (3. 5.) mimodnou odmnu ve vi mzdy za pl dne, krom toho dostali mstn dlnci 2 hl piva. 1. 5. 1890 nestvkovali ani dlnci arcivvodskch podnik podlhajcch konopiskmu lesnmu adu. Mezi lety 1891-93, kdy probhaly rzn dlnick akce, byl v Tnci a okol klid, nic se zde nekonalo. Z dalch akc je nutn zmnit nacionln demonstrace pi zruen jazykovch nazen v jnu 1899 na rznch mstech Podblanicka. Konaly se i v Tnci, zachovalo se k tomu i hlen zdej etnick stanice. Dal relace etnick stanice beneovskmu okresnmu hejtmanstv pochz z roku 1905 v souvislosti s bojem za veobecn volebn prvo. V dubnu 1905 se poprv stvkovalo v brodeck pdeln. Dlnci poadovali zven mezd, pravu pracovn doby a proputn neoblbenho mistra a lkae nemocensk pokladny. Organizovan pak vystoupili brodet pdlci veden sociln demokratickou stranou 20. listopadu 1905 na velk demonstraci v Beneov pi generln stvce za veobecn, rovn, tajn a pm volebn prvo do sk rady a do zemskho snmu. Hospodsk vvoj Tnce v obdob 18481914 pozitivn ovlivnil tak rozvoj ivnost a emesel. Do roku 1884 spadaj potky hospodsk besedy, ivnosten-
125
Tnec nad Szavou
Vnos o zzen potovnho adu v Tnci nad Szavou v r. 1887 (sbrka F. imona)
skho spoleenstva, kdy starosta obce Frantiek Doleal vymohl jeho zzen na okresnm hejtmanstv. Definitivn vzniklo v roce 1885. Pro Tnec byla dleit i innost hospodskho spolku v Neveklov (soudn okres) a Beneov (politick okres). Dleitou zmnou bylo potovn spojen. A do roku 1887 byla nejbli pota v Nespekch. V tomto roce pesdlil do Tnce pomistr astn. Tehdy dostal jen nevyhovujc mstnosti v bval tovrn na kameninu (p. 2). Dalmi pomistry pozdji byli Hugo tancl a V. Jeuta. Pesnm datem vzniku potovnho adu v Tnci je 1. listopad 1887; podle nazen tehdejho ministerstva obchodu. Podle tohoto nazen se zabval potovn ad dopisn a celoron potovn slubou, souasn fungoval jako sbrna c. k. potovn spoitelny, sv spojen udroval skrze denn posly s potovnm adem v Beneov. Doruovac obchod zahrnul mstn obvod, zahrnoval Bukovany, Krhanice, Krusiany a Pecerady s jejich obcemi a osadami. V roce 1897 pibylo dleit eleznin spojen. 18. ledna 1897 pijel do Tnce prvn vlak. lo o tra PrahaVraneranySvtl nad Szavou. Tra byla postupn uvedena do provozu v letech 18971903. eleznin stanice umoovala tak telefonn spojen, a to i soukromnkm. Pota se o napojen na telefon snaila mnoho let marn. eleznin nkladit v Peceradech slouilo tamnm kamenolomm i brodeck pdeln. V roce 1898 byla v Tnci zzena etnick stanice obsazen jednm muem Josefem Grycem. V ptm roce (1899) zaal ordinovat v Tnci prvn obvodn lka, kterm byl MUDr. Antonn Maxera. V roce 1900 vznikl v Tnci Spoiteln
126
Tnec oekv pjezd prvnho vlaku 18. 1. 1897 (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
Dm U Mick kolem r. 1900 (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
127
Tnec nad Szavou
a zlon spolek, prvnm starostou byl Frantiek Kulk, mlyn z Podlus. Dleit byl i stavebn rozvoj obce v tomto obdob. V roce 1899 byla postavena nov koln budova. Ve stejnm roce byl postaven dm U Mick, kter m fasdu a vchodn prel vyzdoben freskami a sgrafity od akademickho male V. Kluska. Dm byl postaven v novorenesannm slohu. Na pelomu 19. a 20. stolet pibvalo v Tnci rychle i rodinnch dom, co dokazuje i demografick vvoj. Stavebn zmny probhly i u sakrlnch pamtek. Kostel sv. imona a Judy v Tnci byl v roce 1902 opraven, z tto doby je tak hlavn olt. Architektonicky vznamn kostel sv. Kateiny v Chrstu byl opraven a z sti pestavn v roce 1888.
kolstv, kultura a spolkov ivot

Vvoj koly v Tnci nad Szavou je podrobn popsn v kapitole o kolstv. V obdob let 18481914 je teba zmnit koln rok 1874/75 rozen dvoutdn obecn koly o tet tdu, 1878/79 ke kolnmu obvodu pipojen Chrst, 1881/82 rozena obecn kola o jednu tdu pobonou (poboka pi 1. td). 1884/85 rozen o 4. tdu a 1887/88 5. tda, take postupn vznikla pln obecn kola. V letech 18981899 probhala stavba nov koln budovy, 5. 9. 1899 odevzdna k uvn. 1900/1901 zaloena koln zahrada a letn venkovn tlocvina. O kolu se starala mstn koln rada, kter se pravideln po volbch obmovala. Mnila se v n jmna, ale sloen zstvalo podobn (nap. v roce 1903 leny byli Jan Korbel - starosta, Josef Scht - rolnk v Krusianech, Vilm Kuffler tovrnk v Brodcch, Frantiek Hamek - rolnk a hostinsk v Bukovanech, Jan Holeek sprvce velkostatku v Tnici, kter byl jmenovn t mstnm kolnm dozorcem). Od kolnho roku 1903/04 fungoval na kole polvkov stav, kter tak pomhal pedevm chudm dtem (dti z bohatch rodin si polvku platily). Polvkov stav ml adu pispvatel, sponzor a s uritm omezenm fungoval na kole a do kolnho roku 1916/17. V roce 1906/07 zanaj snahy o zzen prmyslov koly pokraovac, co se podailo v roce 1909. Vyuila zdej koln budovy, sprvcem byl dc uitel obecn koly a vyuovali na n i zdej uitel. V roce 1910 bylo povoleno zzen expozitury bval obecn koly v Krusianech (1.3. tda), slavnostn tam pak byla otevena v roce 1911. V roce 1914 byl v Tnci pi kole tak zzen hospodsk kurz pokraovac a v lednu 1914 v nm bylo zahjeno vyuovn. astnili se ho star absolventi obecnch kol, vyuovalo se jen dva dny v tdnu. Kurz vdy trval jen nkolik msc (nap. 25. 1. 191429. 3. 1914). Na kole vdy probhala cel ada akc. Za zmnku urit stoj mohutn oslavy 60 let panovn Frantika Josefa I. 2. 12. 1908 se zde konaly slavnostn bohosluby, sbrky pro charitu, koln slavnost v arcivvodskm hotelu v Tnci apod. Po-
128
dobn v tomto obdob probhaly i jin oslavy spojen s vromi panovnickho rodu. V kvtnu 1911 byla ve kole provedena zemsk koln inspekce, provedl ji zemsk koln inspektor Frantiek Haas. Na kole se v tomto obdob hrla dtsk divadeln pedstaven, zavdlo se a roziovalo vyuovn nminy a tak tlocviku. Uitel byli vtinou leny uitelsk jednoty Bude, astnili se jejch akc v Neveklov a Beneov, ped prvn svtovou vlkou si stovali na hmotn a finann nedostatek. Prvn spolky vznikly v Tnci a ke konce 19. stolet. Ji byl zmnn ivnostensk spolek (spoleenstvo) 1885, Spoiteln a zlon spolek 1900. Dleit pro rozvoj spolk byl rok 1899, kdy zde byl zaloen hasisk sbor, jeho vvoji je vnovn samostatn pspvek. Do stejnho roku spadaj i potky ochotnickho divadla a potky knihovnictv v Tnci. V roce 1906 byla zaloena Tlocvin jednota Sokol v Tnci, kter do prvn svtov vlky aktivn rozvjela svoji innost.
Udlosti mstn
V obdob let 18481914 se v Tnci a okolnch obcch stala ada drobnch, mstnch udlost, kter sice nemly nadregionln vznam, ale asto vrazn ovlivnily ivot jednotlivc i celch rodin. Krusiansk kronika popisuje napklad tyto udlosti: 4. 6. 1859 velk prtr mraen s nsledky v Krusianech i v jinch obcch, 13. 6. 1889 zabita bleskem Marie Svobodov, ticetilet rolnice z . 13 v Ch-
Pedposledn tneck pevoznk p. Bail s rodinou (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
129
Tnec nad Szavou
ovicch, jej 12-let chlapec a kon omreni a sluka sten poplena, po zemel zstalo 7 dt. 17. 6. 1896 opt velk boue s nsledky. Velmi zajmav zpisy se v krusiansk kronice a v tneck koln kronice objevuj o korunnm princi Rudolfovi. Tneck koln kronika podrobn popisuje nvtvu Rudolfa v Tnci v roce 1882, kdy se pr bavil lovenm vyder podl eky Szavy od Jlovho a do Tnce. Posedl dajn u podlusk lvky a posndal. Pak u Zboenho Kostelce zastelil rybaka. Krusiansk kronika zaznamenv jeho nvtvy na Konopiti a dal zajmavosti s tm spojen. Dleitou mstn udlost z tohoto obdob nepochybn byla tragdie, kter se stala v ptek 18. 12. 1908 na ece Szav. Podrobn ji popisuje koln kronika, udlost zaznamenal asopis Kurr, asopis Hlasy od Blanka. Mnohem pozdji na ni v mezivlenm obdob vzpomnal i Jakub Honner ve sbornku (asopisu) Pod Blankem. Netst se tkalo dt z tneck koly. Tehdy dti z 1. tdy, kter odpoledne konily vyuovn dve ne ostatn, ly ze koly do Brodc a do Kostelce po cest, kter vedla tsn po behu eky. est chlapc zabhlo na led, kter se pod nimi prolomil. Bylo to blzko behu, ale v mst s velkou hloubkou. Nikdo dospl nebyl nablzku a pomoc pila pozd (je zmnn tovrn dlnk ma), zachrnni byli jen dva chlapci, tyi chlapci tehdy zemeli. Cel kola a velk mnostv lid se pak zastnilo pohbu. Tato udlost tehdy otsla lidmi v Tnci a okol. Tolik jen nkolik dk k dokreslen charakteristiky Tnce v obdob pelomu 19. a 20. stolet.
Tnec nad Szavou po r. 1905, vlevo devn bouda koupalit (sbrka F. pka)
130
TNEC ZA 1. SVTOV VLKY (19141918)

Pavel Mare Prvn svtov vlka znamenala i zde velk zlom ve vech oblastech ivota. Od ervence 1914, kdy probhla sten a pot veobecn mobilizace, rukovaly postupn rzn ronky. Vlka se dotkla mnohch rodin rolnk a ivnostnk v obci a okol, ada z nich tak na del dobu ztratila svho ivitele. Vlku pedznamenal sarajevsk atentt a ok z nj, do Tnce se zprva o atenttu dostala ji v noci z 28. na 29. ervna 1914, smuten bohosluby za zemelho Frantika Ferdinanda a jeho manelku probhly v Tnci 3. 7. 1914. Pot tsn ped vypuknutm vlky zemel po dlouh nemoci starosta obce Jan Korbel z Podlus, po doplovacch volbch byl zvolen starostou Matj elikovsk, rolnk z Chovic (starostou 19141919). Mobilizace probhla i v Tnci klidn, vtina mu pak nastoupila k beneovskm plukm p pluk . 102 a 28. pluk zembrany. Odvodn povinnosti podlhali mui do padesti let, mnoz bojovali na rznch vlench frontch. Mstn zastupitelstvo rozhodlo dt odvedenm rekrutm po dvou korunch, neodvedenm po jedn korun. Ihned po vypuknut vlky zaaly sttn ady ptrat, zajiovat i sledovat sttn pslunky neptelskch stt a jejich pbuzn. Zpotku se to tkalo hlavn srbskch a ruskch oban. V Tnci byl jeden rusk oban Heinrich Wilhelm, jak dokld hlen etnick stanice beneovskmu okresnmu hejtmanstv. V pramenech okresnho hejtmanstv se mezi lety 19141918 nachz velk mnostv mench i vtch ppad dokldajcch tuh sttn dozor a perzekuci obyvatelstva a cenzuru. Zpsnn cenzury a sttnho dohledu nastalo hlavn v prbhu roku 1915 v souvislosti s nespchy rakousko-uhersk armdy na bojitch na potku roku 1915. Tento trend pokraoval i po zmn situace ve prospch centrlnch mocnost v polovin roku 1915. Postupn zmrnn a uvolnn nastalo a po smrti csae Frantika Josefa s nstupem Karla I., pedevm vak a v poslednm vlenm roce. Sttn ady hystericky sledovaly opravdu tm vechno, v Tnci jim v roce 1915 neunikly ani koln rozvrhy otitn v erveno-modro-blm proveden. Pslun zloinn koln rozvrhy ve slovanskch barvch zabavili etnci v listopadu 1915. Podobn reakce byla na oblky, kter se pr pouvaly na ivnostensk pokraovac kole. Pouvaly se jako cvin a byl na nich msto rakouskho orla orel rusk. Cel incident nahlsil okresnmu hejtmanovi po nvtv tneck koly inspektor ivnostenskch kol pokraovacch a editel Sttn prmyslov koly z Prahy-Vinohrad Karel Brousek. Pak zaal opt koloto hlen a vyetovn. editel tneck koly Frantiek Josef Plpn pak napsal v noru 1916 dopis, kde vysvtluje, e dn takov oblky kola u nevlastn. Ml jen ti z let 1912 a 1913 a z nich jednu dal zmnnmu inspektorovi, kter se tak rd pochlubil, dv editel odevzdal etnkm. Tedy dvno pedtm, ne zaalo cel vyetovn. V Brodcch zase byli po celou vlku bedliv sledovni dlnci a jejich projevy, nap.
131
Tnec nad Szavou
15. 1. 1916 zde pi tanen zbav, kterch v dob vlky bylo velmi mlo, zpvali zakzanou pse Hej, Slovan.
Zloinn koln rozvrh tneck koly (Sttn okresn archiv Beneov, Okresn ad Beneov)
V Tnci se brzy po vypuknut vlky objevili prvn zrann a rekonvalescenti, hledalo se msto pro rann vojky. kola se tlaku na zabrn budovy vojskem ubrnila. V prosinci 1914 bylo ve koln budov doasn ubytovno 60 vojk z Beneova, kte zde mli cvien. Ostatn byli ubytovni v arcivvodskm hotelu. Konopisk editelstv v listopadu 1914 nabdlo za uritch podmnek svj hotel v Tnci pro rann vojky. V Tnci oproti Beneovu a jinm mstm a obcm na Podblanicku nebyl takov tlak na umstn rannch vojk. Dalm novm jevem pro mstn obyvatele byli vlen uprchlci a zajatci. Nejvce vlench uprchlk pichzelo z Halie a Bukoviny (vtinou lo o idy a Polky). Podle pesnch zznam okresnho hejtmanstv jich na konci roku 1914 v Tnci a okolnch obcch bylo 40, z nich 3 byli zamstnni v Tnci jako eleznin zzenci (Dublinsk, Beresteck oba bydleli v Chovicch, Dobrava bydlel v Podlusch). V Tnci bydleli uprchlci i v dom p. 5 U Mick. Dti uprchlk navtvovaly tneckou kolu. Uprchlci zatovali obec ekonomicky, vtina z nich nepracovala. Dky nim se tak zmenovaly pdly mouky a jinch potravin. V roce 1917 ilo v Tnci a okol 42 uprchlk. V prbhu vlky se v Tnci a okol objevili t vlen zajatci. Vtinou to byli Italov a Rusov, pracovali jako zemdlt dlnci nebo pi jinch pomocnch pracch. ady bedliv sledovaly a zakazovaly kontakty mstnho obyvatelstva se zajatci. Vlka znamenala pedevm hmotnou nouzi. Ihned po vypuknut vlky dolo k rychlmu rstu cen, a to i vlivem pedzsoben obyvatelstva. Ceny pak rostly po celou dobu vlky. Brzy byl pociovn nedostatek nkterch druh potravin i jin-
132
ho zbo. V roce 1915 byly proto zavedeny poukzky na chleba tzv. chlebenky. Pdlov systm se postupn rozioval, znm byly nap. cukenky (poukzky na cukr), tabenky, mdlenky, Na konci vlky bylo na pdl tm ve od zkladnch potravin pes atstvo, obuv, atd. K podpoe zsobovn vznikaly rekvizin komise, po vesnicch se provdly soupisy obil, brambor a jinch zsob. Rolnci museli odvdt obil, dobytek, kon pro vojsko. Rekvizice byly postupn stle astj a nemilosrdnj, komisai museli mt etnick i vojensk doprovod. Typick byly rekvizice prv s etnickmi ptrakami. Ve Sttnm okresnm archivu Beneov se dochoval rozhoen anonymn dopis rolnka z Krusian proti rekvizicm, jejich nerovnomrnmu rozloen a patnmu hospodaen s rekvrovan-
Anonymn stnost rolnka z Krusian (Sttn okresn archiv Beneov, Okresn ad Beneov)
133
Tnec nad Szavou
mi zsobami. Pestupky proti zsobovn byly psn posuzovny. Nedostatek potravin se eil rznmi nhrakami, sbralo se malinov, ostruinov a jahodov list na aj, vaily se aludy nebo boby msto kvy, pekl se kukuin chlb. Objevily se nhrakov kopivov nebo paprov aty. V Brodcch se pedla paprov vlkna. Doma si lid vaili mdlo a pivo, koen nebylo vbec. Zsobovac situace se jet zhorila mezi lety 19161918. V roce 1916 byla mal roda brambor a mstn rolnci mli problm uchrnit i to mlo, aby jim zstalo pro pt rok na sadbu. V tneck kole pi nedostatku potravin pestal od kolnho roku 1916/17 fungovat polvkov stav. Dti i dospl trpli podvivou. Velk zhoren cel situace nastalo v letech 1917 a 1918. Byl obrovsk nedostatek vech potravin, atstva, petroleje, uhl. Sbralo se tm ve list jahodnku, borvek, ostruin, malin, list ze strom jako nhrada za krmivo, aludy, katany a bukvice. Sbraly se kosti kvli nedostatku umlch hnojiv. Byly provdny sbrky kov a tak odvody, rekvrovn kov, kovovch pedmt (kotl, klik, mdnch stech). Neuly tomu ani zvony, a tak z ve tneckho kostela byly sneseny dva pamtn zvony a ponechn jen jeden. Stejn byly odvedeny i koln zvonky, co nadila c. k. zemsk koln rada v kvtnu 1917. Tneck kola odvedla dva zvony jeden mal, kter byl uloen ve skni, a druh vt, kter se pouval. V roce 1918 byl zvon ve kole nahrazen elektrickm zvonnm, a to dky Jindichu Mickovi, kter daroval zvon a elektroinstalaci. Zsobovn v obci dila a koordinovala od 1. 4. 1915 do konce vlky zsobovac (aprovizan) komise obce krusiansk, kterou zdilo obecn zastupitelstvo. Tato komise eila mnoho problm, teba i stnost z ervence 1915, e se z obecn mouky upeen chlb vyv z Tnce. Na vlce se vdy obohacovali rzn spekulanti a lichvi, zde tomu nebylo jinak. Nejvt problmy mla zdej zsobovac komise se zsobovnm moukou a obilm, co dokumentuje i situace z kvtna 1917, kdy obec protestovala proti omezen pdlu mouky. Probhla jednn, kdy obec argumentovala i tm, e zde ije hodn lit odkzanch pouze na pdly (dlnci, vlen uprchlci), dala alespo o zven pdlu brambor a tuku. Nestalo se tak, nedostatek byl ji veobecn. Lid z vtch mst jezdili na venkov a prosili o trochu mouky, chleba, brambory, za co nabzeli penze. Rostla nespokojenost se zsobovnm, objevily se prvn hladov demonstrace, v letech 1917 a 1918 demonstrovaly eny a dti ped budovou okresnho hejtmanstv v Beneov, v Tnci nespokojen eny dokonce pepadly pekask vz a rozebraly si chlb. Mezi dal typick rysy vlky patily tzv. vlen pjky, kdy si stt pjoval na kryt rostoucch vdaj od obyvatel penze s uritm rokem. Upisoval tm kad, ale lo vtinou o men stky. V prbhu vlky vrazn rostla inflace, objevil se i nedostatek drobnch penz, minc. Spoiteln a zlon spolek v Tnci proto vydal lepenkov lstky, opaten raztkem spolku v rznch hodnotch, kter byly vymovny za penze paprov a elezn. Spolkov a kulturn ivot v dob prvn svtov vlky tm ustal, ada spolk peruila kvli jinm starostem svou innost. esk obec sokolsk byla rozput-
134
na, take tneck tlocvin jednota tak pestala existovat. Ustala tak innost sboru dobrovolnch hasi, knihovny a divadla. Pesto v dob prvn svtov vlky vznikl v Tnci nov spolek Sdruen studujcch. leny byli tnet studenti a uitel a nkte z praskch letnch host. Spolek si dal za kol probudit kulturn innost v obci, podat pednky, zbavy, hrt ochotnick divadlo, pro dti loutkov divadlo. innost tohoto spolku pokraovala i po skonen vlky do roku 1922. Ke zmn dolo ve zdravotn oblasti. 31. 12. 1916 zemel neekan MUDr. Antonn Maxera, obvodn, tovrn a ndran lka v Tnci nad Szavou, vznamn osobnost Tnce. 2. 1. 1917 se konal poheb s velkou ast veejnosti. Pot byl okresnm zastupitelstvem v Neveklov vypsn konkurz na obvodnho lkae v Tnci (celkem ml tehdy zdravotn obvod tneck 47,85 km2 rozlohy se 4220 obyvateli, slun 800 K a cestovn paul 300 K ron, mimo to lka mohl bt tovrnm a elezninm lkaem). Novm obvodnm lkaem se stal MUDr. Frantiek Babnek. Velk vliv mla vlka tak na kolstv. Zashla kolu rznmi pravami, dolo ke zmnm v uitelskm sboru. Nkte uitel podlhali odvodn povinnosti. Pokud byli povolni k vojensk slub, tak vtinou slouili v zzem jako ednci nebo byli postupn zprotni vojensk sluby. V tneck kole to bylo obdobn. Uitel ale vedle toho pracovali i byli nuceni pracovat v neblahch rekvizinch komisch, jako levn ednci, v komisi pro n, v zsobovacch komisch, pi soupisech zsob apod. Z spornch dvod byla zastavena sttn subvence ivnostenskm kolm pokraovacm hned na potku roku 1914/15, take ani v Tnci se na tto kole nevyuovalo. Nevyuovalo se ani v hospodskm kurzu pokraovacm. Nebyly potebn finann prostedky a nebylo tak dost u. Obnoven vyuovn nastalo natrvalo od kolnho roku 1916/17 v ivnostensk kole pokraovac, hospodsk kurz naopak nebyl za vlky obnoven. Na obecn kole se sice vyuovalo, ale dochzka k do koly bhem vlky vrazn poklesla. Dvodem byl i nedostatek pracovnch sil, dti musely pomhat pi rznch pracch. kola, a nejen ona, se bhem vlky astnila cel ady sbrek pro adu organizac a instituc (erven k, Zemsk vlen pomocn komise, Vlen pomocn ad, ad vlen pe, ). Kupovaly se pamtn pohlednice a upomnkov pedmty, vtek el na charitu. I na kole uitel a ci upisovali vlen pjky. Sttn zsahy ve kolstv byly rozshl. Tvrd dila cenzura, ze kol a kolnch knihoven musely bt odstranny nevhodn knihy zakzanch autor, uebnice a tanky tak nebyly ueteny. Sledovno bylo vlasteneck chovn uitelstva. Dolo ke zmn osnov, byly upraveny poty hodin rznch pedmt. Poslilo se vyuovn nminy, zavedena byla vojensko-vlasteneck vchova. Ta ale v Tnci moc nefungovala. Sokol byl u dve rozputn, pesto byli ureni v roce 1915 dva vdci St. Karas a Fr. Papouek. Chlapci od 16 do 18 let byli vyzvni k lkaskm prohldkm, pihlsilo se 49 chlapc. Nakonec jich na cvien pilo 19. Se cvienm se zapoalo 29. 9. 1915 v sle arcivvodskho hotelu. Cel tato vchova byla vcemn formln.
135
Tnec nad Szavou
actvo se po celou dobu vlky astnilo sbrek rznch plodin a nhraek, sbrek kov, atstva aj. A podobn tak uitel. Pravideln se na kole konaly rzn slavnosti, kter se tkaly panovnickho rodu nebo oslav vtzstv na frontch. Konaly se tak rzn bohosluby s tm spojen. Hmotn nouze se ve kole projevovala nedostatkem papru a kolnch pomcek, nedostatkem paliva. O hladu a podviv dt ji tak bylo napsno. koln kronik si nkolikrt stuje na zhorujc se kze hoch, protoe v rodinch chybla otcova autorita. Konec vlky probhl i v Tnci iveln. 28. 10. 1918, po zprv z Prahy, byly v Tnci vyvovny prapory a mnoz lid spchali k veernmu vlaku na ndra, aby uslyeli zprvu od poslance Dr. Zahradnka, kter konal za tmto elem okrun jzdu po loklce. Po pjezdu vlaku pr nebyl jsot u konce, pozdji se lid seli v hostinci U Korbel, kde bylo oslavovno prohlen samostatnosti. Ve kole probhla velk oslava samostatnosti 30. 10. 1918, 9. 11. 1918 se v Tnci konal lampinov prvod jako oslava sttnosti. V Tnci bylo nkolik obt vlky tyi oban padli v bojch na frontch, tyi zemeli na nsledky vlench trap. Pomnk padlm, kter byl v Tnci odhalen v roce 1927 uvd 16 jmen, zejm i z okolnch osad a pojednv o nm jin kapitola tto knihy. I v Tnci a okolnch obcch byli legioni, kte v zahrani bhem 1. svtov vlky bojovali za nai samostatnost.
136
PEHLED LEGION PODLE OBC A OSAD

Daniel Povoln Brodce Oldich Berka Rudolf Berka Josef Boua Petr Dolej Ludvk Hruka Josef Kabel Josef Slabihout Josef Slabyhoud Josef Srb(a) Stbrn Karel Vak
7. 10. 1882 Krhanice (Brodce) 16. 4. 1898 Brodce 1889 Brodce 27. 6. 1892 (25. 6. 1891) Sepekov 16. 8. 1888 Brodce 23. 2. 1889 Brodce 29. 1. 1894 Brodce 29. 1. 1894 Brodce 3(13). 3. 1897 Brodce (Pecerady) 28. 12. 1897 Brodce
LR LI LF LR LI LR LI LI LR LR LI
il ve Zbo. Kostelci
il v Brodcch 15. 6. 1918 Piava
il v Brodcch
Hrka Ing. Josef Znamenek Chovice Frantiek tpn Frantiek tpn Jaroslav tpn Jaroslav tpn Chrst Stanislav Berka Frantiek Kov Josef K
Hrka
LR
11. 8. 1891 5. 10. 1895 7. 5. 1887(9) 4. 5. 1889
Chovice Chovice Chovice Chovice
LR LR LR LR
27. 2. 1892 2. 3. 1882 30. 4. 1891
Chrst Chrst Chrst
LR LR LI
Krusiany Antonn Bail Vclav Bail 9. 12. 1897 Frantiek Brejla 20. 12. 1882 Josef Chocholouek 13. 7. 1888 Frantiek Chomt 26. 9. 1894 Frantiek Krej Vclav Kt Emil Marek 29. 1. 1896 1. 11. 1893 10. 4. 1895
Krusiany Krusiany Krusiany Krusiany Krusiany (Tnec n. Sz.) Krusiany Krusiany Krusiany (Hrusice-Hamry)
LR LI LF il v Psch SNR LR LI LR LR il v Hrusicch
137
Tnec nad Szavou
Antonn Matouek 6. 4. 1891 Josef Podrouek Jan Vlek 3. 11. 1884 15. 6. 1888
Krusiany
LI
+ 16. 3. 1920 Vy Brod
Krusiany (Nchod) LF Krusiany LI
Pecerady Antonn Drb 11. 6. 1871 Jan Drb 3. 5. 1885 Jaroslav Drb Alois Hruka 5. 8. 1884 Josef Kov 17. 2. 1896 Josef Kov 15(13). 7. 1896 Vclav Kov 18. 10. 1891 Josef Prochzka 16. 5. 1892 Frantiek Slabyhoud 11. 8. 1895 Josef Srb(a) 3(13). 3. 1897 Jaroslav obek 14. 11. 1893 Rudolf Vak 11. 4. 1894
Pecerady LR ronice (Beneov) LR LR Pecerady LR Pecerady LI Pecerady LI Pecerady LR Pecerady LI Pecerady LR Brodce (Pecerady) LR Pecerady LR Pecerady LR
il v Peceradech
il ve Zboenm Kostelci
Podlusy Stanislav Zima Tnec nad Szavou Jaroslav Brta Dzhal Vclav Dvok 24. 9. 1894 Frantiek Chomt 26. 9. 1894 Josef (Bohuslav) Ko Josef Kraif Viktor K 13. 2. 1894 Mejzlk Rudolf truml Zahrdka Vtrov Jaroslav Bartk Frantiek Platil Josef Zoula
LR
il v Podlusch
il v Tnci n. Sz. il v Tnci n. Sz. Tnec nad Szavou LR Krusiany (Tnec n. Sz.) LR LI LI Tnec nad Szavou LI LF
il v Tnci n. Sz. il v Tnci n. Sz. il v Tnci n. Sz. il v Tnci n. Sz. il v Tnci n. Sz.
7. 7. 1898 26. 11. 1886 27. 8. 1894
Vtrov Vtrov Vtrov
LI LI LR
138
Zboen Kostelec Oldich Berka 7. 10. 1882 Josef Kodet 13. 10. 1897 Bedich Kopitk Frantiek K Bohumil Svoboda Frantiek ubrt Rudolf Vak 11. 4. 1894
Krhanice (Brodce) Zboen Kostelec (Mra)
LR LI LR LR LR LR
il ve Zbo. Kostelci
Pecerady
il ve Zbo. Kostelci il ve Zbo. Kostelci il ve Zbo. Kostelci il ve Zbo. Kostelci il ve Zbo. Kostelci
Od autora: Tento soupis legion byl vypracovn na zklad tzv. Seznamu sibisk armdy, soupis italskch a francouzskch legion uloench ve Vojenskm historickm archivu, databze eskoslovenskch legion, kter je tamt zpracovvna od r. 1997 a s pouitm ohlas oban na publikovn seznamu legion okresu Beneov v okresnm tdenku Jiskra v r. 1998. V tomto seznamu jsou uvedeny zkladn informace o vech dosud znmch legionch, kte se na zem Tnecka narodili, mli zde domovskou pslunost nebo se zde na del dobu usadili.
Vysvtlivky: SNR eskoslovensk nrodn rada, LF francouzsk legie, LI italsk legie, LR rusk legie, + zemel, x nezvstn daje v zvorkch pedstavuj varianty nebo doplnn uvedench informac, kter byly zjitny z rznch pramen
139
Tnec nad Szavou
TNEC JAKO SAMOSTATN OBEC 19181938

Daniel Povoln 28. 10. 1918 v Tnci nad Szavou Jednotliv spolky jako: tlovchovn jednota Sokol v Tnici /Sz., hasisk sbor, ivnost. spolek, uitelsk sbor s mlde a polit. organizace shromdili se u Taranky na silnici k Bukovanm a odtud prvodem s lampiony a hudbou li do Tnice. Prvod stanul na prostranstv ped domem p. Ant. Jukla (p. 15), kde proneseny vlasteneck ei a provolna slva republice a p. prezidentu Masarykovi a Wilsonovi. Pak zapny nrodn psn Kde domov mj a Hej, Slovan ... Naproti domu p. Jukla po obou stranch silnice vedouc smrem k Podlusm, vysazeny byly 2 lpy. Nalevo lpa pojmenovna Masarykovou, napravo Wilsonova. Kronika obce Tnice nad Szavou
Tnec jet jako osada

Dne 6. 7. 1919 se poprv od vzniku eskoslovenska selo nov zvolen osadn zastupitelstvo. Jako zstupce okresn sprvy politick vechny ptomn pivtal tneck uitel Frantiek Papouek a pedsednictv volebn komise se ujal nejstar ze zastupitel Antonn pek st., kter byl poslze 7 hlasy zvolen starostou, jeho nmstkem se po dohod stal lka MUDr. Frantiek Babnek. Dalmi leny osadn rady byli zvoleni domk Frantiek Pa a stavitelsk pru Bohumil Cettl. Do finann komise usedli za osadu mlyn Jindich Micka, dlnk Josef Klma a uitelka Marie Klatovsk, okresn sprvou politickou byli do komise navreni uitel Frantiek Plpn a Vclav Dvok. Zbvajcmi leny zastupitelstva byli Vclav Dzhal, mlynsk dlnk Alois Pazdera, Vclav pek a Josef Zoula.
Tnec jako samostatn obec

Vzhledem k absenci pramen je obtn pesn urit, kdy se, tehdy jet v Tnici, zaalo mluvit o odtren od Krusian a o vzniku samostn obce. Je vak zejm, e vznik nov eskoslovenk republiky tyto tendence mohl jen zeslit. Prvn zmnka o tom je v zpisu z jednn osadnho zastupitelstva ze dne 12. 11. 1919, kdy se nmstek (mstostarosta) MUDr. F. Babnek dotazoval, v jakm stadiu se snaha o osamostnn prv nachz, a kdy mu bylo sdleno, e mlyn Jindich Micka bude kladn vyzen urgovat na Ministerstvu vnitra a to i pes negativn vyjden veden soudnho okresu Neveklov, kam Tnec po celou dobu trvn 1. republiky patil. Sttn sprva vak patrn mla zcela jin starosti ne vyslyet voln tneckho lidu po vlastn sprv vc veejnch, a to i pesto, e byl v r. 1919 starostou Kru-
140
sian zvolen ven tneck stavitel Ludvk tros, kter se tak o vznik samostatnho Tnce energicky zasazoval. Teprve a 13. 10. 1922 vyel vnos Ministerstva vnitra . 74329-22, kter oznamoval, e vlda SR povolila na schzi ministersk rady dne 21. 9. 1922 rozdlen obce Krusiany na ti samostatn sti: 1. Krusiany s osadou Hrusice, 2. Chovice s osadami Podlusy a Dunviky a 3. Tnice nad Szavou. 18. 10. 1922 byl mstnm starostou zvolen J. Micka (dostal 9 z 11 hlas), kter vzpt sloil slib vrnosti republice do rukou L. trose a zavzal se rovn, e bude spravedliv a nestrann vykonvat svou funkci, jeho I. nmstkem byl opt F. Babnek. Dne 11. 11. 1922 byly namsto dosavadnho obecnho (Krusiany) a osadnch (Chovice a Tnec) zastupitelstev jmenovny ve vech, toho dne nov vzniklch obcch obecn sprvn komise, kter je spravovaly a do prvnch voleb. V Tnci se pedsedou komise od 19. 12. 1922 stal stavitel Ludvk tros a leny mlyn Jindich Micka, zednk Josef K, mlynsk dlnk Alois Pazdera a tovrn mistr Vclav ma.
Volby do obecnho zastupitelstva

Obecn volby se uskutenily 25. 3. 1923 pod dohledem volebn komise, kter pedsedal dc uitel tneck koly Frantiek Plpn a jejmi leny byli vrchn potmistr Vclav Stuna (oba za voln sdruen gist sttn zamstnanci), eznk Vclav Heman, hodin Jan Prochzka (oba za mstn skupinu eskoslovensk ivnostensk a obchodnick strany stedostavovsk), pednosta eleznin stanice Frantiek Peina, stavitel Ludvk tros (oba za mstn organizaci Nrodn demokratick strany), zednk Josef K a obuvnk Jan Holeek (oba za KS). Volby se konaly od 8.00 do 11.00 v budov star koly a za tuto velmi krtkou dobu pilo k urn 115 ze 116 mu a 133 ze 140 en, tedy celkem 248 z 256 oprvnnch voli starch 21 let, co pedstavovalo 96,9 % (!). Z ji zmnnch 248 hlas byly 2 neplatn, ivnostensk strana dostala 59 hlas, co v pepotu znamenalo 3 mandty, po jednom mandtu obdreli komunist s 32 hlasy a gist s 25 hlasy, nejsilnj byla nrodn demokratick strana se 130 hlasy a 7 mandty, kter tak zskala nadpolovin vtinu ve 12 lennm zastupitelstvu.1
1
Pehled volebnch lstk: . 1 ivnostensk strana - Vclav Heman eznk, Tnec p. 12, Jan Prochzka, hodin p. 11, Petr Vesel, domk p. 29, Matj Haek, kov, p. 54, Antonn mdek, krej p. 28, Antonn ermk, obchod uhlm p. 36, Rudolf ervencl, sedl p. 41, Jaroslav Pertlk, hokyn p. 52, Vclav Dzhal, domk p. 49, Karel Roll, holi p. 33 . 2 komunist - Josef K, zednk p. 35, Antonn pek, obuvnk p. 32, Jan Holeek, obuvnk p. 42, Antonn Star, dlnk p. 53, Alois Husk, dlnk p. 31, Josef evid, dlnk p. 53, Antonn Novk, dlnk p. 27
141
Tnec nad Szavou
. 3 gist Frantiek Plpn, d. uitel p. 23, MUDr. Frantiek Babnek, obvod. lka p. 62, Josef Pivn, pot. zzenec p. 47, Antonn Vendr, uitel p. 26, Vclav Stuna, vrch. potmistr p. 47, Vclav Dvok, pot. podednk p. 55 . 4 nrod. demokracie - 1. Ludvk tros, stavitel p. 39, Jindich Micka, mlyn p. 4, Alois Pazdera, dlnk p. 13, Jan Zoula, njemce dvora p. 8, Antonn Jukl, peka p. 15, Bohumil Cettl, stavitel. pru p. 45, Josef kvor, hokyn p. 7, Frantiek Kadebek, dlnk p. 61, Jan Dvok, dlnk p. 48, Frantiek Peina, pednosta stanice, p. 20, Marie Uriov, vdova p. 13, Frantiek Blabolil, mlyn. dlnk p. 50
Prvn ustavujc schze obecnho zastupitelstva se sela 26. 5. 1923 za ptomnosti zstupce okresn sprvy politick Dr. aluda a jako nejstar ze zastupitel ji zahjil domk Petr Vesel. Jet ped hlasovnm gist a ivnostnci oznmili, e se spojuj dohromady, take pak disponovali 4 hlasy. Starostou byl nakonec 8 hlasy zvolen L. tros, I. nmstkem F. Plpn, II. nmstkem J. Micka a tvrtm lenem rady njemce dvora Jan Zoula. Dalmi leny zastupitelstva jet byli stavitelsk pru Bohumil Cettl, eznk Vclav Heman, peka Antonn Jukl, zednk Josef K, dlnk Alois Pazdera, hodin Jan Prochzka a hokyn Josef kvor. Zrove se ustavily komise finann (6 len: L. tros, J. Micka, uitel Stanislav Karas, A. Jukl a V. Stuna), osvtov (6 len: editel mansk koly Jan Kov, uitel Josef Greif, S. Karas, J. Prochzka a uitel Antonn Vendr) a zdravotn (3 lenov: obvodn lka MUDr. Frantiek Babnek, A. Pazdera a P. Vesel). Na schzi 2. 6. 1923 byl do mstn koln rady za obec jmenovn J. Micka a 9. 6. 1923 byl pedsedou osvtov (knihovn) komise zvolen J. Kov a jednatelem A. Vendr. 27. 8. 1923 vznikla letopiseck komise ve sloen F. Plpn, J. Micka a P. Vesel, vedenm obecn kroniky byl poven S. Karas. 17. 10. 1923 byl pedsedou finann komise zvolen A. Jukl. Dal obecn volby se mly konat v r. 1927, ale vechny strany se domluvily na spolen kandidtce, take 15. 5. 1927 obsadila nrodn demokratick strana
Tnec nad Szavou v polovin 20. let (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
142
4 mandty L. tros, J. Micka, S. Karas a A. Jukl, ivnostnci 3 mandty V. Heman, P. Vesel a krej Antonn mdek a nrodn socialist 2 mandty V. ma a A. Vendr, po jednom mandtu zskali sociln demokrat obuvnk Antonn pek ml. a komunist J. Holeek. 6. 6. 1927 byl pod dohledem uitele Josefa Topie coby zstupce okresn sprvy politick zvolen starostou L. tros (11 hlas), jeho nmstkem V. Heman a leny rady I. radn A. Vendr a II. radn J. Micka. Ve finann komisi zasedli J. Micka, J. Zoula a J. Holeek, ve stavebn S. Karas, J. Micka a J. Zoula, ve zdravotn V. ma a A. mdek, v osvtov A. Vendr, A. Jukl, S. Karas, J. Topi, dc uitel Josef Kraif, holi Karel Roll, J. Micka a J. Holeek a v letopiseck A. mdek, A. Vendr, J. Micka a S. Karas. Funkce pokladnka se ujal S. Karas. 17. 6. 1927 vak J. Holeek rezignoval na funkci zastupitele a zrove vystoupil z KS, 14. 9. 1927 jej ve finann komisi a dajn i v zastupitelstvu nahradil V. ma. 19. 9. 1927 se pedsedou finann komise stal J. Micka a referentem J. Zoula. V poad ji druh volby do obecnho zastupitelstva probhly 14. 6. 1931, kdy eskoslovensk strana sociln demokratick dostala 105 hlas, tedy 4 mandty, Republiknsk strana eskoslovenskho venkova (Agrrn strana) 68 hlas, tzn. 3 mandty, eskoslovensk ivnostensko obchodnick strana stedostavovsk stejn jako eskoslovensk nrodn demokracie mla 62 hlas a 2 mandty, zatmco eskoslovensk strana nrodn socialistick pouze 48 hlas a 1 mandt. 1. 7. 1931 byl novm starostou zvolen J. Zoula (7 hlas), jeho nmstkem J. Holeek a leny rady J. Micka a A. Vendr. Dalmi leny zastupitelstva byli L. tros, V. Heman, Josef Korbel, J. Kraif, kov Matj Haek, J. Holeek, tovrn dlnk Josef ach, A. pek ml. a tovrn dlnk Josef Mark. 13. 7. 1931 byly ustaveny komise finann (J. Micka, J. Kraif a A. Vendr, okresnm adem jmenovni truhl Emanuel Dvok, J. Topi pedseda komise a Ludvk Bohek), stavebn (Josef Korbel, B. Cettl, Frantiek Dzhal), osvtov (Antonn ermk, A. Vendr, uitel Eduard Vanek, A. Jukl, J. ach a J. Kraif), letopiseck (A. Vendr, J. Micka a E. Vanek), zdravotn (MUDr. Vclav Merkl, J. Mark a M. Haek) a smr (V. Heman, J. ach, J. Micka a A. Vendr). Pokladnkem obce se stal J. Kraif. Kdy v polovin srpna 1931 neoekvan zemel L. tros, byl za nj 29. 8. 1931 uren nhradnk S. Karas, trosovo msto v mstn koln rad zaujal J. Zoula. 20. 10. 1931 byl pedsedou osvtov komise aklamac (potleskem) zvolen A. ermk, mstopedsedou A. Jukl, a jednatelem i pokladnkem A. Vendr. leny knihovn rady od tho dne byli A. Vendr, J. Kraif, J. ach a msto E. Vanka uitel K. p. Tet a zrove i posledn obecn volby se uskutenily pesn den po kvtnov mobilizaci sl. armdy 22. 5. 1938. V tto pohnut dob obdrela Agrrn strana 137 hlas, tedy celkem 5 mandt, ivnostnci 112 hlas a 4 mandty, sociln demokrat 95 hlas a 3 mandty, nrodn socialist 82 hlas a 3 mandty, Strana nrodnho sjednocen s 21 hlasy zstala bez mandtu a kandidtka KS nebyla uznna. Pvodn dohoda z 29. 4. 1938, e agrrnci budou mt 3, nrodn sjednocen 2, ivnostnci 4, nrodn socialist 2 a sociln demokrat 4 mandty, tak zjevn nebyla dodrena. eskoslovensk strana lidov nepoadovala dn mandt. Po-
143
Tnec nad Szavou
slednm pedvlenm starostou se stal editel slvrny Ing. Vclav Oliverius (agr.), nmstkem A. Vendr (nr. soc.) a leny rady J. Zoula (agr.), J. Holeek (soc. dem.) a Frantiek truml (ivn.). Zbytek zastupitelstva tvoili J. Kraif, F. Dzhal, ednk slvrny Ing. Josef Ddek (vichni agr.), sprvce hotelu Jan Plek, Josef Chrpa a Frantiek Korbel (vichni ivn.), L. Bohek a Emanuel Krakovec (oba soc. dem.), Frantiek pek a V. ma (oba nr. soc.). Za pokladnka byl tentokrt vybrn L. Bohek. Vzhledem k rostoucmu potu obyvatel Tnce bylo ji tehdy obecn zastupitelstvo 15 lenn a rada 5 lenn. 25. 7. 1938 se leny finann komise stali J. Kraif, F. Korbel, E. Krakovec, F. pek a okresem do n byli jmenovni B. Cettl, F. Havel a Jos. Koelsk, v osvtov komisi zasedli J. Kraif, K. Jodas, F. truml, Arnot Svoboda, E. Krakovec, A. pek, V. ma a uitel Jaroslav Reitinger, v knihovn rad L. Bohek a J. Chrpa, v letopiseck komisi A. Vendr, Ing. J. Ddek, Bohumr pek a Jan Vodrka, ve stavebn komisi Ing. J. Ddek, F. truml a F. Dzhal. Ve smr komisi psobili A. Vendr, J. Plek, J. Kraif, J. Zoula a F. Korbel a ve zdravotn MUDr. V. Merkl, V. ma a J. Plek. Ji 30. 7. 1938 se Ing. V. Oliverius pokusil rezignovat na funkci starosty, ale toto nebylo pijato. 9. 8. 1938 byli za obec do jezdn koln rady jmenovni Ing. J. Ddek, F. truml, E. Krakovec a V. ma, do mstn koln rady byli ureni Ing. V. Oliverius, F. Korbel, J. Holeek a F. pek. Tehdy se tak rozhodl vzdt mandtu i funkce pokladnka L. Bohek, proto byl od 29. 9. 1938 novm pokladnkem F. Korbel, ale lenstv v zastupitelstvu Bohkovi zstalo.
Fungovn obecnho zastupitelstva

Zhruba do r. 1923 se osadn zastupitelstvo a obecn sprvn komise schzely v prmru 610krt ron, obecn zastupitelstvo vak pomrn rychle dosplo do stdia, kdy se v podstat schzelo kad tden nebo jednou za 2 i maximln za 3 tdny. Schze se povtinou konaly celou sobotu a v nedli dopoledne, jednn probhala v ekrn kampeliky nebo v obecn mstnosti v p. 48. Pro veejn schze s ast oban se vyuval sl sttnho hotelu. Krom serioznho jednn o dleitch vcech se tak nech mezi dky zpis zastupitelstva vyst nco mlo o obasnch sporech o koncepci, kter vak byly spe rzu osobnho ne politickho a kter v nkolika mlo ppadech vedly a k rezignci danho zastupitele na svou funci. Mimo tylenn (starosta, I. a II. nmstek, len rady) a od r. 1938 ptilenn rady (pibyl jeden radn) vybralo dvanctilenn a od r. 1938 patnctilenn zastupitelstvo ze svho stedu nkolik komis. Tou nejdleitj a ze zkona povinnou byla finann, kter kontrolovala a schvalovala veker vdaje obce vetn rozpotu. Protoe vak lo o innost nkdy odborn velmi nronou a stt nemohl pipustit, aby dochzelo v krajnm ppad i k bankrotm obc, jmenoval prosted-
144
nictvm okresnch ad do tto komise piblin 1/3 len odbornk, kte mli zajistit, e dan obec nepekro jist hranice. Tak Tnec, jak je uvedeno ne, nepatil mezi finann siln obce, a tak asto od zmru po jeho realizaci ubhlo i pt, deset a vce let. Ostatn komise ji zdaleka nemly takov vznam, ale jejich existence byla pro obec nezbytn. Osvtov (nkdy t knihovn) komise se starala o kulturu i o podek a spolupracovala s rznmi spolky (nap. Okralovac spolek od r. 1923), kter mly zjem na dn v obci. zce s n souvisela knihovn rada, kter dohlela na innost obecn knihovny a letopiseck komise, je schvalovala zpisy kronike do pamtn knihy obce. Stavebn komise mla pochopiteln na starosti dozor nad vstavbou v Tnci, smr komise (poprv v listopadu 1924 komise pro urovnvn spor leny J. Micka, A. Vendr a P. Vesel) usilovala o rozumn narovnn spor mezi obany navzjem, i mezi obc a obany, zdravotn komise zase bdla nad zdravm obyvatel (kontrolovala hygienick podmnky v obci, nap. MUDr. V. Merkl psobil jako ohledavatel masa, a v ppad propuknut epidemie pijmala potebn opaten). V oblasti kolstv obec prosazovala svoje zjmy skrze sv leny v mstn koln rad a od r. 1938 v jezdn koln rad, ale tak s podporou sttu a ostatnch pikolench obc i osad (nemly vlastn kolu ani jej odboku, Krusiany, Chovice, Chrst, Pecerady, Bukovany) financovala jeho chod. Vedla tak evidenci vojenskch osob (vojci z povoln, vojci zkladn sluby, zlonci) a v ppad poteby pro armdu zajiovala pedepsan poet kon a povoz, msta k ubytovn, roznku povolvacch rozkaz pi vyhlen mobilizace aj. Pro okresn soudy kadoron vyhotovovala tzv. porotn seznamy (nvrhy osob do soudnch porot) a seznamy kmet (nvrh na psedc u soudu). Z hlediska bezpenosti hradila ve
Hokynstv Jaroslava Pertlka vedle hradn brny kolem r. 1928 (sbrka rodiny Novotnch)
145
Tnec nad Szavou
20. letech plat ponocnho a od jna 1938 uvaovala o obecnm strnkovi, starala se o technick vybaven mstnho hasiskho sboru a spolupracovala se zdej etnickou stanic. Nepizpsobiv osoby, kter nemly v obci domovsk prvo, mohla tzv. postrkem (za doprovodu etnka) poslat do jejich domovsk obce, ale o sv chud nebo zkona nepli dbal domovsk pslunky se musela postarat sama a na svj nklad (chudobinec byl ji ped r. 1870 v p. 48). Domovsk prvo dan obce zskvaly dti po otci a manelka satkem od svho mue. Ti, kte se do Tnce pisthovali, si o nj mohli podat po 10 letech nepetritho pobytu a museli doloit, e jsou dnmi obany a e se o sebe jsou schopni sami postarat. Domovsk prvo z pohledu obce mlo i sv pozitiva, protoe krom uritch prv v rmci aktivnho (volit) a pasivnho (bt zvolen) volebnho prva v obci s sebou neslo i povinnost platit v Tnci nkter dan.
Finann hospodaen obce

V dob existence osadnho zastupitelstva byly na r. 1920 plnovny vdaje 1 052,25 K z eho bylo mj. 405 K ureno na mstn chud, 280 K na ponocnho a 100 K na drbu studn a vodovodu. Schodek v pjmech 635,33 K ml bt uhrazen 15% pirkou k pmm danm. Pesto se nakonec podailo za r. 1919 doshnout pebytku 457,15 K a za r. 1920 dokonce 823 K. Pak vak na osadn pokladnu zaaly dolhat prvn spltky 50 000 K pjky na nov most, take schodek 3 160 K plnovan na r. 1921 ml bt uhrazen ji 70% pirkou k pmm danm a 45% pirkou k dani domovn. Plnovan schodek rozpotu postupn rostl i po vzniku samostatn obce a do r. 1927 byl kryt 40% pirkou k vekerm danm, tzn. k dani pozemkov, domovn, inovn a vdlkov. Na r. 1928 ji byl 9 260,92 K a ml bt uhrazen 45% pirkou k dani inovn a 130% k ostatnm danm. V dalm roce vyskoil ji na 13 013,20 K, pi stejn pirce k inovn dani se ale zvila pirka k ostatnm danm na 151 % (pvodn 200 %). V r. 1930 pirka k ostatnm danm narostla na 175 %. V letech 1932 a 1938 se sice zdnliv podailo trvale stabilizovat kryt schodk rozpotu 45% pirkou k dan inovn a 250% pirkou k ostatnm danm, ale ve skutenosti byla obec nucena zavst nkolik dalch poplatk, dan a dvek, aby rozpoet udrela v rozumnch mezch. Vdaje se v tto dob pohybovaly v prmru mezi 5055 000 K ron, pjmy mezi 3033 000 K a schodek mezi 1618 000 K ron. Nejhor situace nastala v r. 1936, kdy vdaje doshly 56 295 K, pjmy 35 717 K a schodek 20 578 K. V r. 1938 byly plnovan vdaje 50 480 K, pjmy 31 852 K a schodek 18 628 K. Musme si vak uvdomit, e za tmito nepznivmi sly se skrv ada finann nronch investic do infrastruktury obce (vstavba mostu, silnice Tnec Chrst, vodovod, kanalizace aj.), do oprav a vstavby budov (koup a opravy obecnho domu p. 48, nstavba 2. patra star koly), do elektrifikace, do zaveden
146
telefonu i do jinch, pro existenci obce nezbytnch vc. Kdy v r. 1935 obec zvaovala, e pevede sv pohledvky u zdej kampeliky k Zemsk bance, inily tyto nesplacen zvazky celkem 190 000 K. Obec tuto stku chtla splatit za 30 let s 5% rokem z vnosu obecnch pirek, z dvky ze zbav, z npoj, z nvst (reklama) a z prstku hodnoty nemovitost, jako zruku pak mla v myslu poskytnout v podstat veker sv pozemky i obecn dm p. 48. Je vak teba ci, e Tnec v dob svho vzniku jako obec nedisponoval tm dnm majetkem, snad krom neuritho mnostv pozemk, a e skoro na ve si obec musela vydlat vybrnm dan a poplatk. Na druh stran je nutno piznat, e zadluenost obc v pedvlen SR nebyla nim neobvyklm a to zvlt v dob hospodsk krize v 30. letech.
Tnec nad Szavou v 30. letech (sbrka rodiny Svobodovy)
Zatmco vdaje obce budou zmnny v pslunch podkapitolch, jej pjmy byly tvoeny pedevm vbrem rznch dan, poplatk a dvek. Krom ji zmnn inovn, domovn, pozemkov a vdlkov dan obec vybrala i dvky z npoj v r. 1927 se z litru piva vybralo 8 h, z litru vna 25 % sttn dan, z litru lihu 80 h, z litru koalky 60 h a z obyejnch koalek 40 h. Obec proto vymila ron paul njemci hotelu Josefu Bohatovi 6 000 K dohromady s Mari Korbelovou, zatmco men prodejci platili 150 K (Antonie Buinov a Josef Friman) a 50 K (Marie Herzov). Ve paulu se odvjela od pedpokldan spoteby dan vepny, a tak za r. 1929 zaplatil obci Oldich Oenek 420 K za pivo a 30 K za lihoviny, zatmco Frantiek Buina 300 K za pivo a 100 K za lihoviny. Za r. 1930 platil J. Bohata paul 3 700 K, Frantiek Korbel (po Marii Korbelov) 2 300 K,
147
Tnec nad Szavou
O. Oenek 600 K za pivo a 50 K za lihoviny, Boena pkov 160 K, Frantiek Buina 80 K za pivo a 150 K za lihoviny, Josef kvor 120 K, J. Friman 150 K, M. Herzov 50 K, Marie Malinov 50 K a nkupn drustvo Vela 100 K. V rmci ji zmnn snahy obce zskat v dob krize maximum z vymench dvek byl v prosinci r. 1931 Frantiek pek z p. 14 poven jejm vybrnm na r. 1932, za co ml dostat 5 % ze zskanho obnosu. Mezi jeho pravomoce mj. patilo i to, e ped sloenm pivezenho piva u danho prodejce zkontroloval poet lhv. V opanm ppad hrozila prodejci pokuta 20 K, 40 K anebo oznmen okresnmu adu, kter mu mohl uloit dal sankce. Zaveden dvky z masa do r. 1940 si obec naplnovala v lednu 1935 a prakticky ji zavedla ji od 15. 7. 1936 opt ve form paulu, tentokrt pro eznky a hostinsk, kdy Ladislav Heman platil 200 K, Alois Trojnek 150 K a Jan Mik 20 K. Je trochu zarejc, e tyto novoty s postienmi dkladn prodiskutovala a 29. 10. 1936. Da ze zbav byla naopak klasickm prostedkem k plnn obecn pokladny, take ji v prosinci 1925 byli na jej kontrolu obc zvoleni B. Cettl, V. Heman, J. K a J. kvor. Nelo pitom jen o rzn tanen veery, ale 55% pirku platil v r. 1927 nap. i Sokol za provozovn kina ve sttnm hotelu (dnes Kulturn a spoleensk centrum). V jnu 1931 bylo rozhodnuto, e kontroloi z ad zastupitelstva a finann komise budou vdy ve tech dohlet na prodej lstk a stdat se budou podle abecedy. V lednu 1934 byli jmenovit ureni pouze dva J. Holeek a V. Heman (nhradnky S. Karas a J. Korbel), pak opt abecedn pokraovalo zastupitelstvo a finann komise. V srpnu 1934 majitele vep a hostinc jist nepotila vzva obce, e se da plat i ze zbav, kter jsou bez vstupnho nebo se vstupnm dobrovolnm. Obecn dvku z pechodnho ubytovn ve vi 10 % z istho pronjmu, tzn. po odeten 50 % za pouit nbytku, ppadn za jeho pokozen a za ostatn sluhy si obec pipravila rovn v lednu 1935, nen vak zcela jist, zda ji vybrala u v r. 1936, zato v r. 1937 se mlo vybrat 25 % z istho pronjmu, nebo 5 K z mstnosti za celou letn seznu. V dubnu 1937 bylo tak navreno vybrat da za pedren (pekroen) policejn hodiny (24.00) ve vi 1 K za hodinu a hosta. V r. 1933 se obec rozhodla vypodat s reklamou. V lednu 1933 sice jet vybrala poplatek za 2 nvstn (reklamn) tabule na sttnm hotelu od J. Bohaty po 10 K, ale v ervenci tho roku nadila odstranit reklamn tabule p. Militkho za kiosky pod hotelem, p. Blbolila u hradn brny a p. Bohaty na nspu u kiosk, protoe pr hyzdily vzhled obce. J. Micka a J. Kraif pak mli zpracovat nvrh na vlastn nvstn tabule. Nsledn byly obstarny 4 tabule (kus za 110 K) od okresnho adu a dvka z nvst stanovena na 6 let podle nejvy sazby. V noru 1934 bylo navreno jejich umstn; 1. vedle zlony (dnes lkrna), 2. na kolnu A. Jukla (p. 15), 3. na sttn hotel a 4. na hostinec p. iky (dnes zde stoj administrativn budova Metazu), ale v beznu bylo pro 2. tabuli vybrno vhodnj msto u sokolskho cviit (dnes tenisov kurty). Pro domc ivnostnky a obchodn spolky se potalo s 50% slevou.
148
Cenk z nora 1934 rozmry plakt 32 x 47 cm 47 x 63 cm 63 x 95 cm 95 x 120 cm vyven 8 dn 2,40 K 3,20 K 4 K 4,80 K 14 dn 4 K 4,80 K 6,40 K 8 K 1 msc 8 K 9,60 K 12,80 K 16 K
V ervenci 1934 byli zjemci vyzvni, aby oznmili velikost a poet plakt na nvstn tabule, ze kterch se jim v srpnu vymil paul p. Militkmu 25 K, p. Mikeovi 20 K, p. Bohatovi 25 K, Jaw 25 K, Sokolu (biograf) 25 K, hasim 10 K a sl. crkvi 5 K. Jednotliv plakty se potaly dle sazby a po obci se mly dt tabule, e vylepovn plakt je dovoleno pouze se souhlasem obce a po zaplacen nvstn dvky. Z vyvovn nvst byly vyloueny konkurenn podniky cizch ivnostnk, njem z nvst se nepromloval a na pronajmatele msta pro obecn reklamu bylo pamatovno 2 K ron. V listopadu 1937 obec zpoplatnila dvkou z reklamnch voz 25 K za kadou zapoatou hodinu drustvo Vela. Tnec tak provozoval obecn pskovnu, kter je poprv zmnna v r. 1925, ale nen jasn, jak a kdy byla zskna. Nachzela se piblin v trojhelnku tvoenm ulic Sad ptelstv a zadnmi ploty dom ulic Mrov a Rov (tehdy Koz). Jej provoz ml od listopadu 1926 dit starosta a ze zastupitel J. Zoula a B. Cettl. V beznu 1927 byla cena 1 m3 pro tneck obany 10 K a pro ciz 20 K (od dubna 1927 jen 15 K). Zisk z jejho provozovn nelze dost dobe odhadnout, protoe byl zvisl na stavebnm ruchu v blzkm okol, navc tzv. kopan psek nebyl tak cenn jako psek n, kter se od 30. let til ze dna Szavy od Nkl proti proudu. Pesto alespo v r. 1930 mohlo jt o velmi slunou stku, protoe L. tros jej chtl nakoupit za paul 600 K a Ing. Frantiek Janeek 200 m3 po 5 K. V z 1931 obec odsouhlasila opaten poukzek na vdej psku, kter ml zpotku prodvat K. Roll. V dubnu 1932 byla cena psku pro stavbu stanovena na 10 K za 1 m3 a na okrasn ely 5 K za 1 m3, pro kolu byl psek zdarma. V noru 1934 byl ji vbrm A. Formek, kter dostval 3 % z penz vybranch pmo v pskovn a 2 % z penz za poukzky nakoupen na obecnm ad, mimo to pro obec vybral 3% da z obratu. Pro veejn ely v zjmu obce byla cena psku 5 K za 1 m3 a do r. 1937 (konkrtn lo v letech 19341935 o plnovan silnice TnecPodlusy Chleby a Tnecakovice). V listopadu 1937 toti padl nvrh prodvat od r. 1938 kubk psku za 8 K msto 5 K a od ledna 1938 stl psek, kter nebyl na obecn ely, 10 K. V r. 1924 nechala obec, pes odpor sti zastupitelstva, kter upednostovala zzen vodovodu, postavit automatickou mostn vhu o nosnosti 5 000 kg, fa. V. erven z Prahy si za n tovala 7 248 K a zbytek do 12 413,20 K stly stavebn prce fy. L. trose, pitom nvrh na jej zzen na levm behu Szavy byl od-
149
Tnec nad Szavou
souhlasen ji o rok dve v jnu 1923. Poplatky za hovz a vepov kus do 100 kg byly stanoveny na 2 K, nad 100 kg 4 K, za prjezd przdnho vozu se platila 1 K, za naloen do 1 000 kg 2 K a za t ne 1 000 kg 3 K. V r. 1925 u obecn vhy pibyla budka. Jednm z dalch zdroj pjm obce byl od r. 1930 pronjem obecnch pozemk na 12 let (pozdji na 20 let) pod sttnm hotelem na postaven kiosk, ovem pouze pslunky obce. V noru 1934 tak nap. obec zskala od Jana (pvodn ml kiosek Matj) Haka 130 K, od V. pka ml. 130 K, od Jana Korbela 195 K a od Josefa kvora 195 K, z toho se mu, ale odpotvala odmna za ven na obecn vze 100 K (J. kvor postavil prvn kiosek vedle vhy ji v r. 1924). Dal prostedky obec zskvala za pronjem obecnch pozemk. V r. 19201926 to byly nap. pozemky zhruba v prostoru mezi dnen ulic Krusiansk a Mchova a k Janovickmu potoku a v okol ulic Krtk a 1. mje, kter ve veejn drab zskalo 63 zjemc. V dubnu 1927 obec pronajala dal pozemky (pastviny za 20 a 60 K podle kvality a pole za 40 a 120 K) na 6 let, take nov njemn smlouvy (do r. 1938) se pak uzavraly po veejn drab 10. 9. 1933, kdy vyvolvac cenou bylo nejmen njemn; pvodn njemci mli v ppad dalho zjmu dostat 10% slevu. Urit stky bylo mono zskat i vybrnm pokut, nap. v r. 1922 bylo navrhovno rozmstit po Tnci vstran tabule, e rychl jzda se trest pokutou 100 K. V z 1937 si zase zastupitelstvo dalo za kol zjistit, kdo bral psek z potoka u bval cihelny, poslat mu et a dt tam vyhlku, aby se tahn psku (z vody) oznmilo obci, o msc pozdji bylo konstatovno, e vinkem je F. truml a pslun stka mu byla pedepsna k hrad.
Hospodsk pomry v Tnci

Po vzniku republiky a ve 20. letech se Tnec nad Szavou stal velmi oblbenm mstem letnch dovolench Praan, kte do zdejho romanticky vyhlejcho a poklidem psobcho kraje nali cestu jet v dobch monarchie. Hlavn zsluhu na tom jist ml proslul Poszavsk pacifik, kter sice existoval ji od r. 1897, ale teprve po r. 1918 zskal na popularit a krom zstup lufk pivel do Tnce i nejednoho trampa i turistu. Podle lnku jednoho z mstnch list to v r. 1925 v Tnci vypadalo nsledovn: Velkolep prodn partie, krsn prochzky v lesch a vborn koupn v ece Szav i vyhvn na nm psku pivbily zvlt letonho roku mnoho letnch host. Ubytovno je zde a v nejblim okol na 80 rodin se 400 leny. Vecky sebemen mstnosti (200300 K) jsou pronajaty, majitel domku sm se uskrovn a kr velijak po letn obdob. Vzhledem k tomu, e Tnec byl v t dob obc ryze ivnostenskou a ne kad mohl profitovat z ubytovn letnch host, neopomenul autor lnku v zvru napsat: Ovem, e plivem obyvatelstva zvily se ceny dennch poteb. Jinmi slovy, kad si njak piel bhem lta na sv a po zbytek roku se z toho snail vyt. P-
150
liv letnch nvtvnk podporovala i sama obec a vestrann se jim snaila zavdit. V prosinci 1923 proto dala, aby editelstv pot z tohoto dvodu neruilo odpoledn roznku dopis. V z 1925 se postavila proti nvrhu Okresnho adu v Beneov ukonit ivnostensk prodej v nedli celodenn a chtla zachovat dosavadn dopoledn prodej nejen kvli vletnkm, ale i pro dlnky a zemdlce z okol, kte v nedli chodili nakupovat nejvce. Kdy v lednu 1929 obecn zastupitelstvo jednalo o zavrac hodin obchodnch a potravinskch ivnost bhem pracovnho tdne (pondlsobota), stanovilo, e od listopadu do bezna bude v 19.00, v dubnu, v kvtnu, v z a v jnu ve 20.00, ovem od ervna do srp- Bval manufaktura na vrobu tneck kameniny z r. 1812, jako sttn hotel na potku na a ve 21.00, nebo Tnec je vletn msto, 20. let (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou) kam posledn vlak pijd ve 20.15, a proto je teba, aby si cestujc mohli nakoupit. V neposledn ad obec tila z mstnho mrnho a vlhkho podneb, kter Tnci dalo charakter klimatickch lzn vhodnch pro len plicnch chorob. Z toho tak vychzel spolek Humanita, kdy v dubnu roku 1926 prostednictvm Ing. tengla podal obec o pozemek u eky (dnes Metaz), kde chtl po vzoru plic-
Tnec nad Szavou na konci 30. let (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
151
Tnec nad Szavou
nho sanatoria v Prosenici zdit dtsk sanatorium pro dtsk choroby. Ke cti zastupitelstva vak pli neslou, e se rozhodlo podniknout ve proti tomuto bohulibmu zmru, aby Tnec o Praany nepiel. Dalm celoronm zdrojem obivy pro Tnec a okol byla pdelna v nedalekch Brodcch. V r. 1930 se vak jej hospodsk situace zhorila natolik, e hrozilo proputn 700800 dlnk, a proto se obec pokusila oslovit praskou firmu Sellier a Bellot, kter se jako munin tovrna v t dob musela z bezpenostnch dvod vysthovat z rostouc Prahy. Pesto, e Sellier a Bellot dal nakonec pednost vlaimsk oboe a e v r. 1936 pdelna pestala existovat, v r. 1932 byla natst postavena slvrna Ing. Frantika Janeka, kter dala opt prci mstnm lidem a podpoila rst Tnce po vech strnkch. Jen starousedlci si obas postovali, e dky tomu zanikla nkter romantick zkout okolo eky Szavy.
etnictvo
Pi o bezpenost obce mla v popisu prce zdej etnick stanice, kter v r. 1923 a v nsledujcch letech velel vrchn strmistr Ferdinand Vik, tomu podlhali strmisti Josef Bejblk (pozdji Jaroslav Podhorsk) a Antonn Krl, jedno msto nebylo obsazeno. V z 1934 vak byli vichni odveleni, kad jinam a na jejich msta pili vrchn strmistr Vojtch Jedlika (do 1. 7. 1938, pak prapork Vojtch Jen), strmistr Frantiek Stbrsk a strmistr Josef Rn. Podle kroniky lo o tak klidnou obec, e se zde a v r. 1933 udl trestn in hodn zaznamenn. lo o opakovan non vloupn do prodejny obuvi Baa (i v r. 1934), do kiosk pod hotelem a do ikovy hospody.
Pota
Mnoho mstnch oban si snad jet pamatuje, e donedvna sdlila zdej pota v dom U Mick v p. 5. Do r. 1926 vak byla v p. 47. adovali v n vrchn potmistr Vclav Stuna a potovn zzenec Josef Pivn (roznka pro obvod Brodce, Pecerady, Zboen Kostelec a Bukovany), kte zde i bydleli, potovn podednk Vclav Dvok z Tnce (obvod Chrst, Krhanice, Prosenice, Doln a Horn Pory), Antonn Havelka (obvod Podlusy, Chovice a Krusiany) a Josef Pazdera (obvod Tnec), oba z Pecerad. Budovu vak vlastnili Josef Karsek a Dr. F. Jik, a tak se ji obec nejpozdji od ervence 1924 snaila koupit. Jednn se ovem thla vce ne rok a snad a stnost novho potmistra Frantika Nmce (1. 7. 19251. 9. 1937) z jna 1925, ohledn opaten edn mstnosti a bytu v Tnci, pomohla zastupitelstvu v listopadu 1925 k rozhodnut o adaptaci p. 5 na nov potovn ad. J. Micka jako majitel domu uzavel s obc njemn smlouvu na 10 let ve vi 500 K ron na konci r. 1925. V noru 1926 byly potebn stavebn
152
prce vysleny na 5 500 K, skuten cena inila v dubnu 1926 5 395,58 K. K uhrazen sumy se mlo pout daru spoitelnho spolku 800 K, 1 461,98 K z pdlu vnosu paulu dan a zbytek ml jt z fondu pro postaven telefonu (pokud by se pouil cel jen na telefonn stednu, vyuil by se fond z pjm ze zbav a dvka z prstku majetku). V rmci omezovn vdaj se pak obec v prosinci 1935 snaila o snen pspvku na njem na 200 K a v noru 1939 dokonce o jeho zruen, take veker poplatky by hradilo editelstv pot a telegraf.
Telefon
Dnes bn vc, ale v srpnu 1923 velk problm. Na zklad ppisu editelstv pot a telegraf, kter se tkal podmnek pro zzen telefonn hovorny v Tnci, se obec usnesla podat o propjen soukrom linky KonopitPoryLom pro zzen vedlej stedny v Tnci. V dsledku toho pak mlo dojt k peazen stanic Taranka, Dvr Tnec, myslivna Doln Pory a Pory-Lom z nejbli stedny konopisk na vedlej stednu tneckou a souasn zskat i jednu stanici pro hotel. O pspvek se dalo u Okresn sprvn komise v Neveklov, kter dala 2 000 K a v proveden sbrce mezi majiteli dom se vybralo 3 781 K, sm starosta tros daroval 2 000 K, ostatn lenov zastupitelstva vak tak nezstali stranou Micka, Zoula a Heman dali po 200 K, Jukl 100 K, kvor a Prochzka 50 K, Cettl, Vesel a K 20 K, dalch asi 2 200 K lo z pebytku osady Tnice. V ervenci 1924 byla cena hovorny vyslena na 6 500 K, ale obci schzelo 719 K, kter si chtla opatit ze Spoitelnho a zlonho spolku v Tnci, od pifaench obc a od dalch zjemc zkonnou cestou. V z 1925 jet stedna ani hovorna nebyla a obec tentokrt o pspvek dala Ing. F. Janeka (obratem dal 2 000 K) a Ing. tengla (patrn nepispl). V beznu 1926 se nklad na telefonn stednu zvil na 14 500 K, polovina se mla zaplatit ihned a zbytek ve tyech pololetnch spltkch. Obec mla ve fondu penze na zmnnou polovinu ceny a na 1. spltku, zbytek sumy se ml dt do rozpotu na r. 1927 a 1928, st nklad by nesli i ti, kte by se pihlsili o zzen telefonn linky na 10 let. Na zklad dopis z editelstv pot a telegraf a Ministerstva spoj z ervna a ervence 1926 byly jet tho roku vedlej telefonn stedna a telefonn cela (hovorna) konen zzeny za 16 460 K, obec mla tuto stku uhradit ve 4 spltkch do 1. 1. 1928.
Dopravn infrastruktura
Dostat se do Tnce v dob 1. republiky nebyl sice problm, ale tehdej silnice si povtinou o asfaltu mohly nechat mnohdy jen zdt a musely se spokojit s uvlcovanou hlnou, trkem, kvrou nebo dlabou. Tnec na tom byl podobn, ale zsadn pekkou tady byl chybjc most pes eku Szavu, kter ani sebelep
153
Tnec nad Szavou
pvoz nemohl nahradit. Teprve v r. 1919 se novmu starostovi Krusian L. trosovi z Tnce podailo, pes odpor nkterch osad, prosadit vstavbu mostu. Krusiansk obecn zastupitelstvo se 27. 2. 1919 usneslo, e d 50 000 K na most, dal prostedky ml poskytnout okres, zem, stt a jin zjemci. Kdy stka doshla 1/3 z pvodn zadvac ceny 675 476 K, stt zaal stavt, ale nkolik
Vstavba mostu T. G. Masaryka v Tnci v r. 1920 (sbrka rodiny Svobodovch)
poplatnk z Krusian a okolnch osad dostalo, kvli dajn nedostaten informovanosti, strach z plinho finannho zaten a podalo nmitky k Okresnmu sprvnmu vboru v Neveklov. Tehdej starosta Matj elikovsk norov usnesen zruil, protoe pr nebylo dn postarno o splcen a roen pjky, a tm znemonil vplatu pspvku; vyzen z Neveklova dostal tsn ped obecnmi volbami, take u nestihnul svolat zastupitelstvo. Nov starosta L. tros a nov zastupitelstvo sice ve finann komisi pspvek projednalo, ale pro nastalou rovnost hlas chybl jeden len, kter byl poslze pro, jej neschvlilo. Obec si chtla na most pjit na 6% rok v tneck zlon, pjka by byla hrazena zvenm obecnch pirek z 50 % na 75 %, take by byla splacena do 50 let. Bhem dalho jednn M. elikovsk z Chovic, J. Zima z Podlus, J. Studnika z Hamr, V. Chocholouek z Krusian, J. Vilmek a Ant. Dvok z Chovic a J. Hrstka z Krusian ekli, e jsou proti, e nechtj takov bemeno, e most nepotebuj, a odeli. Zbytek zastupitelstva, kter tak ztratil schopnost usnen se, pak vyzval Ok v Beneov, aby psobil na jmenovan, protoe obecn poplatky by se zvily pouze o 50 K ron u nejvtho rolnka a u ostatnch o 2040 K. Teprve v srpnu 1920 se doshlo konen dohody, podle kter si obec pjila 50 000 K u Spoitelnho a zlonho spolku v Tnci na 4% rok. Ke splcen byla
154
urena 102% pirka k obecnm danm krom inovn pro Tnec a 98% pirka pro Podlusy, Chovice, Dunviky, Krusiany a Hrusice-Hamry. Ani tm vak problmy neskonily. Kvli povlen hospodsk krizi stouply ceny, take se cena mostu zvedla na 1 432 857 K, za 100 768,40 K k nmu byly postaveny neplnovan(!) njezdy (Ministerstvo vejnch prac dalo 60 000 K, zbytek obec) zkolaudovan 8. 11. 1921 a za 131 655,25 K firma L. trose zdila nov eleznin pejezd (stavebn prce zaaly 13. 11. 1920). Vlastn most v letech 19191920 postavila firma Kapsa a Mller z Prahy (jeho stavitel Ing. Klement se v Tnci dokonce oenil) a pm nklady na jeho stavbu nakonec doshly 1 600 000 K. Protoe lo o prvn most postaven v SR po zskn samostatnosti, byl nazvn po prezidentovi T. G. Masarykovi, ten se bohuel jeho slavnostnho oteven na podzim 1921 nezastnil, protoe podle dopisu z jeho kancele ze 17. 9. 1921 tou dobou cestoval po Morav a Slovensku. Je teba rovn upozornit, e dalmu rozvoji komunikac a nejen jich brnily i sttn lesy a statky se sdlem v Beneov, kter spravovaly majetek, kter by jinak ml pipadnout dtem Frantika Ferdinanda d Este, jinmi slovy, e drtiv vtina pozemk v Tnci a jeho okol patila zmnnm lesm a statkm, od kterch pozdj samostatn Tnec musel ve draze vykupovat nebo pracn a zdlouhav dat Sttn pozemkov ad o pdl. Dal zlepen pinesla sttn silnice, kter vedla pes Tnec, Krhanice a Jlov do Prahy. Stavba seku TnecChrst zaala potkem r. 1927. Na podzim 1928 byla konen dlka vozovky 1 120 m, ka 7 m a nklady do kolaudace v dubnu 1929 byly 197 000 K (179 061,69 K + dodaten nazen prce asi 18 000 K). Po silnici se vak mohlo jezdit ji v r. 1927, kdyby Tnec ml penze na pouhch 70 m novho povrchu (od Ing. Janeka bylo 20 000 K, od okresu 51 000 K, 3 100 K od Krhanic, 68 000 K ze zemskho rozpotu, Tnec ml pispt 28 000 K, tedy celkem 170 100 K). Velmi zdlouhav jednn pedchzela zzen silnice TnecKrusiany, nebo prvn zmnka o jejm postaven je ze srpna 1923, stavt se vak zaala a koncem r. 1937 a dokonena byla v r. 1938. Obec na ni pispla 10 000 K. Silnice Tnecakovice byla plnovna od listopadu 1927, v r. 1935 byla vymena a obec pro ni za 1 601 K vykoupila pozemky. 17. 9. 1936 byla jej stavba zadna firm Mdle. Zmny potkaly i cesty v obci, nap. jedna z pvodnch cest na Chovice vedla mezi domem U Mick a kostelem, zadem za domy, kde stila do dnen ulice Sad ptelstv a nsledn mila z kopce dol k Janovickmu potoku pes lvku, cesta na Podlusy se tak kdysi stela k Trojnkovm uzeninm a k mlnu, odkud se vlevo vinula podl eky a k Janovickmu potoku, ne si Ing. Janeek na jeho druhm behu nechal postavit vilu a cestu dal peloit o 50 m ve, aby ml cel pozemek a k ece a nemusel se starat o zvdavce. Obdobn zcela zanikla cesta do Chrstu po pravm behu Szavy, kdy byla postavena silnice TnecChrst. eleznice v tto dob existovala bez podstatnjch zmn, krom nkolika prav pejezd a jzdnho du. Tnec pochopiteln usiloval o nrst spoj, kter
155
Tnec nad Szavou
sem pively zstupy vletnk a pedevm vozily lidi do prce. Nap. v ervenci 1924 bylo usneseno podat editelstv sttnch drah o zaveden rannho vlaku s odjezdem v 6.45 a vlaku odpolednho a v lednu 1925 podpoena dost sanatoria v Prosenici o nov non vlak. Mimo to si tneck kronik opakovan pochvaloval velk objem nkladn dopravy, co lze zejm pist na vrub kamenolonm v Porech a v Peceradech, brodeck pdeln a tneck slvrn. Nad dodrovnm vech pedpis a d bdli pednostov stanice Frantiek Peina, Vclav Pumpr (nejpozdji od r. 1929 do r. 1936), Frantiek Trkal (19361937) a Josef Suk (od r. 1938). Pesto samozejm dolo k nkolika nehodm, kter si a na vjimky nevydaly lidsk ivoty (jen v r. 1937 byli 2 mrtv). Na ndra rovn fungoval telegrafn ad, kter pijmal edn i soukrom telegramy, 26. 7. 1938 k nmu dky 150 K od obce pibyl i telefon.
Inenrsk st
Vodovod v Tnci byl od potku velkm problmem, protoe byl zzen v r. 1905 velkostatkem a vedl pouze pes Taranku do hotelu. Vtina obyvatel tak byla nucena vyuvat nkolika obecnch studn i si zdit soukrom. V listopadu 1923 se zastupitelstvo rozhodlo konat a po ad sloitch jednn byl 2. 8. 1924 podepsn revers s vrchn sprvou sttnho velkostatku Beneov. Podle nj obec mohla vodu odebrat za ron paul 250 K, ppojku ml instalovat oprvnn ivnostnk, zemn ppojka bude mt zavrac ventil s litm pklopem, uzamykac kl bude uloen na Tarance, pro obec budou zzeny 2 vtoky, opravy hrad obec a do 50 %, pokud nepeshnou 1 000 K, spolu s dalmi uivateli. Pokud by voda nestaila, bude velkostatkem uzavena bez nhrady, pi jednn o nedostatku vody sice bude ptomen zstupce obce, ale velkostatek me kdykoliv bez udn dvodu vodovod uzavt, rovn neru za jakost vody a kody tak vznikl. Pes tyto, pro obec velmi tvrd podmnky, byl revers pijat jednohlasn. Do konce roku pak vodovod zhotovil instalatr Antonn ermk z Tnce za 12 528,04 K a L. tros dostal 2 660,43 K za vkopov prce, celkem tak prvn fze budovn pila obec na 15 188,47 K. S rstem Tnce vak zkonit narstala i poteba vody, proto byl od r. 1930 nov vodovod opt na poadu dne. Obci ovem penze staily sotva na bnou drbu a opravy studn i stvajcho vodovodu, take ani hrozc vodn kalamita v ervnu 1933 nic nezmohla. Teprve kdy v srpnu 1934 dolo na vodovodu k zvad, nezbylo ne jednat. V jnu 1934 bylo uloeno staviteli Frantiku trumlovi zdit zkuebn jmu k vodovodu za 1 769,62 K, ale dl se nepokraovalo. A v srpnu 1935 po dalch jednnch a nabdkovm zen vybrala obec z 5 nabdek nvrh Ing. Dr. Josefa Buree z Prahy, kter potal se souasnm poloenm vodovodnho i odpadnho potrub, se svodovmi zezy (pramenn) a s pramennou jmkou. Tato investice pila v letech 19351936 Tnec na tm 40 000 K (13 550 K oban,
156
12 000 K Ing. Janeek, 10 000 K El. drustvo, zbytek obec). F. truml dostal za vkopy a pokldku potrub 26 000 K a Ing. Bure za odbornou prci 13 803,25 K. Jet v prosinci 1936 pak byli B. Cettl a F. truml poveni zpracovnm zadvacho dopisu na vodovod pro firmu Ing. Matiky z Prahy za 15 000 K splatnch do 6 let. Zpis o urgenci zmnn firmy ze z 1938 vak jasn dokld, e se v budovn vodovodu a kanalizace ji dle nepokraovalo. Kanalizace v Tnci byla ji ped r. 1935, nejpozdji od r. 1930, jej proveden vak nejsp nebylo pli astn, protoe 3. 6. 1933 obec projednvala stnosti oban a vletnk na vznikl zpach. Ani s ekologi si tehdy moc hlavu nelmali, protoe podle nvrhu z r. 1936 mla stit do eky a v tzv. Nov Tnici do Janovickho potoka. Zaveden elektrickho proudu navrhla tneck osad Elektrotechnick a. s. dve Kolben a spol. Praha ji v dubnu 1922, za postaven rozvodn st a elektrickho veden bhem 3 msc chtla od Tnce celkem 80 466 K. Neuspl vak ani Elektrrensk svaz v jnu 1923. Teprve kdy se zaalo v r. 1925 stavt veden KrhaniceBeneovJrovice, poalo se blskat na lep asy. Udlosti se hnuly kupedu u 18. 7. 1925, kdy v Tnci vzniklo Drustvo pro rozvod elektrick energie, jeho pedsedou se stal L. tros, mstopedsedou J. Micka, pokladnkem R. tekl a kontrolorem J. Topi. Elektrrensk drustvo, soukrom zjemci, obec, okres Neveklov a stt svmi subvencemi pak shromdili dostatek prostedk, aby se 3. 12. 1925 zaalo s vstavbou a aby se 1. 4. 1926 v Tnci poprv rozsvtilo. Celkov nklad byl 135 948,90 K, z toho se za transforman stanici pod hradem, zdnou budku a vzbroj zaplatilo 42 282,90 K, sekundrn rozvodn s, ppojky a veejn osvtlen stly 93 666 K. V r. 1931 bylo v Tnci u asi 27 rovek (40 W) veejnho osvtlen a dle se roziovalo.
Kultura a voln as
V tomto smru mohl Tnec vdy nabdnout pomrn bohatou spolkovou a sportovn innost, kino a ochotnick divadlo (srv. st o spolcch), pjemn posezen v restauracch i v hospodch (srv. pas v sti o ivnostech), prochzky a vyjky do blzkho okol i seznn koupn. Obas byly nktermi spolky nebo pro letn hosty podny tanen zbavy. Konkrtn v r. 1932 to byl v lednu a noru sokolsk a hasisk ples i sokolsk ibrinky, v beznu pomlzkov zbava, v ervenci a v srpnu dv tanen zbavy pro letn hosty v hotelu podan njemcem J. Bohatou, posvcensk zbava v jnu, vneek republiknskho dorostu a v prosinci mikulsk zbava sportovnho klubu Jawa, tanen J. Bohaty a sokolsk Silvestr. Slavnosti byly tradin organizovny v dob narozenin prezidenta T. G. Masaryka (7. 3.), pi vro uplen mistra Jana Husa (5. 7.) a ke vzniku republiky (28. 10.).
157
Tnec nad Szavou
Hbitov
O zzen novho hbitova na okraji Tnce se zaalo jednat u v lednu 1924. Realizaci tohoto zmru vak stlo v cest tolik problm, e byl postaven a po 2. svtov vlce. Nikdy se nepodailo doshnout shody mezi tzv. pifaenmi obcemi (Krusiany, Chovice, Podlusy, Krhanice, Pecerady, Bukovany, Chrany, osada Benice) ohledn financovn, protoe nkter chtly pomrn rozdlen celkov sumy podle daovho kle a jin podle potu obyvatel, dle toho, co pro n bylo vhodnj. st obc tak pi jednnch vdy nemla svho zstupce, a tak by ppadn dohoda nemusela platit. Sloit se eilo i umstn hbitova, protoe v r. 1933 se zvaovalo jeho situovn zhruba do bloku mezi dnenmi ulicemi Na Vinici K. H. Mchy a silnic na Krusiany, ale tam se podle regulanho plnu potalo s rozrstnm Tnce. V r. 1934 se kopaly sondy na poli po lev stran silnice z Tnce do Krusian, za rovn ulice U Janovickho potoka, a v lese u kiovatky Tnec Beneov a Tnec Krusiany. V Tnci se tak pohbvali zemel ze sanatoria v Prosenici, kterch pr bylo nejvce, a tak si mlo bu postavit vlastn hbitov, nebo vyuvat ten v Chrstu. Nakonec pevldla mylenka, e si Tnec postav hbitov jen pro sebe na zmnnm poli vlevo od silnice Tnec Krusiany, pozemek vak patil velkostatku, a proto je dnes na pln jinm mst.
Stavebn vvoj Tnce do r. 1945

V historii Tnce nad Szavou bylo nkolik etap jeho rozrstn, ale i stenho padku. Pokud pomineme dobu nejstar a peskome a k novovku, pak v r. 1836 bylo v Tnci 9 sel popisnch, ve kterch bydlelo na 150 lid. Tento zjevn nepomr m dvoj vysvtlen: 1. ne kad budova, ve kter se dalo bydlet, mla pidlena vlastn p. 2. tneck manufaktura na kameninu z r. 1812 (kulturn centrum), kter mla p. 2, se ve skutenosti skldala jet z nkolika staven v okol hradu s p. 2a2f (dnes nap. p. 47 p. 2a, 49 a 59 p. 2b), zrovna tak jako barokn velkostatek v Nkl (p. 6, 7, 8, 8a, 9) a mln u eky pod hradem (p. 4, 4a4c). V r. 1900 bylo v Tnci ji 23 p. a v r. 1902 pibyla dal ti v dnen Beneovsk ulici. V r. 19031904 bylo postaveno prvnch 6 dom v ulicch Rov a Lipov a v letech 19061909 a 19111913 vznikly dal; tto sti se pak kalo Nov Tnice. Touto dobou, a na pr vjimek, nebyly jinde dal domy postaveny, a tak bylo tsn ped 1. svtovou vlkou v Tnci 55 p. Optovn rst potu dom v Tnci meme zaznamenat a od r. 1921, kdy byly dokoneny nejmn dva domy (p. 60 a 61). V r. 1924 tak dva (p. 64 a 65), v r. 1925 tyi (p. 6669), v r. 1926 znovu dva (p. 72 a 73), ovem v r. 1927 nejmn 15 p. V tchto letech zaaly vznikat ulice Sadov, Jlovsk, Prask, K. H. Mchy a 1. mje, ale stavlo se tak v ji existujcch ulicch Beneovsk, Ing. Frantika Janeka a Na Chmelnici. V r. 1928 lo ji alespo o 17 p., ponejvce v ulici Mrov.
158
V letech 19291934 bylo v Tnci v prmru ron dokoneno 48 novch dom. Vznikly ulice Pn a U Trati, rozrstaly se ulice Sadov, Jlovsk a dal. Hodn se stavlo jet v r. 1936 zhruba 56 dom, v r. 1937 3 domy (pedevm U Janovickho potoka), ale v r. 1938 to byl jen jeden dm. Do zatku 2. svtov vlky bylo v Tnci celkem 165 p. V r. 1939 pibyly 34 domy a v r. 1940 dokonce 12 dom a to v ulicch Sadov, Jlovsk, U Hit a U Janovickho potoka. V r. 1941 lo u jen o 4 novostavby v ulicch Jlovsk a Krusiansk. Do r. 1945 to bylo jet 7 dvojdomk s p. 187200 v ulici 9. kvtna. Pro sv zamstnance je jako zklad tovrnho msta postavila v r. 1942 Janekova zbrojovka (v uvn od 1. 4. 1943). Mimo to je teba poznamenat, e ada z existujcch dom prola zvlt v druh polovin 30. let rozshlmi pestavbami, kdy z pvodnch pzemnch domk vyrostly patrov vily. Tento trend pak pokraoval i v letech 19391940, kdy se tmto zpsobem nejednomu z obyvatel Tnce vcelku prozrav podailo uloen kapitl investovat do svch nemovitost.
Drustvo Vela v nov prodejn u Hemanovch v Tnci v r. 1930 (sbrka D. Hjkov)
159
Tnec nad Szavou
TNECKO ZA OKUPACE 19391945

Josef kovsk
Prvn lta okupace

15. 3. 1939 v rannch hodinch pekroila nmeck vojska generl Blaskowitze a Lista hranice zbytku eskomoravskho zem. Tent den ve 3 hod 50 min pevzal strmistr Hk na etnick stanici v Beneov telefonogram Dr. lechty ze zemskho adu se zprvou pro okresnho hejtmana o tom, e dnes o est hodin rann obsad skonmeck vojsko nae zem a e mu nesm bt kladen dn odpor. Okresn hejtman F. Tomsa proto rozeslal vem starostm politickho okresu Beneov dopis, ve kterm je vyzval ke schzce 15. bezna o 11 hodin dopoledn, aby je informoval o situaci v echch. Schze se uskutenila v mal zasedac sni okresnho adu. ast vech starost byla povinn. Pokud se nemohli z vnch dvod zastnit, museli vyslat svho zstupce. T den piel na obecn zastupitelstvo do Tnce jet jeden telegram Okresnho adu v Beneov, kter oznamoval starostovi obce V. Oliveriovi, e m bt po zbytek dne k dispozici nmeckm velitelm. Ti pijeli do Tnce ale a o den pozdji. Na pjezd Nmc do Tnce vzpomn pan Berka: Dopoledne jsem byl doma. Po obd jsem el s klukama podl eky a k mostu. Za mostem jsme slezli do strouhy podl silnice. Odtud jsme vidli pt motocykl s lodikou, na kadm bylo po tech vojcch v pilbch. Za nimi pijela auta a nkolik nklak plnch vojk. Vojci z tch motocykl, aut a nklak vylezli a hned se adili. Nkte podvali z aut trumpety, bubny, klarinety a jin hudebn nstroje. U hotelu u se zaali shromaovat prvn zvdavci. Za chvli Nmci spustili takov zn pochod. Bhem koncertu se nepihodilo nic, co by Nmce rozlilo. Hrli a do setmn, nevadila jim ani mal snhov pehka. 16. 3. 1939 byl vydn vnos Vdce a skho kancle o zzen Protektortu echy a Morava. 27. bezna byly vydny jazykov zkony, kter preferovaly nminu ped etinou. Veker psemn styk s nmeckmi ady musel bt veden v nmin (styk mezi protektortnmi ady dvojjazyn). 23. srpna vyla vldn vyhlka Vem obanm. Vlda v n vyzvala k pi o neruen chod veejnho a hospodskho ivota. Varovala ped sabotemi, za n by nesli odpovdnost i dritel podnik, technit ednci aj. kolem okresnch hejtman bylo svolat starosty obc, pedstavitele ivnostenskch spoleenstv a ivnostenskch stav a pouit je o jejich kolu zakroit tak, aby se podobn jevy neopakovaly. Z Beneovska byli vichni jmenovan svolni do hotelu Pota v Beneov 26. 8. 1939. Na schzi se selo sedm reprezentant veejnho ivota, osm len okresnho zastupitelstva, dvanct reprezentant obchodn hospodskho a prmyslovho podnikn (msto Ing. F. Janeka se zastnil starosta Tnce a editel Zbrojovky V. Oliverius).
160
Kad ednk musel podle nazen ministerstva vnitra ovldat nmeckou e, aby mohl uspokojiv adovat. Vichni edn ekatel i uchazei o nov pijet do veejn sluby museli prokzat znalost nmeck ei podrobenm se zkouce z nminy. Do 31. 3. 1942 museli povinn sloit psemnou i stn zkouku z nminy vichni vy ednci, funkcioni a starostov obc s vce ne 5 000 obyvateli (tkalo se pouze Beneova), jinak jim hrozilo proputn z funkce. Dal germanizan opaten se tkalo jmen obc, ulic a nmst. Starostov obc byli povinni sepsat seznam pojmenovn ulic, nmst aj. (tzv. seznam A) a seznam pejmenovn nevhodnch ulic, nmst tj. takovch, kter mly vztah k revoluci, legim nebo byly pojmenovny po eskch politickch emigrantech, po idech, po Wilsonovi, E. Beneovi aj. (seznam B). Pro pejmenovn bylo mono ut nzvy z dob Rakousko-Uherska (krom tch, kter se tkaly Frantika Josefa I. a Ferdinanda dEste). Ve mlo bt oznaeno dvojjazyn. Tato vyhlka se tkala pevn jen Beneova, nebo vtina obc nemla dn jmna ulic ani nmst. K pozdjm kolm starosty obce patilo tak zjiovn ubytovacch monost pro nmeck vojky podle vnosu skho protektora pro echy a Moravu ze 31. 3. 1941 . I-W-7222. Dvodem bylo zabezpeen dnho pechodnho ubytovn pro pslunky skonmeck brann moci na pochodech, cviench aj. Nazen zaslaly okresn ady pslunm obecnm adm. Starostov s pomoc etnickch stanic, poppad inovnk Nrodnho souruenstv, mli zjistit monosti ubytovn Nmc, zapsat je do tiskopis i s nrtky a pedloit je nejpozdji do 20. 4. 1941. Objekty jako koly, gare ..., kter umoovaly uzaven, hromadn ubytovn pro jednotky pchoty, jezdectva, dlostelectva aj. mli uvst jednotliv bez uveden, zda jsou zazen nebo przdn. Povinnost starost bylo do zatku ledna kadho kalendnho roku (pi zven nebo snen o 20 %) oznmit veker zmny. V Tnci bylo mon normln ubytovat v lt 3 dstojnky a 200 poddstojnk (bez kon), v zim 5 dstojnk, 200 poddstojnk (8 kon), nouzov po cel rok 3 dstojnky a 275 poddstojnk (26 kon). Zmna nastala hned nsledujc rok. V dsledku vzrstu osazenstva Zbrojovky a zabrn byt pesdlovac komis ministerstva vnitra se snily ubytovac monosti o 20 %. V Tnci tak bylo mon ubytovat normlnm ubytovnm pouze v lt 8 kon, 200 vojk a poddstojnk, nouzovm opt pouze v lt 26 kon, 275 vojk a poddstojnk. V r. 1945 u nebylo v Tnci dn ubytovac msto. Dvodem bylo rozdlen obce na dv sti. Vechna zstala na zabranm zem (na levm behu). Veejn zamstnanci museli podle dekretu sttnho prezidenta z 8. 3. 1940 . 80 Sb. vykonat nov slib do 10. 5. 1940. Pokud by tak neuinili, byli by zbaveni funkce, adu nebo sluby. 4. 5. 1940 jej proto mezi 18.19. hodinou psemn sloilo 12 inovnk obecn sprvy na Obecnm ad v Tnci. Starostou Tnce byl a do 27. 5. 1941 V. Oliverius. Ten den byl nahrazen bvalm obchodnm editelem Zbrojovky v Tnci V. Tombem (z 15 lstk jich 12 obsa-
161
Tnec nad Szavou
hovalo jeho jmno, pouze 3 zstaly przdn). Svm vlivem se o to tden ped svou smrt nepochybn postaral Ing. Janeek. V. Tombo vykonval ad starosty do 24. 5. 1944, kdy byl vnosem Ok v Beneov zprotn funkce. Na jeho msto byl naas dosazen dic uitel a kronik A. Vendr. Tho dne okresn hejtman v Beneov tak rozpustil obecn radu. Msto n mla bt vytvoena ptilenn sprvn komise. Kandidty navrhla mstn etnick stanice. S jejm nvrhem jmenovat A. Vendra, L. Bohka, B. pka, J. Zoulu a J. Pleka ale okresn ad nesouhlasil. Pedsedou sprvn komise byl proto zvolen B. pek, mstopedsedou L. Bohek, A. Vendr byl nahrazen Johannem Sedlkem. V takovm sloen zaala komise pracovat 19. 7. 1944. lenov komise museli vlastnorun podepsat slib, e budou zachovvat zkony protektortu a vykonvat svdomit sv povinnosti.
Sociln a hospodsk situace

Naruenou nrodn jednotu se lid snaili dvat najevo rznmi druhy innosti. Nejastjmi akcemi byly demonstrace a masov shromdn (nap. 6. 5. 1939 pi pevozu ostatk K. H. Mchy nebo 14. 5. t. r. pi oslavch Dne matek aj.). Nmci proto radji zruili jako svtek 28. 10. 1939 vldnm nazenm z 18. 9. 1939. Nmci byli dobe informovni o rznch letcch, kter se objevily na celm zem protektortu. Ty mly vybzet lidi, aby nekupovali v tento den noviny, nenavtvovali obchody, nejezdili tramvajemi, nenastupovali do prce, e si maj navlci ern psky aj. Starostov mli proto zavst preventivn opaten a povit osoby, kter by odvracely lidi od nepstojnost. Byl vytvoen zvltn etnick sbor o 15 much v ele s vrchnm strmistrem K. Fraem z Netvoic, jeho lenov byli vyzbrojeni pukou, bodkem, avl, obukem, dvma sumkami a deseti nboji. Sbor byl ubytovn ve vldnch vojenskch kasrnch v Beneov. Na vech oddlench etnictva byla vyhlena pohotovost, etnci nemli konat dn obvykl obchzky s vjimkou tkch delikt a objdn dleitch komunikac. Na rozdl od jinch mst (nap. v Praze dolo ke srkm ech s Nmci), probhl tento den na Beneovsku v klidu. Podobn byla situace, tak dky stle ostejm represivnm opatenm, i v pozdjch vlench letech. Nap. v roce 1941 hlsila etnick stanice Ostedek, e si obyvatelstvo ani nevzpomnlo, e 28. jen ve skutenosti je. Podobnou zprvu o neporuenm podku, dnm pokusu by jen o zneklidnn obyvatel hlsila i etnick stanice v Tnci. Tak 7. 3. 1940, na kter pipadlo 90. vro narozen T. G. Masaryka, ml bt povaovn za normln pracovn den. Nebyly povoleny dn oslavy, dn kladen vnc, shlukovn a zdoben budov. Ml bt sledovn nstup dlnk do prce, dochzka dt do koly aj. Z tohoto dvodu byla zavedena intenzivn hldkov sluba.
162
Nesml se slavit ani 1. kvten. 1. 5. 1939 bylo povoleno pouze slavnostn shromdn uspodan vborem Nrodnho souruenstv v budov poslaneck snmovny. Oslavy 1. 5. 1940 byly zakzny, pestoe se jednalo o den pracovnho klidu. Bedliv sledovan byly i povinn oslavy 15. bezna. Opt byla sledovna nlada v jednotlivch podnicch i na ulicch. Nesmly se objevit dn trikolory, dn pedstaven se zbavnm programem. Cenzoi mli bt, ostatn jako vdy, daleko psnj. Kvli zatemnn nesmlo dojt k obvyklmu plen oh 6.7. 7. 1940. Samotn oslavy mistra Jana Husa byly povoleny, jen pokud mly kulturn nebo nboensk rz. Veker proslovy nebo deklamace byly zakzny. O tom, jak byla situace za vlky v jednotlivch regionech, informovaly i situan zprvy okresnch ad a okresnch etnickch velitelstv. Veker situan zprvy se shoduj v tom, e na beneovskm okrese zmizela nezamstnanost. Naopak si dokonce stuj na nedostatek pracovnch sil v zemdlstv a ve stavebnictv. Faktem je, e dolo k vraznmu omezen nezamstnanosti. Jednak to bylo zpsobeno nborem dlnk na prce do Nmecka, jednak velkou potebou zbrojnho prmyslu. Nejenom dky tomuto jevu, ale i dky zven mezd dlnk koncem roku 1939 a zaveden veobecn podpory v nezamstnanosti dochzelo jen velmi vjimen v zvodech k sabotm. V pozdjch letech se situace rapidn mn. Nejene byl neustl nedostatek uhl, ale obyvatelstvo trplo i nedostatkem tuk, vepovho masa, mlka, brambor, zeleniny. Hospodsk zvata nemla dostatek pce, a proto se krmilo slmou aj. Kuci museli omezit svou nruivost, nebo kvli nedostatku tabku byla stanovena tdenn dvka cigaret (40, pozdji 45 cigaret tdn pozn. autora). Mzdy sice vzrostly, ale zrove se nemrn zvily ceny zkladnch potravin. Rychlm tempem se rozvjel ern obchod. Obchodnci mli neustle tendence zdraovat nad povolen limit. Nap. v roce 1939 bylo prokzno pedraovn ve 223 ppadech, nejvy finann pokuta 1 0005 000 K byla uloena v 19 ppadech. Velkm zatenm pro Beneovsko byla povinnost obc dodat dostaten poet dobytka pro zsobovn Prahy. Kad rolnk postien touto povinnost obdrel vmr s dajem o kusech dobytka, dnem a hodinou, kdy je m odevzdat. Jednm ze sbrnch mst byl i Tnec nad Szavou. Pokud nkdo nesplnil tuto povinnost, hrozil mu trest 50 000 K pokuty, nebo 6 msc vzen. Nedostatek zemdlc se nejmarkantnji projevil zvlt pi nch, kter tak konily asto podprmrnm vsledkem. ady to eily poskytovnm dovolen dlnkm v tovrnch. Ti mli bt vyzvni, aby pi nch pomohli. Pes jejich nedostatek mly obecn ady zajistit do 8. 12. 1944 mue (ronk narozen 1921, 1922, 1923) zamstnan v zemdlstv, kte budou adem prce pibrni k zkopovm pracm v blzkosti protektortnch hranic. S sebou si mli pinst pracovn odv, pr pracovnch bot (i pes jejich naprost nedostatek), vlnnou
163
Tnec nad Szavou
pikrvku, myc poteby a jdlo na 23 dny. Tto akce se celkem zastnilo 25 tneckch mu. Pro zimn obdob byl charakteristick nedostatek uhl, co velkou mrou ohroovalo koly a ivnosti. asto se vyskytovaly omrzliny. Obyvatel byli vyzvni k etrnosti a nepetpn mstnost, ne nastane vyloen studen poas. sporn opaten se tkala t edn doby v zimnch mscch (listopadnor). Nedostatek uhl vedl k zkazu topen v obdob od 11. z do 13. jna. Pes vechny tyto problmy byla celkov nlada obyvatelstva oznaena za klidnou. Toto se opakuje, a na mal vjimky (nepokoje vyvolan zprvami o pipravovanch sthovacch akcch na Neveklovsku), ve vech situanch zprvch. Je pravdou, e nlada obyvatelstva byla do znan mry ovlivnna vlenmi udlostmi. Po nmeckch spch v roce 1940 (dobyt Dnska, Norska, Francie) se vraznou mrou omezily demonstrace na zem protektortu. Naopak po 22. 6. 1941 (tok na SSSR) se poet sabot zvil. Loajalitu k i a novmu uspodn Evropy mli dt najevo obyvatel ve sbrkch na rzn ely. Ve dnech 17. a 24. 11. 1940 podalo Nrodn souruenstv sbrku na Nrodn pomoc pro rok 1940 - 1941. Akce vynesla 4 701 K. Podle kronike mla v Tnci klidn prbh. Obyvatelstvo pispvalo podle svch monost. Slun dopadla i sbrka na nmeck erven k, kter vynesla 9 000 K. Velmi tragicky ale dopadla na zem Beneovska sbrka kov organizovan jako drek k narozeninm Vdce. Probhla ve dvou fzch (prvn do 20. 4. 1940, druh do 18. 8. 1940). Zatmco prvn fze vynesla alespo 1 878,7 kg, druh nevynesla takka nic. Vtina obc toti hlsila, e veker kovy u odevzdala v prvn fzi. Velmi neslavn dopadla i sbrka sociln pomoci organizovan sborem tneckch uitel (pouh ti dary). Podobn vyznla i okresem organizovan sbrka zimnch poteb pro skonmeckou brannou moc ve dnech 11.- 13. 1. 1942, kter byla hodnocena jako neuspokojiv, nebo vtina z darovanch vc mla velmi patnou kvalitu, a to i pes oznmen, e se podle mnostv bude urovat loajalita obc. Po celou vlku byl v Tnci schvalovn schodkov rozpoet. Nejvt schodek si pedstavitel msta odhlasovali v roce 1942 (92 860 K), nejmen pak v roce 1944 (15 439 K), to u ale byl schodek pouze pro prav beh Szavy. Bohuel velc poplatnci zstali pevn na levm behu, a tak zaplacen schodku vyadovalo 125% pirku k dani inovn a 300% k danm ostatnm (pro srovnn v r. 1942 na hradu schodku staila 45% pirka k dani inovn a 260% k danm ostatnm). V roce 1941 mla schodek sten uhradit obecn dvka z karet, kter mla vynst okolo 2 000 K. V prosinci 1940 si obecn zastupitel prohldli pozemek, na kterm ml bt postaven obecn dm pro chud. V dubnu 1941 byla zvolena komise, kter mla pipravit ve pro vypsn soute na stavbu obecnho domu. Pro chud se ml vyut i posmrtn dar Ing. Janeka 50 000 K (po srce poplatk 48 500 K). Tento obnos byl uloen na bn et obce a kadoron z nj byly vyplceny chudm podpory.
164
Problmem se v r. 1940 stala vstavba nov kantny. V dosti o jej povolen byly jako jedny z dvod uvedeny stnosti svobodnch a pechodn ubytovanch, kte jej neexistenci uvdli jako hlavn dvod svho odchodu. ivnostensk inspektort v Praze povolen koncese k provozovn vydal jen pod podmnkou, e bude provozovna pouze v pracovnch dnech a v pracovnch pestvkch. Nejmn pl hodiny ped koncem pracovn doby mla bt uzavena. Bhem vplat mla bt zavena pl hodiny ped a dv hodiny po vplat. Proti tmto podmnkm se Ing. F. Janeek odvolal. Uzaven kantny pl hodiny ped koncem pracovn doby znemon dlnkm veeet. Proto prosil o jej neomezen uvn. V odpovdi na Janekovo odvoln povolil Zemsk ad v Praze provoz kantny i v nedli a o svtcch (tj. ve dnech, jak bylo uvedeno, kdy se nepracuje), ale pouze pro vydvn pokrm a npoj tikrt denn (7,008,00, 12,0013,00 a 18,00 19,00). V pracovnch dnech byla kantna otevena vdy jednu hodinu ped pracovn dobou (sndan), o hlavn pestvce (12,0013,00) a jednu hodinu ped vee. V den vplaty ml bt provoz stejn jako v nedli a o svtcch. Rozhodn se ale zemsk ad ohradil proti poadavku neomezenho provozu. To by toti podle nj odporovalo blahodrnmu elu kantn, co je poskytovn dnch jdel a npoj, ani by byla dlnkm dna pleitost k nemrnm vydnm. Do problmu vstoupila i Obchodn a ivnostensk komora esk Budjovice, kter se oste postavila proti provozovn nov kantny ve Zbrojovce. Zdvodovala to tm, e u v Tnci jsou tyi ivnosti odkzan na dlnky tj. hotel (p. 2, vlastnkem Sprva pivovaru Beneov), hostinec F. Korbela (p. 3), hostinec J. Hemana (p. 16) a hostinec M. ikov (p. 96). I kdy byly hostince kvalitn (vyjma hostince M. ikov, kter pr byl primitivn a nevhodn), nemohly bohuel stait poptvce. Vedle toho se objevily i stnosti dlnk na patn polvky a neustle stejn jdelnek. V samotn Zbrojovce Ing. F. Janeka stoupl za vlky provoz. Veden tovrny pelo do nmeckch rukou. Bezpenostnm editelem byl nmeck dstojnk R. Wahala. editelem tovrny byl Ing. V. Oliverius, mstoeditelem Ing. J. Ddek. Pracovnci ve Zbrojovce museli tvrd pracovat. Pracovalo se 24 hodin denn na ti smny. Nkte dlnci odpracovali 72 i vce hodin tdn. Hlavn pracovn doba byla od 6,15 do 17 hod. s desetiminutovou pracovn pestvkou (9,009,10) a hodinovou poledn pestvkou (12,0013,00). Za svou prci ale dostvali slun plat a nkdy i odmny v podob cigaret, rekreanch pobyt nebo Heydrichovch balk (cukr, re, kva, aj, datle, fky aj.). est zamstnanc obdrelo dokonce Svatovclavskou orlici. Veden tovrny mlo vliv i na rozdlovn byt. Od 1. 4. 1943 byla v Peceradech zavedena ubytovac kancel. O tom, jak dleit bylo pracovat ve Zbrojovce, svdil vnos zemskho adu z 16. 9. 1942. Obyvatel obc Tnec, Brodce, Zboen Kostelec a Pecerady, kte nemli pracovn pomr a ani nepichzeli v vahu pro pracovn pomr se zbrojov-
165
Tnec nad Szavou
kou, se z nich museli vysthovat (nap. Frantiek Kabt). Nhradn byty dostvali ve vzdlenjch oblastech. Za vlky prosperovali v Tnci zejmna ti ivnostnci, kte byli potebn pro vlku (nap. devozpracujc ivnosti). K rozvoji ivnost pispl jednak pliv obyvatel do Janekovy tovrny, jednak pchod vysthovalc z Neveklovska. Vydlvali i hostint, nebo mli kvli ptomnosti nmeckho vojska zarueno dostaten mnostv piva a dky rozvoji Zbrojovky i dostaten mnostv konzument. Sloen ivnostnk v Tnci doznalo bhem vlky velmi mlo zmn. Ubyli jen dva ivnostnci idovsk nrodnosti J. Friman a E. Herz (srv. ne), kte byli deportovni i s rodinami do koncentranho tbora, odkud se u nevrtili. Pibyli dva drogista F. Koukl (vysthovn z Netvoic) a zubotechnik E. Vanek (vysthovn ze Sedlan). Bhem vlky vrazn vzrostla populace v Tnci. Jednm z dvod byl strach en z totlnho nasazen v Nmecku. Radji se proto stvaly matkami. Thotn eny a ty, kter se staraly o nedospl dti, nesmly bt toti pracovn nasazeny. V letech 19401944 se tak v Tnci narodilo rekordnch 48 dt (pro srovnn v roce 1943 16 dt, v roce 1944 11 dt, ale nap. v roce 1940 pouhch 6 dt). Dalm a markantnjm dvodem bylo lkadlo pracovnch pleitost ve Zbrojovce Ing. F. Janeek. Poslednm dvodem vzrstu potu obyvatel bylo vysthovn Neveklovska. Pi stn lidu v roce 1940 ml Tnec 604 obyvatele (Pecerady 1 129 obyvatel). Podle organizanho plnu porn obrany z kvtna 1943 ml Tnec 1 200 obyvatel ve 200 domech. Tomuto slu se bl i nedatovan soupis obyvatel (nejsp vypracovn po r. 1943), kter uvdl pro lev beh 743 obyvatele ve 115 domech, pro prav beh 677 obyvatel v 85 domech. Sprvnost tchto sel potvrzuje vsledek stn dom a byt z roku 1946. V Tnci bylo napotno 1 059 obyvatel. Paradoxn rozvoj za protektortu nasmroval Tnec tam, kde je te, tj. mezi nejznmj a nejdleitj msta regionu.
Stupovn teroru
V z 1941 se zastupujcm protektorem stal Reinhard Heydrich a vyhlsil civiln stann prvo (28. 9. 194129. 11. 1941). To se ale nevztahovalo na obce oberlandrtu Tbor, co mj. svd o klidnm ivot ve zdejm kraji. Na teror reagovali lenov zahraninho odboje odvetnou akc. 27. 5. 1942 provedli lenov skupiny Anthropoid Jan Kubi a Jozef Gabk spn atentt na Heydricha. Zpsobili mu smrteln zrann, kterm zastupujc protektor 4. 6. 1942 podlehl. Na vech protektortnch a veejnch budovch byly vyveny protektortn a sk vlajky na pl erd. Vichni protektortn policist museli od 7. 6. (tj. ode dne vystaven Heydrichovch ostatk) do 14. 6. 1942 nosit smutek na levm ruk-
166
v. V den pohbu 9. 6. 1942 byl vydn zkaz jakkoliv zbavy. Zkaz se netkal pedstaven nmeckch divadel a hudebnch pedstaven vnho obsahu. Atentt vyvolal vlnu jet vtho teroru. 28. 5. 1942 byl vyhlen civiln vjimen stav (zruen ke 3. 7. 1942). Policejn zavrac hodina byla stanovena na 22,00 hod., veker esk shromdn, sportovn podniky a divadeln hry byly zakzny. Vnosem ministerstva vnitra ze 4. 6. 1942 byly povoleny kolotoe, loutkov divadla, zbavn parky, jazykov, tanen a hospodysk kurzy, vstavy krlk, drbee i schze zahrdk a chovatel drobnho zvectva, pokud byly nahleny alespo 24 hodin pedem. Naopak zakzny byly zkouky divadelnch tles a uovsk besdky. Ohroeni byli vichni, kte byli njakm zpsobem do atenttu zapleteni. 1. 6. 1942 dolo v prostorech Netvoice, Jablonn k rozshlmu ptrn po pachatelch atenttu na Heydricha. Ptrn dilo okresn etnick velitelstv v Beneov. Prohldnuto bylo 200 chat a kontrolovno 88 osob bez sebemenho kladnho vsledku. I na Beneovsku se vyskytli pomahai atenttu. Jednm z nich byl Dr. Lyka, kter poskytl oeten Janu Kubiovi. Podailo se mu uniknout prvn vln zatkn. 14. 7. 1942 se pokusil uprchnout i s manelkou z Prahy. Manelka byla ale dopadena na dnenm Hlavnm (Wilsonov) ndra. Lyka se ukryl v Oubnicch u truhle Ludvka Vaka. Msto mu pomohl najt jeho ptel dc uitel Frantiek Kotrba. Ten byl ale gestapem donucen vyzradit jeho kryt. Jako volavka se musel vydat do domu truhle Vaka. Zde nejsp Lyku informoval o jejich bezvchodn situaci. Ve sklep pak oba spchali sebevradu. Heydrichida se dotkla i jinch. Zatkalo se nap. i v Bystici nebo ve Voticch. Ve dnech 26.27. 6. 1942 bylo zateno 9 obyvatel Beneova (pevn sokolt inovnci). Osm z nich bylo v kasrnch nmeck policie v Tboe popraveno. I obyvatel Tnce sledovali s naptm tyto udlosti. Lid mli strach z vojenskch prohldek, ke kterm dolo nap. ve Vclavicch nebo Krhanicch. Radji plili ve, co jen trochu zavnlo problmem. V Tnci nebyly kupodivu prohldky nakonec nazeny. To ale samozejm nikdo netuil, a tak si tnet uili strachu dost a dost.
een idovsk otzky

Velkm problmem se za protektortu stalo een idovsk otzky. Prvn soubor protiidovskch opaten vyel u 17. 3. 1939, kde byl mj. idm zakzn vkon lkask praxe ve veejnch zdravotnickch organizacch i zastavena prvnick praxe. etnick stanice mly za kol podit seznamy idovskho obyvatelstva s uvedenm jejich jmna, data narozen, zamstnn a bydlit. id byli povinni ode-
167
Tnec nad Szavou
vzdat zbrojn pas do 15. 7. 1939. 5. 8. 1939 vyla opaten pro styk idovskho obyvatelstva s ostatnmi. Podle nich byly urit veejn mstnosti jako hostince, restaurace, trny aj. nepstupny idm, nebo v nich byla vyhrazena zvltn zeteln oznaen msta pro idy, aby neidovt obyvatel nebyli nuceni pobvat ve stejnch mstnostech. idovsk obchody musely bt jasn oznaeny ervenou barvou na lutm podklad. Oznaeny nemusely bt podniky, ve kterch byli ustanoveni t protektortn sprvci, nebo ty, kter byly pevedeny do neidovskch rukou. id mli zakzno chodit na koupalit a na plovrny. Ve veejnch lznch dolo k prav hodin, aby nemohlo dojt ke spolenmu koupn. Podle dalch opatench styku s idovskm obyvatelstvem ze 20. 8. 1940 se mly podniky pro smen obyvatelstvo rozhodnout, zda budou idovsk nebo ist rijsk. id byli vyloueni z veejnho ivota (zvlt spolkovho), do spoitelny mohli pouze mezi 11.12. hodinou, nesmli vychzet po 20. hodin z domu a byli t vyazeni z civiln protileteck obrany (dle jen CPO) a tvoili svou vlastn CPO. id nesmli navtvovat sportovn podniky. Povinnost poadatel bylo vyvsit npisy Juden unzugnglich (idm nepstupno). Jakmile se v tisku objevila informace propagujc njak pipravovan sportovn podnik, mlo i zde bt upozornn na zkaz. Vnos ministerstva vnitra z 21. 8. 1941 idm zakazoval nvtvu veejnch knihoven. id byli vyuvni na odstraovn protinmeckch npis a odklzen snhu z veejnho prostranstv. Vznikly tzv. idovsk pracovn kolony dv v Beneov, po jedn v Tnci, Netvoicch, Bystici, eranech a Neveklov. Tneck
Krmek idovskho obchodnka Josefa Frimana v r. 1929, vpravo obchod drustva Vela a rozestavn budova kampeliky (sbrka rodiny Svobodovy)
168
mla celkem est len: J. Herz (velitel), R., . a K. Frischmannovi, F. Neumann a K. Friman. V Tnci ilo celkov osm oban idovsk nrodnosti, v blzkm okol pak 22 id. Nejpoetnj byla sedmilenn rodina Frimanova z Pecerad. Pro srovnn v Beneov bylo evidovno 227, v Neveklov 46 idovskch obyvatel. Prvn idovsk transport s idy z protektortu odjel do ghetta v Lodi 16. 10. 1941. Tnet id byli soustedni ve mln nebo v hospod u Korbel. 1. 9. 1942 jako vtina id na okrese Beneov byli zateni a odvezeni do koncentranho tbora Osvtim, odkud se nikdo z nich nevrtil.
Civiln protileteck obrana (CPO)

Soust kadodenn reality mstskho ivota se staly sluby v CPO. Zatemovn se stalo zatkvac zkoukou psychick odolnosti oban protektortu. Mstn CPO vznikla u 8. dubna 1938. Jejm prvnm velitelem byl jmenovn A. Vendr. Za okupace ml bt velitelem vdy starosta obce. V Tnci to neplatilo. Starosta V. Oliverius byl na svou osobn dost tto funkce zbaven (za nj A. Vendr). Starosta V. Tombo tuto funkci dokonce odmtl, proto byl msto nj jmenovn E. Dvok. Na vybaven sloek CPO (gumov obleky, nezbytn odznaky, telefonn veden aj.) pispvala obec. Jako poplan zazen slouily zpotku devn hranoly, k nim byla pipevnna 60 cm kolejnice. Od 21. 2. 1944 se pro hlen leteckho poplachu pouvala tovrn sirna. Ti krtk zahoukn po 15 vteinch (po dobu jedn minuty) znamenala veejnou vstrahu. Stl neperuovan houkn po dobu jedn minuty leteck poplach, nepetrit houkn po dobu jedn minuty pak konec poplachu nebo veejn vstrahy. Pi vyhlen poplachu mli lid neprodlen vyklidit ulice a vydat se do prody nebo na vykzan msta (kryty ve sklepch dom nebo v tovrn Ing. Janeka, v mstech jako Taranka, Soudovka nebo Hlinka byly zzeny pkopy, 2 veejn kryty v hotelu a hlavn ve kole). Podle kronike ale stejn zstvala vtina lid doma. Veden CPO sdlilo v kanceli Obecnho adu v Tnci. CPO se skldalo ze sanitrnho oddlen skupina pro prav beh (4 mui v ele MUDr. Merkl), skupina pro lev beh (4 mui, v ele A. Vkov), asananho sboru (8 mu, v ele V. Netrefa), technick skupiny - skupina pro prav beh (F. Dzhal), skupina pro lev beh (B. Ko), hasiskho sboru (15 mu, v ele A. pek) a 42 domovn drustva. Pi ppadnm hlen leteckho toku byli dopravou hasisk motorov stkaky svmi dopravnmi prostedky poveni J. Zoula a F. Korbel. V pokynech k CPO byly oban upozornni na nutnost stlho a dokonalho zatemnn. Na pdch nesmlo bt nic, co by mohlo vyvolat por, chodci nesmli pouvat barevn svtla (hlavn modr).
169
Tnec nad Szavou
Nmci dsledn vyadovali zatemnn, provdli zosten kontroly. Pestupky eil nmeck soud. Ostatn nen se emu divit vzhledem k dleitm tovrnm objektm v Tnci. Na kontroly zatemnn vzpomn pan Reitingerov takto: Nmci chodili kolem hotelu. Mj mu poslouchal Londn a nikdo si neviml, e je patn zatemnno. Najednou jsme slyeli okovan boty, vojk u lezl do dve. Mj mu ale stail natst rdio vypnout. Vojk ns jen upozornil na patn zatemnn a odeel. Za zatemnn uritch obvod byli odpovdni jejich jmenovan vedouc (nap. uitel Z. Mller, krej V. Povoln, holi S. Prochzka). Dle mli mt pi ruce dostaten mnostv psku, run protileteckou stkaku, mt v podku protileteck nad (motyky, krumpe, sekery aj.). Mli tak provdt cvien na tma, jak si ponat pi nletu, pi znekodovn fosforov bomby apod. O odstrann ppadnch kod vzniklch pi leteckm toku se mli postarat vedouc CPO. Proto k jejich kolm patilo zizovn shromadi (objekty lidem dobe znm), umsovn osob bez pste (v tulcch mlo bt dostaten mnostv vk, idl a zchod), zchrana movitho majetku a jeho schova, stravovn postiench osob, vcn vybavovn pokozench, plynul zsobovn pedmty denn poteby, oetovn zrannch a pohbvn obt, pe o zvata, pipraven dopravnch prostedk a odstraovn kod zpsobench pumami. Na podek dohlely hldky CPO. Podle nazen z 9. 7. 1941 mly prochzet vytenou trasu dvakrt v tdnu a vdy jednu nedli v msci (1. hldka 2022 hod., 2. hldka 2224 hod.). Oban hldky vtinou peliv dodrovali, 12. 1. 1941 oznmil velitel CPO, e v Tnci je zcela uspokojujc innost vech sloek. Sluby byly vedeny denn, nebyl vynechn ani jedin den. Dle bylo vytvoeno mustvo stl pohotovosti (12 len), kter muselo bt do deseti minut na svm stanovenm mst u obecnho adu, kde dostali pslun pokyny a tzv. nelkomanda (3 lenov). Po ppadnm toku se mlo obyvatelstvo shromdit v kanceli obecnho adu nebo v etnick stanici. Ti, kte by pili v dsledku leteckho toku o pste, mli bt nouzov ubytovni ve kole, hotelu nebo v obou hostincch. V kadm tulku mla bt zzena mstnost pro umstn adovny. V Tnci mohla bt adovna pouze ve kole (p. 23), nikde jinde nebyl dostatek msta. Sem ml bt dosazen dvryhodn oban nebo zpsobil ednk. K jeho kolm patilo vyplovn seznam pijatch, udrovn klidu, podku a istoty, vasn psun potravy malm dtem, pe o star a nemocn, rozdlen ubytovanch osob do stravoven, pomoc pi ptrn po rodinnch psluncch aj. Bezpsten mli bt pozdji umstni do trvalch pbytk, tj. do przdnch byt nebo mstnost, kter by ly jako byt pout (obchody aj.), vtch byt, kter by nevyadovaly vt pravy (nap. muzea) nebo do budov, kter jako byty mohou slouit (dlny, skladit aj.). Tovrna Ing. Janeka mla sv vlastn pravidla zvodn protileteck obrany (dle t ZPO). ZPO mla 124 leny, z nich 53 patilo do pohotovostnho oddlu.
170
Ti museli nastoupit vdy, zbytek tovrna a do odvoln uvolnila pro sluby CPO. V ppad leteckho nletu na Jawu mla etnick stanice co nejrychleji uvdomit Oberlandrt v Tboe a okresn ad v Beneov. leny CPO nebyli vichni obyvatel Tnce. Krom ji zmnnch len pohotovostnch oddl ZPO v Jaw, staninch zamstnanc (v eleznin porn obran) byli ze slueb CPO podle rozhodnut velitele podkov policie pi adu skho protektora ze dne 12. 3. 1940 a vnosu ministerstva vnitra z 19. 3. t. r. vyjmuti i zamstnanci poty (PPO). Bhem vlky v Tnci nedolo ani k jedinmu nletu, leteck poplach sice byl nkolikrt vyhlen, ale po pr hodinch zase odvoln.
Vysthovn levho behu Szavy

Od 1. 4. 1943 ztratil Tnec oficiln pouze lev beh eky Szavy (vyhlka o vysthovn byla vydna ji v dubnu 1942). Pozemky byly vyvlastnny podle 1 zkona o vyvlastnn ve prospch nmeck e. Nmci to zdvodovali zkonem z 29. 3. 1935 Sb. 63 a 2. nazenm skho protektora z 23. 7. 1943. K odkodnn postiench mlo dojt na zklad smrho jednn. Ne k nmu dolo, mohli bval vlastnci domy jet pouvat (tj. i platit dan). Museli ale zachovat souasn stav nemovitost, pop. mli provst na sv nklady nutn opravy (netkalo se ivnostnk a obchodnk). Tnec tedy nebyl vysthovn cel, pouze jeho st na levm behu Szavy. Ale ani odtud se nemuseli vysthovat ivnostnci a dlnci z Jawy. Obas se sice petsala otzka vysthovn dchodc, ale nen znm jedin ppad, e by k tomu dolo. Lev beh Szavy se stal majetkem e. Tj. lid, kte ili na jeho zem, platili njemn SS Standartverwaltungu v Beneov. Ten od dubna 1943 do 31. 3. 1945 vybral na njemnm 591 859 K. Plnou moc pro nakldn s byty ml bezpenostn editel zbrojovky Rudolf Wahalla. Na tuto situaci vzpomn i pan Reitingerov: My jsme n dm lec na levm behu museli prodat, dostali jsme za nj kolem 110 000 K. Vysthovat jsme se ale nemuseli. Mj mu byl uitelem na zdej kole. Bydleli jsme zde dl a platili njem zbrojovce. Tnec tak byl rozdlen na dv sti (dva obecn ady). Do zabranho zem patila oblast od kapliky, Kozlovice, oblast chovick lvky a podluskho mostu. Masarykv most byl uzaven zvorou. Vichni prochzejc museli mt prkaz (tzv. Ausweis). Netnet tudy nesmli bt proputni, pouze na zvltn, elov vystavenou prkazku. Tu museli po ukonen nvtvy vdy odevzdat bu Obecnmu adu v Tnci nebo pslunmu SShofu. Kdo pekroil nepovolen hranice byl vyetovn a platil pokutu. Pro ty, kte chtli navtvit sv pbuzn na zabranm zem, Nmci vydvali plny ostr stelby. etnick stanice, kter sdlila u kampeliky (p. 121), musela bt pemstna na prav beh do domu pana Fialy
171
Tnec nad Szavou
Vyhlka pro vysthovan z zem cviit zbran SS z 26. 5. 1942 (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
(p. 158). V mst jejho bvalho psobit byla zzena kancel vldnho komisae zabranho zem (vedl ji L. Pazdera). Podobn dopadl i obecn ad. I ten bylo nutn podle nazen pesdlovac kancele v eranech z 23. 6. 1944 pemstit na prav beh. Protoe obec nemla dnou monost, kam ad pemstit, prosila 26. 6. 1944 o pidlen potebn mstnosti. Bylo j vyhovno a ad pesdlil na prav beh do domu pana Dudka (p. 68).
172
Od dubna 1944 byla uzavena eleznin tra Jlov - Davle. Nmci to zdvodovali tm, e probhala podl zabranho zem. Ve skutenosti tam byly narychlo zzeny dlny firmy Avie Letany. Vyrbly se zde soustky raket V-1 a V-2. V tunelech pr bylo zamstnno kolem 1 200 lid. editelem tovrny byl Ing. Fischer. Tnec tak ztratil nejkrat spojen s Prahou. Lid mohli jezdit do Prahy pouze pes erany. 16. 4. 1943 Tnec zdsila udlost, o kter se zatm jen dotali z novin, pop. slchali od znmch i ptel z jinch kout vlasti. Za plotem na zk pince mezi Korbelovou restaurac a budovou Dolejova mlna byla objevena mrtvola mstnho male pokoj a lakrnka pana Jaroslava Vodrky. Ten den si pan Vodrka, otec malho syna, nesl od pbuznch z Chrstu trochu mouky. Kdy pr uvidl nmeck etnky, ve strachu, e u nho najdou mouku, uhnul za mostem. Po pince zamil ke Korbelm (dajn chtl pedstrat, e jde na pivo pozn. autora). etnci jej ale sledovali a zali a do restaurace. J. Vodrka se vylekal a snail se uniknout oknem na cestu mezi Korbelovmi a Dolejovmi. Zde byl tak zastelen. Kronik tuto udlost popisuje takto: Kdy uvidl pichzeti nmeck etnky, sebhl po nspu u mostu a hledl se jim vyhnouti. Ti vak ho pronsledovali a na uvedenm mst dolo ke katastrof. Podle kronike byl ale zastelen zepedu do hrudnku, kdy se pokouel pelzt ohradu u mlna, aby unikl. etnk, kter jej zastelil byl brzy peloen do Sedlan. Podle E. Reitingerov zemel zbyten. Ml malho syna, stann prvo u skonilo. Trest smrti mu nehrozil.
Kulturn ivot
Kultura, z pohledu Nmc, byla onmi hrami, kter spolu s chlebem ji zmnn Heydrichovy balky, mly udret klid na prci na vlench zakzkch mezi obyejnmi lidmi. Na stran druh se ada umlc a inteligence snaila a u vbrem, pravou nebo zpsobem proveden rznch kulturnch akc apelovat na nrodn povdom a hrdost. Naproti tomu Nmci mnostvm opaten ve kolstv, literatue, hospodstv, kultue aj. usilovali o germanizaci eskho nroda.
kolstv
Jednou z vrstev, proti kter se obrtila nmeck mainrie, byla inteligence. V z 1939 bylo v protektortu zateno na 8 000 lid, z nich vtinu tvoila inteligence. 17. 11. 1939 dolo k uzaven eskch vysokch kol (pr na ti roky) a okolo 1 200 student bylo poslno do koncentranch tbor. A na pr vjimek (tj. tch, kterm bylo umonno studium na nmeckch vysokch kolch) museli et studenti nastoupit na totln nasazen.
173
Tnec nad Szavou
Na Beneovsku byl zaten profesor gymnzia S. Obdrlek, po takka dvou mscch vzen byl peloen do Litomyle a byl mu snen plat. Profesor V. stek byl nucen odejt a nastoupit jako totln nasazen do tovrny Ing. Janeka, stejn jako profesor A. remer, profesor Panocha byl totln nasazen ve Vlaimi. Profesor J. Korselt si proil pt let ve vzen a jeho rodina se musela vysthovat do Nespek. Profesor Farka (editel gymnzia) byl za odbojovou innost zaten v ervnu 1942 a 2. 7. 1942 popraven v Tboe. Tneck kola zase mj. slouila pro ubytovan nmeckho vojska. Napklad 19. 6. 1941 byla po ttdennm pobytu ve kole odvelena z Tnce nmeck posdka. Dne 20. 12. 1944 bylo vydno nazen, aby se kola do 14 hod. vyprzdnila pro poteby standarty Totenkopf o 276 much. 12. 4. 1945 musela bt opt kola vyprzdnna, jeliko se v n ubytoval pluk Totenkopf z Prosenice. Po osvobozen v n byla ubytovna i Rud armda. Po jejm odchodu byla kola vydezinfikovna a nov vymalovna, aby pak mohla bt 5. 6. 1945 opt slavnostn otevena. ci museli znt nmeckou hymnu, museli zdravit uitele zdvienou rukou. Uitel nesmli nechat ky uvat tuek nebo nsadek s oznaenm made in Czechoslovakia aj.
Divadlo a film
Velmi oblbenou kulturn oblast v Tnci byl u ped vlkou biograf, ostatn jako v celm protektortu (27. 1. 1937 se hrlo prvn pedstaven ve zvukovm biografu pozn. autora). Do kina chodili za vlky lid pozdji, aby nestihli tdenky pln zprv o ohromujcch vtzstv nmeck armdy. Proto tak Nmci vydali nazen, po kterm smli bt opozdilci vputni do kina a po hlavn pestvce. Povinn promtn tdenk bylo mnohdy zkracovno. Proto byly provdny kontroly pod hrozbou ztrty licence. Podobn to bylo i na divadelnch pedstavench, kde lid s potleskem a s nadenm pijmali kad nznak odporu nmectv. Zhy se proto zaal na plaktech objevovat text: Veker hlasit projevy bhem programu jsou edn zakzny. V biografech byl brzy ustanoven dn edn dozor (urovaly jej pslun etnick stanice), provozovatel biograf byli upozornni, e v ppad nepstojnost bude film zastaven, hledit vyklizeno a objekt minimln na osm dn uzaven, v ppad opakovn incident by byl uzaven trvale. Protoe dvali lid i pot svou nespokojenost najevo kalem a oupnm nohou, bylo vydno dal nazen o trestn projev bhem pedstaven. Cenzura film pela od 1. 9. 1939 z ministerstva vnitra na ad skho protektora. Cenzor vydval dvojjazyn cenzurn lstky s uvedenm nzvu filmu, jmna adatele, vrobce, dlky a druhu filmu, kter byl platn pouze s potvrzenm politickho adu prvn instance, jemu musel bt pedloen k nahldnut. Povolen filmu ale mohlo bt kdykoli odvolno. V z 1939 vznikla tzv. filmov zkueb-
174
n komise (Filmprfstelle), kter zkoumala jednotliv filmy. Postupn mizely z kin filmy polsk, francouzsk, anglick, sovtsk i americk. Jen v letech 19391941 bylo z biograf vyazeno na 1 700 film. Nacist si u ped vlkou ovili obrovsk vznam filmu z hlediska jeho psoben na nzory mas. Svch zkuenost vyuvali i v echch, i kdy ne v takovm mtku. Vrazn poklesla produkce eskch film (v r. 1944 pouze 9 film). Pevaovaly zejmna komedie, detektivky a sentimentln ke, kter nemohly ohrozit nacistick systm. Tneck biograf hrl vdy ve stedu, v sobotu a v nedli, pro nmeck vojky z cviit vdy, kdy si o to podali. Sprvcem kina byl Jaroslav Reitinger. Nepatrn lep situace byla v oblasti divadeln tvorby. Nebo divadlo nebylo pod pmm nacistickm dohledem. Pedbnou cenzuru divadelnch her provdl tiskov referent na okresnm ad A. Mdl, kter ale neml pravomoc udlovat povolen her. U profesionlnch stlch a koovnch spolenost provdl cenzuru zemsk ad (u ochotnk ji provdl pslun okresn ad, ale povolen hry mohl vydat zase jen zemsk ad). Na druhou stranu mohly okresn ady hru povolenou zemskm adem pipustit nebo nepipustit vzhledem k mstnm pomrm. Postupn byly vyazovny z repertor divadel hry ruskch, anglickch a francouzskch autor (vetn Shakespeara, Shawa, krom Bizetovy opery Carmen).
Tisk a knihy
Cenzura se pochopiteln nemohla netkat dal dleit oblasti, kter mohla bt nacisty okamit vyuvna k vlastnm propagandistickm clm, tj. tiskovin. Jet za pomnichovsk republiky vydal 12. 1. 1939 tiskov odbor prezidia ministersk rady Souborn pehled pokyn pro tiskovou prohldku, kde byla mj. uvedena povinnost pedkldat vechny kovky a rbusy se sprvnm eenm, mla bt potlaena kritika opaten vldy (reforem, spornch opaten aj.), potlaeny zprvy o obchodnch stycch s Nmci, zprvy o penzionovn idovskch soudc aj. Po 15. 3. 1939 byla vraznou mrou omezena zahranin periodika, nebo podle pkazu prezidia zemskho adu byly z potovn dopravy vyloueny cizozemsk asopisy (netkalo se to maarskch, slovenskch a italskch asopis), mimo asopisy, kter byly adresovny skonmeckm adm a cizm konzultm v Protektortu. Za vlky vychzely seznamy zakzanch knih. Ty nejrozshlej byly z 30. 9. 1942 a 31. 3. 1944. Obsah seznam se rozioval s potem neptel Nmeck e. Hlavnm cenzurnm orgnem bylo kulturn oddlen tiskovho odboru prezidia ministersk rady, kter se zodpovdalo tmu oddlen pi adu skho protektora a spolupracovalo s nm.
175
Tnec nad Szavou
Pedbnou cenzuru provdl opt tiskov refert na okresnm ad. Jeho povinnost bylo odstraovat ve, co njakm zpsobem souviselo s bvalmi sttoprvnmi pomry, veker upomnky na legione nebo esk spchy. Nesmla se objevovat slova jako demokracie, prvo, republika, nejezdilo se u do Londna a Moskvy, ale do Madridu apod. V listopadu 1940 nap. zakzala cenzura vydvn poslednho sla tdenku Podblanick kraj z 26. 10. 1940. Dvodem zkazu byly lnek Jiho Tywoniaka Smutn pole a bse Nvrat od neznmho autora.
Spolkov ivot
ada represivnch opaten se dotkla i spolkovho ivota. Ostatn u koncem druh republiky dolo k jeho vraznmu okletn. Vldnm nazenm z 23. 12. 1938, . 353 Sb. z. a n. o politickch stranch byla rozputna Komunistick strana eskoslovenska (od 28. 12. 1938), a protoe pslunci rozputn strany zrove pozbvali veejnch funkc, byli z mstn a jezdn koln rady v Tnci proputni J. obek z Pecerad a F. Dank ze Zboenho Kostelce. Vmrem ministerstva vnitra z 23. 3. 1939 byl pak rozputn Svaz ptel SSSR. Podle vldnho nazen z 25. 1. 1939 . 9 Sb. z. a n. byly rozputny vechny orgny sted a prodejen Vely, jejich psobnost pela na jedenctilennou komisi vele s panem Ptkem. Dvodem bylo podle vnosu Okresnho adu v Beneov z 8. 2. 1939 sloen vedoucch initel Vely, kter tvoili vznamn pedstavitel KS. Mal prodejny zstaly. V Tnci nad Szavou byl vedoucm prodejny Vela J. Ren, ve Zboenm Kostelci O. ern a v Peceradech pan M. Hamouzov. Ihned po 15. 3. 1939 byla jet vraznj mrou omezena svoboda spolovac a shromaovac. Jakkoliv spolkov akce byly povolovny pouze za pedpokladu, e byly ohleny nejmn 14 dn pedem s uvedenm msta, asu, pesnho programu, dvodu povolen (tj. pro by mla bt povolena), jmna a povoln pedsedy a prohlenm pedsedy, e zaru podek a klid. Podle vldnho nazen . 97 z 31. 3. 1939 bylo povinnost existujcch spolk, kter chtly vykonvat svoji innost, to oznmit do 31. 5. 1939 pslunmu okresnmu adu. Pokud to neuinily, automaticky zanikly k 30. 6. 1939. Vlna znik vyvolan touto registran povinnost se na Beneovsku neprojevila tak markantn jako nap. v Praze, kde se poet spolk snil o polovinu. Krom registran povinnosti nadela vlna pejmenovvn. Podle nazen Zemskho adu v Praze z 29. 12. 1939 bylo spolkm v dsledku stavnch zmn zakzno uvat nzv pipomnajc sttoprvn pomry bval SR. Do 31. 1. 1940 byly proto povinny pedloit okresnm adm opraven nzvy. Poruen tohoto nazen bylo trestno 510 000 K pokuty, nebo 12 hod.14dennm vzenm podle l. 3 odst. 1 zkona o organizaci politick sprvy z 14. 7. 1927 . 125 Sb. z a n. Toto nazen bylo a na mal vjimky splnno.
176
V roce 1939 byly postupn rueny idovsk spolky, spolky ze socilnm zamenm a spolky legionsk. Vmrem Zemskho adu v Praze z 3. 8. 1939 vzniklo Nrodn sjednocen legion odboka Beneov, do kterho se podle vldnho nazen z 25. 1. 1939 . 9 Sb. slouila eskoslovensk obec legionsk v Beneov a Nezvisl jednota eskoslovenskch legion. Pobon spolky vznikly i v Neveklov a v Tnci. Nemly vak dlouhho trvn, protoe 30. 8. 1939 provedla skonmeck tajn sluba rozputn vech legionskch korporac a jejich jmn bylo zabaveno. Do 10. 9. 1939 mly bt odstranny ze kol obrazy s legionskou tmatikou (v Tnci se to tkalo jen obrazu Legie ve Francii, kter byl umstn v budov mansk koly). Bylo zakzno nosit stejnokroje, legionsk odznaky a vyznamenn. Legioni, jako jedni z hlavnch nositel mylenky samostatnosti eskoslovenska, prost museli zmizet. Vechny zabaven zvadn pedmty mly bt sloeny do beden a uloeny do skladi, kter nebyly pstupn veejnosti. Vedle povinnch dochzelo tak k dobrovolnm rozchodm nezdka pro nedostatek lenstva nebo pro veobecn nezjem. Centrln profesn svazy byly nahrazeny jednotami (nap. Odbor strojmistr a zzenc prmyslu textilnho v Nchod poboka Brodce nad Szavou nahradila obnkem Zemskho adu v Praze z 23. 11. 1939 Jednota dlnictva textilnho prmyslu se sdlem v Praze). Za vrcholn orgn sjednocenho odborovho hnut byla 22. 6. 1939 uznna Nrodn odborov stedna zamstnaneck. V letech 19421943 probhla vlna znik tlocvinch organizac a eskch studentskch spolk. Nelehkou lohu mli ti, kte se v tomto obdob pokoueli zaloit nov spolek nebo jeho odboku. Ztroskotaly nap. snahy o vytvoen spolku Krouek odbjen kosteleckch kamard Zboen Kostelec. Zkaz byl zdvodnn veejnm zjmem a tak tm, e spoleensk el byl ji sledovn jinmi spolky. Nov spolek by tak byl pouze neelnm ttnm sil, co bylo v rozporu se snahou o koncentraci orgn se stejnmi nebo podobnmi ely. Ke spolkm, kter vznikly za protektortu, patila Nrodn rijsk kulturn jednota (1939), esk svaz pro spoluprci s Nmci (srpen 1939), esk svaz vlenk (duben 1941) a Kuratorium pro vchovu mldee (kvten 1942). Usnesenm vldy z 6. 4. 1939 a nazenm ministerstva vnitra z 9. 6. 1939 bylo prohleno za jedin politick sdruen eskho nroda na zem Protektortu echy a Morava nov politick seskupen Nrodn souruenstv. Nbor do Nrodnho souruenstv probhal na zklad pihlek a volebnch seznam. Podle vsledk z 23. 4. 1939 bylo zskno celkem 97,5 % ech a Moravan. V politickm okrese Beneov se do nj pihlsili 36 193 mui a 8 872 mlad mui. V Neveklov vznikl okresn sekretarit Nrodnho souruenstv (edn hodiny 912 hod.), jeho odboka pak i v Tnci (byla zamena na vydvn obanskch stranickch legitimac). Vedoucm strany Nrodnho souruenstv v Tnci se stal L. Bohek (pozdji nahrazen pednostou potovnho adu J. Doekalem).
177
Tnec nad Szavou
Po jejm vzniku byla ustanovena nov mstn osvtov komise v Tnci v ele s F. Prokopem. Jejm kolem bylo vyvovn vlajek (protektortn a sk), hlavn ve dnech 15. 3. a 20. 4. (narozeniny A. Hitlera). Dle mla podat kurzy nmeckho jazyka, jednak dobrovoln, jednak povinn pro eleznie (1942), uitele (1944) a potovn zzence. Velmi zce spolupracovala se Sportovnm sdruenm zamstnanc Zbrojovky. V r. 1943 se v jejm ele objevili lenov Vlajky J. Chrpa, J. tycha a J. Barteck. Celkem run spolkov ivot v obdob protektortu lze vypozorovat jak v Tnci, tak i v blzkch okolnch obcch. Podle spolkovho katastru bylo v Tnci celkem 21 spolk velmi irokho spektra. Samozejm ne vechny dobu okupace pekaly, nkter zanikly ji v roce 1939, jin pozdji nebo byly sloueny s ostatnmi spolky. V Tnci nechybl hasisk spolek Hasisk sbor (dve Sbor dobrovolnch hasi), spolky sportovn a tlocvin TJ Sokol a SK Slvrny JAWA (pozdji SK JAWA a nakonec SK Tnec), nechybl ani spolek dobroinn Mstn skupina druiny eskch vlench pokozenc (pvodn nzev Mstn skupina eskoslovenskch vlench pokozenc byl opraven pi vln pejmenovn v roce 1939). Ze spolk zemdlskch a okralovacch zde byla Mstn skupina eskoslovenskch malozemdlc, domk a ivnostnk (zlikvidovna ppisem ze 4. 8. 1939), Okralovac spolek (zanikl v r. 1941 pro nedostatek len a nepochopen oban) a Velask spolek, jen byl po nazen Zemskho prezidia v Praze z 29. 12. 1939 pemstn do Krhanic. Zastoupeny byly i spolky dlnick Odboka Jednoty kovoprmyslovho dlnictva, Odborov sdruen eskoslovenskch kovopracovnk, Sdruen kovoprmyslovho dlnictva v republice eskoslovensk, Odborov Jednota dlnickho devoprmyslu v Praze, spolek veejnch zamstnanc Sdruen elezninch podednk, zzenc a nich zamstnanc mstn skupina Tnec, spolek pro obchod a ivnost Mstn odborov Jednota soukromch zamstnanc v prmyslu a vrobnch ivnostech pro Tnec a okol. Za spolky nboensk to byl Spolek sv. Ludmily Farn odbor charity v Tnci (pvodn nzev byl zmnn vmrem Zemskho adu v Praze z 2. 8. 1939 na Mstn skupinu arcidiecesnho svazu katolick charity v Tnci), z podprnch Podprn fond dlnick firmy Zbrojovka Ing. Janeek slvrna a Nrodn odborov stedna zamstnaneck mstn skupina, za vzdlvac Kulturn sdruen zamstnanc Zbrojovky Ing. Janeek (Kulturvereinigung der Augestzelten der Waffenfabrik Ing. Janeek) a Mstn osvtov komise. Samozejm nesmme zapomenout na Mstn jednotu eskoslovensk obce legionsk (pedsedou do r. 1939 byl F. truml), kter v roce 1939 zanikla a jej lenov peli do mstn odboky Nrodnho sjednocen legionskho (krtkodobm pedsedou byl F. Otl). V nedalekch Brodcch existovaly tyi spolky: Dlnick tlocvin jednota, Odbor strojmistr a zzenc prmyslu textilnho v Nchod, Nrodn sdruen odborov organizace sekce textiln v Praze odboka Brodce a Kuelksk krou-
178
ek JAWA; v Peceradech pt spolk: Hasisk sbor, Mstn skupina stednho svazu domk a malorolnk, Spolek chovatel potovnch holub v Peceradech, Spolenost ptel zahrady odbor Pecerady a SK Pecerady. Jedinm spolkem v Podlusch byl Rybsk klub pro Podlusy a okol. Nejvt zkladnu mla ze vech spolk v Tnci pedevm mstn odboka Sokola. 1. 9. 1939 dolo k hromadnmu zatkn sokolskch inovnk a nejen jich. Z kad sokolsk jednoty byli zateni pevn tyi hlavn funkcioni (starosta, jednatel, vzdlavatel a nelnk) a nsledn odeslni do koncentranho tbora. Z tneck odboky byli zateni ti funkcioni pedseda J. Topi, S. Karas a F. Vild (natst byli po pti dnech proputni, podle pan Reitingerov na pmluvu Ing. Janeka, nebo S. Karas uil jeho dti hrt na klavr). Postihy sokol za okupace tm vak neskonily. Celkem bylo za protektortu z Beneovska popraveno deset sokol, devt jich bylo nezvstnch a dva zemeli po nvratu z vzen v letech 19461947 (jednm z nich byl J. Topi pozn. autora). innost sokolskch odboek na Beneovsku nebyla do rozpadu Sokola rozhodn mal a jej lenov o sob dvali nleit vdt. Nap. v nedli 2. 6. 1940 probhly upn zvody mu v gymnastice a atletice. Zvod se zastnilo celkem 78 zvodnk (12 jich bylo z Tnce), kte byli rozdleni do dvou vkonnostnch stup. Celkov sout zvodnk II. stupn vyhrl Sokol Tnec (311,9 bod) ped Beneovem (306,7 bod). Tneck jednota se prosadila i v zvod jednotlivc 2. msta vkonem 78,6 bod doshl V. Karas. upn zvody en a dorostenc se konaly ji 26. 5. 1940. eny a dorostenky zdaleka nenapodobily mue a nedoshly dnho vtho spchu. spnj byli dorostenci, kte se celkov umstili na 4. mst, stejnho vsledku doshl i V. Jen v zvod jednotlivc. 21. 7. 1940 se uskutenil zpas v hzen mezi TJ Sokol Tnec a Spartou Kr na letnm hiti tneckho Sokola. K dalm upnm zvodm mu a dorostenc dolo 6. 10. 1940. Zvody dorostenc probhly ve dvou kategorich za asti 22 zvodnk. V kategorii 1618 let se tneck J. Hochman umstil za 548 cm na 2. mst ve skoku dalekm a na 3. mst v bhu na 80 m (10,3 s). V kategorii 1416 let se umstil na celkovm druhm mst V. Jen (21,79 bod). V zvod mu se tnet umstili celkov na 4. mst. 11. 8. 1940 podal TJ Sokol Tnec vyluovac zvody v odbjen na sokolskm hiti v Tnci za asti 4 jednot (tneck, posk, netvoick a eransk). Paraleln s tmto turnajem probhal i turnaj v Bystici za asti Sokola Beneov, Marovice, Neveklov a Velk Popovice. Posledn valn hromada mstnho Sokola se konala koncem roku 1940. Na Velikonoce 1941 byl Sokol podle 28, odst. 2 zkona z 15. 11. 1867 ve znn vldnho nazen z 31. 3. 1939 . 97 Sb. o prvu spolovacm definitivn rozputn. Jeho jmn bylo zajitno, penn hotovosti na kontech zmrazeny, spolkov ady uzaveny (sokolsk hit bylo 1. 4. 1943 zabrno Nmci, nebo bylo soust zabranho zem - pozn. autora). Bylo zakzno hromadn peskupovn len Sokola do jinch spolk.
179
Tnec nad Szavou
Sprvou sokolskho jmn byla povena nmeck organizace Nationalsozialistischer Reichsbund fr Leibesbungen. Zajitn penn hotovost, cenn papry a depozita byla poslna na et Kreditanstalt der Deutschen v Praze. Celkov ist jmn Sokola na beneovskm okrese bylo 1 429 631,10 K. Nemovit majetek TJ Sokol v Tnci inil 128 000 K, movit 123 111,35 K. Se zruenm vekerch sokolskch organizac bylo zastaveno i vydvn sokolskch asopis. Na Beneovsku to byl Zpravodaj Sokolsk upy Blanick. Veker sokolsk biografy ale byly ponechny v provozu. Vichni zamstnanci spolku byli proputni, samozejm krom tch, kterch bylo teba pi sprv a provozu podnik. V Tnci byl sprvou jmn a pijmnm poty Sokola poven Antonn Jukl. Jeho povinnost bylo udret jmn alespo ve stejnm stavu jako pi jeho zajitn, zastupovat spolek v majetkov-prvnch pomrech, proplcet prokazateln pohledvky a pedkldat msn et ze sprvy svenho majetku dohledvacmu adu. Sokolsk zazen nesmly pouvat jin spolky ani bval lenov Sokola. Vtek z pronjmu byl vhradn uren na udrovn zazen. Za spolkovou innost vak nebylo pokldno vyuvn spolkovch budov a zazen k tlovchovnm elm. Dozor orgn je propjoval veejnm kolm, nboenskm spoleenstvm aj. k tlovchovnm, kulturnm a nboenskm elm. Letn cviit v Tnci tak bylo propjeno obecn a mansk kole v Tnci. O mnoho he ne ti ti zmnn lenov Sokola dopadli lenov stednho veden spolku mstnch hasi. To bylo Nmci naeno z protisk innosti a jeho lenov odvleeni do koncentranch tbor. Nkte z nich se odtud u nevrtili (nap. S. Prochzka, Matu aj.).
Konec vlky
Na potku roku 1945 vznikaly na Beneovsku rzn odbojov skupiny nap. skupina Mra veden O. Losenickm, skupina Beneov veden por. Zikeem aj. Ji dve byly teba vytvoeny jednotky F. Withelma v Doman, por. A. Voleveckho v Olbramovicch. Vedenm tneck skupiny byl poven por. v zloze J. Reitinger. Kvli politick a vojensk jednot odbojovch skupin a otzce budoucho uspodn sttu byl vytvoen podzemn nrodn vbor v Beneov. Vznikl v polovin dubna 1945. Tvoilo ho 14 len, zasedal v byt V. Hluchovskho na Malm nmst v Beneov. Pedsedou se stal komunista L. Barto. 4. 5. 1945 vydal ministr dopravy Kamenick nazen, aby byly odstranny nmeck npisy. Pod vlivem tto zprvy dal tho dne v 16,30 hod. por. Veselka ze sv iniciativy pkaz k odstrann nmeckch npis na trati Praha - Tbor. Na zkrok beneovskho gestapa bylo ale odstraovn nmeckch npis perueno. Na nkterch mstech v Tnci zmizely nmeck npisy u 2. 5. 1945, ale po zsahu
180
Letk vyzvajc obany k pomoci postupujc Rud armd v r. 1945 (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
nmeckch etnk se ve vrtilo do pvodnho stavu. Ve stejnou dobu dal jednotkm odboje k dispozici svoje skupiny Odboje mldee v okresech Vlaim a Beneov L. md. Vechny odbojov skupiny trply nedostatkem zbran jen pr puek, pistol, runch grant, dv automatick pistole aj. Vnou otzkou tak bylo opaten zbran a steliva ve vtm mnostv. Bylo vypracovno nkolik pln na jejich zskn. Vechny ale ztroskotaly kvli bezpenostnm opatenm Nmc. 5. 5. 1945 vypuklo povstn v Praze. Beneovsk oddly nebyly sice nepipraven, ale nemly sebemen monost podpoit povstn otevenmi akcemi. V den
181
Tnec nad Szavou
povstn se sice kolem osmi tisc nmeckch vojk pesunulo i s tanky na Prahu, ale i tak zde zstalo okolo 20 000 mu. Ve mstech jet zeslily hldky. K povstn tedy na Beneovsku nedolo, ale lenov odboje se jej rozhodli podporovat alespo drobnmi akcemi: zamezovnm a zdrovnm psunu zdejch jednotek SS na Prahu; drobnmi akcemi klamat velitelstv jednotek SS o sle jejich jednotek a vzbuzovat dojem organizovan innosti silnch partiznskch oddl; organizovanm zpravodajstvm informovat pravideln Prahu o eventulnm pesunu jednotek SS na Prahu a o celkov situaci ve zdejm prostoru; pipravovat se k aktivnmu vystoupen ve vhodnm okamiku. Skupina O. Losenickho byla povena vykolejit transport pancovho vlaku s dly a tanky, kter smoval do Beneova. Odtud se ml vydat zpt na Prahu. Pes ztrty na ivotech se podailo vykolejit lokomotivu a ti vozy. Tanky se vrtily do prostoru cviit, do Prahy u nedojely. Jednotka J. Reitingera z Tnce mla dlat zseky na silnici Tnec akovice, a to v zhybu pod hradem Zboen Kostelec. Podailo se jim zdret postup nmeck jednotky o pt hodin. Dle jeho jednotka obsadila tovrny v Tnci a na Brodcch a potovn ad. 6. 5. 1945 vyjednval J. Reitinger se slovenskou posdkou v Leanech a Podlusch (12 000 mu) o jejich monm vystoupen proti Nmcm. Ta to ale kategoricky odmtla. Na vtin zem Beneovska tedy dolo pouze k jednn nebo k drobnm sabotnm akcm. Lid si byli vdomi pevahy Nmc. Ostatn velitel zdejho nmeckho cviit SS Brigadefhrer A. Karasch se netajil s tm, e v ppad opaku by pouil ta nejhor represivn opaten, nap. trestn vpravy a popravy v Janovicch. Dokonce prohlsil, e v ppad neklidu zakro se v brutalitou i proti enm a dtem. Zeslen hldky ve mstech stlely pro vstrahu do vzduchu. Vyadovaly psn dodrovn plnho zatemnn, jinak okamit stlely do oken. Po 21. hodin byl zkaz vychzek. Nmci v ppad jeho nedodren ihned stleli. Jednotky odboje se podle rozkazu pplk. K. Voleveckho zaaly stahovat do les v okol Beneova (ern les, Kosm, Tuinka). Celkem se zde objevilo 150 mu. Mli bt pipraveni provdt bojov akce, bez ohledu na represlie, kter by donutily velitele A. Karasche k jednn o kapitulaci. 8. 5. 1945 dolo k bezpodmnen kapitulaci nmeckch vojsk. Ve stejn den dolo k setkn Dr. Schenka, pplk. K. Voleveckho, starosty Beneova J. Krejzy a okresnho hejtmana Dr. Laumanna s velitelem SS A. Karaschem a Obersturmbannfhrerem Hauprichem na Konopiti. Karasch odmtl jakoukoliv monost kapitulace do eskch nebo ruskch rukou. Kapitulovat byl ochoten pouze Amerianm. Protoe chtla zabrnit dalm psunm na Prahu, uvolnit cestu ruskm jednotkm na Prahu (zbavit se nebezpenho Karasche) a zachrnit msta ped znienm, rozhodla se esk strana jeho poadavek pijmout a vyjednvat dl. Nakonec pedloili Karaschovi tyto poadavky: 1. Zastavit vysln posil na Prahu, vyslan jednotky odvolat. 2. Zastavit palbu a boj ve vech prostorech, kde operuj Karaschovy jednotky (Lukavec, Votice, Vlaim, Sedlec aj.). 3. Vechny n-
182
meck jednotky sthnout do prostoru cviit. Pitom ponechat kasrna, ubikace, sklady aj. zcela neporueny (tj. ve stavu v jakm jsou v dob jednn). 4. Odejt v jednom pochodovm proudu pes Vltavu a tam se bez boje vzdt spojencm. 5. Upustit od vyhozen do vzduchu vech vojenskch objekt a sklad, jak bylo plnovno, a ponechat neporuen vechna veejn prospn zazen (vodrny, elektrrny, mosty, eleznice aj.) 6. Pedat ihned st zbran nrodnmu vboru. 7. Vydat psn zkaz jakchkoliv in proti civilnmu obyvatelstvu. 8. Pro kontrolu dodren podmnek ze strany SS a pedn Karaschovch mu spojencm, pjdou s tvary SS eskoslovent dstojnci v uniformch, kte budou povat prv parlament. 9. Ped pednm Amerianm budou zstupcm odevzdna vechna vozidla a kon, kter jsou majetkem eskoslovenskch oban. 10. V pochodovm proudu nebudou ednci a zzenci gestapa. Vechny podmnky Karasch pijal pod podmnkou, e: 1. Bude zaruen hladk pesun jednotek SS pes Vltavu nrodnm vborem. Nebude podniknuta dn akce, kter by tento odsun ruila a ptomn eskoslovent dstojnci odstran eventuln vznikl pekky. 2. V ppad, e by byly tvary SS napadeny, vyhod siln nmeck zadn oddl vechny vojensk objekty v Beneov a na cviiti do vzduchu. 3. Nrodn vbor pevezme pi o nmeck civiln uprchlky (eny a dti) z vchodnho Slezska, umstn v Beneov. 4. Odsun zane ve 20 hodin tho dne (tj. 8. kvtna), kdy nrodn vbor pevezme vekerou moc. K doprovodu jednotek SS se dobrovoln pihlsili F. Bro, V. Moravec, por. Kverka a por. Hammer, i kdy mli pouze pochybnou zruku, e se vrt. Kolem 20. hodiny opoutly jednotky SS Beneov zpadnm smrem pes Sedlany a most u Kamka nad Vltavou. Postupn dochzela hlen i z Bystice, Vla-
Nvrat z obhldky Bukovan 9. 5. 1945 s Jawou 700, zleva J. Reitinger, Hoda, Chlistovsk, Kubela (sbrka F. pka)
183
Tnec nad Szavou
imi a Votic o odchodu nmeckch vojsk. Posledn Nmci odeli z Tnce, pr v hodn podnapilm stavu, kolem pl jedn v noci. 9. 5. 1945 mezi 1011 hodinou byli Nmci pedni kpt. Broem Amerianm. kolem odbojovch jednotek bylo zajitn a steen sttnho a veejnho majetku hldkami a stremi. J. Reitinger obsadil a zajistil oba mosty v Tnci, vlastn Tnec, Podlusy, Bukovany, Chleby, Chovice, Krusiany, Beany a Leany. Bohuel ne vechno se podailo uhldat. Podle kronike si dokonce sami lenov hldky pipravovali vci, kter si v noci odnesli. Po skonen hldek lid veejn drancovali. Byly odzbrojovny nmeck jednotky, kter ustupovaly od Vlaimi, Szavy nebo od Prahy. Byly oiovny lesy v blzkm i dalekm okol od potulujcch se nmeckch tlup. Civiln nmet uprchlci byli pesunuti do bvalho pracovnho tbora v Bystici. Nmet a maart vlen zajatci byli pedni Rusm. Prvn sovtsk jednotky se na Beneovsku objevily odpoledne 9. 5. 1945. Do Tnce pijela o den pozdji jednotka generla Malinovskho.
Jeden z prvnch sovtskch tank (americk M4 Sherman) v Tnci 9.10. 5. 1945 (sbrka F. pka)
184

Ladislav ala
Kvten 1945
Blil se konec vlky v Evrop, nadje a vra v porku hitlerovskho Nmecka spojeneckmi vojsky se zmnily v jistotu. Zatmco protektortn noviny stle psaly o taktickch stupovch operacch nmeckch vojsk, lid zskvali pravdu o skuten situaci na vchodn i zpadn front z vysln zahraninch stanic Hlas Ameriky, Vol Londn i z vysln rusk stanice Govori Moskva Hovo Moskva. A tak se na mapch Evropy, povench na stnch byt, barevn pendlky, oznaujc hranice vlench front, sthovaly k Berlnu rychleji, ne to piznvalo nmeck vrchn velitelstv. Zprvy zahraninch stanic byly bedliv sledovny i pes psn zkaz protektortnch ad a pes cedulky s varovnm posluchae, povinn zaven na rozhlasovch pijmach, jak tresty mohou majitele radiopijimae za poslouchn tchto cizch stanic postihnout. V sobotu 5. kvtna pl hodiny po poledni znla celou zem vzruen vzva rozhlasovho hlasatele Manala, volajc esk lid, eskou policii a esk vojsko na pomoc eskmu rozhlasu, kde Nmci vrad esk lidi. Zaalo povstn praskho lidu. Tnec nad Szavou, jako vchoz msto pro nmeck vojska, umstn v nmeckm vojenskm prostoru cviit vojsk SS, thnoucm se od levho behu Szavy a k Sedlanm, byl cel obsazen nmeckmi vojky s vojenskou technikou, smujcmi na Prahu. Most TGM pes Szavu byl podminovn, provoz vozidel a osob jinch ne vojenskch na nm byl zakzn. Mezi obyvateli se rozila zprva o odpouslouchanch telefonnch hovorech vedench velitelstvm cviit vojsk SS v Prosenici s bukovanskou vojenskou posdkou, e v ppad jakchkoliv akc proti nmeckm vojskm bude Tnec dlostelecky z Bukovan napaden. Kronik pe, e hlavn dl posdek bukovansk a chlebsk skuten na Tnec mily. Kdy 5. kvtna veer vyzval rozhlas esk obany, aby zabrnili nmeckm tankm prjezd na Prahu, pehradilo nkolik odvnch obyvatel ze Zboenho Kostelce silnici mezi Tncem a akovicemi pokcenm vzrostlch strom pes vozovku. Tnet obyvatel provali posledn dny vlky ve sklepch svch dom, nebo nikdo nemohl vdt, co udlaj v ptm okamiku podrdn a hladov nmet vojci, nasthovan v ulicch msta, okupujc kolu a ikovu hospodu, aby si v poslednch dnech prohran vlky zachrnili aspo vlastn ivot. V pondl a v ter 7. a 8. kvtna bylo dovoleno obyvatelm pravho behu, kde ji dochzely potraviny, dojt si nakoupit pes most na lev beh. Ale stle byli jet pi pechodu mostu kontrolovni nmeckmi etnky. V noci z 8. na 9. kvtna nmet vojci, nkte ve znan podnapilm stavu, odthli z Tnce.
185
Tnec nad Szavou
Ve stedu ji visely na domech eskoslovensk vlajky, zamalovval se nmeck text na eskonmeckch npisech. Hlavnm shromaditm lid v tchto dnech byl prostor ped vrtnic tneck Zbrojovky. Radost lid z osvobozen od nmeck okupace byla nesmrn, ale vtina si tak uvdomovala, e je teba zat se starat o chod obce, vytvoit samosprvu, zajistit potraviny a v ppad Tnce zabrnit v okolnch vesnicch lecch v zabranm zem rozkrdn obrovskch zsob materilu a potravin, kter zde zstaly po ustupujc nmeck armd. Bylo to nepedstaviteln mnostv zbo veho druhu jako rdia, hudebn nstroje, psac stroje, projekn aparty, obuv, textiln zbo, koen a gumov plt, ndob, stroje a nad a zejmna velik zsoby po celou dobu vlky v echch nedostatkovch potravin jako cukr, re, mouka a dal. Do sklad byly z Tnce vyslny stre a zbo, pokud se ho vbec podailo uchrnit, se svelo tovrnmi auty, hasiskm vozem a auty soukromnk do tzv. Stenzovch bark. Jednalo se o devn barky postaven Zbrojovkou u ndra pi silnici na Prahu jako ubytovny pro zamstnance brodeck Zbrojovky, vtinou totln nasazen. Potraviny byly
Stenzovy barky pi silnici na Prahu, za vlky ubytovny zamstnanc brodeck zbrojovky
penechny za platu do prodejny pan Mannov v Tnci a st do Zboenho Kostelce panu kvorovi. O osudu ostatnho zbo nejsou zprvy. Ve stedu odpoledne 9. kvtna pilo do Tnce 365 francouzskch vz z nmeckho koncentranho tbora v Beanech, osvobozench tneckmi obany. Byli mezi nimi veliiny pedvlen Francie, ministi, starostov velkch mst, profesoi, uitel, biskupov. Byli si vdomi, co pro n skupinka tneckch mu vykonala, nebo pi likvidaci tbora mli bt likvidovni i vzni. Na setkn s tneckmi obany, kter se konalo v zvodn jdeln Zbrojovky, s dojetm dkovali za lsku a pi. Rozlouen s francouzskmi obany probhalo pak ped kolou
186
Skupina osvobozench francouzskch vz ped vrtnic tneck zbrojovky
u pamtnku obt 1. svtov vlky. Jeden z vz, bsnk Ren Richard, sloil na poest eskoslovenskch osvoboditel a hostitel dkovnou bse eskmu nrodu, vnovanou prezidentu republiky Dr. Edvardu Beneovi. Bse peloil a na shromdn, kter se konalo k poct Francouz, pednesl Dr. Josef Kuera, editel brodeck Zbrojovky. Prv v okamiku ten bsn pijdla do Tnce po silnici od Beneova kolona obrnnch voz Rud armdy. Velc dstojnk nechal konvoj zastavit, a kdy zjistil, o co se jedn, pidal se i se svmi vojky k tomuto
Francouzi v kantn zbrojovky
187
Tnec nad Szavou
esko-francouzskmu mtinku. Po jeho skonen byli francouzt oban odvezeni do Prahy, kde na n ji ekal repatrian vlak do jejich vlasti. Dne 10. kvtna byl v Tnci ustaven nrodn vbor. Do tto doby dili chod obce dstojnci eskoslovensk armdy, uitel Jaroslav Reitinger a Vladimr Karas z Tnce a zamstnanec brodeck Zbrojovky Viktor Nosek. Prvnm pedsedou nrodnho vboru byl Frantiek Vekrna, leny byli Josef Hada, Zdenk Mller, Jan Kubek, Frantiek pek, J. Hhn, Ludvk Bohek, Pavel Dlab, Frantiek truml, Jaroslav Reitinger a Josef tpn. lensk zkladna nrodnho vboru se vlivem povlench udlost rychle mnila, a tak se na prci vboru podlela ada dalch Em. Dvok, Chlistovsk, Holeek, Buina, Vendr, Prochzka, MUDr. Merkl, Chytil, Jar. Dvok, ach a Veverka. innost vboru se soustedila pedevm na een aktulnch problm jako zsobovn obyvatel zkladnmi potravinami, jednn s Rudou armdou a projednvn ppad poruen nrodn cti (kolaborace naich oban s nmeckmi okupanty). Prvn pslunci Rud armdy se v Tnci objevili ji 9. kvtna, ale byl to vlastn jenom prjezd pi jejich postupu do Prahy. Teprve vojci generla Malinovskho se v Tnci ubytovali na del dobu. Pobvali pevn v zemljankch v lese za hjovnou Hlinka a na Porov kopci. Jet dnes je mono najt v lese msta, kde zemljanky stly a dokonce s detektorem kov tam lze nalzt i knoflky od uniforem, nbojnice a jin pedmty vojensk vstroje a vzbroje. Kronik vzpomn, jak naden byli vojci osvoboditel obany Tnce vtni. Pak pilo i roztrpen, pedevm tam, kde se zaali domhat vydn movitho majetku pein, prdla a zejmna hodinek. Jejich davaj asy nebylo prosbou, ale rozkazem a stalo se na dlouhou dobu lidovm slovm. Ale kdy byl nrodnm vborem jmenovn pedsedou Josef tpn, dokzal si s tmito vstelky poradit. Prvnho ervence vojci Rud armdy Tnec opustili. Situace v zsobovn potravinami byla opravdu svzeln. V prvch dnech pomohl prodej zbo ze zabavench zsob po nmeckch posdkch ze zabranho zem, zsobovn masem bylo doasn eeno i prodejem koskho masa z porky pana Karla Dolejho v Tnci. Do npln nrodnho vboru patilo i vyetovn lid, kte v dob okupace poruili morln principy jednn obana eskoslovensk republiky a dopustili se zloin na eskoslovenskm lidu. Revolun spravedlnost byla podloena dekrety prezidenta republiky o potrestn nacistickch zloinc, zrdc a jejich pomaha a o mimodnch lidovch soudech (tzv. velk retribun dekret z 19. 6. 1945), a o trestn nkterch provinn proti nrodn cti (tzv. mal retribun dekret z 27. 10. 1945). V Tnci bylo provovno nkolik len faistick organizace Vlajka za jejich styky s nacistickou sttn tajnou polici gestapem (Geheime Staatspolizei). Nsledn soud v Beneov prokzal provinn dvma mum, za kter byli uvznni. Znm ppady tneckch en, kter poskytovaly nmeckm pslunkm sexuln sluby byly eeny jako pestupky. Byl s nimi sepsn protokol a byly poslny zametat ulice. Pokud se vzpraly, hrozilo jim osthn dohola.
188
Nezajitn nmet oban byli nuceni vykonvat prce pro msto, zejmna museli pomhat pi klidu koln budovy, kter byla doslova zpustoena nmeckou posdkou ubytovanou v n koncem vlky. V souladu s novou pravou sttoprvnch pomr o innosti direktivn urench politickch stran v zemi, komunistick, sociln demokratick, nrodn socialistick a lidov, byly v obcch politicky vytveny nrodn vbory. V Tnci bylo usneseno, e ve vboru bude patnct zastupitel tchto stran ve sloen: Komunistick Jan Holeek, Ji Hhn, Vclav Veverka, Josef tpn a Frantiek Vekrna, Sociln demokratick Emanuel Dvok, Antonn pek, Emanuel Krakovec, Pavel Dlab a Jaroslav Dvok, Nrodn socialistick MUDr. Vclav Merkl, Antonn Vendr, Frantiek Havel, Jaroslav Weinzettel a Frantiek pek. Prvm pedsedou nrodnho vboru byl velmi krtce Frantiek Vekrna, po nm funkci pevzal Josef tpn. Z jednn tohoto prvho sprvnho orgnu obce po vlce se nezachovaly ani v obci ani v beneovskm okresnm archivu dn doklady. Dodaten, po ustaven nrodnho vboru, pili se svm poadavkem na ast ve sprv obce i lidovci, a protoe v t dob rezignoval na funkci pedsedy MNV Josef tpn, vznikla dohoda o novm zastoupen jednotlivmi stranami: komunist Holeek, Veverka, Skrun, sociln demokrat Em. Dvok, A. pek, Dlab, J. Dvok, nrodn socialist MUDr. Merkl, Vendr, F. pek, Havelka, lidovci pter Novk, Souek a Zoula Dne 11. z 1945 se konala ustavujc schze MNV, na kter byl zvolen pedsedou MUDr. Vclav Merkl a mstopedsedou Emanuel Dvok. Hospodstv obce bylo rozvrcen, chybly finann prostedky, a tak vypomohly mstn organizace, zejmna vznamnm byl dar Zbrojovky 20 tisc korun. Zaaly se eit nejvt ivotn problmy obce a tmi bylo pohbvn (na hbitov za kostelem j dochzelo msto pro dal hroby) a nedostatek vody, ale i jejho rozvodu. Jednn o novm hbitov skonilo na rivalit sousednch obc, pozvan obce Pecerady, Bukovany a dal bu se k jednn nedostavily nebo oznmily, e si vybuduj hbitov vlastn. Pokud se te pitn vody, u tehdy vznikl nvrh na pipojen k poszavskmu vodovodu, a dokonce se ji vybrala finann zloha ve vi 300 korun na popisn slo domu. Okresn nrodn vbor byl podn o vydn pozemk v Nkl pro rekrean ely obyvatel a o sven idovskho majetku dom p. 10 a 18 do sprvy obce. Byl sveden boj o provozovn kina, nroky uplatovaly politick strany, Svaz ptel Sovtskho svazu i jednotlivci. Rozhodnut zastupitelstva bylo jednoznan kino a dosud spravoval Sokol a jemu tak tato innost zstane. Na opravu tneck koly bylo mezi lidmi vybrno 82 tisc korun. Most pes Szavu opt nesl pvodn oznaen, vrtila se na nj mosazn deska s npisem Most TGM, uschovan po dobu okupace u beneovskho obana pana Bartka.
189
Tnec nad Szavou
Protoe zsobovn zejmna masem bylo i nadle svzeln, podal nrodn vbor okres, aby pdl masa z nucench porek zvat byl rozen na veker obyvatelstvo a nebyl uren pouze zamstnancm tovren. Tak jako v jinch zemch postiench vlenmi trapami dostalo se i eskoslovensku mezinrodn potravinov pomoci. Akce nesla nzev UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Sprva Spojench nrod pro pomoc a obnovu) a pomhala peklenout zsobovac problmy prvch povlench dn a msc dodvkami masovch konzerv, sr, salm, kakaa, okold, lk, atstva a jinch vrobk, dle tak finannch prostedk. Tneck kola zskala nkolik sud kakaovho prku, z kterho se denn vailo pro 380 dt kakao. Podle etiket na zbo bylo jasn, e lo o pomoc pedevm americkch stt, zejmna USA. A e to nebyla pomoc mal, dokazuje hodnota pedanho zbo ve vi 17 miliard Ks. koln vyuovn v roce 1945 bylo pro tneck uitele a jejich ky nesmrn obtn. Zimn przdniny na zatku roku se pro nedostatek uhl neustle prodluovaly a 13. bezna, kdy mlo vyuovn konen zat, nebylo kde uit. Od 18. prosince pedelho roku byla kola obsazena nmeckm vojskem, a kdy konen v dubnu vojci odthli, vystdali je okamit dal. Do koly se nasthovali pslunci nmeck pluku Totenkopf z posdky v nedalek Prosenici. V kvtnu je vystdali vojci Rud armdy a teprve na nalhn funkcion nrodnho v-
5. erven 1945 nvrat vuky do tneck koly
190
boru byla kola vyklizena. Pt erven byl vlastn prvm vyuovacm dnem ve koln budov v roce 1945. Po dnm klidu, desinfekci kolnch prostor a vymalovn ueben bylo vyuovn slavnostn zahjeno prvodem actva, oban a pslunk Rud armdy z fotbalovho hit do koly. Do tto doby probhala vuka v provizornch prostorch, uilo se v jdelnch brodeck a tneck Zbrojovky, v Tnci pak v sle hotelu, v obecn knihovn, v hostinci u Heman a dokonce v hostinci u Platil v Chrstu. Obnovovala se innost spolk a zakldaly se nov. Pedsedou obnoven tlovchovn jednoty Sokol se stal njemce tneckho dvora Jan Zoula, pedsedou nov ustavenho Svazu eskoslovensko-sovtskho ptelstv se stal Frantiek Vekrna. Pzniv se rozvjela i sportovn innost v obci, i kdy tento obor byl v dob vlky jako nacistickm idem nekodn na rovni obou tovren dokonce podporovn. K 1. listopadu skonila platnost star protektortn mny. Kadmu lenu domcnosti bylo vymnno 500 korun starch za 500 Ks novch. Ostatn finann prostedky, aby vbec s nimi mohl vlastnk nkdy manipulovat, musely bt uloeny v pennch stavech na vkladnch knkch. Zrodily se tak tzv. vzan vklady.
Obnova zem a boj o politickou moc

V dubnu 1946 rezignoval na funkci pedsedy nrodnho vboru MUDr. Vclav Merkl. Svj odchod odvodoval zaneprzdnnm pi vkonu lkask praxe. Do kvtnovch voleb jej zastupoval mstopedseda Emanuel Dvok. Kvtnov volby mly nahradit provizorn seskupen politickch stran v zastupitelstvech nrodnch vbor vznikl dohodami pod patronac a dohledem Nrodn fronty v kvtnu 1945. Komunist vstupovali do voleb s adou vhod, stl za nimi jeden z vtz 2. svtov vlky a osvoboditel eskoslovenska Sovtsk svaz a stedn vbor jeho komunistick strany, vdy pipraven poskytnout sv soudrusk stran kdykoliv jakoukoliv pomoc, byly tu siln komunistick strany v Itlii, ve Francii a v cel Evrop vbec bylo po vlce siln levicov smlen. Komunist zskvali sv pvrence i na vesnici, kdy bezzemkm rozdvali pdu z konfiskt, kter vznikly zborem pdy Nmc, Maar a kolaborant. Ve vld bylo tak rozhodnuto o pouit blch lstk pro pravicov volie, kte nesouhlasili s politikou KS, aby nemuseli dt hlas nkter z ostatnch stran. Ferdinand Peroutka to komentoval v novinch lnkem s titulkem: Nedte-li erven, dejte aspo bl ... Kvtnov volby pinesly v Tnci nsledujc vsledky: Komunistick strana eskoslovenska 285 hlas eskoslovensk strana nrodn socialistick 225 hlas eskoslovensk sociln demokracie 197 hlas
191
Tnec nad Szavou
eskoslovensk strana lidov 69 hlas bl lstky 1 hlas Po volbch stanul v ele obce len KS, tneck oban Jan Holeek, zamstnanec Zbrojovky. Nejvt zemdlskou usedlost v Tnci byl velkostatek v Nkl, patc dtem Ing. F. Janeka. Hospodail na nm njemce Jan Zoula. Men vmru vlastnch polnost obdlval Frantiek Korbel, dalmi zemdlci v Tnci byli Jaroslav tpn a Jaroslav Pertlk, krom svch pozemk hospodaili i na pozemcch pronajatch od crkve (zdunch). Oslavy 28. jna se konaly na hiti u mostu TGM. Byl na nich slavnostn vyhlen prv celosttn dvoulet pln pro lta 1947 a 1948. Tnec si v nm stanovil jako hlavn koly stavbu mstskho vodovodu, novho hbitova, matesk kolky, vybudovn stednho topen ve kole, zskn pozemk na hit a pro rodinn domky a pravu povrchu obecnch komunikac v dlce 6 km. Zamstnanci tneck Zbrojovky Jan Lomoz a Josef Bernard pak ve jmnu dlnk sv tovrny pednesli slib s ujitnm, e se pln zapoj do prce pro zdar dvouletky zvenm pracovn morlky, sporami materilu a energi a etrnm zachzenm se stroji. Kronik tto doby jet neznal pojem socialistick zvazek, kter se po dalch dlouhch tyicet ti let stal masovou zleitost ve vech oborech lidsk innosti od vdy a po pohebn stavy, zvazky byly vyhodnocovny co do potu, hodnoty spor, jejich pekroen, byly vyhodnocovny za jednotliv podniky, okresy, stranick organizace, od tch zvodnch a po stedn vbor. V organizacch fungovali placen referenti socialistick soute, kte propagovali a organizovali socialistick souten, vykazovali a zveejovali vsledky na nstnkch stedisek, podnikovch tabulch cti... Rok 1946 byl rokem sjednocen tlovchovnch a sportovnch organizac. Do jednotn tlovchovn a sportovn organizace v Tnci vstoupily Sokol, Sportovn klub Jawa, Junk a Svaz esk mldee. Sokolov provedli nkladnou pravu zboenit prav sti hotelu a za inn pomoci len jednoty zskali vyhovujc tlocvinu. Svaz mldee dostal pro svoji innost klubovnu. Stala se j bval nmeck strnice, stvajc v dob okupace po dobu rozdlen Tnce na eskou a nmeckou st na konci mostu na levm behu. Svazci domek umstili k Chovick lvce. Mstn nrodn vbor se zaal zabvat koly dvouletho plnu, ale pitom stle musel eit problmy spojen s nedostatkem potravin. Byla ustavena zvltn vyivovac komise pro een mimodnch zsobovacch pot. Rok 1947 byl katastrofln such, obil na polch nezrlo, ale usychalo. Hrozilo nebezpe, e nebude mon udret ani dosavadn nzk pdly peiva a mouky. Nakonec pomohl Sovtsk svaz. Vechen eskoslovensk tisk velkmi titulky sdloval obyvatelm, e generalissimus Stalin rozhodl poskytnout eskoslovensku 400 tisc tun obil a 200 tisc tun krmiv. Domc zemdlci byli vyzvni, aby odevzdali veker pebytky obil. Okresn nrodn vbor pidlil tneckm kolm dal potravinovou pomoc z akce UNRRA obecn kole 752 kg potravin a mansk 1 540 kg.
192
V pdlu byly masov konzervy, konzervovan salmy, ryb konzervy, suen vejce, sry, okoldy, datle a jin. Dtem byly potraviny rozdlovny o dopolednch pestvkch. Pozemek na nov hbitov u hjovny Taranka zskala obec od mskokatolick crkve smnou za jin obecn pozemky. Bylo tak prodno prvch dvacet stavebnch parcel na rodinn domky za hotelem V pskovci a na svahu za lesem u krusiansk silnice. V pskovci za hotelem byla vybudovna komunikace a zaaly prce na dldn chodnku podl koly. Obanm byla nazena nrodnm vborem brigdnick povinnost a za kadou rozepsanou a neodpracovanou hodinu musel oban zaplatit obci pokutu 20 Ks. Prce sice zaala, ale brigdnick ast skomrala, a tak museli dldn dokonit odbornci a obec zaplatit 28 tisc Ks. MNV podal dost ministerstvu zemdlstv o finann bezronou pjku ve vi 100 tisc Ks na dal dvouletkov kol stavbu obecnho vodovodu. Po vybudovn dal studn na peceradskm prameniti se zlepilo zsobovn vodou (podle tehdejch zkouek mla vydatnost studny stait pro zsobovn vodou 12 tisc obyvatel). Dal kol dvouletky byl splnn v listopadu a od tohoto msce byla kola vytpna stednm topenm. V budov sdlila kola obecn, jejm editelem byl Antonn Vendr a kola mansk s editelem Josefem Kraifem. Ve zmnnch Stenzovch barcch sdlila jet lidov kola hospodsk a kola uovsk. Uili v nich pevn uitel mansk koly.
norov pevrat
Rok 1948 byl opt jednm ze smutnch meznk v djinch eskoslovenskho lidu. Z povlench ide o souit politickch sil v zemi se zaaly vytrcet prvky demokracie a svobody. Komunist, kte po volbch zskali rozhodujc postaven ve vld, pinutili 25. nora doslova vhrkami presidenta Dr. Edvarda Benee k pijet demise demokratickch ministr a doplnn vldy leny jejich strany. I kdy dosud znrodnn podniky zaaly bt nefunkn a jejich vrobky byly pro svoji zastaralost nebo patnou kvalitu neprodejn na zahraninch trzch, prosadila nov vlda dal znrodovn od tovren v dosud soukromch rukch a po kadho holie. Prosazovat znrodovn napomhaly tbory lidu, stvky, petice, deputace pracujcch na ministerstva a do parlamentu, organizovan jednotnmi odbory pod vedenm Antonna Zpotockho. Jet he na tom bylo eskoslovensk zemdlstv, jeho produkce a produktivita pes soustavn komunisty organizovanou brigdnickou pomoc klesly hluboce pod pedvlenou rove. A pidme-li k tomu sucho roku 1947 a tisce neobdlanch pozemk po vysdlen Nmc v pohrani, hrozil eskoslovensku kritick nedostatek potravin. Nemli jsme ani potraviny, ani finann prostedky na jejich nkup. Na mrtvm bod u v roce 1946 skonila jednn s Mezinrodn bankou o vr pro nejas-
193
Tnec nad Szavou
n vvoj uvnit zem, komunist odmtli i rozhodujc pomoc Spojench stt americkch tzv. Marshallv pln, kter ml pomoci demokratickm sttm obnovit jejich hospodstv na pedvlenou rov. Stalo se tak na radu Stalina, kter ekl eskoslovenskm komunistickm pedkm v Moskv, e jeho pijet by musel povaovat za krok proti SSSR, zpochybujc eskoslovensko-sovtsk spojenectv. Mezi zpadem a vchodem elezn opona dopadla a na zem. el, my jsme se nachzeli na jej vchodn stran. eskoslovensko nastoupilo cestu k socializaci zem s vidinou komunistick spolenosti. Dosazen rut poradci dohleli na to, aby se hrlo podle not Sovtskho svazu, a ji lo o prmyslov rozvoj nebo organizovn politickch proces proti tdnm neptelm, koncmi v ad ppad jejich dlouholetm uvznnm nebo popravou. V Tnci tak jako v cel zemi vznikaly akn vbory a rzn komise (bytov, s pravomoc obsazovat v rodinnch domcch dle nzoru komise voln mstnosti a pozdji i komise pro pracovn kdry), kter vechny tyto politick zmny mly uvst do ivota i na rovni obce. Poslil se mocensk vznam Nrodn fronty jako orgnu sice nepolitickho, ale zenho komunistickou stranou. Jejm pedsedou byl uitel Karel ern, leny Frantiek Plavec, Bohumil Ko a Josef Soukup. Kronik tehdej doby popsal udlosti roku 1948 v obci velice strun a s odstupem, jako by se nectil povolanm toto revolun obdob sm hodnotit. Uvedl, e o tomto dn ve stt i v obci nape do kroniky zprvu ideov spolupracovnk. Jeden odstavec je skuten politickm udlostem vnovn, ale jde pouze o novinov zprvy, obhajujc norov pu bez informace o dn v Tnci a nen uvedeno jmno autora. Mstn nrodn vbor se pipojil k podn sl. sttnch les a statk z 22. kvtna 1948 na proveden restituce tneckho dvora v Nkl. Jako dvod k vyvlastnn bylo uvdno, e koup statku (v dob vlky) Ing. F. Janekem se stala v zjmu a na ntlak nmeckch okupant, nebo je zejm, e byl koupen z penz Zbrojovky, pracujc v dob vlky pro Nmce a dvr byl uren k roziovn zbrojnho programu. Prodej nezletilm dtem majitele tovrny byl jen zastenm prodejem zbrojn tovrn. Z ve uvedench dvod se na prodej vztahuj ustanoven zkona . 128/46 Sb. o neplatnosti nkterch prvnch ujednn z doby okupace. Dvr byl nsledn zesttnn tak jako firma stavitele Netrefy, zamstnvajc 45 lid. Rok 1948 byl poznamenn i nktermi smutnmi udlostmi, tkajcmi se ivota vznamnch eskoslovenskch osobnost. V lednu zemel Rudolf Bechyn, nkolikansobn ministr vldy prv republiky a za druh svtov vlky prvn pedseda sttn rady eskoslovenska v Londn. Star tnet oban jej tak znali jako kadoronho letnho hosta Tnce. V beznu tho roku skonil tragicky svj ivot syn prezidenta Masaryka Jan. Jako prvn povlen ministr zahraninch vc se rozhodl, zejm pod vlivem udlost, skoncovat se ivotem skokem z okna svho bytu na Praskm hrad. Tak on patil k astjm hostm Tnce,
194
kdy sem ped druhou svtovou vlkou zajdl za svm ptelem, novinem Ferdinandem Peroutkou o jeho letnch dovolench u eky Szavy. Tet osobnost, kter opustila svou nevdnou zemi, byl dosavadn prezident republiky Dr. Edvard Bene. Mnoho oban z Tnce se zastnilo jeho pohbu v Praze, ale daleko vc jich pilo vzdt zesnulmu hold na beneovskou peloku pi jeho posledn cest z Prahy na msto poslednho odpoinku do Sezimova st. estnou str u silnice vytvoili i tnet sokolov, hasii a legioni. V obou tovrnch tneck i brodeck byl prvn den druhho roku dvouletky 1. leden 1949 zahjen slavnostn a kad zamstnanec dostal na pilepenou 10 dkg salmu a litr piva. A do 12. srpna 1949 zstalo veden obce beze zmny. Toho dne byl za ptomnosti zstupce ONV a jezdnho tajemnka na nvrh Vclava Veverky zvolen po Janu Holekovi novm pedsedou MNV Jan Lomoz, len KS. V tto dob rezignoval na funkci pedsedy vyivovac komise Ji Lika a z pedsednictv kulturn komise odstoupil Josef ustr. Mstn nrodn vbor stle jet vydval ivnostensk koncese, i kdy i po maloobchodncch a emeslncch zaala sahat ve znrodujc a zdrustevujc sttn mainrie. Snad prvnm obchodem v Tnci, kter zmnil majitele (tento vraz pouil kronik), bylo eznictv Jana Korbela. Novm provozovatelem se stala drustevn organizace beneovsk Jednota. Ukzalo se tak, jak je obtn i pi vyvinutm sil pedsedy a zastupitel MNV plnit bez finannch prostedk slavnostn pijat koly dvouletho plnu. Ponorov istky zashly i tneckou kolu. Msta dcho uitele obecn koly byl zprotn Antonn Vendr a do funkce dosazena uitelka Marie Linhartov. Ze koly byl tak odvoln, i kdy jen na krat dobu, a posln na kolu do Netvoic Jaroslav Reitinger. Kdrovalo se i v mstnm kin, funkce vedoucho byl zbaven dlouholet tneck uitel a doslova zaslouil oban Tnce Frantiek Buina a novm vedoucm jmenovn len Nrodn fronty Bohumil Ko. Velitel tneck etnick stanice Alois ejka nastoupil zdravotn dovolenou a byl nahrazen Josefem Marhonm z eran, policista Gustav Bergman byl zprotn funkce a s druhm policistou Novotnm odeli do vroby. Na pozemku pod leskem Brdce byly obma tovrnami postaveny pro zamstnance prv bytov domy s popisnmi sly 201209. Kad dm ml tyi byty o tech pokojch a kuchyni. Obecn pole v Kozlovicch bylo rozdleno na stavebn parcely a doprodny posledn parcely v Pskovci. Pro lep zsobovn vodou byl vybudovn u Bukovan vyrovnvac vodojem na padest krychlovch metr vody. Veejn politick a osvtov ivot v obci se sousteoval v tomto roce, ale i v dalch desetiletch stereotypn do ady oslav, manifestac, vzpomnkovch oslav, slavnostnch akc a schz a jejich popisovn zabr v kronikch obce od roku 1945 a po rok 1989 stovky stran. Aby pohled na ivot v obci v t dob byl pln, uvdme akce roku 1949 podrobn: 4. ledna pednka o zkladech marxismu-leninismu 11. ledna pednka o San Francisku
195
Tnec nad Szavou
22. ledna 8. nora 20. nora 1. bezna 5. dubna
7. dubna 15. dubna 1. kvta 9. kvtna 15. kvtna 25.29. kvtna
15. z 1.8. listopadu 2. listopadu
6. listopadu
jnov revoluce 20. prosince
projev v hotelu k vro mrt Lenina pednka S aero-minorem za polrn kruh smna vtzstv na poest vro norovch udlost pednka o Americe nvtva Tnce kulturnmi patrony Beneovska bsnkem Jaroslavem Seifertem, hudebnm skladatelem Bokovcem a malem Pavlkem pednka o Bulharsku a zpvu bulharskch psn mrov projev Svtek prce, ast pracujcch na oslav v Beneov oslava Dne vtzstv oslava Dne matek (jet se slavil) sjezd KS, masov uzavrn socialistickch zvazk obany a pracujcmi zvod pednka o postaven eny v kolonich vstava sovtsk knihy k VSR v Prochzkov cukrstv. slavnostn schze ke Dni eskoslovensko-sovtskho ptelstv, spolen vyslechnut rozhlasov projev Klementa Gott walda odhalen pamtnku u Dobkova, setkn dvou sovtskch armd generl Malinovskho a Konva slavnostn vzdoba prel koly, hodnotc komis ocenna jako nejlep v kraji oslava v zvodn jdeln k vro 70. narozenin Stalina
Od 1. ledna, kdy bylo zzeno krajsk uspodn zem, patil Tnec do kraje Praskho. Pznivou zprvou pro obyvatelstvo bylo dnem 1. jna vzhledem k dobr rod zruen pdlovho systmu na chlb, mouku, peivo a brambory. V eskoslovenskm kolstv zaal ministr Zdenk Nejedl uplatovat adu zmn. Nejprve dolo na nzvy kol obecn se zmnila na nrodn, mansk na stedn a koln dochzka se rozila z osmi na 9 let. Po dvjm odvoln dcho uitele tneck obecn koly dolo i na editele mansk koly. Dosavadn editel Josef Kraif byl 1. bezna posln na dovolenou a od 1. z penzionovn. Novm editelem se stal pedseda tneck Nrodn fronty Karel ern. kola za plnn budovatelskch kol obdrela nzev Dukelskch hrdin.
KS uplatuje svoji moc

Rok 1950 byl rokem tvrdho provdn provrek, znrodovn a kolektivizace. Mstn hostince byly pevzaty do sprvy obce jako Sluba veejnosti, obchdek Jana Pohnka (vetenictv) byl vyvlastnn a zalenn do organizace Obnova,
196
nkolika tneckm obanm bylo po provrkch vzato povolen dret zbran, veden matriky bylo odebrno crkvi a pedno mstnmu nrodnmu vboru. Konenou skladbu podle nvrhu KS a s vylouenm zstupc ostatnch politickch stran dostal mstn nrodn vbor na schzi organizovan aknm vborem za pedsednictv uitele Karla ernho dne 1. ervna. Slavnostn okamik plnho pevzet moci KS naruila mal ast oban, kter byla hodnocena pedsedou aknho vboru i referentem okresu Kubnou jako nezjem o souasn dn a nesouhlas s nm. Veden obce pak bylo zvoleno 14. ervna, ve funkci pedsedy zstal Jan Lomoz, mstopedsedou a zemdlskm referentem se stal Emanuel Dvok, bval sociln demokrat. Dne 27. ledna byla na MNV s mstnmi hospodi Jaroslavem tpnem, Frantikem Korbelem, Jaroslavem Pertlkem a njemcem dvora v Nkl Janem Zoulou za asti pedstavitel obce a okresu podepsna tzv. vrobn a hospodsk smlouva. Tmto aktem tak skonilo soukrom hospodaen v Tnci. Ji na konci roku 1949 byl ustaven ppravn vbor pro vytvoen jednotnho zemdlskho drustva, 22. ervna 1950 bylo na schzi v hostinci u Korbel rozhodnuto o slouen pozemk. Ustavujc schze 6. ervence se pro nedostatenou ast nekonala. Drustvo nakonec bylo zaloeno, ale ne jako ve vtin vesnic samotnmi hospodi, kte do nho vloili sv pozemky, zvectvo a zemdlskou techniku, ale deputtnky statku v Nkl, bezzemky a emeslnkem. V Tnci pevldal nzor, kter se po nkolika letech i potvrdil, e hospodaen na tneckch pozemcch a statku mly radji pevzt sttn statky. Budovy statku Janekovch byly podle zkona dny do vlastnictv drustva a z invente bvalho njemce platilo drustvo njem. Ji v ervnu pi vdeji potravinovch lstk na ervenec musel kad oban podepsat socialistick zvazek na pomoc zemdlstv a brodeck tovrna pevzala nad JZD patront, co znamenalo poslat brigdnky, dopravn prostedky, asto i emeslnky. U 3. srpna se tnet drustevnci zastnili slavnostnho svozu obil do Beneova a 5. z manifestanho svozu brambor. Od 1. ervna byl zaveden prodej volnho mlka a od 4. ervna prodej volnho masa vedle vzanho prodeje tchto vrobk na potravinov lstky. Prodej potravin na volnm trhu byl regulovn vysokmi malobchodnmi cenami. Pi prmrnm vdlku nco pes 1 000 Ks stl 1 kg zadnho hovzho 140 Ks, uzen krkovice 200 Ks, kvaenho sdla 220 Ks, unky 400 Ks, obyejnho salmu 120 Ks, hrub mouky 13 Ks. Protoe v obci v t dob nebyly obchody s pmyslovm zbom, eily distribun nrodn podniky jeho prodej organizovnm prodejnch trh, zejmna v pedvnonm obdob. Od 2. ervence se staly mstn hostince provozovnami komunlnho podniku a jejich vlastnci nebo njemci jeho zamstnanci. Karel ern, bval uitel a pozdj editel tneck stedn koly, pedseda aknho vboru a Nrodn fronty, inicitor zaloen JZD a poven vedenm lidov akademie, zskal msto kolnho inspektora v anech. Novm editelem stedn koly se stal Jaroslav Stank.
197
Tnec nad Szavou
Statek v Nkl ped rokem 1945
Dosavadn mstopedseda MNV a zemdlsk referent Emanuel Dvok v roce 1951 rezignoval na vechny sv funkce a mstopedsedou byl zvolen Stanislav Nejedlo. Komunln podnik v Tnci byl 2. dubna zalenn do Komunlnho podniku pohostinstv Beneov. Budova sttnho hotelu v Tnci (nachzejc se ve velmi patnm stavu) byla dnem 15. ledna pevedena do vlastnictv obce. MNV zskal v tomto roce od organizace UNRRA vedle potravinov pomoci pro koly i vraznou finann pomoc ve vi 1 milion 220 tisc Ks. Znovu se ukzalo, jakou pt je pro obec mstn JZD. Vedle ji dve poskytnut finann pjky obc, bankovnho provoznho vru ve vi 250 tis. Ks a investinho vru ve vi 150 tis. Ks dostalo drustvo od pedstavitel obce tdr dar z prostedk organizace UNRRA ve vi 750 tis. Ks. Zbytek finann pomoci byl rozdlen mezi hasie 70 tis. Ks, kolu 200 tis. Ks a Sokol 200 tis. Ks. Pokraovala stavba obecnho vodovodu, vodovodn ad u pekroil eku Szavu a dostal se na prav beh. Nrodn podnik Vodotechna ukonil stavebn prce koncem srpna. Stecha gotick ve v hradnm arelu byla pokryta indelem a opravena byla i b ve kostela imona a Judy. Ve kole byla o letnch przdninch zavedena do vech ueben pitn voda a such zchody pestavny na splachovac. Z finannch prostedk UNRRA, urench pro tneck kolstv, byla vysokm nkladem rekonstruovna vila rodiny Karskovch pro mateskou kolu (dosud umstnou v dom p. 10). Pro n. p. Metaz zahjila firma Baraba stavbu eleznin vleky z ndra do tovrnho objektu. Objevily se znovu zsobovac pote. Od 19. nora nebyl v obchodech dostatek chleba a blho peiva, msto velkch housek a rohlk se za stejnou cenu zaaly pci men. Vlda zdvodnila chlebovou a peivovou kalamitu tm, e peivo a mouka jsou skupovny chovateli jako krmivo pro drobn zvectvo, a od 5. bezna zruila jejich voln prodej. Snily se i msn pdly na osobu u mlka na 1/8 l, mslo na 25 dkg, maso na 1,4 kg, chleba na 5 kg, sdlo na 16 dkg. Tyto potraviny bylo mono ale ji tak koupit ve sttnch obchodech na volnm trhu za nko-
198
likansobn vy ceny. Vedle volnho trhu a vzanho prodeje na potravinov lstky bylo mono nakupovat nap. drbe, mslo a jin zemdlsk produkty na trzch. Ti, kte mli dostatek finannch prostedk, si mohli na trhu v Beneov koupit teba husu za cenu okolo 800 Ks, kachnu za 300 Ks, kue za 200 Ks, 1 kg msla za 400 Ks, 1 vejce za 8 Ks. Dolo i na snen ronho pdlu uhl, nejdve ze 16 q na 13 q a do konce roku a na 10 q. V Tnci se objevily vvsn tty novch prodejen Elektra (elektromateril a elektrick spotebie), Tep (textilie), Masna (maso a uzensk vrobky), Narpa (papr, psac a koln poteby), Chemodroga (drogistick zbo, barvy a laky, sanitrn poteby). V soukromm vlastnictv zstaly v tomto roce jet nkter emeslnick ivnosti, ob tneck trafiky a sbrna koek a pe. Tneck JZD bylo za dosaen celoron vsledky vyhodnoceno jako nejlep v beneovskm okrese a zskalo putovn vlajku. innosti drustva byla ze strany mstn organizace KS, mstnho nrodnho vboru i okresnmi orgny vnovna obrovsk pozornost a podpora. Byly to nejen finann prostedky, kter ze spolench prostedk obce i sttu do zdrustevnnho zemdlstv tekly, ale soustavn zakladateli drustev vynucovan a v podstat i naizovna brigdnick pomoc kol, tovren a spolk. V ad neposledn, co z hlediska zsobovn zem potravinami bylo mnohem vce ke kod ne k prospchu, byly vrobn koly drustev rozepisovny tak, aby byly snadno splniteln a pi jejich pekroen je bylo mono slavnostn ocenit. koly pro tneck JZD na rok 1951 ve sklizni obilovin a brambor inily: produkt penice ito jemen brambory rozepsan kol q 21 22 22 150 bn sklzeno q 25 q a vce, 35 2530 200
I kdy dolo ke splnn tchto direktivn stanovench kol, nebylo divu, e v zemi byl kritick nedostatek mouky a peiva. Aby byl venkovsk lid pi spolench jarnch pracech motivovn k boji o zrno, konalo se ve vech kinech zem Filmov jaro. Tneck kino promtalo film Stalingradsk bitva. Nrodn podnik Metaz dili v t dob dva podnikov editel Ing. Vclav Oliverius a dlnick editel Vclav Buzek. Oceli zvodu 27. ervence pi pejmn standarty ministra tkho prmyslu Gustava Klimenta za celosttn vtzstv v souti slvren ocelolitiny vyhlsili zvazek na poest padestch narozenin generlnho sekrete KS Rudolfa Slnskho provst navc dv tavby ocelolitinovch odlitk. editel Buzek byl vysln do Sovtskho svazu na dlouhodobou studijn cestu a po svm nvratu pednel o zskanch poznatcch na veejnch schzch.
199
Tnec nad Szavou
ad pednosty potovnho adu zastval Josef vec, nelnkem eleznin stanice byl Vclav Hanzlk. Mstn stanici SNB, sdlc v budov bval Kampeliky, velel Stanislav epela. 29. kvtna zemel hudebn skladatel Bohuslav Foerster, Dr. h. c., spznn s tneckou rodinou Karskovch a asto pobvajc v Tnci. Rok 1951 veel do djin jako rok odhalovn dajnch tdnch neptel lidu ve vlastnch adch. U na norovm zasedn stednho vboru KS odhalil pedseda strany Klement Gottwald spikleneck centrum vermov, ling a Clementis a oznail je za zrdce a spiklence. Jet tho roku byl za nejvtho neptele strany a lidu oznaen generln sekret KS Rudolf Slnsk, 6. prosince vylouen ze strany a nsledn odsouzen a popraven. Do roku 1952 vstupovala obec s pedsedou MNV Janem Lomozem, mstopedsedou Stanislavem Nejedlem a tajemnkem Ladislavem Fulnem. Pokraovalo se ve vstavb vodovodnho adu v ulici k Chrstu (dnen Sadov) a k vilkm na lev stran silnice od eleznin kiovatky na Prahu (dnes Prask). Msto dosavadn Rady en byl pi MNV ustaven Vbor en a jeho pedsedkyn zvolena manelka bvalho Janekova editele z obdob ped druhou svtovou vlkou a vzkumnho pracovnka Vlasta Ddkov. Mstn nrodn vbor vedle budovn infrastruktury se musel stle zabvat zsobovnm obyvatel a innost mstnho JZD. Na dost oban bylo v kiosku ve strni pod hotelem oteveno komunln holistv s vedoucm panem Okrouhlm, Hemanovo eznictv bylo uzaveno a jeho vedouc peel prodvat do Masny v Trojnkov obchod. Majitel obchodu Vclav Trojnek odeel pracovat do vroby. Obec organizovala prodej zbo, kter bylo nedostatkov nebo se v Tnci neprodvalo. V noru se konal trh pro leny JZD ve vepu sttnho hotelu, v kvtnu a ervnu trhy s galanternm zbom, textilnmi vrobky, obuv a kovovm zbom. Ani po sedmi letech budovn nov spolenosti nedailo se komunistick stran, kter se stala vedouc silou v zemi, zajistit lidem dostatek potravin a adu jinch vrobk. Stle petrvval pdlov systm potravin a jinho zbo. Nrod z hlediska ve pdlu byl rozdlen na pracujc a ostatn (dchodci, bezdtn eny a eny v domcnosti) s tzv. pdlem zkladnm. Msn pdly na osobu podle zaazen oban do ve uvedench dvou skupin: pro zamstnan 1,35 kg 0,40 kg 1,90 kg 1/8 l 1,50 kg 0,15 kg 120 bod pdl zkladn 1,25 kg 1,00 kg 1/8 l 1,00 kg 0,10 kg 100 bod
maso uml tuky mouka hrub mlko cukr mslo atenky (ltky a obleen)
200
V roce 1952 se konaly v cel zemi na stednch kolch zvren zkouky k IV. ronk. Po jejich skonen rozhodovala speciln komise o dalm osudu tchto dt, zda budou dle studovat nebo pjdou do uen, a dokonce na jak obor. Komisi pedsedal uitel z Po Vclav ermk, z Tnce se na prci komise podleli Veverka, Kovrzek a ed. Mezi rodii dt a stanovisky komise, kter musela naplnit zejmna u vybranch dlnickch profes stanoven limity, ale dit se i politickm smlenm rodi, panoval nesoulad a dochzelo ke stetm. Od 1. nora bylo zavedeno spolen stravovn kolk. K tomuto elu byl zabrn hostinec po zemelm Frantiku Korbelovi a pestavn na koln jdelnu. Obd byl podvn po zaplacen poplatku a odevzdn potravinovch lstk dvma stm dt. Ke zmnm ve veden tlovchovn organize Sokol Jawa-Metaz dolo na vron schzi jednoty. Odstoupil dosavadn starosta Josef Hada a novm byl zvolen zamstnanec brodeck tovrny Josef Stodlka. Pro zmnu ideov npln Sokola v souladu s novmi politickmi podmnkami v zemi se ada starch len na schzi nedostavila a nkte odeli navdy. Novm podnikovm editelem n. p. Metaz se stal dosavadn dlnick editel Vclav Buzek, hlavnm inenrem Ondej Starosta. K podniku patily vedle tneckho zvody v Jikov, ve Stranicch, v Prhonicch, v Hradci Krlov a v Trmicch. 25. nora byl Metaz vyhlen nejlepm zvodem beneovskho okresu. Pro dal rozvoj podniku a vstavbu administrativn budovy vykoupil dva domy stojc ped tovrnou domek Josefa Topie a ikovu hospodu. V roce 1953 stla ped obc ada zvanch kol. Rozhodnout o umstn teplrny, o zajitn finannch prostedk na novou kolu, o vstavb obecn veejn budovy, vybudovat nov veejn osvtlen a jako lta pedchoz eit soustavn zsobovac problmy s potravinami. Vbr msta pro teplrnu padl na pozemek za ndram vedle Szavy v Nkl. Teprve po srce automobilu s vlakem na pejezdu v Tnci podailo se obci pimt eskoslovensk drhy k jeho vybaven elezninmi zvorami. Drhy a dosud podmiovaly jejich stavbu placenm pracovnka obsluhy z finannch prostedk obce. Benzinov pumpa, stojc dosud ped kiosky na kiovatce pod hotelem, byla pesthovna na prostranstv pod hbitovn schody. Udlost, kter poprv od roku 1948 vyvolala mezi obyvatelstvem boui nepokoj a pivedla pracujc do ulic, byla mnov reforma. I kdy byla vldou pipravovna msce pedem, komunistick veden sty svho ministra financ do posledn chvle hlsalo do svta zprvy o pevnosti na mny. Jejm hlavnm clem bylo eit narstajc rozpor mezi kupn silou lid a zoufale nzkou nabdkou trhu, dokonce i tch nejzkladnjch poteb. Piny spovaly v pestavb eskoslovenskho prmyslu (budovn tkho prmyslu) a v padku zemdlsk vroby. Reforma byla vyhlena rozhlasem 30. kvtna v 17.00 hod. s platnost od ptho dne. Ji 21. kvtna byl zastaven prodej nbytku a postupn dalch produkt. Lid zahazovali hromady drobnch, o kterch se pvodn ukalo, e zsta-
201
Tnec nad Szavou
nou v platnosti. Podlaha vepu v tneckm hotelu jich byla pln, kdy se jich zbavovali znechucen host, a ped vrtnic Metazu se jich pr nasbralo za 5000 Ks. Lid pili nejen o sv spory, ale zruenm pdlovho systmu ivotnch poteb za nzk ceny zstalo v prodeji pouze zbo za ceny volnho trhu. Ve dnech vmny platily jet penze star se snenou hodnotou. A tak za 1 kg masa zaplatil oban 2270 Ks ve starch, co pedstavovalo pi pomru 5 : 1 454 Ks novch. Kad oban zapsan na kmenovm list (povinn evidence obyvatel) mohl vymnit 300 Ks starch v pomru 5 : 1 a dostal 60 Ks novch. stky nad povolen limit 300 Ks byly mnny v pomru 50 : 1. eskoslovensko se ve dnech vmny podobalo zemi s vyhlenm stannm prvem. Neprodval se a v hostincch se nepodval alkohol, pivo pouze desetistupov, uzavrac hodina ve 24.00 hod. a vude ozbrojen sloky milice, policie a armda. V Tnci byl v tchto dnech zaten vedouc restaurace ve sttnm hotelu Frantiek Haek a ve Zboenm Kostelci Karel Korbel, kvli podezen, e vloili sv penze do nkup zbo ze svch provozoven. Ponvad se pi prohldkch v jejich bytech a ani v bytech jejich pbuznch nic nenalo, byli oba po dvou dnech zajiovac vazby proputni. V beznu roku 1953 zemeli dva vznan pedstavitel komunistickho hnut, 5. bezna Josif Vissarionovi Stalin a 14. bezna Klement Gottwald. V cel zemi byly organizovny tryzny, podepisovaly se kondolenn archy a pronely smuten projevy. Ped vrtnic Metazu stli estnou str nejdve u bysty Stalina a poslze u bysty prezidenta Gottwalda metazt milicioni. Po volbch do zastupitelstva mstnho nrodnho vboru 16. kvtna 1954 byl na ustavujc schzi manifestan opt zvolen pedsedou Jan Lomoz a tajemnkem Ladislav Fuln. Nrodn vbor nechal v tomto roce opravit schody ve svahu od kiovatky k hotelu a pilhajc chodnky u silnice pod hotelem. Zkonem vydanm v tomto roce bylo umonno vynikajcm pracovnkm v prmyslu postavit si rodinn domky s vyuitm sttn pjky. Tto vhody vyuila v Tnci ada zamstnanc obou podnik a po pidlen pozemk stavebnkm nrodnm vborem zaala vlastn vstavba novch mstskch st nebo ulic Kozlovic, V Pskovci a U Janovickho potoka. Vznamnou akc nrodnho vboru roku 1955 byla stavebn prava prostranstv ped budovou bval kampeliky (v tomto roce ji zdravotnho stediska obce). V jnu byla provedena oprava vozovky ulice od kiovatky s Krusianskou silnic ke kiovatce pod hotelem a dle k Podlusm. Pozemn stavby Praha stavly pro n. p. Metaz na pozemku Na rovinch pi silnici k Chrstu pt bytovch dom, dokoneny zde byly ji ti bytov domy a dv svobodrny. Metaz uvedl do provozu dokonenou trafostanici a pokraoval v rozshlm budovn tovrny vstavbou ocelrny, vodrny, kotelny a teplrny. O tom, jakou roli hrlo v tto dob v ivot obana sehnat v obchodech maso a jak si ho vichni cenili, svd i gesto pedstavitel msta. Za brigdnicky proveden klid prostranstv ped tneckm hotelem v pedveer 1. mje dostal kad
202
brigdnk prvo koupit si pednostn bez ekn ve front 1 kg masa. Fronty na potraviny se staly bnou soust procesu nakupovn potravin. Pi osvtov besed, veden uitelem Miroslavem afratou, dolo po dlouhch letech ke konkrtnmu kroku k vybudovn tneckho muzea, byl ustaven odbor pro zzen pamtn sn obce. Dne 29. kvtna probhla na fotbalovm hiti obvodn spartakida. Pl druhho tisce cvienc pedvedlo spartakidn skladby vce ne tem tiscm divk. ada tch malch i velkch cvienc pak vystupovala od 2. ervence na I. celosttn spartakid v Praze. Nkolik tisc divk pilo dne 24. ervence shldnout V. brodeck tern, motocyklov zvod o stbrnou pilbu. Stavebn innost nrodnho vboru se soustedila jako v roce minulm na pravu volnch prostor v levoben sti obce. V dubnu 1956 zaala rozshl parkov a stavebn prava svahu pod hotelem. Kronik, kter dn v obci posuzoval spe jen objektivn, bez nadszky, tentokrt vyslovil slova uznn k prci pedsedy mstnho nrodnho vboru. Doslova napsal: Trvalou zsluhu o tuto pravu i vechny dvj m bezesporn pedseda MNV Jan Lomoz, kter osobnm vlivem zskval spolupracovnky, kdy sm vdy byl prvn pi prci. Dosud marn bylo vak usilovn mstnch initel o vstavbu nov koly. V obci pibvaly domy a byty, zvyoval se znan poet obyvatel pracujcch v tneck a brodeck tovrn, ale nepibvala msta v tneck kole. Jako v minulm roce pokraovala pro ti tdy vuka v jinch objektech a tdy ve kole mly vyuovn na smny a to se vemi negativnmi dopady na chod koly, ivot uitel a rov vuky. ci na odpoledn smnu pichzeli po dopolednm volnu a bylo velice namhav pinutit je pozorn vnmat uitele a vykldanou ltku. Na nrodn kole bylo zapsno 408 dt, na stedn 232, celkem navtvovalo kolu 640 k. Mosazn deska na most pes Szavu s npisem Most Masarykv se ji podruh stala provokujc. Poprv byla sejmuta po pchodu nmeckch okupant, podruh horlivmi vrozvsty komunistick ideologie. Je teba ovem ci, e se pokad nael dobr a rozumn lovk, vc v nvrat desky na sv pvodn msto, nedonesl ji do sbrnch surovin, ale peliv ji uschoval. Mezi tneckmi hudebnmi soubory se objevilo nov hudebn tleso, kvarteto ve sloen Frantiek Buina, Antonn Svoboda, Vladimr Radosta a Vclav Korbel. Tneck kino bylo od 9. ledna pronajato eskoslovenskmu sttnmu filmu. Veejn knihovna byla stle umstna v jedn mstnosti budovy p. 48 v hradnm objektu. Knihovnkem byl Ludvk Bohek. Po prakticky stlm zvyovn cen zkladnch potravin v minulosti a zejmna pi posledn mnov reform byly od 3. prosince sneny ceny spotebnho zbo, masa a masnch vrobk. U tuku a masnch vrobk to bylo od 6 % u sdla do 20 % u uzenho masa. Kronik tak zaznamenal vznamnou udlost v tomto roce prv televizor v obci. Novm pedsedou Tlovchovn jednoty Spartak se stal pracovnk n. p. Metaz Frantiek Vanek. VI. brodeck tern se konal 14. jna a pilkal jako vdy
203
Tnec nad Szavou
tisce divk. Tentokrte k tomu pispla i 1. cena v tombole motocykl Jawa v exportnm proveden. Mezi divky byl i ministr automobilovho prmyslu Emil Zatloukal. Asi netuil, e za tyi roky opust ministersk post a stane se obyvatelem Tnce ve funkci editele n. p. Metaz. Metaz dokonil 1. etapu vstavby teplrny, do provozu byla dna vodrna pro vrobn ely. Pokud jde o vrobn innost podniku, vstupovala tovrna do povdom eskoslovenskch slvrenskch odbornk nejen dobrou kvalitou odlitk, ale i uskuteovanou vzkumnou innost. Zamstnanec zvodu Ing. Josef Ddek byl vyznamenn za vvoj a uit magnet tvrdch kov cenou II. stupn s estnm titulem Lauret sttn ceny Klementa Gottwalda. Veden podniku a zvodn vbor ROH podporovaly kulturn innost, v zvodn knihovn byly konny vstavky novinek na kninm trhu spojen s prodejem. Finann byla podporovna innost malskho krouku, v nm se sela ada tneckch amatrskch mal. Krouek v t dob vedl akademick mal Vodehnal, pracovn nasazen v brodeck tovrn a pozdji uitel Frantiek Buina. I v Tnci se naly letky se tvavou propagandou proti zemm budujcm socializmus, shazovan z letadel na jejich zem. Podle eskoslovenskho tisku byly vedle tvavho vysln rozhlasov stanice Svobodn Evropa jednou z pin prvch protisttnch bou lid proti vldnouc garnitue nejprve v Polsku a v poslednch dnech jna kontrarevolunho povstn lidu v Maarsku. V Maarsku bylo povstn potlaeno za pomoci sovtskho vojska. V Polsku, kter nikdy nekoprovalo dogmaticky sovtsk komunistick hospodsk model, lo o nenosn hospodsk pomry, v Maarsku u nejenom o n, ale o pm boj s komunistickou ideologi. Rok 1957 byl snad vznanm zejmna tm, e poprv nebyly povolny z tovren brigdy na pomoc JZD. Veden podnik toti zaalo uvaovat o jejich finann hrad drustvem. Veden drustva na to reagovalo prohlenm, e aspo nebude dochzet ke kodm zpsobenm neodbornm vykonvnm prac. Mstn nrodn vbor pevzal dnem 1. ervence veden matriky obce Pecerady. Ve kole byly do vuky zaazeny hodiny polytechnick vuky a zzena dlna, vybaven potebnm nadm. Dne 13. listopadu zemel prezident republiky Antonn Zpotock, o est dn pozdji 19. listopadu byl zvolen novm prezidentem Antonn Novotn. Od roku 1958 MNV Tnec spravoval matrin zleitosti vedle vlastnch a peceradskch tak pro obce Chovice, Podlusy, Chleby a Krusiany. Investin innost obce se soustedila na pravy mstnch komunikac. Cesty k teplrn a JZD (statku v Nkl) byly vyttovny, byl vydldn chodnk od vrtnice Metazu k elezninmu pejezdu, upravena vozovka od Mickova domu k hotelu, ped hotel navezena na povrch prostranstv kvra. Brigdnicky byla upravena cesta od koly do Kozlovic (dnen Mchova). Hotel dostal novou krytinu a na heben stechy doprosted budovy umstna vika pro vn hodiny. Ale toto archi-
204
tektonick dlko rozhodn historickou hodnotu star tovrn budovy na kameninu nezvilo. Brigdnci instalovali osvtlen na lesn cest od hotelu do Kozlovic (dnen Krusiansk). Po zveejnn vyhlky ONV o potrn furstv se do slueb obyvatelstvu pihlsilo dalch 27 emeslnk (stavebn prce, krej a vadleny, povoznk, tba psku, opravi a instalati). Pro tneck JZD nastaly patn asy. Po zaloen JZD ve Zboenm Kostelci hospodaili tnet na 89 ha zemdlsk pdy, z toho bylo 72 ha orn. Prmrn hektarov vnos u obilovin se pohyboval okol 18 q a JZD nesplnilo tentokrte ani nzk rozpis okolo 22 q. Osobn zjmy drustevnk byly pednj ne drustevn, rodiny zamstnan v drustvu se neustle stdaly, stoupla znan nemocnost zamstnanc a v ad neposledn zaalo dochzet k rozkrdn drustevnho majetku. Dolo ke zmnm v adch zdravotnk. Dne 1. ervna nastoupili do lkrny PhMr. Fridrich se svou manelkou pan PhMr. Fridrichovou. Tneck lka MUDr. Vclav Merkl odeel do dchodu a novou obvodn lkakou se od 1. z stala MUDr. Hana Tutokyov. V roce 1959 zaal MNV pipravovat plochu pro vstavbu nov koly na levm behu v sdliti. Dal aktivity obce se soustedily na udrovn vozovek a zejmna chodnk. Nebyl zejm dostatek finannch prostedk, a tak se provdla povrchov prava pouze vysypnm lomovou drt. Definitivn podobu dostaly chodnky pi ulici od kiovatky k mostu. Po obou stranch byly poloeny kamenn obrubnky a na povrch brigdnicky betonov dladice. Rovn chodnky v Kozlovicch byly brigdnky pokryty dlabou. Velkou stavebn akc roku bylo zahjen vstavby betonov lvky pes Szavu od eleznin stanice do Brodc. Nov pechod pes Szavu nahrazoval ji dosluhujc devnou lvku, zavenou na elezninm most.
Stavba betonov lvky do Brodc, vzedmut hladina pi vstavb
205
Tnec nad Szavou
Ve tech mstnostech budovy tneckho hradu bylo dne 1. kvtna slavnostn oteveno po dlouholetm snaen mstsk muzeum. Cel budova byla na nklady obce opravena, do oken zabudovny me a upraveno okol. Instalaci expont do zakoupench staroitnch skn provedli ptel uitele Buiny manel Velichovi z Prahy, trvc sv letn dovolen v nedalekm Chrstu. lenm vlastivdnho krouku se podailo sehnat okolo 250 ks vrobk tneck kameniny a adu dalch expont. Muzeum bylo oteveno vdy o nedlch a svtcch od 9 do 12 hodin. Slubu vykonvali dobrovoln lenov krouku. V dubnu zemel dlouholet obecn knihovnk Ludvk Bohek. Starost o knihovnu pevzal uitel tneck stedn koly Jaroslav Reitinger. Funkci velitele mstn stanice veejn bezpenosti vykonval podporuk Frantiek K. V n. p. Metaz dolo ke zmn na mst podnikovho editele. Odvolanho dlnickho editele Buzka nahradil Emil Zatloukal, dosavadn ministr automobilovho prmyslu. Podnik pokraoval v rozshl vstavb tneckho zvodu, pokraovala stavba teplrny a bylo zapoato s vstavbou vcepodlan administrativn budovy. Dnem 19. bezna pevzal podnik od MNV do sv sprvy budovu sttnho hotelu p. 2. Pi pedn bylo dohodnuto, e bude upravena na kulturn dm, slouc potebm podniku a obyvatelm obce. Na podzim navtvil tneck zvod ministr veobecnho strojrenstv Karel Polek. V roce 1959 dolo k dalmu snen maloobchodnch cen potravin, konfekce, ltek a byl zruen pdlov systm na uhl. Zastupitelstvo obce schvlilo na svm zasedn nov nzvy ulic: od kapliky k mostu pes Szavu Tda Sovtsk armdy, od mostu ke starmu hiti Tda vtzstv, okolo hradn ve Ndvo Adama Hodjovskho (jeden z majitel zbo tneckho), od domu Smolkovch za mln Pod Hraditm, od Mickova domu p. 5 k Trojnkovu domu Kluskova (autor sgrafit na Mickov dom), od hotelu k domku Hakovch Rov (dve mezi lidmi zvan Koz), od hotelu k domu Korbelovch Lipov, od Trojnk k Janovickmu potoku Krusiansk, od koly na konec Kozlovic K. H. Mchy, od Pazourk ke kaplice 1. mje, v pskovn za hotelem k Hakovm Mrov a Sad ptelstv, od Babnkovy vily k mostu Na Chmelnici (na okolnch polch se dve pstoval chmel pro tneck pivovar), od vrtnice Metazu ke dvoru v Nkl K Nkl, od Metazu podl trati U Trati, od Kohoutovch ve smru na akovice Prask, od Merklovy vily k Chrstu Sadov,
206
1. pn od Sadov k Td vtzstv Pn, 2. pn od Sadov k Td vtzstv U Hit, v sdliti mezi dvouletkovmi domy Husova, v sdliti pod dvouletkovmi domy Fukova. 12. ervna se konaly volby do vech stup nrodnch vbor a do Nrodnho shromdn. Na kandidtce do zastupitelstva MNV bylo zapsno 29 kandidt, z toho 1 dlnk (len JZD), 24 pslunk pracujc inteligence a 4 ostatn. Na ustavujc schzi zvolench zastupitel 21. ervence byl zvolen pedsedou Miroslav Berka, nelnk eleznin stanice v Tnci, mstopedsedou Vclav Koktejn a tajemnkem Karel Prochzka. Poslancem krajskho nrodnho vboru se stal Jan Lomoz a do Nrodnho shromdn zvolen nstroja brodeck Jawy a aktivn pracovnk v tneck lehk atletice Ludvk Svoboda. Po volbch vstoupila do svazku tneck obce osada Chrst se sdlitm Chrst a poet obyvatel vzrostl o 1078 lid. Bval tajemnk Ladislav Fuln pevzal funkci matrike, kde se pevzetm matrik okolnch obc znan zvila pracovn npl. Po pprav pozemk v minulm roce zahjily stavbai vstavbu nov koly v sdliti na pravm behu. Budova bval kampeliky p. 121 byla rekonstruovna pro poteby zdravotnho stediska. Blil se znik tneckho JZD. Veden drustva jet jednalo o slouen s peceradskm drustvem, ale toto een, kter mlo prodlouit jeho ivot, nebylo zejm nadzenmi politickmi orgny pijato. Jeho likvidace probhla tak, e pozemky a iv invent pevzalo peceradsk JZD, budovy v Nkl a ostatn invent pely pod organizaci Sttn rybstv. Osvtov beseda uspodala dv zajmav akce. V jnu navtvil Tnec spiovatel Karel Nov, uspodal v obou zvodech besedy spojen s podpisovnm svch knih. O dva msce pozdji se konala za velik asti poslucha pednka profesora djepisu beneovskho gymnazia Jana Hertla Karel Hynek Mcha a Mrinka ze eletinky. ast byla pochopiten, protoe Mrinka dovala svj ivot v Tnci a je pochovna na mstnm hbitov. Vlastivdn krouek podnikl kroky k zchran gotick Piety, tzv. Chrsteck madony, nalezen na pd kostela sv. Kateiny v Chrstu nad Szavou. V listopadu byla vrcena obci soka po konzervovaci a petrifikaci. Stalo se tak na pokyn ministerstva kolstv a kultury a obec za konzervaci zaplatila eskmu fondu vtvarnch umn 2 tisce Ks. Po navrcen byla uloena na fae msko-katolick crkve v Tnci. Naposledy se dne 22. dubna rozlouila tneck veejnost s vznanm obanem obce, uitelem, astnkem protifaistickho odboje a v poslednm roce obecnm knihovnkem Jaroslavem Reitingerem. Msto obecnho knihovnka po nm pevzal Rudolf Bail, zamstnanec n. p. Jawa. N. p. Metaz zaznamenal vrazn spch ve vvoji trvalch magnet. sl. tisk pinesl zprvu nsledujcho znn Ve vzkumu a vvoji doshli pracovnci Metalurgickch zvod v Tnci n. Szavou pronikavho spchu v oblasti vvoje
207
Tnec nad Szavou
trvalch magnet. Vyrobili ve velmi krtkm ase permanentn magnety pro reproduktory tranzistorovch pijima. Vyrovnaj se v pln me svtovm parametrm v tomto oboru. Pipravuje se sriov vroba tchto magnet. Stavbai pracujc na vstavb administrativn budovy podniku postavili na prostranstv ped domem Mannovch stavenitn zazen. Zvod pokraoval v pravch pevzatho hotelu. Do objektu byl dotaen teplovod a na viku na stee budovy namontovny vn hodiny. Zajmav byl jejich pvod. Hodiny zakoupila v roce 1942 kampelika a chtla je umstit na sv budov. S nslednm obsazenm tto sti msta Nmci (soust cviit zbran SS) ji k tomu nedolo. Kdy v roce 1955 pevzala majetek kampeliky sl. sttn spoitelna, pevedla je na obec a ta je pak 1. dubna 1959 pedala Metazu. Cifernk hodin m prmr 1,5 m.
Vzhled hotelu ped rekonstrukc
Rok 1961 zahjil MNV rozshlmi stavebnmi pracemi. V kvtnu byla zapoata odstrannm zeminy stavba autobusovho ndra u eleznin stanice a pokraovaly zemn prce na stavb novho hbitova u hjovny Taranka. Byly v hrubch rysech dokoneny ternn pravy okol bytovch dom v sdliti. V ulicch K. H. Mchy, U Trati, Sadov a Prask poloeno 225 m vodovodnho potrub. Na Brodce a do Jawy se ji chodilo po nov betonov lvce. Ze elezninho mostu byla sejmuta star devn lvka pochzejc z roku 1943. Pro Komunln sluby Tnec n. Sz. zzen dnem 1. ervence z bvalho Podniku mstnho hospodstv byl adaptovn tzv. Herzv dm p. 18 na Beneovsk ulici. Dm neml ddice, nebo idovsk rodina, kter jej vlastnila, byla vyvradna v nmeckch koncent-
208
ranch tborech, a tak rozhodnutm sttu pipadl obci. Prvm editelem komunlnch slueb se stal Petr Kubna. Usnesenm MNV ze dne 19. 1. byla v Tnci zzena Domovn sprva. Vznikla penesenm domovn sprvy z Krhanic. Vedoucm se stal J. Oubrecht. Ke konci roku 1961 ji obhospodaovala 80 dom s 388 byty a 4 provozovny v majetku obce. Novou obvodn lkakou se po MUDr. Tutokyov stala MUDr. Vlasta Vlkov. Obvodn zdravotn sestrou byla ji od roku 1960 Eva alov. Do poradny pro matky a kojence zajdl prim dtskho oddlen beneovsk nemocnice MUDr. Petek. V zubnm ambulatoriu slouil zubn technik Eduard Vanek, instrumentku mu dlala jeho manelka Boena Vankov. Mnil se opt nzev koly, osmilet stedn byla pejmenovna na Zkladn devtiletou kolu Tnec n. Szavou a od 1. z se dochzka do devtho ronku stala povinnou. Poet dt se zvil na 668. Na konci kolnho roku probhal v posledn devt td nbor dt do zemdlstv. kol dan kole 20 k nebyl splnn, pihlsilo se pouze 5 dt. Novm vedoucm kina se stal pracovnk Jawy Vratislav Mchura. Svoji prci zahjil spnou pehldkou starch eskch film. Nedailo se vak naplnit kinosl pi promtn sovtskch film, jejich nvtvnost stle klesala. V zahrad zdravotnho stediska byly objeveny 3 kostrov hroby. Pi pracch na jejich odkrvn se podlel prask archeolog Benda. Od 9. kvtna ml Tnec ve svm okol druh modern kulturn dm nazvan Jawa-klub. Postavil ho na Brodcch vedle sv zvodn jdelny n. p. Jawa za inn pomoci zamstanc zvodu, kte na stavb odpracovali 11 500 hodin. Slavnost n oteven probhalo dva dny, prv den s ast herc Nrodnho divadla byl pro zvan hosty a druh s adou kulturnch poad a tanen zbavou pro zamstnance. K ad spolk, kter v Tnci psobily, se piadil nov ustaven mysliveck spolek s vedoucmi Jaroslavem Eberlem z Chrstu a Janem Bartlem z Tnce. V n. p. Metaz probhaly od 30. ervna do 9. ervence oslavy 30 let od zaloen podniku. Za splnn kol II. vrtlet obdrel podnik Rud prapor ministerstva veobecnho strojrenstv. V noci z 28. nora na 1. bezna probhlo na zem na vlasti ji dest stn lidu (prv se konalo v r. 1857). V roce 1962 byl pedseda MNV Miroslav Berka vysln na Kubu jako eleznin expert. Po dobu jeho neptomnosti jej zastupoval mstopedseda Vclav Koktejn. Od 21. kvtna bylo uvedeno do provozu nov autobusov ndra u eleznin stanice. Pokraovaly prce na vstavb novho hbitova, kter byl budovn obc v akci Z (vlastnmi silami). Byla zahjena vstavba istrny odpadnch vod u Szavy za fotbalovm hitm a pokldalo se kanalizan potrub v ulici Sadov. Od 30. listopadu byl zahjen prodej v samoobsluze ve starm Tnci. Opt se zaalo citeln zhorovat zsobovn. Ped Masnou, bvalm Trojnkovm eznictvm, stly tneck eny frontu na maso ji od druh hodiny rann
209
Tnec nad Szavou
a fronta se thla a k domu Smolkovch. Byl opt nedostatek uhl a zaveden pdl ve vi 15 q na rodinu a rok. MNV neml slu tuto situaci eit, a tak postupoval obvyklou metodou pokusem o spravedliv rozdlovn nedostatkovho zbo. Jmenoval proto dva obansk kontrolory Josefa Stodlku a Frantika tpna a povil je dohledem nad prodejem zkoprofilovho zbo. Od jna provedla vlda zaokrouhlen maloobchodnch cen. Zvily se ceny deva, devaskch vrobk a prmyslovch vrobk (praek, ledniek apod.). MNV zaal vydvat obecn noviny s nzvem Tneck z komunismu. Po jedenctm sle bylo jejich vydvn zastaveno. Od 15. listopadu byla hostem nrodnho vboru sovtsk obanka Danelie Maria Petrovna, kter ped 17 roky s Rudou armdou osvobozovala eskoslovensko a pobvala i v Tnci. O svch dojmech z druhho pobytu v na zemi uinila zpis do pamtn knihy obce. Novm vedoucm vlativdnho krouku se stal uitel Josef Topi. lenov krouku nadle dobrovoln zajiovali chod muzea, stdali se v prvodcovstv (zejmna uitel Buina a Vendr) a za pomoci lenek vboru en pi MNV provdli klid muzejnch prostor. Znm mohyly v lese za hjovnou Taranka byly navtveny archeolokou eskoslovensk akademie vd Dr. Saudskou a hodnoceny jako hroby doby haltatsk. Tneck kino v souti velkch kin beneovskho okresu se umstilo na 1. mst. Pi zvodnm klubu ROH Metaz ustaven od listopadu minulho roku filaltelistick odbor, v roce 1962 pejmenovan na filatelistick krouek. Tlovchovn jednota Spartak se rozlouila se jmnem Spartak a stala se z n zase obyejn Tlovchovn jednota Metaz Tnec nad Szavou. Patily do n oddly kopan, hokeje a odbjen, zkladn tlesn vchova a odbor turistiky. V n. p. Metaz se vystdali podnikov editel. Emila Zatloukala nahradil dosavadn technick nmstek podniku Miroslav ipera. V roce 1963 byla ukonena vstavba novho hbitova. Budovy nov koly byly napojeny na teplovod a v jejich okol se provdly brigdnicky ternn pravy. Pokraovalo pokldn kanalizanch ad v ulicch Sadov, Pn, U Hit a hlavnho adu na Td vtzstv. Zemdlsk komise pi MNV mla plno starost s hospodaenm Sttnho rybstv a podrobila jeho prci zdrcujc kritice. Pozd zaseto, obil patn pezimovalo, pro vsadbu brambor nebylo vas zorno a hnojilo se a na jae, orba pro jainy provedena rovn a na jae, sklize pro poruchovost stroj opodna a pi sklizni kombajnem dolo k velkm ztrtm na zrn. A dopadlo to tak, jak se to eilo v t dob i u ady skomrajcch prmyslovch podnik byly vlenny do nkter obstojn hospodac velk prmyslov jednotky. Sttn rybstv Tnec, dosud samostatn hospodac, bylo zalenno do Sttnho rybstv Beneov. Po tyech letech vstavby bylo dnem 1. z slavnostn zahjeno vyuovn v nov kole. Po prvodu dt od star koly k nov, byla novostavba pedna pedsedou kolsk a kulturn komise Imrichem Fellerem do uvn editeli koly Vclavu Stakovi. Skonilo vyuovn dt na smny a v provizornch tdch mi-
210
mo koln objekt. Pro vysok poet k 681 dt, zstala v provozu i kola na Beneovsk ulici. Mstn lidov knihovna s knihovnm fondem ji okolo ty tisc svazk se stle nachzela v jedn mstnosti a trpla nedostatkem prostoru. Nebylo kam ji pemstit, a tak dolo i na zastaven nkupu novinek. Vlastivdn krouek vedl Josef Topi, ale veker administrativa a etnictv leelo na Vclavu Stejskalovi. Stejn jako v minulch letech slouili lenov krouku dobrovoln v muzeu, kter bylo oteveno od 17. bezna do 31. jna dopoledne ve dnech pracovnho klidu. Jako dary od oban pibylo do muzejnch sbrek 7 minc, starobyl devn stolek a dva obrazy od male Josefa Germaina z r. 1892. Nedostatek uhl byl zatkem roku tak kritick, e bylo na as zastaveno i promtn v mstnm kin. V upomnku na jedenctist vro pchodu brat Cyrila a Metodje na Moravu uspodala crkev eskoslovensk-husitsk v Tnci setkn svch pslunk. Zastnili se ho lenov crkve z Prahy, Sedlan, Vlaimi, Milina a dalch mst. Od 1. dubna bylo v Tnci zzeno obvodn oddlen veejn bezpenosti. Do jeho obvodu patily Tnec, Krhanice, Pecerady, Bukovany, Krusiany, Chrany, Pibyice, Tisem, Nettice, Zahrdka, Marovice, Zderadice, Hoetice, Keovice, Zdol, Neveklov, Strann, Krchleby, Nahoruby, ivoho, Blaim, Blice, Mlkovice, Daleice, Blaenice, Netvoice, Vysok jezd, Rabyn, Krany, Beany a Leany. Farem crkve msko-katolick byl stle Jindich Jur. Byl lenem vlasivdnho krouku a podlel se aktivn na jeho innosti. N. p. Metaz byl opt vyznamenn za dosaen hospodsk vsledky. Dne 14. prosince pi slavnostnm oteven z velk sti renovonanho kulturnho domu a jeho pedn do uvn zamstnancm zvodu a tneck veejnosti pevzal Rud prapor ministerstva veobecnho strojrenstv a vldy a stednho vboru odborovho svazu. V ervnu roku 1964 probhly volby do vech stup nrodnch vbor, do Nrodnho shromdn a poprv volby soudc z lidu. Na ustavujc schzi 3. ervence byl do funkce pedsedy mstnho nrodnho vboru navren a jednomysln zvolen oban Zboenho Kostelce, dosavadn pracovnk okresnho nrodnho vboru Josef Barek. Mstopedsedou se stal Miroslav Berka a tajemnic Marie Petrualkov ze sdlit Chrst. Za poslance ONV byli zvoleni Houkov, Krlov, Helmich a Marvan, do KNV znovu zvolen Jan Lomoz a poslancem Nrodnho shromdn zstal Ludvk Svoboda. Soudci z lidu se stali Klal, Bergman, Drb a Ryl. Od 1. ervence byly k Tnci pipojeny osady Brodce a Zboen Kostelec. Po jejich vstupu do svazku obce se poet obyvatel zvil na 3899. Jet ped plnm dokonenm novho hbitova se na nm konal prv smuten obad Do zem hbitova byla jako prv uloena k vnmu spnku chovick obanka pan Aneka Hauzarov z p. 32, narozen tamt 27. nora 1884.
211
Tnec nad Szavou
Protoe ob tneck koly navtvovalo ji 878 k, bylo rozhodnuto o jejich samostatnosti. editelkou I. ZD, kde byl pouze 1.5. ronk, se stala Vra Pazderov, editelem II. ZD (nov) Vclav Stank. Pedsedou vlastivdnho krouku se stal MUDr. Maxera. Nov sl kulturnho domu, jako jeden z nejvtch v regionu, zaal bt vyuvn i okresnmi orgny pro velk politick a spoleensk akce. Ji 7. a 8. bezna zde probhala okresn konference KS, ve dnech 25. a 26. bezna se v nm konala okresn konference JZD a o msc pozdji 24. dubna okresn konference eskoslovenskho svazu porn ochrany. V pzem nov administrativn budovy n. p. Metaz byl zahjen provoz kuchyn a jdelny pro zamstnance. Od 1. ledna se stal Tnec sdlem ji dvou velkch podnik. Veden n. p. Zvody 9. kvtna se k tomuto datu pesthovalo z Prahy do brodeckho zvodu. Zaslouil se o to vznamn editel zvodu Jaroslav Hvzda, kter zabrnil spojen dvou nejvtch eskoslovenskch motocyklovch vrobc, Zvod 9. kvtna s eskmi zvody motocyklovmi ve Strakonicch. Od 1. z se tak zmnilo jmno podniku na nzev znm ve svt a odpovdajc tradin znace JAWA, n. p. Tnec nad Szavou. editelem podniku se stal editel brodeckho zvodu Jaroslav Hvzda. Je ovem teba podotknout, e k pemstn sdla nebyly orgny KS vzneseny dn pipomnky, ale naopak. Do zvodu Jawy v Praze Nuslch se nasthoval zvod KD Polovodie, co pln vyhovovalo zmrm praskho mstskho vboru KS i samotnho primtora Kapka o vybudovn mamutho podniku KD. Ne nadarmo se v t dob mezi lidmi posmn Praze kalo kdov nebo tak Kapkov. A Okresn vbor KS v Beneov mohl jen uvtat poslen prmyslovch podnik v okrese. Oba podniky Zvody 9. kvtna v Brodcch a Metalurgick zvody v Tnci zamstnvaly ve svch zvodech vetn pobonch vce ne 7 tis. pracovnk, v samotnm Tnci pak okolo 3 tisc. V nrodnm podniku Zvody 9. kvtna se vroba motocykl neustle zvyovala a v roce 1967 doshla ji 80 tis. ks, z toho 45 tis. ks bylo vyvezeno do Sovtskho svazu. Jaw zstal v Praze zvod ve Stranicch, kde bylo oddlen konstrukce vrobk, zkuebny motocykl a maloseriov vroba sportovnch motocykl. Dle zde sdlilo podnikov oddlen obchodn-technickch slueb, podzen obchodnmu nmstkovi v Tnci. V cel obci zstali pouze dva soukromnci obecn mandl stle obsluhovala Marie tpnov a pro svj vysok vk nebyl nucen vstoupit do tneckch Komunlnch slueb mstn obuvnk Karel Blabolil. V roce 1965 byla provedena pestavba kina v kulturnm dom na irokohl. MNV provdl pravu chodnk na Vtzn td, byly budovny cesty na novm hbitov a upraveno prostranstv okolo autobusovho ndra. Nkladnou akc byla stavba novho kanalizanho adu v dlce 800 m na Td vtzstv pro sveden odpadn vody z istrny zvodu Jawa na Brodcch do mstsk istiky za fotbalovm hitm. Pedstavitel obce se znovu vrtili k mylence vybudovat v Nkl rekrean a sportovn stedisko.
212
Od 1. 9. byla zzena v Tnci poboka hudebn koly. Vyuovn he na housle, klavr a akordeon probhalo v odpolednch hodinch ve kole. editelem koly byl hudebnk Jaroslav Novk. Slouenm zvodnch klub Jawy a Metazu, rudch koutk organizac JZD Cl Pecerady, Sttnho rybstv a Komunlnch slueb Tnec byl vytvoen spolen Zvodn klub ROH Tnec nad Szavou. Pedsedou klubu byl zvolen pracovnk Metazu Ing. Josef Bayer, sekretem se stal Bohumil Gabriel. Tneck muzeum rozen o archeologickou expozici bylo pejmenovno na Muzeum tneck kameniny a stalo se oddlem Vlastivdnho muzea Podblanicka. Knihovna se konen dokala vtch prostor. Z nevyhovujc mstnosti hradu se pesthovala na tneckou faru. V srpnu roku 1966 byla zahjeny prce na prv rekonstrukci mostu pes eku Szavu. Ji od prosince minulho roku byl provoz peveden na provizorn elezn most vedouc od bval Korbelovy hospody do Nkl. Pestavba mostu byla ukonena jet v tme roce a provoz po nm obnoven 30. prosince. Od kvtna bylo zapoato s vstavbou soukromch gar na pozemku ze leskem Brdce. MNV vyuil novch prostor v rekonstruovanm kulturnm dom a pesthoval do klubovny u malho slu z budovy nrodnho vboru p. 152 obadn s. N. p. Metaz zavedl od 1. jna zkrcenou pracovn dobu a kad druh sobota se stala volnm dnem. Pro zamstnance bylo zavedeno podvn teplch svain v cen 3,20 Ks za 1 jdlo. Metalurgick zvody Tnec nad Szavou patily v t dob podle hodnocen odbornk ke pikovm slvrnm v eskoslovensku. V obou nrodnch podnicch zaaly pracovat lidov soudy s prvem vynet rozsudky (i ve form penitch trest) za ptomnosti veejnosti. V noru 1967 navtvil Tnec prvn tajemnk V KS a prezident republiky Antonn Novotn. Zastnil se aktivu komunist ze zvod beneovskho okresu, konanho v kulturnm dom. Pnosem jeho nvtvy mimo jin bylo i vyasfaltovn prostoru ped kulturnm domem, kdy pi vystupovn z auta lpl do rozjednho kvrovho bahna a vytkl to ptomnm soudruhm. Nprava sice dodaten nsledovala, ale k budov a pak zptky k vozu musel bahnem projt. Pro spojen Tnce s okresnm mstem mla velk vznam generln rekonstrukce okresn silnice. Byla rozena, dostala v cel dlce nov asfaltov povrch a obela vesnici Bukovany. Dne 28. listopadu byl slavnostn oteven konstrukn nov most pes dol Janovickho potoka. MNV provdl opravu domu p. 5. U Mick. Stedoesk pamtkov stav vydal k oprav prohlen, e se nejedn o kulturn hodnoty ve smyslu pamtkov pe. Uvolnn policejnho dozoru ve stt dokldala zijov nvtva eskoslovenska bvalmi francouzskmi vzni z 2. svtov vlky z nmeckch koncentranch tbor v Terezn a nedaleko Tnce poloench Bean. Do Tnce zavtala skupina 10. z a setkala se s pedstaviteli obce. Mezi 56 francouzskmi hosty u byla ada jejich potomk. Vdy od kvtnovch dn roku 1945, kdy oz-
213
Tnec nad Szavou
brojen tnet oban koncentran tbor v Beanech prakticky v hodin dvanct, kdy nmeck veden tbora rozhodlo o fyzick likvidaci vz, osvobodili, ubhlo ji 22 let. Po del dob bylo obnoveno vydvn obecnho asopisu Tneck zpravodaj. Ml nahradit i podnikov asopisy Slva a Brodeck smr, rozhodnutm ministerstva zruen.
214

Ladislav ala
Rok 1968
Dne 31. kvtna odeel do dchodu dosavadn pedseda MNV Josef Barek. I kdy komunistickou stranou byl navren na tuto funkci jej len, pedsedou z vle lidu se stal ji podruh Miroslav Berka. Rostouc napt ve spolenosti a nespokojenost lid se sprvou zem vedlo k odloen dnch voleb a do roku 1971. Zaaly se rehabilitovat kivdy z 50. let, v Tnci byly vrceny domy p. 58 Smolkovm a p. 72 Trojnkovm, v Chrstu p. 2 Ziknovm a ve Zboenm Kostelci vrcen dm p. 18 Josefu Breburdovi a Marii Tmov. Dne 11. 9. byla v Tnci po dlouhch letech obnovena innost Junka. Tak bylo rozhodnuto vrtit na most pes Szavu pvodn mosaznou desku, nesouc nzev Most T. G. Masaryka. Ministerstvu vnitra byla zaslna dost o poven Tnce na msto. Bylo zapoato s pravami svahu pod kulturnm domem zbournm starch kiosk, pochzejcch z 30. let. Zahradnictv u Janovickho potoka bylo zrueno. 21. srpen 1968. Snaha komunistick strany zachovat si pi stle se zhorujc ekonomick situaci a ztrcen politickho vlivu alespo njakou tv vedla k pokusm o nejrznj reformy. Byly to zsahy do zen podnik zavdnm nov ekonomick soustavy a vyvrcholenm tchto snah byl pokus o vytvoen socializmu s lidskou tv. Nepovedla se ani ekonomick obroda a u vbec ne lidsk tv socializmu. V noci z 20. na 21. 8. 1968 vtrhla na vsostn zem naeho sttu vojska pti bratrskch stran Varavsk smlouvy a sovtsk tanky ukonily pokusy o komunistick demokratizan proces. Do Tnce dorazili Sovti v nsledujcch dnech. Tanky stly ve vjezdech do podnik, tanky stly na most pes Szavu, ivot v tovrnch byl ochromen a lid si uvdomovali, jakm poutem je pro ns lska Sovtskho svazu. Na ulicch i na zdech dom se objevily stovky hesel, vyzvajc okupanty k oputn zem a podporujc souasnou eskoslovenskou vldu. A nebt obnoven asfaltov koberec v Husov ulici, stle bychom na zemi etli: A ije Dubek!, Ivane, jdi dom! Vude ve mst vldl odpor. Na ndvo brodeckho zvodu Jawy pronesl vlasteneck projev editel Jaroslav Hvzda, dokonce padaly i nvrhy zastavte dodvky motocykl do SSSR. Navrhovatel jenom neekl, kam by se tch 60 tis. motocykl, konstruovanch a dodvanch pro tamn trh, mlo vyvet. V tneckm kin se pestaly promtat filmy zem, jejich vojska se zastnila vpdu. V jnu se konaly oslavy padestiletho vro vzniku eskoslovensk republiky, poprv od roku 1948 bylo vzpomenuto zsluh legion z prv svtov vlky o nai samostatnost. Hlavn projev ml poslanec nrodnho shromdn Ludvk Svoboda. U tneckho ndra byla zasazena za asti zstupc obce lpa svobody. Po tech letech vak nebylo po lp ani stopy a sny o svobod se rozplynuly mnohem dve.
215
Tnec nad Szavou
Tnec mstem
Dnem 1. ledna 1969 byl Tnec usnesenm plenrnho zasedn Stedoeskho krajskho nrodnho vboru poven na msto. Na slavnostn shromdn oban 12. nora se z pozvanch vznamnch host dostavil pouze spisovatel Karel Nov, ostatn se, zejm pro bouliv dn v zemi, omluvili. O historii Tnce hovoil kronik Miroslav afrata, obdob od roku 1945 po rok 1968 pipomnl dlouholet pedseda nrodnho vboru v tchto letech Jan Lomoz a projevy zakonil slovy o budoucnosti ji ne obce, ale msta Tnec nad Szavou souasn pedseda Miroslav Berka. Dobe si vedl vlastivdn krouek a lid okolo mstskho muzea. Dr. Hejna z archeologickho stavu akademie vd na pednce v Tnci uvedl dvody, na zklad kterch lze pedpokldat, e Tnec byl ji v 11. a 12 stolet knecm sdlem. Na vzkumu v hradnm arelu za aktivn fyzick pomoci len krouku se stle pokraovalo. Objeven zklady pemyslovskho palce, nesouc vechny znaky monumentln romnsk architektury, maj velk historick vznam. Archeologick stav proto zaadil vzkum hradit pro pt lta do svch pln. Hradn arel byl vyhlen chrnnou kulturn a pamtkovou oblast. Ve mst pokraovala vstavba byt. Domovn sprva mla v t dob ve sv evidenci 89 bytovch dom se 491 bytem. Kritickou bytovou situaci pomhalo tak eit Stavebn bytov drustvo svpomocnou bytovou vstavbou. Bylo zaloeno v roce 1960 a jeho lenov pispli k een bytov situace v obci do konce roku 1969 vstavbou dvou dom o 50 bytovch jednotkch. Komunistick strana se jet jednou, za vydatn pomoci ruskho komisae a tisc pln vyzbrojench rudoarmjc, nasthovanch do kasren uvolnnch eskoslovenskou armdou, zaala znovu stavt na nohy a vyizovat si ty s opozic. Na zklad usnesen plenrnho zasedn ze dne 4. prosince pevzal funkci pedsedy MNV, poprv zcela placenou, Jan Holeek, doporuen do funkce mstskm vborem KS. Miroslav Berka sdlil, e se neme uvolnit ze zamstnn, a poslal psemnou rezignaci. Na nvrh strany, jak napsal kronik, byli zbaveni funkc Miroslav Berka, Jaroslav ika, Lumr Richter, Karel Lachman, Frantiek aba. Zaalo obdob normalizace. Probhaly provrky strank, ale i nestrank, padaly hlavy. V Jaw byl odvoln ekonomick nmstek Ing. Frantiek Smolk, z funkce obchodnho nmstka odeel Ing. Ji Geln. Za Ing. Smolka pila ekonomick posila z vchodnch ech, zemdlsk stranick odbornk Vladimr Famfulk, a do funkce obchodnho nmstka byl pijat z Moskvy navrtiv se dvj servisn pracovnk Zvod 9. kvtna Karel Kasl. eskoslovensk drhy odvolaly z funkce pednostu tneck stanice Miroslava Berku. Msto stavlo kanalizaci a vodovod na Prask, provdla se mont novho mstskho osvtlen pravoben sti msta. Byl rozezn a odstrann star elezn most pes Janovick potok, postaven v roce 1900 stavitelem Makem z Ne-
216
veklova. V jnu 1971 byly zahjeny ppravn zemn prce pro vstavbu ty vovch dom a 31. prosince dna do uvn budova svobodrny n. p. Jawa s 52 byty. V Nkl zaal vyrstat fotbalov stadion a vykopan zemina ze zklad pro vov domy se pouvala k budovn jeho ochoz. Mont vech 4 vovch dom byla dokonena v roce 1972. Stavbu dvou dom financoval n. p. Jawa, jeden dm n. p. Metaz a jeden dm patil mstu. Bytov kapacita msta se tak zvila o 150 byt. Z voleb do mstskho zastupitelstva v roce 1971 vzela nov mstsk rada: Holeek, Platilov, Filipov, Hametov, Mchek, JUDr. Skrun, K, Kladiva, Krl a Dank. Pedsedou MNV byl zvolen Jan Holeek. V n. p. Jawa se projevoval kritick nedostatek vrobnch a pracovnch kapacit. Na progresivn technologii nebyly tovrn ministerstvem pidleny potebn finann prostedky, a tak se ve eilo postaru sjednvaly se kooperace s rznmi drustvy, okresnmi prmyslovmi podniky a Jawa se stle vce stvala pouhm montnm podnikem. editel Hvzda jednal o vstavb novho modernho vrobnho objektu a to bu v Beneov, kde OV KS povaoval za nutn zvit podl dlnick tdy mezi obyvatelstvem msta (stejn politicko-stranick problm u Jawa eila vstavbou provozu v Bystici), nebo v Tnci na poli na druh stran eky proti tovrn. Volba padla na Beneov, kde ji byla zahjena vstavba nov galvanovny v hodnot 90 mil. Ks. Trval nedostatek pracovnch sil byl een psunem zahraninch pracovnk, nejprve oban z Vietnamu, pozdji polskch dvat a nakonec i Kubnc. Motocykl model JAWA Supersport Tatouek se stal v tomto roce nejlepm eskoslovenskm strojrenskm vrobkem a architekt Tatouek zskal ocenn za jeho architektonick een. Paradoxn ovem je, e vroba tohoto modelu byla tak neefektivn, e musel bt v krtk dob staen z vroby.
Msto v obdob normalizace

V roce 1972 pokraovala politick normalizace istkami na nejvych mstech prmyslovch podnik. V cel zemi byli odvolvni editel, kte se nejvce zaslouili o rozvoj eskoslovenskho prmyslu, kte se po dlouh lta uili dit sv tovrny v deformovanch ekonomickch podmnch, pi trvalm nedostatku vrobnho materilu, modernho strojnho vybaven a pi znan omezench pravomocch rozhodovat o rozvoji svch podnik. Dekretem gen. editele eskoslovenskch automobilovch zvod byli odvolni Jaroslav Hvzda z Jawy a Miroslav ipera z Metazu. Stranit komisai soustedili svoji pozornost i na uitelsk sbor do rukou pedsedy MNV Jana Holeka a zstupce ONV Helmicha museli uitel sloit slib vrnosti socialistickmu zzen, absolvovat povinn politick kolen, podrobit se stnm pohovorm a nakonec vypracovat seminrn prci na dan tma.
217
Tnec nad Szavou
V Metazu se stal novm editelem Ing. Jan Kore. V Jaw nastoupil do funkce editele dnem 1. 1. 1973 zamstnanec n. p. Tatra v Praze Ing. Oldich Stank. Na zatku roku 1972 zaal mstsk nrodn vbor za redaktorstv Vratislava Mchury vydvat asopis pod nzvem Tneck zpravodaj. V arelu tneckho hradu pokraoval archeologick przkum a vlastivdn krouek uspodal spnou vstavu nlez z tneckho hradit a nlez z archeologickho przkumu v okol kostelku na Chvojn. Pi adaptaci zmeku hrabnky z Vrtby tzv. lusthauzu, patcho rodin Novotnch, bylo zjitno, e je stedovkho pvodu, a tedy mnohem star ne se pedpokldalo. Tneck muzeum zskalo z archeologickch nlez do svch sbrek peslen, bronzovou jehlici, 2 bronzov zunice, zlomek bronzov pezky a sklenn korl. Tyto cenn nlezy se vak v muzejnch sbrkch nezachovaly. V Tnci byly oteveny nov prodejny prodejna obuvi v bvalm stavenitnm zazen proti administrativn budov Metazu, v tneckm sdliti se do dvou bunk nasthovala prodejna zeleniny a v dom u Chytil ve starm Tnci byla otevena prodejna a opravna hodin. Zahjena byla rovn vstavba smuten sn na novm hbitov a pipravovala se vstavba matesk kolky v sdliti v akci Z. K jejmu financovn sdruily prostedky MNV, Jawa a Metaz. Vodovodn s msta byla pipojena novou trasou vedouc od ndra pes brodeckou lvku a Pecerady ke studnm na loukch mezi Pecerady a Bukovany. V roce 1973 byly dny do uvn 3 vov domy. Stavla se okoln infastruktura pjezdov komunikace, chodnky a osvtlen. Njemnci obytnch dom ve vych patrech si stle stovali na trval nedostatek vody a poadovali slevu na njemnm. Problm v zsobovn vodou se penesl i do roku 1974. Dne 1. listopadu 1974 byly slavnostn oteveny pavilony nov matesk kolky v tneckm sdliti. Ve Zboenm Kostelci byla dokonena stavba prodejny Jednoty, v Chrstu vodovod, veejn osvtlen v Kostelci a na Brodcch a ivin povrchy dostaly ulice K Zelenm vratm, Rov a Mrov. Na Farskm kopci zaala pprava pro adovou zstavbu rodinnch domk stavbou komunikac. Od 1. ledna byl v Beneov zzen Okresn podnik slueb a vedenm jeho tneck provozovny povena pan Miroslava ern. Dnem 2. prosince otevela v Tnci svoji poboku esk sttn spoitelna.
Kultura v Tnci
Tneck Zvodn klub sdruench odborovch organizac Metazu a Jawy byl v tto dob jednm z nejvtch kulturnch stedisek v okrese. Napomhal k tomu pedevm velk sl s modern vybavenm jevitm a zzemm, nov kinosl se irokohlm pltnem, mal sl slouc ke shromaovn oban, k vstavm a monost oberstven v pilehl restauraci. Dleitou roli hrl i dostatek finannch prostedk z rozpotu obou nrodnch podnik. Kadoron zde byly
218
podny stovky nejrznjch akc od schzov innosti pes pednky, plesy, diskotky, vystoupen divadelnch a tanench soubor a zpvk mstnch i cizch po nejrznj vstavy. Prvm pedsedou klubu po jeho zaloen byl pracovnk Metazu, znm tneck ochotnk a reisr Ing. Josef Bayer. Provoz klubu zajioval Bohumil Gabriel. Po nm se zen klubu ujala Jiina Lancov, kterou v roce 1974 vystdala Eva Paluskov. Dalm pedsedou klubu byl Jaroslav Bhm a posledn ti roky ped ukonenm innosti klubu v r. 1990 jej vedla PaedDr. Alena Vrtikov. V sedmdestch letech bylo v Tnci innch nkolik hudebnch soubor velk dechov orchestr Ing. Votnka, mal dechov a tanen soubor kapelnka Drbka z Pecerad, tanen orchestr JAWA Jaroslava Hruky, rytmick skupina mladch kapelnka Filipa a krouek POP-Music Marty Svobodov.
Rok 1975posledn rok pedsednictv Jana Holeka

Tnec se opt rozrostl, od 1. ervence 1975 se k mstu pipojily do t doby samostatn Bukovany a Pecerady. Na archeologickm vzkumu hradnho arelu pracovali ji jen Miroslav afrata a Jaroslav Dvok. Provdli vykopvky v zahrad vedle zdravotnho stediska v mstech objevenho slovanskho pohebit. 1. z bylo zahjeno vyuovn v nov lidov kole umn v dom p. 42. Dm zakoupilo msto od rodiny Zdvihalovy a rekonstruovalo jej pro poteby hudebn vuky. Mstsk knihovna dostala nov prostory a pesthovala se z tneck fary, do tzv. Herzova domu p. 18, kde psob dodnes. Dolo k vznamn udlosti pro tneck sport, do provozu byla v sousedstv fotbalovho stadionu v Nkl uvedena sportovn nafukovac hala s plochou 900 m2.
S novm pedsedou MNV po volbch 1976

Po volbch do mstskho nrodnho vboru v roce 1976 se stal pedsedou dosavadn vrobn nmstek n. p. Metaz Bohumil Souek z Tnce a tajemnkem msta Josef Zikn z Chrstu nad Szavou. Po pipojen dalch obc Krusian a Chleb k mstu se poet obyvatel zvil na 6400. Do funkce vrobnho nmstka Metazu nastoupil Jaroslav Eberle. Odeel dosavadn podnikov editel Ing. Jan Kore a jeho nstupcem se stal Ing. Tomislav Csa. V Jaw dolo ke stdn na postu obchodnho nmstka. Karel Kasl, denn dojdjc do Tnce z Prahy, po esti letech odeel a na jeho msto byl jmenovn Ing. Ladislav ala, dlouholet pracovnk podniku. Jawa otevela 28. ervence 1977 dal mateskou kolku, tentokrte v Bukovanech. V obvodu msta byly v t dob jet dv kolky v Tnci, jedna v Chrstu
219
Tnec nad Szavou
a jedna v Chrstu-sdliti. Na fotbalovm stadionu v Nkl byl vypstovn trvnk, dokonovaly se ochozy, tribuny, kabiny pro hre a stavla se pjezdov komunikace. Stavba nkupnho stediska v tneckm sdliti, budovanho od roku 1975 musela bt zastavena, nebo lev st betonov konstrukce dvoupodlan budovy se z dvod patnho zaloen zaala propadat. V roce 1978 byl ukonen archeologick vzkum tneckho hradit. Sttn pamtkov sprva poskytla mstu na opravu stedovkch pamtek 500 tis. Ks. Muzejn budovu postihla vn havrie. Pedstavital msta zastavili v roce 1975 pro nedostatek finannch prostedk prce na generln oprav muzejn budovy, a protoe ani v roce 1978 nemohla oprava pokraovat, bylo sejmuto leen. Na sv pvodn msto nebyla vak vrcena okapov roura a voda stkajc ze stechy na ze v mst uchycen konzole venkovnho elektrickho veden tahem vodi roztrhla cel roh zdiva budovy a muzeum muselo bt v r. 1983 vyklizeno. Jak se pozdji ukzalo, znamenalo toto mal opomenut jeho uzaven na dlouhch 12 let. 1. kvtna byl slavnostn oteven fotbalov stadion v Nkl. Za asti televize, pedstavitel kraje a msta bylo v Tnci 8. listopadu oteveno dvoupodlan nkupn stedisko Mr. Budovu pevzal do svho majetku n. p. Textil. V polovin listopadu zahjila provoz nov benzinov stanice u brodeckho jezu pi silnici na Prahu. Kronik uvd, e byl stle nedostatek masa, pdl uren okresn zsobovac komis mstu naprosto nepostaoval. Po celou topnou sezonu byl nedostatek uhl, ped Vnocemi jako obvykle chyblo na trhu kakao, bursk oky, kokosov mouka.
Fotbalov stadion v Nkl
220
Slavnostn oteven nkupnho stediska Mr, u mikrofonu pedseda MNV Bohuslav Souek
Benzinov erpac stanice u brodeckho jezu
Veden n. p. Jawa postihly ti tragick udlosti. Po del nemoci zemel ekonomick nmstek Vladimr Famfulk a po tkch autonehodch byli dlouhodob nemocn editel podniku Ing. Oldich Stank i technick nmstek Ing. Frantiek Vtovec. Z pipravovan vstavby novho tovrnho komplexu Jawy za Beneovem pi silnici BeneovSkalice u bval cihelny v ernm lese byl uveden do provozu prvn objekt nov modern galvanovna s administrativn budovou a kotelnou. Zatek roku 1979 byl poznamenm opt nedostatkem elektrick energie a to v dosud nebvalm rozsahu. 2. ledna byla nkolikrt za den peruena dodvka proudu, 5. ledna se situace opakovala. Byl zastaven provoz divadel, televize vyslala pouze veer, v nedli od 19.00 a v pracovn dny od 20.00 hod., vysln druhho televiznho programu bylo zastaveno zcela. Ve veker administrativ se s okamitou platnost zavedla pracovn doba od 8.00 hod. Byly vyhlaovny tzv. regulan stupn a v obou nrodnch podnicch krom vlastn slvrny Metazu se odbr elektrickho proudu reguloval zastavovnm prce celch vrobnch stedisek. Vlda zdvodnila situaci nedostatenm zsobovnm tepelnch elektrren uhlm pro neekan poruchy rypadel v severoeskch povrchovch dolech. Prv msce roku byly nezvykle mraziv. Pi stle se opakujcm nedostatku uhl byly opt ve kolch zavedeny uheln przdniny. Rada ONV schvlila na svm zasedn novou skladbu Msta Tnec nad Szavou: Brodce, Bukovany, Chovice s Dunvikami, Chleby, Chrst nad Szavou s Chrstem sdlit, Krusiany s Hrusicemi a Hamry, Pecerady s Vtrovem a Hrkou, Podlusy, Tnec nad Szavou a Zboen Kostelec. Po obnoven pvodu elektrick energie do budovy muzea kabelem bylo rozhodnuto veker prce na oprav budovy pesunout do dal ptiletky, tedy za rok 1980. Tnec se rozlouil s posledn vznamnou pamtkou na zemdlstv v obci, kdy veden msta nechalo odstranit porem ponien budovy selsk usedlosti panskho dvora a ovrny. Zmizely tak nenvratn mali asto zvovan barokn tty budov, tvoc charakteristickou dominantu pi vstupu do Nkl.
221
Tnec nad Szavou
Jedna z hospodskch budov rozpadvajcho se statku v Nkl
Pro Brodce, Zboen Kostelec a zejmna pro Jawu mlo znan vznam dokonen rekonstrukce a rozen silnice od kiovatky u hbitova do Brodc. Dosud velice zk silnice s ostrmi zatkami mla na svdom adu raz, z toho nkolik smrtelnch. Jawa oslavila 50. vro zahjen vroby motocykl. Pstavbou k budov samoobsluhy v sdliti se v roce 1980 vrtila do Tnce po dlouhch desetiletch od uzaven cukrrny pana Prochzky na dnen Beneovsk ulici samostatn prodejna cukrskch vrobk. Zsobovn zem je opt postieno ve vt me chronickm nedostatkem masa a masnch vrobk. Pomoci v zsobovn by tentokrte smli i drobn chovatel skotu a drobnho zvectva tak, e stt s nimi uzave smlouvu o vkrmu, prod jim krmivo a pak kusy pro r odkoup a sm je prod konenmu spotebiteli. Selhvn zemdlsk velkovroby zaala zachraovat soukrom, do t doby omezovan malovroba soukromnk. V n. p. Metaz odeel do dchodu dlouholet zamstnanec podniku, kter se vznamn zaslouil o vstavbu fotbalovho stadionu v Nkl, ekonomick nmstek Frantiek Knap. Jeho nstupcem se stal Ing. Zdenk Kr. K 31. beznu byl v n. p. Jawa odvoln z funkce podnikovho editele Ing. Oldich Stank a msto nj dosazen Ing. Jan Chomt. Na Brodcch byla zahjena vstavba vceelov haly pro pjem zbo a mechanizovanho skladu vrobnho materilu, do dnench dn stle nedokonen a ji sten likvidovan. Ve volbch v roce 1981 byl pedsedou MNV opt zvolen Bohumil Souek. V noru odeel tajemnk Josef Zikn a nahradil jej tneck oban Jan Trojnek,
222
do t doby pracujc jako dlovedouc lakovny n. p. Jawa. Obanm msta byl pedveden nov mstsk znak, do kterho byly zakomponovny symboly tneckch podnik Jawy a Metazu. V n. p. Metaz vystdal Karel Krl vrobnho nmstka Jaroslava Eberleho, kter byl vysln dlouhodob do zahrani. V roce 1982 pokraovalo msto v budovn inenrskch st na Farskm kopci, bylo poloeno pes 200 m splakov kanalizace na Prask, pomoci zsobovn pitnou vodou mlo 5 novch vrtanch studn mezi Bukovany a dolm Janovickho potoka. Byla vykoupena vila u ovk a rekonstruovna na Dm pionr. Viov sad nad Janekovou vilou byl vyhlen zahradn koloni. Tnec a jeho osady, do tto doby v noci bohat osvtlen v souladu s platnou normou stovkami nedvno instalovanch novch svtidel, potemnl. Na zklad nov vldn vyhlky byla intenzita veejnho osvtlen pro petrvvajc nedostatek elektrick energie snena na pouhch 25 %. Bytov fond msta vzrostl na 114 dom s 522 byty. Ped Vnocemi stli lid opt fronty na kakao, mandle, rozinky, lskov jdra a na nrodnm vboru si stovali, e nkdo chod toto zbo nakupovat dokonce nkolikrt! Vlda provedla dal cenov pravy ceny masa a masnch vrobk, drbee, zviny a ryb byly v prmru zveny o 27 % (z toho maso z vseku o 47 %). Cena re se zvila 2x a tabkov vrobky o 39 %. Ceny jdel ve veejnm stravovn byly zveny od 16 do 25 %. Ve zdravotnm stedisku n. p. Jawa na Brodcch dolo 31. srpna k tragick udlosti. Jeden z vietnamskch dlnk zvodu pi nvtv zdravotnho stediska pobodal dkou lkae MUDr. Aloise Nmeka a ranou do srdce zavradil zdravotn sestru Jitku Klepovou. Udlost vyvolala obrovsk vzruen mezi zamstnanci zvodu i rozhoen zdravotnho personlu. Stranit pracovnci msta i okresu se obvali veejnch protest, zejmna pi pohbu zesnul. Pes problmy v zsobovn materilem, vedouc i ke zmnm v architektonickm een objektu, za pomoci oban msta, emeslnk a technickch prostedk z obou tneckch podnik, vojk z posdky v Leanech pi odpracovn 129 700 brigdnickch hodin byla v Nkl v roce 1983 dokonena stavba budovy pro mstsk ad a sluby. V n. p. Jawa za Ing. Ladislava alu, vyslanho dlouhodob do zahrani, nastoupil do funkce obchodnho nmstka Ing. Petr Stank. V lidov kole umn vystdala editele koly pana Novka Magda Tichkov. kolu navtvovalo 121 k. Ponvad nen nadje, e oprava budovy tneckho muzea bude v dohledn dob ukonena, vrac vlastivdn krouek sprv zmku Konopit 191 pedmt zapjench vrobk tneck kameniny. O rstu produkce obou tneckch podnik svd vsledky vroby v roce 1985. N. p. Metaz ji v minulm roce pekroil ve vrob zbo hodnotu 1 miliardy, v roce letonm inila vroba 1 miliardu a 196 milion Ks. Jawa poprv
223
Tnec nad Szavou
pekroila ve vrob motocyklovch jednotek hranici 100 tisc, na trh dodala 105 tis. ks motocykl a ve vrob zbo se piblila hodnot 1 miliardy Ks. Rozrostl se bytov fond. Msto vlastnlo 522 bytovch jednotek, Jawa 102 a Metaz 97. Na Farskm kopci pokraovala vstavba adovch rodinnch domk. Msto vykoupilo od rodiny Hanovy dva rodinn domky v ulici K Nkl pro zskn plochy na vstavbu novho zdravotnho stediska. Ve volbch do mstskho zastupitelstva 23. a 24. kvtna 1986 byl znovu zvolen na dal tylet volebn obdob pedsedou MNV Bohumil Souek, ve funkci mstskho tajemnka zstal Jan Trojnek. V sdliti byly postaveny 3 pavilony trnice. Mstu zbyly finann prostedky i na opravu hradnho arelu. Stechy muzea, ve a rotundy byly pokryty indelem. Smutn ale bylo, e etn zjezdov autobusy s nvtvnky, toucmi spatit tneckou kameninu, musely bt pesmrovny do sousednch Netvoic. V n. p. Metaz nastoupil nov podnikov editel Ing. Jan Schade. N. p. Jawa se stal spolu s n. p. Motor, esk Budjovice soust nov vytvoenho oborovho podniku esk zvody motocyklov, Strakonice. editele podniku Jawa v t dob zastupoval ekonomick nmstek Oldich Hjek. Okresn muzeum v Beneov oznmilo odcizen gotick devn plastiky, tzv. Chrsteck Piety, pochzejc z roku 14101420 a zcizen souboru jesliek, asi 30 umleckch soek z roku 1909, ve pochzejc z kostela v Chrstu. Pieta byla oznaena sttn pamtkovou p za pamtku celonrodnho vznamu a spolen s jeslikami uloena v mstnostech tneck fary, po smrti fare Tlapy zapeetnch VB. Poslednm zpisem do kroniky msta za rok 1987 se rozlouil s prac kronike dlouholet tneck kronik, historik Miroslav afrata. Novm kronikem byla v dubnu roku 1988 jmenovna JUDr. Blanka Dalibov z Tnce. Veden msta a stranick a odborov organizace obou podnik pipravily ke tyicetiletmu vro nora 1948 slavnostn schze a 1. mj se poprv slavil na parkoviti v sdliti. Den 28. jen byl vyhlen sttnm svtkem. V cel zemi probhala opt jedna z paprovch reforem na ekonomiky. Nzev nrodn podnik, ji okoukan a asto zproChrsteck pieta fanovan, upadl v nemilost a podniky m-
224
ly monost podat a pokud dosti pslun ministerstvo vyhovlo, staly se sttnmi podniky. N. p. Metaz se tto cti dostalo ji v roce 1988, kdy byl jeho nzev zmnn na sttn podnik Metalurgick zvody v Tnci nad Szavou. Tvoily jej zvody v Tnci, v Nejdku, Krsn, Hradci Krlov, v st nad Labem a v Mal Morvce. Podnik ml v t dob 3494 zamstnanc. N. p. Jawa byla dost ministerstvem zamtnuta. Od 1. ervence se stal podnikovm editelem Ing. Zdenk Cba, vedouc pracovnk na generlnm editelstv eskch automobilovch zvod v Praze. Jawa v tomto roce po del dob nesplnila vrobn pln a vroba motocykl klesla pod 100 tis. ks (97 548 motocykl). Ji minul lta signalizovala, e pro vrobu zastaralho motocyklu, jak po strnce technickho een tak vzhledu, ve vysplch zemch prakticky neprodejnho, pichz hodina pravdy. V samotnm Sovtskm svazu, nejvtm odbrateli motocykl Jawa, rostla prudce vroba osobnch automobil a trh s vlastnmi i dovenmi motocykly byl pesycen. V novinch doma se nikdo nedoetl, e ji nkolik let narst dluh zahraninho obchodu Sovtskho svazu vi eskoslovensku a nejsou to miliony, ale miliardy. V Jaw dolo ke stdn ve funkcch nmstk za Ing. Vtovce do funkce vrobnho nmstka nastoupil Ing. Pavel Kudrna a novm obchodnm nmstkem se stal Vclav Svitk.
Rok 1989
Do roku 1989 vstupovalo msto s rozestavnou budovou novho zdravotnho stediska v ulici K Nkl. Co vak byly chybjc cihly na jeho dokonen proti revolunmu ven v zemi. U v lednu demonstrovala mlde na Vclavskm nmst bhem tzv. Palachova tdne a znovu v srpnu proti sovtsk okupaci, udlosti vyvrcholily v ptek veer 17. listopadu, kdy byla brutlnm zpsobem pslunky VB a StB rozehnna mohutn demonstrace mldee v Praze, konan k uctn pamtky v r. 1939 popravench studentskch funkcion. Objektivn informace o zsahu na Nrodn td vak zaaly na venkov prosakovat a po vkendu. V Jaw tak jet 21. 11. vylo provoln stranickho vboru KS, podepsan pedsedou Karlem Kotouem a pedsedkyn Rady pracovnho kolektivu Ing. Milenou Povolnou. V duchu lnk Rudho prva to byla posledn snaha zastavit vzvou ke vzjemnmu postupu pi een hospodskch a politickch kol sttnho podniku a uputnm od stet a prosazovn ultimativnch poadavk neprosn pokraujc demokratizan proces. Obansk frum v Jaw bylo zvoleno 28. listopadu. Jeho leny se stali M. ika, Piltov, Ing. Toman, J. Dvok, L. Pazdera, . Pavlk, J. Dvokov, Halas, L. Breburdov, B. Jerman, J. Dank, J. Hametov, Ing. Borkovec. Jet tho dne vydalo zvodn Obansk frum informan letk, ve kterm byly jasn formulovny jeho poadavky. Ped listopadovm dnm na zvod byl jet jednou vysln gen. editelstvm AZ dal podnikov editel Ing. Jan ernohorsk, CSc.
225
Tnec nad Szavou
Sloitj situaci mli zamstnanci ve s. p. Metaz. Prvn setkn rebel se konala sice ji po 17. listopadu, ale k ustaven Obanskho fra dolo tak a 28. listopadu a jet ten den se konalo shromdn zamstnanc. Do ela OF se postavili pracovnci zvodu Zbynk Bartl, Jan Stank, Vojtch Bouberle, Ivan Zadrail a Josef Berka. Jejich poadavky na veden zvodu byly jednoznan vyhnat KS za brnu zvodu, zruit milice a SSM. Je pravdou, e na samotnch dlnch se mnoho revolunho nedlo a podnikov veden v ele s editelem Ing. Schadem ze svho blho domu nevychzelo. Pouze jeden z nmstk byl ochoten vloit se do diskus. O den pozdji 29. 11., za asti asi 30 oban bylo ve sklep domu u parkovit v sdliti oficiln ustaveno Obansk frum msta ve sloen Ing. Vclav Povoln, Miroslav Berka a Zbynk Bartl z Tnce a Miroslav ika z Bukovan.
Zakldac listina OF
Ulicemi msta v tchto dnech prochzeli ozbrojen hldky pslunk SNB a milice. Zejmna milicioni z Metazu byli velice agiln, strhvali plakty a vyven prohlen Obanskho fra. K potlaen praskch nepokoj vypravili tovrn autobus s ozbrojenmi pslunky, ale dojeli dajn pouze do Beneova, odkud byli vrceni. Snad tam byli lpe informovni nebo vce chpali probhajc dn v zemi. Na 2. prosince bylo svolno do kulturnho domu JAWA shromdn oban, kde byly podny informace o souasnm politickm a spoleenskm dn. Jednn se astnili zstupci OF z Prahy a studenti praskch vysokch kol. Bouliv diskuse (bohuel nkdy i vyizovn osobnch t) byla obalobou reimu
226
Plakt pozvnka na shromdn
a v obci pak i realiztor jeho komunistick ideologie. Pro pedstavitele MNV to bylo, tv v tv peplnnmu slu, poznnm pravdy zavrenm jejich vynucenm odchodem z funkc. 29. listopadu byl vyat z stavy lnek o vedouc loze strany KS, 10. prosince byla ustavena nov eskoslovensk vlda a revolun dn dovrila volba prezidenta, kterm se stal disident Vclav Havel. Komunistick reim u ns a v zemch tzv. Vchodnho bloku se zhroutil. Po ad boulivch schz opustili sv funkce pedseda mstskho nrodnho vboru Bohumil Souek a tajemnk msta Jan Trojnek. Starostou msta se stal ji potet Miroslav Berka, dlouh lta komunistickm reimem pronsledovn.
Znovu mezi svobodnmi a demokratickmi zemmi

Rok 1990 vrtil eskoslovenskou republiku svmi zmnami mezi svobodn demokratick zem. Zruena byla tajn politick policie Sttn bezpenost, vznikly nov politick strany a hnut, zmnil se i nzev sttu esk a Slovensk federativn republika a poprv po 44 letech se 8. ervna uskutenily svobodn volby. Volby do mstskho zastupitelstva se konaly 24. listopadu. Vtzn strana Obansk koalice zskala nadpolovin vtinu 52,7 % hlas. Na ustavujc schzi 6. prosince byli zvoleni: starostou Miroslav Berka, dalmi leny mstsk rady se stali Ing. Vclav Povoln, Vclav Lika, MUDr. Ji ha, CSc. a Zdenk Martnek.
227
Tnec nad Szavou
Ze svazku obce Tnec nad Szavou vystoupily a staly se znovu samostatnmi obce Bukovany, Chovice a Chleby. Po odluce klesl poet obyvatel Tnce na 5502. Mstsk zastupitelstvo rozhodlo o pejmenovn ulic v Tnci Sovtsk armdy se stala Beneovskou, Vtzn Jlovskou, Fukova 9. kvtna a ulice na most TGM dostala nzev Ing. F. Janeka. Vybudovalo se parkovit ped mstskm adem, dokonovala se stavba zdravotnho stediska, byla ukonena adov vstavba rodinnch domk na Farskm kopci. V Nkl mezi stadionem a ekou vznikl autokemping. V budov muzea byly zahjeny prce na pravch vnitnch prostor. Z ad vlastivdnch pracovnk a velkch znalc tneck historie odeel neekan ve vku 65 let dlouholet kronik, bval uitel djepisu na tneck zkladn kole, Miroslav afrata. Zemel 19. nora. Metaz opustila ada jeho zvod a staly se samostatnmi Slvrna A, Metalis Nejdek, Almet Hradec Krlov, Metaz st nad Labem, Trmice, Kovrna Mal Morvka. Podnikovm editelem se stv snad poprv pracovnk podniku z Tnce Ing. Miroslav Tvrd. Hospodaen podniku bylo sice ziskov, ale pro patnou platebn morlku odbratel konilo s milionovmi vry. V Jaw stle zstval ve funkci editele Ing. Jan ernohorsk, CSc. (piel nedlouho ped 17. 11. 1989) a jako svoji ekonomickou poradkyni si vybral Ing. Milenu Povolnou, CSc. Od Jawy se odtrhl provoz 4 Diviov vyrbjc plochodrn motocykly. Dtsk socialistick organizace Pionr byla vyjmuta z resortu ministerstva kolstv a k 30. ervnu skonila innost placench pionrskch vedoucch na kolch. Finann prostedky pionrsk organizace byly v Tnci pevedeny ve prospch znovuobnovenho Junka. Zkonem . 105 ze dne 18. 4. 1990, s innost od 1. kvtna, bylo upraveno soukrom podnikn. Kronik uvd obchody a jmna tch prvch v Tnci kvtinstv a prodejna partiovho zbo, bistro pan Srbov po prodejn odv na Jlovsk, prodejna zeleniny pana Drahokoupila u kulturnho domu, sklenstv pana Machka ve dvoe tneck fary, kadenictv pan Reisigov v Kluskov ulici, prodejna a servis Urbex pana Vclava Urbance a pak u to byla lavina pokraujc mal privatize a otevrn novch soukromch provozoven. Jet jednou si lid ochutnali, co to je nedostatek zbo a fronty na nj. Bylo jasn, e za socializmu umle vykonstruovan ceny zbo, kter nevyjadovaly jeho hodnotu, nemohou dlouho pet. A tak se ped oekvanm zvenm cen lid pedzsobili a obchody byly vykoupeny. Nejhor to asi bylo u benzinu, kter sice ani nikdy nedoel, ale fronta aut se thla od benzinov pumpy u brodeckho jezu a k tneckmu ndra. Doma se pr benzinem plnily i koupelnov vany. Od 9. ervence se skuten zaaly zvyovat ceny u potravin, masa, uzenin, cigaret. Snila se cena zrnkov kvy. 17. ervence se zvily ceny pohonnch hmot. Co skuten dlouho v obchodech chyblo, byly brambory, postien v rstovm obdob virzou. Jejich cena se podstatn zvila.
228
Posledn dm Stavebnho bytovho drustva

V roce 1990 by asi kronik zapsal zatm posledn, ale dnes pi psan knihy o Tnci v roce 2005 je nutno ci, e to skuten na dlouhou dobu byl dm posledn. Drustvo jako organizace ije dl, peuje o drustevn majetek, i kdy i forma vlastnictv se pozvolna mn z ist drustevn na formu vlastnk byt. O vznamu innosti tto organizace na zem Tnce svd jej podl na een bytov situace a to nronou formou svpomocn vstavby, na stran jedn sniujc nklady vstavby, ale na stran druh asto nemrn zatujc vlastnho stavebnka, tj. lena drustva. Od roku 1961 do roku 1990, tedy za 30 let, bylo postaveno 11 dom (34 popisnch sel) s 279 bytovmi jednotkami. Prmrn nkladov cena 1 bytov jednotky se pohybovala od 92 tis. Ks u prvho domu v roce 1962 po 233 tis. Ks u stavby posledn v roce 1990. V ele bytovho drustva od roku 1961 stl pedseda Frantiek Chyba, technick pracovnk n. p. Jawa. Po jeho smrti bylo v roce 1982 zvoleno nov pedstavenstvo s pedsedou Ladislavem Jahodou, zamstnancem n. p. Metaz a mstopedsedou Vladimrem Balatou z Jawy. A v roce 2005, kdy byla dopsna tato kapitola knihy, stli oba dle v jeho ele. Je teba vzpomenout tak tch, na jejich bedrech zdrn ukonen vstavby pedevm spovalo. Pro kadou novou stavbu byla z len drustva stavebnk utvoena domovn samosprva, zvolen pedseda a jeho zstupci. Veker materiln-technick zsobovn pi pdlovm systmu materilu a trvalm nedostatku stavebnin, organizace prce a celkov zen stavby zviselo na tchto jedincch. Po dobu dvou a t let nastupovali vichni stavebnci po pracovn dob na svch pracovitch na druhou smnu. V ele samosprv v dob vstavby stli Bernat, Jaloveck, Vykopal, Chyba, Vejmelka, Hufaisl, Bene, Jarolm, Bendk, Balata, Ing. Zoufal, Krej, Severin a Richter.
Roky po sametov revoluci

Novm tajemnkem mstskho adu se stal v roce 1991 na zklad vbrovho zen Ing. Emil Marek z Krusian. Dokonenm vstavby vodojemu nad Chrstem a jeho napojenm na poszavsk vodovod s vodou ze elivky bylo pro Tnec po dlouhch desetiletch vyeeno zsobovn pitnou vodou. 6. a 7. ervna 1992 se konaly volby do nrodnch rad a federlnho shromdn. V esk republice zvtzila koalice Obansk demokratick strany a Kesansko-demokratick unie, na Slovensku zvtzilo Meiarovo Hnut za demokratick Slovensko. Ve veejn drab byl prodn z majetku msta dm u Mann (naproti Metazu). Vydraila jej esk spoitelna.
229
Tnec nad Szavou
Ze sttnho podniku Metaz se dnem 30. dubna stala akciov spolenost s majetkem 258 mil. Ks. Janekova vila se zahradou a pilehlou viovkou a star fotbalov stadion na Jlovsk byly v souladu s restitunm zkonem vrceny potomkm zakladatele tovrny Ing. Frantika Janeka. Mateskou kolku v tneckm sdliti, kterou dosud Metaz vlastnil, pevedl bezplatn do majetku Msta Tnec nad Szavou. Ze svho majetku nabdl k prodeji tak tneck kulturn dm, bvalou tovrnu na kameninu. Jawa provala tk chvle. Vroba motocykl v tomto roce 7194 ks byla pouhou desetinou rok pedelch. Finann ztrta z hospodaen inila 114 mil. Ks a zadluenost doshla ve 93,5 mil. Ks. Novm editelem podniku se stal Ing. Josef Mrva. Oba podniky ji dvno zruily non smny a nsledn dolo ke zruen i odpovdajcch autobusovch spoj. Sniovn vroby vedlo v obou podnicch ke sniovn stavu zamstnanc. Veden msta eilo velk rozpor mezi obany a Metaz a. s., kter navrhla pestavt nepotebnou uhelnou teplrnu na spalovnu komunlnho odpadu. Oban spor vyhrli, ale do dnench dn se tak nenalo pro nepotebnou stavbu rozumn vyuit. Msto nem kronike, a tak se dopsn kroniky za minul lta a jejho dalho veden ujal v roce 1993 sm starosta Miroslav Berka. Bohuel byl stle astji pro vnj onemocnn v adu neptomen a zastupovn tajemnkem M. Vznamnou udlost tohoto roku bylo pedn novho zdravotnho stediska v Nkl 30. ervna do uvn veejnosti. V pzem byla otevena lkrna, ordinace praktickho lkae a gynekologa, ve druhm podla dv ordinace zubnch lka, ke kterm pibylo pracovit nosnho, krnho a unho lkae. Rok 1993 byl rokem dlen sttu. Na zklad dohody mezi pedsedou ODS V. Klausem a pedsedou HZDS V. Meiarem poslanci parlamentu odhlasovali definitivn rozdlen SFR na dv samostatn republiky. Petice, kterou proti tomuto rozhodnut podepsalo vce ne milion oban obou zem byla zcela ignorovna. Kronik uvd, e zemel estn oban msta, akademick mal Vladimr Jandejsek. Mstu vnoval rozshlou kolekci obraz ze sv modern tvorby. Hospodaen a. s. Metaz se zlepilo, hospodsk vsledek skonil se ziskem 40 mil. Ks. V Jaw bylo vyrobeno 9747 ks motocykl, ale hospodsk ztrta se potala na stamiliony. Do roku 1994 vstupovalo msto s adou stavebnch akc svch i soukromch firem. V ulici K Nkl stavla esko-rakousk firma Stasto administrativn a skladov objekt pro prodej vodovodnch, elektrickch a plynovch armatur, dokonila se 1. etapa vstavby budovy Bisport, jako restauranho a ubytovacho zazen a stediska vodckho sportu. Tneck stavebn firma Otta zahjila pestavbu domu u Mann pro poboku esk spoitelny. Oban msta se rozlouili s dvma mstnmi mali. V noru neekan opustil sv msto bval technick pracovnk Jawy, do poslednch dn svho ivota
230
Budova Bisportu na behu Szavy
Finsk domky, mezi lidmi nazvan Rusk rj
stle aktivn mal Tnce a jeho okoln krajiny Josef Jirk a v kvtnu zemel uitel v dchodu, spoluzakladatel tneckho muzea Frantiek Buina. Ve Francii zemel eskoslovensk ponorov exulant, profesor na universit v Toulouse, Karel Kuera. Jako bval zamstnec Zbrojovky Ing. F. Janeka v Brodcch ovldajc francouzsk jazyk se v roce 1945 podlel v Tnci po osvobozen francouzskch vz z nmeckho koncentranho tbora v Beanech na jejich repatriaci do vlasti. Ze sv druh vlasti Francie po emigraci z eskoslovenska organizoval nvtvu tneckch oban ve Francii a pozdji v roce 1967 nvtvu bvalch vz a jejich potomk v eskoslovensku. Zajmavou pro Tnec byla dne 8. ervence nvtva synovce zakladatele motocyklovho prmyslu v Tnci Ameriana Miki Janeka. V listopadu se konaly od listopadov revoluce ji druh svobodn volby do mstskho zastupitelstva. Obansk demokratick strana zskala 6 mandt, Demokratick unie a komunist po 5 mandtech, Strana zdravotn postiench a dchodc 1 mandt. Starostou obce se stal pracovnk beneovsk potaov firmy Zdenk Bezina, mstostarostou Ing. Ladislav ala. 30. z 1995 odeel z funkce tajemnka Ing. Emil Marek. Zastupitelstvo eilo protesty mstn sti Krusiany, jej obyvatel se stavli proti navren trase dlnice, protnajc krusiansk katastr. Star zdravotn stedisko (kdysi budova mstn kampeliky) bylo na zklad privatizanho projektu pevedeno ministerstvem pro privatizaci do soukromch rukou. V suternu budovy znovu otevena lkrna. Msto navtvili v srpnu amerit pedstavitel esko-americk organizace Greenways. Jejm poslnm je prosazovn ekologie, propagovn agroturistiky, zachovn historickch mst a stavba cyklostezek. Tneck skauting oslavil 50 let od svho zaloen a vodci 40. ronk sjezdu Szavy na trase TnecPikovice. V hradnm arelu dolo k oprav hradn zdi, opraveny byly vnitn prostory rotundy, v jnu po dokonen rekonstrukci byla otevena budova muzea a expozice tneck kameniny. Z ad beneovskch historik odeel v ervenci PhDr. Ji Tywoniak. Spolupracoval s tneckm vlastivdnm kroukem pi zakldn muzea, vydal v roce 1986 spolen s Martinem Herdou publikaci nazvanou Tneck kamenina a o rok pozdji sepsal pro msto jeho historii vydanou mstskm
231
Tnec nad Szavou
nrodnm vborem v mal knce Tnec nad Szavou z jeho historie a souasnosti. Novm editelem a. s. Metaz se stal tneck oban Ing. Bedich Pean. Stav zamstnanc klesl na 910. V Jaw petrvval nedostatek zakzek na vyrbn typy motocykl, a proto v nkterch dobch roku pracovala vrobn stediska v motocyklov vrob pouze 3 dny v tdnu. Do vroby byl zaveden maloobsahov motocykl s motorem 50 ccm modely Moskito I a II. Do roku 1996 vstupuje msto s novm tajemnkem Zdekem Hanem, bvalm pracovnkem Jawy. Pro sv znalosti ekonomick a technick, zejmna z oblasti stavebnictv, stal se vraznou posilou ped zahjenm rozshlch stavebnch akc msta. Pi Prask ulici proti autobusovmu ndra byla zahjena vstavba domu s peovatelskou slubou s pedpokldanmi nklady 40 mil. Ks. Na budov mstsk knihovny bylo zapoato s rozshlou rekonstrukc a rozenm provoznch prostor knihovny. Byla dokonena vstavba novho bytovho domu v proluce na Beneovsk ulici jako sdruen finann akce. V pzem vznikly prodejn prostory a ve druhm a tetm podla 3 bytov jednotky. Tnec, kter ml jako jedno z prvch mench mst vzhledem ke slvrensk vrob zaveden ji ped mnoha lty jako technologick palivo do msta plyn, nedokzal toto vhodn topn mdium rozvst do rodinnch domk. dajn pro nedostatenou kapacitu vysokotlakho potrub, co byl argument Metazu, ale bohuel i pedstavitel nrodnho vboru. Najednou se ukzalo, e plyn sta z ekologickch dvod i jako nhrada uhl pro teplrnu Metazu a propoty Stedoesk plynrensk potvrdily, e je ho dost i pro rodinn domky v Tnci a v mstnch stech, a dokonce byl dn souhlas k napojen na nzkotlak rozvod msta prosenick lebn plicnch chorob. S plynrnami byly uzaveny dohody o financovn a zaala rozshl plynofikace. Ve stejnm roce byl generln rekonstruovn topn systm pro bytov domy v sdliti na pravm behu. Star topn kanly s rezavjcm teplovodnm potrubm, msty zatopen, asto vyhvajc rozshl pruhy zelen, byly zlikvidovny a nahrazeny pedizolovanm potrubm, pokldanm pmo do zem. Do bytovch dom byly nainstalovny pln automatizovan vmnkov stanice s regulac doby vytpn a poadovan teploty dle dohody njemnk. Na Brodcch byla zahjena po pemstn stvajcch njemnk do jinch dom msta pestavba domu zvanho pro svj tvar koloto, postaven na pelomu 19. a 20. stolet majiteli brodeck pdelny. Je teba ci, e tyto mnohamilionov stavebn akce pokud jde o bytovou vstavbu a rekonstrukci topnho systmu byly sten finacovny sttnmi dotacemi. pln se zmnil tak sted msta. V Jlovsk ulici pod lidovou kolou umn byla postavena oprn ze, na chodnk poloena nov dlaba. Na tuto stavbu navzala prvn tneck p zna, konc proti obchodnmu domu NORI.
232
Msto prodalo v drab dm p. 152 na Jlovsk. Dm se stal po 2. svtov vlce jako majetek nmeck rodiny konfisktem. Nmeck majitel padl na front a jeho ena se po vlce odsthovala a u se nikdy do Tnce nevrtila. A do roku 1963 slouil jako adovna MNV. Pro nepijateln finann ztrty, zatujc mstsk rozpoet, rozhodlo Zele na nov ulici P mstsk zastupitelstvo uzavt mstn kino. Vznamnm usnesenm mstskho zastupitelstva bylo schvlen prodeje vtiny mstskch byt v Tnci a v sdliti Chrst. Po boulivch diskusch s nktermi njemnky, kte mli pednostn prvo na jejich koupi, byly nakonec i zastupitelstvem odsouhlaseny ceny pohybujc se v souladu s velikost bytu od 50 do 100 tis. K. Kupujc musel cenu bytu do stanoven lhty splatit a dodret podmnku zapsanou do katastru nemovitost pi jeho nabyt, e jej do sedmi let neprod. V obou zkladnch kolch dolo ke znanmu bytku k. inil-li poet k v roce 1984 810, pak v roce 1996 vlivem stle se sniujc porodnosti to bylo ji jen 520. Po smrti editele II. zkladn koly Frantika Krejho bylo tedy v r. 1997 rozhodnuto slouit opt ob koly pod jedno veden. Novm editelem se stal uitel Vladimr Korec. Ve mst vznikla misijn stanice Jednoty bratrsk, konajc sv shromdn ve velk zasedac mstnosti radnice. Na Brodcch z bval Jawy, a. s. vznikla dne 25. nora 1997 obchodn firma JAWA Moto spol. s. r. o. Nejvtm spolenkem s podlem pes 50 % se stala firma Jihostroj, Velen z Jinch ech. editelem nov spolenosti se stal v ervenci tho roku Oldich Hjek, bval ekonomick nmstek Jawy. Funkci vykonval po dobu jednoho roku. Rok 1998 byl poslednm rokem druhho tyletho volebnho obdob od sametov revoluce a rokem skldn t koncho mstskho zastupitelstva. Byl dokonen a pedn do uvn dm s peovatelskou slubou p. 520 na Okrun
Prv dm s peovatelskou slubou, architekt Ing. Martin Timr
233
Tnec nad Szavou
ulici. Msto tm zskalo 44 byt, z toho 34 garsonier (2 pro tlesn postien), 9 byt 1+1 (2 pro tlesn postien) a 1 byt 1+3 pro sprvce domu. Celkem 43 byt je ureno pro obany starho vku a obany tlesn postien, potebujc ke svmu ivotu pomocn sluby. Byla rovn dokonena pestavba brodeckho kolotoe a bytov kapacita msta vzrostla o dalch 20 modernch byt. V uplynulm volebnm obdob provedlo msto tak nkladnou rekonstrukci budovy mstsk knihovny. Pi slavnostnm oteven prohlsil tehdej pedseda ONV Miroslav Rohel, e je to dstojn kulturn stnek msta pro vstup do tetho tiscilet. Z vlastivdn komise vznikl Vlastivdn klub msta Tnec nad Szavou a okol a jeho pedsedou zvolen Mgr. Daniel Povoln, promovan historik.
Pestavn budova mstsk knihovny
Interir nov knihovny
Po listopadovch volbch do mstskho zastupitelstva zstal ve funkci starosta Zdenk Bezina, mstostarostou se stal Mgr. Oldich Sldek a ve funkci mstskho tajemnka pracoval dle Zdenk Han. V s. r. o. JAWA Moto se v listopadu stal novm editelem Ing. Vladislav Tiler. V roce 1999 pokraovala stavba nzkotlakho rozvodu plynu a postupn pipojovn domcnost. Vov dm v majetku msta byl zateplen a dostal novou fasdu. Na budov star koly byla v souvislosti se 100. vrom jejho vzniku opravena venkovn omtka a povrch opaten novm ntrem. Potovn ad, sdlc po desetilet v dom U Mick, se nedohodl s novm majitelem domu na vi njemnho a pesthoval se do suternu bytovho domu p. 260261 na Jlovsk ulici. Mstsk muzeum v tneckm hrad vedle expozice tneck kameniny otevelo druhou expozici ve vi hradu vnovanou archeologickm nlezm na Tnecku. Obce Bukovany, Chovice, Chleby, Chrany, Krhanice, Leany, Netvoice, Vclavice a Tnec nad Szavou vytvoily v roce 2000 mikroregion Tnecko pro spolen een ekologickch a ekonomickch otzek oblasti. Msto Tnec bylo poveno jeho sprvou a vedenm potebn administrativy. Po deseti letech bylo ve mst dne 20. kvtna obnoveno vtn obnk pedstaviteli msta do svazku obce. Msto odkoupilo od a. s. Metaz tenisov kurty u mostu pes Szavu.
234
Od 24. z se podstatn rozila etnost dennho autobusovho spojen Tnce s Prahou. Pepravu osob na tto trase zaaly provozovat autobusy Mstsk hromadn dopravy Praha. Msto na tuto pepravu finann pispv. Byla provedena celkov rekonstrukce venkovnho osvtlen ve mst a v jeho mstnch stech, lampy jsou vybaveny spornmi rovkami, obnoveno i osvtlen poben cesty podl Szavy z Tnce do Brodc. V sdliti byl 16. bezna zahjen potovn provoz v modern vybaven budov, postaven eskou potou. Pi zkladn kole na Beneovsk bylo postaveno nov sportovn hit. Z dvod kapacitnch a ekologickch byla zahjen rozshl rekonstrukce mstsk istiky odpadnch vod pod Chrstem. editel tneck zkladn koly Vladimr Korec odeel do dchodu, jeho nstupkyn se stala Mgr. Hana Vov z Pecerad. Vlastivdn klub msta ve spoluprci s dalmi obcemi vyhlsil pro koln mlde sout o cenu PhDr. Jiho Tywoniaka za nejlep prci na tma z regionln historie. Tneck oban, len vlastivdnho klubu Vclav Stejskal, zskal za sv celoivotn psoben v kultue a propago- Nov budova esk poty vn mstn historie ocenn neziskovch organizac Podblanicka Blanick ryt. Bohuel nkolik msc po jejm obdren se s nm dne 27. z rozlouila tneck veejnost naposledy. V lt se konala poprv v prostorch hradnho arelu slavnost Tneck step. V pzemnch prostorch radnice se dne 28. a 29. jna uskutenila vstava obraz mal Tnecka. Patnct vtvarnk z Tnce a okol na n pedstavilo 91 prac. Ve Zboenm Kostelci vzniklo obansk sdruen d ryt blho ke, kter si vzalo za kol peovat o hrad Zboen Kostelec a propagovat jeho historick vznam. Od 1. dubna nebyla v s. r. o. JAWA Moto obsazena funkce generlnho editele a vykonval ji z pozice jednatele spolenosti Ing. Milan Hradeck. editelem byl ustaven a 1. ledna 2003. V a. s. Metaz vystdal editele Ing. Bedicha Peana Ing. Bronislav Cienciala. V dubnu 2000 jej stdal RNDr. Pavel Chmiel, kter dil podnik do konce roku. Ve volbch do zastupitelstva Stedoeskho kraje dne 12. listopadu 2000 zskala ODS 426 hlas, KSM 346, tykoalice 329, SSD 268 a Prav blok angaovanch nestrank 74 hlas.
235
Tnec nad Szavou
Prv roky ve 3. tiscilet

Rok 2001 pinesl nkter zmny ve skladb a veden odbor mstskho adu. Byl ustaven nov odbor informan a kulturn stedisko, jeho vedouc se stala Zuzana Nmcov. Do jeho rozshl npln pat jednak sprva mstskho muzea a mstsk knihovny, dle pak organizovn a podpora kulturnho dn v obci i propagace msta a jeho mstnch st v mdich. Novm vedoucm odboru vstavby po Janu Stakovi se stal Milo Albl, pracovnk odboru. Mstsk zastupitelstvo schvlilo nov mstsk znak. Zastupitelstvo vyjdilo nesouhlas s trasou dlnice D3 v oblasti Tnce. Z fondu rozvoje bydlen zaloenho a schvlenho ji v devadestch letech byly v tomto roce poskytnuty majitelm dom vhodn pjky ve vi 595 tis. K. Byla zahjena vstavba 2. domu s peovatelskou slubou v sousedstv domu tto innosti ji sloucmu. Na jeho vstavbu zskalo msto dotaci od sttu 26,6 mil. K. Plynofikace msta postoupila ji na pravoben st a zaal se splcet dluh levoben sti msta celkov odkanalizovn starho Tnce. A. s. Metaz prodala svj majetkov podl v s. r. o. Teplrna Tnec druhmu nejvtmu vlastnkovi spolenosti s. r. o. Sytherm. Od 1. ledna se postavil do ela a. s. Metaz Ing. Theodor Stoklasa. V tomto roce vzniklo obansk sdruen zaloen tneckmi maminkami sdruenmi okolo pan Marcely Krejkov nazvan Matesk centrum Motlek. 28. ervence zemel bval pedseda MNV a po roce 1989 prvn starosta msta Miroslav Berka. Msto v nm ztratilo jednoho ze znalc tneck historie a horlivho publiktora tneckch djin v mstnm a okresnm tisku. Jako dlouholet zamstnanec eskoslovenskch drah vydal o jemu nejbli eleznin trati knihu Poszavsk pacifik. Za zmnku stoj vznik novch sportovnch innost na zem Tnce. Ve mst zaala sedminsobn mistryn Evropy a mistryn svta Radka Dlouh v bojovm umn takewon-do vyuovat mlde tto nov sportovn discipln. Ve Zboenm Kostelci pracuje a dobe si vede drustvo zvodnk na horskch kolech. Vysokou rove m vyuovn v kytarov kole Petra Chomta. Po mrt poslednho kronike Miroslava Berky byla mstskm adem povena dopsnm kroniky pan Ema Bartkov. V roce 2002 se pihlsil na vyhlen konkurs nov kronik Ing. Roman Smutn.
Vsledky stn lidu a dom

Po deseti letech 1. bezna 2001 se konalo opt stn lidu a dom. Jeho vsledky jsou zajmav zejmna proto, e je tu zhodnocen vvoj za dob, spadajc pln do nov politick a ekonomick konstelace zem. Porovnme-li daje o populanm vvoji zskan pi poslednm stn lidu v roce 2001 se stejnmi daty starmi
236
deset let (z roku 1991), dojdeme v jednotlivch ukazatelch k nsledujcm vsledkm: Celkov poet obyvatel
rok 1991 2001 celkem lid 5249 5248 z toho mui 2604 2626 eny 2645 2622
Celkov poet lid za sledovan obdob se prakticky nezmnil, co se vak zmnilo je pomr mu a en. Zatmco v roce 1991 bylo o 41 en vce ne mu, pomr v poslednm stn se vyrovnal a vykazuje proti stavu mu o 4 eny mn. Zvrtil se tak po dlouh dob nepzniv vvoj, kdy vdov v minulch desetiletch bylo v dsledku niho prmrnho vku mu stle vce. Vkov skupiny
rok 1991 2001 014 let 1 214 819 1559 let mui 1 660 1 767 eny 1 632 1 646 celkem 3 292 3 413 mui 361 434 60 let a vce eny 472 582 celkem 833 1 016
Vkov vvoj obyvatelstva potvrzuje celosttn trend strnut populace. V nejmlad kategorii ubylo za deset let 395 dt, kter chyb a budou chybt v mateskch kolkch a v zkladn tneck kole. Ve sledovan stedn vkov kategorii do 59 let pibylo 121 osob, z toho 107 mu a 14 en, daleko vt prstek zaznamenala kategorie nejstarch vzrostla o 183 obyvatel, z toho je 73 mu a 110 en. Nepzniv vvoj vkov skladby dokumentuje pomr 1. a 3. kategorie, kdy v roce 1991 bylo tch nejmladch o 381 vce a naopak v roce 2001 o 197 mn ne osob edestiletch a starch. Ekonomick aktivita daje hovo o vvoji potu pracujcch obyvatel msta:
rok 1991 2001 pracujc % z celk. potu obyvatel pracujc % z celk. potu obyvatel mui 1 500 57,6 1 490 56,7 eny 1 311 49,0 1 087 41,5 celkem 2 811 53,6 2 577 49,1
237
Tnec nad Szavou
Celkov zamstnanost poklesla proti roku 1991 o 4,5 %, z toho u mu o 0,9 %, u en vak o 7,9 %. Z procentulnho srovnn vyplv, e se mum dailo uplatnit na pracovnm trhu, ale pracovnch mst pro eny ubvalo zejmna v dsledku sniovn vroby a nslednm propoutn v s. r. o. JAWA Moto. Nrodnost Poty obyvatel, hlsc se k jin nrodnosti ne esk:
rok 1991 2001 po. obyvatel po. obyvatel nrodnost moravsk 37 13 slovensk 159 107 nmeck 4 6 polsk 24 20 rmsk 28
Lze se domnvat, e pokles obyvatel slovensk nrodnosti byl zpsoben odchodem pslunk sl. armdy, dstojnk a jejich rodin ubytovanch v sdliti Chrst po odtren Slovenska od zem eskch, a pokud jde o rmskou komunitu, hlsila se zejm k nrodnosti esk. Nboensk vyznn
rok 1991 2001 po. obyv. po. obyv. bez vyznn 2 311 3 774 crkve vc 1 634 1 061 m. katolick 1 415 862 evangel. ? 38 husitsk 165 91 ostatn 54 70
Z uvedench dat komentovanho desetilet vyplv znan odklon obyvatel Tnce od vry. Celkov poet vcch se snil o 35,1 %, poet mskch katolk klesl o 39,1 % a nejvt pokles zaznamenala crkev husitsk 44,8 %. Domovn fond
rok 1991 2001 domy domy celkem 1 021 1 073 obydlen celkem 890 881 z toho rodinn 739 673 neobydlen 131 192
rok 1991 2001 byty byty
celkem 1 985 2 214
trvale obydlen 1 814 1 904
neobydlen 171 310
238
I kdy celkov poet dom se zvil o 52, poet obydlench dom klesl o 61. Pina spov pedevm v podstatn nim stavu obydlench rodinnch domk. Ze zjiovn pin u trvale neobydlench 310 bytovch jednotek vykzanch pi poslednm stn vyplv, e 100 byt slou k pechodnmu ubytovn, 126 byt k rekreanm elm a 15 byt je k bydlen nezpsobilch.
Volby v roce 2002

Po podzimnch volbch v roce 2002 do mstskho zastupitelstva zstal ve funkci starosty Zdenk Bezina, mstostarostkou byla zvolena Ing. Milue Bureov, ve funkci tajemnka pracoval dle Zdenk Han. Volby vyhrla strana Volba pro msto a zskala 5 mandt, Sdruen nezvislch 3 mandty, ODS 3 mandty, KSM 3 mandty, SSD 2 mandty a Nezvisl kandidti 1 mandt.
Janekova vila po oprav novm majitelem
Na pravm behu Szavy byla dokonena kanalizace. Pod Janekovou vilou, odkoupenou od a. s. Metaz vetn okoln zahrady soukromm podnikatelem, byla postavena hala tiskrensk spolenosti Rock Media vyrbjc asopisy Spy, Cosmopolitan, Esquire a dal. Vznamn pro Tnec je, e na tomto novm pracoviti nalo zamstnn okolo 50 tneckch oban. Titul Vznamn oban msta byl udlen za celoivotn sepisovn tneck historie a sbrn dokument o vvoji obce, za dlouholetou innost ve vlastivdnm krouku a vlastivdnm klubu a za zsluhy o zaloen mstskho muzea, tneckmu obanovi Frantiku pkovi. Cel ivot pracoval v brodeck Jaw, dlouh lta jako dlovedouc vrobnho stediska.
239
Tnec nad Szavou
Do roku 2003 vstoupil mstsk ad s kompetencemi, vzniklmi v dsledku reformy veejn sprvy od 1. ledna tohoto roku. Tnec nad Szavou byl zaazen mezi obce s povenm obecnm adem. Po JUDr. Frantiku Skrunm se stal novm vedoucm odboru vnitnch vc msta Ing. Vclav Povoln. V prbhu roku byly postupn zvoleny ve vech mstnch stech osadn vbory. Zastupitelstvo schvlilo na svm zasedn nejvt jednorzovou stavebn akci msta po roce 1989 vstavbu bytovch dom se 126 bytovmi jednotkami na jinm svahu kopce Knina na Brodcch. Mstn st Brodce bude po dokonen vstavby patit mezi velk mstsk mstn sti. Na sprvu bytovho komplexu byla uzavena smlouva mezi Mstem Tnec nad Szavou a Bytovm drustvem Bystice, kter m zkuenosti s tmto finann kombinovanm zpsobem vstavby. Z vypsan soute na vstavbu vyla vtzn ateck firma AGS Astra, a. s. s finannm nvrhem 133,9 mil. K. Dne 30. ledna byla zkolaudovna a uvedena do provozu rekonstruovan istika odpadnch vod u Chrstu. K 30. ervnu byl dokonen a dn do uvn druh dm s peovatelskou slubou p. 525 na Okrun ulici. Ubytovac kapacita pro lidi potebujc ke svmu it pomocnou ruku vzrostla celkem o 38 bytovch jednotek, z toho 29 garsonier (4 pro tlesn postien) a 9 byt 1+1 (2 pro tlesn postien).
Druh dm msta s peovatelskou slubou, architektem byl Ing. Martin Timr
Plynofikace postoupila do mstn sti Pecerady. Most pes Janovick potok byl pl roku uzaven, nebo probhala jeho generln rekonstrukce. Ped koncem roku byl znovu oteven pro auta i p, kte do tto doby museli vyuvat provizorn lvku. V hradnm arelu byla upravena komunikace od hradn brny k rotund a dle k Vankov vinrn. Tak vechna veejn schodit ve starm
240
Tnci se dokala opravy. Ve Zboenm Kostelci byla nkladem 490 tis. K opravena budova sokolovny, v Peceradech postavena nov autobusov zastvka. Zkladn kola dstojn oslavila tyicet let ivota nov koly v sdliti, postaven v roce 1963 na ulici Komenskho. Dalm vyznamenanm titulem Vznamn oban msta se stala pan Emilie Ptkov, kter se dne 25. jna doila 100 let. Cel ivot se vnovala uitelskmu povoln a podlela se na vzdlvn nkolika generac tneck mldee. V a. s. Metaz dolo po dvou letech znovu ke stdn podnikovch editel. Novm editelem se stal od 1. ledna 2003 Ing. Miroslav Straka. V dubnu 2004 byl vystdn Ing. Vladislavem Volencem. V roce 2004 byla dokonena plynofikace mstnch st Pecerady a Brodc a zapoato s plynofikac Zboenho Kostelce. Pokraovala vstavba deseti bytovch dom se 126 byty na jinm svahu kopce Knina. Nejvt promnu prodlala tneck tvr Na Prask. V ulicch akovick, Szavsk, V Koutech a K Jezu byl zrekonstruovn neustle poruchov vodovodn ad, dokonena plynofikace a jednotn vzhled dodaly tvrti nov povrchy vozovek a ve vech ulicch nov chodnky s dldnm povrchem. Tak chodnky v zkladn kole na sdliti byly pokryty novm ivinm povrchem. Mstsk dm p. 13 na Beneovsk dostal novou fasdu. V mstnch stech byla prodlouena kanalizan s na Brodcch, zrekonstruovn vodovod na vt kapacitu v Chrstu Na Potoin, zahjena pprava na rekonstrukci istrny odpadnch vod v Chrst-sdliti. Msto vnovalo se souhlasem mstskho zastupitelstva beneovsk nemocnici Rudolfa a Stefanie na dovybaven nov zrekonstruovanho chirurgickho pavilonu 100 tisc K. Na vzpomnkovch akcch k 75. vro vzniku znaky JAWA a vroby motocykl se spolen s firmou JAWA Moto spol. s. r. o. podlelo i Msto Tnec nad Szavou. Dalm editelem v JAWA Moto od listopadov revoluce se stal v tomto roce Ing. Vladimr Zasadil, CSc. Na zklad konkursu vyhlenho mstem, byl novm kronikem jmenovn zamstnanec mstn eleznin stanice Petr Kastely. Kon se vyprvn posledn sti o ivot a vvoji obce. A a se jednou po letech bude sepisovat pokraovn historie msta, pejeme budoucm autorm, aby mli k disposici aspo tolik sepsanch pamt, jako ml n autorsk kolektiv.
241
TMATICK KAPITOLY
Tnec nad Szavou
ERBY DRITEL TNCE NAD SZAVOU

Petr Tybitancl Tabule . 1 Erb Pemyslovc na zklad majesttnch peet zhruba do poloviny 13. stolet. Tzv. Svatovclavsk orlice (orel) ern na st. normanskm tt se zl. zbroj zobkem a nohama. Nkdy se uv vraz tzv. Plamnkov orlice, protoe orlice je skuten pokryta ervenmi plamnky. Jene takovto vyobrazen pochz a z gotick doby (tum nejstar vyobrazen je v Pasionlu abatye Kunhuty z potku stolet nebo z doby kolem 1320) tak, jak to vidme nap. u P. Parle na nhrobcch Pemyslovc; na nejstarch peetch pemyslovskch panovnk dn plamnky nejsou. Tabule . 2 Erb eskch krl: Pemysla Otakara II., Vclava II. a poslednho Vclava III. tak, jako to vidme na peetch tchto panovnk s ernm orlm (i supm) prem zdobenm zlatmi lipovmi lstky (nebo nkdy srdky).
1. Erb eskch knat a krl do poloviny 13. stolet tj. tzv. Svatovclavskou orlic
244
2. Erb eskch krl ponaje Pemyslem Otakarem II., Vclavem II. a Vclavem III.
Tabule . 3 Kolem roku 1318 se pipomn Oldich z Tnce, prvn lechtick dritel, pvodn zempanskho majetku. Tento Oldich je nejsp toton s Oldichem, kter se roku 1341 pe z Kostelce, nedalekho hradu, dnes zceniny zvan Zboen Kostelec (podle Dr. Tome Durdka byl hrad zaloen asi krlem Vclavem II. na pelomu 13. a 14. stolet jako nhrada za ztracen Tnec nad Szavou) a kter dostal od krle Jana Lucemburskho do zstavy (viz Ing. Dobr. Menclov esk hrady 1. dl sv. 365). Tento Oldich pochzel z rodu Buzic, panskho rodu erbu kan hlavy, avak z vtve, kter uvala tt stbrn, na rozdl od vtiny ostatnch vtv, kter nosily kan hlavu na tt zlatm. Tato vtev Buzic je znm jako Medkov z Valdeka (pozdj Zajcov z Valdeka), drela pak Tnec nad Szavou a do roku 1469, kdy se pipomn posledn dritel Tnce, resp. uritho podlu panstv, Protiva z Valdeka. Na tto tabuli vidme erb pn z Valdeka jak asi vypadal na potku 14. stolet a pozdji erb Medk i Zajc z Valdeka z druh poloviny 14. a z 15. stolet, kdy je tt tvrcen se zlatm zajcem. Kan hlava zstv na stednm poli (na rozdl nap. od jejich vznamnjch pbuznch Zajc z Hazmburka).
245
Tnec nad Szavou
3. Erb Buzic Oldicha z Tnce, jinak t z Kostelce (viz text); a erb Medk z Valdeka
Tabule . 4 Dalm dritelem Tnce nad Szavou byl Litvn Man z Klintejna, z panskho rodu Ronovic, tedy dvou ernch zkench ostrv na zlatm tt, z nho pochzej nap. p. Berkov z Dub, kopkov z Dub (podle hradu Dub v severnch echch, nikoliv podle Dub na Szav!), i p. z Lichtenburka aj. Jejich erb se li hlavn klenotem. Po Litvnov smrti roku 1506 se stala porunic Litvnovch dcer jeho vdova Magdalna z Wrtby, kter dostala jako ddick podl Tnec. Roku 1525 se uvd jako pn na Tnci Jindich z Pomnnic, Magdalenin druh manel. Na tto tabuli vidme tedy erb Litvna z Klintejna jako prvnho manela Magdaleny rozen z Wrtby ( cca 1532) a jejho druhho manela Jindicha z Pomnnic (1525), z rodu pochzejcho z okol Beneova, erbu ernho kdla na stbrnm tt, jak uvd druh dl Atlasu peet sv. 228 a nezn. klenotu. Tabule . 5 Erb Bernarda z Borova ( ped rokem 1550), kter koupil Tnec roku 1544, tj. s hradem, s dvorem a mstekem, od Ludmily z Klintejna (dcery Litvna z Klintejna a Magdaleny z Wrtby). Tabule . 6 Pravdpodobn od Bernardovy dcery Anny z Borova zskal satkem tneck zbo Jan Velemyssk z Velemylevsi. Janv vnuk Jaroslav Velemyssk pak roku 1607 prodal Tnec s psluenstvm Dorot Hodjovsk z Hodjova, rozen Hrznov z Harrasova, vdov po Pechu
246
4. Litvn Man z Klintejna z rodu Ronovic, jeho manelka Magdalena z Wrtby a jej druh manel Jindich z Pomnnic
5. Bernard z Borova manel Manovy dcery
247
Tnec nad Szavou
6. Jaroslav Velemyssk (Velemylovsk) z Velemylevsi
Hodjovskm a pan na nedalekm Konopiti. Od t doby jsou osudy Tnce nad Szavou spojeny s tmto panstvm. Tabule . 7 Aliann erb obou manel Hodjovskch, podle znakov desky nad hlavnm vstupem do konopiskho zmku, kte v letech 16041605 provedli zsadn renesann pestavbu dosavadnho konopiskho hradu. Tabule . 8 Spolen erb t brat. Po smrti Doroty Hodjovsk z Harrasova zddili spojen zbo Tnec s Konopitm jej synov Pech Hodjovsk a po jeho pedasn smrti pipadl tento podl bratru Bernardovi, kter krom toho drel jet Milevsko (nkdej kltern panstv premonstrt v jinch echch u Sedlan), a kter dokonce v z 1620 hostil na Konopiti krle Fridricha Falckho. Tnec samotn drel pak dal bratr Adam Hodjovsk z Hodjova, kter se rovn aktivn zastnil stavovskho povstn.
248
7. Pech Hodjovsk a jeho manelka Dorota Hrznov z Harrasova
8. Pech, Bernard a Adam Hodjovt z Hodjova jejich synov a ddici
249
Tnec nad Szavou
9. Albrecht Vclav Eusebius z Waldsteina (*1583, zavradn v Chebu 1634) jako vvoda Frdlantsk 16221623
10. Pavel Michna z Vacnova, hrab (1627), 1632 a jeho syn Vclav Michna
250
11. Jejich ddici, synovci (viz text) erb svobodnch pn z roku 1622
Tabule . 9 Roku 1622 kupuje Tnec i s Konopitm Albrecht Vclav Eusebius z Waldsteina ( zavradn v Chebu roku 1634). Tabule . 10 Hrabc erb Pavla Michny z Vacnova, ktermu roku 1623 prodv zmnn zbo Albrecht z Waldsteina. Tabule . 11 Zde se musme zmnit o vvoji erbu Michn z Vacnova: nejedn se o star rod. Praotcem je Martin Michna vyuen koeluh a syn eznka Pavla Michny pochzejcho z Luice. Koncem 16. stolet je Martin Michna, doloen v mstsk rad v Budyni nad Oh, kde pak psobil jako primas, kde vlastnil dvr a dm na pedmst. Bval panskm ednkem ve slubch Zbyka Zajce z Hazmburka a na Budyni a roku 1598 obdrel erb (pl zlatho zajce v modrm poli) s prediktem z Vacnova. Oba jeho synov se pidali do protistavovskho tbora za povstn v letech 16181620 a stoupali rychle v karie: oba brati, tj. Pavel i Ji Vilm, obdreli nejprve rytsk stav s novm erbem roku 1617. Roku 1622 obdreli oba brati nejprve sk pansk stav, pozdji v roce 1626 piznn i pro echy.
251
Tnec nad Szavou
12. Ji Ludvk hrab ze Sinzendorfu 16711701
Roku 1627 pak byl zmnn Pavel Michna z Vacnova, od roku 1623 nov pn na Tnci a Konopiti, poven do hrabcho stavu a piznn mu opt nov erb, jak vidme na tabuli . 10. Po jeho smrti v roce 1632 zddil ob zbo syn Vclav Michna z Vacnova ( 1667). Po Vclavovi pechz pak Tnec i s Konopitm patrn na jeho bratrance Vilma Fridricha ( ped rokem 1680), nebo jeho synovce Karla Jiho Vclava ( 1740), pna na Chch. Tito Michnov vak uvaj pouze baronsk erb z roku 1622, kter vidme na tabuli . 11. Tabule . 12 Dleit vak je, e roku 1673 nkter z tchto Michn prodv zadluen panstv Tnec i s Konopitm Jimu Ludvku hrabti ze Sinzendorfu, pslunku starobylho rakouskho rodu, kter od roku 1665 vlastnil panstv Planou u Marinskch Lzn.
252
13. Frantiek Karel Leopold hrab Pehoovsk hrab z Kvasejovic 1723 a jeho druh manelka Juliana Dorothea hrabnka Jrger zu Tollet n. Krenspach
Tabule . 13 Roku 1701 kupuje cel panstv Frantiek Karel hrab Pehoovsk z Kvasejovic (* 1645, 1723), pslunk pvodn manskho erbovnho rodu z jihoeskho Tbora, kter zstal po Bl hoe vren csai Ferdinandu II. a v prbhu 2. poloviny 17. stolet obdrel postupn pansk a nakonec i hrabc titul. Jmenovan Frantiek Karel Leopold hrab Pehoovsk nejvy mincmistr a prezident apelanho soudu se dosti zadluil (zejmna vstavbou svho novho palce na Mal Stran v Praze pozd. palce Lobkowiczkho dnes velv. SRN), a tak vtinu svch panstv, v. Konopit a Tnce, roku 1716 prodv. Na tabuli vidme jeho aliann erb spolu s erbem jeho druh manelky Juliany Dorothei rozen hrabnky Jrgerov zu Tollet n. Krenspach n. Koppach , 1708, tak, jak vidme tuto alianci na bonm portlu kostela sv. Anny v arelu piaristick koleje v Beneov.
253
Tnec nad Szavou
Jedin syn jmenovanho Frantika Karla, Frantiek Josef Helfried byl po mei poslednm pslunkem tohoto rodu, kter pev svho otce jen asi o msc a pl. Zemel v Tboe 24. 12. 1723 a pohben je tamt u Augustinian. Novm majitelem Konopit a Tnce se stv roku 1716 pslunk starho panskho rodu Hroznatovc, pvodn ze zpadnch ech: Jan Josef hrab z Wrtby (* 1669, 1737). Od roku 1712 nejvy zemsk purkrab, od roku 1721 ryt du Zlatho rouna. Rod hrabat z Wrtby zakotvil na Beneovsku ji ponaje Janem Sezimou z Wrtby (* 1578, 1648), kter jako vrn pznivec katolick strany csae Ferdinanda II., zakladatel frantiknskho kltera ve Voticch, kde byla pak zzena rodov hrobka, po Bl hoe dosti zbohatl a mohl sv statky na Beneovsku a Voticku odkzat etnmu potomstvu ze ty manelek: nejvce dt ml ovem se tvrtou manelkou Barborou Eusebi hrabnkou z Martinic ( 1656), dcerou znmho Jaroslava Boity hrabte z Martinic ( 1649) a jeho prvn manelky Marie Eusebie ze ternberka. Oba pni byli navzjem sevageni, protoe Jaroslavovou druhou manelkou byla dcera Jana Sezimy z Wrtby Marie Albta z Wrtby, pedtm ovem zrove ji dvakrt ovdovl ze ternberka. Pro dal osudy rodu Wrtb na Beneovsku mli pedevm vznam dva Sezimovi synov ze tvrt manelky: Jan Frantiek ( 1687) ddic Kosovy Hory, ervenho Hrdku aj. a ml. Ferdinand Frantiek ( 1712) ddic Vrchotovch Janovic, Votic, Beztahova aj. Tato mlad vtev ovem vymr jeho pravnukem Frantikem Adamem hrabtem z Wrtby roku 1807 a vechny jeho statky odkazuje Frantiku Josefu hrabti Wratislavovi z Mitrowicz. Pro ns je vak dleit potomstvo st. Jana Frantika (* 1631, 1687), jen se svou manelkou Barborou Terezi Kokoovcovou z Kokoova (znovu provdanou hrabnkou Clary = Aldringen) ml dva syny: Frantika Vclava hrabte z Wrtby (* 1670, 1750), jen vyenil ze dvojho manelstv statky v zpadnch echch (na Plzesku), toti Nekm, inkovy, Neblovy a Kimice, ale pedevm starho syna Jana Josefa hrabte z Wrtby od roku 1716 tedy na Konopiti a Tnci nad Szavou. Tabule . 14 Erb Jana Josefa z Wrtby byl umnmilovn stavebnk, o em svd nap. nejen nov barokn brna u zmku na Konopiti, ale pedevm nov zbudovan palcov zahrada italskho typu v Praze na Mal Stran z dvactch let 18. stolet. Aby se vak mohl oenit, musel dat papee o dispenz, protoe jeho manelka Marie Zuzana Antonie, rozen hrabnka z Heussenstamm 1716, byla zrove jeho sestenice, nebo jej matka Marie Frantika hrabnka z Wrtby ( 1701) a otec Jana Josefa ji vzpomenut Jan Frantiek byli vlastn sourozenci. Jejich aliann erb je dosud vidt na portlu na hbitov ve Voticch, akoli Votice v t dob patily Ferdinandu Frantikovi a jeho synu Frantiku Arnotovi ( 1750). Protoe vak Jan Josef ( 1737) neml muskch potomk, odkzal Konopit a Tnec svmu bratrovi Frantiku Vclavu hrabti z Wrtby (* 1670, 1750), kter
254
14. Jan Josef hrab z Wrtby (* 1669, 1737) jako ryt du Zlatho rouna, nejvy purkrab a dle erb dalch Wrtb: Frantika Vclava (16701750), Frantika Vclava (17241762) a poslednho Frantika Josefa (17591830).
255
Tnec nad Szavou
15. Jeho ddici Jan Karel (* 1799, 1878) a jeho syn Frantiek Even (* 1839, 1898) princov z Lobkowicz do roku 1887
z dru hho manelstv s Mari Terezi hrabnkou von Steinan zddil: Neblovy, Kimice a inkovy na Plzesku. Vechny tyto statky nakonec zddil jeho vnuk Frantiek Josef hrab z Wrtby (* 1759, 1830), jedin syn Frantika Vclava hrabte z Wrtby (* 1724, 1762) a Marie Anny hrabnky z Klenov a Janovic (viz vzdoba kostelka sv. Havla v Po nad Szavou nedaleko odtud, s vzdobou od Lazara Widmana asi z poloviny 18. stolet). Tabule . 15 Frantiek Josef, posledn hrab z Wrtby ( 1830), odkzal veker svj majetek Janu Karlovi, princi z Lobkowicz (* 1799, 1878), kter zde pak zaloil tzv. Kimickou vtev rodu. Lobkowiczov jsou vznamn rod, kter obdrel knec titul ji krtce po blohorsk bitv roku 1624. Bhem 16.18. stolet se rod rozdlil do mnoha vtv,
256
16. Jeho Csask Vsost Frantiek Ferdinand arcivvoda rakousk dEste (* 1863, 1914 Sarajevo)
z nich nejvznamnj byla vtev na Roudnici nad Labem, jej panstv bylo roku 1787 nhradou za ztracen panstv Zahsk ve Slezsku poveno na vvodstv. Tato vtev t na potku 18. stolet vyenila jinou vznanou vtev Blinskou. Dal vznanou vtv byla tet na Mlnce a Hon, kter zskala titul mlad knec sekundo garnitury. Jeliko roudnit Lobkowiczov v prbhu 20. stolet pozbyli vinou nkolika nerovnorodch satk prvo uvat titul knat z Lobkowicz a vv. Roudnickch, pely tyto tituly prv na vtev Kimickou. Syn Jana Karla, prince z Lobkowicz, Frantiek Even, princ z Lobkowicz (* 1839, 1898), roku 1887 prodal Konopit spolu s Tncem. Kupcem nebyl nikdo men neli Jeho Csask Vsost Frantiek Ferdinand, arcivvoda rakousk dEste (* 1863, zavradn v Sarajevu 1914). Nov vlastnk byl pslunkem panujcho rodu Habsburg-Lothringen a ml se pvodn oenit z nkterou z etnch rakous-
257
Tnec nad Szavou
17. Jej Vsost ofie vvodkyn z Hohenbergu (* 1868, 1914 Sarajevo)
kch arcivvodky. Jeho volba vak nakonec padla na pslunici sice starho rytskho rodu ze zpadnch ech, toti Chotk z Chotkova a z Vojnna, a to na ofii, hrabnku Chotkovou (* 1868, 1914 rovn zavradna v Sarajevu). Jej rod byl postupn za Vclava Antonna Chotka z Chotkova (* 1674, 1754) poven do stavu panskho (1702), eskho hrabcho (1723) a konen roku 1745 skho hrabcho stavu s celm titulem hrabat Chotk z Chotkova a Vojnna. Jmenovan ofie byla dcerou Bohuslava hrabte Chotka z CH. a V. csaskho diplomata ( 1896) a Vilemny, rozen hrabnky Kinsk z Vchynic a Tetova ( 1886). Ale protoe se pece jen jednalo o nerovnorod (morganatick) satek byla roku 1900, tedy v roce svho satku, postupn povena do knecho stavu von Hohenberg s titulem Jasnost (1905) a v roce 1909 j byl piznn titul vvodkyn vvodkyn Hohenberg s titulem Vsost ddinm pro prvorozenho syna. Ostat n lenov rodu mli knec stav s titulem Jasnost.
258
18. Jejich dti: ofie, Max a Arnot vvodov z Hohenbergu
Tabule . 17 ofie, vvodkyn z Hohenbergu byla c. k. dvorn dmou a jak na obrzku je patrno, t nositelkou dmskho du Hvzd. ke, Maltz. du, ale t nositelkou velkoke dn. . sv. Albty aj. Jej manel (od roku 1900 v Zkupech), jak ji bylo eeno, byl od roku 1889 nslednkem rakousko-uherskho trnu (po smrti korunnho prince Rudolfa). Tabule . 16 Arcivvoda Frantiek Ferdinand (* 1863, 1914) byl synem csaova mladho bratra arcivvody Karla Ludvka ( 1896) a jeho druh manelky Marie Annunzity, rozen princezny Sicilsko-Neapolsk z rodu panlskch Bourbon ( 1871). Tak on byl nositelem cel ady rakouskch, ale i cizch, zejmna ruskch d. Na jeho erbu vidme kolanu du Zlatho rouna a nejv. civiln d sv. tpna, vnovan kdysi csaovnou Mari Terezi uherskm stavm jako zakladatelkou, rovn s kolanou, tj. s dovm etzem.
259
Tnec nad Szavou
Zrove byl ale t starm bratrem arcivvody Otty ( 1906 proslulho jako krsn Otto), kter ml s princeznou Josefnou Saskou, syna Karla, od roku 1916 poslednho rakousko-uherskho csae jako Karla I. (* 1887, abdikoval 1918, 1922 na ostrov Madeira). Tabule . 18 Jednm z hlavnm pedpoklad, na jeho zklad povolil csa Frantiek Josef I. obma manelm jejich satek bylo, e se zcela vzdaj nroku na trn. Tud jejich dti, v tomto ppad ofie (* 1901, 1990), provdan hrabnka Nostitzov, je byla t ptomna znovuoteven rekonstruovan budovy Stavovskho divadla v Praze, nebo jej manel Bedich hrab Nostitz Rieneck ( 1973) pochzel z rodu zakladatele tto scny, dle oba jej brati, toti Maximilin, (* 1902, 1962) a Arnot (* 1904, 1954) uvali titul vvod a knat z Hohenbergu, jak ji bylo eeno (od roku 1917). Uveden dti byly pak vychovny na zmku matina vagra Jaroslava (pozdji druhho knete) Thun-Hohensteina ( 1929) na Dn v severnch echch, jen byl manelem matiny sestry Marie Pii, rozen hrabnky Chotkov (* 1863, 1935).
Dleit poznmka k erbu . 16: arcivvoda Frantiek Ferdinand zskal pdomek dEste po smrti arcivvody Frantika V., kter byl poslednm lenem habsbursk vtve ddic rodu dEste vvod z Modeny. Frantiek V., posledn arcivvoda rakousk Este, si jej vybral jako nejbliho pbuznho a tm na Frantika Ferdinanda pevedl cel toto italsk ddictv s mnostvm umleckch sbrek, zbran, zbroje, nbytku, obraz, historickch nhrobk atd., kter pakFrantiek Ferdinand postupn instaloval na svch zmcch Artstetten u Vdn, Chlum u Tebon, ale zejmna na Konopiti, kter nechal nkladn pestavt jako historick muzeum.
260
ZNAK A PRAPOR MSTA

Daniel Povoln Dnem 1. 1. 1969 se Tnec nad Szavou stal mstem, jeho znak byl vak po diskuzch schvlen a 24. 8. 1978 (pvodn nvrh z doby ped r. 1972 se nelbil). Jeho podoba pak a do potku 90. let byla nsledujc: erven tt s modrou patou, kter symbolizuje eku Szavu, na nm stoj nzk hradebn ze se dvma pili a cimbum o tyech, esti a tyech stnkch. Nad nimi uprosted vystupuje romnsk rotunda s v tneckho hradu. Stavby jsou bl, rotunda kvdrov se dvma oknky. Stecha rotundy je piat, u ve valbov, ob ern barvy. V heraldicky pravm hornm rohu ttu je doprava naklonn modr ttek se zlatm kaprem stoenm do oblouku (ve skoku) v modrm poli znak rodu Hodjovskch. V levm hornm rohu ttu vlevo naklonn ttek se zlatm kadlubem v modrm poli symbol zvodu Metaz. V modr pat ttu je zlat slunce s paprsky symbol tovrny Jawa. Nvrh definitivn podoby znaku Po r. 1989 byly ze znaku vyputny symboly msta Tnce od Dr. Jiho arka obou podnik a zatmco znak Jawy zmizel bez n- z r. 1978 (sbrka F. pka) hrady, na mst znaku Metazu se objevil erb hrabat z Vrtby troj ern jelen paro ve zlatm poli. Nkdy byl tak znak zpodobnn s hrabc korunkou poloenou na znaku. V r. 2003 vznikla dnen definitivn podoba znaku, jen byl mstu udlen dopisem z 6. 6. 2003 pedsedou Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky Lubomrem Zaorlkem: V ervenm tt na modr pat za hradbou s cimbum romn-
Znak a prapor msta Tnec nad Szavou z r. 2003 (kresba P. Tybitancl)
261
Tnec nad Szavou
sk kvdrovan rotunda s apsidou, za n hranolov v, ve stbrn s ernmi stechami. V provzen dvma gotickmi ttky, prav modr se zlatou vyskakujc rybou, lev s trojm (2, 1) ernm parom. Tat listina obsahuje i popis mstskho praporu: List tvo modr kar irok jednu tetinu dlky listu nad stejn velkm lutm tvercovm polem a dva vodorovn pruhy, bl a erven. V modrm poli lut vyskakujc ryba, ve lutm poli ti (2, 1) ern paro. Pomr ky k dlce listu je 2 : 3. Vyitm praporu pak byla povena kastelnka hradu Adriana Bursov, k jeho slavnostnmu pedn mstu Tnec dolo 16. 11. 2004.
262
STI MSTA TNCE

Miloslava Fumferov, Iveta Mrhov, Daniel Povoln, Ladislav ala
Brodce nad Szavou

Mal mstn st se 100 obyvateli na levm behu Szavy, vznamn svou prmyslovou histori. Pvodn mln a statek, po zruen mlna byla od 15. stolet osada spravovna Rychtou peceradskou. Svj nzev odvozuje od brodu pes eku na star kupeck cest z jinch zem do krlovsk Prahy po tzv. Horck cest pes Tptn k Vyehradu. Rozvoj nastv v polovin 19. stolet vstavbou rozshl pdelny a barvrny pze (v r. 1912 mla 500 zamstnanc) a zejmna pak od
Pohled na Brodce z r. 1929 (sbrka rodiny Svobodovch)
lenov Dlnick tlovchovn jednoty Brodce v r. 1921 (sbrka F. pka)
263
Tnec nad Szavou
r. 1937, kdy tovrn objekt zakoupil zakladatel znaky JAWA tovrnk Ing. Frantiek Janeek a penesl sem sten strojrenskou vrobu. Motocykly Jawa pak po 2. svtov vlce doslova dobyly svt. Pi stavb dnenho Jawaklubu odkryto v roce 1959 slovansk pohebit z IX. stolet. K mstn sti se poj jmno K. H. Mchy, nebo zde dovala na ubytovn pdelny jeho ivotn lska Mrinka, rozen Stichov, dcera hajnho z nedalek Taranky. V objektu zvodu JAWA umstna vynikajc sbrka historickch i souasnch motocykl zn. JAWA, model cestovnch i sportovnch.
Chrst nad Szavou

Starobyl vesnice patc v minulosti do panstv Ostrovskho kltera na ece Vltav u Davle, zaloenho roku 999 Boleslavem II. Na mst bval kaple se na-
Chrst od Podlus, akvarel, Ladislav ala
264
chz pvodn gotick kostel sv. Kateiny, uvdn v soupisu crkevnho majetku k r. 1352. Ale ji r. 1150 se Chrst pipomn mezi tymi nejznmjmi obydlenmi sdly v naem kraji: Beneov, Chrst, Jlov a ivoho. Ves byla znma i svmi vinohrady sloucmi k zskvn menho vna. Nejvt mstn st se sdlitm t okolo 740 obyvatel. Chrstem prochz poszavsk eleznice, naproti po toku pes eku se ty renovovan mln Brejlov, jako ubytovac zazen. K nedalek obci Leany se ve dtstv bsnka Frantika Hrubna a v bvalch kasrnch u obce je dnes muzeum vojensk techniky.
Ukraden chrsteck gotick pieta (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
Chrst-sdlit
V listopadu 1950 vznikla v Leanech 33. protitankov brigda. Jejm zkladem byly protitankov dlosteleck pluky 207. ze Slanho, 208. z Hradce Krlov a 209. z Buovic. Vojci z povoln bydleli v irokm okol od Pikovic a po tchovice. Do prce je dovel denn nkladn Studebaker. Jestlie byl nepojzdn, museli jezdit vlakem. Z tto situace vyplynula poteba ubytovat rodiny vojk z povoln. Bylo rozhodnuto postavit sdlit na pravm behu Szavy v teritoriu obce Krhanice. Vstavba sdlit byla zahjena v r. 1951 a za 2 roky bylo dokoneno 11 dom. Pozdji byla pistavna horn ada 5 dom a 2 svobodrny. Stavbu provdla firma Konstruktiva, t vak vydatn pomhalo na tista ptpk, jejich jedinou mechanizac byly lopaty, krumpe a dopravnkov ps. V arelu sdlit byla pouze hlavn silnice vedouc stedem, a v r. 1958 byla vybudovna silnice ped p. 200209. V budov, kde se dnes nachz pota, byla prodejna potravin, masny a dalho drobnho spotebnho zbo, kter byla v provozu asi do r. 1962, kdy byla otevena nov prodejna Jednoty, kter slou do souasnosti. Pota byla v dom u silnice, kter je v souasn dob pestavovn na restauran zazen. Potom se pota pemstila do svho dnenho psobit, kde byly pvodn, tak jako ve vedlejm dom, kancele Konstruktivy. Souasn chaty u poty slouily jako ubytovn pro rodiny, kter nedostaly byt. Njak as se pouvaly i jako ubytovny. zemn patilo sdlit pod Krhanice, okres Praha-zpad, po r. 1960 bylo jako osada Chrst-sdlit pipojeno k Tnci nad Szavou. Lkask pe byla zprvu poskytovna v Jlovm u Prahy, odborn vyeten v poliklinice v Klimentsk a sp-
265
Tnec nad Szavou
dovou nemocnic byla Praha-Kr. Po peveden pod Tnec se stala spdovou nemocnice v Beneov. V r. 1966 byl vybudovn Poszavsk vodovod z pramen u Davle na pravm behu Szavy a pozdji pepojen na elivku. V dob vzniku sdlit byla voda erpna jen ze Szavy pes bn filtry jako uitkov, nkolikrt byly pro patn itn v provozu 3 nhradn studny, do kterch se chodilo pro vodu na vaen. S kvalitou vody byli lid seznamovni na vvsn tabuli. V r. 1961 byla dokonena stavba Posdkovho domu armdy (PDA) a slavnostn oteveny jeho prostory. Podaly se zde spoleensk akce pro dospl i pro dti. V objektu byla restaurace, kino, knihovna, tlocvina a matesk kola, kter jako jedin zazen je v provozu od r. 1963 dosud. Vkov mlad sloen obyvatel sdlit vyvolalo potebu vstavby nov koly, na n se podleli i oban ze sdlit. Ta byla v Krhanicch otevena v r. 1959. Pro velk poet dt mly mnoh tdy oddlen A i B. Pvodn chodily dti do star koly v Krhanicch, kde je dnes obecn ad. Vytpn a ohev vody byl samostatn v jednotlivch domech, kde byly kotelny, kter obsluhovali njemnci. Centrln kotelna byla uvedena do provozu v roce 1975. V r. 2000 byl do sdlit zaveden plyn a vtina dom se pipojila.
Krusiany
Pat k nejstarm mstm Tnecka. Pvodn nzev Cruszbithsaz me mt svj pvod v mskm vrazu Cruss k, kiovatka, anebo me pochzet od zajatc Luickch Srb a Polk z vojenskho taen knete Betislava roku 1039. Vesnice leela na kiovatce cest Kelt a Slovan. U nedalekch Hrusic byl nalezen hrob s ostatky keltskho bojovnka. K obci Krusiany patily v minulosti osady Hrusice, Hamry a zanikl ves Malensko. V letech 16551660 pracovala u Hrusic, jako ojedinl prmyslov zazen v irokm kraji, vysok pec a hamr na vrobu a zpracovn eleza z rudy ten na nedalekm Chlumu a Nettick hoe. V r. 1943 byla obec zaazena do vojenskho cviit jednotek SS a st obyvatel vysthovna. Na nz-
Vodopd v Krusianech v 70. letech (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
266
km hebenu od Krusian po nm jako pamtka zstaly betonov pevnstky. V mstn sti ije okolo 180 obyvatel.
Pecerady
Vesnice se 410 obyvateli, lec na star cest z jihu ku Praze. Prv znm historick datum je z roku 1360, kdy jej nzev znl Pecirady a patila pod pna na Kostelci spolen s osadou Ledce s kostelem sv. Bartolomje, dnes ji zaniklou tvrz Boeice, samotou Povka, osadami Hrka, Vtrov a dalmi. V roce 1590 zzena Rychta peceradsk, kter spravovala rozshl zem. Na dom p. 21 je umstna pamtn deska se jmnem Pavla Vnouka, zastelenho r. 1775 pi selskch nepokojch na zmku Konopit. Na nvsi kamenn ulov zvonika, kulturn pamtka z r. 1882. V blzkosti lom na proslul kmen gabrodiorit, pouit pi vstavb vznamnch budov pamtnk J. A. Komenskho v holandskm Naardenu, Petschkv palc a jeho vila v Praze, pamtnk osvobozen na ikov a jin. Pi stavb rodinnch domk odkryta v mstn sti tzv. mladohraditn jma a v n nalezena keramika, uhlky, zvec kosti a neolitick motyka pracovnky archeologickho stavu datovno do 12. stolet p. n. l.
Podlusy
Mal vesnice se 165 obyvateli je poprv psemn zmnna v r. 1284 Thobias episc. bona episc. in Sepyer, Chlebow et Podeus Andreae de Kadeschebora vendit, ... a zejm patila k Ostrovskmu klteru na ece Vltav. V r. 1360 nleelo pl vsi ke hradu Kostelec nad Szavou a nejpozdji od tto doby sdlely Podlusy stejn majitele jako nedalek Tnec. K mstnm pamtihodnostem pat duby u pvozu, kter byly vyszeny u v roce 1848, tedy skoro ped 160 lety. Zdej star mln od 19. stolet patval a nyn opt pat rodin Kulk (ble v kapitole o ivnostech). V r. 1908 byla poprv sputna turbina, kter mlnu slouila do roku 1942 jako zdroj elektrickho proudu. Oputn turbiny se pozdji ujal Milo Rckl z Prahy. 24. 4. 1897 byla uprosted vsi vybudovna zvonika, kter se tak pouvala jako umrek a jako poplachov zvonec. V roce 1931 tu byl odhalen pomnk padlm v I. svtov vlce a u pomnku zasazena lpa. Ped 60 lety byly u pomnku a u zvoniky vysazeny dal lpy. Z vznamnch osobnost, kter v obci pobvaly meme zmnit leteckho konstruktra Frantika imnka, kter tu il a v roce 1966 zemel (zaal ltat ji v r. 1912). Pechodn zde ili houslista profesor Michal, mal Panuka, vznamn houslista Kawaciuk a na zatku 2. svtov vlky se v obci ukrval nelnk esk obce sokolsk Dr. Augustin, popraven nacisty v r. 1941.
267
Tnec nad Szavou
V roce 1943 byla obec sten vysthovna a zaazena do prostoru cviit jednotek SS. Nmci v zabranch zemch krom jinho vybudovali nkolik betonovch bunkr a 3 z nich v okol Podlus dodnes pipomnaj okupaci. Po vlce se do Podlus vichni vysdlen vrtili a 8 zemdlc zaalo znovu hospodait. Padest lta byla ve znamen socializace vesnice. Bylo zaloeno JZD. V rmci budovatelskho sil se podailo zdit obecn rozhlas, postavit obecn prdelnu, ehlrnu, hasiskou zbrojnici, adovnu a jednac s MNV a obecn knihovnu. V edestch letech se obec Podlusy slouila s Chovicemi a s osadou Dunviky. V obci se daila vstavba rodinnch domk. V roce 1965 se dostavla autobusov ekrna a v r. 1967 byla obec vyhlena rekrean oblast. V sedmdestch letech byl brigdnicky vybudovn odvod vody z Draskho rybnka do vodn ndre na nvsi. V roce 1978 se rozily sluby obyvatelstvu, nap. rozvozu plynu jednou za 14 dn. Nejvt kamennou budovou byl bval mln, kde bylo skladit obil a epky Vkupnho zvodu Beneov. Zemdlskou vrobou se zabvaly Velkovkrmny Netvoice. Spoleensk organizace jako Svaz porn ochrany, esk svaz en, dozor vbor Jednoty a Svazarm roziovaly svoji innost. V r. 1979 se MNV Podlusy slouil s MNV Tnec nad Szavou. V roce 1981 se v obci budovala kanalizace povrchovch vod. Veejn vodovod v obci nebyl, jen vlastn studny. Vznikla obvodn volebn komise a veejn lensk schze oban. V roce 1983 dolo k prav mstnho pohostinstv, je napomohla rozvoji kultury v obci (zbavy, zvyky, sportovn zajmavosti). V r. 1984 se podailo dokonit pravy skldky a chodnk. Koncem 80. let byla provedena meliorace st pol, prava ternu pro hit a oprava budovy obanskho vboru (bval MNV). Po r. 1989 dolo i v Podlusech k ad zmn. V roce 1992 se v obci zaalo soukrom podnikat. Tak jako jinde, tak bohuel zde zaala upadat kultura. V r. 19941995 byla realizovna vstavba dalch novch dom a pstavby stvajcch. Byla zzena peovatelsk sluba a do domu. Pro poteby oban byla zbudovna telefonn budka. V roce 1998 zapoala vstavba mstn telefonn st. V roce 2000 byly instalovny nov story veejnho osvtlen. V roce 2002 dolo k vybudovn nov asfaltov cesty a chodnk, ale obec tak byla postiena rozvodnnm Szavy. V roce 2003 probhla oprava mostu z Tnce na Podlusy pes Janovick potok.
Zboen Kostelec
Vesnice s 260 obyvateli le v krsn krajin ohranien meandrem eky Szavy, od severu chrnna zalesnnmi svahy vrchu ov. Nad ekou se ty trosky gotickho hradu ze 13. stolet. V dob jeho nejvt slvy patilo k hradu 23 vesnic.
268
V roce 1467 byl hrad eskm krlem Jim z Podbrad podruh dobyt a rozboen. Rozvoj osady nastv s rozvojem textiln vroby v sousednch Brodcch po roce 1842 a zejmna pak po r. 1937 s pechodem tovrny na strojrenskou vrobu. K. H. Mcha, kter si oblbil tento kraj, nakreslil hrad v r. 1832.
Zcenina hradu Kostelec kolem r. 1900 (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
Zboen Kostelec ve 20. letech (sbrka F. pka)
269
Tnec nad Szavou
PRMYSL V TNCI A OKOL

Tneck kamenina Libue Vov
Koncem 18. stolet a v prvn polovin 19. stolet dolo k prudkmu rozmachu keramickho prmyslu po cel Evrop. Nejspnjm vrobcem kameniny byl tehdy Josiah Wegwood v Anglii. Postupem doby se tato vroba rozila do dalch evropskch zem, a tak se kamenina stala na pelomu 18. a 19. stolet nejvhodnj cenov dostupnou, esteticky a funkn vyhovujc nhradou za zdrav kodliv cn a cenov nron porceln. V posledn tvrtin 18. stolet probhal v eskch zemch proces osvcenskho reformnho hnut. Jednm z jeho dsledk byla pozvoln zmna ivotnho stylu. V kulturnch djinch je toto obdob spojeno s nstupem klasicismu. Nov slohov nzor se projevil tak v novch poadavcch a nrocch na hmotnou kulturu pro daleko ir vrstvy obyvatel, ne tomu bylo kdykoli v minulosti, zejmna v pedchozm obdob baroka. Obzvl markantn byly tyto tendence v oblasti bydlen, odvn a stolnien. A prv zde vznikl koncem 18. stolet oprvnn poadavek na lep a bohat vybaven domcnost stolnm ndobm. Nkladn a snadno rozbiteln fajns, vyhrazen jet v polovin 18. stolet jen nejvy aristokracii, slouila nim spoleenskm vrstvm a venkovu jen jednotlivmi, vcemn exkluzivnmi pedmty. Jet vlunj zleitost byl ve 2. polovin 18. stolet pro obecn pouit v domcnostech porceln. Potky novodobho stolnien je proto teba vidt na konci 18. stolet, kdy v echch a na Morav postupn vznikala industrie mkk kameniny. Kamenina je pojem, kter m v esk terminologii dvoj vznam. Jednak oznauje keramick step, tm slinut a vysoko plen pi teplot minimln 1 300 C pokryt matnou solnou glazurou. Tato tvrd kamenina (nmecky Steinzeug) se vyrbla od 15. stolet v Porn a odtud se pak ila do dalch oblast. Tvrd kamenina je materilem, kter s oblibou zpracovvaj souasn vtvarnci na celm svt. Kamenina je hmota, kter se v technologick stupnici keramiky pibliuje jejmu vrcholu porcelnu. Step m ji mlo prlinit, s naskavost asi 7 %. Oproti starm materilm leh na vhu a pro svj blav step odolnj pi pokozen. Hmota se pipravuje z dokonale itnch, proplavench, mastnch, tvrnch a hlavn uleelch jl, mezi nimi je mnoho odlinost v plasticit i barv, ppadn obsahu kemiitanu. K jlm se do kameninov hmoty ms namsto psku, obvyklho u starch materil jako je majolika i fajns, drcen, jemn rozemlet kemen a ivec, ppadn i kaolin. Obsah vpenat sloky, blcho elementu ve hmot, byl ovlivnn bohatstvm a skladbou mstnch zdroj; tak napklad znm francouzsk lehk hmota na dmky byla sice pro svj vpenat obsah a psady kdy bl a lehk, ale zato mn trvanliv. Kvalitnj byla velmi tvrn francouz-
270
sk terre de Lorraine s vysokm obsahem fosforenanu vpenatho. Blost kameniny v Itlii byla docilovna pms rozemletho mramoru. Naproti tomu kaolin in krom blosti step tak kvalitnj, tvrd a zvunj. Z dokonale pipraven a uleel hmoty se kameninov ndob i plastika vytvely nkolikerm zpsobem: zatenm do forem na hrnskm kruhu, tlaenm a litm do hlinnch a sdrovch forem, formovnm z voln ruky. Vyplen a glazovan kamenina byla zdobena bu plastickm dekorem, vzniklm ji ve form, nebo vytvenm na peahovan materil modelovnm z voln ruky. Po vyplen pi teplot zhruba 1 1001 200C se zchladl peah namel do glazury, kter byla pro blavost stepu transparentn, dk, olovnat. Vyplenm glazovan kameniny skonil u blho vrobku vrobn proces. Dalmi procesy prochzela u jen kamenina povrchov zdoben. Ke starm vzdobnm technikm patil malovan dekor. Mlad a hlavn v pozdjm obdob rozenj byl mechanick dekor titn. Jak ji bylo ve uvedeno, nejspnjm vrobcem kameniny se stal Anglian Josiah Wedgwood. Postupem doby se tato vroba rozila do dalch evropskch zem a tak na nae zem, kde vznikaly manufaktury na vrobu kameniny zejmna v severnch echch, a to z toho dvodu, e zde byl dostatek potebnch surovin. I kdy to nemuselo bt vdy pravidlem, jak to ostatn dokazuje historie manufaktury v Tnci nad Szavou. Wrtbov vlastnili rozshl panstv KonopitTnecBenice od roku 1716. To tehdy zskal nejvy purkrab krlovstv eskho Jan Josef z Wrtby (+ 1734). Jeho synovec Frantiek Vclav (nar. 1725) zemel v roce 1762 a zanechal pt dt; pi o sirotky pevzal spolu s matkou Jan Josef z Wrtby (17131782). V dob, kdy se Marie Anna, rozen hrabnka z Klenovho a Janovic, podruh provdala za irskho hrabte Jana o Kelly de Gallahg, dospval jedin syn a ddic wrtbovskho majetku Frantiek Josef z Wrtby (17591830). Sprvy majetku se ujal v roce 1785. Obdobn jako jeho ve zmnn strc Jan Josef ml zlibu v krsnch umnch pedevm v hudb a divadle. Tyto sklony patrn alespo do jist mry stly u zrodu mylenky zaloit v Tnci nad Szavou, daleko od surovinovch zdroj, Frantiek Josef z Wrtby (1759 1830), zakladatel manufakturu na vrobu zbo z jemn manufaktury na kameninu v Tnci nad Szavou na kameniny. Stalo se tak nejspe v roce portrtu C. Caspara z r. 1800. Muzeum Podblanic1791, by bv uvdn i rok 1793. J. Ty- ka. Foto: archiv Muzea Podblanicka
271
Tnec nad Szavou
woniak ve sv stati vnovan historii tovrny uvd, e pro rok 1793 svd daj vyetovac komise krajskho adu z roku 1796, kter hovo o tom, e majitel konopiskho panstv hrab Frantiek Josef z Wrtby vnoval na zazen manufaktury od roku 1793 finann obnos 9 000 zlatch. A rovn i vyjden samotnho majitele, kter v dosti guberniu z roku 1801 uvd, e podnik zaloil tm ped deseti lety. Prvn zpisy v matrice narozench tneck fary o narozen dt zamstnanc manufaktury pochzej z roku 1794, co by opt svdilo pro rok 1793. Ovem ji komise v roce 1801 vslovn konstatovala, e tovrna byla zaloena ji ped deseti lety. Stejn i konopisk vrchnostensk ad v roce 1841 tvrdil, e manufaktura vznikla v roce 1791. K tomuto faktu se pikln i souasn odborn literatura. Dobu trvn tneckho podniku lze rmcov rozdlit na dv obdob podle osob majitel: 17911830 obdob wrtbovsk, 18301866 obdob lobkovick. Toto rozdlen je rovn patrn v uit vrobnch znaek. Prvn provozovny nov zaloen manufaktury se nachzely v tak zvanm starm zmku (p. 47), nkdejm vdovskm sdle Marie Anny z Wrtby. Vedle romnsk rotundy a hradn ve zde zstalo jet nkolik hospodskch staven a star pivovar. Z psemnch pramen je patrn, e hlavn budovou manufaktury byl star zmek, kde se provdla vlastn vroba a byly zde i dv pece. Objekt na pdorysu 45 x 6 sh (vdesk sh 1,89 m platn u ns v letech 17641876) byl kamenn, kryt indelovou stechou. Dal provozovny byly jet ve tech mench stavench v bvalm pivovae o pdorysu 17 x 7 sh, Fragment kameniny pro prvnm plen s detailem v dln o pdorysu 8 x 5 sh a v samosznaky z let 1830 1850. Soukrom majetek. Foto: archiv autorky tatn budov, v n byla pec na vypalovn rour a skladit surovin. Tato stavba na rozdl od obou pedchozch byla cihlov, hrzdn. K obytnm elm bylo vyuvno pedevm obydl nkdejho sldka, mal domek pistavn k pivovaru, za v situovan domek zahradnkv, proti kapli nov vystavn mal domek a vedle ve staven nad starm pivovarskm sklepem. V tchto prostorch, obklopench hradebn zd se rozvjela vroba kameniny v nejstarm obdob. Ke zmnnm provozm pibyly zhy jet prostory v tneckm mln, kde byl roku 1798 zzen stupnk na drcen surovin. Prvnmi odbornmi pracovnky byli cizinci dlensk mistr Martin Richter, to Martin Dienst a pali Jan Christ pochzeli z Flerchheimu u Mohue, druh pali Jan Heu z Beyreutska, modelr Josef Schlgel z Nizozem. V roce 1801 bylo ze 16 odbornch zamstnanc 9 cizinc. Dal odborn sly byly zskvny peplcenm z konkurennho praskho podniku. Prask manufaktura se proti tomu
272
pochopiteln bouila. Nicmn v roce 1798 odtud byli zskni palii Frantiek Vanka a Matj Fiala. Dle forma Josef Preis, o nco pozdji pak modelr Jan Votpka; forma Johann Christian Krger pochzel z Postupimi stejn jako hlina Ondej antl. Z manufaktury v Holi piel do Tnce mal Nicolaus Germain.
Nhrobn deska Johanna Christiana Krgera (+ 1855) na severn zdi kostela sv. imona a Judy v Tnci nad Szavou. Foto: archiv Muzea Podblanicka
Bhem celho provozu tovrny ve specializovanjch profesch psobili: editel 1796 Ignc adek, 17991801 Alois Unschuld, 18381839 Rudolf Vincenc Hacker; mistr, dlovedouc 17921793 Karl Brandler, 17931796 Martin Richter, 1794 1795 Bernhard Destoa, 17961798 Wilibald Insamb, 17981800 Alois Unschuld, 18001802 Wilibald Insamb, 18031833 Johann Christian Krger, 18351855 Julius Krger; kontrolor 1800 Wilibald Insamb, 18021832 Jakub Senft (ve 30. letech souasn obchodn editel), 18421866 Wilibald Senft (od roku 1838 skladnk); to 17951796 Martin Dienst, 18001801 Jan Votpka (zrove modelr), 1805 Antonn Bal, 18051845 Antonn Vrba; modelr 1796 Josef Schlgel, 18001801 Jan Votpka, 18041821 Gottfried Oswald, 18351853 Felix Krger, 1836 Claudius N ; pali 17961806 Jan Christ, 1796 Jan Heu, 17981800 Frantiek Vanka, 17981810 Matj Fiala, 18431854 Jakub Porsk; forma 17961802 Josef Preis; mal 1804 Nicolaus Germain, 18111814 Josef Gut, 18241866 Josef Germain, 18351860 Ferdinand Germain, 1854 Vincenc Divi, 1833 Frantiek Rebetz (17811855) pracoval ve vlastn dln v Praze; rytec 18351837 Emanuel Gruber, 40. lta 19. stolet Gustav Ji Schwder. Dle pak odborn dlnci, jim se kalo fabrikanti 1797 Wilibald Insamb (ve uvdn pozdji jako kontrolor a mistr), 17981810 Ondej antl,
273
Tnec nad Szavou
17991825 Tom Svoboda, 1801 Christian Drhse (z Karlovarska), 18021809 Jan Nemlel, 1802 Vojtch Chobotsk, 1803 Josef Vzovsk, 1804 Petr Faypel (z Luxemburgu), 18041830 Jan makal, 18041818 Frantiek makal, 18051837 Frantiek Fotr (Votr), 1805 Karel Hoeffner, 1805 Vojtch Landa, 1814 Jan Dzhal, 18201842 Tom Svoboda (z Bukovan), 18211822 Jakub Pazdera, 18221834 Jan Stibrek (z Krusian), 18221856 Vclav Strka, 18241835 Jakub ma (z Chrstu), 18241844 Jan Breburda, 18221833 Frantiek Turek (ze Zboenho Kostelce), 1826 Julius Krger (pozdji mistr), 1835 Valentin Ziebach, 18351837 Bohumr Vrba, 18351843 Jan Turek, 18351846 Jan Berzety, 1835 Friedrich Causy, 18351844 Josef makal, 1835 1860 Lambert Fotr, 1835 Pavel Radke, 1836 Frantiek Repschi, 18361860 Josef ma, ped r. 1839 Frantiek Strka, 18421843 Raimund Strka, 1843 Edvard Strka, 18431861 Karel Germain, 18431860 Vclav Porsk, 1843 Josef Stibrek, 1843 Augustin Schulz, 1843 Jakub makal, 18431852 Antonn Turek, 18431860 Matj Vak, 18511856 Jakub Havlek (z Pecerad), 18541855 Vclav Breburda (z Bukovan), 1855 Josef Potek (z Bukovan), 1855 Frantiek Strka a 1860 Jan Porsk. I kdy manufaktura existovala ji v 90. letech 18. stolet, podrobnj popis zazen pochz a z roku 1801. Podle tohoto zznamu byly zdej provozovny zazeny dostaten. Existovaly zde 2 velk pece pro hrub a 2 pro hladk plen, velk samostatn pec, dal velk plic pec ve zvltn budov, 2 men pece pro malovan pedmty a pec zkuebn. Dle zde byly dv lapaky na zpracovn hlny, stoupa, 3 kotle k vaen surovin, anglick stroj na vyten koflk, dal vytec stroj pro rzn vrobky a rovn velk lis; na Szav byla k dispozici stoupa s 5 stupnky na ppravu materilu pro polevu. Vlastn provozn prostory tvoilo 16 prostornch dlen, k nim nleely jet velk klenut mstnosti uren pro skladovn vrobk a forem. Krom bytu sprvce a psae zde bylo i 13 pbytk pro enat dlnky. Odbornch dlnk zde ji tehdy bylo 16 a kad ml u sebe un a ndenka. O vlastnm provozu ns informuje zprva z roku 1831, v n je popsn cel vrobn postup. V ele vroby stl odborn dlovedouc, kter mimo jin pejmal vechny potebn suroviny; podle jeho stvrzenek se dodvky vyrovnvaly. Prvn surovinou byla ohnivzdorn hlna na vrobu cihel a kapsl (pouzdra, kter chrnila vrobky pi vypalovn). Ta se dovela z ernokosteleckho panstv. Druhou surovinu pedstavovala jemn plen tukatrsk sdra na sdrov formy zhotovovan odbornmi modelry. Ta byla pivena z Vdn. Hlavn surovinou pro vrobu kameniny byla hlna z Blan u atce a Pelic u Smena. Doplkovou surovinu pedstavoval kemen nebo pskovec doven z praskho Proseku. Dovezen hlny byly v Tnci plaveny a sueny, pak smchny s pskem zskanm z rozemletho pskovce. Dva ndenci pak smsenou hmotu lapali v kdi tak dlouho, a se vechny ingredience dokonale promsily. Hotov masa pak byla nechna, aby sten proschla. Tu pak dlovedouc rozdlil podle pomru kus, je mly bt vyrobeny. Pro ppravu polevy bylo teba pti surovin: minia to se dovelo z Prahy, ivce z Andlsk Hory u Karlovch Var, blch skelnch step kupovny zsti v mst a z sti v Praze, psku a soli.
274
Masu zpracovvali odborn dlnci. Zpracovn se dlo pesn podle pkazu vedoucho. Hotov kusy, tj. polotovary z formy nebo modelovan, pevzal od dlnk kontrolor, potvrdil jim do pracovn knky jejich poet, ztoval podle mzdov tabulky a v sobotu proplatil. Dal postup pedstavovalo vypalovn. Pali pevzal polotovary, vloil do pouzder a narovnal do pece. Pot otvor zazdil ohnivzdornmi cihlami, zaplil ohe a udroval v peci pokud mono stejnomrn r po dobu 2227 hodin, aby pedmty zskaly patinou tvrdost. Kdy pec vychladla, byl otvor oteven, kusy vyaty a dn prohldnuty. Vyplen a vtinou malbou zdoben pedmty pevzal pali na hladko. Oitn pedmty byly ponoeny do glazury a v pouzdrech opt dny do pece. Vypalovn trvalo 1317 hodin. Vybrn vrobk druh pece se astnil editel, dlovedouc a modelr. Vechny kusy byly spotny a dny do tdrny; kad kus byl zapsn do seznamu vyplench vrobk a uloen ve sklad. Dopravu surovin, deva i vlastnch vrobk obstarvali vozkov se temi podnikovmi povozy a k dispozici se svmi povozy za plat byli i poddan z okolnch obc. Vtinu zamstnanc zejmna u a pomocnch sil tvoili vrtbovt poddan. Ti tak mli v budoucnu nahradit ciz odbornky. Mzdy byly na tehdej dobu pomrn vysok, a to i proto, e bylo potno s peplcenm zamstnanc z jinch manufaktur. Odbornci si proto vydlali v prmru 1516 zlatch tdn. Pro 5060 zamstnanc, z nich valn st mla rodinu, pedstavovala tovrna zdroj stl obivy. To je konen patrn i z ve uvedenho pehledu, podle nho zde mnoz zamstnanci psobili i nkolik destek let, ppadn sem nastupovali i dal lenov jejich rodin. Tak poddanm z okolnch vesnic sktala manufaktura monost pleitostnho vdlku. Kolem roku 1800 doshla tneck kamenina takov dokonalosti, e mohla bt prodvna bez obav ped konkurenc zejmna prask tovrny. Proto v srpnu roku 1801 podal hrab z Wrtby gubernium o udlen zemskho oprvnn se vemi k nmu nleejcmi prvy. Jednalo se pedevm o prvo zizovat sklady ve vech hlavnch mstech monarchie, pouvat ve tt csaskho orla a uvat nzvu c. k. privilegovan tovrna. Pi projednvn dosti bylo konstatovno, e Frantiek Josef z Wrtby nejen e vnoval na zzen Dezertn tal, smetanov glazura, okraj zdoben promanufaktury znan finann obnos, lamovnm. Tnec nad Szavou 18001810. Soukroale snail se tak pes vechny obte m majetek. Foto: archiv autorky vybudovat vznamn podnik, kter by dodval vrobky dve doven pouze z ciziny. Ocenna byla i snaha zvit aktivn obchodn bilanci, snit vvoz penz do ciziny a zabezpeit poddanm na
275
Tnec nad Szavou
panstv vdlek. Z toho dvodu bylo Wrtbovi dekretem z 28. jna 1801 udleno pro manufakturu v Tnci formln zemsk oprvnn se vemi prvy. Byly ocenny jeho snahy o oiven domcho prmyslu a opaten vdlku obyvatelm panstv. Manufaktura pak uvala nzvu K. k. priv. Graf. Fr. Wrtbysche Teinitzer Steingutfabrique. Pak u nic nebrnilo spnmu rozvoji vroby. Podle etnch knih z lobkowiczskho majetku mla tneck manufaktura v roce 1806 prodejn sklady v cel monarchii krom velkho skladu v Tnci, dle v Praze, ve Vdni, Linci, Bratislav, Jihlav, Nmeckm Brod, Brn, Plzni, Tboe, Klatovech, Koln, eskch Budjovicch, Jindichov Hradci, Psku, Lemberku, Teplicch, Liberci, Chomutov, Litomyli a Velvarech. Ze zznam vyplv, e nklady na dopravu dan udrovnm takto roztrouen obchodn st byly znan. Tkalo se to pedevm provozu vozovho parku, stavu kon a nron obalov techniky. Za zajmav lze povaovat i daje o technickm vybaven provozu. Ji v roce 1806 k vybaven patily mdn desky a dal pomcky pro titn dekor a sdrov modely. Na zmnnch mdnch deskch se zachovala vyobrazen zmk Konopit, inkov, Kimic, hrad Zboenho Kostelce a Tnce nad Szavou a msta Beneova. Krom toho se zde zachovaly i daje o malch, kte pracovali pro mstn malrnu a dlili se v prmru o 350 zlatch msn. Pipomnn je ji ve zmiovan Nicolaus Germain a Frantiek Rebetz a dle pak pouze pjmenmi Moser, Zappe (v vahu by pichzel Ignc Zappe, kter je pipomnn v letech 17581807) a Fronek. Jak je patrn z psemnch doklad, tneck manufaktura neustle vzrstala a jej vrobky si zskvaly uznn a obdiv znalc. J. Tywoniak zveejnil svdectv anonymnho umlce, kter v roce 1804 v dennm tisku naden vyzdvihoval vysokou rove vrobk zdej tovrny. Tyto ml monost shldnout pi svch cestch po echch. Ocenil pedevm barvu, jakost a ist a vkusn proveden vrobk, kter se tm rovnaly zbo anglickmu. Zajmav byla i poznmka, e v podniku ji pracuj i dlnci, pochzejc z ad Wrtbovch poddanch. Vzhledem k tomu, e tovrna prosperovala, uvaoval majitel o jejm rozen. Vhodn doba se naskytla v obdob kontinentln blokdy, kter vyluovala anglickou konkurenci. Nov budova byla vystavna, jak vyplv ze zznam konopiskho vrchnostenskho adu, v roce 1812. Jednalo se o rozshlou jednopatrovou budovu obdlnho pdorysu o rozmrech 18,25 x 81,70 m. Vstup do budovy byl v ose prel. Prjezd dlil pzem do dvou st. V prav polovin byla pvodn jedna velk a est mench mstnost nejspe sklad a kancele; v lev sti ti velk vlcov plic pece a ti vt mstnosti. Vlastn modelrsk a tosk vroba byla soustedna do prvnho patra, kde byly dva velk sly a ti men mstnosti. Bylo tu dost msta pro 20 toskch stolic a pro jednoho modelra. Pvodn provozovny v tneckm hrad, zejmna pece, vak byly pouvny i nadle. Vroba v nov budov zpotku rychle rostla. Pvodn stupnk u mlna nestail poslze pro ppravu surovin, a tak byl v roce 1815 mln zakoupen pro poteby tovrny.
276
Ran tneck kamenina byla ulechtile tvarovna s patrnmi rokokovmi dozvuky a ovlivnna anglickou produkc (je to patrn i na tvarech konvic, kter pevzaly tovrny v Tnci a Praze v potcch vroby) zejmna z Leedsu a zdobena krom malby jemnm relifnm dekorem. Velk spch sklzely pedmty (napklad jdeln a kvov soubory, vzy) zdoben tiskem (tiskac lis, jak ji bylo ve uvedeno, je doloen ji k roku 1801). Pro n se dochovaly v lobkowiczskm majetku mdn desky s rytinami ve zmiovanch objekt. Obdobn jako v prask tovrn i zde se zhotovovaly teriny ovln i kruhov s relifn pojednanm povrchem, tale a msy se zoubkovanm okrajem, konviky a cukenky s ploKonvice na kvu, smetanov glazura. Tnec nad Szavou kolem roku 1800. Sou- chmi propletenmi uchy, pipevnnmi k tlu krom majetek. Foto: archiv autorky ndobky vtvikami a rozetami, lky s podlky zdoben malbou s antickmi motivy. Malsk dekor se postupn vyvjel zpotku se omezoval na kytice, jemn vlysy ovoce, rohy hojnosti a kvtiny. Postupn vak vznikaly i malsk prce, kter vrazn vynikly nad evropsk prmr sem pat napklad vzika s podobiznou csae Frantika I. (17681835), koflk zobrazujc smrt generla Moreaua (tmatika napoleonskch vlek), koflky a konviky s napoleonskmi vojky, msa se zobrazenm vojensk pehldky, konan Frantikem Josefem z Wrtby s Konopitm v pozad. A konen tal s mistrn malovanm obrazem v muflovch barvch s v jevem Venue a Marta podle Francoise Bouchera. V tomto obdob produkovala tovrna pedevm jdeln a kvov soubory, ovlivnn tvary vdeskho empru. Obdobn jako v Praze byly zdobeny figurlnmi, pastelov provedenmi nry idylek v prod; naopak typick pouze pro Tnec byly grizajov nebo barevn mytologick scny (jak to ostatn dokld i vyobrazen lek s podlkem), komponovan bu voln na elnch stnch ndob nebo ve zkosench rmecch. Nejastji se vak na kvovch i ajovch souborech vyskytovaly dvoubarevn nebo pestrobarevn krajinky s hradn lek s podlkem, smetanov glazura, malovan antick motivy. Tzceninou a vodnm to- nec nad Szavou 18001810. Soukrom majetek. Foto: archiv autorky
277
Tnec nad Szavou
kem. Vedle klasickch jdelnch, kvovch a ajovch souprav vak manufaktura produkovala i prce figurln. Pat sem pedevm busta neznmho mue, men busty hrabte z Wrtby, postavy z antick mytologie Meleagros a Pomona postavy Adama a Evy. Lze se domnvat, e za tmito pracemi stl modelr Josef Schlgel, by on sm Tnec zhy opustil. V tomto obdob, jak vyplv z textu, zaujala tneck tovrna pedn msto mezi manufakturami na kameninu v rmci ech. Vyrbla tehdy vechny druhy ndob, bl, modr, pozlacen i zdoben malbou (reprezentativn kusy byly malovny ve vlastn malrn v Praze), ze vech druh kameniny. Rozsah vroby dokldaj i daje z roku 1821. Tehdy manufaktura ron zpracovvala 300 strych kvalitn hlny z Blan a 300 strych z Pelic na ndob a 520 strych mn kvalitn hlny z Mlnicka na pouzdra pro vypalovn. O dva roky pozdji dosahovala hodnota vrobk 28 000 zlatch. Tato situace byla jist jednm z dvod, pro tovrna doshla velkho spchu na prmyslov vstav v Praze v roce 1829. Manufaktura se prezentovala rozmanitm kameninovm ndobm, je se podle vstavnho katalogu vyznaovalo zvltn blou a hladkou polevou (psac nin), istm mditiskem pod polevou a krsnou malbou (tal na ovoce s modrm tiskem). Proto byla vyznamenna zvltnm estnm uznnm na rozdl od Novotnho podniku ve Star Roli, kter obdrel pouze uznn; dal manufaktura pak jenom zmnku. Frantiek Josef z Wrtby zemel v roce 1830 bez potomk a manufakturu, spolu s vekerm majetkem, odkzal Janu Karlovi kneti z Lobkowicz. Ten musel podat o nov vrobn oprvnn a oficiln nzev od t doby znl K. K. privilegierte frstliche Johann von Lobkowicz Wrtbische Teinitzer Steingutfabrik. Ve tictch letech produkce tovrny mrn stoupala a spolu se Starou Rol produkoval Tnec tm tetinu vroby vech devti kameninovch tovren v zemi. O spch a kvalit vrobk svd i ast na prmyslovch vstavch v Praze 1831, 1833, 1836 a Vdni 1839, 1845. Na zmnn prask vstav v roce 1836 byly vrobky tneck manufaktury ocenny bronzovou medail a na vstavch ve Vdni v roce 1839 a 1845 zskaly estn uznn. Velk spch sklzely vrobky z tneck kameniny zdoben tiskem. Vedle ji zmnnch vedut hrad a zmk patcch obma rodm to byly alegorie a mytologick nmty a pozdji i ilustrace k historickm a literrnm nmtm. Nejoblbenj vak byly kobaltov tisky ze 30. a 40. let s bohatou kvtinovou bordurou. Autory pedloh byli nejspe mali Frantiek Rebetz a Josef Germain. Takto zdoben soubory byly tvarovny co nejjednodueji, aby co nejvce vynikla romantick krajina s ekou, mostem, antikizujcm altnem i hradn zceninou a drobnou figurln staf. Kobaltov byly titny i dekory sestvajc z drobnch kvtk, motl, hmyzu i ptactva. Vedle ji zmnn modr barvy bylo od roku 1838 pouvno i barvy zelen a hnd. Rozkvt tneckho tisku vak netrval dlouho, by zjednal tovrn dobrou povst a jeho vrobky takto zdoben byly dajn nejzdailej v echch. Ji v roce
278
1836 se lze setkat s nzorem, e odbyt vrobk s kobaltovm potiskem kles. Ke zven zjmu dolo a v roce 1839. Stoupajc poptvka byla pinou technickch opaten, jejich clem bylo zefektivnit vrobu a zvit produkci. Pesto se vak ji tehdy zanaj ozvat stnosti na pekky, kter brzd vrobu a sniuj vnos. Pedevm to byla nkladn doprava surovin, stoupajc cena deva a v neposledn ad i problmy dopravn. Tnec toti neml pm silnin spojen s Prahou. Rychl padek pak nastal na potku 50. let 19. stolet. Tehdy bylo navreno, aby zamstnanci nedostvali ji pevn platy, ale pouze procenta z prodeje. Na konci roku 1851 jsou pak doloena jednn se sttn sprvou o prodeji tneck tovrny. Ml tu bt zzen stav pro duevn chor, ppadn poboka prask trestnice pro eny. K dohod vak nedolo. Proto se poslze sami zamstnanci pokusili o zchranu provozu. Zintenzvnili vedlej vrobu pedevm vrobu drennch trubek, dladic a cihel a dle plen a drcen kost na spodium pro konopisk cukrovar. Provoz se skuten zlepil a v roce 1856 u byla celkov bilance (prv dky vedlej vrob) aktivn. Toto zlepen vak bylo pouze doasn a trvalo nco mle pes pt let. V roce 1865 pak bylo definitivn rozhodnuto o ukonen vroby. V beznu byl prodn tovrn mln a v listopadu povolen licitan prodej zsob vyroben kameniny. V dubnu 1866 byla firma vymazna v soudnm rejstku a od 1. ervence pestala prvn existovat. Pokud budeme sledovat vvoj tneck kameniny z hlediska estetick nronosti, lze konstatovat, e od potku byl v rmci vroby sledovn vvoj forem i dekoru. V mnoha smrech zaujmala jej produkce eln postaven, a to pedevm v rmci vzdobnch technik a u se jednalo o malbu, i o brzk zaveden mditisku, v nm si tovrna zachovvala velmi dobrou rove i pozdji. Vysok estetick nronost vroby byla nejspe dna osobou zakladatele, kter ml zlibu v krsnch umnch. Zpotku vychzela tneck kamenina z anglickch vzor zejmna z Leedsu a bez povimnut nezstvaly ani klasicistn a emprov vzory evropskch porcelnek pedevm mesk a vdesk. Vazba na tyto podnty snad souvisela s Wrtbovou snahou zavst i vrobu porcelnu. K vrobkm, kter vznikly jet pe rokem 1800 pat nejspe masivn ovln terina (ve sbrkch eskho muzea stbra v Kutn Hoe) se znakou W:T:. Je nezdoben, poleva je naloutl; vraznj prvek pedstavuj pouze masivn ucha, spltan ze dvou profilovanch provazc, ukonench temi plastickmi lstky, a vystupujc profilovan okraj. Dle pak obdobn znaen, ji ve zmnn, vza s portrtem csae Frantika I. (v soukromm majetku), datovan do let 17931800. Lze sem zaadit i tal se znakou WR:IN.TE:, zdoben kvty hvozdku. Z doby po roce 1800 se zachovalo daleko vt mnostv vrobk. Jedn se vesms o konvice, a ji meskho i vdeskho typu, kvov, ajov i jdeln soubory a mnoh dal. Byly zdobeny vtinou malbou na glazue. Jak je patrn na jednotlivch vrobcch, jej rove byla pomrn vysok. Uplatovaly se pedevm peste malovan galantn scny, nmty z antick mytologie, loveck scny,
279
Tnec nad Szavou
samostatn krajinky. Meme se setkat i se souborem zdobenm poprsmi svtc. Barevn malovan krajinn motivy se uplatovaly v produkci tneck manufaktury tm po celou dobu jejho trvn, a to i v mn nron barevn kle, ppadn monochromn.
Detail vzdoby vzy pohled na Beneov od zpadu. Foto: archiv Muzea Podblanicka
Vza s podstavcem, smetanov glazura, ern titn dekor, zmek Kimice, pohled na Beneov. Tnec nad Szavou 1800 1810. Soukrom majetek. Foto: archiv Muzea Podblanicka
Velmi vysok rovn dosahovalo od potku zdoben tiskem. Jak ji bylo ve uvedeno, tiskask lis je uveden v soupisu vybaven tovrny ji k roku 1801. Z tohoto obdob pochz napklad dvouuch vza s vedutou Kimic a na podstavci s vyobrazenm Beneova (soukrom majetek) z doby kolem roku 1810, msa s vedutou Konopit (Nrodn muzeum Praha) ze stejnho asovho obdob nebo tal s pohledem na Beneov od zpadu (Nrodn muzeum Praha). Tisky jsou provedeny ern a hnd a svd jak o dobr kresebn pedloze, tak i o erudici rytce, kter tyto pevdl na mdn desky. Ostatn tisk zstal oblbenou vzdobnou technikou i ve 30.40. letech 19. stolet tedy v obdob lobkowiczskm. Tehdy pevldal kobaltov tisk (i kdy se dly pokusy i o tisk zelen a hnd) s romantickmi motivy (krajina s vodopdem, antick chrmek, hradn zcenina, vila s loubm). Dalmi titnmi dekory byly obdln ttky navzjem se pekrvajcch quodlibet (quodlibet sms, vehochu) obvykle ve fialov barv. V hndm tisku byly provedeny dekory skldajc po ndobch loveck vjevy. Vcebarevnch tisk se mnoho nezachovalo. K nejzajmavjm nle dtsk talek s drobnmi obrzky a psmeny abecedy. Pochopiteln, e nejvt skupina ndob byla zdobena podstatn jednodueji vtinou nenronm kvtinovm nebo ornamentlnm dekorem. Je pochopi-
280
teln, e nkter typy se objevuj astji. Jsou to pedevm kvty hvozdk, pomnnek, r, pivonk. Do ornamentlnch ps sestaven listy vinn rvy zde stoj za pozornost zejmna jdeln servis pro dvanct osob ze 40. let 19. stolet ze sbrek Mstskho muzea v Tnci nad Szavou. Mn asto se vyskytoval geomet-
Tal zdoben kobaltovm tiskem, romantick krajina. Tnec nad Szavou 18301840. Soukrom majetek. Foto: archiv autorky
Fragment kameniny po prvnm plen s ern provedenm tiskem romantick krajiny. Tnec nad Szavou 18301850. Soukrom majetek. Foto: archiv autorky
rick dekor a u v podob uch i irch modrch linek kruhov msa s vym okrajem, zdobenm esti, vdy po dvou k sob azenmi zkmi linkami, datovan do let 18301850; konvika s okrajem zdobenm jednou irokou a jednou zkou modrou linkou, ze stejnho asovho obdob nebo motiv kombinujc zk modr linky, teky formovan do trojic a krtk rky skldan do pyramid ovln msa, rovn z let 18301850. Nicmn i tyto vcelku jednodue zdoben pedmty psobily svou nepopiratelnou estetickou kvalitou. Ta spovala prv v jednoduchch tvarech, zdraznnch stejn jednoduchmi linkami v kontrastn barv.
lek s podlkem, smetanov glazura, okraje zdobeny kvtinovm motivem. Tnec nad Szavou 30.40. lta 19.stolet. Soukrom majetek. Foto: archiv autorky Konvice, smetanov glazura, okraj zdoben modrmi linkami. Tnec nad Szavou 30.40. lta 19.stolet. Soukrom majetek. Foto: archiv autorky
281
Tnec nad Szavou
Umlecky velmi hodnotnou a esteticky nronou linii vroby pedstavuj dochovan voln plastiky a relify. Je nespornm faktem, e zmnn voln plastika byla manufakturou pstovna od samch potk. Dokldaj to jak dochovan artefakty, tak i osoby modelr, doloen psemnmi prameny. S osobou, ji ve uvedenho, modelra Josefa Schlgela jsou spojovny plastiky Meleagra a Pomony a dvojice Adama a Evy. Dle je pipomnn Gottfried Oswald, vagr Krgerv, kter zemel v Tnci v roce 1821. Plastika sv. Jana Nepomuckho je pipisovna Janu Votpkovi. Ten zhotovil obdobnou plastiku i pro praskou tovrnu, odkud do Tnce piel zlkn lepm vdlkem. Vynikajc rovn dosahuj i busty neznmho mue a F. J. z Wrtby. I tato tvorba trvala i pozdji, jak to dokld kalam v podob psa s kokem z doby kolem roku 1849 (ve sbrkch Sldekova vlastivdnho muzea Kladno), nebo vn svtlo s relifn ztvrnnmi biblickmi motivy (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou). Jednoduch plastick dekor se pomrn asto uplatoval i na bn vyrbnch servisech a dalch uitkovch pedmtech. Nronj, kter svm charakterem pat spe k voln plastice, pedstavuj ucha nonch vz v podob lvch hlav, hlavy kozl jako ucha kvtin, i zdaile modelovan hlaviky u omnku ze sbrek Mstskho muzea v Netvocch, dradlo u soupravy na ocet a olej ve tvaru hlavy dravho ptka (Nrodn muzeum Praha). K jednodum nle napklad ouka koflk, tvarovan do podoby stonku s okvtnmi lstky ze 30.40. let 19. stolet (soukrom majetek). Drobn relifn vstupky (perliky, etzec, rho-
Tnec nad Szavou po polovin 19. stolet. Autor pedlohy Edv. Herold (18201895). Soukrom majetek. Foto: archiv autorky
282
van vlnovka) formovan do bordur zdobily pedevm tale po cel obdob. Pro wrtbovsk obdob bylo charakteristick pouit motivu javorovho listu a ovocnch plod plasticky vystupujcch z plochy. Mnoh takto zdoben kusy byly polvny typickou tmavozelenou glazurou. Vedle produkce kameniny se vak v Tnci dly i pokusy o vrobu porcelnu, protoe nkter z tchto model se zachovaly i v biskvitu. Do tto kategorie nejspe pat zlacen svcny ze sbrek Nrodnho muzea v Praze a nkter figurln prce. Rovn vroba kameniny barven ve hmot po vzoru Wedgwoodu nebyla v Tnci tak spn jako ve Vranov, protoe modrobl jasper je znm z jedn dziky ze sbrek Nrodnho muzea. Kolem poloviny 19. stolet se i zde zaalo projevovat estetick ctn druhho rokoka. To spovalo zejmna v relifn ztvrovanm povrchu. Dna talk a mis byla zdobena ztimi plasticky vystupujcho ovoce, kvtin a list. Pokud se tk formy, dezertn talky byly tvarovny jako listy, vznikaly nron proveden ndoby na kvtiny a takzvan zahradn keramika. Tak jako v ostatnch tovrnch, i v Tnci byla kamenina znaena vtlaenm kovovho razidla na dno nevyplenho pedmtu. K nejstarm znakm nleej inicily W T nebo skupina WR: IN TE v rmeku (Wrtby in Teinitz). Po roce 1800 se vyskytoval vavnov vneek svzan pentl uvnit s inicilami WT; nebo vavnov vneek dole svzan pentl, nahoe s hrabc korunkou a textem WRTBY IN TEINITZ. V lobkovickm obdob po roce 1830 byla hrabc korunka nahrazena knec a vavnov vnec vyplovaly bu inicily L.W.T nebo F.L.W. IN TEINITZ. Razidlo tto znaky se nachz ve sbrkch Mstskho muzea v Netvocch. V poslednm obdob, po roce 1850, se lze setkat tak se znakou, kdy na plti s knec korunkou jsou inicily F J L (Frst Johann Lobkowicz). Nkter dal znaky, na nich jsou jet inicily (nap. W, K), lze podle J. Tywoniaka spojovat s osobami modelr, dlovedoucch i kontrolor. Pokud se zde vyskytuj slice, je mon je s nejvt pravdpodobnost vzthnout na typov oznaen vyrbnho pedmtu. Variabilita tneck kameniny byla bhem sedmdestilet existence tovrny tak velk, e ne- Pehled znaek tneck kameniny
283
Tnec nad Szavou
bylo mon vechny varianty, jak ve tvarech tak ve vzdob, v tomto pehledu postihnout. O jej estetick rovni svd mimo jin i to, e ji v 19. stolet (tedy zhy po zniku tovrny) se stala vyhledvanm sbratelskm artiklem. A to jak soukromnky, tak i oficilnmi muzejnmi institucemi. S rozshlmi sbrkami se meme setkat v Umleckoprmyslovm muzeu v Praze, v Nrodnm muzeu, kter vd za svj soubor sbratelskm aktivitm MUDr. Hornova. V rmci regionlnch sbrek je nejvt soubor uloen v Mstskm muzeu v Netvocch. Zajmav, by men soubor, vlastn i Mstsk muzeum v Tnci nad Szavou a zajmav artefakty, zdoben pedevm kobaltovm tiskem, vlastn i Muzeum Podblanicka.
Expozice tneck kameniny v Mstskm muzeu v Tnci nad Szavou. Foto: archiv Muzea Podblanicka
Pdelna bavlny v Brodcch Dagmar Hjkov

Na osamlm mst u Szavy, v Brodcch, kde stl pouze patn prosperujc mln mlyne Vvry a selsk statek, se v roce 1839 idovsk podnikatel Jakub imon Wahle rozhodl postavit strojn pdelnu bavlny. K dispozici ml nekvalifikovanou pracovn slu, dostatek paliva z les a pedevm eku, dodvajc nezbytnou vodu, umoujc snadn odvod splak a poskytujc energii potebnou k pohonu stroj. Tovrna sama byla vystavna na mst bvalho mlna a poslze
284
pohltila i budovu statku. Pvodn budova byla typatrov, z vt sti devn. Vedle tovrny byla vystavna budova pro spolen ubytovn zamstnanc. Vroba byla soustedna jak v budov podniku, kde byla vroba ji zmechanizovan, tak se provozovala stle podomcky na runch jednoduchch strojch a poslze odvdla do tovrny. Zvod, kter byl v provozu od roku 1842, ml ji roku 1843 tyicet sedm jemnch padlckch stroj s 10 200 veteny, ron vyrbl 73 680 liber pze a zamstnval 157 stlch dlnk. Vroba se modernizovala, a tak o dva roky pozdji zde bylo v provozu 14 000 veten a zamstnn tu nalezlo 200 lid. Odbornci pichzeli ze severnch ech, mstn obyvatel vykonvali pouze jednoduch manuln prce a nronj prci s textilnmi stroji se museli teprve nauit. Zkuen padlci byli vtinou Nmci; jet ve 20. stolet se udrely v profesn mluv padlk nmeck nzvy pro stroje, kony i nstroje.
Brodeck pdelna ped porem v r. 1893 (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
Prce v pdeln byla namhav; denn pracovn doba byla 15 hodin (od 5 do 12 a od 13 do 21 hodin). Dlnk s plnm platem dostval 35 krejcar denn, dlnk, jen se teprve zauoval, obdrel 14 krejcar. Prce en a dt byla hodnocena mn. Podnik dval mnohdy obivu cel rodin, a aby matky nepichzely o vdlek, brvaly s sebou na pracovit i mal dti, dokonce i kojence. V pdeln se vyuvalo ve znan me levn dtsk prce, dlnk v dtskm vku bylo vce ne 27 % (v roce 1851 bylo zamstnno celkem 185 dlnk, z toho 45 mu, 90 en a 50 dt pod trnct let). Je nasnad, e v pdeln dochzelo k astm razm a e pran a hlun prosted ovlivovalo zdrav pracovnk. Ve 40. letech si brodet padlci sami zaloili podprn spolek Arbeiter Kasseverein, z jeho fondu mli bt pod-
285
Tnec nad Szavou
porovni lenov v ppad nemoci i pracovn neschopnosti. Do spolku se zapojili i dlnci z tneck keramiky, ale protoe se dlnci z Brodc a Tnce neshodli v otzce spolkovch stanov, byla v srpnu 1845 podprn organizace zruena. Dal rozvoj podniku si vydal pravy vodn regulace musel bt zven jez. Proti tomuto zsahu se v roce 1854 ohradili obyvatel vesnice Zboen Kostelec a dali nhradu 10 zlatch ron za ukozen na gruntech, kter byly poloeny u eky a byly dky regulaci zaplavovny. Jejich poadavek byl uznn za oprvnn a firma jim odkodn vyplcela. Koncem 50. let se Wahlm pestalo dait. V roce 1859, kdy byl postaven nov jez, pila povode a stavbu strhla. Majitel museli jez nechat znovu postavit. Potek nsledujcho desetilet byl ji ve znamen padku firmy. V dsledku obansk vlky v USA byly radikln sneny dodvky bavlny. Nsledovalo omezen vroby, propoutn zamstnanc a nakonec se majitel rozhodli podnik prodat. Dne 27. srpna 1864 tovrna pela do vlastnictv amsterodamsk spolenosti Bninger, Kramer and Company, je byla i v pedchzejcm obdob hlavnm dodavatelem bavlny do Brodc. Ale ani 70. lta 19. stolet nebyla pro textiln vrobu pzniv krach na vdesk burze v roce 1873 tce dolehl na tradin textiln oblasti v severnch a severovchodnch echch a tak na Podblanicku zanikla ada podnik. Brodeck tovrna se udrela; svou roli zde zejm sehrlo modern vybaven tovrny a zahranin vlastnk se irm zzemm spnji elc krizi. Holandsk firma vlastnila brodeck podnik tm dvacet let; v roce 1882 jej prodala spolenkm Viktoru Kufflerovi z Vdn a bvalmu etnmu firmy Karlu Reichlovi. O est let pozdji penechal Reichl svj podl podnikavjmu Kufflerovi, ale a do potku 20. stolet se firma nazvala Kuffler u. Reichel, mechanische Baumwollspinnerei in Brodetz.
Tovrna u brodeckho jezu, akvarel, Ladislav ala
286
Kuffler se osvdil jako zdatn podnikatel a rozhodl se pro dal modernizaci podniku. V roce 1892 podal dost, aby mohl zdit novou barvrnu, kter by mla modern odvodn systm odpadnch vod. Odpad z barvrny neml bt vypoutn pmo do eky, ale prochzet istcmi jmami s filtry. Pdelna byla vylepena i v otzce osvtlen. V roce 1891 byly olejov lampy nahrazeny elektrickm svtlem. V roce 1890 byl nedaleko tovrny postaven velk obytn dm, tzv. dlnick dm, kde se mohlo ubytovat na edest rodin a kde se nachzel i hostinec. Kad dlnick rodina bydlela v jedn mstnosti, dlovedouc pak mli dv mstnosti. Rozkvt tovrny pinesl i lep pracovn a sociln podmnky pro zamstnance. Byly zveny mzdy. Nastrkovai dostvali 2530 krejcar denn, mlad pisunkovai 35 krejcar, star pisunkovai 50 krejcar, padlci jednu zlatku. Nekvalifikovan dlnci, kte pracovali venku si za 14 dn vydlali 7 zlatch, nekvalifikovan dlnice 4, kvalifikovan 6 zlatch za 14 dn. K vhodm zamstnanc patilo levnj ubytovn v dlnickm dom a sleva na uhl. Pes zlepen pracovnch podmnek nebyla situace dlnk zdaleka vyhovujc. V 80. letech zamstnanci nkolikrt stvkovali za zven plat a snen pracovn doby, jednou dokonce stvkovaly pouze dti. Vsledkem bylo nepatrn zven mezd a snen pracovn doby na 12 hodin (pracovn doba byla od 6 do 19 hodin s hodinovou pestvkou na obd). Ve zkrcen pracovn dob se vak vyadoval podobn objem prce jako dve, a tak zven tempo prce vedlo i k vtmu pracovnmu vypt a vy razovosti. V roce 1890 se brodet padlci (v t dob mla pdelna 250 zamstnanc) rozhodli, e se zastn oslav 1. mje. editel pdelny Reichel upozoroval okresnho hejtmana na monost zastaven prce, mezi dlnky dokonce probhalo vyetovn a byla vyslna etnick patrola. K prvomjovm demonstracm nakonec nedolo v tomto roku ani v letech nsledujcch. Veden podniku slbilo dlnkm mimodnou odmnu 3. kvtna dostali prmii ve vi pldenn mzdy a 2 hektolitry piva. Roku 1893 vstoupila do ivota dlnk i pdelny tragick udlost 13. ervna vypukl velk por tovrny. Ohe v krtkosti zachvtil vtinu budov, jejich vnitn zazen bylo pevn devn. Hoen napomhaly zsoby bavlny a pze. Hasim se sice podailo zachrnit kotelnu, barvrnu a dlnickou ubytovnu, ale ostatn sti tovrny lehly popelem. V srpnu tho roku dala firma dost, aby mohla znovu postavit pdelnu, 6. listopadu bylo jej dosti vyhovno a jet tho roku se zaalo se stavbou nov, vt a modernj tovrny. Ji nsledujcho roku byla budova dokonena, v roce 1895 zaala mont novch stroj a tho roku zaala vroba. O rok pozdji se zdil nov splav na jezu. Na obnoven innosti ekaly destky zamstnanc, kte v dsledku poru pili o prci a byli nuceni si hledat obivu jinde. Ped porem, v roce 1891, bylo v pdeln zamstnno 250 zamstnanc, v roce 1895 to bylo 340. Poet zamstnanc se stle zvyoval, v roce 1906 to bylo ji 500 pracovnk a tento poet zstal nezmnn zhruba do potku prvn svtov vlky. V roce 1896 byl pijat Pracovn d pro pdelnu bavlny v Brodcch, ve kterm jsou vyjmenovny vechny dlnic-
287
Tnec nad Szavou
k profese pdelny: dlnci pro istn bavlny, brusii, dlnci pro istn bubn a k obsluze esacch stroj, pedpednice, pdnci, pisunovai, nastrkvai, vleki, motky, mazai transmis, kovi, zmenci, truhli, tesai, balii, topii, strojvedouc, dlnci k obsluze dynamo-elektrickho stroje, dlnci pro barevnu a ndenci. Definitivn byla zakzna prci dt mladch 14 let, enm a mladm pracovnkm byly zakzny non smny a mli vykonvat pouze leh prci. Pracovalo se ve vechny vedn dny 11 hodin (od 6 do 12, od 13 do 18 ve dne a v noci od 19 do 6 s hodinovou pestvkou). Denn a non smny se mly stdat po tdnu a vplata byla kadch 14 dn vdy v sobotu. Z vplaty se srely poloky na nemocenskou pokladnu, ini, tresty za chybnou prci apod. Kvalifikovan dlnci vydlali za trnct dn 1518 zlatch, padlci, kte dlali barevn pze mli plat dokonce vy. Za pestoupen stanov pracovnho du byl dlnk nejprve napomenut, dalm trestem byla pokuta a do ve polovin denn mzdy a nakonec nsledovala vpov. dn vpov byla trnctidenn. O prci mohl dlnk pijt, pokud byl dozorcem oznaen za nezpsobilho k dan prci, kdy ztratil dvru tovrnka, po tyech tdnech nezavinn neschopnosti, opustil-li bez povolen pracovit, dopustil-li se hrub urky dozorce, nabdal-li k nemravnmu ivotu i trpl-li odpuzujc nemoc.
Pdelna v Brodcch kolem r. 1900 (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
288
Dlnci z opanho behu eky vyuvali k peprav tneck pvoz. V roce 1914 bylo dno povolen ke zzen dalho pvozu pmo v Brodcch. Do ivota Poszav i tovrny zashla na konci 19. stolet stavba eleznice, kter umonila dal rozvoj podniku a usnadnila i dopravu uvnit tovrnho arelu. Suroviny se odvely z drhy a pively do podniku pomoc zkokolejn drhy. Vlak byl taen zpotku konm. Vleka byla pouvna po celou dobu trvn pdelny. Na potku 20. stolet byla brodeck pdelna modernm podnikem. Vkonn sla parnch stroj a turbn dohromady tala 1500 HP (v prvnm desetilet byly instalovny ti nov parn stroje s vkonem 100, 360 a 180 HP) a v tovrn bylo 35 830 veten. Pdelna vyrbla nkolik druh pze a jej specialitou byla kvalitn barven pze, je byla vyvena na Balkn, do Skandinvie, Japonska i Jin Ameriky. V roce 1906 byla vybudovna nov barvrna a tovrna zskala povolen, e sm zvit odtok odpadnch vod do Szavy ze 120 na 150 m3 za den. Stavebn ruch probhal i v nedalekm Zboenm Kostelci, kde stavitel L. tross zaal stavt dlnick domky (nejvt stavebn ruch byl zhruba v letech 19071911), patily pod sprvu pdelny, je tak vybrala njemn. Misti i vrtn nemuseli platit njemn. Ve tictch letech 20. stolet, kdy se domky rozprodvaly, jich bylo 27. Jeden domek obvaly 23 rodiny. Njemnci dostali povolen k chovu domcho zvectva. V roce 1905 dostal tovrnk Kuffler povolen k provozovn hostinsk a vepnick ivnosti a stal se tak prvnm starostou dobrovolnho hasiskho sboru zaloenho roku 1899, jemu vnoval hasiskou vzbroj. Sbor, zahrnujc oblast Tnce, Brodc a Podlus krom likvidace por vyvjel i osvtovou innost. V roce 1902 se brodet hasii osamostatnili a vznikly dva sbory, tneck a brodeck.
Dvky z Brodc a Zboenho Kostelce ve 20. letech 20. stolet (sbrka D. Hjkov)
289
Tnec nad Szavou
Podstatnm zdrojem rozptlen byly pro zamstnance pdelny pout, tanen zbavy i proces. A do vypuknut prvn svtov vlky byly podny velk pout na Brodcch. Prvod s druikami provolval slvu tovrnku Kufflerovi a ten dti obdarovval cukrovm. Pamatoval i na dospl astnky pout dlnci dostvali znmky na pivo, svobodn na pl litru, enat na jeden litr. Kuffler podal i vlastivdn vlety do okol, kde byli astnci seznamovni s historickmi pamtkami a dostali i oberstven. Ped Vnocemi zamstnanci dostvali bezplatn ryby a dti dostaly vnon nadlku. S tmto a idylickm popisem kontrastuj poadavky stvkujcch padlk z jara 1905: k trvalm poadavkm na zven mezd a pravu pracovn doby se pidaly poadavky slunho zachzen s dlnky, zkazu ikany a zbudovn vyhovujcch hygienickch zazen. Stvka, v prbhu kter ze 425 zamstnanc nepracovalo 318, trvala od 5. do 10. dubna a mnoh z nrok byly akceptovny. Nikdo ze stvkujcch nebyl proputn, pracovn doba byla snena na 11,5 hodin, platy byly zveny a byl zaveden i nov pplatek za istn stroj.
Strojn zazen pdelny ve 20. letech Samopedy, Prstencov stroje (sbrka D. Hjkov)
V roce 1905 zaloili textiln dlnci z Brodc, Zboenho Kostelce a Chrstu sociln demokratickou stranu, je mla 15 zakldajcch len. O rok pozdji si mstn sociln demokrat nechali zhotovit rud prapor, kter nosili na vechna shromdn a demonstrace. Pot, co byla v roce 1907 na Brodcch ustavena odborov organizace hlsc se k sociln demokratickmu Svazu textilnch dlnk se sdlem v Brn, bylo na prapor vyito heslo Vdom moc organizace sla. V roce 1912 byla tovrna zalenna do koncernu Vereinigte sterreichische Textilwerke, jen zaal postupn zkupovat pozemky a nemovitosti v katastru peceradsk obce. Prvn svtov vlka pokodila vrobu v brodeck tovrn. Odchod mu na frontu zapinil nedostatek pracovnch sil, jen byl jen sten nahrazen enami. Nedostatek surovin tce dolehl na bavlnsk prmysl, jen zvisel na dodvkch bavlny z USA, Egypta a Indie. Bavlna byla nahrazena paprem, kter se dovel ze vdska. Z kotou papru se ezaly zk paprov prouky, je se vlhily a zkrucovaly na spdacch strojch tak, aby se co nejvce piblily bavlnn pzi.
290
Z tohoto materily se vyrbly slamnky, pytlovina, motouz, pracovn obleky, vojensk pokrvky apod. I takto komplikovan vroba musela bt omezovna, zkracovala se pracovn doba, a nakonec byla v roce 1918 tovrna zcela zastavena. Sociln situace bvalch zamstnanc byla velmi tiv. Bohuel se nezlepila jet del dobu po vlce, kdy se bavlnsk prmysl potkal s velkm nedostatkem surovin; prvn dodvky bavlny pily do eskoslovenska a na podzim 1919 a jet dlouho nebyly postaujc. Dalm problmem byla mal konkurenceschopnost domcho prmyslu, zvyklho na zajitn odbytit v rmci habsbursk monarchie, jen se s nmahou vyrovnval s proniknm anglickch, italskch a nmeckch vrobk. V roce 1920 eskoslovensk textiln vroba nedoshla hladiny z roku 1913 a pozvoln zlepovn situace bylo zastaveno prvn povlenou kriz let 192123. Kupn smlouvou z 10. ervna 1920 koupil koncern sterreichische Textilwerke A. G. vormals Isaac Mautner u. Solm brodeckou pdelnu. Tato firma, jej sted bylo ve Vdni, byla ped vlkou nejvtm podnikem v bavlnskm odvtv v Rakousko-Uhersku a vlastnila pobon zvody v rznch stech monarchie a v Evrop. Podle nostrifikanho zkona z roku 1919 se muselo zahranin editelstv pemstit na zem eskoslovenska. S tmto opatenm souvisela jet repatriace akci, jejich majoritn st si zakoupila ivnobanka. Brodeck pdelna byla zalenna do Textilnch Mautnerovch zvod a. s. Smchov. Firma Mautner pevzala podnik v dost neutenm stavu. Strojn zazen bylo zastaral, tovrn objekty vlenou dobou zchtral a neudrovan. Vzhledem k nedostatenm dodvkm bavlny se povlen vroba rozbhala pomalu a tovrna zamstnvala pouze st bvalch zamstnanc, a tak sociln situace v obcch, jejich obyvatelstvo zviselo na vdlcch z pdelny, byla kritick a napjat. V jnu 1919 podal majitel tneckho mlna J. Micka o etnickou ochranu, protoe se dozvdl, e dlnci ze Zboenho Kostelce si chtj do mlna dojt pro mouku a pokud ji nedostanou, jsou pipraveni si ji vzt teba nsilm. Postupn, dky irmu zzem Mautnerovch podnik, se situace stabilizovala, a tak v roce 1921 podnik pracoval naplno a prce bylo tolik, e se zavedla i druh smna. Tato prosperita byla zhy peruena prvn povlenou hospodskou kriz. Na Brodcch souvisela s protesty proti zdraovn a vi mezd. Prostednictvm sociln demokratickho Svazu textilnch dlnk v Praze podalo v listopadu 1921 460 zamstnanc pdelny nsledujc poadavky: zven platu o 15 %, vnon pdavek 500 K pro enat a 200 K pro svobodn. V tto souvislosti poslila okresn politick sprva tneckou etnickou stanici o dva mue; prce v tovrn vak nebyla peruena a mzdov vyjednvn se vedla se Svazem prmyslnk. Vsledkem bylo uzaven kolektivn smlouvy, je byla v podstat pro dlnky nevhodn (v nkterch kategorich byl plat dokonce snen). Nsledujcho roku v dsledku trvajc hospodsk krize dolo dokonce k propoutn. Navzdory tomu potalo veden podniku nejen s dal existenc, ale i modernizac tovrny. Budovy byly pestavovny, opravovaly se stroje a jez a byly instalo-
291
Tnec nad Szavou
vny nov turbny. V dubnu 1923 byly opravy dokoneny a k nemal radosti vekerho dlnictva se zaalo opt pracovat. Nejprve firma zamstnala 117 dlnk a dlnic, kte byli potebn pro dal roziovn vroby. Vyhldky byly slibn a nsledujc lta 192429, provzen vzmhajc se vrobou a investicemi, je potvrdila. Ozval se vak i kritick hlas editele brodeck pdelny F. trose, e se vroba nevyplc a mla by se zastavit. Toto brzk varovn bylo pehlueno lty prosperity. Pestoe se zdla situace nadjn, hroziv bylo, e se pes obecnou konjunkturu hromadily ve skladech zsoby neprodejnho zbo. Veden podniku proto zavelo mal pdelny ve Frantikov a Dn a pevedlo vrobu do technicky dokonalejch tovren v Nchod a Brodcch. V Brodcch se v roce 1924 pracovalo na dv smny a a do roku 1930 podnik dval obivu piblin 600 pracovnkm. Pracovn doba byla od 6 do 14 a od 14 do 22 hodin. V roce 1926 byl schvlen investin program, jen zahrnoval dal strojn zazen, zven potu veten, novou parn turbnu a vstavbu ty dlnickch domk. To ve v celkov hodnot 10 678 000 K. Modernizovala se i barvrna. Z dvodu zjednoduen a centralizace vroby byly z nchodsk tovrny na Brodce pemstny modern barvic kd. Prv dky barvrn, je nabzela irokou klu barev, byla pdelna znm a cenn. Tvrdilo se, e svou roli hrla i szavsk voda. V roce 1928 byly v provozu ti barvic stroje systmu Obermaier, odstedivka, blc kd a surna typu Schild a nov, vkonnj turbna. Denn se obarvilo pi mnostv 111 m3 1 800 kg bavlny.
Zamstnanci pdelny v Brodcch kolem r. 1925 (sbrka F. pka)
292
V roce 1929 se v Brodcch utkalo 1 257 159 kg ren i barevn pze. Toto zbo nalo odbyt v Polsku, Nmecku, Norsku, Argentin, vdsku, Jugoslvii, Rumunsku, Rakousku, Maarsku, Urugwayi, Dnsku, Litevsku, Lotysku, vcarsku, Turecku, Nizozem, Finsku a Bulharsku. Nejvtmi odbrateli byli Nmci (93 350 kg) a Jugoslvie (121 330 kg). Spdac stroje v Brodcch taly dohromady 37 000 veten (dal tovrna koncernu v Ruomberoku mla 155 000 veten, vechny pdelny v republice mly 3 673 000 veten). Na potku velk hospodsk krize, kter vypukla v roce 1929, byly Brodce na dobr rovni v otzce zamstnanosti a vroby. Veden podniku hodnotilo vrobu v Brodcch jako levnou a vyhovujc a chtlo ji poslit nchodskmi specialisty. Podle vchodoesk kolektivn smlouvy, kter platila tak pro Brodce, dostvali padlci hodinovou mzdu 2,533,84 K, sulaky, snovaky a navadky od 2,38 do 2,65 K, emeslnci 4,08 K a ndenci 1,31 K za hodinu. Tarify tto smlouvy poskytovaly ty nejni mzdy. V roce 1923 stl v Tnci 1 kg hovzho masa 16 K, 1 kg sdla 20 K, musk aty 500700 K a bochnk chleba vc 2,5 kg 5 K. Nzk platy neodpovdaly vyerpvajc prci v tovrn, nron na hbitost a pelivost. Pran prosted a nedostaten viva mly za nsledek ast onemocnn tuberkulzou. Nemocensk pojitn mla na starosti okresn nemocensk pokladna v Beneov, ale od roku 1928 byl jet zzen podprn fond dlnictva v Brodcch. kolem fondu byla podpora dlnk a dlnic ve zvltnch nezavinnch nehodch, v nemoci a pi mrt. Kad dlnk pi vplat odevzdal zbvajc hale ze sv vplaty, a to 19 hal. Pokud len fondu odevzdal nejmn 26 pspvk, dostal v nemoci podporu 6080 K. V ppad mrt obdreli pozstal stku 200 K. V ppad nezavinnho vyazen z prce ml dlnk nrok na podporu nejvce po dobu esti msc. Stejnou stkou jako dlnci pispvala do tohoto svpomocnho, tzv. halovho fondu sprva zvodu. Povoln padlka nebylo uebnm oborem, ve kterm by bylo mono zskat uebn list. Uednci, i lpe eeno nov dlnci, zskvali odborn znalosti u starch zkuenjch koleg, kte jim pedvali sv poznatky. Zauovan dostvali podstatn ni mzdu a zhruba po roce zcviku mohli bt ji povaovni za samostatn dlnky. V ppad, kdy pracovnk neprokzal dostatek zrunosti, byl peazen k ndenick prci. Koncem dvactch let se zdlo, e Brodce budou nadle povaovny na perspektivn st firmy Mautner a vydr npor hospodsk krize, kter tce zashla pedevm textiln prmysl. Firma vak byla nucena omezovat vroby a tato opaten mla dopad i v Brodcch. V beznu 1930 nastalo prvn propoutn zamstnanc, v roce 1931 u v tovrn pracovalo 250 lid, tedy mn ne polovina pvodnho potu. Vrazn se snil objem vyroben pze; celkov byly Mautnerovy textiln zvody vyuity pouze z 57,12 %. Tneck obecn ad reagoval na prudk zven nezamstnanosti ji v kvtnu 1930, kdy nabdl firm Sellier a Bellot, kter uvaovala o odchodu z Prahy, aby pemstila svj podnik do Tnce. Pes nabzen vhody se firma nakonec rozhodla pro Vlaim.
293
Tnec nad Szavou
Strojn zazen pdelny ve 20. letech - Kdlovky, Mykac stroje (sbrka D. Hjkov)
V kvtnu 1932 byl vzhledem k spornm opatenm zruen drahotn pspvek a dlnkm tak byl snen plat. K tk situaci se pidruila ptimsn epidemie tyfu (listopad 1930duben 1931), kter se rozmohl ve Zboenm Kostelci. Onemocnlo na ticet lid, z eho tyi zemeli. Eduard Vanek, autor lnk o brodeck pdeln, si kladl otzky: Bude brzy na Brodcch lpe? Najdou nezamstnan prci? Bude se zase dvat brodeck tovrna rozplenma oima do irho kraje dlouho do noci? Jez smutn hu Tivou sociln situaci zmrovali stravovac akce pro chud a nouzov prce. V prvn polovin tictch let byla postavena ada silnic (TnecChrst, Tnecakovice, TnecKrusiany) a pi jejich budovn nali obivu nkte nezamstnan, stejn jako v nov vznikajc slvrn Zbrojovky Ing. F. Janeek v Tnci. Vysok mra nezamstnanosti mla vliv i na stagnaci ivnost a emesel v Tnci, dleitm zdrojem obivy se stalo pronajmn pokoj pro letn hosty. I kdy jet v roce 1934 mla brodeck pdelna 21,1 % veten vech mautnerovskch tovren, byla jej vroba hodnocena jako ztrtov. Za kad kilogram pze byla vykazovna ztrta zhruba 2 K. Dal nevhodou byla samotn poloha Brodc; platily se velk vlohy za dovoz surovin a rozvoz vrobk, protoe se v blim okol nenalzaly tkalcovny i pletrny. I vyhlen barvrna se mohla udret pouze st (ve Frdlant se 1 kg bavlny barvil za 2 K, kdeto v Brodcch za 3,604 K.) V roce 1935 se editelstv podniku rozhodlo, e v Brodcch, kde pracovalo 266 zamstnanc se mus vroba zruit, aby mohl bt zachrnn nchodsk zvod s 12 104 pracovnky. Na potku roku 1936 mly Mautnerovy textiln zvody 7 900 zamstnanc a vlastnily 15 % vech veten, kter byla tenkrt v SR v provozu. Nchodsk tovrna byla vyuita pouze z 44 % a Brodce z 55, 75 %. Mautnerovy zvody trply rozttnost vroby, nzkou rovn specializace a znanou vzdlenost tovren. Krom Brodc byla zavena tovrna ve Frantikov a vroba se koncentrovala pouze do Nchoda a Rybrpole. Posledn jnov den roku 1936 bylo vydno nazen o trvalm zastaven pdelny; provoz byl definitivn zastaven 31. prosince 1936, pouiteln stroje a zaze-
294
n byly pevezeny do zbvajcch, dosud pracujcch podnik koncernu. O objekty bval pdelny, kter byly inzerovny v Nrodnch listech pod znakou jedinen poloha 335 projevilo zjem nkolik podnikatel, pevn paprenskch podnik. Nejvnjm zjemcem se stala firma Fingerhut a spol. v Podmoklech, specializujc se na vrobu krepu a krajek. Cena tovrny byla stanovena na 4 250 000 K, po jednn byla cena snena a kupn smlouva na 2 750 000 K byla podepsna v kvtnu 1937. Podepsan smlouva byla nakonec zruena. Kupujc firma si stovala, e ta prodvajc nedodrela podmnky (nap. turbny, kter byly prodvny jako funkn, nebyly v podku). Nakonec ji jet tho roku koupil za 2 000 000 K Ing. Janeek. Nemovitosti musely bt odevzdny jako dluhu prost a Mautnerovy zvody utrply pi tomto prodeji celkovou ztrtu 1 675 613, 91 K.
Pracovn knka Frantika Berky, kter pracoval v pdeln ped 1. sv. vlkou (sbrka D. Hjkov)
V roce 1937 pilo o prci zbvajcch 250 zamstnanc, celkov asi 600 lid. ednci a zkuen dlnci byli pevedeni do jinch tovren, ale vtina byla proputna. Za zmnku stoj, e 5060 pracovnk zapracovanch v barvrn (byla demontovna a odvezena) spolu s rodinami Mautner pesthoval do Nchoda, kde se usdlili v mstech zvanch Na Peje a Na Zvisti. Dal padlci si nali zamstnn v tneck Janekov tovrn. Zrove se prodvaly domky z dlnick kolonie, celkem bylo prodno 27 domk a sedm pozemk. Mlokdy si ale koupili domek ti, kte v nm bydleli. Firm Mautner se platilo njemn 1,205,60 K td-
295
Tnec nad Szavou
n, nov majitel dali mnohonsobn vce (160 a 900 K ron). Mnoz se dostali do obtn eiteln situace, jak ostatn dokld mnostv dopis adresovanch veden Mautnerovch podnik se dost o podporu. sten zmrovaly zlou situaci rodin proputnch dlnk podprn akce (sttn stravovac akce, sbrky na dti nemajetnch rodi, spolkov sbrky apod.) V roce 1937 pestala tovrna existovat. Na jejm zniku se pedevm podepsala hospodsk krize a izolovanost od ostatnch textilnch stedisek.
Pracovn knka Frantika Berky, kter pracoval v pdeln ped 1. sv. vlkou (sbrka D. Hjkov)
Slvrna v Tnci nad Szavou Daniel Povoln

Ptomnost Ing. Frantika Janeka v Tnci je poprv doloena v lt r. 1925, kdy ho pravdpodobn navtvil jako jeden z mnoha letnch host a zakoupil zde pozemky na levm behu eky Szavy na tzv. Korbelov vrchu, aby tady poslze nechal postavit svoj pepychov zazenou vilu s kruhovm pdorysem a okrasnou zahradou. O necel rok pozdji, 5. 3. 1926 dolo v Praze v Truhlsk ulici pi pevozu runch grant vz. 21 Janeek k vbuchu. Na mst zahynuli dva vojci zajiujc transport grant a nsledn i jeden z kolemjdoucch oban. Cel udlosti se do-
296
stalo znan popularity, kter mohla mt velmi nedouc dopad na podnikn Ing. Janeka v Praze. Kdy toti Janeek na jae r. 1922 kupoval pozemky v Nuslch Na Zelen lice, probhalo zrovna na praskm magistrtu jednn o novm regulanm plnu. Po jeho skonen nepochybn s nevol v listopadu zjistil, e na 3/4 rozlohy jeho pdy se s jeho rozestavnou tovrnou nepot (pozdji bylo rozhodnuto postavit tam 45 podlan inovn domy). Magistrt hl. m. Prahy mu udlil desetilet provizorium, tzn., e by v r. 1933 musel v ppad neprodlouen provizoria vechny postaven budovy bez nhrady zbourat. Proto mly stavby rostouc zbrojovky devnou nebo kovovou, proti zim zabezpeenou konstrukci a strojn vybaven bylo znan opotebovan. Zmnn vbuch tak nastolil nalhavou otzku, co se stane, kdy magistrt v r. 1933 provizorium neprodlou, nebo ho pod dojmem nedvnch udlost rovnou zru? Janeek si tedy okamit podal dost, aby mu Sttn pozemkov ad v Praze pidlil drobn pdl o rozloze 18 ha z velkostatku Konopit, kter podlhal pozemkov reform. Eminetn zjem ml samozejm o velmi dobe u vody i u drhy situovan pozemek v Tnci. Pro kladn a rychl vyzen sv dosti si dokzal zajistit skuten vestrannou podporu. Dopisem z 15. 4. 1926 se za pidlen pozemk u pozemkovho adu pimluvilo MNO, konkrtn generl Kroutil. Na tchto pozemcch zaml (Janeek pozn. aut.) zditi brzo zbrojovku velkho rozsahu, aby mohl dodvati i zahraninm interesentm, kte jev o jeho vrobky znan zjem. V rmci tto zbrojovky projektuje podzemn stelnici netto 1 000 metr dlouhou na zkouen a nastelovn 2cm protiletadl. kulomet svho systmu, kter hodl vyrbti. Jeliko jeho zbrojovka Na Zelen lice jest ady povolena jako tovrna provisorn, kterto provisorium ji po 7mi ltech vypr, mus se vas starati o vhodn pozemky pro vybudovn podniku novho, aby jeho zapracovan dlnictvo a ednictvo neztratilo existenci a zskan zkuenosti nepily nazmar, co by znamenalo znanou nrodohospodskou kodu. Pozemky ve uveden hod se jak svou vhodnou strategickou polohou, tak i tm, e nachzej se bezprostedn u eleznin trati, neobyejn vhodn k vybudovn prmyslovho podniku vojenskho. MNO. dl. a zbroj. odbor m eminentn zjem na tom, aby zskan zkuenosti byly pro obranu zem co nejlpe vyuitkovny a d proto sttn pozemkov ad, aby svrchu uveden dvody vzaty byly v vahu a dosti jmenovanho bylo lask. vyhovno. Pozadu nezstala ani strana sl. socialist. 23. 4. ml jej hlavn tajemnk v Praze, sentor astn a zvodn vbor zbrojovky navtvit pozemkov ad a intervenovat, aby Janeek dostal pednost ped dost spolku Humanita, kter chtl na pozemcch postavit ozdravovnu. O svm myslu zdit v Tnci podnik velkho slohu informoval Janeek tamn obecn ad psemn 21. 4. V ppad, e mu pozemkov ad pdu pidl, nabzel obci 15 000 K na stavbu silnice TnecChrst a pspvek 50 000 K na zpracovn regulanho plnu msta, drobn zjemci mli bt uspokojeni jinak.
297
Tnec nad Szavou
23. 4. se na debatu o Janekov nvrhu dostavili zstupci okresu: pedseda Peata, prvn rada JUDr. Borovika, len okres. sprvn komise Svek a p. Brejla, kte tlumoili pn vyhovt Janekov dosti. Za obec se pro jednn s Ing. Janekem vyslovili J. Micka a V. Heman. Pes zskanou irokou podporu dost uvzla na Sttnm pozemkovm adu a Janeek koupil pidlench 16 ha 87 a 67 m2 za 79 680 K teprve 24. 10. 1929. Mezitm v Szav uteklo hodn vody a mnoh se zmnilo. Aby dosud zskan, ale ladem lec pozemky pinesly alespo njak zisk, Janeek se je rozhodl na jae 1927 propachtovat. Zrove podnikal dal kroky pro zskn obecn podpory pro realizaci svch velkolepch pln. Nov regulan pln, na kter se zavzal pispt 50 000 K ml stanovit dal urbanistick rozvoj msta, kter Janeek pravdpodobn u tehdy zaal povaovat za sv. Snil o tom, e zde vybuduje druh Zln. Janeek ... chtl bt stle samostatn a chtl tak zaloit silnou rodinu podobn jako Baa. 27. 6. 1927 bylo na schzi obecnho zastupitelstva v Tnci usneseno jednohlasn na nvrh obecn rady a finann komise zadati regulen pln obce Tnec/S. p. in. Bed. Frstovi v Beneov za obnos 54 000 K, 16. 9. Janeek ohlsil, e stavba zvodu na pravm behu Szavy brzy zapone a dal, aby byl na 10 let zprotn vekerch dvek a komunln prce zajistila obec, ale 26. 10. bylo na schzi obce usneseno, e poadovan slevy jsou zkonem neppustn a dost byla zamtnuta. Mnohem vnj trhlinu vak dostal jeho pln, kdy mu generln tb sdlil, e od nj pestane nakupovat tk kulomety Schwarzlose. Proto Janeek neprodlen korigoval sv zmry a 13. 1. 1928 v dosti pro editelstv sttnch les a statk o pdl pdy napsal: Zamlm zaloiti v obci Tnci nad Szavou tovrnu na ic stroje, ve kter by se souasn pro ppad vlky vyrbly racioneln pedmty vojensk vzbroje. Projektovan tovrna po sv pln vstavb m vyrbti 10 000 icch stroj denn, tj. asi est dl svtovho konsumu. Zvod ml mt asi 10 000 zamstnanc, s odhadovanmi 2 a 1/2 rodinnmi pslunky na pracovnka by se poet obyvatel Tnce a okol zvil piblin o 35 000. To by si tak vydalo velkorysou vstavbu byt, aby zamstnanci bydleli zdrav, pohodln, komfortn a byli spolehliv. Janeek poteboval pozemky dopedu, aby zamezil spekulacm, a se o tom dozv veejnost, i kdy pedpokldal, e zhruba polovina rodin se ubytuje v okolnch obcch, 5 000 rodin mus zstat v Tnci. Na jednu rodinu potal Janeek s 800 m2, v tto rozloze byla tak zahrnuta plocha potebn k zzen ulic, nmst, veejnch sad atd. Janeek ml v myslu zskat piblin 400 ha, a proto od editelstv chtl, aby mu odprodalo za pimenou cenu pozemky tvoc dvr Tnec nad Szavou, jako i lesn revr Taranku a vybhajc st revru Doln Pory v tto vme. Hodlal na nich postavit ve, bez eho se modern msto s 1520 000 obyvateli neobejde. Navc potal s tm, e 95 % icch stroj, kterch ron vyrob v hodnot 11 1/2 mld korun, vyveze do zahrani. Na konstrukci icho stroje se ve Zbrojovce pracovalo v letech 192728, ale nakonec byla dna v r. 1929 pednost motocyklm. Jejich produkc pak pozdji zdvodoval sv rozhodnut postavit v Tnci slvrnu. byla zaloena hlavn z dvo-
298
d sobstanosti odlitk z hlinku, bronze a ed litiny, pi vrob motocykl potebnch. Pi zahjen vroby motocykl jsme nejvce byli zdrovni nevasnmi a vadnmi dodvkami ve jmenovanch odlitk od naich dodavatel, kterto obte byly pro zvod spojeny se znanmi asovmi a tm i finannmi ztrtami. Odlitky jsou toti nejdleitjm polotovarem pi vrob vozidel a tak nejchoulostivjm, nebo jejich vady jsou patrny asto a pi konench vrobnch operacch a stvalo se asto, e eknm na kusy nhradn zmekali jsme znanou st prodejn saisony. Janekovo zdvodnn ns vak trochu zavd. Bezpochyby poteboval kvalitn odlitky pro sv vrobky, pro se ale neobrtil na sv dosavadn dodavatele materil na vrobu zbran, pokud by byl spokojen s kvalitou jejich produkce? Skutenm motivem Janekova rozhodnut bylo, ve svtle nsledujc vvoje jeho podnikn, vyrbt si ve sm. Cel jeho snaen od konce 20. let smovalo k vytvoen etzu vzjemn na sebe navazujcch innost, ponajcch vytenm rudy a zkladnch surovin a koncch st vlastnch prodejen a opraven hotovho vrobku. Tato vize navc zcela odpovdala jeho snaze o nezvislost a svobodu podnikn bez porunkovn bank, cenovho dikttu kartelovch dohod a omezujcch zsah sttu.
Janekova slvrna na konci 30. let (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
Se stavbou na erstv zskanm pozemku nemohl Janeek dlouho otlet, protoe jej dostal pod podmnkou, e s vstavbou zane do konce r. 1930, proto ji 23. 4. 1930 pedloil projekt a 21. 5. mu Okresn ad v Beneov povolil stavbu slvrny elektronu a ed litiny, kovrny, kotelny a transforman stanice. Na povolen ke stavb nestail zaschnout podpis, kdy se jet v kvtnu zaalo stavt. Fa. Jindicha Pollerta se inila a na podzim byla hotov hrub stavba, v ervenci 1931 byla slvrna dokonena pln. Celkem se zastavlo 3 650 m2, na hlavn budovy
299
Tnec nad Szavou
z toho pipadlo 3 000 m2, na kotelnu a skladit uhl 450 m2 a 200 m2 na transforman stanici. Komplex postavench budov pedstavoval jen 1/6 z jejich pedpokldan a slvrna 1/2 z plnovan velikosti. Uprosted stla slvrensk hala, v 1. pate byly dlny s obrbcmi stroji a vlevo dole skladit a ppravna psku. V pilehlch kdlech byla mechanick dlna a kancele. Podle hospodskch pomr v republice se ml zvod dle roziovat a pistavovat. Zkladn vybaven slvrny sestvalo ze 4 naftovch a jedn elektrick pece. Pro naftov pece byly v r. 1931 vybudovny 4 podzemn ndre na naftu po 5 000 litrech, z kterch el. erpadlo palivo peerpvalo nahoru do ndrky a odtud teklo samospdem do pece. Pedpokldala se vroba slitin hoku, mdi a hlinku na soustky pro motocykly, automobily, letadla, textiln stroje, kinematografick a zvukov kinematografick zazen. Zatkem z Janeek oznmil Ok v Beneov, e v Tnci zdil poboku svho praskho zvodu a 1. 3. 1932 byla slvrna zapsna do obchodnho rejstku u krajskho soudu v Tboe. V tme roce byly tak instalovny kelmkov grafitov pece vytpn koksem. V r. 1934 se vrobn zazen slvrny rozrostlo o prvn indukn kelmkovou pec v SR, 100kg indukn bezjadernou tavc pec nmeck firmy Siemens s 2 kelmky. Bouliv rst dosvduje i popis z konce r. 1935. Odtpn zvod v Tnci n. Sz. pozstv ze 3 tovrnch objekt. V hlavnm z nich jest umstnna slvrna lehkch kov, ocele a specielnch slitin, dle pak pomocn oddlen, v druh budov nachzej se mechanick dlna, elektrick centrla a skladit. Tet budova urena jest pro opravnu zbo a pro skladit odlitk. V tomto zvod pouv se asi 60 elektrickch motor, 50 obrbcch stroj, vtho potu elektrickch tavcch pec, formovacch a tdcch stroj a stroj surenskch. V r. 1936 bylo zzeno samostatn oddlen pro hokov slitiny (elektron), elektronov slvrna s 3 el. tavcmi pecemi. Naftov (t olejov pozn. aut.) pece byly vymnny za dokonalej elektrick. Od r. 1934 byla pro vrobu magnetickch slitin k vrob magneticky trvalch odlitk v provozu ji zmnn 100kg indukn tavc pec Siemens; tato pec velmi zlepila kvalitu taven, pesnost dodrovn pedepsanho chemickho sloen a podstatn snila nmahu tavie oproti dvj technologii taven v kelmkovch koksovch pecch za pouit aluminotermickho efektu. V provozu dle byly 2 vanov a 2 kelmkov elektrick pece k taven hlinkovch slitin s automatickou regulac teploty, pec na taven bronzu (a 1 400 C), vanov el. pec pro tepeln zpracovn hlinkovch odlitk ze specilnch slitin, hac pec na hn ocelovch odlitk a vrobk z magnetick oceli, el. surna jader a forem, automatick ppravna psku. Skutenou perlou ve vybaven slvrny oceli se v r. 1936 stala 1t indukn pec ASEA, kter byla i prvn pec, kterou tato stejnojmenn proslul vdsk firma vyvezla do zahrani (pracovala a do potku 80. let). V r. 1937 se realizovala 1 patrov pstavba dlen. V pzem budovy s elezobetonovou kostrou a cihlovou vpln nalezla azyl cdrna ocelovch odlitk a zmenick dlna, do 1. patra se z Prahy pesthovalo psov oddlen (vroba
300
kulometnch ps) a vela se tam i vroba kovovch model se skladem devnch a kovovch model. V lt tho roku byl tak instalovn pstroj na prozaovn odlitk rentgenovmi paprsky s naptm 250 000V, v SR tehdy byly v provozu 34 takov pstroje a jednalo se o defektoskopii, dky kter se daly odhalit skryt vady materilu dve nezjistiteln. V tomto roce byla zbudovna i zpustkov kovrna oceli pro zpracovn mench vkovk. Na pelomu let 193738 doplnila slvrna v Tnci sv kontroln pstroje o stroje pro trhac a vrubov zkouky a o magnetoelektrick zazen pro zkouen povrchovch vad, kter se pouvalo hlavn na kontrolu navovch lom u tyov oceli. V r. 1939 slvrna oceli a litin dispoPece ve slvrn na konci 30. let (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou) novala ji zmnnmi pecemi (jednotunov indukn vysokofrekvenn pec ASEA s 2 kelmky, 100kg pec s 2 kelmky od Siemense) a jednou 50kg vlastn vroby. Vroba se provdla ve tech halch. Prvn byla pro lehk odlitky z hoku, druh pro hlinkov slitiny a tet pro litinu a ocel. Hokov slitiny se tavily a odlvaly z eleznch kelmk o obsahu cca 50 kg, hlinkov slitiny a slitiny mdi pak v grafitovch kelmcch vesms zaputnch do podlahy slvrny, kter pojaly a 50 kg tekutho kovu, pro taven hlinku se pouvaly i ji zmnn vanov el. pece. Cel prbh tavby se kontroloval el. teplomry a chemickmi psadami se dosahovalo dan istoty. U hotovho odlitku se pomoc chemickch, mechanickch, mikroskopickch, rentgenovch a elektromagnetickch zkouek a men kontrolovaly rozmry a jakost. Nespn se zkouelo na svou dobu uniktn (dnes bn) protibn kovac zazen jeden z poslednch npad Ing. Janeka. Nyn je na mst piblit si cel irok sortiment vrobk slvrny. Vyrblo se zde toti prakticky ve, se tkalo slitin eleza, hlinku, hoku, magnetickch slitin a mnoha dalch chemickch prvk, kter slitinm dodvaly poadovan vlastnosti, a tak vechno, co se z tchto slitin v 30. letech vyrblo. Jet ped zatkem vstavby dostala slvrna do vnku licenci na elektron. Tu koupil Janeek od znm nmeck IG Farbenindustrie, kter byla jeho hlavnm svtovm vrobcem. Smlouvu Janeek uzavel 9. 1. 1930 a za obdob 1. 1. 1930 31. 12. 1931 zaplatil 5000 zlatch marek, v nsledujcch letech byla licence prodluovna a slvrna byla zvisl na dodvkch zkladnch surovin z Nmecka.
301
Tnec nad Szavou
Hlavn vlastnost elektronu byla lehkost a tvrdost, proto se stal vyhledvanm vude tam, kde bylo teba uetit kad gram. Letectv a motorov vozidla se bez nj zhy neobela. Janeek pemlel o tom, jak jeho pouit u svch motocykl a automobil rozit, a vn uvaoval o vrob motoru z elektronu, kter by byl podstatn leh ne motor hlinkov, kter se pouv dodnes, a o litch kolech u motocykl, kter u tehdy nebyla pln pvodn (lit kola ml nap. motocykl Bhmerland; echie pozn. aut.). V r. 1932 se Janeek rozhodl zskat pro slvrnu dal monopol v SR. Permanentn kovan magnety se v t dob v SR nevyrbly a draze se dovely kovan magnety z kobaltov oceli. Janeek uvaoval o vrob levnjch kovanch magnet z wolframov oceli, ale dovoz surovin by jejich vrobu tak prodrail, e cenov nemohly pmo dovezenm magnetm konkurovat. Janeek se vak mylenky na vlastn vrobu magnetickch materil nevzdal a koupil licenci na lit trval magnety od fy. R. Bosch. V r. 1932 toti Japonci T. Mishima a Honda objevili, e slitina velmi istho eleza s niklem a hlinkem se po silnm zmagnetizovn sama stv trvalm magnetem. Tento objev probhl odbornm tiskem a Janeek, ktermu se zamlouvala ni hmotnost potebnho odlitku (tzn. spora materilu) i celho magnetickho zapalovn oproti kovanmu magnetu, proto ihned koupil licenci od nositele patentovch prv pro Evropu ji zmnn fy. Bosch. Mon se tak chtl vydit na nutnch zkoukch, protoe lit Al-Ni magnety pes znalost zkladnho postupu jejich vroby v sob skrvaly mnoho neznmch, kter se Janekovm podzenm dailo pekonvat jen s nejvym nasazenm. Prvnm problmem bylo, e se zvl tavilo elezo s niklem (niklov ocel pozn. aut.) a zvl hlink. Po jejich vzjemnm slit dochz k tzv. aluminotermick reakci, kdy se teplota slitiny zv a dochz k propalu hlinku, cel operace je pochopiteln velmi nron na obsluhu a pesnost jej prce. Ji odlit kusy jsou pot tepeln zpracovvny v magnetickm poli. Po zaht na urenou teplotu je zenm chladnutm v magnet. poli dosaeno poadovanho molekulrnho usmrnn magnetick energie. Odstranit rzn propal hlinku a rozdln chladnut v magnet. poli se pracovnkm slvrny podailo v prbhu r. 1933, zrove se zkouely rzn pomry a psady a nakupovaly se dokonalej pstroje jak pro zajitn stejnch vrobnch podmnek u stejnho vzorku, tak pro jeho pesn rozbor a kontrolu. Zlepen kvalit magnetu bylo dosaeno pidnm mdi. Prvn hromadn vyrbn magnet tneck slvrny nesl tovrn oznaen AN a obsahoval 22,5 % niklu, 10 % mdi a 16 % hlinku, zbytek tvoilo elezo. Zbrojovka je vystavovala na podzimnm veletrhu v r. 1933 a sklidila velk zjem v odbornch kruzch. Obchodn spch vak pli velk nebyl, protoe konkurence ila fmy, e magnety svj velk vkon ztrat. Budoucnost dala Janekovi pln za pravdu. Pvodn slitina pro lit trval magnety na bzi Al-Ni byla postupn dle zlepovna a jej magnetick energie koncem 40. let vzrostla 10x, co umo-
302
ovalo pro dan magnet. vkon nsobn snit hmotnost odlitku. Toto zven magnet. vkonu bylo umonno zvyovnm obsahu kobaltu s eventuln pms titanu a tak zmnnou technologi pi nslednm tepelnm zpracovn. Janekova zbrojovka proto jejich vrobu dle zdokonalovala a do r. 1936 tm ovldla domc spotebu magnet pro ampliony, kter dodvala jako brouen krouky nebo pln smontovan s plovmi nstavci, a znanou st tak vyvela. Sama je pouvala do magdynam Jawy 175 a 250. Provedenou standardizaci tvar krouek (tvar vlce s men vkou ne prmrem pozn. aut.) a rozmr pevzali domc odbratel a tm beze zmny i konkurence .. take jsme poloili zklad k evropsk standardisaci typ amplionovch magnet. Jejich odbrateli byla nap. fa. Microphona Br. Knotkov, Praha, Philips a. s., Hloubtn, Telegrafia, Pardubice a Sonnaphon M. Gottlieb, Vde. Pro jubilejn X. vesokolsk slet v Praze v r. 1938 zhotovila slvrna neobvykle velk skldan kroukov magnety pro ampliony na sletiti. Magnetick slitiny se tavily v peci Siemens, zatmco nzkolegovan konstrukn manganov oceli, sten stedn a vysokolegovan oceli a litiny v peci ASEA. Ve slvrn se vyrblo velmi irok spektrum odlitk z nejrznjch slitin podle pn zkaznka. Nap. nstrojov oceli, konstrukn oceli legovan manganem, konstrukn chromo-niklov ocelolitina, cementan chromo-niklov ocelolitina, manganov ocelolitina, 3 druhy rychloeznch ocel legovanch wolframem a molybdenem podle vlastnho patentu, ruvzdorn oceli s pms chromu a niklu, austenitick litina, z perlitick ed litiny se odlvaly vlce pro motocykly
Automobil Jawa 700 (limuzna z 2. serie, r. 1936), kter se montovaly ve slvrn (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
303
Tnec nad Szavou
a bloky pro automobily. Na 20 druh hlinkovch slitin, 6 druh hokovch (elektronovch) slitin u hlinkovch i horkovch slitin se jednalo o vechny v tehdej dob znm druhy, slitiny na bzi mdi, antikorozn slitiny, vechny druhy mosaz a bronzov slitiny legovan hlinkem s maximlnmi pevnostnmi vlastnostmi. Na hlavy vlc se pouvala hlinkov slitina siluminovho typu s 12% obsahem kemku. Celkem se ve slvrn vyrblo pes 100 rznch druh materil. Od r. 1934 se v Tnci montovaly automobily Jawa a podobn jako vroba kulometnch ps sem byla pesunuta i vroba elektrotechnick. Jet ped vlkou zaal pesun veker produkce, kter pmo nesouvisela se slvrenstvm do bval pdelny v nedalekch Brodcch, a definitivn skonil na potku r. 1941. Janekova slvrna v Tnci dky svmu irokmu vrobnmu programu zskala brzy velkou proslulost v odbornch kruzch a ve sv dob byla nejmodernjm zvodem tohoto typu v SR. Jej technit zamstnanci mli monost postupn se seznmit se vemi vrobnmi postupy a pokud z n odeli, byli pro ostatn podniky velkm pnosem pro sv komplexn praktick zkuenosti. Do povdom hutnick veejnosti se zapsala jako slvrensk universita. Odvrcenou strnkou bylo pomrn mal vyroben mnostv od jednotlivch druh slitin a pehnan investice do staveb a stroj, kter Janeek sm veejn piznal. Pestoe slvrna nepinesla okamit zisk, byla investic do budoucnosti, kter vak Janekovi (zemel 4. 6. 1941 pozn. aut.), ani jeho ddicm pli naklonna nebyla.
Janekova tovrna v Brodcch Daniel Povoln

Na podzim 1937 se do prodeje bval pdelny fy. Mautner vloil Ing. Janeek, kter a dosud pedstral nezjem, ale pro pedpokldan pesun svch zvod do Tnce si ji urit u dvno vyhldnul. K neoficilnmu ujednn o prodeji za 2mil K dolo ji 21. 10. 1937. Podle nedatovan smlouvy z tohoto obdob jeho Zbrojovka koupila vechny pozemky mezi ekou Szavou a silnic do Zboenho Kostelce a elezninm nspem se ... vemi budovami na tchto pozemcch se nalzajcmi, se vemi vodnmi prvy, s parn turbinou a genertorem u tto turbiny, se temi kotly a dvma vodnmi turbinami, ovem bez jinho psluenstv, .... Smlouva vstoupila v platnost ihned a pevod se uskutenil po sloen pnz tzn. po 15. 12. 1937. Zbrojovka se zavzala uhradit opravu turbin, kterou fa. Mautner objednala u fy. Jos. Prokop a synov, Pardubice a 30 000 K eleznicm za opravu vleky. Do 31. 12. 1937 si fa. Mautner mla odvzt vechny sv vci (pouiteln stroje byly odvezeny do Nchoda, zbytek do melce). Zbrojovka dle od Mautner koupila topen, vtahy, transmise, vozky pro drhu, jeb aj. za 25 000 K a vechny elektromotory, stroje,
304
nad a zazen pro dlny za 10 000 K. Na koupi brodeck pdelny upozornilo i listopadov slo tovrnho asopisu Jawa doma z r. 1937, podle kterho mlo bt vyuito mstnost a energie pdelny pro automobilovou vrobu a skladovn hotovch aut, po Novm roce se tam mla nasthovat nkter oddlen ze slvrny. Oficiln vak Janeek koupil nemovitosti zapsan na vloce . 6466 kat. zem Pecerady (pdelna) od Mautnerovch textilnch zvod a spol., Praha na zklad trhov smlouvy z 18. 7. 1938 za 2 000 000 K. A v tme roce se na Brodce sthovala ze slvrny mont automobil a speciln mechanick oddlen, upravovaly se pomocn mstnosti, hlavn kotelny a elektrrny, modernizovalo a opravovalo se strojn zazen a dal nezbytn prce. Koncem r. 1940 bylo rozhodnuto vechny vrobn mechanick dlny a kancele pesunout ze slvrny na Brodce a 28. 2. 1941 se tak skuten stalo. Po silnici z Tnce do Brodc jezdilo jedno nkladn auto za druhm a peven stroje byly ihned usazovny na uren msta. Pro uednky byla zzena pokraovac kola a dlna, pro ubytovn zamstnanc Zbrojovka Ing. F. Janeek najala na 20 let mstn hotel a zajistila v nm pro n i levn stravovn. V z 1938 z popudu MNO se v Brodcch zaala budovat drtovna specilnch slitin a v listopadu Zbrojovka objednala u kodovch zvod v Plzni malou vlcovnu oceli pro slvrnu za 1 413 000K. Drtotana byla dokonena v prbhu r. 1939 a 24. 1. 1940 Zbrojovka zskala ivnostensk list na vrobu drtu. Na konci kvtna 1940 se u v drtotan vyrblo 5001 000 kg eleznch, svecch a pozinkovanch drt pro poteby Zbrojovky v Tnci Janekova tovrna v Brodcch bval pdelna na a v Praze i pro jin firmy, jako nap. konci 30. let (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou) KD, Aero, Rott, Philips a Ruja (RUdolf JAneek byl mladm bratrem Ing. F. Janeka). Pracovalo tam necelch 40 dlnk. Stavba vlcovny se prothla a do konce r. 1940. Jej existence, stejn jako drtotana byla dalm bodem v Janekov touze po samostatnosti a sobstanosti. dajn se plnovala ji nkolik let a mla uetit penze za vlcovn mimo slvrnu. Odporov a ocelov drty byly ureny pro vlastn spotebu (nap. na paprsky do kol motocykl) a pro prodej mimo Janekovy podniky. Po jeho smrti ale oba nerentabiln projekty skonily. 17. 11. 1944 se jeho dti Dagmar a Marcel (v zastoupen porunky) vzdaly ivnostenskho listu opravujcho je k provozovn ve zmnn vlcovny a drtotany. Po vlce u k obnoven provozu tchto zazen nedolo a Zbrojovka tak byla nucena tyto vrobn materily nakupovat jinde.
305
Tnec nad Szavou
EMESLA, IVNOSTI
Prv st, Frantiek pek a Ladislav ala
LEVOBEN ST TNCE Zanme u Szavy

Pevoznictv Pvoz pes eku Szavu byl zzen po stren prvho devnho mostu pi velk povodni roku 1797 od behu pod Korbelovou hospodou k behu u dnenho parkovit ped mstskm adem, pozdji jen pr metr proti proudu nad dnenm mostem. Poslednmi pevoznky byli J. Bail s rodinou a po nm pevoznk kvor z p. 7. Pevoznictv bylo ukoneno v roce 1920 po zahjen provozu na novm mostu T. G. Masaryka. Prvo k provozovn tohoto pvozu pomoc lana ml od 9. 12. 1912 velkostatek Konopit a 30. 4. 1921 se jej, tehdy ji sttn statek, vzdal.
Pvoz pes Szavu, patrov budova vlevo je Korbelova hospoda
Pod Hraditm
Korbelova hospoda p. 3 a jej historie Prvn znm zznam o hospod u eky je z roku 1654 v bern rule bval hospoda v Tejnici, nyn pust domek u eky, kter dve bval pronajat idovskmu koeluhovi... Bern rula byla soupisem vrchnostenskho majetku a ve uveden zpis kal, e tu hospoda ped rokem 1654 ji byla, ale tak, e ped tmto letopotem bylo v Tnci provozovno koelustv. Jako hospodt byli vedeni: 1682 Martin Jokl, 1732 Jan Jokl, 1758 Josef Jokl. K pevodu majetku v roce 1758 je v pozemkov knize . 50 uvedeno: Lta Pn 1758 dne 24. Aprilis odevzdal jest dobrovoln pi dobrm jet zdrav a rozumu Jan Jokl tu ve vsi
306
Tejnice majc vlastn chalupu a hospodu svmu synovi Josefu Joklovi se vm k n patcm psluenstvm, jak s rolema, stavenm, nadm a prem vol za 83 kop. V roce 1824 se stal hospodskm Jan Buina, kter vedle hostinsk ivnosti provozoval i eznictv. Vyprv se, e vedl bujn ivot a ve svch padesti letech se enil podruh s mladikou dvacetiletou Mari Hovorkovou, ddikou Kolandovskho mlna v Krusianech. Majetek neudrel a rodina mln v Krusianech prodala kneti Janu z Lobkovic a Konopit. Od roku 1840 je uvdna jako majitelka hospody Marie Buinov. Poslednm vlastnkem od roku 1895 byla rodina Frantika Korbela. Hospoda byla rozena, postaven kuelnk a zejmna pro velk sl v 1. pate, v t dob v Tnci jedin, stala se stediskem spoleenskho ivota. ivot tto slavn tneck hospody ukonil rok 1948. Slouila jako koln jdelna, sdlil zde propagan tvar brodeck JAWY, po roce 1989 byla vrcena rodin Korbelovch. Tneck mln p. 4 a p. 6 V bern rule z r. 1654 se uvd: mln pod tneckm hradem byl z kamene a ml dvoje sloen: 4 stoupy a byla u nho pila... Prkna se vozila po ece na prodej do Prahy. Do 4. jna 1760 je uvdn jako majitel hrab Fran-
Tneck mln . p. 4 a 6
tiek Vclav z Vrtby. Po tomto datu jej vlastnil mlyn Tom Strka, kter jej koupil za 900 zlatch. V roce 1793 uzavela tneck tovrna na kameninu s mlnem smlouvu na mlet surovin pro vrobu kameninovho zbo. Ale to bylo ji s novm mlynem Josefem Prkem. Od roku 1793 do roku 1880 se ve mln vyst-
307
Tnec nad Szavou
dala ada jmen: Vclav Bylina, enk z Nespek, opt rodina Prkovch, Jan a Karla Svobodovi, Jan Habl, v roce 1815 znovu v majetku hrabte z Vrtby, dle Karel Strka, od roku 1865 je mln majetkem rodiny Mickovch. Posledn mlyn z rodu Mick Jindich jej vlastnil do roku 1930, kdy pro zadluenost mlna dolo 3. jna k drab, ve kter mln koupil Bohumil Dolej. innost mlna byla ukonena v roce 1948 po uvalen nrodn sprvy na mln. Mln pak slouil pedevm jako skladit. Dnes je budova mlna v soukromch rukou. Trojnkovo eznictv p. 72 Dm postaven v roce 1926. Po Aloisu Trojnkovi provozoval eznictv syn Vclav. Po roce 1948 byl dm vyvlastnn, obchodn a vrobn prostory eznictv a uzenstv pevzal n. p. Masna. K navrcen domu dolo v roce 1968 a prodejny a po sametov revoluci v roce 1989.
Trojnkovo eznictv a uzenstv
Kov Jukl p. 15 Dne 20. listopadu 1846 Antonn Jukl, mistr kovsk z Chotan, dal vrchnost na Konopiti o souhlas s postavenm kovrny na vrchnostenskm pozemku v Tnci nad Szavou. Jako dvod uvdl: V obci je 1 pansk
Dnes ji zbouran klna na uhl pro Juklovu pekrnu pi Beneovsk ulici
308
mln, 2 pansk dvory (Tejnice a Pory), tovrna na pzi a kovi v Peceradech a Krhanicch ji nesta... Kovrna byla skuten postavena na mst kde dnes stoj Juklv dm. Okolo roku 1910 pestavna na pekrnu, pekastv provozoval Antonn, syn kove, nsledn pak syn Antonna Karel.
Beneovsk ulice
Kiosky pod hotelem Dnes ji neexistujc zdn obchdky, zadn stnou zaputn do svahu, projektovan a postaven po roce 1930 tneckm stavitelem Frantikem trumlem. Zdnm kioskm pedchzel devn krmek pana kvora z roku 1929. Ten tak jako prv pesthoval sv koloniln zbo do zdnho krmu, kde prodvala jeho dcera provdan Chrpov. Ve druhm bylo krejovstv Vclava pka, dle pak prodejna nbytku Jaroslava trby, imnkovo cukrstv, prodejna ovoce a zeleniny Jana Haka a v poslednm prodval uzeniny bratr hostinskho Korbela Jan. Tento v roce 1935 pronajal st svho kiosku klobounku Dubskmu. Po druh svtov vlce pi prav svahu pod hotelem bylo toto prv tneck obchodn minicentrum, bohuel ji rozpadvajc se, zlikvidovno.
Devn krmek pana kvora z roku 1929
Benzinov pumpa Prv pumpa se nachzela od pelomu r. 1929 u bvaleho p. 96 Oldicha Oenka u elezninho pejezdu (dnes ped administrativn budovou Metazu a. s.). Firma brat Zikmundovch z Prahy tu do ervence 1930
309
Tnec nad Szavou
Kiosek krejho pka
Prv tneck benzinov pumpa ped kiosky z roku 1932
Celkov pohled na kiosky pod hotelem
Reklamy
310
provozovala jako prozatimn stanici na 200l pojzdn erpadlo, kter vymnila za polostabiln. Definitivn stanice na 2 000 l pot vznikla na kiovatce pod hotelem a byla v provozu do zatku 50. let. Dal pumpa pak vznikla na konci 30. let pod kostelem a fungovala a do konce 70. let. Truhlstv p. 17 a 58 Truhlskou dlnu a pohebn slubu zde provozoval enk Smolk. Fotoatelier V malm domku mezi domem p. 14 a bvalou prodejnou vodoinstalatrskch poteb rodiny Mrkovch ml v letech 19301948 fotoatelier beneovsk fotograf Emil Mare. Herzv dm p. 18 Dnen veejn mstsk knihovna. idovsk majitel Jchym Herz pvodn dm pestavl a provozoval v nm kupectv. Padl v prv svtov vlce a jeho synov, znm tnet fotbalist Josef a Ludva, byli jako oban idovsk nrodnosti umueni v nmeckm koncentranm tboe. Krtkou dobu byla v dom dlna krejho Houky a elektrike Potka. abv dm p. 14 Ped druhou sv. vlkou zde evcoval Vclav pek. Mickv dm p. 13 Postavil jej majitel mlna Vojtch Micka v roce 1846. Dm prodal pekai Lnnikovi, ovem s podmnkou, e mouku pro pekrnu v tomto dom bude odebrat z jeho mlna. Kvalita mouky vak byla nevaln a peka se ze vech sil snail smlouvu s mlynem zruit. Poradil si nakonec tak, e dm rozdlil na dv sti . 13 zstalo v polovin bez pekrny a st s pekrnou dostala slo nov 98. A je tomu tak dosud. Po pekai Lnnikovi zde pekl chleba a peivo peka Prys a od roku 1931 do roku 1948 Frantiek Havel. Krtkou dobu zde bylo klempstv pana France, velk holistv a kadenictv pana Urieho, po jeho smrti veden jeho manelkou. Hemanv hostinec p. 16 Pvodn pzemn domek z 1. poloviny 19. stolet koupil po 1. svtov vlce Vclav Heman z Tebsna. Po pchodu do Tnce se zabval eznictvm a hokynstvm. V roce 1932 dm pestavl do nynj podoby a zdil v nm pohostinstv. Po jeho smrti zddil hospodu syn Jaroslav. Roku 1948 byl majetek Hemanovch vyvlastnn, vlastnci se stali ve vlastnm dom njemnky a pohostinstv provozovala sttn organizace Restaurace a jdelny. S pdem komunismu byl majetek rodin Hemanovch vrcen. Zmenictv pana Adelta Provozovna se nachzela v mal pzemn dln, kter stla na mst dnenho, nov postavenho mstskho obytnho domu p. 67. Pvodn objekt zlikvidovn ped zahjenm stavby v roce 1997. trumlv dm p. 159 Vstavn dm postaven tneckm stavitelem Frantikem trumlem. V dom sdlila jeho firma Podnikatelstv staveb. Prochzkovo cukrstv p. 65 Pan Prochzka byl znm tneck cukr a zejmna prvorepublikov generace Tneckch vzpomnala na jeho cukrsk vrobky a letn prodej zmrzliny na koupaliti v Nkl, ale i v sousednch vesnicch, kam zajdl na motocyklu se speciln upravenm pvsnm vozkem. V dom p. 66 mla sdlo prodejna fy. Baa. Otevel ji Karel Lubinsk, pracujc dve v obuvnick dln v Beneov. Z vyprvn vnuka pana Lubinskho
311
Tnec nad Szavou
Rodina cukre Prochzky a jeho zamstnanci (majitel druh zprava)
jsme se dovdli, e prodejnu navtvil sm Baa junior a jak jeho babika asto litovala, kter tehdy v prodejn prodvala, e zrovna tuto vznamnou nvtvu propsla (Baa byl pr znm tm, e pi nvtv svch prodejen obdarovval prodavaky). Ve stejnm dom opravoval boty vec pan Zoula. Buinv dm p. 25 Nejdve zde byl Buinv obchod s potravinami, od listopadu 1937 v domku tak bydlel pnsk krej Vclav Povoln, kter prodval i ltky, jeho manelka Antonie byla dmskou krejovou. V r. 1951 byli situac donuceni vzdt se sv ivnosti a piloit ruku ke spolenmu dlu v Metazu a v Jaw, aby si zajistili alespo njak zdroj obivy a nrok na vce ne skromn dchod. Dm p. 24 Pan tekl tu ml pnsk krejovstv. trosovo stavitelstv p. 39 V dom sdlila stavebn firma Ludvka trose, kter tak vlastnil a provozoval pilu v Podlusch. Patil mezi vznamn tneck obany, byl starostou tneckho Sokola, poslednm starostou obce Krusiany (19191922) a prvnm starostou v samostatn obci Tnec nad Szavou (19231925), o jej vznik se pln zaslouil. Na konci ivota se vak dostala jeho firma z rodinnch dvod do finannch pot a majetek byl rozprodn (podlusk pila panu Maliovi a dm na Beneovsk koupil pan tekl). Beneovskou ulici, jej levou stranu pi vjezdu z msta uzavraj dnes ti zcela nov stavby prodejna vodoinstalanch poteb, prodejna vrobk pro podniky spolenho ubytovn a stravovn a ve tet budov sdl stavebn firma. Ale pln konec tneckho osdlen, i kdy ji na katastru obce Bukovany, tvo hjenka Taranka. Pvodn fotovna, postaven vlastnky konopiskho panstv, pela po roce 1918 do majetku eskoslovenskho sttu a slouila ji jen jako hjenka Sttnch les. V minulm stolet zde slouili jako hajn Mejzlk, Bonek, v roce 1959
312
nastoupil Jaroslav Voshlo, kter byl a po roce 1980 vystdn Petrem Chomtem. V dob psan knihy je tato hjenka bez hajnho a tneck lesy jsou obhospodaovny hajnm z jinho poles.
Kluskova ulice
Dm U MICK p. 5 Honosn pseudorenezann tpodlan budova, jej vnj stny jsou zdobeny bohatou sgrafitovou vzdobou, byla postavena v roce 1899. Byla pestavna z malho domku, stojcho na mst pvodn malik tneck koly. Ze strany budovy od hbitovnch schod byl vchod do prodejny s ltkami. Od r. 1926 a do poloviny 90. let zde tak sdlila adovna poty. Z druh strany domu byl vchod, kde pan tpnov provozovala mandl. Dm byl v restituci navrcen potomkm pvodnch majitel, kte jej po nkolika letech prodali. Nov majitel se pot nedohodl s eskou potou na njmu, a ta provozovnu opustila. V souasn dob slou prostory opt obchodu, pvodn prodeji elektrospotebi, dnes truhlskch vrobk. Chytilovo hodinstv p. 11 Pvodnm majitelem domu postavenho v roce 1875 byl zlatnk a hodin Prochzka. Po jeho smrti se vdova provdala za Ferdinanda Chytila, kter pokraoval v profesi svho pedchdce a zabval se i prodejem icch stroj. Hemanv obchod p. 111 Proti Hemanovu hostinci na druh stran Beneovsk ulice v dnen Kluskov ulici si zadil druh syn hostinskho Ladislav eznictv a uzenstv. Pozdji byla v dom umstna prodejna dlnickho drustva Vela. V malm krmku v suternu domu pstupnm z Beneovsk ulice se nachzelo Pohnkovo vetenictv. Dm p. 12 Mal pokoj a la- Mickv dm . p. 5, benzinov stanice (okolo r. 1953) krnk Jan Trojnek. Dm koupili manel Trojnkovi v roce 1924 od Aneky Hemanov. Do t doby byla v dom prodejna masa a za domem stj asi pro 5 ks hovzho dobytka a porka. Dne 22. 4. 1925 byl Okresn politickou sprvou vydn Janu Trojnkovi ivnostensk list na ivnost malskou a lakrnickou, kterou provozoval do roku 1945. Po tomto roce vedla firmu tzv. vdovskm prvem a prvem syna manelka Jana Trojnka Marie. K definitivnmu zruen ivnosti dolo 31. 12. 1951.
313
Tnec nad Szavou
dm p. 150 Majitel manel Antonn a Boena Svobodovi zde mli pnsk a dmsk krejovsk saln, ivnost byla ukonena zhruba v r. 1950, poslze tu jet do 70. let byla cukrrna a holistv. Tovrna na kameninu viz samostatn kapitola. V dubnu 1866 byla v soudnm rejstku firma tovrny vymazna, kdy ji v roce 1865 byla vroba kameninovho zbo definitivn ukonena. Po ad vah co s przdnou budovou, rozhodl se majitel konopiskho panstv pestavt st budovy na hotel a k tomuto elu lev polovina v podstat slou dodnes. Po mrov konferenci v Pai v roce 1919 peel majetek rakouskho panovnickho rodu na zem republiky do rukou eskoslovenskho sttu. V dsledku toho se stala sttnm majetkem i bval tneck tovrna na kameninu. Byla nabdnuta k prodeji tneck organizaci Sokol, ale ta po zven svch finannch monost pistoupila pouze na jej pronjem. V odob komunistickho reimu byl objekt peveden do majetku n. p. Metaz. Slouil jako ubytovac zazen podniku, restauran zazen bylo provozovno n. p. Restaurace a jdelny. Pozdji bylo v objektu z dvj sokolsk tlocviny vybudovno irokohl kino. Po generln rekonstrukci budovy a vstavbou velkokapacitnho slu se zzemm, stal se nejvtm kulturnm stediskem beneovskho okresu. Ve vlastnicv a. s. Metaz zstal a do roku 2004, kdy jej koupil soukrom podnikatel s clem vytvoit z chtrajcho objektu Spoleensk centrum Tnce a pemnit jej na multifunkn dm rznch druh zbavy pro vechny vkov kategorie. Frimanv dm p. 10 Dm v Kluskov ulici, pvodn obecn kola a pozdji obchod, byl majetkem idovsk rodiny. Vichni lenov rodiny byli umueni v nmeckch koncentranch tborech. Ped druhou svtovou vlkou ml v dom malskou a lakrnickou ivnost pan Vodrka. V r. 1943 byl zastelen nmeckm etnkem, ivnost pak jet njak as vedla vdova po zesnulm.
Mchova ulice
Domek p. 80 V dom obchod pana ervencla, alounka a emene. Gblovo zahradnictv p. 151 Zahradnictv zaloil pi rodinnm domku v obdob mezi svtovmi vlkami zahradnk tovrnka Janeka Josef Gbl.
Ndvo Hodjovskho
Domek p. 63 v hradnm arelu Obuvnickou dlnu zde ml Karel Blabolil, ne si postavil vlastn dm a pozdji i dlnu v Jlovsk ulici. Pvodn domek znan ponien, pozdji prodn a pestavn novm majitelem na rodinnou vilku. Galerie pod hradem p. 51 Pvodn truhlstv Emanuela Dvoka. Budova Kampeliky p. 121 Modern budova postavena v roce 1930 Spoitelnm a zlonm spolkem pro Tnec a okol. Jako ednci tu pracovali nkolik
314
dn v tdnu vetn nedle pnov tekl a Jukl. V suternu domu si zadil pan tekl prodejnu drogistickho zbo a Otakar Formek pnsk a dmsk kadenictv (dnes lkrna). Budova byla privatizovna a je v soukromm vlastnictv. Dm p. 47 hokyne Jaroslava Pertlka Po vesnicch skupoval slepice, kachny, husy, sbral koky, papr i kosti, nsledn je odvezl a prodal v Praze. Za stren penze nakoupil hlavn jin ovoce i zeleninu, kter spolu s drbe aj. produkty prodval a do pelomu 40. a 50. let v devn boud vpravo ped hradn brnou. Trafika pan Dvokov byla nad schody nad Hemanovou hospodou. Prostranstv ped n slouilo jako korzo, kde si lid jdouc do kostela sdlovali vechny novinky. V 50. letech byla jej innost ukonena a slouila pak jako vdejna rybskch povolenek.
Domek . p. 63 v hradnm arelu (dnes rodinn vilka)
Lipov ulice
Dm p. 28 Antonn mdek pnsk krejovstv. Dm p. 37 V doln sti ulice Korbelovo kolstv. ivnost se stopadestiletou tradic (zaloen v Krhanicch Antonnem Korbelem), od roku 1907 pak v Tnci kolstv Josefa Korbela. Dm p. 29 Domek postavila rodina Veselch. Petr Vesel provozoval ivnost alounka, sedle a emene (dve byl v tomto oboru zamstnn u arcivvody Ferdinanda dEste na Konopiti). Manelka vedla dmsk krejovstv a obchod s galanteri. Dm p. 45 Arnot Svoboda pnsk krejovstv, innost ukonena v padestch letech. Dm p. 52 dmsk krejovstv pan Anny Krakovcov.
315
Tnec nad Szavou
Rodina a osazenstvo dlny Josefa Korbela (kolem roku 1934)
Rov ulice
Dm p. 30 Alois Skuhrovsk se ivil jako bedn nejdve v podhrad, v r. 1904 se pesthoval se svou poetnou rodinou do prv postavenho p. 30, kam penesl i svou ivnost a do r. 1927 ji tu tak provozoval. Dm p. 32 Antonn pek pracoval jako vec. Dm p. 38 Hokynka Anastazie Pov svho asu prodvala pod kostelem nap. pomerane a erstv kysan okurky. Dm p. 41 Punoch Antonn epelk tu na pletacm stroji vyrbl neroztrhateln vlnn punochy a ponoky s tehdy oblbenmi svtlmi vzory a prouky. Domek p. 44 Majitel domku Antonn Svoboda byl pnskm krejm, manelka Boena dmskou krejovou. Dm p. 54 V dom bylo kovstv Matje Haka a jeho syna Frantika.
Mrov ulice
Netrefova stavebn firma p. 108 V obytnm dom majitele Vclava Netrefy sdlila jeho stavebn firma.
316
PRAVOBEN ST TNCE Ulice Ing. Frantika Janeka

Devn kiosek Dnes ji neexistujc devn stavba, stojc v letech 1933 1946 pes ulici proti vrtnici Janekovy Zbrojovky, ve kter njemci dvora Tloskov Alois a Bohumil Vlovi prodvali mln vrobky.
Devn kiosek z roku 1933, jedna z prvch prodejen mlnch vrobk v Tnci
U vrtnice Zbrojovky na chodnku po lev stran stla trafika pana Dolejho. ikova Restaurace U Ndra Restauraci postavil pan Oenek, po nm ji vedla Marie ikov. Tnet fotbalist vyuvali restaurace jako svho klubovho zazen. Dm zlikvidovn ped vstavbou administrativn budovy Metazu. Zbrojovka Ing. F. Janeka viz samostatn kapitola.
Ulice K Nkl
Mannovi p. 69 Dm postavil v roce 1925 Alois Hrd. Nejprve zde provozoval autodopravu pan Trentjev, od roku 1935 Mannv kolonil. Betonstv Na mst dnenho zdravotnho stediska vyrbl pan Pil skrue, chodnkov obrubnky a dal vrobky z betonu.
317
Tnec nad Szavou
Bval ikova Restaurace u ndra
ikova restaurace pohled z dnen Sadov ulice
Statek v Nkl. Pvodn majetek patc ke konopiskmu panstv. Okolo roku 1882 hospodail na statku njemce Alois Kolensk. V tomto roce byl zvolen do zastupitelstva obce Krusiany. Dalm znmm njemcen byl hospod Ronek. Za jeho psoben vak statek upadal. Po skonen 1. svtov vlky pipadl ekoslovenskmu sttu, novm a souasn i poslednm njemcem se stv Jan Zoula, kter piel do Tnce z nedalekho velkostatku Doln Pory (19271938 starosta Tnce). V r. 1942 byl dvr zakoupen porunky nezletilch dt Ing. Janeka. Po 2. svtov vlce vak byla koup oznaena za neplatnou a statek se stal sdlem Jednotnho zemdlskho drustva. Po jeho zniku v r. 1959 byly postupn do potku 80. let zlikvidovny i jednotliv hospodsk budovy. Jedinou zachovalou pamtkou na dvr v Nkl je domek, ve kterm je dnes sklenstv. Koupalit Patrn nejstar znm tneck koupalit existovalo na potku 20. stolet zhruba uprosted mezi dnenm mostem a stm Janovickho potoka do Szavy, kde podle pohlednic stla pzemn devn chatka. Dal bylo nejpozdji od 20. let v Nkl. Zstupy vletnk pak v ervenci 1927 inspirovaly njemce statku Jana Zoulu a njemce hotelu Josefa Bohatu k dosti o vybudovn dnho koupalit v Nkl. Do 29. 9. 1927 tak na behu Szavy ze deva vyrostly dv ady kabin pro pevlkn po deseti, pavilon pro bufet (12 m x 6 m) a po jednom zchodku pro mue a pro eny s umpou. Na zimu tzn. do 15. 10. vak bylo nutno vdy ve odstranit.
Ulice U Trati
Dm p. 118 U ndra postavena budova Hospodskho drustva skladitnho a vrobnho, spolenosti s ruenm omezenm. V souasn dob je v majetku soukrom stavebn firmy.
318
Ulice Prask
Obchod s uhlm a stavebninami Provozoval jej Miloslav K v prostoru mezi Praskou ulic a kolejitm mezi kiovatkou a ndram. Tba nho psku Prvnm mstnm taem asi od r. 1930 byl njemce tneckho dvora Jan Zoula (mezi jezem v Brodcch a v Tnci), druhm pan Vanek. Nad brodeckm jezem v t dob tahali psek tak Vclav Havlk z Nespek a Josef Gabriel z eran, od r. 1934 i Alois Vorel a Bohuslav Chocholouek ze Zboenho Kostelce a dal. Dm p. 168 V suternu vilky pana indele se nachzel obchod s drogistickm zbom. Drogerii po dobu 2. svtov vlky provozoval Frantiek Koukl z Netvoic. Po jeho odchodu z Tnce zstala jet nkolik let v provozu jako Chemodroga, prodejna nrodnho podniku.
Ulice Jlovsk
Dm p. 110 V dom tesastv Frantika Dzhala. Dm p. 128 V domku provozoval kamnstv Ladislav Slavk. Dvokova autodoprava p. 88 Pan Jaroslav Dvok piel do Tnce po 1. svtov vlce, kdy nael nov zamstnn v Mickov mln. V r. 1927 si postavili s manelkou domek na dnen Jlovsk ulici. Kdy byl zastaven provoz ve mln, nael si zamstnn idie ale i ubytovn v beneovskm Hospodskm drustvu. Voln domek v Tnci pronajali manel staviteli Scharfovi, kter v nm zdil kancel firmy a sklady stavebnho materilu. Natrvalo se pan Dvok vrtil do Tnce okolo roku 1934 a zaloil si vlastn ivnost pod nzvem Osobn autodoprava. Jeho manelka mla v t dob v domku mal krmek se smenm zbom.
Dvokv domek s krmkem
Autodopravce Dvok se svm vozem
319
Tnec nad Szavou
Dvokova reklama z tneckho kina
V dob druh svtov vlky byly pro nedostatek benzinu povoleny autodopravci pouze cesty do beneovsk nemocnice, pozdji mu bylo zcela zakzno ivnost provozovat. Vjimkou bylo obdob okolo roku 1943, kdy vozidlo i s idiem bylo pidleno nmeckmu zemmii, kter mapoval zem Nmci zabranho vojenskho cviit zbran SS. Ped koncem 2. svtov vlky mu byl automobil zn. koda Rapid OHV, tm nov a zakoupen tsn ped vlkou na spltky, Nmci zabaven. Po roce 1945 sice ivnost s rznmi ojetinami jet provozoval, ale rok 1948 vystavil stop jeho ivnostenskmu podnikn. Pod Holm vrchem pi cest z Tnce, navazujc na ulici Na Hlinkch a konc u statku v Dolnch Porech, nachz se hjenka V Hlinkch. Do roku 1918 byla v majetku konopiskho panstv, pak pela do vlastnictv eskoslovenskho sttu. V minulm stolet se na hjovn vystdali hajn Josef Lejnar, Frantiek Tobolka, Karel Rycht a poslednm byl Otakar Fier, kdy okolo roku 1980 byla funkce hajnho v tto hjence zruena.
320
Praktit lkai
MUDr. Antonn Maxera, ordinace ve vlastnm dom p. 46, dnen Beneovsk ul. MUDr. Frantiek Babnek. Do Tnce piel v roce 1919 po smrti Dr. Maxery jako praktick a drn lka. Prvou ordinaci s bytem ml v dom p. 5 U Mick. Od roku 1922 po dokonen stavby rodinn vilky p. 62 v dnen ulici Na Chmelnici provozoval lkaskou praxi v pzem svho domu, kde ml i vdejnu lk, kterou obsluhovala jeho manelka, pan Rena. Jako vyuen dentistka provozovala tak krat dobu v ordinaci manela, kde bylo umstno i zubask keslo, zubn praxi. MUDr. Vclav Merkl, do Tnce piel z beneovsk nemocnice v roce 1926 po smrti Dr. Babnka. Jeho prv ordinace se nachzela v dom p. 62 (u Babnk), od roku 1927 v dom p. 5 (U Mick). V roce 1930 si postavil vlastn dm p. 126 v dnen Sadov ulici, v jeho pzem si zadil ordinaci. Od roku 1933 mu bylo povoleno provozovat i zubn praxi. Za 2. svtov vlky musel lit i esk obany, pracujc v tzv. zabranm zem pro nmeck organizace. Bylo to pi rznch vojenskch cviench nmeckch vojsk velice nebezpen. V roce 1956 mu bylo komunistickm reimem zabaveno veker zazen vlastn ordinace a hrozilo i vyvlastnn sti domu. Lkaskou praxi zaal provozovat ve zdravotnm stedisku, umstnm v budov bval kampeliky. A do doby vybudovn samostatn lkrny v suternu zdravotnho stediska vedl i vdejnu lk. Jako politicky nespolehliv byl pedasn posln do dchodu a bylo mu dovoleno pracovat pouze v kanceli beneovsk nemocnice. Cel svj ivot lil obany Tnce a irokho okol a zamstnance obou tneckch tovren, a proto nesl tce tuto kivdu. Umr v nedoitch 65 letech v r. 1963.
Zubn dentist
Rena Babnkov, po krat dobu ped rokem 1927 zubask praxe v ordinaci manela MUDr. Babnka. Antonn Matjka, Sadov p. 90, zubn ordinace v pstavb u vlastnho domu. Eduard Vanek, Ndvo Hodjovskho p. 174, zubaskou praxi provozoval v brodeck Jaw, pak v zubask ordinaci zdravotnho stediska (dm bval kampeliky).
Porodn asistentky
Pan eilov, Lipov ulice p. 33; Pan Havlkov, Beneovsk ulice p. 98
321
Tnec nad Szavou
EMESLA, IVNOSTI
st druh, Ladislav ala
MSTN STI MSTA Chrst nad Szavou

I kdy Chrst je ji v roce 1150 pipomnn mezi tymi obydlenmi sdly v kraji spolen s Beneovem, Jlovm a ivohot, vt rozvoj emesel a ivnost pinesla a vstavba poszavsk drhy. Prvn vlak projel Chrstem u 18. ledna 1897, ale zastvka zde nebyla. Na pelomu 18. a 19. stolet nebylo v Chrstu ani v jeho okol mnoho pracovnch pleitost. Jedinm velkm podnikem byla pdelna bavlny v Brodcch, a tak lid hledali prci v porskch lomech, v lese, u drhy, na druh stran eky ve mlnech, v Maliov pile. Teprve Janekova Zbrojovka v Tnci a pozdji i na Brodcch vytvoila vt nabdku pracovnch mst. Na zatku minulho stolet byly v Chrstu ti hospody. Nejznmj byla hospoda U Str p. 54. Stoj dodnes u silnice na pjezdu od Tnce pod eleznin zastvkou. Pvodn men domek postaven netvoickm stavitelem pakem od nho jej koupil pan Konrd. Po 1. svtov vlce dm koupili manel Strovi. Vedle pohostinstv ml pan Stra i eznictv s porkou dobytka a vlastn vrobou nkterch uzenin. Pan Strov podle vyprvn byla dobrou kuchakou, a tak o hosty nebyla nouze. V letnm obdob, kdy Chrst byl pln letnch host, se podvalo denn a 50 obd za velice pzniv ceny. Telec zek s hovz polvkou byl za 6 korun a k tomu, kdo si to pl, porce dortu netvoickho cukre Kta za 1 korunu. V dob socialistick ry byl hostinec jako sttn majetek pronajmn, ale rove upadala a nyn je ji del dobu uzaven. Druhm hostincem, zejm nejstarm, byla Hldekova hospoda p. 18. Uprosted Chrstu na svahu nad obydlenou rokl stla hospoda, kter mla sl, za hospodou kuelnk a pi hospod bylo i men hospodstv. Po smrti hospodskho a hospode pana Hldeka spravoval majetek a provozoval hospodu a do roku 1948 jeho syn. Nen bez zajmavosti, e hospoda nemla vodovod a voda se musela do hospody nosit v putnch ze studny na dn rokle pod hostincem. Tet byla hospoda U Platil p. 10. Pamtnci vzpomnaj na nedln bouliv debaty chlap u kuelnku nedle byla pro vtinu z nich toti jedinm volnm dnem v tdnu. Vzpomnaj rovn na ast kontroly nmeckch policajt z blzk Prosenice s kovovmi slintky na prsou. V dob 2. svtov vlky tam sdlilo vojensk velen cviit vojsk SS na zem zabranm Nmci. A zejmna ke konci vlky se pichzeli do hospody povyrazit i ti, kte mli v t dob pracovat nkde v nmeck zbrojn fabrice nebo kopat kdesi u Ostravy protitankov zkopy. Tm pak pi tchto kontrolch nezbylo ne opustit hospodu okny. V dob nmeckho protektortu vedl hospodu pan Skrun z Prosenice, kde byl jeho hostinec Nmci uzaven. innost hospody skonila po roce 1948.
322
Mezi nejvt obchody patil obchod Josefa Zikna, obchodnka tlem a du. Jeho prodejna v p. 2 na mst dnen samoobsluhy nesla nzev Obchodn dm Boena Ziknov. ivnostensk list znjc na jej jmno byl zapsn v ivnostenskm rejstku v Jlovm dne 20. dubna 1928. Nzev obchodn dm nebyl nijak pehnan. V obchod bylo k dostn ve od potravin pes kuchysk a hospodsk nin a po textil a obuv. Prodvalo se nejen ve vlastnm krm, ale nap. obuv i v soukromch mstnostech rodiny. Obchod byl tak dobe zsoben, e k Ziknovm jezdila pr nakupovat i manelka tovrnka Janeka.
ivnostensk list pan Boeny Ziknov
323
Tnec nad Szavou
Men, ale mon star obchod s kolonilnm zbom p. 59 v domku u hlavn silnice pod hostincem pana Stry vlastnil pvodn Josef Jirk. Od nho jej zskal Alois Trpiovsk. Domek ji neexistuje, byl zboen v roce 1984. V roce 1934 se pisthoval do Chrstu do vlastnho novho jednopatrovho domu p. 97 peka tpn Novk. Krom vlastnch pekrenskch vrobk prodval i nkter druhy potravin. Pekl chutn chlb z vlastn i pinesen mouky, housky a rohlky. Specialitou pekrny byly brejle ze sladkho tsta sypan krystalovm cukrem. Pekrensk vrobky rozvel na vozku taenm psy i do okolnch vesnic. V devn boud, kter stla v mstech dnen autobusov zastvky, ml Chrst svoji trafiku. Zvltnost vesnice byli i dva holii. Paprnkovo dmsk a pnsk kadenictv p. 5 vzniklo po 1. svtov vlce a jeho innost byla ukonena s nstupem komunismu. Druhou provozovnu pnskho holistv, kter byla pedevm za 2. svtov vlky pnskm debatnm klubem vesnice, vlastnil pan Hladk. Uzavena byla rovn okolu roku 1948. Malovn pokoj a lakrnick prce provdl Bohumil Proek z p. 63. Boty se daly opravit u pana imka v p. 39. Jednm z nejstarch emesel v Chrst bylo pevoznictv. Ve star chalup p. 24 u eky bydlel pevoznk pan Berka. O kus ne po ece pod podluskm jezem pevel pan Skora z p. 17 a u mlna Brejlov se pevely na prmu kosk a volsk potahy. Dnes v dob psan knihy je v Chrstu jedin prodejna v majetku vietnamsk rodiny. A hospody? Oteven ani jedna.
Podlusy
Hospody byly v Podlusch dv. Prv, nazvan U Zim v dom p. 10 nedaleko mlna patila ke statku Zimovch. V hostinci se vystdala ada hospodskch. Na konci 19. stolet se vdova po hospodskm pan Strkov provdala za dicho uitele z Krhanic pana Papouka a njak as jet mla hospodu v njmu. Po n si hospodu pronajala Vilda Vrkov, kter se pozdji provdala za strka z Kulkova mlna Emanuela Makovskho. Ped 2. svtovou vlkou, kdy hospoda zskala dnen podobu vetn kuelnku, ji ml v njmu bval prask strnk Weinfurt. V e socialismu provozovala hospodu drustevn organizace Jednota. Druhou hospodu, kter nesla nzev U Makovskch, si postavili ve dvactch letech v horn sti vesnice nedaleko rybnka manel Makovt. V dom byly hostinsk pokoje pro stl letn hosty a poskytovno stravovn pro hosty vlastn i pro ty letn z okolnch dom. V roce 1952 bylo pohostinstv zrueno a v jeho prostorch zdila Jednota prodejnu potravin. Kulkv mln dostal nzev podle mlynskho rodu, kter zde psobil ji od 19. stolet. Frantiek Kulk z druh generace rodu byl muskm do vtru,
324
a i kdy se nakonec oenil s dcerou tneckho mlyne, s kterou ml dv dti, skonilo manelstv rozvodem. Po 1. svtov vlce ml mln v njmu mlyn Kudrna. Po poru v roce 1932 jej nechal majitel Kulk opravit, opraven byl i jez. Po obnoven mlet se stal novm njemcem Stanislav Ratkovsk a do ukonen innosti mlna a to v roce 1943, kdy se Podlusy staly soust nmeckho vojenskho cviit jednotek SS. Jet v dob vlky byla ve mln zzena Ing. Plkou lisovna bakelitu. Po roce 1945 vyrbl ve mln po krtkou dobu elektrick pece Ing. Chudek. K mlet se u mln nikdy nevrtil. Po roce 1948 se stal majetkem socialistick organizace ZNZ a slouil jako sklad obil a do roku 1990, kdy byl vrcen rodin Kulkovch. V dom p. 11 v roce 1934 otevela vdova po padlm v 1. svtov vlce Frantika Moravcov trafiku. Jeden rok provozovala pi trafice i mal obchod. Trafika byla zruena po 2. svtov vlce. Na konci 19. stolet bydleli v dokov chaloupce p. 7 manel Fialovi, kte vyrbli v Korbelov ciheln cihly. Cihelna se nachzela pi hlavn silnici pod podluskm rybnkem. Poslednmi cihli byla rodina Pankovch. innost cihelny skonila v dob mezi svtovmi vlkami. Prvn kovrnu ml dle vyprvn v dom p. 11 kov Vorel. Po nm jet kovsk emeslo provozoval Jan Moravec, kter vak kovainy zanechal a stal se cestem. Tm kovsk emeslo v dom p. 11 zaniklo. Jan Moravec padl v 1. svtov vlce. V p. 5 byla podlusk obecn pastouka s posledn obyvatelkou pan Svobodovou. V roce 1928 byla pastouka prodna pisthovalmu kovi Josefu Saltkovi. Ten ji pestavl na kovrnu, ve kter zamstnval dlnka a un. V padestch letech nastoupil jeho syn Frantiek do brodeck Jawy a kovrna zanikla. V souasn dob je dlna znovu v provozu jako zmenictv. evcovskm emeslem se ve vsi zabval Antonn Rejzek. Pvodn ml dlnu na druhm behu Szavy v Chrstu, ale v dob po 1. svtov vlce, kdy mu umela ena, se pesthoval do Podlus do domu p. 9. Boty spravoval a do roku 1949, kdy zemel. Podlusy mly i svoje zahradnictv. Zahradnk pan Va bydlel v p. 8 a zahradniil na pozemku pronajatm tneckm stavitelem trosem v mstech Maliovy pily. Zahradnictv zaniklo po 1. svtov vlce. Ped 2. svtovou vlkou ila dmsk aty v p. 15 dmsk krejov pan Plhalov. Pevoznictv provozovali vedle Chrsteckch i Podlut. Nad jezem byl poslednm pevoznkem pan Fiala z Podlus. Kdy jste se domluvili, e pijedete vlakem do Chrstu o plnoci, urit na vs s lokou ekal. Maliova pila Na zatku Podlus mezi silnic a ekou se nalz pila postaven tneckm stavitelem trosem. V roce 1933 ji od nho koupil enk Mali. V dob socializmu byla provozovna drustevn organizac. V provozu zstala i po roce 1989.
325
Tnec nad Szavou
Krusiany
Hospoda U Rad p. 1. V roce 1884 je zaznamenn jako hospodsk a majitel polnost Vclav Rada. Od jeho smrti v roce 1884 vedla usedlost jeho manelka Marie. V dom byla i krusiansk obecn kola, jej innost byla ukonena v r. 1899 po zahjen koln dochzky do nov koln budovy v Tnci. Poslednm hostinskm a do roku 1953 byl Frantiek Rada. Sl hostince byl pot adaptovn na prodejnu Jednoty. Po roce 1989 byla prodejna uzavena. Hospoda U Hrstk p. 11. Hospodsk usedlost, kterou pvodn majitel Vincenc Fuln prodal v roce 1869 Vclavu Hrstkovi z Tvorovic. V roce 1904 postavil potomek Josef Hrstka hostinec, provozovan rodinou a do znrodnn po roce 1948. Pak jej vedla beneovsk Jednota, po listopadov revoluci v roce 1989 se majetek vrtil rodin. Dm p. 17 obchod pan Vnoukov. Manelka zednka Frantika Vnouka zde otevela po skonen 1. svtov vlky prodejnu. Obchod byl uzaven v roce 1943, kdy se Krusiany staly soust vojenskho cviit. Znovu byl oteven po 2. svtov vlce, prodej byl definitivn ukonen okolo r. 1953. Kovrna v dom p. 18. V Krusviansk kronice z roku 1885 je oznaovno toto popisn slo jako kovrna, kter dle vmru okresnho soudu v Neveklov z 28. nora 1859 je spolenm majetkem vyjmenovanch soused, kte zaplatili pedepsan kolkovn k zaknihovn spolenho majetku. Dle jsou uvedeni ti, kte hradu odmtli. V roce 1906 byla na jinm mst tneckm stavitelem Ludvkem trosem postavena kovrna nov. V roce 1926 byla prodna rodin Krejo-
Kovrna Jana Krejho v Krusianech (19301931)
326
vch. Kovstv a podkovstv provozoval Antonn Krej, pak jeho potomci syn Jan a vnuk Jaroslav. Kovrna uzavena po roce 1948. Kolandovsk mln p. 19 byl ped rokem 1850 majetkem tneckho hospodskho Buiny. V roce 1850 jej koupil majitel konopiskho panstv kne Jan z Lobkovic za 19 tisc zlatch. Od nho jej koupil v roce 1866 mlyn Antonn Kulk z Hrdku u Vlaimi. Mln vybavil novmi stroji vetn stroje parnho. Sv finann monosti ale pecenil a mln musel prodat. A do roku 1891, kdy mln vyhoel, se v nm vystdala ada vlastnk. 1. listopadu 1891 byl mln vydraen ve prospch prask banky. Novm majitelem se stal Jan Otenek. Znovu na mln pichz rodina Kulkova, po n Vlkovi a zcela poslednm je manel Vlkovy dcery mlyn Najman. Dm p. 26. Krtkou dobu do zatku 2. svtov vlky ml v nm evcovskou dlnu pan Jebek. Krusiany byly ped druhou svtovou vlkou pevn zemdlskou vesnic s adou vtch i mench hospodskch usedlost. O to krutj byla pro obec rozhodnut nmeckch okupant i komunistick zsahy po roce 1948. Po vytvoen vojenskho cviit, do jeho zem patily i Krusiany, byl majetek i pda vyvlastnny a z hospod se staly nmezdn sly na nmeckm velkostatku. V roce 1945 byl sice majetek navrcen, ale ji rokem 1948 nastupuje komunistickm reimem dle sovtskho vzoru vemi prostedky prosazovan kolektivizace zemdlstv. V Krusianech je to nejprve vytvoen jednotnho zemdlskho drustva. Tento pokus skonil pro dobrodrun zen kolektivnho hospodaen a neschopnost nastolench pedstavitel drustva naprostm nezdarem. Nejsou potrestni vinci, ale sedlci. Pda je jim vyvlastnna, nejlep sedlk ze vsi Frantiek Kubela dle tehdejho paragrafu padest ze vsi vysthovn a veker iv i mrtv invent a polnosti vech sedlk se stvaj majetkem sttnho statku, pozdji se z sti usedlost opt vytvoilo JZD.
Pecerady
V Peceradech byla v 16. stolet ustavena Peceradsk rychta, pod kterou patily vesnice Pecerady, Zboen Kostelec, Brodce, Hrka, st Hvozdce, Ledce, Vtrov a Povka. Pecerady si svj statut samostatn obce podrely a do roku 1971, kdy byly zalenny do Tnce nad Szavou. Pevn zemdlsk ves, kde se jin profese ne zemdlsk zanaj objevovat a s vstavbou prmyslovch objekt v okol, s vstavbou eleznice Davle erany, tbou kamene v peceradskm lomu a pedevm, jako i v druhch vesnicch Tnecka, po zahjen prce v Janekov Zbrojovce. Vsledky hospodaen peceradskch zemdlc byly u v dob 1. republiky na vysok rovni. Zavdly se kontrolovan chovy hovzho dobytka, vepovho
327
Tnec nad Szavou
Pohled na Pecerady a nves s obecnm paskem vep
bravu a drbee, sledovaly se vhov prstky, porodnost, dojivost a snka u drbee. V roce 1926 a 1929 byla v obci provedena meliorace pol a luk, co pisplo k pronikavmu zven vnos. Peceradt sedlci byli v t dob znm v celm kraji produkc vysoce kvalitnho peceradskho zel. Jet po 2. svtov vlce pokraovali v jeho pstovn do doby, kdy tneck uheln teplrna zaala zasypvat cel irok kraj vetn plodin poplkem.
Pecerady od vily Fortuny, akvarel, Ladislav ala
328
Se zemdlstvm souviselo emeslo kovsk a podkovsk. V robotnm seznamu z roku 1777 se uvd, e v Peceradech je roboty zprotno p. 1 kovrna. Existence kovrny se znovu pipomn v dopise kove Jukla konopisk vrchnosti z roku 1846, kdy dal o prodej vrchnostensk pdy v Tnci na stavbu kovrny. V minulm stolet provozoval kovstv v p. 1 Frantiek Skupa a po nm Josef Uhlk. Druhm kovem ve vsi byl v p. 87 Antonn Ko. Hospody byly ve vsi dv. Hostinskm v t star zvan Hoej p. 22 byl Antonn Hruka. Narodil se v roce 1880 a zemel v dob 2. svtov vlky. Je zajmav, e tato usedlost v Peceradech byla dle robotnho seznamu z roku 1777 bez robotnch povinnost. Jako majitel usedlosti je v seznamu uvdn Martin Bare, potomek ryte Bernarda Baree, kter v roce 1544 koupil ves Kostelec. Byla zde ji tehdy hospoda? Vyprv se, e do hospody chodil s hajnm z Taranky bsnk Karel Hynek Mcha (18101836) pi nvtvch sv lsky Mrinky tichov. Druhou hospodou byl hostinec zvan V domku p. 32. Hospodu vetn eznictv provozoval Josef Hruka. Koncese byla majiteli udlena rozhodnutm c. k. okresnho hejtmana v Beneov ze dne 10. ervna 1900. Domek p. 32 vlastnil pvodn majitel hoej hospody Antonn Hruka. Protoe se bl konkurence, prodval domek s podmnkou, e v nm nebude provozovno pohostinstv. A tak do hry o koupi vstupuje hokyn z Chvojnka. Ten sice v dubnu 1899 koupil nemovitost na sv jmno se zvazkem neprovozovat hospodu, ale ji v kvtnu tho roku ji prodv bez jakchkoliv podmnek o vyuit Josefu Hrukovi. Od 6. jna 1901 byla druh
Hrukv hostinec . p. 32
329
Tnec nad Szavou
Udlen hostinsk koncese panu Hrukovi
330
peceradsk hospoda i s eznictvm otevena pro veejnost. Hoej hospodu ml po 2. svtov vlce krtce v njmu peceradsk eznk a hostinsk Jaroslav Peek. V inzerci ji nazval hospodou Na Rycht. Pekastv v dom p. 81 po prv svtov vlce zavedl Josef obek. Po jeho smrti pevzal provozovnu bratr Bedich. Poslednm pekaem byl Josef Vok, kter si vzal za enu vdovu po Bedichovi. Pekastv zaniklo v 70. letech minulho stolet. Po 1. svtov vlce byla v dom p. 79 otevena jednonohm vlenm invalidou Karlem Dolealem trafika. V obdob mezi svtovmi vlkami pracoval v dom p. 92 truhl Jaroslav Kaprek. Ve stejn dob provozoval kolstv v p. 97 Oldich Dzhal. V minulosti byli v Peceradech ti evci. V p. 74 evcoval Frantiek Hruka, u tneckho evce Blabolila se vyuil z p. 78 Vclav Drbek a tetm byl Miloslav Vorek z p. 71. Elektroinstalan prce provdl elektrik Antonn Potek se svm synem Josefem z p. 51. O mstn elektrickou s peoval od roku 1935 elektrik Stanislav ek. V polovin minulho stolet ukonil innost kamenolom u peceradsk eleznin zastvky, kde pracovala ada peceradskch mu. Skonila tba kamene tzv. peceradskho gabrodioritu, jeho letn bloky byly vyuvny jako venkovn obkladov materil pi vstavb vznamnch budov, v Praze nap. Petschkova palce u Wilsonova ndra a jeho vily, budovy Potovn spoitelny na Vclavskm nmst, Komenskho pamtnk v holandskm Naardenu aj. Pro svoji tvrdost byl rozdrcen kmen vyuvn od roku 1933 pi stavb praskch vozovek. Nemal vznam v ivot bval peceradsk obce mlo cihlsk emeslo. Podle Rychty Peceradsk, historickho pojednn Jaroslava obka o vvoji Pecerad, byly ve vsi ti cihelny. Nejmlad Rabikova v Dolnici pi cest z Brodc do Pecerad ukonila svoji innost ve 30. letech, v dob celosvtov hospodsk krize, druh zvan Koudimova ji sice peila, ale v dob psan Rychty Peceradsk okolo roku 1945 z n stla v Peceradech ji jen rozpadvajc se cihlsk pec. V polovin 19. stolet pak podle star peceradsk kroniky zanikla nejstar cihelna, nachzejc se u prvnho peceradskho rybnka v mst, kde dnes stoj domek bvalho rybninho hajnho Dzhala. Prvnm obchodnkem v Peceradech byl Josef Friman. Krm se nachzel v domku, kter byl zbourn a na jeho mst stoj dnen prodejna Jednoty. Od roku 1924 prodval v novm dom p. 18 na nvsi vedle starobyl zvoniky. O kousek dle po cest z nvsi za hoej hospodou se v rodinnm domku nachzel obchod Havelkovch, kter pozdji po krat dobu vedla pedvlen drustevn organizace Vela. V dob 2. svtov vlky byli obyvatel Pecerad rovn krut postieni opatenmi souvisejcmi s vytvoenm cviit vojsk SS. Veker majetek byl vyvlastnn, cel zem se stalo soust Velkonmeck e a vtina obyvatel se musela vysthovat.
331
Tnec nad Szavou
Brodce
V Peceradsk rycht se u vesnic Brodce a Kostelec uvd, e byly znieny a spleny pi dobvn hradu Kostelec v letech 1450 a 1467 a stejn tak se na jejich zniku podlely nepokoje ticetilet vlky v letech 16181648. V mstech, kde se dnes nachzej rozshl tovrn objekty brodeck Jawy, stval mln a hospodsk statek. Mln p. 1 vlastnil Josef hrab z Vrtby a do roku 1787, kdy jej v drab koupil mlyn Jan Bare. Po jeho smrti roku 1797 pevzal mln jeho syn Vclav. Po nm se na mln vystdala ada mlyn a poslednm, s jeho jmnem je spojen i konec mlna, byl Kritof pika. Mln prodal 26. listopadu 1834 Jakubovi imonu Wahle, c. k. privtnmu tovrnkovi, majiteli brodeck pdelny. Mlyn si v kupn smlouv vymnil, e i po prodeji bude pokraovat v mlet. Zapomnl vak na jedno a to byla voda. O t se ve smlouv nemluvilo. Dlouho se o vodu soudil, ale pi nakonec prohrl. A to byl definivn konec mlna na Brodcch. Vedle mlna stval a do roku 1834 Sedlkv statek p. 2. I tato hospodsk usedlost podlehla expanzi pdelny, kter ji koupila a rozboila.
Bval statek . p. 2 v Brodcch
Mautnerova pdelna viz samostatn kapitola. Zbrojovka Ing. F. Janeka viz samostatn kapitola. eznictv pana Holho a dmsk krejovstv pan Hol se nachzelo v domku p. 19, kter stl a do 60. let nedaleko dnenho brodeckho Jawaklubu. Domek byl postaven jako vtina okolnch objekt na pelomu 19. a 20. stolet vlastnkem pdelny tovrnkem Kuflerem a byl v nm ubytovn se svoj enou jeho pansk ko pan Bohek. V r. 1934 se do rodiny pienil Frantiek Hol, eznk z Ptihost, kter si vzal za manelku dceru Bohkovch Helenu. Helena se vyuila v Praze krejovskmu emeslu a od roku 1924 si otevela v domku svch rodi dmsk krejovsk salon. V dob, kdy byla zastavena vroba v pdeln a majetek rozpro-
332
Reklama vadleny pan Hol v tneckm kin
dvn, koupila si rodina Bohkovch domek p. 19. V dob 2. svtov vlky spadaly Brodce tak jako vechny vesnice okolo Tnce na levm behu Szavy do tzv. zabranho zem. Aby z domu p. 19 nebyly rodiny vysthovny, musel nkdo pracovat ve zbrojn vrob v brodeck Jaw. Do tovrny odeel pracovat Bohkv ze Frantiek Hol. Ihned po vlce v roce 1946 si otevel v dom eznictv, ale svm pnem byl pouze do roku 1949, kdy ivnost byla komunistickou vldou znrodnna a eznictv pevzala beneovsk Jednota. Pan Hol zde pracoval jako jej zamstnanec do roku 1960, kdy byla otevena nov provozovna Jednoty na Brodcch. Nsledn byla pak rodina vcemn pinucena dm prodat a nov majitel n. p. Jawa jej nechal ped vstavbou podnikovho kulturnho domu Jawaklub zbourat. Brodeck kantna p. 18 byla postavena okolo roku 1900 majitelem pdelny Kuflerem jako restaurace a hotel, v zadn sti objektu byla pekrna. Od njemce
333
Tnec nad Szavou
Vpravo brodeck kantna z roku 1900, vlevo pvodn dm panskho koho pdelny, pozdji eznictv pana Holho
Navrtila pevzal hotel v roce 1931 Jaroslav indel a ivnost provozoval a do roku 1937. V roce 1934 koupila hotel pan Marlkov z Krhanic. Pdelna byla v t dob ji znan zadluena a prodeje provdly vitelsk finann stavy. V dob 2. svtov vlky byla pr majitelka pinucena prodat hotel Zbrojovce Ing. Fr. Janeka. V souasn dob je objekt v soukromm vlastnictv a stal se po renovaci znovu restauranm zazenm.
Osazenstvo brodeckho hotelu
334
Dm p. 24 byl postaven po 1. svtov vlce pslunkem eskoslovenskch legii Tomem Dvokem. V pedn sti domu s vchodem z hlavn ulice byla prodejna Vela (pozdji Bratrstv), v zadn sti domu, do kter se vchzelo z bon uliky, byla trafika. Po roce 1949 prodejna Bratrstv byla pevzata beneovskou Jednotou a prodej kolonilnho zbo ukonen po vstavb novho objektu Jednoty na Brodcch. Dm pak odkoupil n. p. Jawa a v prodejn prodval motocyklov nhradn dly. V souasnosti je dm soukromm majetkem. Holistv mezi svtovmi vlkami a jet krtce po 2. svtov vlce provozoval v dom p. 27 pan Lnsk, po nm krtkou dobu Ivan Slojka.
Zboen Kostelec
Vesnice je jednou z nejklidnjch mstnch st msta. Ostatn dopravn znaka slep ulice na silnici u vjezdu do vsi to jenom potvrzuje. Vce vzruchu tu asi panovalo v dobch dobvn kosteleckho hradu. Ve 30. letech 19. stolet pinesla oiven vesnice stavba tovrny na pzi v nedalekch Brodcch. Na pelomu 19. a 20. stolet postavila ve vesnici tovrna 19 typovch domk pro sv zamstnance. Pdelnou byly zakoupeny dva kosteleck statky, v jednom se kalo U Jandik (Kalaovi), v druhm U Strndk (Chocholoukovi), v kterch se ubytovali formani Burian a Holas, kte s dvma pry kon piveli z Prahy pro tovrnu suroviny (bavlna a uhl) a odveli hotovou pzi. V jednom ze statk byl ubytovn i pevoznk Turek. Formansk peprava surovin a zbo kosteleckmi byla ukonena po zahjen elezninho provozu na trati PrahaVde, kdy pro tovrnu byla daleko vhodnji poloen eleznin stanice erany. Pepravu na nov trase ale ji zajioval majitel dvora Ledce Urbanides. Povoznictvm se v Kostelci zabval i majitel menho hospodstv p. 11 pan Turek. Pomhal formanm pi peprav tovrnho materilu, vozil nap. kmen na stavbu silnice z Brodc do Kostelce. Ve vsi byly v minulosti dva obchody. V dom p. 2 lo o obchod se zbom veho druhu pana mdka. Starousedlci vzpomnaj na vni praen kvy, kter se thla ze mdkovy prarny, a stejn tak na sobotn prodej peiva dovenho na vozku se psm speenm z pekrny chrsteckho pekae Novka. V obdob ped 2. svtovou vlkou zaala v obchod prodvat zbo drustevn organizace Vela, v dob 2. svtov vlky se prodejna pejmenovala na Bratrstv. Druhm byl obchod v domku p. 36 pana kvora. Oba obchody zanikly po roce 1945. Pi hospodstv p. 11 byla hospoda Frantika Turka. Po 1. svtov vlce otevela pi hospod sestra hospodskho, vdova po padlm pan Hromadov trafiku. Od roku 1936 provozoval pohostinstv Bohumr Marek, kter si vzal za enu dceru hostinskho Turka. innost hospody ji jako socialistick provozovny Jednoty byla ukonena v roce 1952.
335
Tnec nad Szavou
Tovrn domky ve Zboenm Kostelci pro zamstnance brodeck pdelny
Druhm pohostinstvm snad se stoletou tradic byla Breburdova hospoda a eznictv. Zakladatelem byl Prokop Breburda. Hostinsk, jeho hlavu vdy zdobila nzk kulat epice, odznak hospodskho cechu a z hospody zaznvaly zvuky orchestrionu. Obraz starho pna dlouho visel na stn ve vepu a snad tam vis dodnes. V p. 34 v jednom z bvalch tovrnch domk brodeck pdelny provozoval ivnost krejovskou Frantiek Majer. Narodil se roku 1894 v tneck ratejn (dnes provozovna sklenstv), kde byly spolen ubytovny rodiny pracujc na vrchnostenskm statku v Nkl. Frantiek Majer se vyuil krejovin u tneckho pana mdka a po 1. svtov vlce si zaloil vlastn ivnost. Pro onemocnn rukou musel po roce 1945 krejovsk emeslo omezit. Jet dnes po vce ne padesti letech vzpomn rodina na diskriminaci po roce 1948. Krej byl zaazen mezi velk ivnostnky, nedostal on ani jeho matka potravinov lstky a dchod mu byl vymen ve vi 180 Ks msn. V dom p. 37 po 1. svtov vlce ml krejovskou dlnu Karel Korbel. Zemel po roce 1945. Nejvtmi hospodskmi usedlostmi ve vsi byl Jirkv statek p. 8 s poslednm hospodem Frantikem Jirkem a Kalav statek p. 4 s poslednm majitelem Josefem Kalaem. Ve Zboenm Kostelci byl od nepamti pod hradem pes Szavu brod. Pocestnm pak slouili vedle brodu pevoznci. Tmi poslednmi byli Jan Svoboda z p. 10 a po nm pan Vorel z p. 12.
336
KOLSTV
Matesk kola v Tnci nad Szavou Janeta Jandov
Matesk kola v Tnci v sdliti byla slavnostn otevena 1. 11. 1974 jako zvodn kolka n. p. Metaz za asti zstupc ONV Beneov a MNV Tnec. Provoz byl prakticky zahjen 4. 11. 1974 ve 3 pavilonech s kapacitou 90 dt. Vzhledem k populan explozi v 70. letech se vak poet dt ve kolce ve kolnm roce 1976/77 zvil na 110. Poptvka po umstn dt do matesk koly vak nadle narstala, a proto bylo pedloeno a poslze i realizovno konstruktivn een problmu vstavba dalch dvou pavilon. Ty byly plynule napojeny spojovac chodbou na stvajc budovy a staly se soust arelu. Jejich slavnostn uveden do provozu probhlo 1. 9. 1981, k tomuto datu bylo ve kolce zapsno ji 152 dt. Mimo to v Tnci ji lta v Beneovsk ulici (vedle hasisk zbrojnice) existovala matesk kola n. p. Jawa (koncem 70. let jet zvod zdil novou kolku v Bukovanech), jej budova vak byla v restitunm zen vrcena pvodnm vlastnkm, a proto byly ve kolnm roce 1992/93 dti z tto kolky pemstny do sdlit. Tamn mateskou kolu toti Metaz a. s. po roce 1989 bezplatn pedal mstu Tnec. Od zatku sv innosti m matesk kola v sdliti charakter modernho kolskho zazen na okraji sdlit s vysokou koncentrac obyvatelstva. Dky vhodnmu umstn nejsou problmy s organizac reimu dne a s dodrovnm hygienickch zsad zdravho zpsobu ivota. kolka je poloena na klidnm mst v blzkosti vilov tvrti a lesa, m ideln podmnky pro vyuit tohoto prosted k vychzkm i ke sportovnm innostem. Soust vchovn pe je i integrace dt s rznmi druhy zdravotnho postien, v tomto smru spolupracujeme s odbornmi pracoviti, nejdle nap. se speciln-pedagogickm centrem pi kole pro nevidom J. Jeka v Praze a Pedagogicko-psychologickmi poradnami v Beneov a anech. Filozofi na kolky je vychovvat dti v duchu demokratickch idel ve zdrav a sebevdom osobnosti, poloit zklady pro uspokojovn rozlinch individulnch zjm a poteb. Soust vchovnho psoben je i trval pe o dti se specifickmi vzdlvacmi potebami, tedy nejen o dti zdravotn postien (individuln vzdlvac pln sestaven ve spoluprci s dtskm lkaem), ale i o dti talentovan (vtvarn a pveck krouek, kurzy keramiky). Tomu je pizpsobena i kapacita matesk koly, kter je v souasn dob cca 125 dt, je jsou organizan rozdleny do 5 td. Matesk kola pracuje podle Rmcovho programu pedkolnho vzdlvn a nabz kvalitn standardn i nadstandardn pi o vechny dti ve kolce, v rozen nabdce rovn pro dti kolnho vku (zjmov krouky, jazykov vzdl-
337
Tnec nad Szavou
Mal umlci vtvarn krouek (M Tnec nad Szavou)
Mal umlci keramick krouek (M Tnec nad Szavou)
vn, kulturn akce). Ve vzdlvn dt se klade draz na smyslov vnmn, experimentaci, praktickou zkuenost a na rozvoj komunikativnch dovednost. Uitelsk sbor tradin spolupracuje s vedenm Zkladn koly v Tnci, se Zkladn umleckou kolou, s Domem peovatelsk sluby a s Informanm stediskem M Tnec. Dti se aktivn astn i kulturnho dn ve mst oslavy svtk, vstavy dtskch prac, vernise, koln akademie. Jejich prce z vtvarnho krouku jsou zaslny do rznch sout, kde ji obdrely mnoh ocenn a zdob rovn prostory Mstskho muzea a Mstskho adu v Tnci.
Djiny obecn koly v Tnci nad Szavou Antonn Vendr

V Tnci nad Szavou se pipomn kola ji v r. 1765. Podle starch zznam byla postavena na mst, kde dnes stoj dm . 5 (pota). Tehdej koln budova, uren pro dti nevolnk, byla mal a chatrn chaloupka ze deva a s dokovou stechou. V zpisech bylo zjitno, e v uvedenm roce (1765) byla u koly provedena pestavba stodlky. Roku 1780 byla dosavadn kola zboena a na tme mst vystavna nov kola jednotdn. koln budovu tvoila jedna devn kolna, kamenn staven s jednou velkou svtnici a jednou malou, mezi nimi byla ska, vedle mal mstnosti byla kuchy a pod n sklep. Budova byla kryta indelem. Cel stavebn parcela mila 75 tverench sh. Podle vpisu z archivu ministerstva vnitra v Praze, a to z vtahu F (koln fase), Berounsk kraj, . 49 z r. 1788 se uvd, e do tto koly chodilo 51 chlapc a 49 dvek. Lze se domnvat, e ve statistickm hlen nebyl mysln pekroen
338
poet 100, protoe by bylo nutno ustanovit uitelskho pomocnka. Ve stsnnch pomrech hmotnch se o to uitel radji neuchzel. Nemajetn rodie, jich bylo 50, byli od placen kolnho za sv dti osvobozeni, zbytek, nepli velk, koln platil. Povinn koln dochzka trvala 6 let. Na jednotdn kole, kter byla tehdy v Tnci, chodili ci dva roky do prvnho oddlen a tyi roky do oddlen druhho. Vyuovalo se tem zkladnm pedmtm: ten, psan a potm. Po odpolednm vyuovn oezval uitel nov brkov pera, nkdy cel odpoledne. Roku 1788 chodilo podle zmnnho ji vpisu do koly z tneck obce 8 dt. Jedno dt bylo jedenctilet, jedno destilet, dv devtilet, ti sedmilet a jedno estilet. V zim byla dochzka dobr, v lt za mnoho nestla. Ostatn dti byly z okolnch obc. Z Podlus 8, Krusian 19 a z rozptlench domk Bukovan, Pecerad a Chrstu 65 dt. Hmotn postaven uitele nebylo lkav. Patilo mu posnopn, koln krejcar a koleda. Krom toho ml pjem z vykonvn kostelnch funkc (pohby, svatby, ktiny), mimo kolu i umail a dal pjem ml ze kolnho pole. Kdy v roce 1791 majitel konopiskho panstv Frantiek Josef hrab z Vrtby zavedl v Tnci vrobu kameninovho zbo, byl nucen povolat i odjinud pracovn sly a tm se i poet kolou povinnch dt zvil. kola trpla nedostatkem msta a tento stav trval a do r. 1831. Majitel tovrny uznal, e pomry ve star kole jsou patn a rozhodl se postavit novou koln budovu. Byla vak otevena a za Jana Karla knete Lobkovice r. 1831. Postavena byla dvoutdn o jednom poschod. Dostala slo 10, nebo vce dom v obci nebylo. V dob, kdy se jednalo o stavb, v r. 1830, ml Tnec 9 popisnch sel, v nich ilo na 150 obyvatel. Star koln budova byla prodna pekai a manu Josefu Zmekovi z eskho Brodu za 504 zlat. V obshl kupn smlouv bylo krom jinho uvedeno: Ponvad dren tohoto kolnho staven od kupce na jeho ddice a potomky pejde, tak m ten, jako oni, jet nsledujc povinnosti naproti vysok vrchnosti, toti: jednu ron ini ode dne prodeje skrz sedm zlatch stbra v csaskch dvacetncch, poloviku k Ji a poloviku k Havlu pozorovat a vyplnit. V dob sen, n a otav ron pi dvoe tneckm 26 dn p roboty pracovat. Nov kola na as vyhovovala vyuovacm potebm. Ale vzmhajc se vroba tneck keramick tovrny potebovala stle vce novch zamstnanc a tak pdelna na Brodcch (zaloena v r. 1836) rostla a zamstnvala nov lidi, a tak poet dt ve kole rychle stoupal. Jen z Tnce u do koly chodilo 37 dt. Prvn dc uitel, pokud jsou zznamy, byl Jan Toika. Jet za nho byl v roce 1868 vydn sk zkon, jm byl upraven pomr kol k crkvi. zen vekerho vyuovn, vchovy a dozoru vykonval napt stt. Obecn kola se stala povinnou pro vechny dti, tedy pro hochy i dvky, od dovren estho roku a konila, kdy bylo dtti trnct let. koln dochzka se tak prodlouila ze esti na osm let.
339
Tnec nad Szavou
dc uitel Jan Toika byl dn dne 1. ledna 1872 na odpoinek a na jeho msto nastoupil dc uitel Karel Peprn. O przdninch roku 1873 byla provedena oprava koln budovy nkladem 470 zl., bernm adem v Neveklov vyplacench. Roku 1875 byla dvoutdn obecn kola rozena na kolu trojtdn a jako vpomocn poduitelka ustanovena Barbora Tich. Od 1. jna 1875 zzena jednotdn kola v Krhanicch a byly k n pipojeny obce a osady Krhanice, Doln Pory a Prosenice. Dne 10. nora 1876 vrcen Chrst do Tnce, nebo byl vyat ze koln obce Krhanic. Dne 15. dubna 1877 byl na kolu ustanoven uitel Gustav tark. Na jmenovacm dekretu mu byl poukzn plat 300 zl. ron, sprvce koly ml 500 zl. Barbora Tich vyuovala enskm runm pracm jako nepovinnmu pedmtu. Dne 9. kvtna 1879 byla zzena nkladem koln obce letn tlocvina a opatena potebnm nadm a v dubnu 1880 koln zahrdka. Od 1. ledna 1882 rozena kola o jednu tdu pobonou (I. a, I. b) a zavedeno povinn vyuovn enskm runm pracm. Zatmn ustanovena Karolina Gubov, dcera okr. kol. inspektora v Beneov. Roku 1884 byla dosavadn poboka pi I. td pemnna v postupnou tvrtou tdu a tytdn obecn kola byla rozena o tdu ptou. Pro nedostatek ueben byla uvedena v platnost teprve v r. 1887, kdy byla pro ptou tdu opatena mstnost v . 13. Ostatn tdy mly vyuovn stdav. Po vmn mst dcch uitel nastoupil dne 1. z 1893 Frantiek Kozelka na msto dcho uitele v Tnci. Pedtm psobil jako dc uitel v Prachaticch. Prvn jeho snahou bylo odpomoci nedostatku ueben tm, e se staral o stavbu nov koln budovy. Ji v roce 1894 bylo zakoupeno mstn koln radou msto na stavbu za 600 zl. Vy ady toto opaten schvlily. Tehdy byl starostou obce Krusiany Josef Pazdera, rolnk v Chovicch, dcm uitelem Frantiek Kozelka, farem P. Karel oulav. silm Frantika Kozelky byly pozeny plny pro novou koln budovu. Zhotovil je tneck stavitel Ludvk tros. Stavbu vak provdl stavitel Hromas z Neveklova. Jednn o stavb bylo svzeln. Nklad musely hradit pikolen obce, kter rozepsaly pirky na kolu na podklad daovch pedpis na jednotliv majitele nemovitho majetku a provozovatele ivnost a obchod. V nkterch obcch se projevil i odpor proti stavb, ale dc uitel Kozelka svou houevnatost doshl uskutenn. Pvodn rozpoet znl na 33 015 zl. Na hradu byla prodna star kola . 10 ve veejn drab za 6 005 zl. Marku Frimanovi ze Lbosna. koln zahrdku koupila Antonie Mickov za 906 zl. Protoe nklad na kolu pevil rozpoet, bylo rozparcelovno i koln pole za hotelem smrem k Janovickmu potoku, kde jsou dnes temi adami postaveny rod. domky. Dne 27. ervna 1898 se zaaly kopat zklady k nov kole, kter stoj v obci dodnes a m . 23. Dne 7. ervence tho roku se konala slavnost poloen zkladnho kamene, kter je umstn v severovchodnm rohu tto budovy.
340
Do zkladnho kamene byla vloena plechov krabice a do n na pergamenovm pape tento zpis: Tato kola byla postavena za panovn csae Frantika Josefa I. Okresnm hejtmanem byl p. Adolf Heinz, okresnm kolnm inspektorem p. Alois Schrck. Starostou obce Krusiany byl p. Josef Pazdera, rolnk v Chovicch. Na kole v Tnci n. Sz. psobili v tto dob nsledujc pp. uitel: Frantiek Kozelka, dc uitel, Frantiek Zelenka, uitel, Emanuel Svoboda, uitel, Frantiek Papouek, uitel, Stanislav Karas, uitel, a industriln uitelka Anna Hellerov. Do krabice byly dle vloeny penze, a to: 1 destka (modr), 1 ptka (zelen), 1 zlat, 1 dvacetnk (stbrn), 1 estk (stbrn), 1 tyrk a nkolik drobnch krejcar a plk.
Budova star koly ped pestavbou v r. 1933 (sbrka rodiny Svobodovy)
Dne 5. z 1899 odevzdal stavitel Josef Hromas z Neveklova novou koln budovu za ptomnosti zstupc kolnch ad a pikolench obc do pouvn. Dne 10. z 1899 ji vysvtil administrtor P. Lsko. Od vech okzalch slavnost bylo uputno pro hospodskou tse. Od 1. z 1899 byla ptitdn kola rozena o dv definitivn poboky pi IV. a V. td. Roku 1900 byl zvolen starostou obce Krusian Jan Korbel, rolnk v Podlusch. U koly bylo zzeno cviit s letn tlocvinou a koln zahrada. V r. 1903 byl zaloen polvkov stav. Jedna tda upravena za kuchy a jdelnu. Dtem nemajetnch rodi byla v poledn pestvce podvna polvka s krajkem chleba. Poteby k vaen poskytli okoln rolnci a mstn obchodnci. Z penitch dar opateny ostatn vci. V beznu r. 1905 byl dn na trval odpoinek dc uitel Frantiek Kozelka, kter slouil od r. 1859. Zatmnm sprvcem jmenovn uitel Jan Heman. V druh polovin kol. roku 1905/6 ustanoven na zdej kole definitivnm dcm uitelem Frantiek Plpn z Vlaimi. Dne 12. ervence 1908 se konala koln vstava uebnch pomcek, kovskch prac a vrobk ky v enskch runch pracch.
341
Tnec nad Szavou
V r. 1909 otevena prmyslov kola pokraovac (3. 10.). Jejm sprvcem jmenonovn Frantiek Plpn. Vnosem ze dne 23. 4. 1910 povoleno, aby pro dti z osady Krusiany byla zzena celoron expozitura. Poet td v Tnci se nezmnil. Dvr Ledce oddlen od zdej koln obce a pipojen ke Kivku. V roce 1914 v Tnci zapoato s vyuovnm v hospodskm kursu pokraovacm (28 k). Ve vlench letech 19141918 mla kola pote jako vechny ostatn. Hned na potku odeel na vojnu uitel Josef Dvok a bylo za nj po celou vlku suplovno. Expozitura v Krusianech byla otevena dne 2. ledna 1910. Chodily do n dti t ronk (1.3. post. ro.), ostatn dti chodily do Tnce. Vyuoval tu nejprve Stanislav Krejza, potom Jan ek a od roku 1914 Antonn Vendr. Bhem let 1915, 1916, 1917 a 1918 ji navtvovaly vechny dti z Krusian. Od 11. jna 1920 bylo vyuovn v Krusianech zastaveno. V roce 1920 odeel Josef Dvok z tneck koly na msto dcho uitele do Okrouhlice a Augustin Trojan jako uitel do Bystice. Definitivu v Tnci obdrel Ant. Vendr a Vt Lehovec. Ten vak ani nenastoupil, ale odeel na Slovensko. Z bvalch uitel psobili na kole v Tnci dc uitel Frantiek Plpn, Frantiek Papouek, Stanislav Karas, Barbora Kaplanov a Marie Klatovsk. Za uitele Lehovce byl ustanoven Karel Vilmek.
Z minulosti tneck mansk koly Josef Kraif

Mansk kola smen v Tnci n. S. byla otevena dne 1. listopadu 1921 z pkazu Zemsk koln rady v Praze s podmnkou, e kola obecn i mansk bude pod sprvou editele mansk koly. Byly oteveny dv tdy. Do I. ro. bylo zapsno 57 dt z obecn koly a 7 dt z jinch manskch kol tedy 64 dt (23 hoch a 41 dvek). Do II. ro. 20 dt z jinch manskch kol a 28 dt po zkouce z obecn koly celkem 48 k (20 hoch a 28 dvek). Mansk kola tedy zaala se 112 ky. Na mansk kole byli ustanoveni: zatmn editel Jan Mixa, odborn uitel z Vlaimi (II. odbor), Emil Schwarzinger, odborn uitel ze Zlivi u . Budjovic (I. odbor), a Josef Kraif, odborn uitel z Blice (III. odbor). Obsazen vech t odbor mlo velk vznam, protoe bylo mnoho a mnoho okolnost, kter vyuovn znesnadovaly. Hodn dt bylo bez nleit ppravy, vyuovn zpodno o dva msce. Veker vybaven koly: tyi hol stny uebny a lavice. Pomcky dn. K vyuovn tlocviku dvek pikzna B. Kaplanov, uitelka obecn koly v Tnci n. S., enskm runm pracm vyuovala E. vejdov (Krlov), uitelka en. ru. prac na obecn kole v Tnci n. S., nmin Fr. Plpn, dc uitel obec-
342
n koly v Tnci n. S., a nboenstv katolickmu administrtor zdej farnosti V. Tra. Po vce jak tyiceti letech stle mile vzpomnm na vechny tehdej pznivce koly. Pedevm to byla mstn koln rada (zstupci pikolench obc opatovali ve potebn pro kolu hlavn penze), kter dala do kol. rozpotu 15 000 K, a to hlavn na uebn pomcky, kovskou a uitelskou knihovnu, uebnice pro nemajetn ky aj. Pspvky zaslala t okresn sprvn komise v Neveklov a nkdy i z Jlovho. Na manskou kolu pamatovaly i spolky (Sokol, Sdruen studujcch v Tnci, Dlnick tlocvin jednota na Brodcch, beneovsk spoitelna, brodeck tovrna, mldenci z Pecerad aj.). Z divadelnho pedstaven a jinch podnik zaslali rovn ist vtek. kola pak kupovala uebn pomcky, mapy a obrazy. Daly se dlat skn a rmy na vystavovn vzornch kovskch prac. editel psal rznm zvodm a firmm o kolekce vroby apod. Krtce, kad z len sboru m. koly pomhal shnt a prosit, aby byla nov mansk kola co nejdve slun vybavena. kola podala divadla (pozdji i besdky), z jejich vtk dvny pspvky nemajetnm km na koln vlety. Tehdy nebyli rodie vech k zamstnni. Snaili jsme se, aby ci poznali rzn vznamn kraje a lidi na vlasti, a proto se kadoron podaly koln vlety. Vzpomnm si, e to byly nejmn dv destky mst, blich i vzdlench, do nich se nae dti podvaly. Do mansk koly chodily dti z Tnce, Chovic, Krusian, Bukovan, Pecerad, Kostelce, Brodc a Chrstu (pikolen obce). Dochzely do n i z nepikolench obc a osad: Krhanic, Por, Prosenice, Kam. Pvozu, Lean, Bean, Vensova, Maskovic, Kaova, Vtrova, Netvoic, Vazovnice, Chleb, Dunviek, Dunvic, Sobiovic, Benic, Chran, Vidlkovy Lhoty, Vtrova a z Po n. Sz. Tenkrt nejezdily autobusy, dti chodily pky, za kadho poas, d, snh, mrazy jim nevadily, vtinou o suchm nebo mlo potenm chleb, nkte si doli na polvku do hostince. Stravovn pro dti nebylo. Tenkrt se jim ani nezdlo o pohodl, jak maj dnen kolci a pesto byla dochzka do koly velmi dobr. Pamatuji, e jen jednou bylo vyuovn perueno pro krut mrazy od 18. do 25. nora v r. 1929. Pro tolik dt ti uebny naprosto nepostaovaly. Nejnepznivj pomry byly v r. 1923/4 v I. ro., kde velk poet dt byl zdravotn zvadn. A se o uitelch nerad zmiuji, pesto musm podotknout, e vysilujc prci konali s velkm sebezapenm, pracovali poctiv, aby doshli pznivch vyuovacch vsledk. Dobr jejich prce byla ocenna okresnm kolnm vborem, kter vyslovil uitelskmu sboru mansk koly pochvaln uznn za vynikajc vsledky vyuovac i vchovn, dosaen za pomr zvlt obtnch. Vdy tehdy bylo v I. ro. mansk koly 54 hoch a 45 dvek, tedy 99 dt. Mnoho k se stle hlsilo do na mansk koly. A do roku 1931/2 bylo v I. ronku 7080 dt. Tehdy konen povolily ady zzen poboky pi I. ro.
343
Tnec nad Szavou
Protoe pravideln rozpoet nemohl uspokojiv krti poteby koly, usnesla se mstn koln rada, aby ci z nepikolench obc platili ron zpisov pspvek 100 K, kdy jinak jejich obce na zdej kolu neplatily. Protoe i domc ci pispvali dle monost, vybralo se pi zpise 57 tisc na pomcky k vyuovn. Koncem ervna 1923 byla uspodna vstavka kovskch prac a seit. Pes 700 nvtvnk neskrblilo pochvalou nad vykonanou prac v tak krtk dob. Na podzim 1924 spojeny sprvy obou kol po odchodu dcho uitele F. Plpna. Ob koly byly nadle pod sprvou editele mansk koly a do 1. 12. 1940, kdy tehdej editel mansk koly J. Kraif dal sm v jezdn koln rad nvrh, aby byly opt sprvy obou kol rozdleny. Postavenm Zbrojovky v Tnci n. S. pibvalo dt v obou kolch. Dosavadn budova nestaila. Proto byly najaty alespo trochu vyhovujc mstnosti v soukromch domech (u Heman, Korbel, v zlon). Ve koln budov zstaly kmenov tdy obec. koly a kola mansk. Nastalo dlouh jednn bu pstavbu nebo nstavbu 2. patra, nebo stavbu nov budovy. Rozhodnuto o nstavb 2. poschod. Po ofertnm zen zadna stavba 2. patra Fr. trumlovi, staviteli v Tnci n. S. S nstavbou se zaalo 21. ervna 1933. Do 1. z bylo odstranno i leen od koly. V pzem a v I. poschod se od 1. z ji pravideln vyuovalo. Ve II. poschod se dokonovaly emeslnick prce. Po ednm schvlen se nasthovala mansk kola 15. jna 1933 do II. poschod. Mla tam 5 velkch ueben, 1 kabinet, 10 zchod, 4 atny.
Uitelsk sbor star koly v polovin 30. let, zleva stojc St. Karas, tepnek, Fr. Prokop, K. Jodas, Jos. Kraif, J. Hochman, Ant. Vendr, ?, sedc far Levora, ?, eilov, Kohoutov, J. Topi, ?, Linhartov, ?, ? (sbrka F. pka)
344
Na celkov nklad 324 167,40 K platily: Tnec 99 200, Bukovany 74 600, Pecerady 35 400, Krusiany 28 500, Podlusy 26 150, Chovice 22 300, Chrst 13 850, Zbrojovka Tnec 25 000, pspvky z cizho kol. obvodu 7 750 K. Dne 1. z 1936 byl zzen pi mansk kole jednoron uebn kurs (9. ro.). Protoe tm byla m. kola rozena o 1 postupnou tdu, pibyla 1 uitelsk sla, na kterou osobn nklad mla platit mstn koln rada. Proto byl od kadho ka 9. tdy vybrn ron pspvek 750 K. V roce 1937 byl ve kole zzen koln rozhlas i s mstnm vyslnm. V roce 1938 byly zaloeny jezdy a mstn koln rady byly pejmenovny na jezdn koln rady. Tm se rozil poet obc, kter vydrovaly kolu. Dne 30. 6. 1939 pedal dosavadn editel obou kol Josef Topi sprvu obou kol nejstarmu lenu uitelskho sboru Jos. Kraifovi, odbornmu uiteli mansk koly. Funkce editelsk nebyla v t dob zvidnhodn. Od 15. 3. 1939, od zzen protektortu, dochzely od nadzench ad tajn ppisy, v nich byl editel upozorovn, e je osobn odpovdn nejen za sv iny a projevy, ale i za iny a projevy vech uitelskch sil, k, a se stanou kdekoli a kdykoli. Musela se provst revize uebnic, vech knih v uitelsk a kovsk knihovn a zvadn texty zaernit. Nikde nesmla bt zmnka o sl. republice. Z uvn byly vyloueny mapy a obrazy, kter pipomnaly republiku nebo vznan postavy naich djin (Hus, ika, Havlek apod.). Za okupace pejmenovna byla mansk kola na kolu hlavn (Hauptschule). Vechna raztka pedlna na dvojjazyn (nmeckoesk) a ppisy dochzely rovn v dvojjazynm textu. Z obecn koly byli ci pijmni do hlavn koly po pijmac zkouce z etiny a pot. Nkte nemohli bt pijati ani po spn zkouce, protoe poet nesml pekroit slo 40. Do kol. roku 1930/1 byla mansk kola o tech tdch. V dalch letech potom s jednou, dvma, temi i tymi pobokami. Nejvy poet td v r. 1942/3 byl 8. Do 1. z 1949, kdy po on operaci byl dn na trval odpoinek dosavadn ed. koly Josef Kraif, bylo na manskou kolu nov zapsno (od zzen) 2 415 k a slubou pikzno 72 uitelskch sil. V poledne dne 18. 12. 1944 dostal editel koly prostednictvm regierungskomissara nazen, aby byly ihned vyklizeny koln mstnosti pro vojensk ely. lenov sboru a ci nejvych td vyprzdnili vechny uebny do 15 hod. Pili nmet vojci a 21. 12. 1944 za neptomnosti editele vysthovali celou editelnu mansk koly i edn spisy do jedn mstnosti v pzem, kde ve nahzeli mezi snesen lavice, stoly, idle a obrazy obecn koly. Nkter spisy se naly a po 9. kvtnu. Nejnutnj vci si vzal editel do svho bytu. K nahldnut do spis a pro rzn nepedvdan vci sml editel mansk koly dochzet mezi 8. a 18. hod. do koly. Opravovalo ho k tomu Bescheinigung od SS velitelstv. V zimn dob roku 1945 smli ci dostvat jen koly nevyuovalo se. editel opatil mstnost v hotelu u Hemana a uitelsk sbor nedbal nazen o lohch a usnesl se, e bude v rmci loh vykldna nov ltka podle uebnch osnov v 45minutovch vyuova-
345
Tnec nad Szavou
cch jednotkch v dob od 8 do 12.45 hod., odpoledne od 13 do 16, pozdji do 17.45 hod. Mansk kola mla 4 tdy a vyuovalo se stdav po pl dni. Tak to chodilo a do 5. kvtna 1945. Byla provedena dezinfekce budovy odbornou praskou firmou. Stla skoro 13 tisc K. Na hradu byla uspodna dobrovoln sbrka mezi obanstvem, kter vynesla pes 81 tisc. Projevila se tu velik pze obanstva kole a jako vdy dlnictva zvod Tnce a Brodc. Po dezifekci vymyli rodie dt celou koln budovu (20 mstnost a 108 oken). Dne 5. 6. 1945 bylo slavnostn zahjeno vyuovn v osvobozen kole. Sprvy obou kol pozvaly posdkov velitelstv Sovtsk armdy, nrodn vbor, zvodn rady atd. Prvod vyel z hit Spartaku (tehdy SK Tnec) a ubral se ke kole. V ele nkolik hoch a dvek, estn host, obecn kola s uiteli, hudba, mansk kola s uiteli a obanstvo. Mohutn prvod se zastavil u Pomnku padlch z I. svt. vlky a u hrobu dvou sovtskch vojk. Ant. Vendr vzpomnl i na obti I. svt. vlky a na ty, kte zahynuli za okupace. Na kolnm dvoe promluvil Jos. Kraif o tisku koly a nroda za okupace a o zahraninm odboji. Na to uinili projev dva dstojnci Sovtsk armdy (rusky a esky) o boji proti faismu a ptelstv nroda eskho a ruskho. k IV. ro. podkoval vem, kte pomohli, aby byla kola brzy otevena. Nato rodie s dtmi vstoupili do osvobozen koly. koln kronika mla nkolik cennch list se zznamy a podpisy sovtskch a francouzskch bojovnk proti faistickmu Nmecku. Uvdm o tom nkolik vzpomnek. Dopoledne 9. kvtna 1945 pili do na obce Francouzi z koncentranho tbora v nedalekch Beanech. Byli to vesms pedstavitel veejnho a duchovnho ivota. Podle zamstnn, kter uvedli u podpis, byli mezi nimi redaktoi asopis, univerzitn profesoi, poslanci, sentoi, rzn dstojnci i generlov, advokti, rektor katolick univerzity, starostov velkch mst, prezident obchodn komory, nejvy crkevn hodnost apod. Celkem jich bylo 365. Pokud as stail, zapsali sv dojmy do koln kroniky. Devt kvten byl pro n dnem osvobozen po nkolikaletm utrpen v rznch koncentranch tborech v Nmecku nebo i u ns. Od oban v Tnci byli pijati velmi srden a pohostinsky. koda, e nemohli navzjem vyjdit, co ctili. V tovrn kantn jim bylo pipraveno oberstven a nato se seznmili s obc i s jejm okolm. Dne 10. kvtna byl k jejich poct uspodm prvod k Pomnku padlch. Lid se selo jako mku, hudba vyhrvala, ped hotelem se prvod zastavil a francouzt host zazpvali nkolik psn. Mezi vzni byl i bsnk Ren Richard, kter pednesl vlastn bse, v n vzdal poctu esk zemi a jeho lidu. Peklad bsn a lnek z francouzskch novin, v nm vylil bratrsk pijet v Tnci, byly vlepeny do koln kroniky. Kdy prvod francouzskch vz pichzel ke kole, projdly obc vojensk oddly Sovtsk armdy. Velc dstojnk zastavil svj oddl, piel k pomnku, kde stli francouzt host a zstupci obce. Setkn bylo ptelsk a velmi dojemn. V mnoha och se objevily slzy. A tak u koly, kter vede lidi k ptelskmu souit, dolo k pamtnmu setkn lid t nrod.
346
Po skonen vlce potebovala koln budova hodn oprav. Stecha byla patn a kamna v uebnch u tak nevyhovovala. Na jae 1946 se jezdn koln rada rozhodla, e bude do budovy zavedeno stedn topen. Starost s tm bylo mnoho. Nejvce s finann hradou a s opatovnm potebnho materilu. Po ofertnm zen byly instalan pravy zadny firm Kabe a Fanta ve Vysoanech. st nkladu byla uhrazena dobrovolnmi sbrkami za veden uitel. V nedli dne 8. z byla uskutenna sbrka s tmto vsledkem: akovice 3 315, Bukovany 3 255, Brodce 3 185, Chovice 1 850, Chleby 2 610, Chrst 2 660, Kostelec 4 205, Krhanice 9 125, Krusiany 2 550, Pecerady 4 350, Podlusy 3 250 a Tnec 23 760; vechno v K. Krom toho pispli: Kulturn sdruen ve Zbrojovce Tnec 500, Sportovn klub Jawa 1 717, zamstnanci Zbrojovky zvod Brodce 50 934, zvod Tnec 53 896 a jezdn koln rada ze sbrky (dezinfekce 1945) 85 000. kolnmi pirkami pisply obce: Bukovany 32 040, Chovice 15 000, Krhanice 48 000, Krusiany 24 240, Pecerady 48 000, Podlusy 17 520, Tnec 96 420. Ve v K, ONV Beneov vyplatil na znien kamna 50 000, na opravu stechy 17 520, ministerstvo kolstv 150 000. Za stedn topen bylo zaplaceno 546 697, oprava koly si vydala nklad 138 642, take v pokladn jezdn koln rady zbylo jet na ostatn poteby koly. Teba jet pipomenout, e ve kol. roce 1945/6 byla ve tdch ustavena kovsk samosprva. Ta uspodala sbrky na znovuzzen koly v Lidicch (8 805 K) a na znovuvybudovn Klen na umav (4 190 K).
Historie kolstv v Tnci nad Szavou po r. 1948 Dagmar Urbanov

Zkonem z dubna 1948 byla zavedena jednotn kola, take vechna mlde do patncti let byla vzdlvna spolen. Pt let na kole nrodn, tyi roky na kole stedn a povinn koln devtilet dochzka konila zvrenou zkoukou. Od 1. 9. 1953 byla nov zzena osmilet stedn kola. Jejm editelem byl jmenovn Vclav Stank, jeho zstupcem Vclav Tetour. V jnu 1953 byla projednna stsnn situace koly a vysloven poadavek, aby byla postavena nov koln budova. V listopadu toho roku se zahjilo vyuovn v nov zzen uebn u Friman. Byla zzena druina mldee, vychovatelkou byla ustanovena Jarmila ampachov. O przdninch 1955 se brigdnicky vybudovalo koln hit a dosavadn mal hit ped kolou bylo pemnno na koln pozemek. Dne 16. 12. 1958 bylo jednno o stavb nov koly. Stavt se zaalo v roce 1959 a dokonena byla v roce 1963. Msto osmilet stedn kola se zavd nzev zkladn devtilet kola. Nejmn deset let ila tneck kola ve stsnnch pomrech. Nepomohly ani nouzov mstnosti na fae nebo u Friman. A pece i za ztench podmnek plnila kola dobe sv koly.
347
Tnec nad Szavou
Dne 1. z 1963 byla otevena nov koln budova v sdliti. Tento den pipadl na nedli. Slavnostnho oteven se zastnilo na 3000 lid, vetn nejvych pedstavitel veejnho ivota. Po slavnostnm zahjen nsledovala prohldka jednotlivch pavilon koly (tlocvina nebyla jet dokonena). Celou slavnost filmovali pracovnci eskoslovensk televize. Dopoledne byla otevena vstavka dokument a fotografi z historie Tnce, kter byla umstna v pzem star koly.
Slavnostn oteven nov koly 1. 9. 1963 (sbrka F. pka)
Nov koln budova byla pedna tehdejm n. p. Prmstav jen nkolik dn ped otevenm. Tato okolnost byla pedvdna, a proto byl koln nbytek z nkolika skladi v Tnci pesthovn do respiri obou pavilon, odkud byl v nkolika poslednch dnech rozmstn do ueben a ostatnch mstnost. Vechny tyto prce a jet mnoho dalch provedli uitel a provozn zamstnanci koly s menm potem starch k sami. Uitel nastupovali do koly tehdy ji 19. srpna. V prvn polovin z dochzeli ci ze star i nov koln budovy do dosavadn koln kuchyn umstn v . p. 3 U Korbel. V prbhu tto doby byla uvedena do provozu kuchyn v nov budov. Ve star budov bylo zzen koln kuchyn a jdelny vzno na uvolnn bytu bvalho kolnka a pravy pro stroje a zazen. To se prothlo a do konce ledna 1964, take se zaaly ve star kole podvat obdy a po pololetnch przdninch. Rovn probhlo malovn celho objektu star koly, a to pi neperuenm vyuovn. Od slavnostnho zahjen k. roku 1963/1964 bylo uputno. Pesto se vak vichni ci shromdili v respirich obou pavilon, kde byli pivtni a byl jim vysvtlen koln reim a zvrem byli vyzvni k eten kolnho majetku. V tomto kolnm roce 1963/1964 byly ob koly pod jednm editelstvm. Od nsledujcho roku dolo k oddlen star a nov koly. V nov budov vedli kolu editel Vclav Stank a zstupce Vclav Tetour (1. a 2. stupe), starou kolu, kter
348
se tmto stala samostatnou, dila pan editelka Vra Pazderov (1. stupe) a do roku 1975. Po Ve Pazderov vedla kolu a do roku 1997 editelka Vlasta Schillerov. editel v dalch letech v nov kole: 19631971 19711976 19761983 19831997 V. Stank, J. Zdek, V. Starec F. Krej zstupce V. Tetour zstupce V. Stank zstupce E. Kotlanov zstupce J. Zdek zstupce V. Korec
19711974 19741976 19761990 19901997
Od kolnho roku 1997/1998 dolo k optnmu spojen obou kol pod jedno editelstv. editelem se stal Vladimr Korec, zstupkyn editele pro 1. stupe Dagmar Urbanov, zstupkyn editele pro 2. stupe Hana Vov. Od roku 2000, kdy pan Korec odeel do dchodu, je editelkou Hana Vov, zstupkyn editele Radmila Psakov. Od 1. 1. 2003 se rozhodnutm zastupitelstva stala kola samostatnm prvnm subjektem. K 1. 9. 2004 kolu navtvovalo 459 k, a to ve 20 tdch.
Nov kola 1 Pavilony nov tneck koly v r. 2006
349
Tnec nad Szavou
MSTSK MUZEUM
Frantiek pek a Ladislav ala
Kde byl potek?

V dob prv svtov vlky po roce 1914 vznikl v Tnci spolek Sdruen studujcch s clem povzbudit kulturn dn v obci. Jeho program zahrnoval mimo jin i zaloen mstnho muzea. Povlen dn po roce 1918 v osvobozen zemi vak pineslo do ivota lid mnoh zmny. Bval studenti vesms s ukonenm vzdlnm se rozjeli za novmi pracovnmi pleitostmi do rznch mst eskoslovenska, a bylo proto rozhodnuto spolek rozpustit.
Vznamn impuls
Uplynulo dvacet sedm let, skonila estilet nmeck okupace eskoslovenska a zem si po dlouh dob svobodn vydechla. Obnovuj se star zvyky a tradice a prv jedna takov tradin nvtva tneckch na pouti v nedalekch Netvoicch vrtila do Tnce mylenku student z doby prv svtov vlky zaloit mstsk muzeum. S divem, ale zrove i s ctou stli ped vitrinami netvoickho muzea plnmi krsnch vrobk tneck kameniny Tneci uitel Topi, etn Stejskal, mlad Frantiek pek a naslouchali vkladu sprvce muzea pana Doleala, rodka z Krusian. Nvtva byla hozenou rukavic. Aktivizovala se innost tneckch oban zajmajcch se o historii msta a pipojili se k nim i nkte z len bvalho studentskho sdruen MUDr. Maxera, uitel Buina a Vendr. kol vybudovat mstsk muzeum si vzal za sv vlastivdn krouek pi mstn osvtov besed. Pedsedou krouku byl zvolen uitel Josef Topi, leny se stali dal uitel tneck koly Buina, Reitinger a afrata, dle to byli Vclav Stejskal, Frantiek pek, mstn far Jindich Jur a z Prahy MUDr. Maxera. Odborn dohled nad ppravami pevzal Dr. Tywoniak z okresnho muzea v Beneov, materiln a finann zajitn si vzal na starost sm pedseda mstnho nrodnho vboru Jan Lomoz spolen s tajemnkem MNV Ladislavem Fulnem. Stanoveno, e muzeum ponese nzev Pamtn s pro Tnec a okol. Oban Tnce pochopili vzvu vlastivdnho krouku a zaali pomhat s ppravami. astnili se dobrovoln na stavebnch pravch muzejnch prostor v budov p. 48 hradnho arelu a pineli nejrznj pamtihodnosti pro budouc expozici. A tak po vce jak tyiceti letech od vysloven mylenky Sdruenm studujcch bylo dne 1. kvtna 1959 tneck muzeum oteveno veejnosti. Zskan exponty od oban byly doplnny souborem tneck kameniny zapjen z depozite zmku Konopit, histori brodeck pdelny a vzornky jejch vrobk.
350
Vclav Stejskal jeden z tneckch oban, kter se nejvce zaslouil o vznik a chod muzea
Z jednn vlastivdnho klubu Tnce ped budovou muzea: (zleva) Vendr, Ddkov, Berka, Stejskal, Gabriel, Burian, Maxera
Je teba vzpomenout nenavn prce a zsluh o chod muzea pana Vclava Stejskala, etnho tneck slvrny Metaz. Vedl vekerou muzejn evidenci, staral se o prstky kameniny a zaal sbrat a dokumentovat pedmty, potvrzujc pravk osdlen Tnecka. Uspodn expozic provedli manel Velichovi z Prahy, trvc sv letn dovolen v nedalekm Chrstu. Do Tnce je pivedl uitel Buina, kter se stal v novm muzeu fundovanm prvodcem a nadenm vykladatelem tneck historie. Tuto funkci vykonval i v dob, kdy zchtral budova muzea musela bt pro nvtvnky Frantiek Buina a do pozdnho vuzavena a k prohldkm zstala pouze romnku muzejn prvodce a zasvcen vyprav tneck historie sk rotunda s gotickou v. V roce 1983 byla uzavena prv muzeujn mstnost a od roku 1986 muzeum cel. Oprava se protahovala, a tak jedinm, i kdy vznamnm poinem bylo pokryt stech rotundy, ve a muzea indelem.
Po roce 1989
Opravy s pchodem novho starosty msta Miroslava Berky po listopadov revoluci nabraly na obrtkch a od roku 1994 byla budova tm schopna muzejnho provozu. Pro novho starostu Zdeka Bezinu zstal kol ve dokonit, zajistit exponty a muzeum otevt. Byly poloeny cihlov podlahy, instalovno
351
Tnec nad Szavou
osvtlen, mstn emeslnci vyrobili sklenn vstavn vitriny, nainstalovno zabezpeovac zazen a mohlo se pistoupit k instalaci expozic. Pracovnice okresnho muzea pan Dr. Vov zpracovala scn a vybrala v Nrodnm muzeu v Praze z jeho depozite reprezentativn kolekci tneck kameniny. Byl vypracovn nov muzejn d a po deseti letech dne 1. kvtna 1996 bylo muzeum znovu slavnostn oteveno. Prvnm sprvcem se stal Vclav Nohejl, v roce 2000 byl vystdn Adrianou Bursovou. Nsledn byly oteveny dal expozice v hradn vi expozice archeologickch nlez na Tnecku a jako posledn expozice o rozvoji Tnce a jeho mstnch st. Uzaven muzea a ast sthovn expont se neobelo bez ztrt. Bylo tstm, e moudr pan Stejskal, kter exponty do doby uzaven muzea spravoval, ty nejcennj archeologick nlezy se souhlasem msta uloil u sebe a mohly se tak stt zkladem archeologick expozice. Za zmnku tak stoj, e pedstavitel obce v dob starostovn pana Zouly ped druhou svtovou vlkou propsli pleitost mt vlastn rozshlou expozici tneck kameniny. V Praze il lka Hornov, kter byl horlivm sbratelem a znalcem tneck kameniny a jako ptel Tnce nabdl svoji sbratelskou kolekci obci. Ml jedinou podmnku, aby se o soubor dn peovalo. Obec nabdku odmtla, nepijala ji ani tneck kola, a tak tato cenn a pro Tnec mimodn vznamn sbrka putovala do deposite Nrodnho muzea v Praze, pozdji mu byla dajn prodna za symbolickou cenu 1 K. Mstsk muzeum od doby novho oteven zaalo plnit i jin kulturn posln. V galerii muzea se konaj vstavy msn obmovanch vtvarnch prac, vystoupen umleckch soubor, kurzy runch prac a okol muzea slou v letnm obdob k podn vtch akc Tneck step a divadelnch vystoupen.
352
100 LET KNIHOVNICTV

Ivana Novkov Prvn zmnky o tom, e se v Tnci nad Szavou uvauje o pjovn knih veejnosti, najdeme u v devadestch letech minulho stolet. V roce 1899, brzy po zaloen Sboru dobrovolnch hasi, se objevuj i zklady budouc veejn knihovny. Hasisk sbor si dv za kol, mimo sv hasisk profese, i zslun kol spoleensk a kulturn, a to podn zbav, pednek, divadla a tak zaloen sv knihovny. V jnu 1899 byl zvolen zbavn a kulturn vbor a ten hned zan piln pracovat. Ji v prosinci 1899 na sv lensk schzi shromauje prvn darovan knihy pro utvoen spolkov knihovny. Bylo to celkem 33 knih. Na tto schzi je tak odsouhlasen prvn nkup novch knih a je zahjeno pjovn nejprve lenm spolku a vzpt je odhlasovno pjovat knihy vekerm tdm obyvatelstva. Zklady veejn knihovny jsou na svt! Knihovna byla umstna v hostinci U Korbel v mal mstnosti v mezipate a zde setrvala a do vypuknut 1. svtov vlky, kdy vtina hasi musela odejt na frontu. Tm umlk veker innost sboru i knihovny. Ale jet bhem vlky si nkolik mstnch student utvo Sdruen studujcch a tento spolek si mimo jin dv za kol probuzen kultury v obci a v okol a podailo se jim to. Brzy rozjdj svou innost naplno zanaj podat zbavy, pednky, hraj divadlo pro velk, i loutkov pro dti a zakldaj svoji vlastn knihovnu. Z penz, kter zskali z tchto akc, kupuj nov knihy, hasii jim zapjuj svoji sbrku a pjovn knih pro veejnost opt ov. Tato slouen knihovna je opt U Korbel a knihy se pjuj jedenkrt tdn za mrn poplatek 10 hal za knihu. Za vybran penze se nakupuj nov knihy. V roce 1922 vtina len tohoto volnho sdruen student ukonila sv studium a rozjela se za svm povolnm. Tak bylo na valn hromad rozhodnuto sdruen rozpustit a veker materil i penze poskytnout obci pro spolky a koly. Knihovnu, kter v t dob zskala slun mnostv knih, vnovali obci pro Osvtovou besedu. Pjovn knih se ujmaj uitel zdej koly a stdaj se v tto funkci po cel desetilet. Po mench pravch je knihovna pesthovna do kampeliky a pozdji do nov upraven obecn mstnosti vedle ve v arelu tneckho hradu (dnen muzeum). Pi sthovn a pebrn bylo zjitno 741 svazk a po kontrole a nslednm vyazen jich zbylo 556. Na tto obnov ml nejvt podl pan L. Bohek, kter od t doby po mnoho dalch let dlal dobrovolnho knihovnka. Poet knih se pohybuje kolem jednoho tisce, poplatek za tenskou legitimaci in 1 K a za pjen knihy se stle plat 10 hal. Po 15. beznu 1939 zasahuje okupace i do innosti knihovny. Tnec se rozdluje na dv psma a lev beh i s knihovnou se ocit v zabranm zem cviiti SS. Dochz k nucenmu vyazovn knih. Zpotku byla revize a zabavovn knih provdna vyslanm ednkem pmo na mst, avak pozdji dochzely seznamy zakzan literatury a tehdy se dalo mnoh zachrnit. Po prvnch zkuenos-
353
Tnec nad Szavou
tech byl pro etnickou stanici napsn seznam s patinmi pravami a mnoho knih bylo uschovno, a tm zachrnno. Tato zakzan literatura se piln pjovala celou vlku z schovy a byl o ni velk zjem. Po osvobozen v roce 1945 byl provoz knihovny peruen jen na pr dn. Posledn pjovn den byl 3. 5. 1945, znovuzahjen probhlo 31. 5. 1945. V t dob bylo registrovno celkem 1 144 svazk. Ztrta za okupace byla jen 50 knih a nsledn bylo vyazeno 22 knih nmeckch protektortnch. Knihovna dle vykonvala svou funkci a je zaznamenn zven zjem veejnosti, hlavn mldee. Je jmenovna knihovn rada a v roce 1946 jsou zaloeny prvn prstkov seznamy. I nadle knihovna sdl v arelu hradu, ale pozdji se naas sthuje do jedn uvolnn mstnosti na farn ad. Tady musme vzpomenout na vechny dobrovoln knihovnky studenty, uitele i dal, kte navzali na tradici nrodnch buditel a probuzen kulturnho ivota v Tnci (tehdy se psvalo v Tejnici) vnovali roky zslun prce. Vznamnm meznkem v ivot knihovny byla lta sedmdest, kdy dobrovolnho knihovnka nahradil profesionl. Knihovna se vrazn zmnila. Roziuj se pjovn hodiny, prudce stoup poet knih, a tm i vpjek a nsledn i ten. Jedin mstnost na fae u nepostauje a knihovna se za pomoci mstnch en znovu sthuje a to do domu p. 18 dosavadnho sdla. Zpotku zabr jen dv mstnosti, ale jak jdou lta, rozrst se postupn do celho patra. Vechny knihy jsou nov roztdny: beletrie abecedn, naun literatura systematicky a knihy pro dti a mlde do vkovch skupin tmaticky. Knihovna pln stediskovou funkci, zpracovv fond pro adu knihoven v okolnch spdovch obcch. Zan aktivn spoluprce s mstnmi zkladnmi i mateskmi kolami a podaj se besedy, literrn psma, soute a exkurze. Dopluj se mezery ve vbru beletrie, dokupuj se slovnky, encyklopedie a dal naun literatura. V 80. letech se fond knihovny rozrostl na 25 tisc knih, pjuj se i asopisy a denn tisk. Nedvno pidlen a upraven mstnosti pestvaj vyhovovat prostorov teni si nemaj kam sednout, nen kde podat akce pro dti, protoe dtsk oddlen je prchoz, regly se prohbaj pod thou knih, sklady nevyhovuj. Nsleduje sloit a nekonen dlouh jednn o dalm rozen knihovny. A dnes Situace se li v roce 1997 byly pro veejnost zpstupnny nov adaptovan prostory knihovna prola celkovou stavebn rekonstrukc. Po plletm provizoriu zskv psobiv, pjemn prosted, kde se d umstit ve volnm vbru vt mnostv knih, kde si ten najde klidn msto pro prolistovn asopis, kde dti maj svou vlastn velkou mstnost a neru tak ostatn. Samozejm nebylo mon stavebn vyeit ve, protoe pvodn budova nebyla urena pro ely knihovny (nap. stle postrdme samostatnou trnu, studovnu i multimediln uebny). Alespo sten jsme pokryli poadavky na dstojn kulturn stnek, kter slou nejen obyvatelm Tnce, ale i okolnm obcm. Zmny se pochopiteln odrazily i v potu nvtvnk a pjench knih.
354
Tneck knihovna po rekonstrukci v r. 1997 (foto M Tnec nad Szavou)
Interir knihovny v r. 1997 (foto M Tnec nad Szavou)
Prvn etapa modernizace byla ukonena a dal plny zahrnuj pedevm automatizaci. Kniha v klasick podob zstane jist jet dlouho zachovna, protoe pjovn knih a asopis je stle zkladnm kamenem kad lidov knihovny. Ale chtj-li se knihovny v nsledujcch letech stt vznamnou soust informan spolenosti, mus bt pipraveny pijmout radikln zmny. Knihovny byly vdy oporou vzdlvacho procesu tm, e poskytovaly etbu, monost vdeck prce a informace. A prv technika zprostedkujc informace udlala velk krok kupedu. Zatmco ped deseti lety jsme na digitln zpracovn knih ani nepomysleli, v souasnosti mme k dispozici potae propojen do st. Knihy jsou uloeny v databzi a opateny rovm kdem, klasick lstkov katalog byl nahrazen elektronickm ON-LINE katalogem, kter hbit vyhled poadovan knihy podle nejrznjch poadavk. Je srozumiteln, jednodue ovladateln, vhodn pro dospl i pro dti. ek ns jet mnoho prce a rzn skal. Vstup do novho stolet vnmaj lid jako pelom. Pekrome magickou hranici stolet i tiscilet a ocitneme se v e, v n vldnou informace. Jak udret krok s dobou? V prv fzi jsme zahjili automatizaci vpjnho procesu. Tato sluba prci v knihovn pedevm nesmrn urychluje a zpesuje. Kad ten se v bnm provozu knihovny orientuje zcela samostatn. Sm si bez problm zjist, jestli poadovanou knihu mme ve svm fondu, i zda je pjena. Pokud momentln nen k dispozici a ten o ni bude mt zjem, sm si ji me zamluvit. Pota mu tak pome vybrat literaturu podle nejrznjch poadavk. Podle jmna autora, oboru, nmtu a dalch kritri. Rovn z novch prkazek, kter nahradily dosavadn tensk listy, doke pota vyst vechno: kdy byl ten naposledy v knihovn, kolik knek m pjench, kter si ji pjil a vrtil, jestli m zaplacen poplatek za pslun rok, i zda nhodou nepethl stanovenou vpjn dobu. Pota je dobrm pnem i pomocnkem. Zanedbateln nen ani ochrana knihovnho fondu pomoc rovho kdu umstnho v knihch a asopisech. Je
355
Tnec nad Szavou
to smutn, ale i v dnen dob existuje ada lid, kte knihy z majetku knihovny potebuj doma a buduj si tak svou vlastn knihovnu. Jak bude asi jejich pekvapen, a si, jako u po nkolikt, vypj knihu a u dve se ozve elektronick ochrana fondu. Zvukov znamen neprosn upozorn na opomenut nebo na ppadnou krde. Dalm krokem vstc poadavkm veejnosti, pro mnoh danou a zajmavou novinkou, je zaveden internetu. Internet pedstavuje celosvtovou s pota obsahujc nesmrn mnostv daj a obrazovch, textovch i zvukovch informac a umouje komunikaci s lidmi na celm svt. Pomoc internetu mme spojen s knihovnami nejen v na republice, ale i v celosvtovm mtku. Zskvme bohatstv informac ze vech vdnch obor, meme pijmat nebo odeslat elektronickou potu to je bn dostupn kadmu zjemci a tato sluba je hojn vyuvna. Tak prezentace knihovny pomoc webovch strnek msta jist pome k jejmu zviditelnn a je ku prospchu dalho rozvoje. Elektronick informan centrum bychom rdi obohatili o naun slovnky, vzdlvac encyklopedie, jazykov vukov programy fauna, flora, umn, djiny, zempis, hry a psniky to ve v multimediln podob. Nov technika zprostedkuje informace na takov rovni, e uspokoj poadavky i tch nejnronjch. V ptm stolet bude knihovna vypadat asi trochu jinak. Ale lid zstanou stle stejn a prv jim bude mstsk knihovna jet mnoho let rda a ochotn slouit.
356
DROBN SAKRLN OBJEKTY NA TNECKU

Daniel Povoln
Ze Zboenho Kostelce, akvarel, Ladislav ala
Brodce nad Szavou

kaplika vklenkov, za silnic proti tovrn Jawa, zdn, z r. 18321839, pvodn stvala ve dvoe mlna p. 1, po vzniku tovrny byla pi ohradn zdi v tovrnm dvoe, na dnen msto penesena za druh svtov vlky
Krusiany
zvonika, asi 100 m od silnice do Netvoic, kamenn, nedatovna k, zpadn od obce (u pomnku padlm), litinov, kamenn sokl, z r. 1866, dle zpisu v obecn kronice Krusian k, na vchodnm okraji obce (u rozcest), litinov, kamenn sokl, z r. 1866
Zanikl kaplika (1960) v Brodcch z r. 1872 (sbrka F. pka)
357
Tnec nad Szavou
Pecerady
kaplika vklenkov (nad osadou na vrku), u silnice k Brodcm, zdn, z r. 1903, zasvcen sv. Vclavovi zvonika sloupov, na nvsi, kamenn, z r. 1882, oprava 1993/94
Podlusy
zvonika sloupov, na nvsi (u statku elikovskch), kamenn, postavena 24. 4. 1897, zvonek objednn od zvonae Arnota Diepolda z Prahy
Tnec nad Szavou

kaplika vklenkov, ulice Beneovsk v zahrad p. 36 (pomstn jmno U Kapliky), zdn, z let 19301940 k, ulice Beneovsk u p. 36 u silnice TnecBeneov, litinov, kamenn sokl a zdn podstavec
Z Podlus, lavrovan perokresba, Ladislav ala
358
POMNKY PADLM V 1. SVTOV VLCE

Daniel Povoln
Chovice
Pomnk obtem 1. a 2. svtov vlky v podob hrub otesanho balvanu z tmav uly s uprosted zasazenou tmavou ulovou deskou s textem a 3 ovlnmi sklennmi fotografiemi (pod n je druh deska z tmav uly vnovan obti 2. svtov vlky) stoj na nvsi u zvoniky. Okolo je kovov plot se sloupky. Pomnk byl zzen hasiskm sborem v Chovicch, co dokld i text: V upomnku padlm vojnm ve svtov vlce 19141918 (nahoe). Vnuje mstn hasisk sbor (dole). Jmna mrtvch: Ant. Bartk, Jos. tpn, Fr. Hrouda.
Chrst nad Szavou

Pomnk padlm je situovn v kopci nad eleznin trat eranyPraha-Brank. Uvnit rmovho plotu s betonovmi sloupky je ulov sokl s bosovnm s jednm sloupkem ze svtl uly z kad strany, na nm le krychle ze svtl uly, nahoe se zkosenmi hranami, na n je umstn pylon ze svtl letn uly ukonen hlavic zdobenou kombinac eskho a slovenskho znaku (vpedu), moravskou orlic (zleva) a slezskou orlic (zprava). Npis prav: Padlm a zemelm 19141918. Jmna mrtvch: Prochzka Jos., Majer Fr., Berka Jar., Berka Jind., Berka Al., Brejla Fr., Drnec Al., Dvok Jos., Fuln Jos., Havlk Jind., Kabt Jos., Kundrt St., Ko Fr., Ma Jos., ma Vcl., Star Vcl., Vanek Fr.
Krusiany
Tento pomnk vznikl v r. 1925 na nvr vedle hasisk zbrojnice a autobusov zastvky dky zdejmu hasiskmu sboru. Na betonov podezdvce je podstavec ze svtl uly, na nm stoj hrub otesan pylon ze svtl uly, uprosted zasazena letn deska z tmav uly se zlatm psmem, okolo rmov pletivo. Text: Padlm a zemelm vojnm ve svtov vlce 19141918 (nahoe). Za svobodu vlasti prolili krev svou (dole). Jmna mrtvch: Bacha Vclav, Doleal Jindich, Doleal Josef, Doleal Josef, Kt Frantiek, Marek Bohumr, Stibrek Ladislav, Vtrovsk Frant.
359
Tnec nad Szavou
Pecerady
Prvn zmnka o pomnku padlm v 1. svtov vlce je v knize zpis ze schz osadnho zastupitelstva v kvtnu 1929, datum odhalen vak neznme. Hrub otesan balvan z gabra na kamenn podezdvce nalezneme na kopci u kapliky nad silnic TnecBukovany. O pomnk se zaslouila komise oban, osada dala pozemek a 500 K. Zlacenm psmem je zde napsno: Upomnka padlm vojnm ve svtov vlce 19141918. z Pecerad Admek Vclav, Admek Jan, Hruka Josef, Hruka Jaroslav, Hruka Josef, Kuchta Jan, Ko Antonn, Ko Vclav, Kov Jan, Novk Jan, Micka Jaroslav, Mrkvika Vclav, obek Jan, obek Jan, Slabihoud Alois, Zahradnek Jan, Povoln Antonn, Zahradnek Emil, z Vtrova Zoula Emil, Zoula Frantiek. Za 2. svtov vlky bylo u jednoho z nich odstranno, e byl rusk legion.
Podlusy
Pomnk obtem 1. svtov vlky byl slavnostn odhalen 20. 8. 1931 (prvn zmnka v r. 1930) u zvoniky pobl nvsi ve smru na Leany. Zdila jej obec Podlusy pod protektortem mstn organizace Republiknsk strany. Pomnk vyrobil J. Havlk z Bean a dal mu podobu hrub otesanho pylonu z tmav uly postavenho uprosted nzk kamenn podezdvky ve tvaru trojhelnku. Zlatm psmem tu je vytesno: Pamtnk padlm z osady Podlus ve svtov vlce roku 19141918. Jan Moravec, Jos. Hronk, Jar. Korbel, Fr. Vanita.
Tnec nad Szavou

Pvodn pomnk obtem 1. svtov vlky stval ped zkladn kolou v Beneovsk ulici. Poprv se o jeho stavb na obci jednalo 27. 4. 1925, ale ke slavnostnmu odhalen dolo a 4. 9. 1927. Iniciativa vzela od obecnho zastupitelstva a mstnch Sokol, jeho zzenm byla povena komise tneckch oban (zstupci obecnho zastupitelstva v Tnci a tneckch spolk jednota Sokol, sbor dobrovolnch hasi, sOL, ivnostensk spolek, okralovac spolek, invalid patrn vlen a obecn kola). Sbrkou mezi obany tzv. od domu k domu se vybralo 1 589,50 K, sbrkou o pouovch dnech 1 449,27 K, sOL pisplo 400 K, actvo obecn koly sebralo 411 K, invalid a jednotlivci darovali 156,53 K a pi slavnosti se bhem odhalen nasbralo dalch 2 190,40 K. Autorkou bronzov plakety (3 500 K) byla akademick malka Podprov-Borovikov z slavi, kamenick prce (3 200 K) provedl Jan Tomnek z Krhanic. Pomnk vetn textu navrhl uitel Antonn Vendr z Tnce. Stejn jako tehdy i dnes se na soklu a podstavci ze svtl neletn uly vyjm kvdr z tho materilu, po jeho obvodu teme:
360
Kdes v dli spte, kraj rodn na Vs vroucn vzpomn. Uprosted je pipevnna bronzov plaketa zobrazujc umrajcho zrannho vojna, pod n jsou na vyletnm psu vyryta jmna padlch: Germain Gustav Germain Karel, Herz Eduard x Jirk Frantiek, Korbel Jaroslav x Macek Jan, Pna Josef x Prochzka Adolf, Skuhrovsk Alois Sttka Frant(.), Straka Bedich x ma Vclav, pek Karel x mdek Alois, Turek Jan x Urie Bohumil. Pi o nj na sebe vzala obecn kola v Tnci nad Szavou. Bronzov plaketa na pomnku mla bt v ppad poteby za vlky roztavena, ale natst k tomu nedolo. V r. 1945 byl pomnk po stranch doplnn o dva hroby sovtskch vojk. 5. 5. 1970 pi roziovn silnice u koly byla plaketa sejmuta a uloena do skladu, zbytek pomnku pak na zahrad mstnho MNV. Hroby sovtskch vojk byly exhumovny a uloeny do pomnku na novm hbitov v Tnci nad Szavou. Pomnk byl znovu obnoven 27. 10. 1990 a dstojn umstn ped Mstskm adem v Tnci v Nkl. Stejn bronzov plaketa je tak na pomnku obtem 1. svtov vlky v Louovicch pod Blankem. Druh pomnk padlm v 1. a 2. svtov vlce se nachz uprosted novho hbitova v Tnci nad Szavou. Najdeme tam podezdvku z kvdr ze svtl uly, na n z tdlnho ulovho podstavce vyrstaj ti ulov kvdry, oba krajn jsou ze svtl uly s tmavmi kovovmi deskami se jmny, prostedn kvdr z tmav uly je u a vy, dole je doplnn stupnm z tmav uly a nahoe miskou na v-
Pomnk padlm v 1. svtov vlce ped starou kolou r. 1927 (kronika obce Tnice, M Tnec n. S.)
361
Tnec nad Szavou
n ohe z tmavho kovu, nahoe na kvdru jsou umstny sttn znaky bvalch SSR (vlevo) a SSSR (vpravo), uprosted je deska s textem: Sv ivoty jste dali za nai svobodu. ve z tmavho kovu. Na desce vlevo jsou letopoty: 19141918 a jmna mrtvch: Germain Gustav, Herz Eduard, Korbel Jaroslav, Pna Josef, Skuhrovsk Ad., Straka Bedich, pek Karel, Turek Jan, Germain Karel, Jirk Frantiek, Macek Jan, Prochzka Adolf, Strka Frant., ma Vclav, mdek Alois, Urie Bohumil. Na prav desce jmna sovtskch vojk. Pomnk byl veejnosti pedstaven 8. 5. 1970. Jeho cena byla asi 50 000 K. Kovov desky dodalo Kovodlo Praha, ulov kvdry drustvo Kmen z Krhanic a o hrubou stavbu se postaral Jan Lomoz z Tnce.
Pomnk padlm v 1. a 2. svtov vlce na novm hbitov v Tnci 9. 5. 1970 (sbrka F. pka)
362
SPOLKOV IVOT
Frantiek pek a Ladislav ala
Mezi nejstar znm spolky patily:

ivnostensk spolek v Tnci nad Szavou Vyvjel innost ji od r. 1885. Z t doby pochz Vysvden vun z 1. bezna 1886 pro Josefa Hruku z Pecerad, vystaven spolkem a podepsan pedstaviteli spolku Antonnem Burianem a vyuitelem Josefem Kem. Spoleenstvo smench ivnost v Tnci nad Szavou Datum zaloen spolku nen znm, ale existuje doklad, e Josef Hruka z Pecerad p. 32 byl na zklad zpsobilosti 107 zpsobilm uznn a do seznamu len spoleenstva zapsn. Povinnou taxu inkorporan dle stanov sloil. Za pedstavenstvo podepsn Josef tekl, starosta, 13. ervna 1923. (obr D02) Sbor dobrovolnch hasi spojench obc Tnice nad Szavou, Brodce a Podlusy zaloen obyvateli tchto vesnic v roce 1899. Podrobnji v samostatn kapitole. Spolek spoiteln a zlon pro Tnec a okol Tnet oban zaloili svoji kampeliku 30. prosince 1900. Sdruen studujcch Sdruen zaloeno o nkterch kolnch przdninch v dob prv svtov vlky. leny se stali tnet studenti a uitel a nkte z praskch letnch host. Spolek si dal za kol povzbudit kulturn innost v mst, podat pednky, zbavy, hrt ochotnick divadlo, pro dti loutkov divadlo a zaloit vlastn knihovnu. V obci vedle hasisk ji druhou. innost vyvjelo sdruen a do roku 1922, kdy ada student ukonila sv koln vzdln a z rodnho Tnce odchzej. Mstn osvtov komise Tnec nad Szavou 22. z 1922 na doporuen rozputnho Sdruen studujcch byla pi obec- Budova Spoitelnho a zlonho spolku v Tnnm ad ustavena osvtov komise. Je- ci nad Szavou jm kolem bylo dit v obci kulturn dn, v t dob pedevm ochotnick divadlo a obecn knihovnu. Prvm pedsedou se stal Antonm Jukl a funkci zastval a do roku 1938. Po obsazen SR Nmci je ode dne 5. 6. 1939 zmnn nzev komise na kulturn odbor, spadajc pod pro-
363
Tnec nad Szavou
tektortn orgn Nrodn souruenstv. Druhm pedsedou byl Karel Jodas a po nm od roku 1941 do roku 1944 Frantiek Prokop. 17. nora 1944 na pokyn okresn osvtov sluby nazeno zruit kulturn odbor a zdit tzv. osvtovou slubu zenou okresnm adem. Aby se obec vyhnula pkazu dit a provdt kulturn dn v obci v duchu faistick ideologie, nebyla ji dn osvtov sluba pi obci zzena a veker kulturn aktivity peneseny do zvod Zbrojovky. I kdy i zde vykonvaly protektortn ady dozor, mnoh dky reijnmu dvtipu prolo. Estrdy a akademie mly vlasteneck ndech, cviilo se nap. v upravench sokolskch krojch. To co esk divk okamit pochopil, pro revizora dosazenho Nmci zstvalo skryt. Po druh svtov vlce a do roku 1948 starala se o kulturu v obci opt mstn osvtov komise. Po tomto roce to ji byla kulturn komise pi mstnm a pozdji mstskm nrodnm vboru. Drustvo pro rozvod elektrick energie v Tnci nad Szavou Ve volbch do obecnho zastupitelstva v roce 1923 vyhrla v Tnci s pevahou eskoslovensk strana nrodn demokracie, z 12 lennho zastupitelstva zskala 7 mandt. Starostou byl zvolen mstn stavitel Ludvk tros. V programu obce na volebn obdob byla mimo jin elektrifikace Tnce. K tomuto elu bylo v obci zaloeno 18. 7. 1925 drustvo jako s. r. o. a 1. dubna 1926 se v obci rozsvtila poprv svtla. Okralovac spolek Ustaven spolku povoleno vnosem zemsk vldy z 24. 2. 1923. elem spolku bylo okralovat a zalesovat sdlo spolkov a jeho okol, budit smysl pro produ a lsku ke vemu krsnmu. V dob zaloen ml spolek 38 len, starostou spolku byl editel tneck koly Jan Kov. S. K. JAWA Tnec nad Szavou Vznikl v roce 1931 jako sportovn sdruen zamstnanc Zbrojovky. V r. 1932 zaloena samostatn organizace pro kopanou. Vce v kapitole o tneckm sportu. Automotoklub esk republiky v Tnci zaloen 10. jna 1936. Po roce 1918 vznikla v obci ada novch spolk jejich innost souvisela bu s vlkou nebo s novm svobodnm ivotem v zemi: eskoslovensk obec legionsk, Kamardi 102. pho pluku, Skupina vlench invalid, Pveck sdruen, DTJ (dlnick tlovchovn jednota), SL voln mylenka pro Tnec a okol, Velai, BIO odbor Sokola, Kovodlnci Tnec hrli loutkov divadlo, ivnostnci Tnec, JAWAKLUB, Hospodsk spolek, ivnostensk spolek a ada dalch. Po noru 1948 byla spolkov innost podzena Nrodn front, kter zahrnovala vechny spolky od Pionra a po filatelisty a chovatele drobnho zvectva.
364
SPOLKY TNECKA
Historie kopan v Tnci nad Szavou Miloslav pek
M jako prostedek ke he se v Tnci objevil potkem tohoto (20. stolet pozn. red.) stolet. V tehdej Tnici nad Szavou vldly mov plkov hry nazvan Pn a Primas. Hrlo se malm mem z hadr neb plnm gumovm, zvanm kolomastrika. Pro star generaci bylo v lese u Taranky hit pro tenis. Teprve za vlky v r. 1917 v lt zaalo se v Tnici kopat hadrkem do branky. Standa Karas, jedenctilet syn tnickho uitele po svm nvratu z przdnin od tety z Hradce Krlov, kde okoukal kopanou, utal s kluky hadrkem bosky a pedval jim spor zkuenosti. Prostranstv ped hotelem bylo prvnm svdkem zrodu kopan v Tnici. Pan dc netrpl na kolnm cviiti tuto zpustlou honiku za miudou do brny z kamen neb epic, a tak mimo prostory ped hotelem oily plcky v Pskovci, v Place (u hradu pozn red.) a v Kozlovicch. V blzkm okol se kopan nehrla, a tak zstalo jen u mstnch potyek. Jarda Kudrna, nejstar z party, prvn kapitn manaftu, kter zaal psobit v r. 1918, k o kopan v Tnici toto (vzpomnky doplnil Mla pek): Naden pro kopanou vzplanulo u vtiny tnickch kluk, kdy Mirek Hani, bratranec Standy Karase, pivezl v r. 1918 na ukzku opravdov koen kopac m. Koncem vlky a zvlt po osvobozen v r. 1918 dojdlo do manky a gymnzia v Beneov hodn kluk z Tnce a okol. Vozili s sebou do koly hadrk neb zvec mch. Pi nvratu dom vlakem ekali ve stedu a v sobotu, kdy bylo vyuovn jen dopoledne, v eranech pes hodinu na spojen. Pestvky vyuvali k tomu, aby ve strouze za hospodou smrem na Ltn kopali na dv brny. Strouha byla zk, ale hrstce kluk staila. Jdro tnick kopan tehdy tvoili: brati Standa a Karel Karasov, Karel Cettl, Emil Kos, Pepk Herz, Fanda Pein, Mla pk, Jenda Kohout z Bukovan, Vclav Admk z Pecerad a j (Jarda Kudrn z Podlus). K nm se postupn pidvali dal, a tu byla opravdov jedenctka. V lt 1919 u se kopalo v Nkl mezi epice naplno. Kdy jsme si z vlastnch spor koupili od beneovskch vojk za 100 K star koen obal a napumpovali v nm such vepov mch (obstarn gumov due nebylo pro ns dostupn) to u zanala slva tnick kopan. eransk strouha u nestaila, kopalo se na louce pod eranskm ndram, ale majitel neml pro to pochopen a nkdy byla hra peruena tkem. Tam byl sehrn trninkov zpas student gymnzia proti nvtvnkm manky s vsledkem 8:1 pro gymnazisty. Vyjednn byl prvn ptelsk zpas s Poky v ervnu r. 1920. Hrlo se v Po u potoka, v mstech hit dnen koly. Tehdy to byla pastvina s vmoly. Vborn vkon domcho branke Hly, kter chytil i destku, a vysok holinky obrn-
365
Tnec nad Szavou
ce porazily nae borce 1 : 0. Po cel zpas jsme mli pevahu. V na brance psobil Pepk Herz, kter proti brance u domcho rozhodho protestoval, e byl faulovn, a nechtl dle hrt. Hokost porky nm Poci ztrpili jet tm, e a do Svrova klusem doprovzeli vlak a vysmvali se nm. Na odvetu se ekalo a do r. 1921. Tehdy byl ustaven opravdov krouek kopan. Ve funkci kapitna jsem navrhl prvn stanovy v tomto znn: Jmno jest: Sportovn krouek Sokolk, zkrcen SKS. M za el: Pstovat sport, tuiti a cviiti tlo i ducha svch len. Prostedky: a) cvienm tlesnm (trninky) b) kzn, plynouc z rznch pravidel c) ulechtilou zbavou (zpasy, vyjky na kolech, zjezdy) d) etbou (rznch sport. asopis). SKS bude mti odbory: kopan, hzen, cyklistiky, hokeje, hudebn aj. V ele kadho odboru stoj kapitn. Krouek d pedseda, jednatel a kapitni odbor, jejich funkce se uruj na zatku kad sezny. Sezny jsou ti: jarn od bezna do ervna, letn od ervna do jna, zimn od jna do bezna. Mustva kadho odboru jsou rozdlena do td; rozdlovn se dje na zatku kad sezny. Vcvikov program sestav pro kad odbor kapitn za souhlasu len. Vichni lenov plat lensk pspvky, kter ur pedseda po dohod s pokladnkem a jednatelem se souhlasem len. Kad len se mus podrobit stanovm a znt program. Pestupky se trestaj; posledn trest je vylouen. Funkcioni krouku vedle kapitna byli: Kos Emil, Karas Karel a pek Mla. Jinch inovnk nebylo zapoteb. Ostatn lenov v letech 1921 a 1923: Admek Vclav, Bartek Standa, Cettl Karel, eil Josef, Franc Franta, Friman Karel, Haek Jenda, Herz Pepk a Ludva, Jukl Karel, Karas Standa, Kohout Jenda, Korbel Vclav, K Mla, Peina Fanda, Poepick Jenda, Prochzka Frantk, ma Lojzk a Urie Mla. Kad len dostal legitimaci zhotovenou Karlem Karasem. Pspvek inil 1 K msn. Dal zdroj pjm byl z oisty matetiny od germnskch vraz. Pouit ciz zkomoleniny bylo trestno pokutou 20 hal. Pokladn pispl hodn Pepk Herz, kter mysln sypal jedno slovo za druhm, a pak se ptal pokladnka, kolik je dluen. Klub ml psn reim. Kapitn byl nekompromisn, netrpl hdky a nadvky. Nerozpakoval se vykzat z hit vlastnho hre pro nesportovn chovn i vi soupei. V lt o przdninch se trnovalo denn na prostranstv nynjho hit u mostu, zvtenho o prostor a ke Korbelov stodole, kde byl branka. Navka pro silnici na most v t dob nebyla, ani nestl Karasv dm. Druh branka stla v mstech zadn hranice stvajcho hit. Byla to prostora dobr, na jedn stran mrn vyven.
366
M byl sven do schovy kapitnovi. Ped kadm trninkem la cel parta do Podlus a asten byl ten, kdo mohl merunu nst. V trninku se soutilo o to, kdo nejdl dokopne, kdo d nejvc jedenctek, kdo nejrychleji pebhne hit a kter brank pust nejmn gl. Podle vsledk bylo sestavovno mustvo. Prvn utkn v kopan na hiti v Tnci bylo sehrno v r. 1920 proti Meteoru Beneov s vsledkem 0 : 0. Nespornou zsluhu na spchu ml z Po vypjen brank Hla. Sestava byla pravdpodobn z tchto hr: Hla, Admek V., Kohout J., Haek J., ma Al., Herz J., Cettl K., Kos E., Karas St., Kudrna J., Peina F., Karas K. a K M. Zpasy se sjednvaly stn, bez nhrady. Hrlo se bez dres i oznaen, maximln ve vlastnch trenkch a koilch, v obyejnch stevcch. Rozhod, pokud byl z ad nehrajcch kamard, pskal, jak uml. Nestalo se vak, aby byl nkdy napadn. Nejspnjm a nejobjektivnjm rozhodm tnickch byl po dlouhou dobu Karel Karas a Mla pek. Mlad mustvo sehrlo bhem roku 19201922 10 ptelskch zpas s vjimkou prvnho vesms vtznch neb nerozhodnch, a to: v Po 0 : 1, Kostelec 20 : 0, Meteor Beneov 0 : 0, Po 2 : 2, erany 4 : 2, Netvoice 3 : 1, Po 3 : 0, erany 2 : 1, Benice 7 : 1, erany 3 : 2. Kopanou v Tnci vytlaila hzen. Nebylo hit. Navkou zmenen koupil Sokol, kde byl fotbal zakazovn. Na hiti visela vstraha Kopanou hrti zakzno. Mlde se opela o star sportovn generaci vedenou zakladatelem sokolsk hzen v Tnci Ing. Klementem. Rozmach hzen trval 10 let. V r. 1925 se pokouel Ludvk tros ml., pedtm hr a podporovatel hzen, o zskn Nkl pro kopanou. Zatm neexistujc klub pihlsil s odbory kopan a lednho hokeje u pslunch svaz, ale neml dost prbojnosti k uskutenn tohoto plnu. O znovuzrozen kopan v Tnci nad Szavou vypravuje jej zakladatel Boh. pek: Shodou okolnost to byla hzen, kter nejprve pohbila a pozdji oivila kopanou. V r. 1931 jsem dal podnt k zaloen tovrnho odboru hzen s nzvem Sportovn sdruen slvrny Jawa v Tnci n. Sz. Hri hzen Kovrzek L., Proek Vcl., Houzar Jar., Dvok Jan, Kovrzek Jos., Kubsek St., Vajner Jan, Bail Jar. a pek Boh. si sami zakoupili potebn rekvizity, vetn kopaek. V ptm roce, tj. 1932, byl odbor hzen zlikvidovn a hri utvoili kdr fotbalovho oddlu. Dosavadn funkcioni psobili i nadle a tedy i prvn pedseda Antonn pek, kter sice neml fotbalovou tradici, ale formln zstal v ele klubu. Podpora ze zvodu nebyla tm dn, snad tak proto, e klub, pestoe nesl firemn hlaviku, o dnou nedal. Jedinou a velkou vhodou bylo, e tovrnk Janeek dovolil zdit hit pmo ped slvrnou, kde je nyn tovrn park, komunikace a skladit. S tm byla spojena nepjemnost, e po kadm zpase bylo nutno zasklvat a obas shodit m se stechy.
367
Tnec nad Szavou
Prez histori tneck kopan Stanislav Janda

V roce 1932 byl zaloen SKS JAWA Tnec nad Szavou (Sportovn klub slvrny). Fotbalov klub byl utvoen ze zruenho odboru hzen, kam peli vichni hri i s vlastnm obleenm a kopakami. Ing. Frantiek Janeek umonil zdit hit pmo na ndvo tovrny. Z 30 zamstnanc slvrny bylo pomrn tk vybrat 11 fotbalist. Tak nen divu, e prvn utkn, kter se hrlo v Kamennm jezd, Tnec prohrl 10 : 0. Prvnm pedsedou byl zvolen pan Antonn pek. Mustvo bylo u prvn rok doplovno, a tak se dostavily vsledky ji podstatn lep. Napklad SK Beneov prohrl v Tnci 8:2. Hrly se jen ptelsk zpasy. dn sout, III. tda, byla rozehrna v ronku 193435. Od roku 1933 hrla sv zpasy tak rezerva mustva Tnce a od roku 1934 dorost. Tnec skonil hned na 1. mst a postoupil do II. tdy. V roce 1936 se mnil nzev na SK JAWA Tnec nad Szavou. Od roku 1938 SK Tnec nad Szavou. Pod nzvem SOKOL Tnec v r. 1948 postoupil Tnec do I. B tdy. V roce 1951 pod nzvem SOKOL JAWA METAZ Tnec vybojoval postup do peboru KNV. Jako trenr piel bval reprezentant Jaroslav tumpf a vydrel a do roku 1959. V roce 1953 se mn nzev na SPARTAK METAZ Tnec n. S. a od roku 1954 se vrac do nzvu JAWA. Od tohoto roku byli organizovni v klubu tak ci. Od roku 1955 se hraje I. tda krajskho peboru. Od roku 1957 se sout reorganizovala na I. A tdu. Od roku 1959 vedl mustvo Jaroslav Zahradnk, bval hr Sparty Praha, Zbrojovky Brno a od r. 1954 hr Tnce. V roce 1961 hrlo v Tnci prvoligov Kladno a zvtzilo 3:6. tyi branky Kladna dal reprezentant Kadraba. Za Tnec byl dvakrt spn Zahradnk a jednou Kalina. Sestava Tnce: ticha Fuka, Kudrna, Kotou Nihili, Nmeek Landa, Zahradnk, pek, Krl, Kalina. Jaroslav Zahradnk se v prbhu let do Tnce vracel jako trenr a Tnec vdy pod jeho vedenm oil. V r. 1964 vybojoval Tnec postup do krajskho peboru pod nzvem TJ METAZ. Trenrem byl znovu Jarda Zahradnk. V roce 1966 hrli ci pod vedenm Jana Bartla o kovskou ligu. V mustvu hrlo nkolik talent, kte se pozdji vznamn zapsali do djin tneck kopan. Byli to napklad brati Josef a Mirek Tmov, Tom Zahradnk, Karel Lachman, Gusta Votnek a mnoho dalch. V roce 1969 se stali ci pebornkem stedoesk oblasti. Za odmnu jim vyjednal zaslouil mistr sportu Jan Knobloch Madelon na podzim 1969 ptelsk zpas se ky AC Sparty Praha na Letn, Tnec zvtzil 3:2. Zpas se hrl jako pedzpas ligovho utkn Sparty s Koicemi. Od roku 1971 nastaly nejlep asy tneck kopan. Tnec postoupil do divize a to u pod nzvem TJ JAWA METAZ TNEC. Za Tnec hrli Zoly veri, Jaroslav ticha, Jan Mentel, Antonn Kubn, Karel Lachman, Jaroslav Petrek, Josef Gabriel, Venda Landa, Zbynk Bartl, Vclav Va, Fero Bendk, Josef Tma, Karel Nihili, La Dudek, Karel Nmeek, Ji Landa, Frantiek K, M. Kouil, M. Tes-
368
k, Jindra Landa, Miroslav Tma, Josef Zeman. Trenrem byl Jaroslav pek, vedoucm mustva Miloslav tpn a pedsedou klubu Frantiek Knapp. Tnec hrl divizi a do roku 1986. V tchto letech byla tlovchova a zejmna kopan z Metazu i z Jawy dostaten finann a materiln zabezpeena. Od roku 1974 hrl v Tnci tak B dorost. Nejspnj ronky zaznamenala kopan v letech 197475 a 197677, kdy do konce soute Tnec bojoval o postup do III. ligy a skonil na 2. mst. Dne 3. 7. 1976 zemel trenr Tnce, bval s. reprezentant z. m. s. Jan Knobloch Madelon, kter ml na vzestupu kopan v Tnci nemalou zsluhu. Svmi bohatmi zkuenostmi a znalostmi pomhal vem trenrm Tnce a i jeho zsluhou vyrostlo v Tnci mnoho vbornch hr. Na jeho poest se dlouh lta hrl kovsk fotbalov turnaj Memoril z. m. s. Jana Knoblocha Madelona. Dne 1. 5. 1978 byl slavnostn oteven nov fotbalov stadin v Nkl. Na oteven a cel vstavb ml nejvt podl nmstek editele n. p. Metaz a pedseda TJ Frantiek Knapp, kter ve dil, zajioval a odpracoval nejvce brigdnickch hodin. V roce 1977 se stal trenrem A opt Jaroslav tumpf, kter 2. 2. 1979 zemel. Byl hrem Sparty, Viktorie ikov a trenrem ady ligovch mustev. V Tnci se na nho s vdnost vzpomn jako na svdomitho trenra. Od roku 1978 hrl mimo mustva starch i celek mladch k. Od roku 1986 se v Tnci hraje i ppravka. Od roku 1986 hrl Tnec krajsk pebor a pak I. A tdu. Od 31. 1. 1992 bylo na vron schzi oddlu kopan schvleno odlouen od TJ a nov nzev FK JAWA METAZ TNEC n. Sz. Prezidentem FK byl zvolen Stanislav Janda. 1. 7. 1993 dolo ke slouen Sokola Pecerady a FK JAWA METAZ Tnec. V sezn 199596 vybojovalo A mustvo pod vedenm trenra Petra Roubka opt postup do oblastnho peboru.
Star garda tneck kopan v r. 2004 (foto M Tnec nad Szavou)
369
Tnec nad Szavou
V ronku 199798 vstoupila do FK firma K+K Paliva Tnec Petra Kadlece, kter se stala generlnm sponzorem. V ervenci 1998 byli angaovni bval prvoligov fotbalist Tibor Miinec a Miroslav Plon, od ledna 1999 Roman Puelk. Tibor Miinec se stal hrajcm trenrem. Jejich psoben pineslo do mustva novou kvalitu. V prbhu podzimu 1998 doplnil Tnec Petr Kotora, kter ml prvoligov zkuenosti z Beneova. V sezn 199899 dlouho bojoval Tnec spolu se Sedlany a Sibinou o postup do divize, ale nakonec skonil tet. Na podzim 1999 z Tnce Roman Puelk odeel a po vystudovn I. trenrsk tdy se stal reprezentanm trenrem do 16 let. Od roku 2000 vedl FK METAZ, po odvoln trenra Tibora Miince, jako trenr bval ligov kanonr Miroslav Plon. V mustvu Miroslava Plonho se vystdali dvj ligov hri Petr ermk, Miroslav Jan, Vclav Hrdlika, Martin Pnek, trochu exotickm hrem byl hr I. a II. bulharsk ligy Rumen Stajkov. V roce 2000 se t zmnil nzev fotbalovho klubu na FK METAZ TNEC NAD SZAVOU. V sezn 20012002 skonil Tnec na 10. mst s 39 body a skre 55 : 67. V z 2002 zemel Jaroslav pek tneck fotbalov legenda. Narodil se v roce 1926 a aktivn fotbal hrl a do r. 1969. S jeho jmnem jsou spojeny nejvt spchy tneck kopan. Byl vynikajcm fotbalistou, trenrem i obtavm funkcionem.
Tnet fotbalist na hiti v Nkl (foto M Tnec nad Szavou)
Od sezny 20022003 vedl A mustvo v krajskm peboru trenr Zdenk Macha, kter pedtm trnoval divizn Beneov. Metazu se moc nevedlo, i kdy jej na jae 2003 poslil na pr zpas bval hr Bohemky Josef Nesvail. Tnec skonil se 14 body a skre 30 : 69 na poslednm 16. mst a sestoupil do I. A tdy. V ronku 20032004 se trenr Z. Macha pevn spolhal na hre z vlastn lhn. V konen tabulce obsadil Tnec 7. msto s 36 body a skre 42 : 36.
370
Tnec se do budoucna chce spolhat na sv vlastn odchovance. Mldei se vnuje v Tnci velk pozornost. eftrenrem mldee je bval divizn hr Tnce Miroslav Tma. Psob zde dv dorosteneck a dv kovsk mustva. V Nkl hraj t dv ppravky. Nechyb naden, chyb ale penze a zzem v podob kabin. Vichni, kdo se kolem tneck kopan pohybuj, v, e se jich brzy dokaj.
Ochotnick divadlo v Tnci nad Szavou Ji Borovika

Na vzniku ochotnickho divadla u ns m zsluhu Sbor dobrovolnch hasi spojench obc Tnice nad Szavou, Brodce a Podlusy, zaloen v r. 1899. Zachovala se pozvnka k Mikulsk zbav z 2. 12. 1899, kde je v programu i komedie o jednom jednn Palekovo dobrodrustv. Bylo to prvn divadeln pedstaven a pak nsledovala ada dalch. Hrly se hry slouc nejen k pobaven, ale i hry podncujc lsku k vlasti a k touze po samostatnosti. Nezapomnejme, e jsme byli pod Rakousko-Uherskem. Ke konci 19. stolet psobily ochotnick divadeln spolky ve vech mstech a v pokrokovch obcch. Jejich zslun innost svdila o vysplosti a kulturnosti, a proto meme bti pyn na to, e i v na obci jsme byli na vi. V tto pro ns nejvzdlenj dob se divadlo hrlo se stdavm spchem, nkdy i s velkmi pestvkami. innost pokraovala do zatku 1. svtov vlky v r. 1914, pak ustala. Bohuel se nedochovaly dn archivn materily, z kterch bychom se mohli dost nco bliho. Nov rozmach nastal po vyhlen samostatnho eskoslovenska 28. 10. 1918. Vznikaly nov spolky a sdruen jak kulturn, tak sportovn, kter se chtly podlet i na rozvoji kultury. Vlastn po uritou dobu psobily dva divadeln spolky, protoe divadlo hrla i tlovchovn jednota Sokol. Ji pedtm mla ochotnick divadlo sociln-demokratick strana ve Zboenm Kostelci a na Brodcch. Hrlo se piln i v Peceradech, pozdji tak v Krusianech. Do kultury se vloil i Studentsk spolek, kter se zaslouil o hran loutkovch her pro dti. Ve 30. letech dochz k budovn tovrny Ing. F. Janeka; mezi novmi zamstnanci pichzej i zkuen herci, nap. Jaroslav Ryb, pozdj reisr Jaroslav Bene a dal. To ve pisplo ke zkvalitnn innosti, k rozmachu ochotnickho hnut. V tomto vzpomnn se omezm ve vtu jmen, nebylo by ani mon uvsti vechny, kte se na hran podleli. Z doby 1. republiky uvedu jen uitele J. Kraifa a J. Reitingera, kte nastudovali destky her. Pilo tragick obdob na vlasti, nmeck okupace a 2. svtov vlka 1939 1945. esk jazyk znjc z jevit posiloval ns vechny ve ve, e pekonme tk vlen lta a opt nabudeme svobodu. Soubor pracoval skuten s lskou pro vc, nvtvy byly velik, kultura dovedla stmelit lidsk spoleenstv. Jako reisr a herec se do ela souboru postavil Ing. Josef Bayer. Ten se kultue vnoval tm
371
Tnec nad Szavou
50 rok. Nezapomenutelnm zpsobem se zapsal do vdom ns vech. Nenavn reroval, hrl, organizoval a stle ns pobzel k dal innosti. V tto dob se formoval kolektiv, kter potom existoval dlouh lta a pinel nastudovn i nronho repertoru. Po osvobozen eskoslovenska v mji 1945 nastal nov rozmach kulturnho ivota, bylo zde naden z nov nabyt svobody. Nemohu zde pst o vech inscenacch, zmnm se vak o vrcholech. Byla to pedstaven v rmci echova Mje v Beneov. Zde jsme doshli jednou prvnho, dvakrt druhho a jednou tetho msta. echv Mj byla divadeln sout podan po dobu deseti rok v Beneov. Nejvtm spchem pro ns bylo zskn druhho msta v divadeln souti Stedoeskho kraje. Finle se hrlo na scn Sukova kulturnho domu v Sedlanech v lt 1957. Musm napsat, kde se vlastn kultura v Tnci provozovala. Byl to sl v pzem budovy kulturnho domu, dnes je to sl restaurace. Zde tehdy bylo divadlo, kino, koncerty, pednky, plesy, tanen zbavy apod. Bylo to dost tsn prosted, zvlt kino a divadlo si pekely. Bylo teba stle mnit a stavt jevit, nebo provoz kina. A do tchto stsnnch prostor zajdlo obas i tehdej Oblastn divadlo Beneov. Rdi vzpomnme na jejich inkovn u ns. Pozdji se natst kino pesthovalo do jinch prostor. Ale to u se blilo oteven novch kulturnch dom Jawy a Metazu.
Pedstaven Lucerny v r. 1962 (sbrka J. Boroviky)
KD Jawa v roce 1962 a KD Metaz v roce 1963 se staly velkm podntem k dalmu rozvoji kultury. Na naem jeviti jsme uvtali umlce zvunch jmen, zpvky, orchestry i soubory, byly podny destky pedstaven, hostovalo zde hodn profesionlnch soubor. Mezi ns pilo dost mladch lid i dt. Vborn hereka Marie Mlejnsk se jim zaala obtav vnovat a nacviovala pohdkov ped-
372
staven pro dti. Kdo nkdy pracoval s dtmi, jist ocen jej nelehkou, ale radostnou prci. Ochotnick divadlo nen jen reisr a herci, potebuje i dostatek rukou kulisk, npovdu, inspicienta, maskra, elektrike, zvukae, nkdo se mus postarat o kostmy a podobn. Prost je s tm hodn starost; mli jsme tst na tyto obtavce, rdi na n vzpomnme a oceujeme jejich prci. Nezapomnme na materiln pomoc obou tovren a veden msta. Dostali jsme materil potebn k vrob kulis, zdarma byla elektrick energie, k dispozici na zkouky a pedstaven Kulturn dm, zdarma byla i doprava do mst, kde jsme vystupovali. Divadelnci jako spolek byli leny Zvodnho klubu pracujcch Metazu a Jawy a ten zajioval hodn potebnch vc. Divadlo ke svmu ivotu potebuje nejen herce, ale i divka. Bez nho neme dojt k t jiske, kter vzjemn peskakuje temnm slem a dl divadlo divadlem. Kdy pilo nkdy mlo divk, byla to prohra. Nkdy to skpalo i mezi nmi, peli jsme se o smyslu a vlastn potebnosti na kulturn prce, o jej poteb i nepoteb pro lovka. Ovem zase jindy pilo divk plno, pedstaven se lbilo, se zjezdy jsme roziovali povdom o naem mst. Tak potom jsme teba mn litovali hodin strvench na zkoukch. Divadlo m urit specifika, hodn jde o to, poddit svj as potebm celku. Mus se mnoho a dkladn zkouet, asto i nkolikrt v tdnu. Nezapomnejme, e tenkrt tovrny pracovaly na ti smny. Dost tko se v tomto reimu dne zkouelo, a kdo chodil na smny, obtoval skuten hodn. Kad z ns ml starosti bnho ivota prce, rodina, nkdo teba stavl domek, jin studoval. To ve zpsobovalo, e i herci, kte byli tko nahraditeln, mli mlo asu a bylo poteba stle hledat nov talenty. Velk oiven na innosti nastalo koncem 70. let nstupem novch tv, byla nastudovna destka novch her, nkter z nich pedstavuj vrchol divadelnho dn u ns. Tato innost potkem 80. let ustv. Koncem r. 1989 a na jae 1990 jsme sehrli posledn pedstaven, byla to hra M. Hornka Dva mui v achu. Jet jsme nacviovali ti hry, premiry se vak nekonaly, zaali chybt herci. Do veho zaala vypjatj situace ve vech oblastech naeho ivota, na ochotnick divadlo nebylo najednou dost asu a ochoty. Take divadlo v Tnci se hrlo plnch 90 rok. Vyjmenovat msta, kde jsme vude hrli, by dalo velk seznam mst a obc, jmenujme napklad Beneov, Vlaim, Sedlany, potom obce kolem Tnce, Netvoice, Neveklov, Prosenice, ronice, Outice, Nov Hospoda apod. Na konci vzpomnn se dostvm do smutnj polohy. Uvaovali jsme vzpomenout 100 rok ochotnickho divadla sehrnm velk nrodn hry o mnoha hercch, byla by slva, proslovy, kytice a vzpomnn. Nebylo to vak reln. Odchodem mnoha len jsme se dostali do situace, kdy hrstka lid se pokou bezspn oivit divadeln dn. Jsem si vdom, e v tomto lnku nemohu postihnout ve o prci, naden, starostech, spch, ale i prohrch. Napsat o vech, kte se s lskou a nezitn vnovali kulturn prci. 100 rok divadla bylo vzpomenuto pednkou, takovou besedou nad kronikou divadla. Konala se v rmci pednek Vlastivdnho klubu msta Tnce a bylo vzpomenuto tm vech 77 her a pohdek, kter byly sehrny od roku 1941. Je uveden poet her za tuto dobu hodn nebo
373
Tnec nad Szavou
mlo? Tko ci, nelze vidt jen stroh sla, musme si uvdomovat vechny okolnosti, ve pro i proti. Divadeln ivot od r. 1997 po dobu esti let udroval soubor dt nacviujcch pohdky. Bylo to takov mil pipomenut, e zde divadlo vdy bylo a e se snad nkdy vrt. Na tomto souboru maj zsluhu maminky dt: Alena Borovikov, Jana Vackov a Anna Svobodov. Kulisy, kostmy a ve potebn zajiovaly samy, hrlo se v Tnci, v Chovicch, na souti v Jlovm a na pehldkch dtskch soubor v Naeradci. Kad rok nacviily jednu hru, bylo to est pohdek, snad v nich vyrstali herci pro pt roky. innost tohoto souboru byla ukonena v roce 2003. V tme roce vak dochz ke vzken ochotnickho divadla v naem mst v podob spolku Habadj!
Ochotnick spolky v Tnci nad Szavou minulost a ptomnost Marta Vratov

V 70. letech minulho stolet je oiveno pod vedenm Ing. Josefa Bayera pi KD Metaz opt ochotnick divadlo v Tnci nad Szavou. Zklad ochotnickho souboru tvoili herci, kte s Ing. Bayerem ji hrli: Marta Svobodov, Miroslav Vzner a Stanislav pek. Ke stvajcm lenm pak pibyli Marta Vratov a Frantiek
Pohdka Ti zlat ertov vlasy v KD Metaz v Tnci 25. 12. 1977, zleva Marta Svobodov, Miroslav Vzner, Marta Vratov, ?, ing. Josef Bayer, ?, Jaroslav lenkrt, Vclav Kol, sedc Frantiek Vakt, MUDr. Ji Gabriel, PhDr. Marcela Boubelkov (sbrka M. Vratov)
374
Vakt. Divadlo, to nejsou jenom reisr a herci, ale i dal ochotn lid, kte zajist osvtlen Vclav Kol a Jaroslav lenkrt a npovdu p. Jandov a Francov. V tomto sloen byla nastudovna prvn hra erven, potek lta. Nae zatky byly tk. V hlediti byly st obsazeny prvn dv ady. Nad ochotnky vtzila televize a nedvra pohodlnch lid. Po prvnm pedstaven pila prvn pochvala za reii a hereck vkony, ale tak kritika jevitn ei, kter je velkou bolest ochotnk. N nenavn reisr Ing. Bayer hledal a pesvdoval lidi, a se mu podailo rozit n soubor o Hanu Rakovcovou, bvalou lenku ochotnickho divadla, a o dal nov leny Marcelu Boubelkovou, Evu Borovikovou, Stanislavu Bukovjanovou, Lenku Bukovjanovou, Martinu Vratovou, Petra Kastelyho, Jindru Dvokovou, tefana Kanka, Jaroslava Honzka a zkuenho ochotnka Vratislava Mchuru. Nelze zapomenout na Jiho Konviku, Antonna Krcha a Karla Jukla, kte zajiovali techniku a scnu a na zlat sloupy kadho ochotnickho souboru npovdy Marii lenkrtovou, Hermnu Pomurnou a Jaroslavu Rakovou. Postupem asu, tak jak se uvdly dal nov hry, pibvalo i divk v hlediti. Premiry her se uvdly v sobotu, v nedli se opakovalo pro ty, kte pedstaven nestihli anebo ekali, jak to divadlo bylo. V dob psoben naeho ochotnickho souboru jsme mli velkou materiln pomoc od msta i od obou tneckch tovren. Zkoueli jsme v KD Metaz. Nmi vemi uctvan Ing. Bayer nm na tchto zkoukch nic neulehoval. Museli jsme opakovat texty a dodrovat mezi nimi pauzy. Nikomu z ns to nevadilo. Vdli jsme, e je to ku prospchu ns vech. Protoe k divadlu je zapoteb velk lska, pokora a zodpovdn pstup, o ase ani nehovom. Byla nastudovna destka skuten dobrch her, nkolik z nich pedstavuje vrchol divadelnho dn v naem mst. Uvdm hry, kter reijn nastudoval Ing. Bayer: pro dospl erven, potek lta, Komedie o straidle, Dvka pro m bab lto, Dmsk krej, Koilka, Ptelstv, Jak umt na lsku, Svatba satkovho podvodnka a pro dti Ti ertovy zlat vlasy, jeho posledn reijn prac pro dospl byl Hubav Dm na nebesch. Po Ing. Bayerovi pevzal reii Vratislav Mchura, kter nastudoval posledn hru naeho souboru Dva mui v achu od M. Hornka. Tato hra mla premiru 18. 11. 1989. Takto se uzavela dal kapitola ochotnickho divadla v Tnci. V ervenci 2003 padla na kulturn komisi prvn otzka, zda obnovit zdej ochotnick divadlo. 13. 9. 2003 v 15.00 se tak za slunnho odpoledne stalo. U zaloen novho souboru stla Adriana Bursov a Marta Vratov. Adriana Bursov nechala v okresnch novinch zveejnit vzvu pro zjemce a ten den se selo u tneckho hradu asi ticet lid. Marta Vratov vybrala pohdku Josefa Lady O staten Mn. V listopadu dostal ochotnick spolek jmno Habadj a v prosinci 2003 byla v KD Metaz pod reijnm vedenm M. Vratov uvedena premira pohdky O staten Mn.
375
Tnec nad Szavou
Dvka pro m bab lto 17. a 18. 5. 1980, zleva Dva mui v achu v r. 1989, zleva Stanislav MUDr. Ji Gabriel, PhDr. Marcela Boubelkov, pek, Milena Outratov, Marta Vratov a MiroMarta Svobodov, ing. Josef Bayer (sbrka M. Vr- slav Vzner (sbrka M. Vratov) atov)
V lednu 2004 se z pvodnho spolku Habadj vylenila st ochotnk, kte zstali pi Mstskm muzeu v Tnci nad Szavou. Spolek si zvolil jmno Netopr. Spolek Habadj zkou pi M v Tnci. Tento spolek vede a reruje M. Vratov. Habadj se ve svch pedstavench zamil pedevm na tvorbu J. Lady a zatm nastudoval ti pohdky: O staten Mn, Ln Honza a O Ance a Petrovskch. Vechny pedveden pohdky mly spn premiry i reprzy, objevily se rovn vrazn hereck talenty. Vme, e se nae innost v Tnci bude i nadle rozvjet a ochotnick divadlo najde cestu k dalm a dalm divkm.
Ochotnick divadeln spolek Netopr Lucie Zadrailov

Na podzim roku 2003 se podailo navzat na tradici ochotnickho divadla v Tnci nad Szavou. U zrodu novho divadelnho souboru stly Marta Vratov, zkuen ochotnice, a Adriana Bursov, kastelnka tneckho hradu. Spolen vyzvaly vechny, kte jsou ochotni dt se na divadlo,aby nevhali a pomohli v zapoatm sil. Na jejich vzvu se pihlsilo cca 30 dosplch a dt, kte se nsledn poktili na spolek Habadj. Mstem setkvn a toitm se do budoucna stalo Mstsk muzeum v Tnci. Prvn divadeln akc bylo uspodn Svatomartinskho prvodu a doprovodnho programu u Mstskho muzea v Tnci, dlo se tak ve spoluprci s MC Motlek. V prosinci roku 2003 se soubor spn uvedl ve Spoleenskm centru Tnec pohdkou od Josefa Lady O staten Mn, kterou rerovala Marta Vratov. Mst n nezklamali a nov zatek ochotnickho divadla podpoili 500 obsazenmi kesly v hlediti.
376
Na jae roku 2004 se spolek pro vn neshody ve smrovn a hlavnch clech spolku rozdlil na spolky dva. Pvodn Habadj si ponechal svj nzev a pokraoval v divadeln innosti v ele s Martou Vratovou. Soubn vznikl nov divadeln spolek, kter se zaregistroval jako obansk sdruen pod nzvem Ochotnick divadeln spolek Netopr k 7. 6. 2004. Netopr nadle psob pi Mstskm muzeu a tneckm hrad pod ztitou kastelnky Adriany Bursov, obrovskou hnac silou je mu jednatelka spolku Jaroslava Rakov. Ochotnick divadeln spolek Netopr v souasn dob sdruuje 25 dosplch a 20 dt. Pod jeho hlavikou se prezentuje ochotnick divadeln soubor, dtsk soubor a maskov divadlo. Ve spolku psob dv reisrky, Anna Svobodov, kter tak vede dtsk soubor, a Marie Vesel, emeritn pvkyn Opery ND. Meme se tak pochlubit kvalitnm hudebnm a vtvarnm zzemm. Hlavnm pilem hudebn produkce spolku je Lucie Kyptov, se scnou je potom neodmysliteln spjata Magdalena Timplov. Prvnm pedstavenm Netopra byla pohdka O Kohoutkovi a slepice. Scn hry a texty k psnikm napsala Anna Svobodov, sama hru tak rerovala. Hudbu sloila Lucie Kyptov. Touto pohdkou byla s velkm ohlasem hlavn nejmenho publika zahjena Letn divadeln scna v Tnci 2004. Letn divadeln scna roku 2004 byla ukonena premirou veselohry z lidovho prosted Lakom Barka od Jana Wericha. Hra byla nastudovna v reii Marie
Lakom Barka v podn spolku Netopr v roce 2004
377
Tnec nad Szavou
Vesel. Je urena vem vkovm kategorim a herci rozmanitho vku se na n tak podleli. Lidskm zpsobem tak nabdla divkm klasick dlo, doprovzen zpvy a lehkou situan komikou. Lakom Barka je doposud mezi divky nejoblbenj hrou. V ervnu 2005 ochotnci poprv zorganizovali Ochotnick divadeln festival v zahrad Spoleenskho centra Tnec. Tmto festivalem se podailo zaloit tradici pravidelnho setkvn ochotnickch spolk z okol. Dal nastudovanou hrou roku 2005, tentokrt vak autorskou, se stal historick detektivn pbh Zloin na Zlenicch hrad, kter ochotnci sehrli na Tneckm stepu. Tento pbh se ve k historii naeho msta. Prv to byl jeden z dvod, pro tnet v tak hojnm potu navtvili pedstaven a setrvali a do konce. Hra byla toti nron pro herce i divky, ale dky dobovm psnm kter prokldaly spletit dj, soustedn neopadlo a vrah byl spn vyptrn. Text z knin podoby pevedla Anna Svobodov, kter se tak ujala reie. Hudbu sloila opt Lucie Kyptov. Na Mikule ochotnci uzaveli rok 2005 tmaticky, premirou ertovsk pohdky Hrtky s ertem od Jana Drdy v reii Marie Vesel. Stejn jako v Lakom Barce, tak v tto he jsou velkou oporou dti. Pro tuto hru a v budoucnu pro mnoh dal, spolek zddil profesionln kostmy po hercch z Nrodnho divadla. Prstkem v netoprskm repertoru divadeln sezony 2006 se stal Podskalk, vesnick zpvohra autora varnberka. Dominantou hry jsou Halerovy psn, zaznly poprv na zahradn scn Tneckho stepu. lenov divadelnho spolku se tak kadoron podlej na zajitn adventnch nedl na tneckm hrad a na poadatelsk pomoci pi akcch podanch MU, KIS a Mstskm muzeem v Tnci nad Szavou. Tradic se stala tak organizace Mikulsk nadlky u tneck rotundy, Velikononch paij a Svatomartinskch prvod s programem. asto je slyet tak o netoprskch dtech. Pod vedenm Anny Svobodov uvedly v roce 2005 hru Ostrov poklad. Vtinou nctilet herci doslali velkou pleitost uplatnit vlastn npady a snad se skuten na krtk as opravdovmi pirty stali. Tent rok jet pekvapili pedstavenm Vnoce v rodin Zobk. Nejnovj nastudovanou dtskou hrou je Popelka, divci ji mohli vidt v rmci 2. Ochot nickho divadelnho festivalu v Tnci v lt 2006. Prv divadeln dti jsou hlavnmi aktry na Velikononch paijch a Svatomartinskch slavnostech. Ani maskov divadlo pod vedenm Vclava Kole nezahl a me se pochlubit nkolika nastudovanmi pedstavenmi. Jsou to pevn star hky o Kaprkovi, Honzovi, ertech, o vodncch, ale i o rznch zvtkch. Hlavn akti maskovho divadla vynikaj nevdanm nadenm a porozumnm pro nejmen publikum. Nen divu, mnoz z nich hraj pro sv vlastn vnouata, a ta jak vme bvaj nejkrititjmi divky. Od jara 2005 je n spolek lenem Obecn prospn spolenosti Poszav. Dky tomuto lenstv ml Netopr monost podat o finann dotaci ze zdroj
378
Evropsk unie, v rmci fondu Leader + (Rozvoj venkova). N projekt na uspodn Ochotnickho divadelnho festivalu v ervenci 2005 byl podpoen a zskanou dotaci jsme vyuili k jeho realizaci. K spn innosti tneckch ochotnk vznamn pispv vstcnost Miroslava Nmce, kter poskytuje zzem ve Spoleenskm centru Tnec a tak nemal podpora Msta Tnec nad Szavou. Doufme tedy, e kulturnch aktivit pod logem Netopra bude pibvat, stejn jako spokojench astnk a divk z ad veejnosti.
Zkladn organizace SCH v Tnci nad Szavou Zdenk Kuchta

V r. 1942 byl zaloen spolek chovatel drobnch zvat v Tnci. Tmi zaplenmi chovateli, kte v nelehk dob uskutenili tento poin, byli: Miroslav erven, Jan Vajner, Frantiek Bernek, Dvok (autodoprava), Josef Plavec, Emanuel Dvok, Vasilij Terentjev, Jan pek, Rudolf Bittner, Ota Formek, Frantiek Pibyl, Robert Prcha, Antonn Zajc, Josef Topi, Josef Brejla a Kudrna z Prahy. Potky spolku byly tk a velice skromn. Pesto ji v r. 1943, rok po ustaven spolku, byla uspodna prvn vstava drobnch zvat na zahrad za hotelem.
Prvodce 1. spolkov vstavy v roce 1943 (sbrka SCH)
379
Tnec nad Szavou
Pehldka probhla ve dnech 13.14. 6. 1943. Pi tto pleitosti byl tak vydn prvn vstavn katalog v nmecko-eskm znn. Tm byly uinny prvn kroky k propagaci chovatelstv v Tnci. V dob okupace se ve zmnnm podail velice zslun in, a u jeho pohnutky byly chovatelsk nebo vlasteneck. Po osvobozen se monosti chovatel podstatn rozily, rostly nejen poty chov, ale i druh chovanch zvat. Pibylo istokrevnch chov drobnch zvat krlk, drbee, holub, kachen, hus, ovc, koz aj. uitkovch zvat. Objevilo se rzn exotick ptactvo, okrasn holubi a zakrsl drbe (liliputky). Ve vt me se zaala pstovat zvata pouze pro poten. Z obdob, kdy byly vechny spolky, sdruen a organizace donuceny existovat v intencch KS nebo zaniknout, se traduje historka z vstavy v r. 1954. Chtli jsme uspodat vstavu drobnho zvectva v mstnosti, kter by zaruovala dostaten prostor. Nejlpe vyhovovala mstnost, kter byla v hotelu v Tnci nad Szavou na pd. Upravit vak pdn prostor na vstavn mstnost byla prce nad lidsk sly. Pesto jsme se do prce pustili a zaali pdn prostor pipravovat. Musely se zhotovit tak schody do pdnho prostoru, kde mla bt vstava uskutenna. Podailo se vechno. Mstnost jsme vyblili, odklidili zbytky po keramick vrob. Zde se dve keramick vroba provdla. Po pravch celho prostoru a instalaci vstavnho zazen nvtvnci pmo asli, e v Tnci je takov prostor, o kterm nevdli. V tto dob pili tak dal chovatel: Jaroslav Dudek, Eduard ior st., Josef Zeman, Jaroslav indel, Josef Bouek, Vladimr Koval, Josef Voln a Jindich Scht. Vichni tito jmenovan lenov byli navreni nebo obdreli vyznamenn II. a III. stupn za chovatelstv. Vraznjch vsledk doshla nae organizace po r. 1971. len pomalu pib valo a jejich poet byl v prmru okolo 50 osob. Ve vboru pracovali nejzkuenj lenov organizace. Funkci vedoucch jednotlivch odbor vykonvali: krlci Eduard ior st., holubi Jaroslav Dudek, drbe Aglaja elikovsk a exoti Houka. lenskou zkladnu tehdy tvoili oban z 18 obc a osad: Tnec nad Szavou, Podlusy, Chovice, Krusiany, Bukovany, ronice, Chrst nad Szavou, Krhanice, Nespeky, Dabo, akovice, Beany, Kamenn Pvoz, Kamenn jezdec, Chleby, Zboen Kostelec, Pecerady a Netvoice. Pi vstavch se vystavovalo a 200 krlk, 200 holub a 120 kus drbee. Nroky na vstavn zazen stoupala, a tak se pistoupilo k vlastn vrob vstavnch klec a volir. Dky zpalu len jsme pak v r. 1982 doshli pln sobstanosti v oblasti vstavnho zabezpeen. Pro podn vstav se vyuvaly i tenisov kurty, kde se chovatel tradin o tneckm posvcen mohli pochlubit svmi spchy. Po listopadu 1989 dolo k vznamnmu bytku lenstva zkladn organizace. Stalo se tak z dvodu vyho vku, nedostatku asu kvli zmn zamstnn a zalo to tak daleko, e v polovin 90. let bylo na 4 roky perueno podn vstav. Znovuoiven tradice nastalo kolem r. 1997, kdy se opt konala tradin vstava, tentokrt v prostoru bval nafukovac haly u fotbalovho stadionu v Nkl. V t dob mla organizace 23 len.
380
Tnet chovatel na vstav v Tnci v roce 2002 (sbrka SCH)
Vstava drobnho zvectva v Tnci v roce 2004 (sbrka SCH)
Zatm posledn vstava se uskutenila ve dnech 30.31. 10. 2004, kdy si nvtvnci mohli prohldnout 160 krlk, 60 kus drbee, 100 holub a 50 exot. Garantem nkolika poslednch vstav se stal M v Tnci nad Szavou. V r. 2004 na okresn vstav ve Voticch byli nai chovatel velmi spn. Holubi Pavel Frank a Pavel Pcha zvtzili v souti organizac okresu Beneov a zskali putovn pohr. Krlki Zdenk Halas a Zdenk Kuchta byli o pouh bod druz. Nejstarm aktivnm lenem je Josef Zeman, kter u 42 let vykonv funkci pokladnka (v lednu 2005 oslavil 83. narozeniny). V souasnosti m organizace 15 len: Zdenk Zazvonil, Zdenk Kuchta, Josef Zeman, Pavel Pcha, Milan Bernard, Zdenk Halas, Pavel Frank, Jan Holakovsk, Vclav Chobotsk, Karel Matys, Vladimr Novotn, Martin Bohuslav, Eduard ior, Milo ior a Frantiek Havelka. Mezi nespnj chovatele pat Pavel Frank holubi a Zdenk Halas krlci.
Historie Sokola Vra Junov

Z podntu zamstnance brodeck pdelny Emanuela Stbrnho byla v jnu 1906 svolna schze oban Tnice, kte projednali zaloen tlocvin jednoty. Dne 29. 11. 1906 doly Stanovy, a tak se 23. 12. 1906 konala ustavujc schze a byla zaloena prvn tlovchovn organizace, a to Tlocvin jednota Sokol v Tnici nad Szavou. Zvoleni byli: starosta Hsek Josef, mstostarosta ermk Antonn, nelnk Stbrn Emanuel, jednatel ernohorsk Vl., pokladnk Tma. Zpisn je stanoveno na 1 K a lensk pspvky na 40 hal msn. Cviili pouze mui a cvien se konalo na zahrad a v sle mstnho hotelu. Ve cvien byl vzorn podek a dochzka do cvien byla dochviln i piln. 16 mu cviilo ji na 5. vesokolskm sletu 28. 6.2. 7. 1907 v Praze. Jednota zakoupila kroje po 34 K a lenov si je pozdji dle monosti splceli.
381
Tnec nad Szavou
Jako pprava na slet se podalo prvn veejn vystoupen v Tnici na zahrad hotelu dne 26. 5. 1907. Domy ve vsi byly ozdobeny prapory a po cvien byl koncert. V prbhu roku se poet len zvil o 38 a pro cvien bylo zakoupeno nov nad: k za 182 K, bradla za 220 K, nnka za 40 K a inka. Usnesenm valn hromady z 22. 9. 1907 bylo rozhodnuto zakoupit pozemek v Nov Tnici (dnes Lipov ulice) ve vme 150 sh po 5 K. V roce 1910 zapoal innost i dorost a v roce 1914 actvo. Obsahem cviebnch hodin bylo, krom cvien prostnch a poadovch, cvien s ninm, na nad, hry, vrh koul, bhy, skoky. V roce 1914 ji vlastnila jednota i mal inky, kuele, ty pro skok vysok, me a tak konstrukci pro kruhy. K innosti patila i veejn vystoupen, akademie, cvien mstn i v okol, vychzky, vlety, pednky, innost divadeln, koncertn i podn tanench zbav. Od roku 1911 mla jednota i svoji spolkovou knihovnu. Po 26. ervenci 1914 ivot v jednot ustal. V jednot se za vlky pracovat nedalo, esk obec sokolsk byla rozputna. Vtina len odela na vojnu a 6 len za vlky zemelo. Dne 10. listopadu 1918 se konala za povznesen nlady nezapomenutelnch pevratovch dn dal valn hromada a tehdej mstostarosta Sldeek peetl vzvu starosty OS k obnoven innosti Sokola, co bylo respektovno.
Nejstar a nejmlad Sokolov v Tnci kolem r. 1910 (sbrka F. pka)
382
Rok 1919 se vyznauje vzrstem potu lenstva a zahjenm cvien en, dorostenek a aek. Prvn nelnic byla A. Karskov. Rok 1920 se vyznaoval zdokonalenm v technice i teorii cvien. eny byly vzorem v cel up a ve vceboji pro VII. vesokolsk slet dosahovaly vysokch bodovch ohodnocen. Spolu s mui a dorostenci proly i ve vyluovacch zvodech prostnch a cviily i v Praze. V ervenci 1921 byl v jednot ustaven i odbor hzen. Vedoucm byl L. tros a ji 24. 7. 1921 byl sehrn prvn ptelsk zpas s SK Meteor Vinohrady s vsledkem 2:10. V tomto roce zskala jednota i njem celho hotelu za 15 000 K a 26. srpna 1922 uvedla do provozu biograf. Bylo vak pli pot technickch, a tm i finannch. A od roku 1923 se pomry pomalu zlepily. Velk pelom k lepmu nastal 1. dubna 1926, kdy dolo v Tnci k zapojen na elektrickou energii a kino pelo na nov elektrick zdroj. Byl vak stle nedostatek hudebnk (nm film). ivot tlocvin jednoty v dalch letech plynul celkem klidn. Zkladem innosti byla gymnastick cvien, hzen, odbjen. Na letnm cviiti vedle eky u mostu se po kadm cvien dlouho do noci zpvalo. Kadoron byly podny veejn cviebn hodiny, akademie a v roce 1927 s velkm spchem i veejn okrskov cvien. Neustvala ani innost turistick. Vychzky, vlety a pochodov cvien doplovala tlocvinou innost nkolikrt v roce. innost byla doplovna i vzdlvnm pednkami a proslovy, rovn tanenmi zbavami a divadlem.
Sokolky v Tnci v r. 1926 (sbrka F. pka)
383
Tnec nad Szavou
Slavn byl rok 1931, kdy jednota oslavovala 25. vro svho zaloen. Ml se splnit i dvn sen. Dne 12. dubna 1931 zadala valn hromada J. Hrabti vyhotovit plny pro vstavbu sokolovny. K realizaci vak nikdy nedolo. Do okupace patil tneck Sokol mezi nejilej z cel blanick upy. Okupace peruila bohatou innost na veejnosti a 13. 4. 1941 byla zakzna pln a OS rozputna. Sokolsk duch vak byl peveden do tovrn tlovchovy, zaloen v zvod Tnec-Brodce, a tm se pedelo i zaveden kuratoria. Cviilo cca 20 mu a 28 en. Krtce po osvobozen na republiky, v ervenci 1945 byla v Tnci oficiln obnovena veejn innost Sokola a v roce 1946 obnoveno pravideln cvien. V prbhu dalch let dolo jet k mnoha zmnm, ale innost neustala. Po cel dlouh lta petrvv tradice cvien v Tnci a nezle na tom, jak se zrovna v t i on dob organizace jmenuje. 1948 Sokol JAWA METAZ Tnec nad Szavou 1953 DSO Spartak Metaz Tnec nad Szavou 1962 Tlovchovn jednota Metaz Tnec nad Szavou 1968 Tlovchovn jednota JAWA-METAZ Tnec nad Szavou dosud
Tneck Sokol za okupace

Ze soukromho archivu Jaroslava Krcha vpis z nelnick zprvy Frantika Vilda Rok 1939 rok zniku naeho sttu na doasnou dobu, znamenal zvenou innost po strnce tlocvin. Spolen cvien bylo vdy protestem proti okupantm tam jsme byli posilovni ve vtzstv pravdy a spravedlnosti. Nae jednota se zastovala rznch akc, kter podala upa. 27. kvtna 1939 uspodala TJ Sokol Po vlet do na jednoty, nae lenstvo i dorost ly dvma smry naproti a to: pes Bukovany a druh st pes Pecerady ast 65 len. Potom spolen jsme se vrtili na nae cviit, kde byl zaplen ohe, zpvaly se nrodn a sokolsk psn. 17. ervna t. r. se konal na opltku sraz v Po, ob cesty se lo pky, ast 33 len. 28. z se konala prochzka do Netvoic. Pozdji i do eran. V tto dob i OS zahjila boj proti okupantm zakldnm ileglnch skupin v kad up, okrsku i jednot. Z na jednoty byl vybrn Jar. Reitinger. Tato akce byla zhy zniena, kdy 1. z byli zajitni nejlep lid v OS. Na jednotu tak zashla tvrd ruka neptele, zajitni byli: starosta J. Topi, ed. koly, jednatel St. Karas, uitel a nelnk Fr. Vild, po 7 dnech vzen byli proputni. 28. jna ve veernch hodinch se sela hrstka vrnch, aby poloila vnec k pomnku padlch: Vild Fr., Krch Jar., ervencl Rud., Reitinger Jar., Roth Jos., Ulrych Ji, Chyba Frantiek. V tme roce byl u ns roziovn asopis V boj, kter nm byl doruovn z Prahy. Ve prospch asopisu byla vykonna sbrka mezi nejvrnjmi a byla
384
Tnet sokolov po roce 1918
spn. Nkterm cvicm se stalo lenstv v Sokole obtn a nepjemn, to byli ti, kterm ani Sokol nedovedl narovnat pte. V r. 1940 byla innost stle velk. Vzjemn jsme se navtvovali s okolnmi jednotami. K nm chodili i inovnci ze upy jako uit. Kroutil, starosta, kter byl uvznn a z nacistickho pekla se ji nevrtil, rovn nelnk okrsku R. Rezek zemel muednickou smrt v nmeckm vzen. Znovu se siln rozvj podzemn innost. Vedouc J. Reitinger ml styky s ilegln skupinou Alex, prce se daila. V roce 1941 bylo doasn zastaven sokolsk innosti. Do posledn chvle zstali vrn: Vild Fr., Jukl K., Krch J., ervencl R., Balkovsk A., Hruka V., Bernek A., Ing. Bayer J., Brzk Fr., Reitinger J., Chvojka J., Provaznk L., Havel M., Pacek J., Pavlas J., Fialka J. Pi likvidaci na jednoty se podailo J. Reitingerovi odvnm zpsobem, na vlastn nebezpe, zatajiti 15 000 K, z toho st odevzdal skupin Alex na zakoupen vyslaky a druh st pila k podpoe rodin pracovnk, kte byli ve vzen. Mimo to jet byly konny sbrky ve prospch trpcch rodin. Ve vzen byl tak Karel Prochzka, cukr, dle v muednickm tboe zahynul dlouholet len cvi. sboru uitel Fr. Prokop. Sokolsk duch byl nadle udrovn i v tovrn tlovchov, kter byla svena Ing. Bayerovi, Vildovi Fr., Krchovi J., ervenclovi R. upn cviitelsk zkouky udlali: Krch Jar., Vild Fr., Jukl K., Reitinger J. a ervencl R. Zvodn tlovchova byla zaloena po rozhovoru tajemnka OOR z Beneova Kole, Vilda Fr. a editele Ing. Oliveriuse. V pracovn dob un cviil J. Krch. Touto zvodn tlovchovou jsme zabrnili tomu, e v Tnci nebylo kuratorium.
385
Tnec nad Szavou
Nelnkem byl Vild Fr., mstonelnkem Krch J., nelnic M. Svobodov, mstonelnic M. Kudrnov. Mu cviilo prmrn 20, en 28. V t dob jsme uspodali tlocvinou akademii, cviilo se v sokolskm cviebnm boru. Byla nacviena ty Fr. Erbena, popravenho v r. 1942, Rusk tance, spolen mui a eny, polka pro eny rovn od Fr. Erbena. Akademie byla spn, v bval kantn, nynj u. dln, nebylo ani jedno msto voln. Ptomn nmet vojci si mohli ruce utleskat. V roce 1944 byly konny lehkoatletick zvody na fotbalovm hiti vechno bylo vedeno naimi leny. Za ilegln innost obdreli diplomy a medaile Silou ikovou dva brati z na jednoty a to Reitinger Jar. a Krch Jaroslav.
Hokejov drustvo dorostu tneckho Sokola v roce 1942, zleva Hada, Plach, J. pek, Zd. Hochman, Chvojka, sedc Topi, J. ivn, F. truml (sbrka F. pka)
Klub mladch debrujr v Tnci nad Szavou Dana Oktbcov

Klub mladch debrujr byl v Tnci zaloen ve kolnm roce 1998/99 pi star kole uitelkou Danou Oktbcovou. Pro velk zjem dt byl klub rozen i na novou kou, kde ho do r. 2003 vedla pan Martina Lutzov. Od svch potk m klub kolem 40 len ve vku 712 let. Nzev debruji vznikl ze dvou francouzskch slov, kter v pekladu znamenaj ikovn a objevovat. Koncepc mladch debrujr je zbavnm zpsobem pro mlad odmystifikovat vdu. Pokusy, kter v klubu provdme, jsou velmi jednoduch jak na vybaven, tak na vlastn proveden. Prakticky vechny pokusy si me kad len vyzkouet sm. Tm jsou dti vyzvny ke spojen se svtem vdy. Zskvaj vdomosti o tom, e vda je zpsob mylen, kultury. Pravideln se astnme celosttnch soutnch setkn, kter organizuj nejaktivnj kluby debrujr, kter pracuj na Morav. V zvru kadho kalend-
386
Tnet debruji v Bruselu (sbrka D. Oktbcov)
nho roku je pro debruje, jako odmna za celoron prci, podna akce Vnoce debrujr v Praze. V uplynulch letech jsme tak mohli navtvit laboratoe VUT, VCHT, zkulis Nrodnho a Stavovskho divadla, vybran muzea a kulturn pamtky v Praze. V r. 1999 a v r. 2000 jsme s naimi pokusy vystupovali v nedlnm televiznm vysln pro dti, v poadu irafa. Soust innosti klubu jsou i debrujrsk vpravy za vdou do zahrani. Spolen s klubem z Netvoic jsme v r. 2000 navtvili Pa, o dva roky pozdji Londn a v r. 2004 Belgii. Program vprav je zamen nejen na vznamn kulturn pamtky, ale i na prohldky vdeckch a technickch muze. Dvakrt jsme pijali pozvn slovenskch debrujr z Koic a strvili jsme s nimi v jejich mst ti skvl dny. Pokad jsme tam jeli lehtkovm vlakem a pi zpten cest jsme se jet zastavili na jednodenn vychzku do Vysokch Tater. V souasn dob se schzme jednou tdn na pravidelnch schzkch a o vkendech podnikme vpravy do muze a za technickmi pamtkami v naem okol.
achov oddl Jawa Brodce Marta Duchkov

Veejn achov ivot v Tnci nad Szavou a v Brodcch a do 2. svtov vlky v podstat neexistoval. achy se hrly po domcku u Bok, u Fiker a samozejm i v jinch domcnostech. Teprve kdy v praskm hlavnm zvod Zbrojovky Ing. F. Janeek zaali s innost sportovnho Jawa klubu, pidali se i zamstnanci z Brodc.
387
Tnec nad Szavou
9. 9. 1942 se v brodeck kantin selo 14 fand achist a usneslo se na zaloen achovho odboru. Zakldajcmi leny byli: pedseda Vojtch Bok (zrove hlavn inicitor odboru) jednatel Jaroslav Novotn pokladnk Z. Fikera zapisovatel Ing. J. Oppelt astnci prvn schze jednali a do 22.00 o programu innosti. Byl schvlen lensk pspvek ve vi 12 K ron na nkup potebn literatury. Odbor zaal ihned pracovat a zhy se rozrostl na 21 len. Pravideln trninky se konaly kadou stedu od 19.30. Protoe odbor jet neml vlastn invent, kad si musel achy a prkno nosit s sebou. Po uzvrce lenskch pihlek byl rozehrn ebek o 20 hrch, kde hrl kad s kadm. Odbor achist hrl zpotku jen mezi sebou na Brodcch a pot zmil sly se svmi praskmi kolegy. O pornost boj a o vytrvalosti astnk svd, e se hrlo dlouho do noci, bez ohledu na policejn hodinu a vlen stav. Dalmi soupei byli achist ze spznnho podniku ve vchodoeskch Kvasinch, z tneck slvrny a z Bystice u Beneova. 3. 11. 1944 byla zaloena achov kola pro zatenky a dorost. Zastnilo se j 10 zatenk novk. kolu vedl pedseda odboru V. Bok, kter patil mezi nejlep brodeck achisty a pravideln se umsoval v prvnch adch. Tento kurs velmi prospl vkonnosti hr, jak o tom svd dal podan utkn. K 1. 1. 1945 ml odbor ji 49 len. V tto dob byla velk snaha vytvoit dmsk achov drustvo, ale bohuel vyznla naprzdno. innost odboru se slibn rozvjela, a to i pes to, e nmeck ady spolkov ivot spe brzdily a dn schze se neobela bez jejich povolen. V revolunch a porevolunch dnech a mscch tj. kvtenlistopad 1945, nebylo na achy ani pomylen, navc se odsthovalo cca 10 len odboru, m jeho innost znan utrpla, a dalo hodn prce vytvoit nov tleso achovho odboru. Veker prce zstala hlavn na V. Bokovi a Ing. J. Oppeltovi. Velkou ztrtou byl odchod jednatele, kapitna a kronike v jedn osob J. Novotnho. Ke konci r. 1945 se poet len postupn zvyoval, a doshl pvodnch 49 len. Tehdy tak opt zaaly hrt eny. Mezi nejvytrvalej patila p. Kvasnikov, kter hrla v r. 1946, 19481950 a po pesthovn hrla s pestvkami jet v letech 19531954. Dalmi byly Jiina Netrefov (19611962), Jiina Bublkov (19601962) a kyn Ludmila Korotvikov (19611962 a 1965). Pedsedov achovho odboru oddlu: 1. Vojtch Bok v letech 19421965 2. Josef Krej v letech 19651984 3. Oldich Sldek v letech 1984dosud
388
K 1. 1. 2005 ml achov oddl JAWA-BRODCE celkem 65 len. Z toho bylo 24 k, 2 kyn, 36 mu a 3 eny (z toho 2 hrajc). Trninky se konaj vdy v ptek od 18.00 v dom peovatelsk sluby v Tnci nad Szavou. achov oddl m 3 drustva: A, B, C a kad rok vechna drustva hraj regionln sout podle rozpisu sout drustev zenou stedoeskm svazem. achov oddl JAWA-BRODCE pod vdy v prosinci memoril Vojtcha Boka a to v blicce jednotlivc. Kad je odmnn podle vkonnosti njakou cenou (zle na darech od tdrch sponzor), v r. 2004 probhl ji 21. ronk.
Obansk sdruen zdravotn postiench Marie Fierov

Organizace Svaz invalid v Tnci nad Szavou vznikla v roce 1960 a jeho zakladatelkou byla pan Milada erven, rozen Houkov. V potku bylo 10 tlesn postiench len, to byla cel lensk zkladna. Mstn organizace podlhala pmo sted se sdlem v Praze-Karln stednmu svazu invalid. V potku nebyl mstn Svaz invalid dotovn dnmi penitmi pspvky ze strany sttu, byl odkzn jen na vlastn pspvky len, kter inily 12 K ron, a z tto sumy se 1/3 odevzdvala nadzenmu orgnu Okresnmu svazu invalid v Beneov. Pokud bylo poteba zajistit prostedky na mal oberstven pi spolench lenskch schzch, ppadn na drobn drky u pleitosti ivotnho vro nkterho lena, do spolen pokladniky pibvaly stky minimln a to ze sbru druhotnch surovin, zejmna papru, koek a livch bylin. Kad nov len svazu obdrel lensk prkaz s poadovm slem, kde bylo mimo inicil pod arou sdlovno: Majitel tohoto prkazu je zdravotn postien. dme vechny, aby mu v ppad poteby poskytli pomoc. Po roce 1970 se Svaz invalid pi okresnm vboru lenil na tlesn postien, sluchov postien, zrakov postien a vnitn postien. Nae mstn organizace se jmenovala Svaz invalid, zkladn organizace v Tnci n. S. a sdruovala dl vechna postien. lensk znmka na jeden rok stla 12 K a 1/3 stky se stle odvdla na Okresn svaz invalid. Aby Svaz invalid mohl v t dob existovat, bylo povinnost stt se lenem Nrodn fronty, kterou byl souasn financovn. Zrove se musela provst registrace ve Svazu invalid v R-OV v Beneov, jeho tehdejm pedsedou byl pan Remek z Po nad Szavou. V okresnm vboru byli zstupci vech druh zdravotnho postien z kad mstn organizace. Tou dobou ml Svaz invalid v Tnci vce ne 60 len. Svaz ml sv zstupce v rznch komisch Nrodn fronty pi mstnm nrodnm vboru, a tak nkte jeho lenov pracovali v rznch komisch. Napklad v komisi sociln pro piznvn invalidnch dchod, at u plnch i stench, nebo v komisi bytov. Vypracovval sv vyjden k piznvn rznch vpomoc, nejen finannch. Vyjadoval se k pidlovn invalidnch vozk, k poskyt-
389
Tnec nad Szavou
nut pspvku na jejich nkup a opravu. lenov vboru se tak vyjadovali k zskn lenstv v samotnm Svazu invalid a tak k zamtnut lenstv. Kad rok se dobrovolnpodleli svou pomoc na klidu parkovch ploch a ulic msta pi akcch k tomuto elu vyhlench. Msto jim na opltku propjovalo zdarma velk sl pro konn lenskch schz a rznch besed. V rmci prospn innosti byly uskuteovny etn lkask pednky, na nich se podleli znm lkai jako MUDr. ha, MUDr. Hoke, MUDr. Semankov, MUDr. Vlkov ale i jin osoby, jako pan Berka Miroslav, kter svmi oblbenmi pednkami pinel invalidm poutav vyprvn a pamti z historie Tnce. Zvlt o vzniku mstnch vrobnch podnik, i o svm oblbenm tmatu, vznam vzniku eleznin trat v Poszav. Zjem byl velik, pichzeli zjemci i z okolnch obc, z Pecerad, Chrstu, Krhanic, tak teba a z Vedobrovic. Za dlouholetou innost byla jedna z prvnch lenek, pan Blaena Kopeck odmnna estnm bronzovm odznakem. Pedsedy Svazu invalid v Tnci byli chronologicky: pan Milada erven, pan Albta Jchov, pan Vladimr anda, pan Ji ediv, pan Frantiek indel, pan Alois Berka, pan Bohumil Svoboda, pan Milue Petrkov, pan Jan Mikuinec. Nov zmny nastaly po roce 1990. Svaz invalid zcela zanikl a na jeho majetek, movit i nemovit bylo tehdej vldou (pedsedy Dr. alfy) vyhleno moratorium. Od roku 1991 vznikaly nstupnick organizace - byly zakldny svazy. Vzniklo Sdruen zdravotn postiench. Svaz tlesn postiench dil a dosud d pan Karel Roubich, Svaz postiench civilizanmi chorobami dil pan Vclav K, Svaz sluchov postiench dil pan Berka Alois a Svaz nevidomch a slabozrakch dil pan Dvok. Vznikl Klub rodi a ptel zdravotn postiench dt pod dohledem pan Eliky Dudkoviov a v roce 1992 bylo zaloeno Sdruen pro ivotn prosted zdravotn postiench dt v R. Sdruen zdravotn postiench smen organizace (SZdP SO) vznikla v Tnci n. S. a sdruuje vechny druhy zdravotnch postien. V souasnosti jsme Obansk sdruen zdravotn postiench (OSZP) jako zjmov organizace a cel lensk zkladna sdruuje 365 len vech vkovch kategori a vech typ zdravotnho postien a onemocnn. Celou organizaci d 11 lenn vbor, kter se schz jedenkrt za msc. Velkou pomoc ve styku s lenskou zkladnou jsou dvrnci, kte zabezpeuj pm kontakt. Pedsedkyn je pan Marie Fierov. lensk schze jsou organizovny vdy dv v roce. Na jae vron lensk, kde jsou pedkldny zprvy o innosti a na konci roku okolo Mikule druh lensk vdy s tombolou, s oberstvenm a zbavnm programem, vtinou s pispnm k mstnch a okolnch kol. Na spchu tomboly se plnou vahou podlej lenky vboru a hlavn stl a vrn sponzoi. lensk pspvek byl 50 K ron.
390
Sdruen zdravotn postiench v Tnci nad Szavou turistika Ji Borovika

V r. 1996 vznikl v mstn organizaci Sdruen zdravotn postiench zajmav projekt, kter spoval v zaazen urit pohybov aktivity do preventivn zdravotn pe. Konkrtn lo o turistick vychzky, kter mly zdravotn postienm dopomoci k vy tlesn zdatnosti a zrove pispt k duevn pohod a k vtmu pocitu zdrav. Sdruen m ve svch adch obany s rznmi potemi, pro n je pohyb i nsledn pobyt v prod velmi prospn. Npad zaloit turistickou partu mli maneli Steffanovi, od mld aktivn turist. Z na kroniky, kam se zapisuje smr vychzky, poas, poet astnk a poet ulch kilometr, vyplv, e v r. 1996 byly od z uskutenny tyi vychzky a v r. 1997 celkem estnct vychzek. V ervnu tohoto roku bohuel zemel A. Steffan. Z. Steffanov proto zaali pomhat M. Duchkov, Z. Prochzka a J. Borovika. V r. 1998 to bylo devatenct vychzek, od r. 1999 do r. 2004 kad rok prmrn dvacet tyi vychzek. Chod se po cel rok, kad druh tvrtek. A protoe bylo teba vt mobilnosti, rozdlila se ast, kter nkdy dosahovala a tyicet osob, na dv skupiny. Take se chod prakticky kad tvrtek. Kam vude vyrme? Na vychzkch si pomhme vlaky a autobusy, a tak zhruba dvacet pt kilometr kolem naeho msta snad nejsou msta, kde jsme jet nebyli. Chodme po turisticky znaench cestch, vyhledvme si cesty i nezna-
Vlet turistickho odboru Sdruen zdravotn postiench na Mlnicko a Kokonsko 14. 5. 2006 (sbrka J. Boroviky)
391
Tnec nad Szavou
en v oblasti Szavy, Vltavy, Kocby a vtch potok, jako je Janovick a Konopisk. Navtvujeme hrady a zmky, s oblibou kopce v irokm okol a etn rozhledny. Je to zvltn obrzek, kdy teba dvacet turist kr vesnic na Neveklovsku, kde je jen nkolik stlch obyvatel a obec oivuj jen chalupi o vkendech. Rozhodn nae vychzky dlaj dobrou vc pro zdrav a pro dobrou pohodu ns vech. Kdo ji teba neme chodit, stle zstv lenem kolektivu a zajm se o vechno dn. S vychzkami je i trochu starost, potebujeme stle vedouc jednotlivch vychzek; v poslednch letech pibyli ke stvajcm vedoucm J. Hanov a J. Bartek. Vme, e se najdou dal a e budeme chodit i nadle. Od r. 2003 se zaala nov tradice, dvakrt ron jezdme na celodenn vlet autobusem za krsami Stedoeskho kraje. I na vletech se sname nachodit urit kilometry. Jsou to takov hvzdicov vlety, zaali jsme Tnecjih a chystme se na Tnecsever. Ve Stedoeskm kraji jsme jedin Sdruen, kter m takov turistick oddl. Co dodat zvrem? Jist si vichni pejeme dlouh trvn naeho oddlu, do dalch kilometr pevn zdrav, zajmav trasy vlet a dobr boty, a jak jinak, dobr poas, lacin autobusy a pesn vlaky! Vychzkm z d a r!
Krouek movch her v Tnci nad Szavou Lenka uiov

V z 1999 zaal v Tnci pracovat Krouek movch her pi Domu dt a mldee Beneov pod vedenm Romana Vrtiky, Lenky uiov, Jany Vrtikov, Radky Plepkov a Tome Svobody. V prvnm roce navtvovalo krouek 32 dt. Dti se seznamovaly se zklady vech movch her. O rok pozdji jsme se zamili na hzenou a na podzim 2001 jsme zaali hrt krajskou sout mladch k smen drustvo. Soute se astnme pod hlavikou Sokola Po nad Szavou, kter financovnm tto soute navzal na svou letitou hzenkskou tradici. Na jae 2002 byla nae prce odmnna vbrem dvou naich hr do tmu olympijskch nadj Stedoeskho kraje. Toto drustvo reprezentovalo R na turnaji v Irsku, kter vyhrlo. Od podzimu 2002 ji hrli hoi a dvky samostatn star ci krajskou sout a star dvky praskou sout starch ky. Na podzim 2003 se v naem tmu dvek projevil problm, kter souvis s dospvnm opadl jejich zjem o hzenou a sport vbec. Nebylo mon sestavit soutn drustvo, proto jsme byli rdi, e se nm alespo podailo 4 dvky, kter mly o hzenou skuten zjem a jejich rodie byli schopni a ochotni dojdt do Prahy, nabdnout tmu Astra Praha. Nai star ci v tto sezn pokraovali v souti a na jae skonili v rmci stedoesk soute druz. Na podzim 2004 jsme se potkali s dalm problmem tentokrt vkovm. Nkolik hoch nm zestrlo a nemohli ji hrt za star ky. Jedinm eenm bylo, po dohod s hzenkskm svazem, zat s dorosteneckou sout. Douf-
392
me, e se nai hri nedaj odradit souasnmi nevalnmi vsledky (mme nejmlad tm) a vydr u tohoto tvrdho, ale krsnho sportu. A co nae cle do budoucna? S nam dvm potrem zat hrt sout. Pt si, aby nae dti u hzen zstaly. Propagovat hzenou v naem regionu nen zde toti ani jeden soutn tm. Pi tak malm potu hzenkskch drustev je kad talent vidt a m daleko vt monost dalho uplatnn ne v jinch, daleko masovjch sportech.
Historie a souasnost Tenisovho klubu Tnec nad Szavou Jiina Hametov

Tenis se v Tnci hrl ji za prvn republiky a podle pamtnk zde i na Brodcch bylo nkolik tenisovch kurt vtinou soukromch. Za vlky pak vznikl pi Janekov zbrojovce jeho samostatn odbor v rmci sportovnho klubu zbrojovky. V 50. letech vak nebylo na tenis pohleno jako na sport pro dlnickou tdu, ba prv naopak, a proto byla zruena hit u Metazu, kde vzniklo parkovit, i na Brodcch, kde vyrostla nov hala n. p. Jawa. Jen v lese proti hbitovu zstal prodn, povrchem i rozmry neregulrn tenisov kurt, kam si chodilo zahrt pr nadenc. Ti pak stli u zrodu novho tneckho Tenisovho klubu. Ustavujc schze tenisovho oddlu se konala v srpnu 1973 a v z byl oddl pijat do eskoslovenskho tenisovho svazu. Kladn byla vyzena i jeho dost o zalenn do mstn TJ Jawa Metaz Tnec, ale bez vlastnho hit a jako nechtn dt. V pedstavch tehdejch initel byl stle spojovn s kapitalismem, a proto neml mt v dlnickm Tnci msto. Oddl sice dostal povolen k vybudovn kurt na hiti u mostu (dve hzen, hokej aj.), ale bez jakhokoliv finannho pspvku. V t dob toti vbec nikdo nevil, po zkuenostech s nkolika dvjmi akcemi, e by nkdo mohl vstavbu uskutenit. Oddl vak dostal darem ke svmu vzniku od pedsedy TS Cyrila Suka typizovan projekt vstavby kurt. Jak se zjistilo po zamen, svou polohou i rozmry se pesn hodil do stvajcho arelu. Krom kurt zbylo msto i na trninkovou odrazovou stnu a dtsk hit. Zaala nejt etapa existence oddlu, kter trvala celch dlouhch 8 let. Tisce hodin odpracovanch zdarma, nkup materilu za vlastn penze, pochybnosti i nepze okol, dlouh pauzy, v nich se sbraly sly k dal prci. Nen divu, e mnoz ztratili eln i vru v dokonen projektu a odpadli. Nakonec zstalo jen 11 statench, kte to nevzdali. Snad jen dky tomu, e TJ vybudovala petlakovou halu, ve kter se mohl hrt i tenis, oddl peil. Ale u tady bylo znt, e bude akceschopn. V t dob nebylo v republice mnoho krytch kurt, take oddl po nkolik sezn podal i celosttn zimn turnaje dorostu a dosplch, kde mohli mstn vidt souasn i budouc pikov hre, a jet vce se pro tenis nadchli. Dospl, kte tenis nikdy pedtm
393
Tnec nad Szavou
nehrli, se neustle zlepovali, zaalo se s vchovou mladch adept blho sportu. A piel i as, kdy se dokonen vstavby hit stalo skutenost. To u vichni uvili, e se zmr povedl, a TJ zafinancovala nkup antuky pro zkladn pokryt hit. Byl to svtek, dvat se, jak cel plocha postupn dostvala tu typickou tenisovou barvu a jak se na n ble rsovaly rozmen kurty. Vsledn hodnota celho dla byla tehdy neuvitelnch 450 000 Ks. Zde je teba alespo dodaten podkovat vem, kte se o znovuzrozen tneckho tenisu jakmkoliv zpsobem zaslouili sympatiemi pi zaloen oddlu, vlastn prac i tm, e po celou dobu pomhali a vili ve zdrn konec. Nyn teprve nastal prav klubov ivot. lenov absolvovali kursy trenr, rozhodch, do sout samozejm tch nejnich byla pihlena drustva k, dorostu i dosplch. Krom vlastnho hran se innost oddlu zamila i na zlepen zzem aten, socilnho zazen a drbu celho arelu, kter oddl spolen uval a uv s oddlem volejbalu. Postupem asu si lenov mlde i dospl zvykli trvit na kurtech vce a vce asu. Dostavily se i sportovn spchy, a to nejen u jednotlivc, ale i u drustev, co pedstavovalo postup do vych vkonnostnch td, cestovn po turnajch, tm kadodenn trninky. Oddl podal kadoron i nkolik vznamnch turnaj, vetn tak specifickch, jako teba tyhry rodi s dtmi, smen tyhry O zlatou raketu msta Tnce, serily GP ve dvouhe mu a pozdji i celosttn turnaje mu. Bylo samozejmost, e oddl plnil sv povinnosti i vi
Tenis na tneckch kurtech (foto M Tnec nad Szavou)
394
okresnmu tenisovmu svazu podnm okresnch pebor jednotlivc v nkter z vypsanch kategori. Prce pro tenis vak vlastn nikdy nekon kadoron pprava kurt na seznu a bn celoron drba to ve vyaduje nekonen hodiny fyzick prce i obtavosti. Rovn podn zmnnch akc bylo asov a finann velmi nron, a tak vydreli jen ti, kte mli tento sport skuten rdi. Neekan zlom v innosti oddlu pineslo obdob po r. 1989. V r. 1994 se oddl osamostatnil a vznikl Tenisov klub Tnec nad Szavou. V t dob tak vypluly na povrch majetkoprvn nejasnosti ohledn vlastnictv arelu TJ Jawa Metaz Tnec. Prce klubu zaala stagnovat, nejasn budoucnost i vztahy zmnily ivot klubu v pouh pevn. Ustal i systematick vcvik mldee, co pro klub v nejblich letech znamen i generan problmy. Nakonec pozemek za 3,5 mil K od Metazu a. s. v r. 2002 koupilo msto Tnec, aby zachovalo jedin zdej veejn sportovit. V souasnosti je innost klubu financovna z lenskch pspvk a z pronjm kurt. To sotva sta na provozn vdaje a nklady spojen s kadoron ppravou kurt na seznu. Na vt stavebn akce, nap. na celkovou rekonstrukci hrac plochy, aby splovala parametry pro mistrovsk utkn, se klubu nedostv finannch prostedk. Za tto situace v roce 2006 rozhodl mstsk ad podpoit klub dotac na rekonstrukci povrchu kurt. Tm byla prodlouena ivotnost a provozuschopnost kurt nejmn na dalch 20 let. Nezanedbatelnou soust ivota klubu je i podn spoleensko-sportovnch akc, jako jsou nap. turnaje zahajujc a ukonujc seznu, domc turnaje spojen s grilovnm. V poslednch letech i oblben Hrukv ptiboj. Vdy se sname pilkat na hit co nejvce oban. Vychzme i z toho, e tenis je mon hrt od tlho mld a po zral st. ada z dt, kter ped lety hrly v kovskm drustvu, jsou dnes dosplm jdrem A drustva, kter hraje 2. tdu krajsk soute. Aktivn se podlej na zen klubu a jako treni se staraj o nai dnen mlde, aby ml tneck tenis krom bohat minulosti i nadjnou budoucnost. Pro vechny tedy nae heslo Sportu zdar a te- Jedna z disciln ptiboje hzen na ko (foto M Tnec nad Szavou) nisu zvl!
395
Tnec nad Szavou
Matesk centrum Motlek Marcela Krejkov
Matesk centrum MOTLEK (MC) vzniklo na jae roku 2000 jako obansk sdruen neziskov organizace a stalo se soust St mateskch center v esk republice. Slou k setkvn maminek, ale i jinch rodinnch pslunk babiek, ddek, tatnk a jejich dt, pop. vnouat, mohou sem rovn pijt handicapovan dti, a tak nkte obyvatel Domu s peovatelskou slubou (DSPS) se obas pijdou potit s tmi nejmenmi. Hlavn maminky na matesk dovolen se mnohdy ct odtreny od spoleenskho ivota. MC jim i ostatnm dv monost odreagovat se, vymovat si zkuenosti, vzdlvat se, zskvat informace o aktivitch pro dti i dospl a v neposledn ad zde vichni mohou nalzt nov ptele. MC obv st spoleensk mstnosti DSPS + sociln zazen, kterou mu poskytuje M Tnec nad Szavou. Svoji innost financuje MC z lenskch pspvk, sponzorskch dar a z finann i morln podpory M Tnec nad Szavou.
MC Motlek na rodinn dovolen v Hrabticch-Slovanka, srpen 2002 (sbrka MC Motlek)
MC pipravuje pro dti i jejich rodie i prarodie rozmanit pravideln program hernu, krouky, hldac slubu a krom toho pod i mnoho mimodnch kulturnch a spoleenskch akc k rznm ronm obdobm, pednky, zjezdy, v lt a v zim zpestuje svou innost pobyty rodin s dtmi na horch,
396
Tet narozeniny MC Motlek, bezen 2003 (sbrka MC Motlek)
u moe apod. MC nabz oberstven pro rodie a dti, knihovniku, kter obsahuje mnoho zajmavch titul pedevm z oblasti vchovn problematiky a dle pak knky s tvoivmi nmty a hrami. Vyut je mono t inzertn slubu. K dispozici jsou rzn zajmav informace o kulturnm a spoleenskm dn ve
Hon na arodjnice v Tnci, 30. 4. 2003 (sbrka MC Motlek)
397
Tnec nad Szavou
mst i okol. innost MC je zmapovna v kronikch, kter jsou k nahldnut v MC. Spolupracuje se St MC v R, s blzkmi MC, M a KIS Tnec nad Szavou, mdii, Poszavm o. p. s. Na vekerm fungovn MC se podl samy maminky, co je vlastn clem tohoto projektu zapojit je do innosti v MC a umonit jim tak podlet se na organizovn nejrznjch akc. Zkuenosti, kter zde maminky zskvaj, se jim mohou pot hodit v osobnm i pracovnm ivot. MC MOTLEK se v roce 2003 podailo s podporou M Tnec nad Szavou, ale i s pomoc irok veejnosti z msta i okol, Krajskho adu Stedoeskho kraje a sponzor zrealizovat vstavbu dtskho hit, kter v Tnci do t doby velmi chyblo. lenov MC spolu s M se t prbn staraj o jeho udrovn. 1. 10. 2004 pevzaly zstupkyn MC Motlek certifikt Spolenost ptelsk rodin, kter byl udlen vem mateskm centrm St MC v R z rukou Rut Kolnsk eny Evropy 2003 za dobrovolnickou prci pispvajc k rozvjen obansk spolenosti. MC MOTLEK chce i do budoucna vyvjet aktivity ke zlepen a udrovn kvalitnho ivotnho socilnho prosted v Tnci nad Szavou i v okol.
Junk svaz skaut a skautek esk republiky stedisko TYSAN Lumr Richter a Dana Oktbcov
Skautsk hnut, svtov organizace skaut a skautek, zamen na vchovu mldee k vestrann pipravenosti pro ivot, ke slunosti, toleranci a poctivosti a pochopen sounleitosti lovka s prodou, zaalo pracovat v naich zemch v roce 1911 zsluhou prof. Ant. B. Svojska. V na obci zahjilo skautsk hnut innost v lt 1945, po skonen 2. svtov vlky. Jako prvn vznikl 10. 8. 1945 oddl skaut a 19. 8. i oddl skautek. Dal oddl skaut a smeka vlat (hoi do 10 let) byly ustaveny 6. 11. 1945 Zsluhu na tom ml jednak br. Zdenk Mali, vedouc prvho skautskho oddlu v Tnci a nsledn stediska TYSAN (pesmyka nzvu obce), syn majitele tneck pily a beneovsk skaut z konce 30. let. Dle pak rovn skauti z dob 1. republiky pardubit Oldich Havrnek a Vaek Albrecht, ze Sedlanska Jirka Hora pracovnci JAWY Brodce a chotbosk Pepek Maka, zubn laborant u tneckho dentisty p. Matjky. Veden skautek se ujala mstn dvata Eva Dlabov/Rusov a Lba Renertov, od jara 1946 oddl vedla Marya Dvokov/lenkrtov. Druiny svtluek a skautek vedly Eva imonov/alov, Jiina Bokov/ Litvanov a Maruka Havelkov/Matjkov. Druiny vlat a skaut vedli Vaek
398
Merkl, Tonk Matjka, Karel a La Balejovi, Jirka Zelenka, Ferda Marek a Lumr Richter. Jako klubovna tehdy slouil devn srub (doslouil u star koly v 80. letech jako skladit zemdlskho nad), kter stl na louce na levm behu Janovickho potoka za betonovou lvkou. Oddly vedle sv vnitn innosti podaly veejn tborky na sokolskm hiti u mostu (nyn tenisov kurty), v zim besdky v sle kina Sokol, i Vnon stromy republiky s charitativnmi sbrkami na parkoviti nad sokolskm hitm. Na podporu skautsk innosti bylo pi stedisku TYSAN v r. 1946 ustaveno lenov tneckho junka pochoduj 28. 10. 1945 Sdruen ptel Junka, jeho pedse- ke sloen skautsk psahy od ndra na sokolsk dou byl editel mansk koly v Tn- hit (sbrka L. Richtera) ci Josef Kraif. Neodmysliteln byly letn tbory: 1946 na Szav u Hvzdonic a Dojetic, 1947 na Lunici u Bechyn, 1948 na Otav ped soutokem s Vltavou a 1949 posledn, na Szav u Vilmovic/Lede nad Szavou. e skautovn brali hlavn chlapci s plnm zaujetm, svd vsledky zvodu hldek ve skautskch dovednostech (stavba stanu, signalizace, uzlovn, prvn pomoc, vaen, atd.) na oblastnm sjezdu skaut z Beneovska 24.25. 5. 1947 na Konopiti. Z 16 domcch hldek byla nejspnj hldka br. Lumra Richtera, na druhm mst se umstila hldka br. Ferdy Marka a na estm mst hldka br. Vaka Merkla. Zde je nutno podotknout, e skautsk hnut v Beneov a ve Vlaimi pracovalo ji od r. 1919/1920. Po nstupu komunistickho reimu v eskoslovensku v r. 1948 musel Junk ukonit svou innost, a tak tnet skauti uzaveli prvn etapu svho psoben letnm tborem v r. 1949. Lidi lze umlet, mylenky a ideje nikoliv a tak v roce 1968 v dob Praskho jara, kdy se spoleensk pomry troku uvolnily, Junk obnovil svou innost. Tneck skauting znovu oil 11. 9. 1968 vznikem chlapeckho oddlu, kter vedl br. Lumr Richter a 1. 11. 1968 se pod vedenm sestry Maryy Dvokov/lenkrtov ustavil oddl dvek. Zaloenm klubu oldskaut (dosplch len) 18. 5. 1969 se zavrila obnova stediska TYSAN. Opt se rozbhla pestr innost vetn letnch tbor. V r. 1969 jsme se vrtili na Szavu u Hvzdonic a v r. 1970 pod Hrsk rybnk u Marovic. Pi ron registraci v noru 1970 mlo stedisko 120 len. Velk chlapeck oddl se dlil na oddl skaut s 30 leny, veden vedoucm stediska br. Lumrem Richterem a br. Jaroslavem Lorencem a na smeku vlat s 28 leny pod vedenm br. Jirky Bernarda a br. Jirky Konviky. Dv oddl ml 43 lenek, veden ses. Maryou lenkrtovou a ses. Kvtou Makovcovou, kter m na svdom prstek
399
Tnec nad Szavou
33 skautek a skaut z nedalekho sdlit v Chrstu (u Krhanic). Klub oldskaut s 20 leny vedli rodn brati Karel a La Balejovi. Ostatnmi inovnky byli vesms skauti z dob svho mld hospodka ses. Nina Musilov, zdravotnice ses. MUDr. Vlasta Vlkov a lenov revizn komise bi Vla Balata, Josef Matjka a ses. Vlasta Turkov. Klubovna byla v bval prodejn potravin v sdliti ve svobodrn Metazu. Bohuel z dvodu komunistick normalizace spolenosti musel Junk a tm i tnet skauti znovu nedobrovoln ukonit svou innost na dalch dlouhch 20 let.
Posledn skautsk tbor ped zkazem Junka v roce 1970 (sbrka L. Richtera)
Po 17. listopadu 1989, po definitivnm pdu komunistickho reimu v eskoslovensku, se Junk opt vrtil ke sv innosti s mlde. 2. 12. 1989, pouh dva tdny po otesnch udlostech v Praze na Nrodn td bylo na praskm tiscilennm celorepublikovm srazu skaut a skautek rozhodnuto o obnoven Junka; srazu se zastnil i br. Lumr Richter. Tak u ns se rozbhlo jednn jak znovu zat. 8. 2. 1990 byly na plenrnm zasedn MNV v Tnci prezentovny kroky k obnov innosti Junka a 3. 3. 1990 bylo za asti vech zjemc z ad dt i dosplch obnoveno stedisko TYSAN i s oddly. Do jejich veden nastoupila mlad generace. Chlapeckho oddlu s 29 leny se ujali bi. Jenda Makovec a Zdenk Mrka, v dalm roce je doplnil br. Martin Lska. Veden dvho oddlu s 19 lenkami si vzaly na starost rodn sestry Dana a Ja-
400
na Kajnarovy (nyn Dana Oktbcov a Jana Pavlkov). Pozdji se k nim pidaly ses. Petra Jahodov a Vrka Sowinsk. Klub oldskaut vedli bi. Lumr Richter, vedouc stediska, La Balej st. a Jirka Konvika. Hospodaen mly na starosti ses. Naa Mrkov 19901992 a po t ses. Ing. Milue Bureov. Zdravotnic stediska byla, jak jinak, opt sestra MUDr. Vlasta Vlkov. Hospodaen revidovali ses. Kvta Makovcov/Bauerov a ses. Jana Soukenkov, od r. 1992 bi. Ing. Ji Janda a La Balej ml. Jako tradin byly kadm rokem podny letn tbory. Od r. 1992 mme klubovnu na pidlenm pozemku na nspu nad Janovickm potokem u ulice Mrov. Nejvt zsluhu o jej zbudovn m br. Zdenk Mrka s nktermi inovnky a s tatnky naich len. Na jae 1990 pomohlo nae stedisko organizanm zalennm nov vzniklmu skautskmu oddlu v nedalek Kamenici, kter vedl br. Ing. Pavel Hemnek, do doby, ne si v roce 1991 zaloili sv vlastn stedisko. Obdobn TYSAN v letech 19911996 pomhal do ivota skautskmu oddlu pod vedenm br. Vlasty Langa v Hradiku, jen v lednu 1997 peel do stediska v Jlovm. Jak roky b, odchzej star inovnci do skautskho dchodu a bohuel i ada ostatnch inovnk v nynj hektick dob spoleenskch zmn ztratila z pracovnch a rodinnch dvod vhodn podmnky pro prci s mlde. Proto byla v zvru r. 1996 ukonena i existence stediska TYSAN. Skautsk innost vak pokrauje dl ve form smenho oddlu s cca 45 leny pod vedenm manel Dany a Vojty Oktbcovch a Jany Pavlkov. Oddl je zalenn do skautskho stediska v Kamenici. Do veden se rovn zapojuj rovei (skauti star 15 let) Michal Bernat a Oldich Sldek. Oddl navzal kontakty s tneckmi vodky p. Vackem a p. Biolkem, co umonilo rozit jeho innost o vodck akce na Szav. N oddl v souasn dob, krom jinch aktivit, pod rzn tbory a to nejen letn stanov (v tp), ale i vodck a zimn lyask. Do veden druin se prbn zapojuj dorstajc lenov oddlu (nap. Jan Jir, Tereza Pavlkov, Patricie Tvarkov). Jednm z dobrch poin oddlu ve vztahu k veejnosti je od r. 1998 nae ast na evropsk skautsk akci rozvoz Betlmskho svtla, kter ped Vnocemi pivme i do naeho msta.
Sbor dobrovolnch hasi v Tnci nad Szavou Frantiek pek, Josef Kovrzek
Vce ne sto let dobrovoln hasisk organizace, to je prce, osudy, radosti i strasti tisc pracovnk nkolika generac, kter si navzjem z otce na syna, ze syna na vnuka pedvaly mylenku porn ochrany na pomoc svmu blinmu, sousedovi i neznmmu, ve dne v noci, v lt i v zim, za pohody i neasu. Je se v ct a ctou nutno vzpomenout vech tch nadench a obtavch lid, oban Tnce, Brodc, Podlus, kte v pedminulm stolet v roce 1899 stli u zrodu na dnen hasisk rodiny. Tehdy se selo nkolik obyvatel, a to nejen Tnce,
401
Tnec nad Szavou
Souhlas c. k. mstodritelstv v Praze se zzenm Spolku dobrovolnch hasi v obc Tnec, Brodce a Podlusy z 8. 9. 1899 (sbrka F. pka)
402
ale i sousednch Brodc a Podlus, aby poloili zkladn kmen vzniku naeho sboru dobrovolnch hasi. Ustaven takovto organizace bylo na tehdej dobu pokrokovou zleitost obce, a zalistujeme-li v na hasisk kronice a v zpisech, dozvme se, s jakm nadenm jsou tyto dobrovoln hasisk sbory zakldny a budovny, a to nejen na poli hasiskm, ale e se ihned od zatku vnuj pln i otzce vchovn a vzdlvac, kultue a zbav. A tak jet do konce roku od zaloen je pi sboru utvoen a zaloen zbavn a kulturn vzdlvac odbor, kter zan podat jak zbavy, tak i divadeln a pednkovou innost. Sbor zalo a vybuduje si svoji knihovnu, a to nejen pro svoje leny, ale i pro celou veejnost. Meme prvem ci, e veker kulturn a vzdlvac innost na vesnicch, a v t dob i v Tnci, byla pln jen v rukou hasi, a to a do skonen 1. svtov vlky, kdy zan pracovat ji vce novch spolk. Vznik spolk dobrovolnch hasi se datuje od roku 1864. Prvn dobrovoln esk hasisk sbor vznik 11. 5. 1864 ve Velvarech, kde jej zaloila hrstka eskch vlastenc a nadenc. Tato mylenka byla rychle roziovna do dalch mst, ale i do vtch vesnic a zskvala stle vce a vce nsledovnk. Tak u ns, sice o nco pozdji, se projevila snaha je nsledovat. Tnice ila tehdy ve stnu rozvjejc se pdelny v Brodcch, ovlivujc ivotn rove v mst. A tak, kdy 12. 6. 1893 pdelna v Brodcch vyhoela, nadje na zaloen sboru znan poklesla. Tak ohe tneckho mlna rok ped tm znan ovlivnil snahu mstnch oban po zaloen dobrovoln organizace hasisk. Tnice sama i za normlnch pomr by nebyla sobstanou. Byla osadou katastrln obce Krusiany, nemla ani majetku, ani jinch pjm. tala 17 popisnch sel s 286 obyvateli. Rozvoj Tnice nastal po roce 1897, kdy byla uvedena do provozu poszavsk drha, uskutenilo se spojen s Prahou a krsy poszavsk krajiny vbily obyvatele Prahy. Tnice se stala vyhledvanm letoviskem, zvlt kdy se obec postarala o obsazen msta obvodnho lkae, zzen potovnho adu, etnick stanice o jednom mui, postaven velkho obchodnho domu a nov ptitdn koly. To bylo v roce 1899 a tehdy tak vznikla nadje na uskutenn dvn touhy po zaloen sboru. Na obzoru bylo dal rozen Tnice. Brodeck pdelna je opt od roku 1894 v provozu. koln pole za hotelem bylo prodno zjemcm, kte si tam v krtk dob postavili rodinn domky. I hospodsky byla Tnice siln, bylo tu nkolik krejch a obuvnk, byl zde peka, kov, bedn, dva truhli, dva hostince, velk mln a mstn oban a lid z okolnch vesnic chodili na nkup k mstnm tem kupcm. Pesto v t dob nebylo mono zajistit lenskou zkladnu jen z Tnce. Proto se spojily ti osady, Tnice, Brodce, Podlusy a po ppravnch pracch byla svolna valn hromada na den 6. 8. 1899 do hostince U Korbel. Selo se 61 len a za pedsednictv Jana Korbela z Podlus byl sbor ustanoven. innost se mla tkat t
403
Tnec nad Szavou
sousednch obc, a proto pro pijet sborovch stanov byl pojmenovn sbor Sborem dobrovolnch hasi spojench obc Tnice nad Szavou, Brodce, Podlusy. Pro zajmavost a jako charakteristiku doby uvdme, e na tto prvn schzi byl zvolen protektorem arcivvoda Frantiek Ferdinand dEste, pn na Konopiti a majitel tneckho dvora. Dne 13. 2. 1900 doel z hofmistrovsk kancele nmecky psan ppis, e jeho csask a krlovsk vsost dosti za pijet protektortu sboru nevyhovuje. V prvn valn hromad bylo zvoleno pedsednictvo: starostou majitel pdelny v Brodcch Vilm Kuffler, kter se uvolil opatiti vzbroj i vstroj pro leny z Brodc, mstostarostou Jan Korbel z Podlus, velitelem Ludvk tros z Tnice, nmstkem velitele Arnot Horsk z Brodc, ve vboru byli Jindich Micka z Tnice, Antonn Loukotka z Brodc, Pavel Smolk a Antonn mdek z Tnice, Frantiek Kulk z Podlus, Frantiek Lesage, Frantiek Berka a Emanuel Gttlicher z Brodc. Za inn leny sboru bylo pijato v Tnici 18, v Brodcch 24, z Podlus 6 a pispvajcch bylo 6 len. Zakldajc lenov s obnosem 50 korun byli tyi a jsou to: Rudolf Kuffler majitel pdelny Jindich Micka majitel mlna v Tnici Frantiek Kulk majitel mlna v Podlusch Jan Korbel majitel hospodsk usedlosti v Podlusch. Dle byli ve sboru lenov, kte zaplatili ron pspvek 1 korunu a byli vedeni jako inn v Tnici: Bohumil Cettl, Antonn mdek, Alois Dzhal, Alois pek, Vclav Dvok, Frantiek pek, Alois Hrd, Vclav pek, Frantiek Korbel, Karel Smolk, Josef Koproln, Alois tpn, Jindich Micka, Frantiek ma, Josef Pivn, Jan Vlek, Petr Vesel, Ludvk tros. V Brodcch: Vclav Bittner, Rudolf Bittner, Josef Rada, J. eina, Frantiek Bail, Ludvk imon, Josef Svoboda, V. ma, Theodor Franci, J. ticha, Frantiek ma, V. Pelich, Josef Drb, Karel Rusn, Alois ma, Antonn Vak, Arnot Horsk, J. ma, Frantiek Souek, Em. Zahradnek, Josef mdek, K. Zeman, Em. Gttlicher, Antonn Loukotka. V Podlusch: Jan Korbel, V. Vanita, Vclav Urbanec, J. Zma, Frantiek Vilmek, Josef Kudrna. Prvn starost tehdejch funkcion bylo zajistit vyzbrojen lenstva a opaten stkaky. Ji v roce 1900 byla zakoupena run tykolov dvouproudov stkaka za 950 zlatch u firmy R. A. Smekal a souasn zakoupeno 120 metr hadice. Jan Korbel, Ludvk tros a Jindich Micka se zaruili u mstn Kampeliky za pjku, a tak stkaka za hotov byla dosti levn. Nejdve byla uschovna ve sto-
404
dole ve mln u ptele Micky a pozdji ve zboeniti v hotelu. Od roku 1910 je v nynj zbrojnici. Potebn vzbroj byla opatena u firmy Churain Hlinsko a od klempe Cibulky z Ondejova. Vydn za vstroj inilo 63 zlat a 40 krejcar.
Nkup vybaven pro hasisk sbor u fy. K. Churaina r. 1899 (sbrka F. pka)
405
Tnec nad Szavou
Sbor v tomto prvnm roce, ale i v dalch pracoval piln a dobe. Krom schz vboru se konaly i lensk, na kterch se projednvalo ve potebn pro dn chod sboru. Dle byl provdn vcvik a kolen profesn, odborn i vchovn, a jak se dozvdme ze zpisu schze ze dne 8. 10. 1899, in jednatel nvrh: Je zhodno a nutno pstovat spolen schze, majce za el pstovat kolegialitu, obansk, odborn a poun i zbavn pednky nejmn jednou za msc, ke kterm vem lenm voln vstup pslu a dv nvrh: Nech se zvol zbavn vbor, kter bude mt na starosti peovat o zbavy a pod o tchto zprvu vboru sboru s plnm programem a nvrhem. Tento nvrh je jednohlasn pijat a je usneseno svolat prvn schzi na sobotu 14. jna (zmna na 25. jna, kdy byla uskutenna). Jednatel podv 1. listopadu vboru zprvu o vsledku: Schze lensk 25. jna byla navtvena etn a zvolen zbavn vbor tajc 9 len, jeho pedsedou je velitelv nmstek Arnot Horsk. Dle bylo projednno zaloen pveckho a dramatickho krouku, kter by se staral o zbavu. Zprva byla pijata s potenm a pedseda zbavnho vboru pedkld program k podn Mikulsk zbavy na den 3. prosince, jej ist vnos bude vnovn na pozen hasiskho nin. Bylo t uvaovno o zzen spolkov knihovny a ani to na sebe nedalo dlouho ekat. Na schzi 9. 12. 1899 je pineseno a leny darovno ji prvnch 33 knih (seznam tchto knih se zachoval). Vborovou schz je schvlen i prvn nkup novch knih z Beneova, kter byly dodny 22. 12. 1899. Ihned bylo zahjeno pjovn knih pro leny. Na schzi 12. 2. 1900 je odsouhlaseno pjovn knih vemu obyvatelstvu. Tm vznikla knihovna i pro veejnost. V druhm roce innosti ml sbor 48 len innch a 58 pispvajcch. Tak innost byla velk, bylo provedeno 40 cvien. Dne 6. 7. 1901 byl v Tnici upn hasisk sjezd vetn cvien a slavnostnho svcen stkaky. Vlohy na tento sjezd inily 159 korun 18 hal. Sbor obdrel zemskou subvenci ve vi 290 korun. V roce 1903 dolo nucen k rozdlen naeho sboru na sbor Tnice-Podlusy a na sbor Brodce. Tm dolo k peazen Tnice-Podlusy k up Neveklovsk a Brodc k up Beneovsk. Pes toto rozdlen bylo i nadle pstovno mezi obma sbory ptelstv a v podanch akcch se vzjemn podporovaly. V roce 1905 bylo vykonno 7 pochodovch cvien, 7 se stkakou a 4 signlov. V Tnici bylo provedeno cvien ve spoluprci se sborem Beany a 10. z pak provedeno okrskov cvien v Beanech. Ze sborov knihovny bylo tohoto roku zapjeno 390 knih. V roce 1906 a 1907 dolo k omezen innosti a v roce 1908 opt nastal inn ruch. Bylo vykonno 12 lenskch schz, 12 praktickch cvien se stkakou vetn pochodovho cvien, dle byl provdn vcvik hasiskch signl. V roce 1909 byla provedena valn hromada pi pleitosti desetiletho konn sboru. Za stedn jednotu promluvil jej jednatel Machek. V roce 1911 provedl sbor 7 cvien a dostavil se k poru ve Chlebch hostinec pana Vrka a k poru mlna v Podlusch.
406
V r. 1913 byly opateny blzy, kter lenov splceli po jedn korun msn. V r. 1914 po mobilizanm rozkazu a bhem dalch msc odelo konat vojenskou slubu 16 innch len a to zpsobilo, e veker sborov ivot byl naruen. Zstalo pouze 5 len. Potebnou korespondenci vyizoval a pokladnu vedl Frantiek Papouek, po jeho odchodu na vojnu pak jeho dcera Boena Cettlov. Prvn lensk schze po prvn svtov vlce se konala 2. ledna 1919 a 19. ledna se konala valn hromada za asti 21 lena. Bylo pipomenuto, e z vojny se dosud nevrtili Vrbick Josef, Star Antonn a Holeek Jan. Ptel Ryb a ma Josef jsou nezvstn. V zajet byli Josef K a Holeek Jan. lenov Pna Josef a pek Karel padli na front. Sbor ml 20 len innch, 1 lena estnho, 6 zakldajcch a 50 pispvajcch. Pi volb novho vboru jsou zvoleni starostou Ludvk tros a velitelem Jindich Micka. Pspvky byly zveny na ti koruny. Dne 7. 8. 1919 byla svolna valn hromada pi pleitosti dvaceti let trvn sboru. V roce 1920 se zvil poet innch len na 28. V roce 1921 sehrl divadeln krouek divadlo U Korbel a hasisk knihovna byla pedna do sprvy Sdruen studujcch, kte ji mli knihovnu vlastn. V roce 1923 se lenov zastnili cvien v Netvoicch, ve Vclavicch a Bukovanech. V roce 1924 byl zaloen sbor v Krusianech, a proto 15 pispvajcch len ubylo naemu sboru. Ji v roce 1925 byla ustanovena komise, kter jednala o zakoupen nov motorov stkaky. V roce 1926 talo celkov jmn sboru 9 136,60 K. Sbor veejn vystoupil sedmkrt. V roce 1927 se sbor zastnil manifestace na Nettick hoe, dle odhalen pomnku padlch v Tnici a v Bukovanech. Po mimodn valn hromad, kter byla svolna na 29. dubna 1928, dolo k zaloen sboru v Chovicch. Odeli od ns pispvajc lenov z Chovic. Na schzi 17. ervna 1928 byla podepsna smlouva s firmou Ebert Praha. Potebn stka pro koupi nov stkaky byla opatena z pokladn hotovosti 12 000 K a zpjkou z Kampeliky. Jako ruitel se pihlsili Emanuel Dvok, Jan Zoula a Frantiek Korbel z Podlus. Stkaka stla vetn potebn vzbroje 67 779 K a byla dodna 30. ervence. V roce 1929 se 18. 8. konala slavnost ticeti let konn sboru. Dopoledne bylo sekyrkov cvien a odpoledne slavnostn valn hromada, na kter promluvil upn jednatel Patka. Pi tto pleitosti byli vyznamenni zaslouil lenov pamtn medail. Dne 3. nora 1930 byla pedna run stkaka do Podlus vzhledem k tomu, e v Tnci byla stkaka motorov. Tou sbor nkolikrte spn zashl, hlavn 4. ervence pi poru ve sttnch lomech v Porech. Nebti tto stkaky, rozil by se por do velk sti lesa. Pesto zpsoben koda inila 200 000 K.
407
Tnec nad Szavou
Dne 20. ervence bylo provedeno okrskov cvien v Nkl. Sbor tal vetn pispvajcch 108 len. V tomto roce dolo k poru mlna v Podlusch, kde bylo uskladnno 35 vagn obil. Po ptihodinovm zpolen se podailo por zlikvidovat. V roce 1933 byl proveden nbor do sboru a sbor ml v tto dob 151 len vetn pispvajcch. V roce 1935 ml sbor jet dluh u Kampeliky 12 836 K. V roce 1936 se konal 1. nora posledn hasisk ples U Korbel. V tomto roce zan ji vcvik civiln porn ochrany (CPO) a dvakrt byla porn pohotovost pi zkuebnm poplachu. K poru sbor vyjel tyikrt. Dne 13. ervna 1937 bylo v Tnci cvien okrsku Netvoice, kter se konalo na sokolskm hiti. Bylo provedeno cvien sekyrkov a zten. Dle jsme se zastnili cvien v Peceradech a pedn stkaky ve Zboenm Kostelci.
Zborovsk slavnost 4. 7. 1937 na ostrov u mlna v Tnci, zprava V. aba, Jos. Zoula, Korbel, Kudrna, E. Dvok, Jan Zoula, ma, A. Vendr, Al. Dzal, Ant. pek, Fr. Dzal st., Dvok, Karel Star, lec Al. krta, Jan Marvan, R. Balej, Karel Jenk, Jan pek (sbrka F. pka)
V roce 1938, kdy ji hrozily vlen udlosti, innost sboru byla zamena podle smrnic CPO. Cvien jsme se zastnili v Blaenicch a ve Vysokm jezd, kde jsme za poledn pestvky vyslechli zprvu o sten mobilizaci. Dne 30. 9. 1938 piel Mnichov a 15. 9. 1939 nsledovala okupace SR faistickm Nmeckem. Nmet okupanti, i kdy rozpoutli veker spolky, hasisk organizace nerozpoutj, ale plnuj pout je pro sv cle. Hasii vak svoji mylenku hasiskou ani svoji vlast nezaprodali, i kdy pozdji pracovali pod dozorem Nmc. Mnoho naich len se zapojilo a pomhalo v domcm odboji a v boji pro-
408
ti okupantm. Nkolik vedoucch odboje pmo pouvalo spojen organizan zkladny svazu. V roce 1939 na oslavu tyictho vro zaloen sboru se konal koncert dtskho sboru na zahrad U Korbel. V roce 1940 byla provedena zmna nzvu na hasisk sbor a byl vydn zkaz noen vekerch odznak a oznaen. V roce 1941 byl dn pkaz ke znien vekerch knih zpis a byl vydn zkaz vech schz. Pesto jsme zavedli novou knihu a pravideln schze se konaly dle. Zbrojovka Ing. Janeka nm darovala dne 1. 7. 1941 nkladn auto znaky Walter, kter jsme v roce 1942 pedlali. Pidlali jsme lavice a ebky. Do 13. srpna se z nazen ministra vnitra musel pedat veker majetek obci. Zaali jsme dret non hldky a pi ohlen poplachu muselo drustvo nastoupit ke zbrojnici. Nejt obdob proval sbor v roce 1944, kdy bylo pro odbojovou innost zateno nkolik vedoucch initel z jednot, up, ale i z nkterch naich sbor. Pesto ve sborech pokraovala pprava na osvobozen a ve dnech kvtnov revoluce byl tneck sbor pln zapojen do ochrany nejen sv obce, ale i okolnch vesnic, kter byly od roku 1942 v zabranm zem. Tuto innost vykonval ve spoluprci s ilegl nm nrodnm vborem, kter vznikl v dubnu 1945 a od 5. kvtna pln pracoval. Po osvobozen v roce 1945 jsme se koncem msce kvtna zastnili obnovench prac v hasiskm dom v Praze, kter utrpl pi bombardovn. Prvn lensk schze v osvobozen republice se konala 22. ervna v knihovn. Na kolnm dvoe jsme postavili kovov suk na hadice. Po revoluci jsme zachrnili a zajistili stkaky sboru Vclavice a ebovice, kter jsme jim pedali. V listopadu na lensk schzi konan v Podlusch bylo ujednno a schvleno ustanovit samostatn sbor Podlusy a pedat jim do vlastnictv run stkaku. Valn hromada se konala 24. nora 1946. Bylo na n vzpomenuto vech zemelch len na organizace a celho sted za okupace. Zejmna bylo vzpomenuto bvalho velitele OHJ 41 (okresn hasisk jednota) z Petroupimi pana Velebila, kter zemel po tk nemoci v Terezn. Dle byly projednny rzn nvrhy pro postaven porn zbrojnice. Dne 27. 9. 1946 je jednno o stavb nov zbrojnice. MNV nm nabz msto v parku proti vile pana Babnka a pana Boroviky. lenov nesouhlas, protoe to je ve strni a podv se dost na Sprvu sttnch statk a les o uvolnn sti zahrady v hotelu na rohu u Trojnk. Dolo vak k zamtnut. Dne 15. dubna 1947 nm sttn geometr promoval parcelu na hasisk dm u ndra, kterou nm darovala pan Janekov a jej syn s dcerou. U JUDr. Svobody v Beneov pi podpisu trhov smlouvy hleno, e pozemek byl zakoupen za 100 K, aby se platila men da. Paprov pevod trval del dobu a 10. 12. 1948 nm bylo oznmeno, e pevod je ministerstvem zemdlstv v Praze zamtnut a e koup je neplatn. A bylo opt po stavb. Vz Walter ji nestail kolm porn ochrany, a tak jej pouval MNV pro vlastn potebu. V roce 1947 byl zakoupen vz znaky Chevrolet za 32 000 K od soukromnka z Pbrami.
409
Tnec nad Szavou
V roce 1949 se konala slavn valn hromada u pleitosti padestiletho vro trvn hasiskho sboru. Osmi zakldajcm len byly pedny diplomy. Dle pedal pedseda OHJ profesor Dr. Mare dalm osmi lenm diplom za dlouholetou prci. Bratr ma jmnem zemsk hasisk jednoty pedal diplom za uznn hasisk prce. Byl zruen II. obvod v Neveklov, take byla vechna innost zajiovna v OHJ 41 v Beneov. V roce 1950 jsme se pihlsili k souti Dokonal hasi a vichni lenov pihlen k souti splnili poadovan podmnky. V roce 1951, pesnji 31. bezna, byl zmnn nzev hasisk sbor na Mstn jednotu eskoslovenskho svazu hasistva. Od roku 1952 dochz ve vci hasisk k velk zmn organizan. N sbor je zaazen do nov se tvoc soustavy Civiln obrany pi prmyslovch zvodech, a dochz proto k vybaven novou technikou. V tomto roce nm byl pjen vz HV 8 od tbu CO kraje. Po 2. svtov vlce dochz v cel na republice k velk pemn a to jak v pi o porn sbory, tak i ve vrob veker hasc techniky. Normalizace vech prvk, stroj a jejich vvod vetn armatury a hadic. V roce 1953 pi souti pornch sbor obsadilo jak mustvo, tak ci prvn msto. Sout se konala v Konopiti u Beneova. V tomto roce byl zmnn nzev na mstn jednota porn ochrany. V uvedench letech jsme provdli pravideln technick vcvik s kolem co nejlpe pipravit jednotky pro ppad poteby. Cvien zpravidla bylo 16x vetn ncviku na porn sout. Mimo vcviku jsme provedli na dost MNV erpn vody ze studn MNV, dle na polch JZD v dob suchho poas jsme zalvali zel. Prmrn ast na tchto akcch byla 12 len. V roce 1954 byla v na obci provedena okrskov sout, kde jsme obsadili prvn msto, a na okresn souti jsme obsadili druh msto. V roce 1955 jsme za zk spoluprce s MNV pomhali pi zajitn vcviku DPH, kter MNV organizoval dle nazen vych orgn. Praktick cvien po dobu obou rok bylo provdno celkem 25x, vborov a lensk schze provdny dle zpracovanch pln prce. V roce 1956 nm byla pidlena automobilov stkaka AS 16 tbem CO Praha. V tomto roce se uskutenila vmna legitimac a zmna stanov. V roce 1957 se konalo 14x praktick cvien vetn ncviku na okrskovou a okresn sout. V obou ppadech jsme doshli prvnho msta. To bylo vsledkem celho dobrho kolektivu. V lednu jsme zashli pi poru chaty ve Zboenm Kostelci. Dle jsme pracovali dle poteby MNV na myt vozovek, erpn vody ze zatopench sklep. V roce 1959, opt po zven celkov innosti jsme se zastnili okrskov soute ve Ltn a okresn v Neveklov, ze kter jsme vyli jako vtzov. Z toho dvodu jsme postoupili do krajsk soute v Lys nad Labem, kde jsme skonili na 14. mst z celkovho potu 52 soutcch. Dle jsme provdli 10x pednky v rmci Venrodn ppravy a 2x jsme se dostavili k poru ve Zboenm Kos-
410
telci a v Bukovanech. Technick prohldka vozu Praga RN byla provedena 2x pracovnky MV a stav vozidla byl ohodnocen jako velmi dobr. V roce 1961 a 1964 byly opt provdny protiporn prohldky ve vech skupinch, zajitna ast na okrskovch soutch. V tomto obdob dochz ke slouen na doporuen MNV v Tnci MJPO Tnec s MJPO Chrst. Bylo provedeno 6 poplachovch a nmtovch cvien a zastnili jsme se dvakrt pi haen poru lesa. Koncem roku 1964 na doporuen OVPO dolo k rozdlen sboru na pvodn, tj. Tnec a Chrst. Dvodem bylo, e proveden slouen nepineslo oekvan vsledky. V roce 1967 a 1969, po odchodu nkterch mladch len do vojensk prezenn sluby, byla technick innost naruena. Byla provedena pouze drba techniky, vzbroje a vstroje. V roce 1970 jsme uskutenili nbor k zskn novch mladch len do sboru. Nbor byl provdn u syn majitel novch rodinnch domk za zk pomoci pedsedy MNV pana Holeka. Zskn nebyl nikdo. Podailo se nm t sestavit kovsk drustvo pod vedenm pana Veselkova. V dubnu byla provedena vmna vrat u porn zbrojnice za zk pomoci n. p. METAZ a hlavn za pomoci pana Lomoze. V roce 1972 se kovsk drustvo astnilo celosttn hry kovskch drustev v Sobn. V rmci krajskho vyhodnocen zskalo pt msto a za svj dobr postoj v souti obdrelo 2. msto za vzorn chovn. Praktick cvien dosplch bylo provedeno v okrskov souti v Peceradech. Umstili jsme se na 7. mst z 11 soutcch. V roce 1974 jsme se astnili spolen se kovskm drustvem okrskov soute v Podlusch. Nmtov cvien vlastnho sboru jsme pro zven schopnosti pornch jednotek v rmci msta provedli za asti jednotky Chrst a Zboen Kostelec. Pi brigd ve kolce v Tnci jsme odpracovali 116 hodin. V tomto roce jsme pevzali od V Beneov nov vz AVIA 30 vetn PS 12 a potebn vzbroje, evidenn slo BN 6899. V roce 1978 se dne 10. 12. konala vron schze v kulturnm dom METAZ. Stav naich len je 32. Na vborov schzi SPO ze dne 5. 1. 1978 byla projednna rezignace pana Karla Starho. Za novho pedsedu byl zvolen pan Frantiek Hruka, jednatelem byl zvolen pan Kovrzek. V roce 1979 nacviovalo soutn drustvo poprv ncvik na sout za novch podmnek. Dne 1. 7. 1979 byla v Bukovanech uskutenna sout 11 drustev, kde nae drustvo skonilo na 9. mst. Dne 24. 8. 1979 byl vyhlen poplach na jednotlivch okrscch a nae drustvo v potu deseti len se jako druh dostavilo k vyhlenmu poru kravna v Chovicch. Dne 13. 10. 1979 se uskutenila slavnostn schze na oslavu osmdestho vro zaloen sboru. Bylo vzpomenuto historie sboru a prce jeho len za tato lta a ocenn jejich prce. Pan Karel Star, dlouholet funkcion i mnoha vych sbor, byl jmenovn estnm pedsedou a velitelem ZO SPO Tnec, za jeho 45 let prce v pornm sboru. Dle byly pedny
411
Tnec nad Szavou
vrnostn medaile panu Stanislavu pkovi za 50 let jeho prce ve sboru ve funkci jednatele a kronike sboru. Ocenni byli i pan Ludvk pek, za 30 let prce ve sboru a pan Miloslav Havel, za 20 let prce ve sboru. V roce 1981 byla opravena vrata u zbrojnice. Nov se zastujeme okrskovch sout hasiskch drustev ve Zboenm Kostelci. Zde jsme se umstili na tetm mst. Na poadavek OV SPO Beneov pro zpracovn historie hasi celho okresu zpracovvaj kronik pan Stanislav pek star a pan Karel Star historii naeho sboru od potku na innosti. V roce 1984 byl MNV opt upozornn na patn stav na zbrojnice. Pedevm jsme upozornili na znehodnocen materilu, ale bez spchu. S nezjmem se setkal tak nov nbor len do sboru. V roce 1985 jsme se zastnili soute konan v Bukovanech, kde jsme obsadili 3. msto. Dne 3. 6. 1985 zemel n dlouholet len, funkcion, velitel a pedseda sboru Karel Star. Novm nborem jsme zskali ti leny. V roce 1987 se opt astnme soute v Peceradech. Dne 17. 10. 1987 zemel ve vku 76 let pan Stanislav pek, n nejstar len sboru, kter byl od roku 1929 stle aktivn funkcion, mstopedseda, dlouholet jednatel a kronik. Byl ale tak zachrncem doklad a archivnch psemnost sboru v dob, kdy mlo dojt k jejich znien. V roce 1988 se zlepila prce s mlde. Drustvo mu se zastuje dne 14. 5. soute v Bukovanech a zskv tet msto. Mlde se zastuje dne 15. 10. okresn soute, kde ze 36 soutcch drustev skonila na 18. mst. Je snaha tato drustva udret a jejich innost podporovat. V roce 1989 vzpomnme devadest vro zaloen naeho sboru. Podme okrskovou sout drustev na starm fotbalovm hiti, kde jsme se umstili na 4. mst. Mlde se zastuje soutn hry Plamen. Vron lensk schze se konala dne 3. 12. 1989 v Kulturnm dom METAZ Tnec za asti 26 len. Je vzpomenuto devadestilet innosti a pipomenuta historie sboru. Byla ocenna prce naich len a byly pedny vrnostn medaile za dlouholet zsluhy. Vem bylo podkovno za vykonanou prci pro sbor a hasistvo. V roce 1990 dne 16. 1. dolo k vmn poruchovho vozu AVIA 30 za vz znaky AVIA 50, a tm se stal n hasisk sbor akceschopn. I kdy dochz k velk politick zmn ve veden republiky, okres a obc, v naem sboru k podstatnm zmnm nedochz. V roce 1991 je nae vron schze ji vedena v novm duchu, uvolnn bez politickch koment, avak stle jet v nejistot, nebo nae veden na okrese, ale i na sted je v jakmsi chaosu a bez bliho plnu. Ve je pln dohad a rozpak. Nevyjasnnost a neinnost naich vych orgn se pen na lenskou zkladnu. Pesto udrujeme akceschopnost sboru. Na vron schzi nm piel starosta msta podkovat za nai prci. Ocenni byli vrnostn medail za 20 let u sboru brati Vclav aba, Ji Dvok a Stanislav pek ml. V diskusi byla opt
412
dost o novou zbrojnici, ale bez spchu. Zmr mstskho vboru byl pedat dlnu a opravnu za KD. V rmci privatizace z tohoto zmru selo. Nen vhodn budova ani penze, take problm zbrojnice nen opt vyeen. Dochz k nvrhu utvoen SHMS Sdruen hasi ech, Moravy a Slezska se zkl. lnkem SDH Sdruen dobrovolnch hasi. Probhla nov volba vboru. innost i v tomto roce probh jet v neuklidnn dob stlho hledn a dn. Dochz k pejmenovn naeho sboru na Sbor dobrovolnch hasi Tnec nad Szavou. I pes veker pote byla provedena kontrola obytnch dom v potu 142, kde byla zjitna jedna zvada vadn komn. V rmci klidu msta jsme provedli sbr eleznho rotu. V roce 1992 dochz k vmn novch lenskch prkaz. Vron schze se z pozvanch host astnil pouze starosta msta pan Berka. V diskusi se hovoilo opt o patnm stavu na zbrojnice, ale ke zlepen stle nedochz. K 31. 12. 1992 se rozpad n spolen stt ech a Slovk, od 1. 1. 1993 vznikla esk republika, a tak zanme tvoit nov djiny. V roce 1993 probh tak jako minul lta schzov innost, ncvik cvien, drba stroj a zajitn pipravenosti sboru. Na vron schzi konan 11. 12. 1993 v hostinci U Heman dochz ke zmn velitele sboru. Bratr Martin Simnek podal o uvolnn v dsledku zmny zamstnn a novm velitelem sboru byl zvolen Petr Pkn. Starostou zstv bratr Frantiek Hruka, jeho zstupcem je zvolen bratr Stanislav pek st. Za 40 let prce ve sboru byli odmnni vrnostn medail brati Josef krta, Frantiek pek a Frantiek Hruka. V tomto roce jsme provedli sbr eleznho rotu a preventivn prohldky obytnch dom. V roce 1994 se snaila vtina len naeho sboru zlepit svoji innost. Na vron schzi dne 17. 12. 1994 je pedstaven nov starosta msta Tnce pan Bezina, kter byl seznmen se stavem naeho sboru. Byl podn o pomoc a upozornn na havarijn stav na zbrojnice a nutnost opravy, na kter jsme upozorovali vce ne 10 let. Za tu dobu se vystdali ti starostov msta, ale k dn nprav nedolo. Za 30 let innosti u sboru byl ocenn vrnostn medail bratr Miroslav Auzk. V tomto roce jsme se bohuel museli rozlouit s dlouholetm lenem, pokladnkem sboru bratrem Pavlem Starm, kter zemel v listopadu. Jeho funkci pevzal bratr Miroslav Auzk. Pijetm nkolika mladch len do sboru vme, e se zlep innost soutnho drustva. Na jae a na podzim probhl sbr eleznho rotu. V roce 1995 se dne 17. 12. konala vron schze, na kterou se nedostavil nikdo z pozvanch host. Za 50 let innosti ve sboru byl ocenn vrnostn medail bratr Lubomr Houka, za 10 let innosti ve sboru byli ocenni brati Jan Holeek ml., Karel Jukl, Petr Plnsk, Vladimr indel, Jaroslav rmek. V diskusi jsme se opt zamili na een oehav otzky stavu zbrojnice. Bylo pislbeno, e v rmci opravy koly dojde i na opravu stechy zbrojnice.
413
Tnec nad Szavou
Dne 3. 6. 1995 jsme se astnili porn soute u pleitosti 100. vro zaloen hasiskho sboru v Bukovanech, kde jsme se umstili z 12 drustev na 8. mst. V z jsme provedli nmtov cvien za asti 6 naich len. Bylo zhodnoceno jako spn. V tomto roce jsme provedli t sbr eleznho rotu v rmci klidu msta. V roce 1996 bylo uskutenno celkem pt schz, na kterch se eil pedevm stav na zbrojnice, pprava drustva na porn sout, jarn klid eleznho rotu ve mst, preventivn prohldky obytnch dom a sponzorovn sboru pro vydn broury u 100. vro zaloen. V souti pornch sbor se nae drustvo umstilo na vbornm 4. mst, i pes velk problmy pi sestavovn drustva. Souasn stav je 31 len sboru. Vrnostn medaili za 40 let obdrel bratr Stanislav pek a za 30 let innosti ve sboru bratr Josef Thm. Vron schze se konala 21. 12. 1996 a mimo jin na n bylo vzpomenuto mrt lena naeho sboru bratra Jana Holeka. V roce 1997 se n starosta bratr Hruka astnil konference hasi v Krhanicch. Na jae v rmci klidu msta jsme uskutenili sbr eleznho rotu a na souti v Peceradech se nai mlad lenov podleli jako rozhod. Dne 3. 8. 1997 jsme provedli klid zbrojnice po oprav stechy, za kterou pat dk Mstskmu adu v Tnci nad Szavou. Bohuel jsme na posledn cest doprovodili v listopadu naeho bratra Vclava abu. Vron schze se konala dne 13. 12. 1997 v kulturnm dom. V roce 1998 jsme jako kad rok provedli v rmci klidu msta sbr eleznho odpadu, kter jsme pevezli do sbrny a vydlan penze byly opt pouity na innost sboru. Byli odhleni lenov Petr Plnsk a Antonn Kubn. N sbor tedy t 26 len. kolem vboru a ostatnch len je pedevm zajistit dal mlad leny tak, aby v dalch letech stle psobil v rmci msta dobrovoln hasisk sbor. Vrnostn medaili za 50 let innosti ve sboru obdrel bratr Jaroslav Pkn a za 10 let bratr Zdenk rsk. Pi oprav porn zbrojnice jsme odpracovali celkem 150 hodin. Vron schze konan dne 12. 12. 1998 se z pozvanch host astnil za mstsk vbor bratr Kuchta, kter nm pislbil pomoc pi uspodn oslav 100 let zaloen sboru. Bylo dohodnuto, e v roce 1999 bude uspodno okrskov kolo soute pornch drustev a e u tto pleitosti bude vydna broura. Abychom mohli tuto brouru vytisknout, podali jsme o sponzorovn mstn podnikatele. I dky jejich pispn byla s spchem vydna. Vzdali jsme tak dk vem tm, kte se na tto prospn prci podleli, kte pro ni ili. V r. 2002 zasahovali lenov naeho sboru pi povodnch ve tchovicch. ivot organizace je po vech strnkch pestr a zajmav. Aby mohla organizace t, mus do n pichzet mlde, kter jednou pevezme chod spolku na sv bedra. Kdyby tomu tak nebylo, neml by kdo sbor udrovat a rozvjet. Zstane to tak dl?
414
Historie TJ JAWA-METAZ Tnec nad Szavou po r. 1968 Vra Junov

V tto dob sdruovala TJ ji vce sportovnch odvtv. Byl to pedevm fotbal, hokej, volejbal, zkladn tlesn vchova dve Sokol, stoln tenis. Pidaly se oddly turistiky, kanoistiky, lyovn, tenisu, karate a dal. Nkter jsou iv dodnes, jin zmnily nzev nebo se spojily a mnoh ji zanikly. V 60.70. letech byl vcelku spn oddl lednho hokeje, ale to v Tnci jet mrzlo. Oddl se s pchodem mrnch zim rozpadl a msto nj nastoupil tenis. Kluzit, vznikl na mst bvalho hzenkskho hit, bylo pebudovno na tenisov kurty a ty se uvaj dodnes. Tenisov klub vak je ji od roku 1994 samostatnm subjektem, zrovna tak jako fotbalov klub od roku 1992 a oddl stolnho tenisu od r. 1998. Stejn tak vznikly dva dal oddly rekreanho volejbalu a nohejbalu, ten vak v r. 2003 po 3 letech innosti opt zanikl. Mnoz si tak jist pamatuj na oddl jachtingu, skibob, lyovn. Vzhledem k poloze Tnce tyto sporty nepeily. Jejich provozovn bylo pro leny pli nkladn. Ledn hokej se znovu objevil na seznamu TJ, ale ji jen jako jeden z oddl rekreanch sport, kter trnuje a hraje v Beneov V souasn dob je v tlovchovn jednot sdrueno 11 oddl: Odbor asociace sportu pro vechny, ve kterm je 5 dalch pododdl, v. sportovn gymnastiky, dle oddly badminton, kanoistika, karate, turistika, volejbal, dva oddly rekreanho sportu, kde jsou zalenny oddly lednho hokeje a dva oddly rekreanho volejbalu. O innosti oddl turistiky (Klub eskch turist), volejbalu a sportovn gymnastiky si mete pest v samostatnch kapitolch tto knihy. Nejvtm oddlem je odbor Asociace sportu pro vechny (ASPV). Dve to bval Sokol, jeho zruen vak cvience neodradilo, a tak sportovali dl pod nzvem Zkladn tlesn vchova (ZTV), po r. 1974 to byla Zkladn a rekrean tlesn vchova (ZRTV) a po roce 1990 ASPV. Pestoe po r. 1989 znovu vznikla esk obec sokolsk, v Tnci ji Sokol znovu zaloen nebyl. Bval lenov Sokola, kte chtli cviit, tak inili v nstupnick ZTV a v ZRTV a ani nov cvienci nectili potebu Sokol obnovit. Vdy innost byla i po zruen Sokola stle bohat a pestr. Snad nejbohat byla v osmdestch a v devadestch letech. S nstupem dezgymnastiky a pozdji aerobiku pily i nov cviitelky. Vedle Evy Semerdov cviily i Hanka mdmajerov a Vra Junov. Rozil se i poet cviitel dt. Mezi dosavadn cviitele Vlastu Richterovou, Eliku Balatovou, Vru Sladkovskou, Jirku Jarolma pila skupina novch Marie Flejberkov, Eva Boukov, Eva Uhrincov, Vra Junov, Iva Konvikov, Jana Skrun, Helena Znamenkov, Pepk Hora, Pepk ermk, Jirka ilinsk, Zdenk Vani a dal. V zim pro dti cviitel podali lyask a skask zvody v Kozlovicch, v lt atletick zvody na hiti u koly a v lese zvody v tbornickch a turistickch znalostech a dovednostech. Pes zimu se jezdilo pravideln plavat do Prahy Podol, pozdji do Radlic. Zjem byl velik.
415
Tnec nad Szavou
Dosud se kadoron na pelomu kvtna a ervna pro dti podaj sportovn soute ke Dni dt a v prosinci vnon soute. Ji cca 20 let v ervnu jezd dti se cviiteli na vkendov tbor. Jaro bvalo a je zamen na atletiku, zima na gymnastiku. Nejlep dti se umsovaly na pednch mstech v okresnch i krajskch soutch. Mnoh okresn kola se konala i v Tnci. Je tomu tak dodnes a pidali jsme i kola krajsk. Dobe se odbor prezentoval i na pehldkch vlastnch pdiovch skladeb. S nejednou skladbou vyhrli tnet okresn kola a spolen skladba mu a en vyhrla i v kraji. Bohuel ten rok nebylo vyhleno republikov finle. Protoe mu nebylo nikdy dost, pomohli i fotbalist. Nebyla to nhoda. Kolem roku 1980 byl velk zjem o rozvjejc se aerobik. Zjem mli i mui. Vtinou fotbalist a stoln tenist chodili cviit spolen s enami. V obdob spartakid se sousteovala pozornost pedevm k ncvikm skladeb dosplch. kovsk skladby se nacviovaly v Z. 1. 5. 1985 se v Tnci konala okrskov spartakida za asti velkho potu cvienc i divk. V 90. letech vdy nkolik tdn podala koln skupinov vedouc Jana Vrtikov ve spoluprci s cviiteli odboru ZRTV i pmstsk tbor pro dti, kter zstaly o letnch przdninch v Tnci. Dti si uvaly pod vedenm vedoucch a cviitel przdniny pi hrch tak, jako by byly na tboe, jen spt chodily dom. Ped zhruba 35 lety zaloil Ing. Vclav Povoln oddl badmintonu a jeho lenov si vzhledem k mstnm monostem vdy vedli dobe. Ml dost len a pedevm mldee. ci a dorostenci oddlu badmintonu byli i v reprezentaci R. Nedoshli by vak tak vraznch spch, kdyby nemohli trnovat na pd praskch koleg, kter i jako host reprezentovali. Dti odrostly, stle chybly vhodn trninkov prostory, a tak z oddlu zbylo nkolik dosplch len. V Tnci nejsou v souasn dob vyhovujc prostory pro rozvoj tohoto jinak vcelku dostupnho sportu. Pesto Ing. Povoln stle s mlde pracuje. Dal sport s dost dlouhou tradic je karate. V Tnci se mu jeho vyznavai vnuj ji asi pes 30 let. Dve pod vedenm K. Pazdery, v poslednch letech V. Vanury. Karate je individuln sport a jeho lenov si zvyuj a ovuj sv dovednosti v soubojch pedevm s praskmi sportovci. Nevedou si vbec patn a navc nezapomnaj ani na mlad. Mezi zakldajcmi leny oddlu kanoistiky byli v r. 1972 Jirka Nedra, Pepk Reichl, Mirek Vacek i Mirek a Karel Tamele, Jirka Dvok, Standa pek, Honza Popelka a dal. Kanoist za poslednch cca 30 let spravuj ji tvrtou lodnici. Ze svobodrny na Prask ulici, kter se bourala v r. 1976, se vysthovali do bvalho statku, ten v r. 1979 vyhoel, take se sthovali do domu koln druiny. Ta byla po r. 1989 zruena, a tak se vodci sthovali v r. 1991 znovu, tentokrt do Nkl, kde jsou dodnes. Pe o lodnici a lod zabere spoustu asu a stl sthovn vydreli jen ti nejotrlej. Na vkonnostn sport u nezbval as, a proto se v souasn dob kanoist vnuj pedevm rekrean innosti. Nkte zaplenj jezd na zvody po cel
416
republice, ale to je sp vjimen pepych. Na pravidelnch dovolench a zjezdech, vodckch i lyaskch, se vak s nimi nikdy nikdo nenudil a odnesl si spoustu krsnch nejen sportovnch, ale i hudebnch zitk. Vdy vodci - muzikanti se stali zkladem mnoha tneckch hudebnch skupin. Vodck vdr a zjem o udren tohoto krsnho sportu v Tnci jsou zejm i z jednorzovch vjezd na nkter sjezdy naich ek, nebo i pi ji tradinch projkch po Szav, kter lenov oddlu podaj. Ke cvien sportovn gymnastiky pivedla nkolik ikovnch dvat ji v roce 1956 Jiina Svobodov. Dvata se zastovala sout v rmci okresu a vystupovala pi rznch oslavch. V roce 1965 ji trnovala vybran dvata R. Skopcov a J. Haklov, kter sloily trenrsk zkouky. V oddle bylo tehdy 15 dvat. Vystupovaly na oslavch a od r. 1969 pravideln mily sly na okresnch peborech. Nejvtmi soupekami byly gymnastky z Diviova. V r. 1972 byl nbor novch cvienek celkem 21. Vedly je odchovankyn oddlu E. Semerdov a J. mdkov. V tme roce obsadila H. Vycplkov 7. msto na krajskm peboru v kategorii II. VT a v roce 1976 se na 2. mst stejn soute probojovala Radka Vavrekov pod vedenm H. Paluskov Povoln. Dalmi spnmi cvienkami byly T. Kubnov, M. Koprolnov, H. Vorlkov, K. Beranov a dal. Oddl stle vedou trenrky a cviitelky z ad bvalch cvienek. Oddl v prbhu uplynulch let obohacoval svmi ukzkami cvien rzn akademie a oslavy. Nezanedbvaly ale ani monost soupeen na mnoha zvodech. I v Tnci podaj ji mnoho let trenrky pod vedenm J. Zdkov zajmav zvody a soute. Nap. v r. 1974 se konal 1. ronk okresnho peboru v Tnci a je tomu tak dodnes. Po postupu do krajskch kol se dvata vdy umsovala a umsuj v 1. polovin zvodnho pole. Mnoh postoupily a do republikovho finle a byly spn i tam.
Asociace sport pro vechny v Tnci (foto M Tnec nad Szavou)
417
Tnec nad Szavou
Pestoe se stdaj obdob menho i vtho zjmu o sport a tlovchovu, je poet len TJ ji cca 15 let vy ne 400 len a stle stoup. V souasn dob to je cca 530 len. Nejvt podl na tom maj pedevm naden a obtav treni, cviitel, rozhod i funkcioni, kte vnuj kdy ne veker, tak vtinu volnho asu svmu sportovnmu koni. V souasn dob jich v TJ psob kolem 40. Minimln 24 hodiny v tdnu je kad z nich v tlocvin nebo na hiti na pravidelnm trninku a navc vtinu vkend trv opt pi sportu se svmi svenci na zpasech, zvodech, turnajch. Krom toho mus zajiovat mnoho organizanch zleitost, bez nich by se ani tlovchova a sport neobely. Stle se mus vzdlvat a astnit kolen a odbornch semin. Nebt jich, tko by TJ v Tnci pevala s takovmi spchy. Natst se stle najde pr nadenc, kte se vnuj dobrovoln stejn zaloenm spoluobanm a pedevm dtem. Jist by si zaslouili vc, ne jim meme dt - nae vel podkovn.
Odbor Klubu eskch turist v Tnci Marta Duchkov, Lumr Richter

Klub eskch turist (KT) vznikl ji v roce 1888. Prvnm pedsedou byl znm cestovatel a obrozeneck initel Vojta Nprstek. Pozoruhodn je, e ji nsledujc rok 1889 zaal KT budovat znaen turistick trasy. Po roce 1948 musel KT, obdobn jako dal spolky, ustoupit systmu zenmu komunistickm reimem. V Tnci dochz k ustaven odboru turistiky v roce 1961. Pedsedou byl Josef Matjka. V t dob byly vedle vychzek podny orientan zvody mldee i dosplch. Z dvodu piveden koln mldee na tyto akce se stv ochotnou spoluorganiztorkou uitelka ZD Albta Jchov. V roce 1963 pebr veden odboru aktivn skupina starch pn Karel Jukl, Bohumr pek, Stanislav pek st., Jaroslav Krch, Jan Bartl, Bohumil Ko a Stanislav ika. Ze zvyklosti chodit pohromad na rzn vlapy v tom pokraovali a ikovnou propagac na sebe nabalili houf dt, omladiny i dosplch. Ji v prosinci tho roku se rod tradin pedvnon vychzka Za jmelm na Nettickou horu. Ped Vnocemi 2004 se el ji 42. ronk. V obdob 196465 zaregistruj tnet u nkterch odbor po republice podn dlkovch pochod (DP). Protoe nemaj daleko k inm, zapeml a 25. z 1965 vyrej prkopnci Karel Jukl, Jan Bartl, Stanislav ika a dorostenci Jirka Dvok a Mirek Vzner na prvn domc dlkov pochod na 50 km, nazvan Pes tyi zmky (Konopit, Lno, Jemnit a esk tenberk). A druh kadoron akce podan vdy v z je na svt. Napt k 50 km trase pibyly dal cca 15, 25 a 35 km, aby si kad pochodnk vybral tu svou kilometr. DP Pes tyi zmky je jednm z nejstarch pochod s nepetritou kontinuitou podn. V z 2004 se konal ji 40. ronk.
418
Tablo vech astnk pochodu Za jmelm od roku 1963 (sbrka A. Krcha)
419
Tnec nad Szavou
Plnch 10 let vedl odbor nezapomenuteln Karel Jukl, znm na mnoha pochodech jako nejt dlkoplaz v republice. Zahjil tak psan kroniky v odboru. Na jae 1978 uvd odbor za veden Jaroslava Pertlka do ivota svj druh dlkov pochod, DP Poszavm podan vdy v dubnu. V naem regionu se narodila a ila ada vznamnch kulturnch osobnost. V ptiletm cyklu vro jejich narozen m pochod vztah vdy k nktermu z nich (Jan Morvek rodit Kamenn Pvoz, Josef Suk rodit Keovice, Josef Lada rodit Hrusice, Svatopluk ech rodit Ostedek) a vdy minimln jedna trasa vede jejich roditm. Ptm rokem je cyklus doplnn pochodem krajem obt faismu. U tohoto pochodu prochz trasa kolem hromadnho hrobu obt pochodu smrti z dubna 1945 u Manlovic za Marovicemi. Je zde pohbeno 24 obt z eskoslovenska, Polska, Sovtskho Svazu, Rumunska, Jugoslvie a Francie. V dubnu 2004 se konal ji 27. ronk. Pod vedenm Lumra Richtera je v roce 1990 zaregistrovn tneck odbor turistiky do znovuobnovenho Klubu eskch turist. Od roku 1991 vede odbor KT Stanislav pek ml. Pedsedov KT Tnec nad Szavou: 1. Josef Matjka v letech 19611963 2. Karel Jukl st. v letech 19631973 3. Ji Klenovec v letech 19731975 4. Frantiek Maek v letech 19751976 5. Jaroslav Pertlk v letech 19761982 6. Lumr Richter v letech 19821987 7. Jaroslav Lomoz v letech 19871989 8. Lumr Richter v letech 19891990 9. Stanislav pek ml. od roku 1991dosud Kroniki KT Tnec nad Szavou: 1. Karel Jukl, st. v letech 19631978 2. Ji Kesely v letech 19791984 nevedeno v letech 19851990 3. Marta Duchkov 1991dosud
Sportovn gymnastika v Tnci nad Szavou Jana Zdkov

Ke gymnastickmu cvien v Tnci nad Szavou pivedla nkolik ikovnch dvat ji v roce 1956 vedouc Jiina Svobodov, kter vedla dvata ve cviebnch hodinch v TJ Tnec nad Szavou. Ji tenkrt se dvata zastovala sout v rmci okresu a vystupovala pi rznch oslavch. V roce 1965 ji trnovala vybran dvata pod vedenm Skopcov R. a Haklov J., kter sloily trenrsk zkouky. V oddlu byla celkem 154 dvata. Vystupovala pi rznch oslavch TJ, od roku 1969 pravideln mila sv sly na okresnch peborech ve sportovn gymnastice (SG) s ostatnmi oddly okresu. Nejvtmi soupekami jim byla dvata z oddlu v Diviov. V roce 1972 byl proveden nbor novch cvienek celkem 21, kter vedly cviitelky Semerdov E. a mdkov J. odchovankyn oddlu SG Tnec.
420
V roce 1973 jsme byly pozvny na oslavy 50. vro TJ Teplovice, kde dvata pedvedla sestavy prostnch a hromadn vystoupen. V tme roce obsadila H. Vycplkov na krajskm peboru v kategorii II. VT pkn 7. msto. V roce 1974 se konal I. ronk okresnho peboru ve SG v Tnci, kter se pod pravideln (v roce 1998 to byl ji 24. ronk). V tomto zvod zvod pravideln dvata a v nkterch roncch i chlapci. V tomto roce t sloila trenrsk zkouky Paluskov H. a zaala dvata pravideln trnovat. V roce 1976 se nae cvienka Vavrekov Radka pod vedenm Paluskov-Povoln H. probojovala v kategorii II. VT na krajskm peboru na 2. msto. Tmto vkonem postoupila do republikovho finle, kterho se se svoj trenrkou zastnila. N oddl v prbhu uplynulch let obohacoval svmi ukzkami cvien program na rznch akademich podanch jak kolami, obcemi i jinmi TJ (TJ Blkovice, 80 let TJ Neveklov), oslavy 1. mje apod. Oddl SG TJ Tnec se v 90. letech 20. stolet pipravoval na soute ve SG, zastoval se krajskch pebor, kde se nae cvienky umstily v prvn plce zvodnho pole, a to ve tech vkovch kategorich. Dle se zanajc dvata pravideln zastuj zvodu Hledme nov talenty v rmci kraje, zvodme na Memorilu J. Palacha Vetaty, obsazujeme Sdruen zvod ve SG any. Na krajskm peboru ve SG podanm ASPV (Asociac sportu pro vechny) se dvata z Tnce probojovala do republikovho finle, kde obsadila pkn msta (11. a 14.). V roce 1998 opt probhl nbor malch dvtek a zstalo jich 11 pod vedenm naich bvalch cvienek hov L. a Kaprkov L.
Tneck gymnastky na zvodech ve pindlerov Mln v r. 2005 (foto M Tnec nad Szavou)
421
Tnec nad Szavou
V roce 1999 dvata zvodila na krajskm peboru ve SG, kde v kategorii II. obsadila 1. msto Kubnov T., 3. msto Koprolnov M., v kategorii III. obsadila 2. msto Vorlkov H. a 3. msto Vnoukov. Dvata rovn vystoupila na pi oslavch 100. let star koly v Tnci v KD Metaz a pi akademii v anech. Od roku 2000 se dvata naeho oddlu zastuj pravideln jak pebornickch sout, tak i rznch sout podanch ostatnmi oddly sportovn gymnastiky (pindlerv Mln, Praha, Beneov atd.) Tak v Tnci nad Szavou se podaj pravideln zvody ve sportovn gymnastice. V roce 2001 se uskutenil ji 27. ronk Mikulskch zvod. Tyto zvody jsou ji navtvovny i zvodnky z jinch kraj. Od tohoto roku se zde tak cvi Tneck tandemy, co je cvien dvojic. Nae dvata se umst vdy na pednch mstech soutnho pole, ale i na stupnch vtz. V roce 2002 jsme mli v republikovm finle v SG v kategorii mlad kyn II. republikovou pebornici Kamilu Novkovou a drustvo za Stedoesk kraj obsadilo 2. msto. V r. 2003 byla nae dvata, mimo jin soute, pozvna i na zkuenou do Dnska. S dnskmi gymnastkami si zatrnovala a pedvedla ukzky svho cvien. Rok 2004 byl pro ns opt spn, v republikovm finle v SG dvata zase uspla a obsadila ve dvou kategorich v souti drustev 1. a 3. msto. Nejlep nae zvodnice ve sv kategorii skonila na bramborovm 4. mst (K. Novkov). Od tohoto roku pod n oddl SG kadoron okresn i krajsk pebor ASPV v SG, z poven okresnho a krajskho vboru ASPV.
Historie hzen a volejbalu Miroslav Kalina

Tneckou hzenou zaloil v roce 1920 Ing. Miroslav Klement. Prvn utkn se hrla v Nkl, ale u v roce 1921 se hzenki pesthovali na hit Sokola u mostu, kde jim byl prvnm soupeem SK Meteor Vinohrady, tehdej mistr. Sestavu drustva tvoili hri: brati Cettlovi, Svobodovi, Karasovi, movi a Jarka Kudrna. Vt spchy vak pily a roku 1924. Drustvo sehrlo celkem 19 zpas, z toho 14 vtznch a jenom ptkrt odelo poraeno. V roce 1927 tneck drustvo bylo dokonce nejlep v beneovskm okrese. V roce 1930 nastupuje mlad generace, kter u por i zkuen borce z A tmu. Pevzala tafetu od starch hr a po celch 10 let drela kvalitu tneck hzen hodn vysoko. Drustvo hrlo ve sloen: K. Jukl, L. Herz, J. Hakl, L. Kovrzek, B. Jukl, J. Moravec a J. Korbel. V roce 1940, kdy hzen v Tnci slavila 20. vro, nastoupila tet generace. V tomto roce tak doshlo drustvo vbornho vsledku. Stalo se toti mistrem Sokolsk upy Blanick. Tento tm vydrel hrt a do roku 1946, potom zjem o hzenou opad a nastv desetilet obdob spnku.
422
Sokolsk mustvo hr hzen 3. 10. 1921, zleva J. Zejvok, K. Cettl, E. Svoboda, Klement, tros, sedc J. Kudrna, Al. ma, St. Cettl (sbrka F. pka)
V roce 1957 se tneck hzen opt probudila dky iniciativ F. Vanka. Na oslavu 1. mje, na stadionu v Chrst, bylo sehrno utkn mezi starmi a mladmi hri, kter sledovalo neekanch 3 500 divk. Sestava starch hr Bohek, Radosta, Vl. pek, J. Dvok, Erna Svoboda, Ota Hada, J. Zeman a J. pek. Sestava mladch hr: M. Kalina, J. Skalnk, J. Pdiv, B. Svoboda, K. Bittner, L. Svoboda a Foinbauer. Dalch pt msc hraj tnet jenom ptelsk utkn. Jejich soupei byla mustva: Sparta Kr, Sokol Bukovany, Spartak Brodce, Dukla PrahaDejvice, Spartak Modany. V roce 1960, pi pleitosti 40. vro trvn, uspodali tnet turnaj za asti 4 drustev. Vyhrli dorostenci Tnce ped A tmem Tnce a 3. a 4. msto obsadil A a B tm z Bukovan. Rok 1961 byl rokem pohrom. Debakl se Sokolem Star Hu 26:6 ve dvou ptelskch zpasech byl poslednm tneckm zpasem a posledn vtu pronesl tehdy hr Tonda Jukl: Tto, pukli jsme 15:1, a tak je s hzenou konec. A hzen v Tnci opravdu zanikla. Zatky volejbalu v Tnci jsou datovny u od roku 1936. V obdob 19391945 se mlad nemohli jinak bavit ne sportem, a tak ml volejbal zelenou. Hrli mezi sebou zamstnanci Jawy a Metazu. Volejbal se hrl i v dalch letech. Jeliko se u hrl na obou bezch Szavy, vznikl npad zaloit oddl. Psal se rok 1957 a npad o zrodu oddlu se stal skutenost. Zakldajcmi leny oddlu byli: J. pek, O. Hada, B. Svoboda, Manna, Hranostl, L. Svoboda, Trnka a Klal.
423
Tnec nad Szavou
U v tomto roce A mustvo zaalo hrt okresn pebor (OP) a hned pi prvn asti vybojovalo vtzstv. Jako vtzov OP se mui zastnili kvalifikace do krajskho peboru II. tdy v anech a vtzstvm si zajistili postup. Prbn dochz i k vmn hr, kte stle pochzej z Tnce i okolnch vesnic. Pe se rok 1966, drustvo Tnce vtz v KP II. tdy a postupuje do KP I. tdy. Tam skonilo na vbornm 3. mst. Nsledujc rok tuto sout A mustvo opout, protoe podmnkou asti je mldenick drustvo, kter vak v Tnci nen. V roce 1974 se oddl pokou pracovat s mlde, kterou vede pan Kalina. Tato generace, kter zanala ji v ranm vku, byla a je hlavnm pilem oddlu a do dneka. A mustvo hraje mistrovsk utkn se stdavmi spchy a do roku 1983. V tomto roce nastv pomal vmna generac. Mlad hri Fryara, Hada, Kalina Zd. i M. ml., Straiftk, Nmeek, Proke M., Zdrail P. a St., kte volejbalov vyrostli v oddle Miroslava Kaliny se stvaj leny A mustva, kdy pedtm hrli dorosteneckou ligu. V zalenn do ka jim pomhali zkuen hri: Trojnek, Povondra, Prchlk, Kalina, Od tohoto roku oddl hraje KP II. tdy. Dal vt spch na sebe nechal ekat a do roku 1994, kdy mustvo opt zvtzilo v KP II. tdy a postoupilo do KP I. tdy, kde skonilo na lichotivm 6. mst. Nyn drustvo hraje opt KP II. tdy a vede si celkem dobe. Doufejme, e oddl volejbalu bude mt jet dlouh trvn. V devadestch letech 20. stolet byl zaloen i oddl en. Na beneovskm okrese nen ale dn soupe v ensk kategorii, a tak eny hraj rekrean. Zastuj se turnaj neregistrovanch sportovc a samy turnaje podaj. Vtzn reprezentovaly dokonce i v Holandsku.
Tneck volejbalistky v r. 1997 (foto M Tnec nad Szavou)
424
Loutki v Tnci Ji Konvika

Ke konci 1. svtov vlky mstn osvtov organizace Sdruen studujcch si dala za kol peovat o rozvoj kultury v obci. Tito mlad lid (22 len) nejdve spolupracovali s divadelnmi ochotnky. Pozdji se rozhodli k zaloen a zakoupen loutkovho divadla. Sv pedstaven pro dti hrli ve star kole a tak v hostinci U Korbel. Pozdji se rozjdli i do okolnch vesnic. Divadlo si vozili na trakai. Tato innost se datuje a do roku 1922. Po ukonen studi pedali studenti divadlo obci Osvtov besed, pot je zapjovno spolku Sokol. Dal loutkov divadlo stejnho typu (Alovy loutky) bylo zaloeno na popud Jaroslava Brty ze spolku Kovodlnci Tnce v roce 1932 a psobilo ti roky. Ob tato divadla skonila svoji slvu opt na pd mstn koly. Na podzim roku 1936 jsou tito mlad devn herci vytaeni na svtlo a to zsluhou bratr Josefa a Ludvka Bohk. O opravu se postaral uitelsk sbor (uitelky Pohlov a Lukov). Scna byla vybudovna v pomocn td v 1. pate hospody U Korbel. Vechna hran pedstaven byla vdy vyprodna a vnos z pedstaven ponechn kole pro tzv. polvkov akce. Pot pevzali divadlo ci vych td opt pouze na dva roky. Nov vzken sah a do doby okupace, do roku 19401941 pod hlavikou Osvtov besedy. Hrlo se v hotelu v Tnci i v Brodcch. Po postaven nov jdelny v Tnci bylo dohodnuto podat pedstaven pro dti zamstnanc. Zvod divadlo povolil, a tak se 1. nora 1942 zde zaalo hrt. Hrlo se kadou nedli na provizorn scn nvtvnost a 350 dt.
Tneck maskov divadlo (foto M Tnec nad Szavou)
425
Tnec nad Szavou
20. nora 1942 bylo v Tboe zakoupeno nov divadlo s loutkami vysokmi 6070 cm. Od 1. bezna 1942 tyto nov loutky rozesmvaly dti v Tnci. spch byl velik, na prvn pedstaven pilo a 700 dt i dosplch. Na pedstavench inkoval o pestvkch i ped zatkem 9lenn uovsk orchestr. Divadlo dle kronik mlo slun vybaven kulisami a 5 souprav stylovho nbytku. Tato scna loutk rozdvala po dobu 2. svtov vlky radost a smch vem dtem. V roce 1944 byly objednny dal velk loutky a zvtka (celkem 30 kus). V tuto dobu mlo ji divadlo profesionln rove. Loutky vodili Miroslav erven, Jan Vajner, brati Ludva a Pepa Janoukovi, Ing. Oplt, Mirek Jen a dal. Pozdji se divadlo pesthovalo do uovskch dlen zvodu Jawa Brodce. Odsud, po zbourn tto sti, se pesunulo do devnch budov Na Prask k silnici na akovice. Zde mlo divadlo obrovsk prostory. A sem tak nastoupila dal loutkohereck generace. Veden pevzal cukr Ota imnek z Podlus. O loutky se peliv starali Zdenk Husk a Marie Mlejnsk. Techniku zajioval Ludk Rohlek, kulisy vytvel Ji Konvika. Cel soubor zskal brzy velk ohlas hrvalo se pro dtsk domovy v Neveklov, v Holeovicch, i pro dospl v Blici. Se souborem tak spolupracovali Ing. Josef Bayer a Dana Kov. Tato doba byla nejplodnj. Spolupracoval s nmi i herec a dlnk Jawy Tnec pan Kovak, dle ob pan Mlejnsk, sl. Papeov, uitelka Dvokov i mnoho dalch. Po dostavb kulturnho domu METAZ bylo rozhodnuto o pesthovn tto scny do prostor v kulturnm dom. Tato doba se vyznauje prv zkzou a rozkradenm tto vzcn scny. Pi sthovn se zaaly ztrcet nejen dekoran ltky, ale hlavn loutky. Po vytvoen nov scny v kulturnm dom pevzal veden Ludk Rohlek. Mli jsme krsn vytpnou mstnost vedle kina, vodc lvky a sv znalosti v oboru prce s loutkami jsme si doplovali na kurzech v praskm divadle Slunko. Po nkolika letech zaal opt soumrak divadlka. V prostorch scny se vytvelo kino s vestibulem. V tto sthovac etap do patra kulturnho domu byla zkza dokonna. Zmizely krsn tolovy kulisy, 6 loutek jsme nali u koleg ve kole v Krhanicch. V tuto dobu pin sprvce kulturnho domu Vclav Kol npad hrt masky. To u ale moc spch nepinelo. Nikdo z tehdejho veden nechtl ptrat po zmizelch loutkch. Ve bylo majetkem ROH a zvodnho klubu. Pozdji se nakoupily nov sdrov loutky (vysok 25 cm) a byla postavena nov scna v klubu mldee. Ta tak nemla dlouhho trvn. Veden Metazu pak dalo scnu roztpat. Na posledn chvli Ji Konvika a Ji ech odvezli loutky do koln druiny v Tnci nad Szavou. Tm byly asi zachrnny. Jejich dal osud nen nikomu znm. Tak skonila velk ra loutkstv v Tnci nad Szavou.
426
Vlastivdn klub msta Tnec nad Szavou a okol Daniel Povoln

Dne 15. 5. 1955 byl ustaven pracovn vbor pi mstn osvtov besed, jeho pedsedou se stal editel koly Josef Topi a jednateli Frantiek pek a Vclav Stejskal. Dalmi leny byli Frantiek Buina, Jindich Jur, Jaroslav Reitinger, Ladislav Fuln, Miroslav afrata a Antonn Vendr. Hlavnm kolem pracovnho vboru, kter se zhy zmnil ve vlastivdn krouek, bylo vybudovn pamtn sn pro Tnec a okol. Mimo to se tak na tomto zem zabval sbrnm historickch pedmt a dokument a shromaovnm vzpomnek pamtnk. Vsledkem jeho innosti bylo 1. 5. 1959 oteven mstskho muzea. V nsledujcch letech se krouek v mezch svch monost snail dle seznamovat obyvatelstvo Tnecka s histori zdejho kraje podnm pednek a provozovnm muzea. Velmi plodn byla spoluprce s Dr. Hejnou, kter provdl vykopvky na tneckm hradu a regionlnm historikem PhDr. Jim Tywoniakem. O prci a rozvoj vlastivdnho krouku se nejvce zaslouili Vclav Stejskal, Miroslav Berka a Frantiek pek. Na zatku 80. let byla budova muzea uzavena a to na vce ne 10 let ukonilo svou innost. Uzavenm muzea vrazn utrply nejen sbrky, ale i aktivita krouku. Teprve v letech 19941995 byla zsluhou veden msta v ele se starostou panem Zdekem Bezinou dokonena rekonstrukce mstskho muzea a instalace novch expozic tneck kameniny. 5. 6. 1995 znovu obnovil vlastivdn krouek
Schze Vlastivdnho klubu v Mstskm muzeu v Tnci v lt 1999 (zleva ing. M. Povoln, K. Jukl , P. Vodehnal , F. pek+, J. Trojnek , Mgr. D. Povoln, J. Konvika) (foto V. Holas)
427
Tnec nad Szavou
svoji innost jako vlastivdn komise M v Tnci nad Szavou. 10. 10. 1995 bylo muzeum slavnostn oteveno. Pod vedenm vedoucho stavebnho odboru M v Tnci Jana Staka jako pedsedy komise pokraoval krouek v dal prci. 21. 5. 1998 byl pedsedou zvolen historik Mgr. Daniel Povoln. Z jeho popudu se dosavadn vlastivdn komise zmnila od 27. 7. 1998 v obansk sdruen Vlastivdn klub msta Tnec nad Szavou a okol, jeho clem je usilovat o ochranu hmotnch i nehmotnch pamtek Tnecka a popularizovat jeho bohatou historii. Vlastivdn klub ji od r. 1998 pod na M v Tnci vdy od z do bezna nsledujcho roku cyklus historickch i zempisnch pednek, kter v prmru navtvuje 2030 oban. Pro ky poslednch ronk Z v Tnci pak tak pipravuje pednky o historii Tnce v letech 19181938. Od r. 1999 se spolupodl na vyhlaovn ocenn Blanick ryt, kter organizuje Podblanick ekocentrum ve Vlaimi. V r. 2000 a 2002 byli tmto ocennm poctni lenov klubu Vclav Stejskal a in memoriam Miroslav Berka. V r. 2000 tak klub poprv vyhlsil vtze soute o cenu PhDr. Jiho Tywoniaka, kterou kadoron pod pro zjemce o regionln historii z ad k zkladnch a stednch kol z Beneovska, Vlaimska a Voticka. V tomto smru je pravideln podporovn granty M v Tnci. S podporou msta se tak od tho roku s ronmi pestvkami konaj vdy v dob tneckho posvcen (28. 10.) vstavy mal Tnecka, kter jsou prokldny menmi vstavami fotografi, runch prac aj.
Pednka Vlastivdnho klubu v M s motocyklovmi zvodnky v lednu 2002 (foto V. Holas) (zleva L. Houka, O. Kba st., ing. V. Ddek, ?, ing. L. ala, J. Duchek)
428
Klub m v prmru 1520 len, kte se schzej kad msc ve velk zasedac mstnosti M v Tnci nebo v lt v Mstskm muzeu. Pedsedov vlastivdnho krouku: 19551966 Josef Topi 19661967 MUDr. Antonn Maxera 19671970 Miroslav Berka 19701983 Jan Trojnek 5. 6. 199521. 5. 1998 Jan Stank 21. 5. 1998dosud Mgr. Daniel Povoln
Hudebn soubory Tnecka Vclav Korbel, Zdenk Bezina

Hudba tzv. vn a dechov Potky hudebnho ivota v Tnci jsme schopni vysledovat zhruba od konce 20. let minulho stolet. Urit ji dve vak existovali hudebnci pevn z ad kantor, kte jak ve kole tak pi nboenskch obadech poloili ty nejstar zklady hudebnosti mstnho obyvatelstva. Vznamnou hudebn osobnost se vztahem k Tnci byl v 19. stolet opern zpvk Karel Vesel, zmnn v kapitole Osobnosti. Za pobytu v Tnci ovem ji umleckou innost nevyvjel a bohuel se zde pouze v roce 1904 uzavela jeho ivotn pou. Ve 20. a 30. letech minulho stolet byl v sle dnen restaurace Spoleenskho centra promtn nm biograf. O hudebn zpesten ped zatkem promtn a bhem pestvek se staral orchestr sloen pevn z len rodiny Svobodovy, Korbelovy a Dvokovy. Tyto ti rodiny byly skuten zsobrnou talent pro tneck kapely na dlouh desetilet. Zklad orchestru v nmm kin tvoili Antonn Svoboda st. (nar. 1875) z Rov ulice s jeho enou Boenou (nar. 1885) a synem Antonnem (19121983) spolu s tneckm Josef Korbel, 1935
429
Tnec nad Szavou
kolem Josefem Korbelem (18761958) a jeho syny Vclavem (19071967) a Josefem (19122005), dle Frantiek Dvok se svm bratrem Vclavem, Antonn ma, klarinetista z Chrstu (19081997) a violista Ludvk Bittner z Brodc. Tento orchestr byl dle pamtnk prvnm organizovanm seskupenm hudebnk a stal se zkladem pro pozdj vznik dalch soubor dechovek, symfonickho i komornho orchestru a chrmovho sboru. Ve 30. letech psobil v Podlusch vynikajc uitel hudby Stanislav Michal, kter se pesthoval na venkov, aby zde strvil lta svho dchodu. dajn byl blzkm ptelem pikovho houslisty Jana Kubelka a krtk as vyuoval i jeho syna Rafaela, budoucho velkho dirigenta. Bohuel se o tto osobnosti nepodailo vce zjistit. Prvn dechovou hudbu v Tnci vedl jako kapelnk Frantiek Dvok (zem. 1927). Jako trumpetista odslouil 11 let ve vojenskch hudbch Rakousko-Uherska a tato praxe ho k zaloen a veden dechovky jist opravovala. Po smrti kapelnka pevzal orchestr jeho bratr Vclav Dvok, hr na baskdlovku. Ten stl v ele kapely a do svho mrt v roce 1945. Vclav Dvok bydlel v Lipov ulici a jeho 3 dti se tak zapojily do muzikantskho ivota v Tnci. Syn Rudolf (nar. 1911, pslunk sl. letectva) hrl na housle a bic nstroje s otcovou kapelou stejn jako jeho bratr Antonn (nar. 1915, listono), kter hrl jet dlouh lta na trubku s kapelnkem Drbkem. Jejich sestra Marie, provdan Machov, inkovala jako houslistka a zpvaka v chrmovm souboru profesora mda.
Budouc kapelnk Frantiek Dvok
430
Od poloviny 30. let psobil v Chrst nad Szavou men orchestr pod vedenm trombonisty Antonna my (nar. 1911). Orchestr byl svm sloenm i repertorem pomrn univerzln. inkoval nejen koncertn a k tanci, ale pi prav a doplnn obsazen i jako klasick dechovka. V roce 1942 pevzal veden orchestru vborn trumpetista Josef Povoln z Chrstu (nar. 1904) a po II. svtov vlce stanul v ele orchestru na vce jak 10 let Antonn Svoboda. Tento tneck rodk (19121983), profes krej, kter zanal se svmi rodii jako houslista v nmm biografu, byl dajn nejlepm mstnm hudebnkem. Na vojn hrval s budoucm prvnm trumpetistou esk filharmonie p. Lism a byl ovlivnn kapelnky Kaplnkem a Fadrhonsem. Ovldal vce nstroj, krom housl zejmna trubku, byl nadan a pracovit, uml to s lidmi. To byly pedpoklady pro jeho dlouholet a irok uplatnn v hudebnch souborech vech nr.
431
Tnec nad Szavou
Upomnka na prvn odvod 1933
V roce 1959 pevzal veden orchestru dal z muzikantskho rodu m Miroslav (nar. 1932), klarinetista, saxofonista a emeslnk z tneck Jawy. To u psobil tento orchestr nkolik let pod Osvtovou besedou v Krhanicch, nebo bez tzv. zizovatele to tehdy nelo. lenem kapely byl trombonista Vclav Korbel (nar. 1939), absolvent Sttn konzervatoe, len orchestru Divadla na Vinohradech, kter zprostedkovval v ppad poteby styk s praskmi muzikanty, pedevm studenty konzervatoe, pro inkovn na tanench zbavch a nedlnch ajch v Posdkovm dom armdy v Chrst. Byl synem Vclava Korbela, kter se svm otcem a bratrem Josefem inkoval v prvnm orchestru v nmm biografu. Krom ve jmenovanch byli leny mova orchestru v rznch obdobch tito hudebnci: Jan Nmeek z Krhanic trubka, Karel Zazvonil housle, Josef Drb bic, Frantiek K saxofon a bic, Antonn ma klarinet ti vichni pochzeli z Chrstu, Tom Dvok z Krhanic bas, Antonn Slabihoud (nar. 1881) kontrabas (nejstar len orchestru), Rudolf Admek harmonika, Stanislav Svoboda (nar. 1915) pn fltna (bratr kapelnka Antonna), Josef Korbel viola, klarinet, vichni z Tnce. Dle Josef Korbel ml. z Prahy housle a pozoun, Vclav Korbel st. housle, harmonika a kontrabas. Je pozoruhodn, jakou muzikantskou lhn byl v tch dobch Chrst nad Szavou. mv orchestr ukonil innost okolo roku 1970 a jeho lenov se vtinou stali leny jinch hudebnch seskupen. Po druh svtov vlce se pisthoval do Tnce hudebn pedagog a organiztor prof. Karel md. Celkov pehled jeho innosti najde ten v kapitole Osobnosti. Prof. md se i v Tnci aktivn vnoval hudb a v 50. letech zde zaloil sym-
432
Zjezd chrmovho souboru do Kutn Hory potkem 50. let. Zleva Josef Korbel, skladatel hovsk, prof. md, Antonn Svoboda
fonick orchestr se irokou zkladnou. Krom mstnch byli leny hudebnci ze irho okol a dle poteby byl orchestr doplovn i praskmi profesionly. Zkouky i koncerty se odehrvaly asto v bval kantn zvodu Metaz. Prof. md dil jet chrmov orchestr a smen sbor, kter existoval pi kostele Sv. imona a Judy v Tnci, vnoval se duchovn hudb a provdl nap. me spolupracujcho skladatele hovskho nebo eskou mi vnon J. J. Ryby. Nkolik rok vdy ped plnon m se z kosteln ve ozvalo 12 akord, symbolizujcch plnoc a dle nkolik koled v podn trumpetist Josefa Drbka, Jana Dvoka, Antonna Svobody a pozounist z rodiny Korbel Josefa a Vclava starho a mladho. Takzvan vn hudb se vnoval tak komorn soubor, kter vznikl koncem 50. let ve sloen: 1. housle Antonn Svoboda, 2. housle Ladislav Radosta, viola Vclav Korbel star a violoncello Frantiek Buina (18991993). Tito pnov hrli hlavn pro svoji potchu a vydrelo jim to tm deset let. V repertoru mli skladby W. A. Mozarta, J. Ignce Linka a dalch. Jejich nepoetn veejn vystoupen se odehrvala pedevm v malm sle Kulturnho domu Metaz. Dechovou hudbu pana Dvoka jsme v tomto vyprvn opustili v roce 1945, kdy umr v poad druh kapelnk Dvok Vclav. Veden dechovky se tehdy ujal hr na kdlovku a trubku Josef Drbek z Pecerad (19081994) a zahjil tak nejdel kapelnickou kariru v historii tneckho hudebnho ivota. Ani jmno Dvok vak z dechovky nezmizelo, protoe na kdlovku s panem Drbkem dlouh desetilet hrl pan Jan Dvok (nar. 1917), syn prvnho kapelnka dechovky vojenskho
433
Tnec nad Szavou
V Jawaklubu cca 1970. 1. ada zleva J. Nmeek, J. Drbek, A. ma, A. Ko, A. Kt, 2. ada zleva J. Dvok, J. Jirk, F. Jirk
muzikanta Frantika Dvoka a tak Janv bratranec, nositel slavnho jmna Antonn Dvok, profes listono. Drbkova kapela se stala brzy pojmem a po vlce nala svoje uplatnn. Krom ist dechovky hrla i hudbu tzv. tanen a mla univerzln repertor. Obas se stvalo, e kapelnk ml vce poadavk na vystoupen, ne mohl stihnout. Proto spolupracoval s adou dalch muzikant a pleitostn z nich stavl druhou a tet kapelu, aby vyhovl poadatelm. Tehdy ji bylo nutn mt svho zizovatele, a tak Drbkova kapela inkovala pod hlavikou nejprve Zvodnho vboru ROH podniku Metaz a pozdji Zvodnho klubu Jawa Metaz Tnec n. S. Samozejmou byla ast dechovky na oslavch 1. mje, pi politickch vroch, volbch a dalch slavnostnch pleitostech ve mst a okol. Koncem 60. let se zen velk dechovky, kter sdruovala i muzikanty ze irho okol, ujal pseck rodk Ing. Gustav Votnek (19141990), zamstnanec podniku Metaz. Hudb se vnoval od dtstv a dochovala se vzpomnka, jak u jako mal chlapec inkoval v pbramsk hornick hudb spolu s budoucm znmm hercem Josefem Hlinomazem. Pod jeho vedenm velk tleso pravideln zkouelo a bylo schopno pojmout i nronj koncertn repertor. Orchestr krom bnho vystupovn pipravil i nkolik koncert, s nimi se uplatnil na zjezdech po republice a nkolikrt i v zahrani (bval NDR., Polsko, Francie). 8. listopadu 1978 koncertovala tato velk dechovka pi oteven obchodnho domu Mr v tneckm sdliti. Mezi leny Drbkovy a pozdji Votnkovy dechovky patili: kdlovky J. Drbek, J. Nmeek, K. Barek, J. Dvok, J. Homola, baskdlovky p. Drb ze Zboen-
434
ho Kostelce, J. Hruka, pedasn zesnul J. Jirk., jeho strc F. Jirk, klarinety A. ma, M. ma, K. Doleal, A. Ko, J. Chmel, L. mejkal, F. Pecha, p. Kovak, Ing. M. Srba, D. Potek, trubky p. uk, p. Frank, J. mejkal, J. Heman, J. Roubek, P. Toman, Z. Bezina, J. Krsa, pozouny p. Vrbovec z Podlus, Ludvk Hruka otec kapelnka Jaroslava Hruky, V. Korbel, M. Dvok Ing. Gustav Votnek pi svatebnm obadu v bvalm z Kamenice, J. Vosmk z Kamenn- kulturnm dom Metaz ho Pvozu, basy p. Vrbovec z Chleb, F. Pecha st., pozdji J. Dvok z Bystice nebo A. Zeman z Radlka, bic J. Honzk, Fr. K, p. ma a p. Drb z Chrstu, p. Peltn, A. Kt, p. Tauchman. Urit jsme na nkoho v tomto vtu zapomnli, protoe muzikant se v orchestru stdalo opravdu hodn a asto byli zvni jet dal na vpomoc. Hlavn pinou zniku velk dechovky v Tnci byl generan problm, ale postupn tak men zjem posluchastva o tento nr. K tanci ji v t dob hrly prakticky jen univerzln orchestry. Men dechovku ovem vedl J. Drbek a do sv smrti v roce 1994. Pan Drbek hrl fyzicky nron party 1. kdlovky jet ve svch 86 letech a krom problm s oima byl ve vborn kondici, optimista, vdy
Tneanka na p zn ped dnenm parkovitm na pelomu 80. a 90. let
435
Tnec nad Szavou
Tneanka pi posvcen v r. 2005 ped M v Tnci
v dobr nlad. Pro vldnou radu ani pro vtip neel nikdy daleko a zaslouen se stal jednou z nejvznamnjch postav tneck hudebn historie. Drbkovu dechovku pevzal zkuen kapelnk, trombonista a baskdlovk J. Hruka ze Senohrab, rodk z Pecerad. Hudba dnes inkuje pleitostn, pedevm pi pohebnch obadech. Vedle tto klasick dechovky zaloil hudebn nadenec J. Honzk v 90. letech dechovku mladch s nzvem Tneanka, kterou spolu se Z. Bezinou vedli asi 7 let. Hudba mla smen sloen a inkovala pevn na pehldkch mladch dechovek v Poszav, sama tak asi 2 nebo 3 pehldky v Tnci uspodala. V lt roku 1995 se pochlubila i v holandskm mst Hoevelaken pi mstskch slavnostech. Kdy mlad hudebnci dospli a dorost chybl, Tneanka se odmlela a jej jmno oivil a kapelnk V. Kivnek, kter sloil novou Tneanku z dosplch hr z Tnce a okol a obsazen dopluje mladmi vzdlanmi hri pedevm z Beneova. V Tnci se po mnoha a mnoha letech dky Tneance zaala podat pravideln nedln tanen odpoledne, stejn tak v eranech. Mezi hri meme najt i nkolik len bval Drbkovy a Votnkovy dechovky.
Hudba tanen populrn Na plesech a tanench zbavch pestvaly lidem stait polky a valky, velmi oblbenm tancem se stalo ve 30. letech 20. stolet tango a pomalu zanal nastupovat swing. Interpretace novch lgr si vydala i zmnu nstrojovho obsazen. Z ist dechovch orchestr se stvaly orchestry univerzln asto s houslemi, saxofony, harmonikou, kytarou a klavrem. Dechov hudby J. Drbka i pn
436
Svobody, pozdji M. my se tomuto trendu snaily pizpsobit. Univerzln orchestry mly nejvt uplatnn pi he k tanci a jejich maximln obliba vydrela a do 60. let. V t dob se zaaly objevovat u orchestry tzv. tanen, zamen na populrn hudbu pro mlde. Prvnm takovm modernjm orchestrem byl Rytmus 57, kter vznikl pod Zvodnm vborem ROH Jawa za veden bubenka Rudolfa Blabola z Pecerad. Dalmi leny byli Josef Povoln ml. housle, Rudolf Admek harmonika, Bohumil Pavlek kontrabas, Jaroslav Chmel a Frantiek K saxofony, trubka Ladislav Radosta, pozoun Vclav Korbel, Pavel Heman a Vclav Lacina kytary. Orchestr zkouel v kantin na Brodcch a jeho prvn vystoupen se uskutenilo v roce 1957 v Netvoicch, dle inkoval k tanci v Tnci a okol. V roce 1961 pevzal veden orchestru ve zmnn trombonista Jaroslav Hruka, zamstnanec Jawy. V Jawaklubu v Brodcch orchestr pod jeho vedenm psobil v 60. letech na odpolednch tanench ajch, kter byly mezi mlde velmi populrn, a nvtvnci se sjdli vlakem ze irokho okol. J. Hruka udrel orchestr dlouh lta, inkoval v Tnci pro oba velk podniky, na plesech a tanench zbavch v irokm okol a dodnes vede mal tanen orchestr, ovem sloen hudebnk u se dvno vymnilo. Na tuto tradici navazovali mlad muzikanti a zaalo vznikat i rychle opt zanikat vce novch hudebnch skupin. Mezi vznamn osobnosti tohoto obdob patil L. Bohek, kter po amatrskch zatcch v Tnci provozoval hudbu v Praze v nkolika pikovch souborech. Za zvltn zmnku stoj orchestr HYPER se svm pedasn zesnulm vedoucm, tneckm obanem M. Hlavkem. Orchestr ml zzem v Beneov, odkud byla vtina jeho len vichni byli dobrmi hudebnky. Pedevm vak dky hudebn vzdlanmu kapelnkovi a pianistovi M. Hlavkovi, kter byl i dobrm organiztorem, ml orchestr na mstn pomry vynikajc rove a svho asu absolvoval i tzv. profesionln pehrvky, co umoovalo mimo jin i tovat alespo trochu odpovdajc honore za inkovn. Tehdy to byla zvratn suma 40 Ks hrubho za hodinu. Od konce 70. do potku 90. let vcelku spn psobil v celm okrese mal orchestr ALFA veden Z. Bezinou, zizovan ZK ROH Jawa Metaz. Pozdji a do souasnosti na nj navazuje skupina CODA, kterou vede J. Krejzar z Pecerad. Bigbeat, rock Tato oblast hudby se vdy vyznaovala tm, e rychle a nadivoko vznikajc soubory mly rychlou mrtnost. Na vin bylo mld muzikant, jejich hudebn zsadovost a nekompromisnost, velmi asto i nepze reimu a tak velk hmotn problmy, nebo vybaven elektrofonickmi nstroji a ozvuen je velmi nkladn. Tyto skupiny jsou od potku zvisl i na vybaven dopravnmi prostedky a to bvalo pro mlad nadence kamenem razu. Nejdle se vypracoval ji ve zmnn Ladislav Bohek. A v 90. letech se zaalo bigbeatu, pozdji nazvanmu spe rock, v Tnci dait lpe. Od roku 1994 existuje a piln vystupuje skupina TNS (Tnec nad Szavou)
437
Tnec nad Szavou
s dlouholetmi hlavnmi postavami kytaristou Jim Kotlrem, zpvkem Tomem Krajnkem a bubenkem Vladimrem Dudkoviem. V Tnci tak nkolik let zkouela votick skupina Parafn, ve kter se za bicmi objevuje tneck bubenk Pavel Korec, znm z dlouholetho inkovn v populrn skupin KEKS.
Trampsk pse, country, bluegrass a folk Ji Borovika

Trampsk pse vznikla s rozvojem trampingu ve 20. letech minulho stolet. Na Szav prv vznikaly prvn trampsk osady a k osadnmu ivotu patil sport i rzn formy zbavy. Byly to osadn tborov ohn, verky s programem, trampsk tanen zbavy. A prv zde zaala ra trampskch psnik. Nejznmj z nich je J. Motl (osada Ztracenka ve Svatojnskch proudech na Vltav), sloil spoustu psn. Ty spn se hraj dosud a pat prvem do zlatho fondu trampskch psn. Jako doprovodn hudebn nstroj slouila dlouh as kytara, pozdji pibyly dal strunn nstroje. Velk draz se kladl na zpv. K rozen trampingu pomhala literatura, nap. romny J. Londona. Zhy se pidal film USA, kde hlavn hrdinov byli kovbojov, zlatokopov, lovci koein. Hudba tchto film pomhala k rozen podobn hudby i v eskm prosted z podntu milovnk romantiky. Trampsk hudba se zaala nahrvat na gramofonov desky, dostvala se do povdom hlavn mladch lid. Dodnes zn na osadch rozsetch v romantickch koutech na vlasti. Ve 40. a 50., letech 20. stolet se dostala v USA do poped zjmu lidov, tj. venkovsk hudba (country = venkov). Byla to pvodn hudba venkovskch tanench zbav, pout, rznch sout, nap. koskch zvod, rodea apod. K rozen tto venkovsk hudby pispl samozejm i film. Zjem se znsobil psobenm televize. Toto dn pronikalo pomoc radiovch vln i k nm a nachzelo zde hodn nsledovnk. V esk republice m velkou zsluhu na rozen tohoto nru sout PORTA. Je to sout trvajc ji nkolik destek rok; sout se vyazovacm zpsobem v okresnch, oblastnch a krajskch kolech. Z krajskho kola vdy jeden z jednotlivch nr postoup do celosttnho kola Porty. Vystoupit zde je prestin zleitost a sen vech soutcch skupin. Toto finle se u t velk pozornosti mdi a navtvuje jej mnostv divk. Vtz Porty asto roziuje poet profesionlnch hudebnch skupin. Bluegrass je odno country je to pvodn hudba prostch lid mn bohatch stt USA. V jejch psnch se odr tk ivot, nechyb ale ani opvovn krsn prody, nap. Apalaskch hor. Charakteristick zvuk tto hudby je tvoen vraznm tnem ptistrunnho banja a mandolny. Folk je lidov pse znovu objeven a zpvan vude, kde je to obvykl. Nejedn se vak o klasick nrodn psn (ty jsou asto upravovan), ale o psn uml, tma je skuten irok.
438
Bl peej s hosty J. Rakem a J. Zemanem v r. 2004 (sbrka J. Boroviky)
Toto je na vod skuten strun pehled o nrech, o kterch budeme pst a kter se hrly a dosud v Tnci hraj. Pro toho, kdo chce mt vt znalosti o tomto oboru, je vydna obshl literatura. Zaneme trampskou hudbou skupina Bl peej vznikla asi ped 35 lety, k prvnm muzikantm je mono potat J. Popelku, L. Krcha, P. Hruku, J. mdmajera. Postupn prochzeli skupinou K. Walter, M. Houka, J. Nedra, manel J. a D. Zmovi, brati Simonovi, L. uk a J. Borovika st. atd. asto se vzpomn jejich hranch v restauraci U Str v Chrst. Svm pkladem ovlivnili a pivedli k hudb hodn mladch nsledovnk. Rznmi pravami a teba odjinud pevzatmi psnmi se setel rozdl v tom, co je to trampsk pse, country nebo folk. D se napsat, e trampsk hudba je hudba tborovch oh, osad a lid vyznvajcch ivot v prod. V prbhu let se poet muzikant Bl peeje ustlil na konench 4 lenech: M. Houka (basa), K. Walter (kytara), J. Nedra (banjo), J. Borovika st. (mandolna). Hraj na hranch v hospdkch naeho okol, na osadch apod. Obas je samozejm dopluj dal muzikanti. Country u ns hraje dost muzikant a ti se pesunuj ze skupiny do skupiny. D se ci, e kad hrl nebo hraje s kadm. Ned se proto pesn urit, jak se urit skupiny vyvjely. Znme zkladn muzikanty. Ti, kte ve skupinch byli krat dobu, jmenujeme tak. Spolhme na pam tch, kte jsou stle v centru dn. V roce 1985 vznik skupina Kaka (ze skupiny Okl, kter zaala jako folk): J. Rak (kytara), M. Houka (basa), G. Svoboda (fltna), J. Borovika ml. (housle), T. Bubkov (zpv). V prbhu let se pidali P. trl (kytara), J. ulk (banjo), J. Zeman (kytara), Z. Jahoda (housle), J. Borovika st. (mandolna), zpv H. Uhrov. V roce 1986 vyhrla Kaka oblastn Portu a postoupila na krajskou Portu to byl
439
Tnec nad Szavou
jej nejvt spch. Zastovala se rznch sout, pehldek a nkolikrt hrla na trampskch blech a osadnch slavnostech nap. v Mnku pod Brdy, v enkov i v Praze. Kaka se rozpad v r. 2004 a J. Rak, P. trl, Z. Korbel a Z. Hartych zakldaj skupinu K. O. Hraj opt na rznch akcch a pehldkch. Hraj country, jazz, bluegrass i folk (irsk psn). Maj skuten irok zbr. Vodck kapela je to kapela oddlu kanoistiky TJ Jawa Metaz. Hraj stdav lenov tohoto oddlu: J. Rak, J. Nedra, J. Zmov, D. Zma, J. ulk, G. Svoboda, K. Tamele, sestry pkovy, J. Vackov, J. Havrlk, J. Mak, J. Jelnek, J. Borovikov ml. a st. a mlad lenov J. Nedra ml., J. Walter ml. a O. Nedra. Je to hudba pevn country, kter se hraje na zjezdech oddlu u ns i v cizin. Dle na hranch v hospdkch a tko by se dalo napsat, kde vude jinde. Bluegrass skupina molka. vznikla v roce 1983, sloen: P. trl (kytara), Z. Hartych (foukac harmonika), M. elikovsk (mandolna), J. Chmel (basa), J. Kuera (banjo). Kapelou proli T. Bubkov (zpv), M. Houka (zpv) a J. Borovika ml. (housle). molka doshla jistch spch na krajskch kolech Porty v r. 1985 a 1986 (cena divk a poroty). Hrli: na Kutnohorsk Kocbce, Banjojamboree v Kopidln u Jina, na Poszavskm kandku, Vlaimsk brn, bluegrassovm maratonu v Boru u Tachova. Byli hosty praskch Poutnk. Po dobu esti let hrli na coun-
Folkov skupina OKL na zatku 80. let, zleva D. Kainarov, M. Bukovjanov, J. Nedra, J. Rak a M. Houka (sbrka J. Boroviky)
440
try blech po cel republice, mli tyi vlastn komponovan poady. molka mla velk vliv na pesunut hudby od tborovch oh, trampskch osad a hospdek na pdia a tm i k rozen mezi vt okruh poslucha. Po rozpadu skupiny v r. 1989 J. Chmel a M. elikovsk pokrauj ve skupin Country coctail. Skupina m sdlo v Jlovm, kde oba tneck muzikanty doplnili brati Kritvkovi. Tato skupina pivedla svj bluesgrass k dokonalosti, nap. dvakrt hrli na pehldkch v USA. Folk v roce 1983 vznik skupina Okl. Jsou to: J. Rak, J. Nedra, M. Houka, G. Svoboda, J. Borovika ml., D. Kainarov, M. Bukovjanov, M. Bureov. Skupina opt hraje pi rznch pleitostech, po rozpadu v r. 1985 pechz vtina len do Kaky. Folkov skupina Amfora vznikla v roce 1998, byli to: M. Bubk, P. Chomt, P. Marouek, L. Bartlov, L. Kyptov a krtce Z. Hartych. Zvtzili v oblastnm kole Porty 1998 a postoupili do finle v Plzni. Zastnili se konkurzu na Zahradu 1999 a dostali pleitost si zahrt na tomto festivalu v Nmti na Han 5. 7. 1999. Dky spoluprci s psnikem Frantou Nedvdem se zastnili naten pro T v poadu Pezvky s sebou, kter se vyslal v prosinci 1999. Dle se zastnili naten sobotnho Tobognu eskho rozhlasu Praha (s Ivou Janurovou). Zahrli si tak na Setkn v Konopiti. V roce 2000 se skupina rozpadla. Toto je strun pehled skupin a muzikant nru trampsk pse, country, bluegrass a folk. Je s podivem, co kapel a muzikant je z naeho malho poszavskho msta. Svd to o tom, e tato hudba u ns mla z eho erpat a dobe zapustila koeny. Vme, e tomu bude tak i nadle. Dokld to i poet dt v kytarov kole P. Chomta. Doufme, e nae hudba v souti s rznmi smry (nap. techno hudby nleit hlasit) se jet pr let udr a bude vzpomnkou na muzicrovn generac od 20. rok minulho stolet u ns v Tnci nad Szavou. Pisatel tto sti knihy maj obavu z toho, zda srozumiteln popsali tyto hudebn nry a hlavn z toho, jestli jsme nkoho z hudebnk neopomnli. Za to se pedem omlouvme. Tento lnek vznikl za vydatn pomoci L. Kyptov, P. trla, M. Houky a J. Raka sepsal, vytvoil a na vasn termny pspvk dbal J. Borovika st.
Fltnov soubor
Miloslava Hranostlov Ji od r. 1995 nabzme setkvn se zobcovou fltnou v rmci zjmov innosti ve koln druin pi Z Tnec nad Szavou. ci a kyn se zde u nejen naslouchat hudb, ale i zbavn form dechov gymnastiky. Dechov cvien a sprvn dchn jsou nutn ke kvalitn he na dechov hudebn nstroj a zrove jsou prostedkem a pomocnkem pi lb dt s rznmi i dlouhodobmi nemocemi dchacch cest.
441
Tnec nad Szavou
Od potku innosti naeho souboru jsem se snaila, aby kad dt, kter je jeho lenem, mlo ze svho muzicrovn radost a tu pak rozdvalo i do celho svho okol. asto se zapojujeme do kulturnho dn v Tnci. S nam programem jsme vystoupili na vernisch, adventnch nedlch v mstskm muzeu, na ocenn vznamnch oban naeho msta, pi rozsvcovn vnonho stromu u obchodnho domu a pi pedstaven vlajky msta Tnec nad Szavou. Reprezentujeme t Z na kolnch akademich a na akci kola v mstskm muzeu. Velmi rdi jsme zahrli na vstav fotografi k ivotnmu jubileu Vladimra Holase a pi vernisi vstavy obraz Ing. Ladislava aly ve zdejm muzeu.
Fltnov soubor ped obchodnm domem v Tnci v roce 2005 (foto M Tnec nad Szavou)
Bylo pro ns ct reprezentovat msto Tnec svm kulturnm vystoupenm u pleitosti XIII. setkn Tnc v Dobrovici. V r. 1999 a 2000 jsme se zastnili dtsk interpretan soute ve he na zobcov fltny, kategorie soubor v Praze, kde jsme zskali estn uznn (1999) a 3. msto (2000). Zakldajc lenov a lenky souboru jsou dnes ji tm dospl lid a velmi m t, e nkte svou hudbu neopustili. Bhem desetiletho psoben hrlo v souboru 45 k a ky. V roce 2005 to bylo 12 ky. To vechno by vak st mohlo existovat bez podpory a pochopen rodi, veden koly a Mstskho adu v Tnci. Snad i v dalch letech pispji k tomu, aby se stle nachzela ulechtil a pevn ptelstv dt a muziky.
442
TJ Zboen Kostelec Ji Vrbata

V minulch dobch nesla nae TJ nkolik nzv. Od potenho D. T. J., SK, Sokol (od roku 1951), TJ Jawa Spartak (od roku 1953), a po souasn ,,TJ ZBOEN KOSTELEC. Tlovchovn jednota byla zaloena v roce 1907 a pat k nejstarm tlovchovnm organizacm na Beneovsku. Nejstarm dochovanm materilem je fotografie D. T. J. Zboen Kostelec z 18. 9. 1910, kterou ml uloenou pan Vojtch Hruka nejstar. Dokument a vzpomnek z prvnch let psoben pli nen. innost v nsledujcch obdobch dv ale tuit, e od svho zaloen TJ Zboen Kostelec hila aktivitou. Fotografie a vzpomnky pamtnk dokladuj, e ve tictch letech ve Zboenm Kostelci nai pedchdci hrli hzenou, fotbal, dochovala se fotografie nejstarho fotbalovho mustva Beneovska (oboj asi na hiti U Dudk), hokej (na ece) a tak volejbal (na hiti pod Senovmi dnes Hurychovci - a na hiti u St). Vojtch Hruka nejstar chodil v mezivlenm obdob pedcviovat i do Tnce nad Szavou, cvien se tak astnil Eduard ior nejstar. Historickho pedvlenho spchu doshla DTJ Zboen Kostelec v r. 1934, kdy porazila v hzen v utkn hranm ve Zboenm Kostelci mustvo Slavie Praha 7 : 6. Bylo to v roce, kdy Slavia Praha byla mistrem ligy! V roce 1942 byl zaloen achov oddl. Dlouholetm propagtorem achu v Kostelci byl Vojtch Bok. V povlenm obdob pokraovala nepetrit tradice sportovn. Dorstaly nov generace vynikajcch sportovc. V padestch letech chodilo na cvien V. Hruky nejstarho a ticet mu. Nebyla jet tlocvina, cviilo se v hospod U Mark a nap. gymnastick stl, kter je dnes v tlocvin, pamatuje jet tuto ru. Pokraovala a rozvinula se tradice ji spnch sport jako byla hzen hrla se ji v roce 1955 na hiti u Dudk. Hrl se nadle i volejbal. Nejslavnjm sportem tto doby vak byl hokej. Hrl se tak ji ped vlkou na ece a v letech 19561965 na hiti pod dnen tlocvinou, kde byl pipravovn prodn led. Bojovalo se ve III.t. okresu a jednm z velkch nestor tto doby byl pan Eduard ior nejstar, kter strvil v brn 20 spnch let a kter tak prohledal svj archiv a zavzpomnal. Jeho vstroj v t dob sponzorovali hospodt Marek a Breburda. Drustvo k dokonce vyhrlo v sezn 19631964 okresn pebor v hokeji. Dalmi pamtnky tto doby jsou Karel Souek st. volejbalista a hokejista i Ji Janda st. hokejista a tak hospod hokejovho klubu. Oba tak poskytli fotografie a vzpomnky. Ze cvien tto doby je nejvce informac od Evy Hrukov-Kajnarov. Po spnch spartakidch v tchto letech byl Spartak Zboen Kostelec vyhlen nejlep jednotou na okrese Beneov. To byl tak jeden ze zkladnch popud k vstavb nov tlocviny prv ve Zboenm Kostelci.
443
Tnec nad Szavou
Prv stavba tlocviny byla nejvtm zlomem a impulsem k rozvoji sportu u ns v Kostelci. Ruku k dlu zde pipojili vichni a stavba se stala poslnm cel obce. Nejvtmi pracanty byli Jaroslav Dudek, Jaroslav Marvan, ika J. st., Eduard ior, pan lek - vichni ze star generace. Samozejm e i zkulisn boj o to, aby tlocvina vznikla v Kostelci nebyl jednoduch. Zde se nejvce piinili tehdej tajemnk MNV Pecerady pan Jaroslav Lika st. a dal, kte vlili na adech. Na podzim roku 1959 se uvaovalo o vstavb kabin pod hokejovm hitm. Bhem zimy 19591960 dolo k zsadnmu obratu a bylo rozhodnuto,e se v Kostelci bude stavt nov tlocvina. Stavba tlocviny zapoala 21. 5. 1960 a dokonena byla v r. 1965 (tlocvina s bytovkou pro sprvce). Od 16. 4. 1964 se v tlocvin zaalo poprv cviit. Pstavba, kde se nachz balkon a naovna byly dostavny v letech 19671968. Velmi spnm sportem v dalch letech se stal volejbal, kter se hraje dodnes. Nae drustvo se probojovalo v roce 19811982 a do krajskho peboru. Pehled z tto slavn doby dal dohromady Pepk Hromas. Nejvtm hrem volejbalu a tahounem byl Leo Hruka, kter byl vyhlen i nejlepm volejbalistou okresu Beneov. V na tlocvin se po cel lta hraje tak stoln tenis, slov kopan, tak floorbal, tenis atd. Velmi slavnm sportem v na historii jsou rovn achy. Dalmi sporty, kter nai lenov provozuj, jsou cyklistika (zejmna horsk kola), kdy se nai lenov spn zastuj maratnskch zvod na celosttn rovni. K prkopnkm tohoto sportu v na TJ pat zejmna Zdenk Baloun a Ji Vrbata, kte mli prvn horsk kola ve Zboenm Kostelci v roce 1991. Nejlepm zvodnkem v souasn dob je Josef ma, ale prosazuj se i dal - Vaek Zdek, Jirka Jun, Jan Vrbata a ve veternskch kategorich Ji Vrbata. Nai lenov vak pod vedenm Mirka Novka vyjdj pravideln i na silninch kolech. Dal samostatnou sportovn kapitolou je bh na lych. Zde se nai lenov ji dlouh lta astn zejmna maratnskch zvod jako jsou Jizersk 50, Krkonosk 70; nap. Ji Vrbata m v obou tchto zvodech pes 20 ast. Jezd se ale i dal zvody, kter jsou soust svtov ligy dlkovch bh WORLDLOPPET, kde nai dva lenov Ji Vrbata a Mirek Borkovec v roce 2005 zskali titul ,,Wordloppetmaster. Dle se hraje aktivn volejbal. V poslednch letech hrajeme okresn sout smench drustev, kterou se nm v sezn 2003/2004 podailo vyhrt. Nejvtmi tahouny jsou Jirka Janda, Ale Hromas, Jana Jandov, Radka Hromasov, ale tak vetern Josef Hromas. Po celou dobu trvn TJ a zejmna po vybudovn nov tlocviny se u ns na obci chodilo cviit, na co m cel souasn generace krsn vzpomnky a vem, kte se na tvorb tchto vzpomnek podleli, za to dk!
444
OSOBNOSTI TNECKA
Karel Vesel opern pvec Daniel Povoln
Karel Vesel se narodil 19. 12. 1861 v Praze, kde se tak pozdji vyuil rukavikem. U jako ue navtvoval baletn a pantomimick Teatro salone italiano na Krlovskch Vinohradech, kde pjoval divadeln kuktka. Svj hlas vak zatm pedvdl spe svm kamardm po praskch hospodch. V r. 1883 absolvoval pveckou kolu Frantika Pivody a pi jej vron benefici napoprv uspl s pednesem proslul Masaniellovy barkaroly z Auberovy Nm z Portici. Vesel pak zanechal emesla a pidal se ke znm divadeln spolenosti Frantika Pokornho. V divadeln sezn 18831884 s n vystupoval v Plzni a tehdy tak mj. poprv zpval Jenka v Prodan nevst. V nsledujcm obdob s touto spolenost rovn procestoval adu eskch a moravskch mst a obc. Kdy se v r. 1885 stal Frantiek Pokorn editelem Nrodnho divadla v Brn, patil Karel Vesel k oporm tohoto souboru. el doslova z role do role a vystupoval i v operetch. V noru 1886 si jej do Brna pijeli poslechnout editel Nrodnho divadla v Praze Frantiek Adolf ubert a kapelnk Moic Stanislav Anger. Frantiek Pokorn vak za Veselho neml nhradu, a tak v Nrodnm zpval Vesel poprv na zkouku a 8. 12. 1886 jako Manrico ve Verdiho Troubadouru. V noru 1887 se stal dnm lenem Nrodnho divadla v Praze. Karel Vesel ml tenor vzcn sly a barvy, istou intonaci a emotivn pednes. Od potku vak byl nabdn, aby neforzroval kad del tn ve vkch. Vesel se proto dle kolil u belcantisty Josefa Lva, ale svj hlas si impulzivn zpvk pli neetil. V roce 1888 prodlal hlasovou krizi, po nkolika mscch se vak jeho hlas zotavil a zskal na lesku a zvunosti. U od potku sv pveck kariry ml Vesel tak problmy se svm hereckm projevem. Uritou strnulost a neumlost se snail pekonat teatrlnmi postoji a patetickmi gesty po vzoru Itala Carlo Raverty, jindy zase pehnl v mimice a v pohybu a promoval nap. lyrick role v hrdinn. Pesto vak vynikl v ji zmnn roli Jenka, kterou ztvrnil ne mn ne 150 krt. Dokzal v n postupn harmonicky sladit pveckou a hereckou sloku a vytvoit typ furiantsky bodrho vesnickho chasnka, citov velho a spontnn humornho. Zpval Jenka se svou astou partnerkou Annou Veselou (Maenka) s velmi pznivm ohlasem i na zjezdu Nrodnho divadla do Vdn (1892). Vdesk hudebn kritika ho pirovnvala k Fritzi Schrdterovi, tenoristovi dvorn opery sladce lahodnho hlasu a dynamickho hereckho projevu. Odvrcenou stranou pveckch spch Karla Veselho byl jeho bohmsk zpsob ivota. V podstat permanentn ml obstaven plat, il v dluzch a byl pln bez krejcaru.
445
Tnec nad Szavou
V r. 1899 onemocnl glykosuri a lil se v Karlovch Varech, v r. 1901 byl postien chorobou hlasu a v r. 1902 u nj byla zjitna tuberkulza. Nespn se lil v italsk Nizze a 31. 5. 1903 odeel do penze. Vyerpn postupujc nemoc a oputn svmi pznivci se uchlil do osady Tnice. Uinil tak zejm na radu sv tety Albny, kter se ji dve do budoucho msta Tnec nad Szavou pivdala. Posledn st svho ivota strvil v nedalek hjence Taranka, kde o nj peoval fot Hromdka a kam za nm pravideln dochzel jeden z jeho poslednch ptel MUDr. Maxera z Tnce. Zde tak 1. 9. 1904 zemel a byl pohben do prostho hrobu u kostela sv. imona a Judy v Tnci nad Szavou.
Doc. RNDr. Ing. Josef Zahradnek, CSc. biolog Ladislav ala
Jmenovn Dr. Josefa Zahradnka lenem akademie vd v New Yorku
Psalo se 14. z 1934, kdy do rodiny Zahradnkovch na hospodskou usedlost p. 21 v Peceradech pibyl nov len, mal Josef. Poklidn ivot vesnice byl peruen 15. bezna 1939 obsazenm eskoslovenska nmeckmi okupanty, kdy veker dn ve vesnici tak jako v cel zemi se muselo poddit nmeckmu totalitnmu reimu. Od z 1940 zaal Josef navtvovat tneckou obecnou kolu, ale u v beznu 1943 kolu opout. Pecerady se staly soust Nmci zabranho zem pro vojensk cviit zbran SS se zvltnm reimem pro obany protektortu. Okolo tincti rodin bylo nuceno sv hospodstv na zklad rozhodnut protektortnch ad opustit a z Pecerad se vysthovat, mezi nimi i rodina Zahradnkovch. Zkladn vzdln pak dokonil Josef a na mansk kole v Chomutov, kam dochzel z vesniky Zlezly, kde po roce 1945 zskali rodie novou hospodskou usedlost. Nsledovalo studium na zemdlskch kolch, zakonen maturitou na Vy zemdlsk kole v Roudnici nad Labem.
446
Josefovi bylo 21 let a musel rozhodnout o dal cest ivotem. Volba padla na dal studium a bylo to, jak jinak u kluka z venkova, studium oboru blzkho prod. Tak jako spn vystudoval stedn kolu, kon i vysokokolsk studium na Agronomick fakult Vysok koly zemdlsk v Praze. V roce 1960 vstoupil do praktickho ivota ve funkci fytotechnika Praskch cukrovar. Kdy zemela tragickou smrt jeho metodick vedouc vdeck pracovnice Doc. Dr. Miroslava Drachovsk-imanov z Vzkumnho stavu cukrovarnickho v Modanech, stal se jejm nstupcem. Zaal pracovat na poli vdy a vd zstal po cel ivot vrn. Extern vystudoval druhou vysokou kolu Prodovdeckou fakultu University Karlovy v Praze, obor biologie-chemie, se specializac biochemie. Ve vzkumnm stavu, kde psobil a do roku 2001, s rostoucmi odbornmi znalostmi, s publikovnm vdeckch prac a pednkovou innost doma i v zahrani, postupoval ve vdeckch funkcch od vzkumnho pracovnka a po funkci vedoucho vdeckho pracovnka a vdeckho sekrete stavu. V letech 19671972 absolvoval extern vdeckou aspiranturu na VCHT v Praze a zskal vdeckou hodnost kandidta technickch vd. Jeho vdnm oborem byla a zstv biochemie, fyziologie a biotechnologie cukrovky a prmyslovch rostlin a metabolismus rostlin zamench na biosyntzu sacharid. Peloeno do etiny to znamen, e se zabval sloenm, pemnou a funkc ltek v iv hmot, ivotnmi pochody uvnit tl organizm a technologiemi, zaloenmi na vyuit ltkov pemny nkterch ivch systm, zvlt mikroorganizm a syntzou slouenin probhajc psobenm enzym v iv hmot nebo prmyslov vrob. Zskan vdeck poznatky pedval jako externista po cel ivot studentm vysokch kol, v 94 ppadech byl vedoucm diplomovch prac a kolitelem diplomant. Po habilitanm zen na VZ v Praze byl 1. 4. 1990 jmenovn docentem. Jet i dnes v dchodovm vku je stle vdecky i pedagogicky inn. Je lenem mezinrodn komise pro technologickou jakost cukrovky v Bruselu, dlouholetm aktivnm lenem s. biochemick spolenosti pi AV R a SR, pracuje v rigorznch komisch vysokch kol a ji v roce 1995 byl jmenovn aktivnm lenem Americk akademie vd (Active member The New York Academy of Sciences). U pleitosti jeho 70. narozenin mu byla rektorem esk zemdlsk univerzity v Praze udlena zlat medaile za pedagogickou a vdeckou innost.
Karel md hudebn pedagog Ladislav ala

V roce 1948 se pisthoval do Tnce esk hudebn pedagog, organiztor a publicista Karel md. Narodil se 3. dubna 1884 v Brandse nad Labem, vystudoval Cimrovu eskou akademii hudby a zpvu v Praze. Byl vedoucm nkolika praskch hudebnch tles a pednm initelem Unie eskch hudebnk.
447
Tnec nad Szavou
Jako hudebn teoretik mnoho publikoval v hudebnch asopisech. Svm psobenm ve funkcch a publikovnm v dob nacistick okupace zem se zaslouil o existenn zklad esk filharmonie, divadelnch a rozhlasovch orchestr, ohroench zkazem innosti. Od roku 1948 jako dchodce il v Tnci u sv dcery, lkrnice pan R. Fridrichov. I na svm novm psobiti se vnoval hudebn innosti. Vyuoval hudb, od roku 1959 se stal uitelem v kursech hudebn vchovy organizovanch mstn Osvtovou besedou. Mnoho jeho k spn absolvovalo tehdej soute tvoivosti mldee. Jako zkuen hudebn organiztor vytvoil z mstnch i okolnch hudebnk orchestr, se kterm nastudoval nkolik klasickch operet. Zaloil pveck sbor, pi tneckm kostele pak chrmov sbor, se kterm propagoval chrmovou hudbu na kru domcho kostela, ale i na zjezdech. Zemel nhle 4. ervence 1965 ve vku 81 let na vlet se svou rodinou v Chlumci u Tebon. Oba manel Fridrichovi byli lkrnky a pracovali v tehdy nov a vbec prvn lkrn v Tnci v budov zdravotnho stediska na dnen Beneovsk ulici. Pan Fridrichov zddila hudebn nadn po svm otci a jako vynikajc zpvaka opernch a operetnch ri asto potila tneck posluchae pi kulturnch akcch podanch v edestch a sedmdestch letech v sle bvalho prvnho kina v Tnci.
Frantiek imnek prkopnk letectv Ladislav ala

V Podlusch v dom p. 23 il od doby ped druhou svtovou vlkou jeden z prkopnk eskho letectv Frantiek imnek. Narodil se v nedalekch Kozmicch 19. kvtna 1878. Od mld ml lsku k motorm a u v roce 1903, kdy vlastnil v Praze-Nuslch zmenickou dlnu, byl majitelem rznch motocykl a aut nejrznjch znaek. A jak v roce 1961 pe jeho syn, byl v t dob tak v Nuslch jedinm. Kdy v ervenci 1909 Francouz L. Bleriot uskutenil se svm letadlem prv pelet kanlu La Manche, byla to pro jedenaticetiletho Frantika pmo vzva. ekl si, e kdy me ltat Bleriot ve Francii, pro by tot nedokzal Franta imnek z Nusl. Bleriotovo letadlo si peliv prohldl v listopadu 1909 pi jeho senzanm pedstaven na vstav v Praze. A protoe byl muem inu, dokzal zkonstruovat a pedvst svj prv aeropln Praanm u v beznu roku 1910 na automobilov vstav. Svoji snahu ltat zaal uskuteovat na poli vedle tzv. nuselsk rasovny, ale brzy se pesthoval, po zskn souhlasu majitele polnost, na pl u pankrckho hbitova, kde si postavil i hangr. Prv pokusy o vzltnut byly vlastn jenom skoky. Protoe chtl mt na letadle vechno esk, pouil i motor esk vroby zn. Trojan a Nagel, kter vak ml pro pohon letadla slab vkon. V ervenci roku 1912
448
zskal vysvden o proveden praktick zkouky pilotsk na borskm vojenskm cviiti na aeroplnu systmu Bleriot o vkonu 30/36 k. s.: Zkouka 12 minut zen ltadla uritmi smry s pevnm bodem pistn a krajn hranic letu, z proveden obratu a vkovch zmn.
Frantiek imnek u svho stroje
449
Tnec nad Szavou
S bezpenost se danho kolu zhostil nen se stanoviska technickho a bezpenostnho dn nmitky proti piputn provdn veejnch let jmenovanm, kter na zklad dnen zkouky prohlauje se pilotem pro aeroplny s motorem vbunm. V Plzni 19. 7. 1912 c. k. zkuebn komisa Dr. Leopold Prochzka, v. r., c. k. strojn in. Po ad start a pd pilel slavn den Frantika imnka 1. z 1912. To ji byl v letadle namontovn nov motor italsk vroby zn. Anzani. O leteckm dnu na pankrck plni uspodanm Frantikem pro Praany nechme promluvit report novine: N nadjn aviatik nadil, aby aeropln byl o tvrt na pt na letit vypraven, pi em trubask sbor Sokola nuselskho vkon ten doprovzel svou hudbou. V pt hodin a pt minut rnou z hmode dno znamen, e pilot urit vzltne. V pt hodin a devt minut sputn motor aeroplnu a v nkolika vteinch na to ji s jistotou vzn se aeropln za nadench pozdrav obecenstva smrem k Horn Kri a ji krou v ndhernm letu smrem k Doln Kri, odkud obrac pilot letadlo k restauraci Na Zelen lice a ku hbitovu pankrckmu, tento mj a zabouje ve vi pes padest metr nad rokliny Brnka, aby pak dal se vidt i obecenstvu neplatcmu. Pak obrac letadlo mistrovn znovu smrem k letiti a ji vzn se pes stechy dom a zpt ku hangru a po pti minutch bezvadn ped svm hangrem pistv .... Frantiek imnek si svj osobn ivotn sen i zvazek splnil do poslednho bodu zkonstruoval a postavil vlastn letadlo, nauil se ltat a sloil pilotn zkouky a vznesl se ped oima Praan nad hlavn msto na zem. V Podlusech proil znanou st svho ivota. V roce 1932 zakoupil vedle silnice TnecPodlusy dva pozemky, jeden od manel Vrkovch a zk pruh z pole mlyne Kulka, kter slouil vlastn jenom jako cesta z pozemku u silnice k ece. Byl v t dob u dosti zmonm ivnostnkem, vedle zmenick dlny provozoval i taxislubu a na Pankrci vlastnil men obytn dm. Na zakoupench pozemcch postavil zanedlouho mal domek p. 23, ke ktermu byla pozdji pistavna dlna. Z vyprvn jeho vnuka Frantika imnka jsme se dovdli, e ddeek patil mezi naden leny nuselskho Sokola, byl velk nrodovec a pivedl do Podlus dal sv kamardy. V sousedstv ml vilku prask sokolsk nelnk Pechlt (zastelen Nmci v heydrichid) a za zmnku stoj, e jednm ze soused byl prask advokt JUDr. Josef David, kter ml za manelku sestru Franze Kafky. Jej ivot pro idovsk pvod skonil v nmeckm koncentranm tboe. Do Podlus se Frantiek pesthoval z Prahy ped druhou svtovou vlkou, kdy se rozhodl v Praze ve pronajmout a t s manelkou v poklidu ve svm domku na behu Szavy. emesla ale vlastn nikdy nezanechal. V Podlusch na nho starousedlci vzpomnaj jako na veumla. V mal dln vedle svho domku neustle nco opravoval a zlepoval, dokzal pr spravit vechno, od povlench bot zvanch devky a po obiln mltiku a mezi posledn prce pr patila elektrick mselnice (aby se nemuselo toit rukou). Kdy tomuto bohatrovi naeho letectv po roce 1948 odmtly ady komunistickho reimu dt jako bvalmu ivnostnkovi dchod, musela se do boje o jeho prva vloit i jeho energick ena
450
a Frantiek se musel zci vekerho svho majetku, v Praze i v Podlusch. Jedin tak mu byl dchod piznn. Bitvu o pensi vyhrl, ale tragdi doby bylo, e slovo ivnostnk bylo chpno jako vykoisovatel a kdce dlnick tdy. Vilo vc ne pracovitost, tvoivot, houevnatost a u Frantika pak jet nesmrn odvaha, konstrukn schopnosti a slva prkopnk eskoslovenskho letectv. Zemel v roce 1966 ve vku let 85 let.
Vladimr Oknko opern zpvk Ladislav ala

Narodil se 22. prosince 1956. V jeho pti letech se sthuje rodina Oknkovch z Prahy do nov postavenho vojenskho sdlit Chrst, kdy byl jeho otec, dstojnk z povoln, pevelen do posdky v Leanech. Jeho sestra pan Ta Frimanov vzpomn na vyprvn sv matky, jak u v pedkolnm vku Vladimrek s nadenm a dobe zpval. Dokonce se mu za jeho vkon dostvalo od mstnho eznka odmny v podob unky, v t dob zcela nedostatkov potraviny, kdy mu v obchod zazpval. Hudebn nadn a lsku ke zpvu mli i oba jeho sourozenci, s nejvt pravdpodobnost to byly vlohy zddn po otci, rodku z jin Moravy. Zkladn kolu vychodil v nedalekch Krhanicch a nsledovalo uen v oboru devomodel ve slvrn Metaz v Tnci. emeslu se sice vyuil, ale ivotn cl v nm nevidl. Touil Vladimr Oknko, opern pvec po hudb, kter naplovala jeho mysl a pro kterou tlouklo jeho srdce. U ve trncti si koupil prvou kytaru, na kterou si uetil tak , e vracel przdn npojov lahve. He na kytaru se uil sm a v t dob dokonce zaal pro kapelu, ve kter zpvala jeho sestra, skldat psniky, hudbu i text. Na zatku sedmdestch let vznikla v Tnci folkov kapela, v n inkovali vedle tnek pana Raka a pana Chvojky oba kluci Oknkovi. Kdy bylo Vladimrovi estnct let, zaloili vichni ti sourozenci s panem Bubkem rodinnou kapelu Krami. Hrli pedevm folk a skladby Vladimra a del dobu inkovali i v Praze v Nerudov divadle. Vladimr emeslo zhy opustil a nastoupil vytouenou ivotn cestu. Vystudoval Sttn konzervato Jaroslava Jeka, obor kytara a pot obor zpv na Sttn konzervatoi v Praze. Stal se slistou Armdnho umleckho souboru Vta Nejedlho, odkud po mnohaletm psoben po spnm sloen konkurzu peel v roce 1985 do Komorn opery v Praze. Dva roky byl lenem souboru Opera Mozart Praha. Nrodn divadlo v Praze jej pivtalo v roce 1992, kde debutoval rol Jenka v Prodan nevst pod taktovkou dirigenta Bohumila Gregora. Bhm deseti let
451
Tnec nad Szavou
inkovn na tto scn ztvrnil destky opernch rol prince v Rusalce, hlava v Libui, Junoe v opee Braniboi v echch, Tamna v Kouzeln fltn a adu dalch. Pi psoben na praskch opernch scnch zpval od roku 1990 do roku 1996 v mezinrodnm kvartetu sira Yehudy Menuhina v Pai. V letech 1990 a 1991 hostoval v Cagliari na Sardinii v operch Smetanova Dalibora a ajkovskho Stevkch. Byl tyikrt na turn v Japonsku, kde zpval slov part v Beethovenov 9. symfonii a s Nrodnm divadlem Tamna z Kouzeln fltny. Jeho hlas znl ve vtin evropskch zem. V souasn dob zpv koncertn a pedevm s eskou filharmoni po celm svt. Nahrl celou adu CD nap. Dvokovo Requiem a Dvokovu mi D-dur, Mozartovo Requiem, ti CD operetnch melodi, Jankv Oten, psov cyklus Spanil mlynka a adu dalch skladeb. Do mst svho mld se rd vrac. Nelze zapomenout na klukovsk lta provan v krsnm prosted eky Szavy, na lta dospvn , prv akordy zahran na vlastn kytae a potky hudebn a pveck v mstnch kapelch a na mstnch pdich. Na Krhanickm hbitov jsou pochovni oba jeho rodie. A snad i proto si zvolil pro odpoinek po namhav prci opernho pvce msto, kde proval mlad lta.
Jaroslav Reitinger uitel Ladislav ala

V polovin cesty mezi eskmi Budjovicemi a eskm Krumlovem, obklopena temi rybnky, le mal vesnice Kosov. Zde se narodil 11. ervence 1909 v rodin rolnka Martina Reitingera syn Jaroslav. Po ukonen mansk koly odchz studovat na uitelsk stav v eskch Budjovicch. Jako mlad kantor vystdal na Beneovsku nkolik kol a v roce 1937 definitivn zakotvil na mansk kole v Tnci. Zde si tak nael svoji ivotn partnerku a ve svch devtadvaceti se en s pan Eleonorou Juklovou, dcerou mstnho pekae. Jaroslav Reitinger se svm novm psobitm velice rychle srostl. Ve kole byl oblben, a nebyla to jenom Jaroslav Reitinger kola, kde uplatoval sv schopnosti a zjmy. Byl aktivnm lenem Sokola, staral se o obecn knihovnu, hrl s tneckmi ochotnky divadlo. Kdy do na zem vtrhli nmet okupanti, vdl jako dstojnk eskoslovensk armdy v zloze, kde je jeho msto. astnil se aktivn na eskoslovenskm odboji. Od prvch dn obsazen eskch zem nmeckmi vojsky zaaly na naem zem psobit skupiny protinacistickho odboje zen mj. dstojnky bval-
452
ho zpravodajskho oddlen hlavnho tbu sl. armdy. Tato vojensk odbojov organizace nesla nzev Obrana nroda. Tneck skupina byla jej soust a v rmci Beneovska, spadala pod velen mjr. Karla Voleveckho. Z jeho oficiln zprvy z prosince r. 1945 uvdme: Jaroslav Reitinger shromaoval se svmi nejblimi spolupracovnky (Vild, ervencl, Malimnek a j.) poadovan informace pro zahranin rozvdky. Sledovny byly pohyby nmeckch vojsk, jejich dislokace, poty pslunk a pokud lo o samotn Tnec, tkal se zjem zpravodajskch slueb o zbrojn program, vyrbn mnostv, konstrukn vkresy a o ve, co se dlo ve Zbrojovce Ing. F. Janeka. Zprvy putovaly prostednictvm spojky, kterou mezi Tncem a praskm stedm vykonvala ena, manelka kpt. zahranin armdy Marie Culkov. Nebt zmnky ve zprv mjr. Voleveckho, asi by se zde jmno tto hrdinn eny neobjevilo, i kdy je spojeno s Tncem nejenom doruovnm konspiranch pokyn a informac pro zahranin rozvdky. Marie byla dcerou pednosty eleznin stanice Tnec nad Szavou pana Pumpra. V dob vykonvn spojky protinacistickho odboje pracovala v nedalek Prosenici, kde v dob vlky sdlilo velitelstv nmeckho vojenskho cviit tvar SS a v samotnm sanatoriu byla nemocnice pro rann pslunky nmeck armdy. Pro lena odboje tu byl obrovsk zdroj vznamnch informac. Mjr. Voleveck ve sv zprv o M. Culkov k, e pracovala nejen jako spojka, ale sama zskvala a dodvala zprvy nejrznjho vojenskho a politickho rzu, zprvy o vznamnch nmeckch osobnostech v Beneov, lenech NSDAP, gestapa a pozdji i o stavech a umstn jednotek SS v Beneov. Kdy inenr Culka po svm nvratu jako pslunk zahranin zpadn armdy vidl, jak se jeho rodn zem pod komunistickou nadvldou chov k tm, kte na zpadnch frontch za ni nasazovali sv ivoty, rozhodla se rodina i s malmi dtmi svou vlast opustit. astnci boj byli propoutni ze zamstnn, vznni v tborech nucench prac, souzeni za vymylen sabote. Pes Anglii se dostala rodina do Austrlie, kde se Ing. Culka jako chemik dobe uchytil a zaloil vlastn prosperujc firmu. Dlouhou dobu dostvala manelka pana Reitingera od sv ptelkyn z mld Marie Culkov pozdravy z dalek Austrlie. A bylo to jej vyprvn, kter mne pimlo tento lnek doplnit. Kdy byla Nmci rozputna a zakzna innost organizace Sokol, podailo se uchrnit tneckm ped Nmci z jejho majetku finann prostedky ve vi 12 tis. K. Tyto penze byly pedny osobn J. Reitingerem vedoucm initelm odboje npor. Lorencovi a postoupeny kpt. Morvkovi. O tom, jak riskantn byla odbojov innost, svd skutenost, e oba dva za svoji slubu vlasti zaplatili ivotem. Lorenc byl zaten gestapem a po atenttu na Heydricha popraven. Morvek zemel hrdinnou smrt, kdy se pi honice s gestapem sm poslednm vstelem na Pranm most v Praze zastelil. innost skupiny nabyla na vznamu a zeslila zejmna po vytvoen cviit vojsk SS na zem stednch ech, jeho severn hranici tvoila eka Szava, prochzela stedem Tnce a rozdlila jej na dv sti. Byly podvny informace o jednotkch SS severn od ry Neveklov Konopit, jejich rozmstn, poty, vzbroj, pedna byla i seln oznaen
453
Tnec nad Szavou
pluk. Informace mly nesmrn vznam, nebo v poslednch letech vlky zde bylo nejvt soustedn nmeckch vojsk na eskm zem a 60 tisc mu. Ped koncem vlky se Jaroslav Reitinger podlel na ustaven nrodnho vboru v Tnci a v kvtnovch revolunch dnech dil osvobozovac innost na Tnecku. Vznamnm inem nrodnho vboru a revolun gardy v Tnci bylo osvobozen francouzskch vz z nmeckho koncentranho tbora v nedalekch Beanech. Dolo k tomu prakticky v posledn minut, kdy bylo Nmci rozhodnuto vzn zlikvidovat. Za osobn statenost ped neptelem osvdenou v boji za osvobozen eskoslovensk republiky z neptelskho obsazen udlil president republiky dne 22. prosince 1945 pslunku s. armdy. por. pchoty Jaroslavu Reitingerovi eskoslovenskou medaili za chrabrost. Skonily osvobozovac boje na zem eskoslovenska a ivot se vracel do normlnch kolej. Vysvtlila se i ada udlost z doby vlky, nap. ast zhadn nvtvy nmeckch dstojnk ze zabranho zem v dom Reitingerovch. Nelo o nic jinho, ne o donen vstupenek pro pslunky nmeckch vojsk, pro n muselo tneck kino promtat filmy. A vedoucm bvalho sokolskho kina zstal i ve vlce pan uitel Reitinger. Mjr. Voleveck ve sv zprv uvd, e z Tnce mu byly doruovny zbytky blok po vytrhn vstupenek s raztky a sly nmeckch pluk, soustednch na cviiti jednotek SS. Jet patnct let se vnoval svmu posln uitelskmu emeslu. Jet pat nct let vzdlval a vychovval dti z Tnce a okol a pak piel 20. duben 1960. Ve svch jedenapadesti letech umr Jaroslav Reitinger na srden phodu. Manelka zesnulho pan Eleonora vzpomn, e dlouho po smrti manela se na hrob objevovaly kvtiny. ci nezapomnli. Kdy v roce 1970 dala vdova po zesnulm, aby mu bylo podle zkona . 255/46 vydno osvden o asti na nrodnm odboji, dovd se po tech letech od nelnka neznmho jmna a neitelnho podpisu z ministerstva nrodn obrany, e innost manela byla sice zslun, ale nrok na piznn vlastnost astnka odboje nevznikl ... Komunistick spolenost nemla zjem, aby bylo vzpomnno hrdinstv nekomunistickch odboj. Vdy la dokonce tak daleko, e eskoslovent letet pslunci zpadnch armd byli po svm nvratu ze zahrani dom vznni. A tak teprve sametov revoluce roku 1989 otevela cestu k nprav. Bohuel ve vtin ppad po smrti ukivdnch. 28. listopadu 1991, tyicet est let od skonen 2. svtov vlky a ticet jedna let od smrti manela, obdrela pan Eleonora Reitingerov dopis federlnho ministerstva obrany, ve kterm j plnm jmnem podepsan nelnk sdluje, e ast Vaeho manela na nrodnm boji za osvobozen byla uznna.
454
Ing. Frantiek Janeek podnikatel Daniel Povoln

Frantiek Janeek se narodil 23. 1. 1878 v Kltee nad Ddinou ve vchodnch echch. Jeho otec Josef Janeek byl technicky nadanm sedlkem a zjem o techniku penesl i na sv dti. Star Frantikv bratr Josef zaal bhem 1. svtov vlky tit uhl v Mutjovch a po r. 1925 antracit ve Lhoticch u eskch Budjovic. Mlad bratr Rudolf pro zmnu vyrbl v Praze elektrick bojlery Ruja. Frantiek, kter se pvodn chtl stt lkaem, se nechal ovlivnit svm otcem a vystudoval vy sttn prmyslovou kolu v Praze. Rok strvil na vysok kole technick v Berln, kde se vnoval elektrotechnice. Po krtk praxi u firmy Schuckert a spol. byl pijat jako konstruktr do vysoansk Kolbenky. Zde se natolik osvdil, e byl v roce 1901 vysln do Nizozem, aby v Maarssenu postavil tovrnu na dynamoelektrick stroje. Jet tho roku se tu oenil s dcerou mstnho starosty Johannou Carolinou van Strick Linschotten a v Nmecku pihlsil svj prvn patent podzemn pvod elektrickho proudu, za kter dostal o dva roky Ing. Frantiek Janeek (archiv pozdji v Anglii 2 000 liber. V r. 1904 se vrtil zpt do D. Povolnho) ech a ve funkci fa dlen pokraoval v prci u Kolbena. 29. 2. 1904 se mu narodil syn Frantiek Karel. Touha po samostatnosti a svobod rozhodovn pivedla Janeka u po dvou letech na drhu soukromnka. V r. 1906 prodal tentokrt do Nmecka svj patent na obloukovou lampu firmm AEG Berln a Krting a Mathiesen Lipsko za 70 000 RM. Tm zskal prostedky na zahranin cestu, bhem kter v letech 19081909 sbral zkuenosti z tovrn vroby v Anglii, Nmecku a Belgii. Po nvratu si zaloil v Praze, na tehdejm Riegrov nbe naproti Mnesu, soukromou pokusnou laborato. K nejznmjm vynlezm tohoto obdob pat tzv. pneumograf ern tabule, sestaven z malch tverek, za kadm z nich stila vzduchov trubice. Jestlie se do trubic pustil vzduch, ern tvereek se odklopil a ukzal se jeho bl rub. Tmto zpsobem bylo mon tvoit na ern tabuli bl npisy. Reklamn pstroj byl umstn na Nrodn td, na dom mezi ulic 28. jna a Jungmannovou. Plnovanou stavbu podobnch zazen ve Varav, Petrohrad a Berln znemonila 1. svtov vlka. V r. 1915 narukoval Janeek do Landsturmu neboli domobrany. Po nedlouhm pobytu na enijnm editelstv v Brixenu a italsk front se na konci r. 1915 vrtil do Prahy, aby zde u firmy Breitfeld, Dank a spol. zkonstruoval nhradu pneumatiky pro rakousko-uherskou armdu. A nezstalo jen u n. Janeek pro armdu pipravil odstediv vrha min, odstediv zapalova pro dlosteleck granty
455
Tnec nad Szavou
a balistick kyvadlo pro zkouen jejich citlivosti. dn z tchto vynlez ale armd starho mocnstv uitek nepinesl a nepinesl ho ani nejdleitj Janekv vynlez nrazov run grant. Jeho prvn, tm plmilionovou serii toti pebrala ji armda eskoslovensk republiky. Z prodeje grant a z vroby jejich soustek zskal Janeek znan zisky, take po likvidaci po vlce obnoven strojn laboratoe poprv a naposled investoval do podniku, kter sm zcela nevlastnil. V r. 1920 zaloil s bvalm dlovedoucm z Dakovky Frantikem Kohoutkem spolenost Kohoutek a spol. v Mnichov Hraditi. Hlavn vrobn npln firmy mly bt nstroje, nad a pesn pstroje, ale povlen hospodsk krize a technologick problmy vloen kapitl a vztahy obou spolenk tak znehodnotily, e se po roce a pl rozeli. Janeek se opt zaal orientovat na zakzky pro armdu, co mu umonilo podnik zachrnit a dokonce i povznst. Na jae 1922 koupil Ing. Janeek bvalou zjezdn hospodu Na Zelen lice v Praze-Nuslch a postupn sem penesl sdlo firmy. Vtzstv v armdn souti o adaptaci rakouskho tkho kulometu Schwarzlose vz. 7/12 re 8 mm soustavy Mannlicher na ri 7,92 mm a soustavu Mauser mu krom nebvalch zisk dovolilo okusit v dosud nepoznan me pocit samostatnosti a svobody rozhodovn. Prv v polovin dvactch let dostvaj jeho pedvlen sny o vybudovn velkho podniku relnou podobu. 12. 6. 1925 pejmenoval svoji tovrnu v Praze na Zbrojovku Ing. F. Janeek. Jen necel tden pedtm Janeek zakoupil pozemek ve vme 2,5 ha na levm behu eky Szavy v Tnci nad Szavou a do roku 1927 zde vyrostla honosn vila s kruhovm pdorysem, kter mla Janekovi slouit jako msto oddechu od kadodennch starost s vedenm praskho zvodu. Janeek se vak neomezil jen na zvelebovn sv nemovitosti a zhy zaal finann podporovat i obecn prospn aktivity v Tnci. V r. 1925 pispl na zzen telefonn centrly, v r. 1928 na stavbu koly, na pevod sekundrn elektrick st a na vstavbu silnice Tnec Chrst. 50 000 K vnoval na nov regulan pln obce, ze kter si po Baov vzoru chtl vytvoit druh Zln. Rozhodujc vliv na toto jeho rozhodnut mla udlost z jara r. 1926. 5. 3. 1926 dolo toti v Praze v Truhlsk ulici pi pevozu runch grant vz. 21 Janeek k vbuchu, kter mohl mt velmi nedouc dopad na jeho podnikn v Praze (ble viz kapitola o slvrn). Janeek si tedy okamit podal dost, aby mu Sttn pozemkov ad v Praze pidlil pozemek v Tnci o rozloze 18 ha z velkostatku Konopit, kter tehdy podlhal pozemkov reform, pozemek vak zskal a v r. 1929. V r. 1931 zde byla nakonec dokonena vstavba slvrny elektronu a ed litiny, kdy pedtm v letech 19261928 Janeek uvaoval o stavb zbrojovky a poslze tovrny na ic stroje, kde plnoval vyrbt a 1/6 celosvtov produkce tchto vrobk. Prv vrazn pokles armdnch zakzek pivedl Janeka k mylence vyrbt ic stroje a pod vlivem syna z prvnho manelstv Frantika Karla
456
Janeka (Frantiek Janeek se rozvedl v r. 1921 a nsledn oenil s Miladou Fabianovou, 3. 5. 1929 se jim narodila dcera Dagmar a 25. 5. 1931 syn Marcel) se nakonec rozhodl vyrbt motocykly, kter na zklad spojen prvnch psmen jmen JAneek a WAnderer dostaly dnes ji legendrn nzev JAWA. Jejich zatky vak nebyly lehk, protoe Rolls-Royce mezi motocykly se do zanajc hospodsk krize pli nehodil, nemluv o technickch problmech rumplu s pedn trubkovou vidlic. Teprve lidov Jawa 175 (licenn Villiers) skuten prorazila a ovldla domc trh. V r. 1934 zaal Janeek vyrbt i automobily Jawa 700 (licenn DKW 701 Meisterklasse) a od r. 1937 Jawu Minor vlastn konstrukce. Karoserie se vyrbly v bval bednrn v Kvasinch, kterou v r. 1927 jako soust panstv Solnice ve vchodnch echch oficiln koupil pro svho syna Frantika Karla. Vlastn mont automobil pak probhala v tneck slvrn. Rok 1938 pinesl Janekovi okzal oslavy jeho 60. narozenin, estn doktort VUT i nominaci na prezidenta pomnichovskho eskoslovenska. Je vak teba ci, e byl jen jednm z ady jmen, kter se tehdy v tisku objevila. Ani on, stejn jako vtina nroda, se nikdy nesmil s Mnichovem, ani s 15. 3. 1939. Nepochybn z jeho pokynu bylo v najatch stodolch v okol Prahy, v arelech jeho zvod v Praze, Tnci nad Szavou i v nedalekch Brodcch (bvalou pdelnu koupil koncem r. 1937) a zejm i v synovch Kvasinch ukryto na 8 500 rozpracovanch motocykl, 706 automobil a kolem 200tun dalho materilu. Mimo to se ve zbrojovce ve znm chytrovn pracovalo na novch motocyklech a automobilech, intenzivn se formou prmyslov pione sbraly zkuenosti o nejefektivnjm uspodn mrov vroby a na soukrom ty se ukldal provozn kapitl. Dalm husarskm kouskem starho pna byl prototyp protitankov puky (vyvjen pro sl. armdu od r. 1936), kter jeho vedouc zvodnho oddlen George William Patchet v noci z 14. na 15. 3. 1939 tajn dopravil na britsk velvyslanectv v Praze a pozdji spolu s Frantikem Karlem Janekem do Anglie propaovali i vrobn plny, kdy tam oficiln jeli krtce ped zatkem 2. svtov vlky domlouvat licenn podmnky jej vroby. Frantiek Janeek se vak povlenho nvratu syna z Anglie nedokal. Nejpozdji v r. 1940 se u nj projevila zken rakovina plic, kter se rovn snail odvn elit, ale zhoubn nemoci nakonec symbolicky podlehl rno 4. 6. 1941 ve svm praskm zvod. Jeho posledn slova byla: Pracujte, j odchzm ...
Ing. Josef Ddek vynlezce Daniel Povoln

Ing. Josef Ddek se narodil 12. 8. 1896 v Turnov jako jeden z pti dt hodine Karla Ddka. Po obecn a mansk kole v Mnichov Hraditi absolvoval v letech 19101914 c. k. Sttn prmyslovou kolu oddlen strojnick v Praze,
457
Tnec nad Szavou
Ing. Josef Ddek (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
kde tak maturoval. Pracoval u znm prkopnick motoristick firmy Laurin a Klement v Mlad Boleslavi ji bhem studia jako przdninov volontr, po ukonen studia pak a do roku 1916 jako technik v konstruknm oddlen. V letech 19161917 byl zamstnn v Praze u Prvn eskomoravsk tovrny na stroje v oddlen automobilov konstrukce. V roce 1920 psobil ji u Ing. Janeka v dln v Mnichov Hraditi. V roce 1922 se zaala stavt v Praze-Pankrci Na Zelen lice nov budova budouc Zbrojovky Ing. F. Janeek. Ing. Ddek peel do nov zaloenho podniku a v roce 1923 se oenil s Vlastou Livorovou, s n ml jedinho syna Vladislava (19242002). V roce 1926 povil Ing. Janeek Ing. Ddka organizac a dohledem nad stavbou nov tovrny v Tnci nad Szavou, kam se rodina Ddkova pesthovala. Bydleli nejdve v podnjmu u Herz, pozdji u Maxer, a v roce 1929 dal Ing. Ddek postavit vlastn domek v dnen ulici U Janovickho potoka. Ing. Ddek byl pak jmenovn mstoeditelem Zbrojovky zvod Tnec n. Sz. Zaslouil se zejmna o uveden do provozu pikov vdsk slvrensk pece ASEA a pslunho provozu zazen pro vrobu odlitk jak z ocele, tak z hlinkovch a hokovch slitin (elektron), urench zejmna pro bloky motocykl Jawa, vyrbnch v t dob v praskm zvod. Vynikal neobyejn tvoivm pstupem k nov pokrokov technice, nap. pi vvoji originlnho zapalovn pro motocykly Jawa vytvoil adu patent na elektrick toiv stroje, komuttory aj. Pestoe nebyl absolventem vysok koly, byl mu vzhledem k zsluhm v oblasti technickho rozvoje piznn v roce 1938 ministrem veejnch prac Janem Dostlkem titul inenr.
458
Ing. Janeek ( 4. 6. 1941) jej v noru 1941 jmenoval editelem v nov zzenm pobonm zvod v Brodcch n. Sz. v bval pdeln firmy Mautner. V roce 1943 byl vak na zsah nmeckch orgn z tto funkce odvoln a na pmluvu Janekovy manelky byl pouze izolovn k vhradn badatelsk prci v jedn mstnosti Janekovy vily. Do tovrny se vrtil a po osvobozen na dost dlnictva a generlnm editelem zbrojovky Dr. Freiem byl peveden zpt do slvrny. Zde se ml vnovat vzkumn a vvojov prci v oblasti permanentnch magnet. Pi tto prci v letech 19461960 vytvoil Ing. Ddek adu technickch zlepen a patent v oblasti jak klasickch magnet na bzi slitin Al-Ni a Al-Ni-Co (hlink, nikl, kobalt), tak zejmna pi vvoji jm patentovanch magnet ferritovch. U tchto patent, pihlench ve 14 zemch, nebyla bohuel pro nedokonalost prvnho zabezpeen i pro nedostatek deviz na jejich udrovn v cizin prosazena jejich zahranin realizace a to ke kod sttu i autora. Jedin patent se uplatnil v naem stt v zvod OPTIMIT-Odry, a to pi vrob magnetick gumy bohuel a po smrti Ing. Ddka. Se spoluautory Ing. Starostou a Ing. Vlkem vydal Ing. Ddek knihu Trval magnety, peloenou a vydanou i v Polsku. V roce 1956 byl Ing. Ddkovi Vldou SR udlen titul Lauret sttn ceny za vynikajc vsledky na poli vzkumu a vvoje magnet. Toto udlen bylo nejen ocennm jeho celoivotn prce, ale svm zpsobem bylo i poctou pro zvod METAZ a msto Tnec nad Szavou. Ing. Ddek byl vak i velmi dobrm amatrskm klavristou a skladatelem a uplatnil tuto zlibu i v kulturnm ivot Tnce. Ing. Josef Ddek zemel 30. 1. 1961 po zken nemoci.
Prospekt na Al-Ni magnety z doby po znrodnn Zbrojovky ing. F. Janeek v r. 1945 (Mstsk muzeum Tnec nad Szavou)
459
Tnec nad Szavou
MALI TNECKA
Ladislav ala Malb a kreslen se v minulm dvactm stolet vnovali lid nejrznjch profes. Tvr umleck innost nebyla jejich povolnm, ale zlibou, nkdy krtkodobou, jindy celoivotn. Vtina z nich se v tto sv druh profesi zdokonalovala, astnili se prce v malskm krouku, navtvovali rzn kurzy, asto u vznanch umlc. Z doby ped dvactm stoletm jsou znm pedevm kresby tneckho hradu od mal profesionl. Je to nap. Heroldv obrzek z roku 1872, kresba starho Tnce od Jana ehoe Gregora z roku 1835, obrzek V. Jansy z roku 1891, z pelomu 19. a 20. stolet pak kresby Oty a Jindicha Bubenkovch. Krom sv hodnoty umleck maj obrazy vznam historick zachycuj tneck hrad a jeho okol v dob jejich vzniku.
Tneck hrad, akvarel, Karel Vesel
460
KTE TO BYLI?
Ing. Karel Vesel
Narodil se 7. dubna 1893 v nkterm dnes ji neexistujcm domku tneckho hradnho arelu. Otec pracoval na konopiskm panstv u Ferdinanda dEste jako sedl a alounk, matka, povolnm vadlena, mla v Tnci obchdek se stinm zbom a galanterii. Po ukonen obecn koly v Tnci odchz Karel do Prahy, pokrauje ve studiu na relce a vzdln zavruje na Fakult elektrotechniky VUT. V roce 1922 vstoupil do stavu manelskho s dcerou poslednho editele brodeck pdelny Blaenou Haukovou. Povoln elektroinenra zstal vrn po cel produktivn vk a ivotn kariru kon ve funkci technickho editele Vchodoeskch energetickch zvod. Po cel ivot nachzel odpoinek nebo spe kompenzaci ke svmu nronmu technickmu povoln v malb. Ji jako student VUT navtvoval malsk kurzy a po pchodu do Hradce Krlov studoval malbu u znmho hradeckho profesora Fraitaga. Maloval oleje, akvarely, kreslil pastelem, uhlem i tukou. Byly mu blzk krajinn motivy, nejdve z Tnce, pozdji z mst dalho pracovnho psoben. Zabval se zdaile figurln kresbou i portrtem. Zemel v Hradci Krlov v roce 1965.
Josef Kraif
V mal vsce Velbhy nedaleko Keovic narodil se dne 28. ledna 1890 v rodin rolnka syn Josef. A protoe to byl ikovn kluk a v keovick obecn kole velice dobe prospval, uposlechli rodie rady pana uitele a poslali jej na manku do Sedlan. Pro malho Josefa to bylo velik vyznamenn, nebo byl prvnm z Velbh a po dlouhou dobu tak poslednm. Po tyech letech dennho pho putovn do 8 km vzdlen koly sloil zkouky a byl pijat na uitelsk stav v Sobslavi. Prv roky uitelovn na mal kole v Pon peruil v roce 1914 rakousk mocn vyhlenm veobecn mobilizace. astn peil krut vlen boje na italsk front a v roce 1918 se vrtil dom. Po svatb s Annou Vyskoilovou z Nahorub nastoupil do koly v Blicch u Neveklova. V tto dob se intenzivn staral o zven sv uitelsk kvalifikace a po zskn aprobace uit na druhm stupni matematiku, nmeck jazyk a kreslen odeel do Tnce. Rd vzpomnal na przdninov kurzy kreslen v Brn, kde byl jeho uitelem slavn esk mal, vznamn pedstavitel secese Alfons Mucha. Cel ivot zasvtil prci s mladmi lidmi. Hrl a il ochotnick divadlo, maloval kulisy, miloval a propagoval vnou hudbu. Malovn se vnoval ve volnm ase, ale toho pi jeho uitelskm povoln a dal innosti pro obec na poli kulturnm a spoleenskm mnoho nezbvalo. Lska k prod ho pivdla ke kvtinovm motivm
461
Tnec nad Szavou
a malm obrzkm krajiny z mst jemu blzkch, ale podle pedloh maloval i velk obrazy madon. Vsledky jeho umleck tvorby putovaly vesms jako drky nejblim a znmm. Zemel ve vku 77 let v roce 1967.
Frantiek Buina
ivotn pbh Frantika Buiny zapoal 11. ledna 1899 v rodin tneckho pekae. Zkladn vzdln zskal v nov tneck kole, kter stla pes ulici proti domku, kde proil tm cel ivot. Nsledovalo studium na uitelskm stavu ve Svatm Janu pod Skalou. Uitelsk povoln si pr vybral sm, nebo se mu lbily dlouh koln przdniny. Pi putovn po kolch bylo vznamnm msteko Budyn, kde se seznmil se slenou Mari, kter se stala pozdji jeho enou. Celm ivotem jej provzely dv zliby malovn a hudba. Maluje v mstech svho psoben na Podipsku, v severnch echch, ale nejvce motiv mu poskytl sm Tnec a jeho okol. Bylo by zajmav zjistit, kolika Tnekm splnil Frantiek jejich pn, mt doma jeho obrzek tneckho hradu a kolik jeho kytic zdob stny jejich byt. Velkm vzorem v malovn mu byl velk esk mal, osobit impresionista Oldich Blaek. Frantiek jej nekopruje, ale m rd jako on rodn kraj, volnj veden ttce. Jeho prce, a ji jde o olej, temperu i akvarel, jsou sv malsk dla. Tak jak vniv maloval, vnoval se i hudb. Hrl na varhany, klavr a harmonium, ale nejvt lskou bylo violoncello. Sv hudebn interpretan schopnosti uplatoval na krech mstnch kostel, pi hudebn vuce ve kole, zejmna pak v jeho dob slavnm beneovskm Sukov komornm orchestru. Patilo by se zde tak pst o jeho zjmu o historii a nenavn propagaci historie rodnho msta. O jeho ivot a prci lze ci pouze jedno byl dobrm lovkem, malem a hudebnkem, ale pedevm pkladnm kantorem. ivotn pou Frantika Buiny skonila v roce 1994.
Jaroslav Ryb
Narodil se 20. ervna 1899 v rodin zmonho obchodnka v Mnichov Hraditi. U ve kolnch letech rd kreslil a maloval, pozdji se k tto zlib pidv i ve pro ochotnick divadlo. koln vzdln zakonil studiem obchodn akademie. O ivot po ukonen studia toho mnoho nevme, nebo Rybovi nezanechali potomky, kte by mohli o ivot rodi vyprvt. Vme vak jist, e se Jaroslav oenil s dvkou jmnem Frantika, kter mu byla vrnou prvodkyn po cel ivot a pln s nm sdlela oba jeho konky. A vme tak, e jej pijal do svch slueb tovrnk Ing. Frantiek Janeek do prask Jawy. Dle maluje sv oleje, zejm-
462
na o letnch dovolench v rodnm Hraditi a tak dle hraje divadlo. Snad to bylo v ochotnickm krouku Jawy v Praze Na Zelen lice. Zlom v jeho ivot nastv v roce 1939, kdy jej tovrnk Janeek pevd z Prahy do Tnce jako hlavnho etnho zvod v Tnci a na Brodcch. Rodina si nala nov ptele, Jaroslav nael v okol Tnce nepebern mnostv nmt pro svou malskou tvorbu a s nadenm pijal inkovn ve vysplm tneckm divadelnm spolku. I kdy byl malem samoukem, dobe zvldl malbu olejem a tak ji pi sv malsk tvorb nejvce vyuval. Rd kreslil a kreslil si, jak sm kval sob pro radost. Nkolik jeho obrzk putovalo i do USA, kdy si je zde zakoupila skupina echoamerian pi nvtv rodnho eskoslovenska. Ochotnick divadlo miloval a vnoval mu spoustu volnho asu. Od roku 1943 do roku 1972 nastudoval s tneckmi ochotnky 33 divadelnch rol. Svou ivotn roli ukonil v roce 1986.
Ludvk Bohek
Narodil se 18. ledna 1900 v poetn rodin kove brodeck pdelny. Rodina vedla skromn ivot, otec musel z jednoho platu uivit est dt. I kdy pan Bohkov byla zrunou a znmou dmskou krejovou, rodinn rozpoet to nijak vznamn nepodpoilo. Kdy bylo Ludvkovi trnct let, vypukla prvn svtov vlka. V jeho osmncti jej sice vojent pni staili povolat, ale poslat ho na frontu u nestihli. Vrtil se z vojny dom, ale prce po skonen vlky nikde nebyla. Nakonec to vyeil tak, e nastoupil ke svmu pbuznmu mali pokoj Bohumru Prokovi a vyuil se malem. Od jinoskch let maloval a jeho obrzky se lidem lbily. Tomuto konku zstal vrn po cel ivot. Po nstupu do slvrny Metaz stal se lenem tovrnho malskho krouku. Krouek po adu let vedl tneck uitel Frantiek Buina. Po dlouh lta spravoval obecn knihovnu. V dob druh svtov vlky to byly dokonce knihovny dv, jedna veejn a druh tajn, kter obsahovala knihy vyazen a Nmci eskmu teni zakzan. Maloval rd krajinn motivy, venkovsk chalupy, kvtiny a ve olejem. Jin technika se v jeho malsk pozstalosti nevyskytuje. Ml smysl pro barevnou kompozici, veden ttce energick a zpsob nanen barvy nkdy psob dojmem nzkho relifu. ivot Ludvka Bohka ukonila zken choroba v roce 1959.
Jaroslav Krch
Pochz z Lomu u Mostu, kde jeho otec pracoval na uhelnm dole. Narodil se 3. bezna 1911 jako devt syn v rodin. Vyuil se kovem a podkovem. Po
463
Tnec nad Szavou
skonen vojensk sluby v roce 1935, kdy ve svt i u ns vrcholila hospodsk krize, marn shnl na Mostecku prci. Nakonec se ocitl v mal kovrn pana Saltka v Podlusch nedaleko Tnce. Pozdji, na pmluvu vedoucho pracovnka v tneck Zbrojovce Ing. Ddka, je pijat do slvrny v Tnci. Oenil se s mladikou Boenkou Svobodovou, kterou poznal jako ast nvtvnk tneckho kina, kde Boenka pomhala matce s prodejem v bufetu. V Tnci zapustil hluboko sv koeny, stal se tlem i du aktivnm lenem Sokola a tce nesl nmeckou porobu eskho nroda v dob protektortu. Za sv postoje a ast v odboji za druh svtov vlky a za zsluhy o obnoven eskoslovensk samostatnosti byl vyznamenm medail Silou ikovou. Jaroslav cel ivot nejen rd kreslil a maloval, ale sv umleck vlohy dokazoval i ve svm kovskm emesle vrobou me, dk, krbovho nin a jinch kovanch vrobk. Ji z doby jeho pchodu do Podlus pochz ada kreseb pro nho pr velice krsn tneck prody. Stal se lenem ochotnickho spolku, hrl divadlo, navrhoval a maloval kulisy. Sv malsk schopnosti si tak jako ada jinch rozioval v malskm krouku pi zvod Metaz a navtvoval i malsk kurzy v Praze. Namaloval olejem a temperou, co byly jeho oblben techniky, adu obraz, ale tak mal formty pohlednice, kter jako originly poslal svm blzkm. Jako bval aktivn Sokol, lovk demokratickho smlen, byl za sv nzory komunistickm vedenm Metazu perzekvovn a sesazen z funkce mistra. 21. nora 2001 ns tento posledn kovboj Poszav, jak se sm nazval, opustil navdy.
Vclav Stejskal
Na hlav vdy klobouk s zkou krempou, v lt lehk sportovn bunda, v zim dlouh pl. Tak jej znali oban Tnce. Nejastji jej mohli potkat v arelu hradu, kam jej pivdla jeho lska k historii, nebo u tneckho kostela, kam jej vedla jeho vra. Narodil se 20. jna 1918 ve Stkov na Beneovsku. Po skonen obecn koly odchz z dvod tiv finann situace rodiny na radu beneovskho kaplana Vojka studovat katolick gymnzium v Libjovicch u eskch Budjovic. kola mu dala dobr vzdln pro praktick ivot, prohloubila jeho kreslsk a malsk schopnosti a probudila v nm siln zjem o historii. Po pti letech prce pro Rolnick drustvo, naposledy v Kostelci nad Orlic, nachz v roce 1942 zamstnn ve Zbrojovce Ing. Janeka v Tnci. V novm psobiti se en se slenou Annou, se kterou se ji seznmil na dvjm pracoviti. Od mld rd kreslil. Dokazuje to obrzek panoramatu starho Tnce z roku 1932 tehdy trnctiletho Vclava. Kresba pozen pi nvtv sv tety na Brodcch je symbolick, nebo v n zachytil msto, kde nael a do dchodu zamstnn, tomuto mstu vnoval sv zliby, a ji lo o malovn nebo historii, zde
464
tak skonil svj plodn ivot. Od roku 1952 byl lenem malskho krouku, kter v t dob vedl akademick mal Odehnal, nasazen na prci v brodeck Jaw. A do roku 1983 zastval v krouku funkci jednatele. Od roku 1959 vak byla kolektivn prce krouku naruena, nebo veden Metazu nedalo malm prostor pro prci v interiru a souasn zakzalo cizm osobm po pracovn dob vstup do zvodu, ten se vztahoval i na pozdjho uitele krouku Frantika Buinu. Vclav Stejskal maloval akvarely, kreslil pastelem, ale jemu zejm nejblim tvrm projevem, odpovdajcm jeho povaze, byly jemn perokresby. Ilustroval mstn msnk, od roku 1969 i obecn kroniku. Zvldl malbu i velkch ploch, nap. divadelnch kulis pro peceradsk ochotnky. Podlel se vznamn na oteven tneckho muzea v roce 1959 a to ve dlal obtav pro obec, i pes stl vtky veden Metazu k jeho nboenskmu ctn a postihy jeho rodiny. Jet ped koncem svho ivota se mu dostalo uznn jeho prce. Za celoivotn dlo a pnos pro msto Tnec nad Szavou, za osvtovou, publikan a vchovnou innost mu byl na jae r. 2000 Podblanickm ekocentrem udlen titul Blanick ryt. Zemel na podzim tho roku.
Josef Jirk
Narodil se 30. listopadu 1920 ve vesnici Kltern Skalice v kolnskm okrese. V dob druh svtov vlky po absolvovn strojnick koly v Koln byl totln nasazen na prci do bval Velkonmeck e. Z Nmecka se vrac v roce 1945 a nastupuje do brodeck Jawy jako konstruktr. Pepa, Pepk nebo taky Pepajs, jak byl kamardy nazvn, byl lovkem s technickm mylenm, dobrm konstruktrem a ambiciznm zlepovatelem a vynlezcem. Ml povahu trochu cholerickou, trochu boulivckou. Nadn a touha po malovn mu byly dny od dtstv, ale osud a finann situace rodiny rozhodly, e jeho ruka bude sice kreslit, ale pedevm psn linky technickch vkres. Na tvr malskou prci pak u mu zbval jen voln as. Studoval krajinomalbu u akademickho male Milana Othala, figurln kresbu u akademick malky Emy Blakov a dva roky navtvoval konzervato vtvarn vchovy v Praze. Obrazy Josefa Jirka jsou realistickmi pohledy na jeho souasn svt. Nebyl to psn realismus, bylo v nm trochu imprese, nlady, nepodlhal novm mdnm vlnm a zachovval si svj stle se lepc vtvarn projev, a ji se jednalo o jakoukoliv malskou techniku. Maloval pedevm svj kraj, msto svho it. Ze svho sluebnho pobytu v Turecku pivezl obrzky s pohledy na moe, brky v Bosporu, palce v Efesu. Kreslil portrty, lesn zv a velice oblbenmi byly jeho kytice. Absolvoval adu vstav v Tnci, v Beneov, v Brn, v bval NDR a dokonce i v dalekm Tokiu. Zken plicn choroba ukonila v roce 1994 ve vku 74 let jeho ivot.
465
Tnec nad Szavou
VETERNI II. ODBOJE

Ladislav ala U pleitosti 60. vro osvobozen na vlasti od nmeckch okupant udlil ministr obrany esk republiky pamtn medaile za zsluhy obanm msta Tnec nad Szavou, ijcm veternm II. odboje. Na slavnostn schzi v ervnu roku 2005, za ptomnosti pedstavitel msta a zstupce eskho svazu bojovnk za svobodu byli v obadn sni radnice vyznamenni: Jaroslav Rychl z Tnce, astnk domcho odboje a politick vze Eleonora Reitingerov z Tnce, lenka ilegln organizace Obrana nroda major v. v. Josef Bohik ze sdlit Chrst, astnk Slovenskho nrodnho povstn, pslunk 2. partyznsk brigdy, kter psobila v prostoru Javornky Bl Karpaty. Byl vyznamenn eskoslovenskmi i sovtskmi dy a obdrel pamtn medaili Rusk federace. Ing. Lubor Zoufal z Tnce, len studentsk odbojov organizace, politick vze gestapa na Pankrci, v Dranech a v Lipsku, nositel vojensk medaile za statenost Adolf Turek, posledn ijc aktivn astnk Praskho povstn v kvtnu 1945 z Tnce 60. vro osvobozen na vlasti se nedoili: kapitn Viktor Wigner z Tnce, pslunk vchodn armdy Martin Chorvt z Tnce, astnk Slovenskho nrodnho povstn, partyzn Miroslav Lska z Tnce, len odbojov organizace a pm astnk Praskho povstn
Pedvn pamtnch medail veternm II. odboje v ervnu 2005
466
Jaroslav Simon z Chrstu, astnk Slovenskho nrodnho povstn, partyzn Miroslav Kuchta z Pecerad, pslunk domcho odboje a politick vze Even Steiner z Tnce, politick vze Jmna tch, kte v dob II. svtov vlky nasazovali pi vykonvn odbojov innosti sv ivoty, trpli a umrali v nmeckch koncentranch tborech, stli na praskch barikdch, bojovali v partyznskm hnut a na frontch proti nmeckm okupantm, nesm bt nikdy zapomenuta. Mus zstat vstranm mementem a pouenm pro pt generace o celosvtov tragedii, vyvolan zrdnm nmeckm faismem. Uvedli jsme jmna, kter jsou zapsna v kartotce eskho svazu bojovnk za svobodu. Vme vak, e ada jinch se ke sv odbojov innosti z nejrznjch pin, a ji z osobn skromnosti nebo v minul dob i z politickch dvod, nehlsila. Tak tmto neznmm pat nae uznn a dk.
467
Tnec nad Szavou
VZNAMN OBAN MSTA TNEC NAD SZAVOU

Ladislav ala Mstsk zastupitelstvo schvlilo v roce 2002 nvrh mstsk rady udlovat vznamnm obanm za jejich mimodnou innost pro rozvoj msta a zslunou prci na poli vzdlvn, kultury, sportu a poznn historie titul Vznamn oban msta. Jeho prvm nositelem se stal dne 24. jna 2002 Frantiek pek. Dostalo se mu tto pocty za jeho celoivotn shromaovn dokument a zaznamenvn daj o historii rodnho msta, prmyslovch podnik, ivnost a emesel, o kulturn a spolkov innosti. Jako dlouholet len vlastivdnho klubu byl jednm z tch, kte se zaslouili o zaloen mstskho muzea a jeho oteven v roce 1959. Od svho mld byl lenem a pozdji i funkcionem mstskho Sboru dobrovoln hasi. Jeho rozshl soukrom archiv, neustle doplovan, byl kdykoliv nezitn k disposici vem, kte potebovali pro svoji prci historick daje z kterkoli oblasti dn msta. Frantiek pek (druh zprava) gratuluje Vclavu Stejskalovi (tet zprava) k ocenn Blanick ryt Cel ivot si pl, aby bohat a pestr historie Tnce byla literrn zpracovna. Kdy konen ten okamik nastal a zaal se sm na chystan knize o Tnci svmi znalostmi a historickm archivem podlet, nhl smrt v roce 2004 ukonila jeho plodn ivot. Nejstar obankou Tnce v roce 2003 se stala tneck uitelka, pan Emilie Ptkov. K stoletmu ivotnmu jubileu a za jej dlouholetou pedagogickou innost pi vchov nkolika tneckch generac j byl jako druh udlen titul Vznamn oban msta. V listopadu 2004, pi slavnostnm pedstaven novho znaku a prv vlajky msta, dostalo se tto cti tem tneckm obanm. Pan Jana Zdkov, od mld vborn gymnastka, pozdji trenrka a rozhod gymnastiky, dlouholet funkcionka v okresnch sportov- Pedvn vyznamenn tneck uitelce pan Emilii nch organizacch, vychovala v Tnci Ptkov
468
od tch nejmench a po spn dorostenky nkolik generac. V poslednch letech obsazuj dvata z TJ JAWA METAZ z Tnce nad Szavou z oddlu sportovn gymnastiky pod jejm vedenm medailov msta od regionlnch a po republikov soute. Titul Vznamn oban msta j byl udlen za obtavou a nezitnou prci s tneckou mlde a en dobrho jmna msta doma i v zahrani. Druhm vyznamenanm obanem byl pan Ji Borovika. Vn mlad a usmvav vodk, turista, ochotnk, muzikant a pedevm dobr lovk s pevnmi nzory a ivotnmi postoji. I pes svj vk je stle aktivnm lenem Vyznamenan z roku 2004, zleva Ing. Ladislav ala, Jana vodckho oddlu a dokzal pro Zdkov, Ji Borovika tento ndhern sport nadchnout adu mladch lid. Od mld tneck ochotnk tce snel obdob, kdy se pestalo v Tnci hrt ochotnick divadlo a zaal bojovat proti bakorov televizn kultue. A vsledek se dostavil v mst psob dva divadeln soubory, pili mlad, vrtili se nkte sta ochotnci. Je lenem turistickho oddlu, pipravuje program tvrtench pochod pro star obany za poznnm pamtihodnost a krs naeho kraje. Vznamnm obanem se stal za sv buditelsk sil a osobn ast v tneckm kulturnm dn, za prci ve vlastivdnm klubu, vodckm a turistickm oddlu. Jako tetmu pedal starosta msta vyznamenn Ing. Ladislavu alovi. Po skonen aktivn innosti v brodeck Jaw po roce 1990 byl vysln mstem do okresn privatizan komise a podlel se vznamn na privatizaci maloobchodn st a zejmna zdravotnictv beneovskho okresu. Po volbch v roce 1994 byl zvolen mstskm zastupitelstvem do funkce mstostarosty msta. V tto funkci ml vrazn podl na dokonen opravy budovy mstskho muzea, jeho vybaven novm mobiliem, novmi exponty a po dlouhch deseti letech jeho optovnm oteven v roce 1996. Stl u zrodu privatizace mstskho bytovho fondu, vypracoval smrnice a podmnky prodeje. Jeho velkou zlibou bylo po cel ivot malovn, ale teprve v jeho dchodovm vku se mohli tnet oban seznmit s jeho tvorbou na mstnch vstavch, na materilech a tiskovinch msta nebo na souboru pohlednic a keramiky s tneckmi motivy. Je pedevm malem Tnce,
469
Tnec nad Szavou
jeho okol a eky Szavy. Podl se aktivn na prci vlastivdnho klubu msta a organizuje s dalmi leny spn vstavy mal Tnecka. Vyznamenn se mu dostalo za jeho prci pro msto v dob jeho funknho obdob, za jeho spoluprci souasnou a za pnos pro rozvoj kultury a spoleenskho ivota msta. Posledn udlen probhlo pi vernisi vstavy obraz Mali Tnecka v jnu 2005. Ocenn se dostalo Bohumilu Kotouovi za jeho aktivn psoben v tneck kopan, nejdve v roli vynikajcho hre, pozdji trenra a zejmna za prci s mlde, kdy pod jeho vedenm proly v kovskch a dorosteneckch mustvech stovky tneckch kluk. Mnoz z jeho odchovanc se stali vbornmi fotbalisty, dokonce i ve vrcholov eskoslovensk kopan. Tto sportovn a vchovn innosti obtav vnoval svj voln as od svch sedmncti a do dchodovch let, vedle dlouholet profesn innosti konstruktra v brodeck Jaw. Vyznamenn se dokala i druh ena pan Marta Duchkov. Msto ocenilo jej vznamnou funkcionskou a organizan prci v turistickm oddle, prci ve vlastivdnm klubu, aktivn pomoc postienm obanm msta jako lenky Obanskho sdruen invalid a jej trnctilet psoben v tneckm achovm oddlu. Podl se na organizaci turistickch pochod, kratch vlet pro turisty, zjezd pro invalidn obany a s panem Jim Borovikou na organizovn pravidelnch tvrtench vlet pro star obany za krsami a pamtihodnostmi Tnecka a jeho okol. Pan Lumr Richter obdrel titul Zaslouilho obana ke svm 75. narozeninm za zsluhy o zaloen a innost Junka v Tnci v roce 1945, za snahu o jeho obnoven po roce 1968 a za prci pro skauting po roce 1989, kdy se stal zpravodajem Okresn rady Junka a pozdji pedsedou Okresn rady Junka. Kdy byla v roce 1970 huskovskm vedenm zem v obdob normalizanho procesu znovu pozastavena innost Junka, stal se milovnk prody a turismu, lenem tneckho turistickho oddlu, kde s vervou jemu vlastn zaal nenavn pracovat. Od roku 1978 se stal znakaem turistickch tras a v roce 1997 jej sted eskch turist jmenovalo vedoucm znaka celho Beneovska.
Odmnn titulem zaslouil oban msta v roce 2005: Marta Duchkov, Bohumil Kotou, Lumr Richter
470
OBECN SPRVA A PEHLED STAROST

Ladislav ala Roku 1785 byly zahjeny v habsbursk monarchii prce na sestaven josefinskho katastru, kter poprv evidoval vekerou zemdlskou pdu, panskou i poddanskou. Na jeho zklad byly vyhleny jednotn bern a urbariln pravy. Roku 1794 ve snaze centralizovat sttn sprvu dolo ke sluovn osad na tzv. katastrln obce. A tak Tejnice se svmi 9 popisnmi sly pipadla pod vesnici daleko vt potem obyvatel i 19 popisnmi sly Krusiany (tehdy Krusviany). Tento stav trval 128 let, a do 30. jna 1922, kdy na dost Tnice nad Szavou dolo k rozdlen obce Krusiansk na ti samostatn celky Tnici nad Szavou, Chovice a Krusiany. Dky uchovn star Pamtn knihy mstn obce krusviansk z roku 1885 a dky peliv vedenm zpism prvnho kronike bylo mono sestavit adu starost ji od prvch voleb, kter se konaly v r. 1850 a opakovaly se vdy po 3 letech.
Starostov obce Krusiany

Jakub ika, rolnk z Chovic, 18501859 Matj Stibrek, rolnk z Krusian, 18591861 Jan Korbel, rolnk z Podlus, 18611870 Frantiek Doleal, rolnk z Krusian, 18701890 Jan Haek, rolnk z Krusian, 18901895 Josef Pazdera, rolnk z Chovic, 18951901 Jan Korbel, rolnk z Podlus, 19011914 Matj elikovsk, rolnk z Chovic, 19141919 Ludvk tros, stavitel z Tnce, 19191922
Pechodn obdob 19221923

Ministerstvo vnitra eskoslovensk republiky vyhovlo dosti starosty obce Krusiansk Ludvka trose a vnosem ze dne 13. 10. 1922 rozdlilo obec na ti samostatn celky: Tnici nad Szavou, Krusiany s osadou Hrusice a Chovice s osadami Podlusy a Dunvikami. Ludvk tros, pedseda obecn sprvn komise, 19221923
471
Tnec nad Szavou
Starostov obce Tnec od roku 1923

Ludvk tros, stavitel z Tnce, 19231931 Jan Zoula, njemce dvora v Tnci, 19311938
Starostov obce Tnce v dob protektortu

Vclav Oliverius, editel slvrny, 19381941 Vladimr Tombo, disponent slvrny, 194124. 4. 1944 Johann Sedlek, nmeck oban, starosta pro levou st, 19431945 Bohumil pek, etn z Tnce, starosta pro pravou st, 25. 4. 19449. 5. 1945 Od 1. 4. 1943 z nazen nmeckch ad dolo k rozdlen Tnce na dva samostatn celky. Levoben st spadajc do nmeckho zem vojenskho cviit SS Truppenbungsplatz byla odtrena a mla vlastn sprvu. Od 1. 12. 1943 byly ji vedeny obecn doklady levoben sti oddlen.
Pedsedov mstnho nrodnho vboru po osvobozen v roce 1945

Josef tpn, Tnec, 10. 5. 194511. 9. 1945 MUDr. Vclav Merkl, lka z Tnce, 11. 9. 19455. 4. 1946, na funkci rezignoval Emanuel Dvok, Tnec, zastupoval nemocnho MUDr. Merkla, 5. 4. 194630. 6. 1946 Jan Holeek, zamstnanec Metazu, Tnec, 30. 6. 19461949 Jan Lomoz, zednk z Tnce, 19491960 Miroslav Berka, pednosta eleznin stanice Tnec, 19601962 Vclav Koktajn, Tnec, 19621964 Josef Barek, pracovnk ONV, Zboen Kostelec, 19641967 Miroslav Berka, pednosta stanice, Tnec, 19671969, odvoln z funkce po srpnovch udlostech 1968
Pedsedov mstskho nrodnho vboru

Jan Holeek ml., soustrunk z Metazu, Tnec, 19691976 Bohumil Souek, vr. nm. Metazu, Tnec, 19761989, z funkce pinucen po listopadov revoluci 1989 odstoupit
472
Prv starosta obce Tnec nad Szavou Ludvk tros (19231931) Uprosted zastupitel obce druh tneck starosta Jan Zoula (19311938)
Bohumil pek, starosta obce z konce obdob protektortu (19441945) Prv starosta z doby protektortu Vclav Oliverius (19381941), druh zleva
MUDr. Vclav Merkl, pedseda MNV (z 1945duben 1946)
473
Tnec nad Szavou
Jan Holeek, pedseda MNV (19461949)
Jan Lomoz, pedseda MNV (19491960)
Josef Barek, pedseda MNV (19641967)
Miroslav Berka, pedseda MNV (19601962, 1967 1969, starosta 19891994)
Starostov msta po listopadov revoluci 1989

Miroslav Berka, dchodce, Tnec, 19891994 Zdenk Bezina, potaov odbornk z Tnce, 1994souasnost (volebn obdob do roku 2006)
Jan Holeek ml., pedseda MNV 19691976
Bohumil Souek, pedseda MNV (19761989) pi oteven sportovnho arelu v Nkl v roce 1978 (prv zprava)
Zdenk Bezina, starosta msta od roku 1994
474
KRONIKY A KRONIKI
Ladislav ala Nejstar obecn kronikou, psanou pevn kaligrafickm psmem vzdlanm psmkem, je v dnen obci Tnec Pamtn kniha mstn obce Krusviansk z roku 1885. I kdy na ttku knihy je uveden rok 1885, vznamn udlosti jsou zachyceny od roku 1850, kdy se konaly prvn volby do obecnho zastupitelstva obce Krusviansk. Pozdj zpisy z konce 19. a zatku 20. stolet ji nejsou vdy tak precizn, nkdy psmem, jindy slohem nebo etinou a jsou tak skoup obsahov. Ale i tak zachycuj adu dleitch okamik ivota obce, t prv od roku 1850, ale i t druh po roce 1922, kdy obec Krusviansk byla rozdlena na ti samostatn obce Krusiany, Tnici a Chovice. Obsahov je velice zajmav zpis do kroniky po skonen 1. svtov vlky, zachycujc krun ivot ve vlench letech 19141918, podepsan Vclavem Peatou. Jednalo se zejm o krusianskho hospode z p. 4. Prv kronik se bohuel nikde nepedstavil ani sv zslun dlo svm podpisem neukonil. Ale jedna stopa smujc k autorovi se pece jenom objevila. Pi protn starch zpis z jednn obecn rady krusviansk z 2. poloviny 19. stolet, uloench v beneovskm okresnm archivu, se psmo podpisu jednoho radnho sklonem, charakterem psma a psanm jednotlivch psmen podobalo psmu kronike. Jednalo se o podpisy dlouholetho starosty tto prv obce zahrnujc oblast Krusian, Podlus, Chovic, Tnce, Hrusic a Dunviek Frantika Doleala, rolnka z Krusian p. 9. Frantiek Doleal zastval ad starosty obce v letech 18701890, v roce 1873 byl ustanoven pedsedou Mstn koln rady v Tnci a roku 1882 zvolen do vboru zastupitelstva soudnho okresu Neveklov. V z 1888 byl znovu zvolen starostou, ale tlet volebn obdob ji nedokonil, zemel v jnu 1890 ve vku 49 let. Domnnku, e kronikem byl skuten pan Doleal, dokld i skutenost, e posledn zpisy psan ve uvedenm charakteristickm psmen kon rokem 1890, tedy v dob ped jeho smrt. Zkonem z 3. 1. 1920 . 80 Sb. zkon a nslednm provdcm nazenm z roku 1921 byla obcm uloena povinnost podit pamtn knihu, ustavit kronike a sestavit zvltn letopiseckou komisi. Prvm kronikem obce Tnice se stal dne 27. 8. 1923 Stanislav Karas, uitel tneck obecn koly. leny letopiseck komise byli jmenovni Frantiek Plpn, dc uitel, Jindich Micka, mlyn a Petr Vesel, soukromnk. Provdn zpis do obecn pamtn knihy se Stanislav Karas vnoval 9 let. Od srpna 1932 se ujm funkce kronike opt uitel tneck obecn koly Antonn Vendr. Jeho innost a nejen jeho, ale vech kronik v eskch zemch byla peruena po obsazen ech a Moravy nmeckmi okupanty. Vnosem ze dne 21. 10. 1940 bylo nazeno kroniky uzavt. Byl to dal krok k potlaen nrodnho a vlasteneckho ctn lidu na okupovanm zem. V Tnci se dne 8. listopa-
475
Tnec nad Szavou
Uitel p. Karas, prv kronik tneck obce (19231932)
du 1940 zavela pamtn kniha na tm pt let. V roce 1945, po porce hitlerovskho Nmecka a osvobozen na zem, se Antonn Vendr k pamtn knize vrtil a neopustil ji dalch dlouhch 18 let. V roce 1963 se se zapisovnm pamt Tnce rozlouil v pamtn knize zasvcenm vyprvnm o historii sv milovan obce. 25. srpna 1965 umr ve vku 73 let. Pomineme-li vluku v dob 2. svtov vlky, pak se vedenm pamtn knihy zabval 31 let. Nov kronik vzeel opt z tneckho uitelskho sboru. Stal se jm v roce 1964 fundovan uitel djepisu a znalec tneck historie Miroslav afrata. V vodu ke sv kroniksk prci pedstavil svoji osobu. Narodil se 5. 11. 1925 v Lukavci v pelhimovskm okrese. Studoval na Gymnziu v Pelhimov, kter bylo v roce 1941 Nmci uzaveno. Pokraoval tedy ve studiu na obchodn akademii, odkud byl ale jako ivel nespolehliv a Velkonmeck i neptelsk ze studia vylouen a zakzno mu dal studium. Vyuil se zmenkem. Po vlce stedokolsk studia dokonil a zapsal se na Karlovu univerzitu. Jet pi studiu zaal uit v pohranin obci Hrdlovka. Pedagogick vzdln dokonil dlkov v roce 1950. Od 1. 11. 1954 nastoupil na Zkladn kolu v Tnci. Po cel svj ivot se vnoval studiu a poznvn tneck historie, byl aktivnm lenem vlastivdnho krouku, vnoval se kulturn innosti v obci a m obrovskou zsluhu na prosazen archeologickho vzkumu tneckho hradnho arelu Archeologickm stavem akademie vd. Sm se svoj fyzickou pomoc podlel na odkrvn zklad hradnho palce (monumentln romnsk architektury) a slovanskho pohebit. V roce 1987 po 23 letech psan kroniky se s prac kronike rozlouil poslednm zpisem: V ivot
476
Antonn Vendr (prvn zleva sedc), druh tneck kronik (19351962)
vechno jednou zan a tak kon. V roce 1964 to bylo poprv a o vnocch 1987 pi tento zpis posledn. Slovo posledn bv nkdy smutn, ale ... Do budoucch vk peji vem, co do kroniky nahldnou, pohodu, klid a mr, zdrav a spoustu vrnch ptel, chu do ivota a radost z prce, z dt, z vnuk, lsku v rodin a ctu k moudrm lidem dobr vle. Kronik Miroslav afrata. Doil se jet svobodnho ivota tto zem po listopadov revoluci 1989, ale nebylo mu souzeno jej dlouho uvat. Zemel ve vku 65 let 19. 2. 1990. Rozhodnutm MNV byla v jnu 1988 jmenovna kronikkou JUDr. Blanka Dalibov. Narodila se v Tnci, kde vychodila zkladn kolu, po absolvovn Gymnzia Beneov vystudovala prva na Karlov univerzit. Veden pamtn knihy se vnovala pouze jeden rok do pohnutch listopadovch dn roku 1989. Dne 31. kvtna 1990 se ujm veden mstsk kroniky pan Vra Nohejlov. Mla dopsat ve to, co se v obci od listopadu roku 1989 dlo do konce roku a zejmna vznamn zmny ve veden msta. Je na kodu vci, e pl roku nikdo podstatn udlosti, kter znamenaly revolun pevrat v na zemi a souasn i v obci, prbn nezaznamenval. Pan Nohejlov psala kroniku do roku 1992. S velkm rozmachem se pustil do psan kroniky nov kronik, bval pedseda MNV a od roku 1990 do listopadu 1994 starosta msta Miroslav Berka. Se znalost vci zaznamenal vechny udlosti v obci od roku 1993 do roku 1999. Jeho kronikskou innost zastavila choroba, kter jej trpila u v poslednm roce jeho starostenstv. Mysl byla sice schopn pracovat, ale ruka odmtala pst. Svou ivotn pou ukonil dne 28. ervence 2001.
477
Tnec nad Szavou
Msto mlo pote s obsazenm funkce kronike. Dva roky nikdo kroniku nepsal, a se podailo pesvdit pan Emu Bartkovou, aby se kroniky, do doby obsazen tohoto msta novm kronikem, ujala. Dlouholet pracovnice v oblasti kultury v Beneov a v souasnosti redaktorka mstskho asopisu Tneckch list, znal udlost a pomr v obci, se svho kolu dobe zhostila. Zapsala udlosti za lta 2000 a 2001. Na vyhlen konkurs kronike se v roce 2002 pihlsil mlad tneck oban Ing. Roman Smutn. Po Pan uitel afrata dvou letech vak tto innosti zanechv. A opt vypisuje msto konkurs. V roce 2004 je pijat za kronike obce Petr Kastely, zamstnanec mstn eleznin stanice.
478
PEHLED FAR
Frantiek pek Fara byla obnovena v r. 1722. Pehled far v Tnci nad Szavou 13601380 Matj 13801399 Pibk z Blatn 13991400 Kune, dve far v Blici 14001415 Jik z Ostromee 1415 Moic z Tnce 1415? Oldich, dve far v Keblov 1540? Jan z Chotboe do r. 1623 byl kostel obsazovn kalinickmi knmi a pot administrovn katolickm farem z Beneova (do roku 1722) 17221728 17281731 17311735 17351743 17431771 17711772 17721778 17781790 17901819 18191833 18341838 18391854 18551871 18711882 18831898 18991903 19031921 19211948 19481963 19631985 19851995 19962006 Vclav Vojtch Splensk Jan imon toek Vclav Vojtch Ptek z Wisenfeldu David Ferdinand z Kelsbergu Jan Michael Hlav Jan Petrek Vclav Brunzlk Maxmilin Boek Josef Koutn Josef Lwl Frantiek Babor Jan dk Jan Pelz Filip Burgerstein Karel oulav Frantiek Vanek Vojtch Kaprek Vclav Levora Jindich Jur Frantiek Tlapa fara nebyla obsazovna Zbygniew Bukowski
479
Tnec nad Szavou
POVSTI A LEGENDY
Lidov povst o zlatm pokladu na hrad Zboen Kostelec
Podle vyprvn tneckho eleznie Rudolfa Baila, zapsanho panem Stejskalem, voln zpracoval Ladislav ala V dvn minulosti ml v dren hrad Kostelec mocn a bohat ryt. zem, kter spravoval, dlila eka Szava na dv sti jin st na lev stran eky pozstvala z pol a pastvin, obhospodaovanch jeho poddanmi, hornatou st severn za hradem pokrvaly hlubok lesy, zachovan do dnench dn. Kosteleck pn ml ti dcery. Kdy dosply ve slin panny, dohodly se navzjem, e kad z nich se poohldne po jednom z panskch sluebnk, s kterm se do roka zasnoub. A na em se domluvily, to tak uskuteovaly. m silnj vak byla jejich tajn lska se zvolenmi mladky, tm vce pestvala bt tajnou. Nezkuen panny neuvily, e nic na svt neme bt tak utajeno, aby nebylo jednou odhaleno. Kdy se to dovdl i jejich otec, velice se rozezlil, navdy se jich zekl a z rodnho hradu je vykzal. Nemohl pece pipustit takovou pohanu svho rodu, aby jeho vzneen dcery vstoupily do stavu manelskho s pouhni dvornmi sluebnky. Hluboce rann sestry otcovou kivdou s plem opustily svj domov. V obleen prostch venkovskch en pak naly prci v jedn vesnice sousednho panstv. Do domova, do hradu nad ekou, se vracely u jen ve vzpomnkch. Dlouho si lid v podhrad a irokm okol vyprvly o zlm inu svho pna. Stalo se pak, e do roka od vyhnn dcer hradn pn zemel. Bylo to na potku krut doby pro celou eskou zem. Vude se ily nepokoje, zem thla ciz vojska a ozbrojen druiny lapk, kte vradili, plili a loupili. Ciz hordy pithly i ke Kostelci a to byl konec slavnho hradu. Posdku hradu vyhladovly, pemohly, hrad vyplily a poboily. Po tchto udlostech mu pipadl nzev Zboen Kostelec. Sotvae utichly boje v okol hradu, lid se zaali vracet do svch domov. Do svho domku na behu eky se vrtil i star pevoznk Matou s enou a dosplm synem Jakubem. Hned ale pt rok po nvratu postihla lid v podhrad dal pohroma. Po krut zim pily jarn zplavy, jakch nikdo nepamatoval. Rozbouen voda eky brala ve, co j stlo v cest. Za ob ivlu padl na prav stran pansk mln, na lev stran kry rozboily kostelk, domky osadnk a poboen byl i dm pevoznka. Voda zaplavila hbitov u kostela, odnesla pevoznkovu loku, odnela zvata, ploty a lid ve zmatku prchali, aby zachrnili hol ivot. Star Matou tce nesl tuto ivotn zkouku a krtce po povodni zesnul. A ped zatkem zimy pochoval Jakub i svoji matku. Jakub nereptal na osud a trpliv jej snel. Zaal opravovat sv obydl a postavil i novou pramici a pokraoval v prci svch rodi. Pravda je, e byl na vechno sm a v chalup samotnmu bylo smutno. Jednou na podzim stla na behu
480
u pvozu star blovlas ena. Mlad pevoznk babiku pozdravil, a kdy vidl, e se tese zimou, pozval ji do chalupy trochu se oht. Staence se lbila svtnice a pochvlila mladka za istotu a podek. A kde m rodie? otzala se. Jakub odvtil, e se s nimi u v loskm roce na vky rozlouil a e ije sm. A a smutek z odchodu rodi pebol, chtl bych si do domku pivst hodnou enu, dodal. Jsi hodn chlapec a rda ti pomohu. Lid mi kaj vdma a bydlm ve vsi dv mle proti proudu. Kdybys poteboval pomoc, pijdi za mnou. Podkovala, rozlouila se a odela. Pilo opt jaro. Kdy jednou o mjovm veeru odpoval Jakub ped svoj chalupou, zahldl na protjm behu prochzet se ti postavy. Myslel si, e jde o pocestn, kte chtj na druhou stranu eky. Skoil do loky a jel jim vstc. Dorazil k druhmu behu a uvidl ti pekrsn dvky. Pozdravil je, ale tajemn panny zmizely jako pelud. Jakub neekl o sv phod nikomu ani slvka, ale sm na ni musel stle myslet. Ve dne tvrd pracoval a v noci snil o krsnch dvkch. Kdy u byl na konci svch sil, odebral se do sousedn vesnice podat o radu staenku vdmu. Ji pedem vdla, co ho k n pivd. Vm, co t trp a poradm ti, pravila a pokraovala kadho roku se stane, e vyhnan ti dcery kosteleckho pna se vrt k rodnmu hradu na louku pod nm, kde si v dtstv hrly, trhaly kvt a snily o svch lskch a vzpomnaj na sv astn dtsk lta. Staenka se odmlela a po chvli dodala: Leton mj se chl ke konci. Dnes v noci vstoup msc do plku. Vezmi si ode mne tuto posvcenou kdu, a a slunce zapadne, vyjdi na kvetouc palouk a kdou opi na zemi velk kruh. Neodchzej a skryj se a zsta do plnoci. A se objev ti sestry, jednu z nich si vyvol, beze slova ji uchop v pase a postav do kruhu. Mlad pevoznk uinil vechno tak, jak mu staenka poradila. Kdy jednu z dvek uchopil a do kruhu postavil, sama k nmu poala hovoit. Sal jsi ze mne otcovo proklet, rda s tebou odejdu do tvho domu a stanu se tvou enou. Protoe jsi poslechl rady staenky vdmy, mohu ti prozradit sv jmno. Jmenuji se Alena a jsem nejstar ze svch sester. Ale jedno mi mus slbit, e m vdy a ve vem poslechne. Jsem sice mlad, nejsem vak nevdom ani nezkuen a rozhodn ne chud. Kdy ns otec vyhnal z domu, nae matka na ns nezanevela a uchovala pro ns ddick podl. Byl rozpotn na ti dly a je ukryt na hrad na tech rznch mstech rozboenho palce. A budeme svoji, odebere se na hrad a pinese mj dl pokladu, kter je nm pisouzen. A odkud to vechno v?, tzal se Jakub. Staenka vdma nm ve ekla, je to nae dlouholet starostliv chva. Kdy byl otcv hrad oblhn, za noci tajn utekla, a tak si zachrnila ivot. Nala ns a vydila matiny vzkazy o ukrytm pokladu. A m sestry se nyn o ni tak postaraj, aby v klidu, ne odejde na vnost, doila svj ivot. Alena s Jakubem oslavili tichou svatbu a zaali spolen ivot. Na pn sv eny odeel Jakub do rozvalin hradu a zaal na udanm mst hledat Alenin dl
481
Tnec nad Szavou
pokladu. Poprv neuspl, poklad nenalezl ani druhho dne, a teprve tetho dne se na nho usmlo tst. Po celodennm bourn hradnho zdiva, pevnho jako skla, objevil pi severozpadnm nro palcov stny vyzdnou skr. Stla v n dubov mselnice okovan stbrem, pln zlatch dukt nejlepho raen. Za polovici vna si mlad manel koupili vt hospodskou usedlost sousedc s jejich pevoznickou chalupou. V radostn prci ubhalo jejich spolen it, a kdy se jim narodil potomek, nebralo jejich tst konce. Kdy bylo malmu synkovi sedm let, na polch okolo Kostelce dozrla bohat roda. Jakub se postaral, aby ani zrno nepilo nazmar a pracoval od rna do veera. Zbvaly odvzt posledn mandele penice a ve bude pod stechou. Byl letn hork podveer, od zpadu se k vesnici blily tk ern mraky, vtc boui a d. Alena s obavami pozorovala temnou oblohu a varovala mue: Nejezdi na pole, boue je neodvratn a ivly neznaj slitovn. Poslechni m, vdycky jsem ti dobe radila! Jakub odvtil, e by byl patnm hospodem, kdyby posledn zbytek rody vas neuklidil. Kdy u ml vechno obil naloeno, sjel nhle z oblohy ohniv blesk a v jedinm okamiku pipravil o ivot kon i hospode. Neastn Alena, jindy tak moudr a prozrav, propadla zoufal bezradnosti. Neunesla thu osudu, kter ji potkal. Vzala do nrue svho synka a vystoupila s nm na srz nad ekou, ktermu se odjakiva kalo Krkav skla. Jet jednou se podvala pes eku do mst nad Kostelcem, kde skonila ivotn pou milovanho mue a zlomena netstm, kter je potkalo, skoila i se synem do hlubiny szavsk vody.
Legenda o jeptice
Podle Ely Reitingerov voln zpracoval Ladislav ala Dnes ji jen nejstar obyvatel pamatuj, ktermu mstu v Tnci se kalo Pod jeptikou. lnek ve Sbornku vlastivdnch prac z Podblanicka prav, e je to msto pod skalkou pi st Janovickho potoka do Szavy. Nzev pochz od obrazu jeptiky namalovanho na skle a dlouhou dobu patrnho. Okolo roku 1890 byla pr ve vod Szavy pod sklou nalezena utopen ena, obleen do eholnho atu jeptiky. Podle vyprvn Podluskch lo o dve z jejich vesnice. Rodie j pr nedovolili provdat se za jejho milho a ona na protest, nebo aby zapomnla, vstoupila do kltera. Lska vak byla silnj a neastn dvina radji zvolila smrt ne ivot bez milovanho. Obraz na skle dajn zhotovil mal, kter v t dob pracoval v kostele sv. Kateiny v Chrstu. Vyprvn o neastn lsce na nho tak zapsobilo, e se rozhodl na pam utonul vymalovat na skle postavu jeptiky. Dvno se ji okolo skalky pod Janekovou vilou nechod, pina zkracujc pm z Tnce do Podlus cestu je zarostl bujnou vegetac a samotn skla je pokryta vrstvou mechu a dvno tk zmizela samotn malba. Ale e tam skute-
482
Jeptika pod Janekovou vilou (foto J. Mlejnsk)
n byla, mohou dosvdit oit svdci. Mezi n patila i Ela Reitingerov, kter ve svm mld asto do Podlus z Tnce chodila a vzpomnala, jak ji obraz pitahoval svoj tajemnost a smutnm pbhem.
Nalezen socha Ladislav ala

Zpracovno podle Djepisnho obrzku Alojse Dostla, otitnho v Marinskm kalendi z roku 1898. Po tak zvanch nboenskch vlkch byly v echch velice zl pomry. Staven vesnic byla oputn, nkter vyplen, mnoh vesnice srovnny se zem, hrady rozboeny a obyvatelstva nkde ani ne desetina. Tejnit osadnci, a na mal zbytky pevn katolickho vyznn, nemli plnch sto rok svho duchovnho sprvce a byli rdi, kdy je v roce 1623 opustil posledn far kalinick. Obyvatelstva bylo mlo a tce se vzpamatovvalo z utrench ran ve vlkch vdskch, nmeckch a husitskch. Po mnohm rodu nebylo ani pamtky a jenom zboenit domu nebo neobdlan pole pipomnalo jeho jmno. Jin se vysthovali a u o nich nikdo nikdy neslyel. Ti, kte peili a zstali, shromaovali se kolem obana Vta Strndka, kter sousedy til, povzbuzoval a nabdal, aby na mysli neklesali a do budoucna hledli srdnat a odhodlan a doufali v pomoc Bo. A podailo se mu mnoh zachrnit a v Tejnici udret, kdy se chtli vystho-
483
Tnec nad Szavou
vat jinam. Nedme zahynouti mstu naemu, kal, kdyby z nho pouh vesnika zbyla, vytrvme vrn na zddn pd. Byli bychom patnmi sousedy a vlastenci, kdybychom nechtli nco vytrpti pro rodn msto a zemi tce postienou. A jeho slova inkovala. Vtina soused zstala, poali opravovat sv chalupy, obdlvat zanedban pole a vysazovat zahrady. Pni z Konopit, jim Tejnice i po pdu Adama Hodjovskho na Nettick hoe patila, pomhali poddanm radou i skutkem, ale co ve to bylo platn, kdy dlnho lidu bylo mlo. Vrchnost by i zadarmo pepoutla polorozboen domy a oputn pole, ale nikdo nepichzel. Vt byl nejen jako prorok, kter vtil lep budoucnost, ale jako zkuen mu byl svm sousedm dobrm rdcem a ptelem, kter dokzal v rozlinch zleitostech pomoci. Byl u adu let vdovcem a peil i sv dti. il na chalup u svho vnuka Karla, emeslnka, a vedl mu mal hospodstv. Neml daleko k osmdestce, ale nemohl vydret bez prce. Pomhal na poli i v dom, zdrav mu i pes krut ivotn rny slouilo, a tak jen prosil Boha, aby byl jet dlouho pi ivot zachovn a mohl bt svm sousedm nezvolenm vdcem, rdcem a povzbuzovatelem. Akoliv Tejnice u ped rokem 1350 mla svho fare, pozdji i kaplana, byla nyn bez duchovnho sprvce. Strndek asto sm vedl pobonosti v kostele apotol sv. imona a Judy, nebo beneovsl dkan, kter spravoval mnoho osielch osad v irokm okol, pijdl jen obas. Vt byl dobrm zpvkem, z minulch dob si uchrnil kancionl, ml mnoho modliteb psanch i titnch a vldl zvunm hlasem. A kdy na konci pobonosti kostelem znla jm zpvan krsn staroesk pse Svat Vclave, vyzvajc eskho patrona, aby nedal zahynouti nrodu svmu, aby chrnil ptomn i budouc, i mnohm vnm mum v kostele se kalil zrak. Kdy soused sv domky opravili, pole obdlali do t mry, e jim poskytovala obivu, na Strndkv podnt obrtili svj zetel k chrmu Pn. Stl, postaven katolky, od pradvnch as v Tejnici na mrnm nvr, jako pamtnk blahch i tkch dob minulch. Chrm byl pust, beze vech obraz, soch a jinch ozdob. Strndek se staral o to, aby byl vybaven tm nejnutnjm a domu Bomu se podobal. Byly kupovny obrazy i sochy, ped del dobou zakoupeny ji i zvony a jejich hlas znl nad okoln krajinou. V chrmu zstalo na hlavnm olti jedno msto, na kterm stvala socha Bohorodiky, kalinky odstrann. Na zakoupen nov se vak, i pes Strndkovu etrnost, penz nedostvalo. Jeho pokladnika byla astji przdn ne pln, tu poteboval vypomoci vnuk, tu soused. Vak nm Bh vypome, utoval sebe i sousedy, co nezmeme my, to dopln nai potomci. Ani roda v tom roce nebyla takov, jak si pli a byli rdi, e sklidili aspo tolik, aby zajistili obivu do pt sklizn pro sebe a svoji rodinu. A tak msto na olti pro Pannu Marii zstvalo dle przdn. Pily dlouh zimn veery a to byl as na sousedsk besedy, na Strndkovo pedtn. Aby mu lpe ubhal as, pustil se do
484
vyezvn poteb pro domcnost. Byl v tom oboru opravdu mistrem a soused jeho zrunost obdivovali. Jednoho veera pi vyprvn o tneckch pnech se jej soused ptali, co pknho vytv. Jenom si tak hraji, odpovdl staec, kdybychom pece jenom soku koupili, dlm pro ni sk. Pak vem oznmil, e na Vnoce pijede kazatel z Prahy, kter je v tto dob na nvtv v Beneov a me na venkov vypomoci slubami bomi. Kazatel skuten do Tnce dorazil, slouil plnon i denn me a tejnit mli jedin pn, aby v Tnci zstal. Bohuel to nebylo mon, kn bylo mlo a i ada daleko vtch farnost byla bez fare. Kdy zima ustvala, byl Strndek se skn hotov, natel ji, zasklil a postavil v kostele na olt. Zima byla v tomto roce dlouh, led na Szav stle drel a tak snhov pkrov na polch ubval velice pomalu. Lid bydlc u eky zkostliv vyhleli k ece, nebo vdli, co dovede nhl tn snhu s ekou udlat. Ped velikononmi svtky se nhle oteplilo a zaalo pret. Hladina eky se zaala zvedat, ledy pukaly a za ohromujcho hluku se valily korytem eky. Kry narely na pile mostu a nebt obtavch lid, kte je uvolovali, most by to nevydrel. Celou noc trval boj s ekou a teprve k rnu si mohli oddychnout, kdy voda zaala opadvat. Odchzeli do svch domov, jenom Strndek zstval a ponue hledl na mohutn n proud, zbytky ledu, kusy dev a dokonce i devn trmy. Obloha se po detch vyjasnila a na vchod vylo jarn slunce. Vtv zrak najednou upoutal zvltn pedmt nalzajc se na jedn ke. Nejprve pomyslel na nejhor, na ledu snad le utopen dcko. Kdy vak kra piplula ble, nemohl uvit svm om, byla to socha Sedmibolestn Rodiky Bo. Nedbal studen lzn a skoky po plovoucch krch, kter se na chvilku zastavily, se dostal k soe. Mezitm se ale ledy znovu hnuly a na skkn po nich zpt nebylo ani pomylen. Strndek se top, rozlehlo se vesnic. Mui pispchali s hky a ebky, podailo se jim kru zadret, pithnout ke behu, poloit ebk a zmen a vyslen Strndek dre sochu vylezl na beh. Tu nm sm Bh posl, zvolal na sousedy. eny sochu osuily, pinesly hedvbn frtochy na zhotoven novch at, jedna sousedka vnovala soe svoje korle a dal pinely jin ozdoby. Vt zmil sk, kterou v zim pro sochu zhotovil a zjistil, e se hod znamenit. Bylo dohodnuto, e socha zstane u Strndka v chalup, kter stla nedaleko eky, e ji oprav a o nejbli nedli bude slavnostn penesena do chrmu. Kdy se v nedli rno rozhlaholily tejnick zvony, kdekdo v irm okol u vdl o podivn udlosti, kter se v Tejnici udla. Nikdo nechtl pi tto slavnostn chvli, kter se neopakuje kad den, chybt. Lid, svten obleeni, dorazili po rozmench a bahnitch cestch do svho chrmu, kter byl uklizen, hoely svce a lampy, naplnn sousedkami darovanm mslem. Za zvuku zvon vyel prvod vcch z kostela ke Strndkovu domu a odtud pak zpt. V ele krel svten obleen Strndek a za nm nesly na nostkch tyi druiky sochu Bohorodiky odnou do bledmodrho atu, sm Strndek j zavsil na hrdlo leskl grok, kter pochzel jet z lepch as, kdy v echch bylo dost penz a blaha
485
Tnec nad Szavou
Prvod proel celou Tejnici, zastavil se na chvli na tom mst, kde byla socha nalezena a pak se bral do kostela
pozemskho. Za zpvu nbonch psn doel prvod zpt do kostela, kde byla soka postavena na olt do skn, kterou ji dve zbon Strndek o zimnch veerech zhotovil. Po skonen bohosluby oznmil ptomnm, e ztra se vyd na cestu nahoru podl Szavy, aby se peptal, komu soka chyb a kde do Szavy spadla. A jak ekl, tak tak uinil. Kdy se dlouho nevracel, zaali se soused strachovat o jeho ivot. Cesty podl eky byly po jarn povodni jen obtn schdn a stle se krajem potulovaly loupeiv bandy. Domnvali se, e mohl utonout v ece, jej proud byl stle siln, a protoe ml u sebe i nco penz na eventuln zaplacen soky, mohli
486
jej lapkov zabt. Kdy u se chtli za svho Vta zat v kostele modlit, ozvaly se na konci vsi radostn vkiky Vt, n Vt se vrac! Strndek proel adu vesnic a teprve v Ledi zjistil, e socha je od nich. Stla tam na most pes Szavu u mnoho let. Vnoval ji jaksi oban, ale jeho rodina ve vlkch vymela, a tak patila mstu. Kdy jsem jim vyprvl, jak jsme se o sochu postarali, e u stoj v naem chrmu, rozhodli konel Lede, e nm ji daruj a ve psemn stvrdili. A zdlo se, e Maria Panna pinesla do Tejnice poehnn a tst. Lid ili spokojen, peliv obdlvali pdu, zaali provozovat emesla, ale k bval slv, na msto, se u obec nepovznesla. Strndek jet nkolik rok hospodail, vedl pobonosti, ale pedzpvoval u jeho vnuk Karel. Jeho ivot zhasl v tejnickm kostele. Kdy dokonil klid, padl ped hlavnm oltem mrtev. Posledn mi za zesnulho slouil sm beneovsk dkan. Nenaplnilo se vak posledn pn zesnulho, aby tejnick farnost mla jet za jeho ivota svho duchovnho sprvce. K tomu dolo a po patncti letech, kdy Jan Josef z Vrtby, nejvy purkrab a patron chrmu, Tejnici vlastnm farem opatil.
Dodatek autora k Nalezen soe k se, e nen prochu, aby na nm nebylo pravdy trochu. V knize Dr. Antonna Podlahy z roku 1907 Posvtn msta krlovstv eskho se v kapitole 13 Tejnice nad Szavou o tneckm farnm kostele na stran 197 k: Bezprostedn u hlavnho olte byl olt, na nm byla socha ze deva ezan P. Marie Bolestn. Socha ta vytaena byla roku 1700 dne 10. dubna ze Szavy neporuen z prosted ledovch ker u vesnice Kostelec od Vta Strndka. Stvala pr na most v Ledi. Hrab Jan Josef z Vrtby a matka jeho dali ji r. 1721 vyzdobiti. Nad sochou byl latinsk npis, kter o tom zprvu podval. A v knize pak nsleduje latinsk znn tohoto textu. Od starousedlk ze Zboenho Kostelce se mete tak dovdt, e na Chocholoukov statku se dlouho kalo u Strndk. A Strndek je hlavn osobou uvedenho djepisnho obrzku, i kdy udlost v nm len byla penesena do samotnho Tnce.
487
RESUM
Daniel Povoln Prvn psemn zmnka o Tnci nad Szavou je z r. 1318, ale jeho koeny jsou podstatn star, jak dokazuje nejen romnsk rotunda z 2. poloviny 11. stolet, ale i hranolovit v a zbytky hradnho palce z doby kolem r. 1200. Archeologick nlezy v okol pak posouvaj potky osdlen Tnecka a do neolitu a eneolitu. Tnec byl v dob ranho stedovku dleitou obchodn zastvkou, duchovnm, obrannm a snad i sprvnm centrem pro nejbli okol. Pedpokld se, e byl pvodn soust pemyslovskch drav, pozdji byl zastavovn a od 1. poloviny 14. stolet byli jeho majiteli pedstavitel rznch lechtickch rod. Tm historicky prvnm byl Oldich z Tnce z rodu pn Medk z Valdeka, tm nejznmjm a zrove i poslednm byl Frantiek Ferdinand d Este. Nemal proslulosti Tnec doshl za doby hrabcho rodu Vrtb, protoe se zde od konce 18. stolet do r. 1866 vyrbla a do rakousk monarchie i blzkho zahrani vyvela tneck kamenina. Na prmyslovou tradici pak od r. 1842 navzala pdelna bavlnn pze v nedalekch Brodcch. Tak ona nkolikrt zmnila majitele a byla uzavena v r. 1936 jako dsledek celosvtov hospodsk krize a snahy fy. Mautner koncentrovat svoji vrobu do mateskho zvodu v Nchod. Mezitm natst v Tnci v r. 1931 vyrostla slvrna elektronu a ed litiny, kter byla soust Zbrojovky Ing. F. Janeek v Praze. Ing. Frantiek Janeek si chtl po Baov vzoru udlat z Tnce druh Zln, ale zmnn krize jeho plny odsunula, take do r. 1939 stihl jen vykoupit mnostv pozemk na plnovan stavby a v r. 1937 i bvalou brodeckou pdelnu. Bhem 2. svtov vlky se Tnec od r. 1942 stal rozdlenou obc, protoe lev beh eky Szavy byl hranic cviit zbran SS Beneov. Vzhledem k vznamu slvrny a brodeck tovrny pro vlen sil e vak nedolo k jeho vysthovn. Pliv sti vysthovanch z okolnch levobench obc a totln nasazench pak vytvoil pedpoklady pro povlen rozvoj Tnce do podoby prmyslovho msta. Do r. 1922 byl Tnec osadou nedalek obce Krusiany. Za sv osamostatnn vd nejen pracovitm obanm, povtinou drobnm ivnostnkm, ale i eleznici, kter jej od r. 1897 spojuje pedevm s Prahou, a tak stovkm turist, kte po n pijdli do malebnho Tnecka na letn byt. Se silninm napojenm na Prahu pomohl i 1. most postaven ve svobodn republice v letech 19191920, kter byl nazvn po prezidentu T. G. Masarykovi. Dal rozkvt obce byl svzn s ji zmnnou slvrenskou univerzitou a brodeckm zvodem, je byly v r. 1945 znrodnny a od r. 1949 funguj oba nezvisle na sob. Zatmco se tneck slvrna, dnes Metaz a. s., zcela osamostatnila, brodeck tovrna zstala soust bval Janekovy prask centrly. V r. 1963 pak do n byla z Prahy pesthovna produkce svtoznmho motocyklu Jawa (JAneek WAnderer), kter se zaal vyrbt ji v r. 1929.
489
Od 1. 1. 1969 se Tnec nad Szavou stal mstem, kter m v souasn dob se svmi mstnmi stmi Brodce nad Szavou, Chrst nad Szavou, Chrst sdlit, Krusiany, Pecerady, Podlusy, Zboen Kostelec a nov i akovice na 5 300 obyvatel. Pestoe ji dvno ztratilo charakter prvorepublikov ivnostensk obce, stle zde ije nezanedbateln mnostv zrunch, chytrch a spoleenskch lid, kte se rdi, po vzoru svch pedk (hasisk sbor a ochotnick spolek vznikly v roce 1899), sdruuj do nebvalho potu klub, spolk, sdruen, oddl a skupin, aby pospolu strvili svj voln as. Nezbv ne doufat, e a u Tnec a jeho okol ek v budoucnosti cokoliv, tyto rysy nevymiz z charakter naich dt ani dt jejich dt, jinmi slovy, e si tv v tv pozltku a nstrhm svta i v ptch dobch uchovaj zdrav selsk rozum a lidskou soudrnost.
490
SUMMARY
Daniel Povoln Translation Marcela Krejkov, David Brooker The first written reference to Tnec nad Szavou is from 1318, but its roots are substantially older, as evidenced not only by a Romanesque rotunda from the second half of the 11th century, but also a prismatic tower and the remains of a castle palace from around 1200. Archeological findings in the vicinity then push the beginnings of a Tnec settlement as far back as the Neolithic and Aeneolithic ages. In the early middle ages Tnec was an important commercial stopping place, and a religious, defensive and perhaps also an administrative centre for the immediate vicinity. It is assumed that it was originally part of the Premyslid possessions; it was later built up and from the first half of the 14th century its owners were representatives of various lines of the nobility. The first, historically, was Oldich of Tnec from the noble family the Medeks of Valdek; the most wellknown, and also the last, was Frantiek Ferdinand d Este. Tnec achieved not inconsiderable eminence during the time of the Vrtba counts because, from the end of the 18th century to 1866, Tnec stoneware was produced here and exported to the Austrian Monarchy and neighbouring foreign countries. A cotton yarn spinning mill then continued the industrial tradition from 1842 in nearby Brodce. It changed its owner several times and was closed in 1936, as a result of the world wide economic crisis and attempts by the Mautner company to concentrate its production in the parent factory in Nchod. Fortunately, in the meantime, an electron and grey cast iron foundry was built in Tnec in 1931, which was part of the Prague arms factory Zbrojovky Ing. F. Janeek v Praze. Ing. Frantiek Janeek wanted to make Tnec a second Zln after Baas model, but the crisis already referred to postponed his plans, so that by 1939 he had managed only to buy a number of plots of land for the planned buildings and, in 1937, the former Brodce mill. During the Second World War from 1942 Tnec was split into, two because the south bank of the river Szava was the boundary of a weapons training ground for the SS in Beneov. In view of the importance of the foundry and the Brodce factory for the Reichs war effort, however, the town was never evacuated. An influx of some of those evacuated from neighbouring (south bank) settlements, and a general mobilisation of civilians for the war effort, then created the conditions for the post-war development of Tnec into something like an industrial town. Until 1922 Tnec was a settlement of the nearby municipality of Krusiany. For gaining its independence it was indebted not only to its industrious citizens, the majority of whom were self-employed tradespeople, but also to the railway which, from 1897, joined it above all to Prague, and the hundreds of tourists who afterwards came to the picturesque Tnec locality for a holiday flat. A road connection to
491
Prague was helped by the construction of the first bridge built in the free republic, during 1919 1920, which was named after President T. G. Masaryk. Another symbol of the towns rise was bound up with the previously mentioned foundry university and the Brodce factory, which were nationalised in 1945 and, from 1949, functioned independently of each other. While the Tnec foundry, today Metaz a. s., was made completely independent, the Brodce factory remained part of the former Janeek companys Prague headquarters. Then in 1963 production of the world famous motorbike Jawa (JAneek WAnderer), which had already been manufactured since 1929, was transferred to it. On 1st January, 1969 Tnec nad Szavou became a town which, with its localities: Brodce nad Szavou, Chrst nad Szavou, Chrst housing estate, Krusiany, Pecerady, Podlusy, Zboen Kostelec, and recently also akovice, at present has around 5,500 inhabitants. Although the character of a First Republic tradesmens town has long since passed, a not insignificant number of skilled, intelligent and sociable people still live here who, after the model of their forebears (a fire brigade and amateur theatre group had been founded in 1899), like to associate in an uncommon number of clubs, federations, associations, groups and sections, in order to spend their spare time together. All that remains is to hope that, whatever may lie in store for Tnec and its surroundings now and in the future, these features do not disappear from the character of our children, nor from their childrens children. In other words, that face to face with the ups and downs of the world, as well as in the future, they maintain their good common senseand human togetherness.
492
PEHLED PRAMEN A LITERATURY K VYBRANM KAPITOLM
Historick vvoj msta a okol:

Zkladn literatura k tmatu: obek Jaroslav, Rychta peceradsk, Mstn rada osvtov a odboka SM PeceradyBrodce, Pecerady 1946. Tywoniak Ji, Tnec nad Szavou. Z jeho historie i souasnosti, MNV Tnec nad Szavou, Beneov 1987. Tnec nad Szavou. Sbornk vydan pi pleitosti oteven nov koly v roce 1963, ZV ROH pi ZD v Tnci nad Szavou, Beneov 1963. Vznamn vro msta Tnec nad Szavou, 189919691999. M Tnec nad Szavou, Vlaim 1999.
Tnec a okol v nejstarch dobch a ve stedovku

Durdk, T., Encyklopedie eskch hrad. Praha, Libri 1997. Hejna, A., Vsledky archeologickho vzkumu v arelu hradu v Tnci nad Szavou. In: Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 18/1977, Beneov, Okresn muzeum 1977, s. 129140. Hejna, A., Pspvek ke studiu malch opevnnch sdel doby pemyslovsk v echch. In: Pamtky archeologick LXXIV, Praha, 1983, s. 366436. Glosov, M., Pspvek k poznn rotundy hradu v Tnci nad Szavou na zklad oprav v interiru. In: Pamtky stednch ech 11/1. Zpravodaj Pamtkovho stavu stednch ech v Praze, Praha 1997, s. 3137. Glosov, M., Tnec nad Szavou, kostel sv. imona a Judy nov nlezy pi opravch. In: Archaeologia historica 27/2002, Brno, Muzejn a vlastivdn spolenost 2002, s. 409419. Merhautov, A., Ran stedovk architektura v echch. Praha, Academia 1971. Sedlek, A., Mstopisn slovnk historick krlovstv eskho. Praha, Argo 1998. Liber memorabilium 1836, mskokatolick farnost Beneov.
Tnecko cestou ze stedovku do roku 1848

Nevydan prameny: Nrodn archiv v Praze, Desky zemsk, sign. 2131, 44C2, 134C24, 157F16, Desky zemsk vt, sign. 5F26, 45B2, 127L19, 181H14, 157C16. Nrodn archiv v Praze, Desky dvorsk, sign. 61/356. Nrodn archiv v Praze, Star manipulace, sign. Vydan prameny: Borov Klement Podlaha Antonn (edd.), Libri errectionum archidiocesis Pragensis saeculi XIV et XV, IVI, Praha 18751927 (podle rejstku).
493
Emler Jan (ed.), Pozstatky desk zemskch Krlovstv eskho r. 1541 pohoalch Reliquiae tabularum Terrae regni Bohemiae anno 1541 igne consumptarium III, Praha 18701872. Haasov-Jelnkov Marie (ed.), Bern rula. Kraj Kouimsk 1,2, Praha 1952. Lis Eva (ed.), Bern rula. Kraj Vltavsk, Praha 1951. Chalupa Ale-Likov Marie-Nuhlek Josef-Rajtoral Frantiek (edd.), Terezinsk katastr esk 1,2, Praha 1964, 1966. Burdov Pavla-Culkov Dagmar-ov Elika-Likov Marie-Rajtoral Frantiek (edd.), Terezinsk katastr esk 3, Praha 1970. Hlavek Ivan Hledkov Zdeka, Vizitan protokol praskho arcijhenstv praskho arcijhna Pavla z Janovic, Praha 1973. Klmov Helena (ed.), Soupis poddanch podle vry z roku 1651. Kouimsko, Praha 1997. Tadra Ferdinand (ed.), Soudn akta konsistoe Prask IVII, Praha 18931901 (podle rejstku). Tingl A. Emler Jan (edd.), Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica per archidiocesim IX, Praha 18671889 (podle rejstku). Tomek Vclav Vladivoj, Registra decimarum papalium, Praha 1874. Literatura: Berka Miroslav, Djiny hradu Kostelce nad Szavou, Tnec nad Szavou 1967. Blek Tom V., Djiny konfiskac v echch po r. 1618, I., Praha 1882. Boh Zdenk, Topografick slovnk k crkevnm djinm pedhusitskch ech. Prask Diakont, Praha 2001. Boh Zdenk, Djiny osdlen stednho Povltav v dob pedhusitsk. Prameny a studie 19, Praha 1978. ornej Petr, Vvoj pozemkov drby feudl na Podblanicku v prvn polovin 17. stolet, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 20, 1979, s. 177208. Durdk Tom, Nstin vvoje hrad na Podblanicku a v dolnm Poszav, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 17, 1976, s. 117138. Durdk Tom, Souasn stav, poteby a vhledy vzkumu hrad v echch, Archeologick rozhledy 28, 1976, s. 172180. Durdk Tom, Nstin vvoje eskch hrad 12. a 13. stolet, Archeologia historica 3, 1978, s. 4152. Durdk Tom, Hrady Podblanicka v kresbch Karla Hynka Mchy, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 31, 1991, s. 91100. Durdk Tom, Ilustrovan encyklopedie eskch hrad, Praha 1999. Hjek Jan Jiiko Pavel a kol., Nstin sdelnho vvoje beneovskho okresu, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 17, s. 41 102. Hejna Antonn, Pspvek ke studiu malch opevnnch sdel doby pemyslovsk v echch, Pamtky archeologick 74, 1983, s. 366436. Hejna Antonn, Archeologick vzkum v Tnci, Archeologick rozhledy 24, 1972, s. 410 416, 483484. Antonn Hejna, Vvoj osdlen v dolnm Poszav a na Beneovsku, Archeologia historica 7, 1982, s. 185195.
494
Hejna Antonn, Vsledky archeologickho vzkumu v arelu hradu v Tnci nad Szavou, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 18, 1977, s. 129140. Hejna Antonn, Opevnn venkovsk sdla doby pemyslovsk v echch Vsledky archeologickho vzkumu v obdob 19651975, Archeologia historica 2, 1977, s. 6979. Hejna Antonn, Venkovsk opevnn sdla 10.13. stolet v echch, Archeologick rozhledy 28, 1976, s. 279290. Hejna Antonn, K potkm opevnnch stedovkch sdel, Vlastivdn vstnk moravsk 25, 1973, s. 240251. Kavka Frantiek, Hrady a jejich vznam v skladb esk pedhusitsk lechty (13001419). Situace na stednm Povltav a dolnm Poszav. Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 26, 1985, s. 139162. Meduna Petr, Pozstatky stedovk militrn innosti u hradu Kostelce nad Szavou, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 25, 1984, s. 119128. Menclov Dobroslava, esk hrady 1,2, Praha 1971. Merhautov Aneka, Ran stedovk architektura v echch, Praha 1971. Merhautov Aneka Tetk Duan, Romnsk umn v echch a na Morav, Praha 1983. Nov Rostislav, Vvoj struktury pozemkovho vlastnictv na Beneovsku v pedhusitsk dob, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 20, 1979, s. 141176. Podlaha Antonn, Posvtn msta krlovstv eskho II. Vikarity Berounsk, Bystick a Plzesk, Praha 1908. Podlaha Antonn, Soupis pamtek historickch a umleckch v politickm okrese beneovskm, Praha 1911. Profous Antonn-Svoboda Jaroslav, Mstn jmna v echch, jejich vznik, pvodn vznam a zmny 15, Praha 19471960. Roubk Frantiek, Soupis a mapa zaniklch osad v echch, Praha 1959. Roubk Frantiek, Plnky obc v echch s vyznaenm idovskch obydl z r. 1727. asopis Spolenosti ptel staroitnost 39, 1931, s. 4968. Sedlek August, Hrady, zmky a tvrze krlovstv eskho 15, Praha 1927. Sldek Milo, Voroplavba na Szav v 19. a v prvn polovin 20. stolet, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 33, 1993, s. 131142. Stejskal Vclav, Nlezy pi pestavb bval tovrny na kameninu v Tnci nad Szavou, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 4, 1962, s. 102111. milauer Vladimr, Mstn jmna v Poszav, Zpravodaj mstopisn komise 11/1, 1970, s. 3153. Tlapk, Josef, Podblanicko na starch mapch velkostatk, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 1, 1957, s. 114127. Turek Rudolf, Pspvky k historick topografii stednho Poszav, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 11, 1970, s. 116176. Tywoniak Ji, Potky prmyslov velkovroby na Podblanicku, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 1, 1957, s. 5884. Tywoniak Ji, Beneov a Konopit v minulosti, Beneov 1992. Tywoniak Ji, K depopulaci Podblanicka v 19. stolet, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 32, 1992, s. 215231.
495
Tywoniak Ji, Ohlas tolerannho patentu na Konopisku, Stedoesk sbornk historick 18, 1992, s. 5171. Tywoniak Ji, Historick pamtky okresu Beneov I., Beneov 1985. Tywoniak Ji, Dvoj zanikl Malensko na Beneovsku, Stedoesk sbornk historick 11, 1976, s. 119129, zvl. s. 119126. Tywoniak Ji, Podblanick rebelie, Beneov 1994. Vanek Eduard, Vlety do Tnce nad Szavou, Pod Blankem 11, 19311932, s. 4647, 6567, 8284, 98100. Vanek Eduard, Ledeck zvony, Pod Blankem 10, 19301931, s. 145147. Vanek Eduard, Samota Ledce, Pod Blankem 10, 19301931, s. 9295, 105107. Vank Antonn, Proces Jana Zla z Ostedka, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 10, 1969, s. 147157. Vani Jaroslav, Svobodnci ve stednch echch v letech 15501620, Praha 1971. Vlask Antonn Norbert, Okres Beneovsk, Beneov 1874. Vlask Antonn Norbert, Okres Neveklovsk, Beneov 1875. Wolf Vladimr, Historicko-kartografick a ikonografick materily Tnce nad Szavou, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 12, 1971, s. 90114.
Tnec nad Szavou v letech 18481914 a 19141918

SOA Praha, SOkA Beneov Kronika obecn koly v Tnci I. dl (18721901), II. dl (1901 1920) Tamt, Pamtn kniha obce Podlusy Tamt, fond Archiv obce Krusiany, Kniha zpis ze schz obecn rady, obecnho zastupitelstva a obecnho vboru (18861925) Tamt, fond Archiv obce Pecerady, Kniha (protokol) zpis ze schz obecn rady, zastupitelstva, vboru a finann komise (19151928) Tamt, fond Archiv obce Pecerady, Kniha zpis ze schz obecnho zastupitelstva, rady, finann komise (19141941) Tamt, fond Okresn ad Beneov, prez. spisy (18681918) Tamt, fond Spoleenstva okresu Beneov (18601952), ivnostensk spoleenstvo Tnec nad Szavou (19031941) M Tnec nad Szavou, Pamtn kniha mstn obce krusiansk Vlask Antonn Norbert, Okres Neveklovsk, Beneov 1875. Petr, J. a kol.: Beneovsko. Podblanicko, Praha 1985. kol.: Djiny sprvy v eskch zemch od potk sttu po souasnost. Lidov noviny, Praha 2005. Vlastivdn atlas okresu Beneov. Okresn muzeum a Okresn archiv v Beneov, Beneov 1988. ediv, I.: ei, esk zem a velk vlka 19141918. Lidov noviny, Praha 2001. Tywoniak, J.: Dv kapitoly z djin dlnickho hnut na Podblanicku. Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 5, 1964.
496
Tywoniak, J.: Potky prmyslov velkovroby na Podblanicku. Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 1, 1957. Retrospektivn lexikon obc SSR 18501970, vydal Federln statistick ad, Praha 1978, s. 7475, 549.
Pehled legion podle obc a osad

Povoln Daniel: Seznam eskoslovenskch legion z okresu Beneov, Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 41, 2001, s. 285344.
Tnec jako samostatn obec 19181938

M Tnec nad Szavou, Kronika obce Tnice n. Sz. I. 19221949 Tamt, Stavebn archiv SOA Praha, SOkA Beneov, fond Archiv obce Tnec nad Szavou, Zpisy osadnho a obecnho zastupitelstva z let 19191940, Elektrizace obce 19221932, Stavebn zleitosti, Vodoprvn zleitosti 19181940, Stavba mostu pes eku Szavu 19201921 Tamt, fond Okresn ad Beneov 18501946, kart. . 293 a 339 Tnec nad Szavou, Spoiteln a zlon spolek Tnec nad Szavou, Tnec nad Szavou 1931.
Tnecko za okupace 19391945

M Tnec nad Szavou, Kronika obce Tnice n. Sz. I. 19221949 SOA Praha, SOkA Beneov fond Archiv obce Tnec nad Szavou, Kniha protokol 1937 1940, Podac protokoly obce Tnec nad Szavou 19381940, Protokoly obce Tnec nad Szavou 19401945, Protokol jednac Tnec n. Szavou 19361937, Protileteck obrana v Tnci nad Szavou, Ubytovn nmeckho vojska 19411945, Veobecn korespondence Tamt, fond Okresn ad Beneov 18501946, kart. . 6585, 348, 352, 353, 361, 362, 365369, 445446 Tamt, Pamtn kniha msta Beneov 19371948 Administrativn lexikon obc v echch I., Praha 1927. Amort ., Nacistick plny na ponmen stednch ech, In: Indra B., Durmanov M., Stedoesk kapitoly z djin okupace 19391942, Praha 1965. Amort ., Heydrichida, Praha 1965. Bene E., Mnichovsk dny, Praha 1968. Berka M., Tnec nad Szavou vletn msto, in: Jiskra, 38(1996), . 3538. Berka M., K poct zakladatele modernho Tnce, Jiskra, 37(1995), . 24, Berka M., Aby se nikdy nezapomnlo, Jiskra, 39(1997), . 2425. Berka M., Slavit, vzpomnat, Jiskra, 37(1995), . 14. Berka M., Bylo, nebylo, Jiskra, 37(1995), . 18. Brandes D., ei pod nmeckm protektortem, Praha 1999.
497
Buchvaldek M. a kol., eskoslovensk djiny v datech, Praha 1986. Doleal J., esk kultura za protektortu, Praha 1996. Indra B., Pehled zemnho a sprvnho vvoje Stedoeskho kraje, In: Soupis archivnch fond, Praha, OA Stedoes. kraje. 1968. Gebhart J., Rok zkouek a zklamn, Praha 1990. Haas A., Prameny k djinm vysdlench zem v tzv. Protektort echy a Morava, Acta Regionalia, 1965, s. 128135. Hertl J., Djiny vysthovanho kraje mezi Vltavou a Szavou za okupace v letech 19421945, SVPP, 1(1957), s. 1738. Holl I. a kol., Prvodce po archivnch fondech, Praha 1958, 1. dl. Horelov E., ech tady neml co pohledvat, In: Hal sobota, 50, 17. 12. 1988, s. 8. Horelov E., Kluci ze zabranho, Praha 1982. Chra J., Ped tyiceti lety byli obyvatel kraje mezi Vltavou a Szavou nsiln vyhnni z domov, Prce, 1. 10. 1983, s. 9. Charvt J. a kol., Podblanicko proti okupantm, Beneov 1966. Jank J., Hledkov Z., Djiny sprvy v eskch zemch do roku 1945, SPN, Praha 1989. Kalista Z., Strun djiny eskoslovensk, Praha 1992. Krl V., Chtli ns vyhubit, Praha 1961. Krlk J., Vn mlad Jawa, Tnec nad Szavou 1989. Kvaek R., Tomek D., Causa Emil Hcha, Praha 1995. Kvaek R., Tomek D., Obalovan je vlda, Praha 1999. Kvaek R., Chalupa A., Heyduk M., eskoslovensk rok 1938, Praha 1988. Laovka M. a kol., Prask spolky, Praha 1998. Lounek D., tvrt stolet od zboru, Beneovsk kulturn kalend, 1968, . 4, s. 12. Mencl V. a kol., Kiovatky 20. stolet, Praha 1990. Mrz I. a kol., Svt devadesti minut I., Praha, Olympia, 1976. Neveklovsko varuje, Beneov 1973. Novotn J., Sokol v ivot nroda, Slovo k historii, . 25, Praha 1990. Novotn P., Jawa, plstolet prce a spch, Tnec nad Szavou 1971. Pask T., Pod ochranou e, Praha 1998. Paulov O., Novk R., Invent O Beneov (18501946), Beneov 1963. Prameny naich djin III. 19181989, Moravsk Tebov 1992. Pehled vznamnch dat okresu Beneov, Okresn muzeum Beneov. Robek A., Lid bez domova, Praha 1980. Stank S., Evakuace zem mezi Vltavou a Szavou za okupace, SVPP, 14(1973), s. 179203. Stbrn J., Likvidace eskho nroda zaala Neveklovskem, Jiskra, 14(1973), . 3240. ma J., eskoslovent pisthovalci v letech 19381945, Praha 1945. Tywoniak J., Lta okupace na Beneovsku I. (19391942), Beneov 1987. Tywoniak J., Lta okupace na Beneovsku II. (19431945), Beneov 1992. Vlask St., Neveklovsko varuje, Neveklov 1973. Zima V., Kulturn ivot stednch ech v dob okupace, In: Indra B., Durmanov M., Stedoesk kapitoly z djin okupace 19391942, Praha 1965.
498

M Tnec nad Szavou, Kroniky obce Tnec nad Szavou z let 19221970 Soukrom archiv F. pka

M Tnec nad Szavou, Kroniky msta Tnec nad Szavou z let 19642004 Soukrom archiv F. pka
Tmatick kapitoly:
Erby dritel Tnce nad Szavou Blohlvek M. a kol., Hrady, zmky a tvrze v echch, na Morav a ve Slezsku IV. (zpadn echy), nakladatelstv Svoboda, Praha 1985. Menclov D., esk hrady dl I. Durdk T., Encyklopedie eskch hrad. Praha, Libri 2000. Pokorn P. R., Almanach eskch lechtickch rod, 1999 a 2001. Atlas peet z pozstalosti A. Sedlka 2. dl PhDr. Rek.
Prmysl v Tnci a okol:

Tneck kamenina: Jik, F. X., Tneck kamenina. Vrtbovsk a lobkovick tovrna v Tnci nad Szavou. J. tenc, Praha 1927. Kybalov, J. Novotn, J., Kamenina v echch a na Morav. Katalog vstavy. Umleckoprmyslov muzeum, Moravsk galerie, Praha, Brno 1987. Kybalov, J., Kamenina v echch a na Morav. Panorama, Praha 1993. Toman, P., Nov slovnk eskoslovenskch vtvarnch umlc. I., II. Chagall, Ostrava 1993. Tywoniak, J., Nov pspvky k djinm tneck kameniny. In: Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 2, 1958, s. 125153. Tywoniak, J. Herda, M., Tneck kamenina. Katalog vstavy. Stedoesk muzeum, Roztoky u Prahy 1986. Pdelna v Brodcch nad Szavou: Hjkov D., Tnec nad Szavou 19181938 (diplomov prce). Slvrna v Tnci nad Szavou: Povoln D., Ing. Frantiek Janeek a Tnec nad Szavou (19251941), Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 40, 2000, s. 182191.
499
Janekov tovrna na Brodcch: Povoln D., Ing. Frantiek Janeek a Tnec nad Szavou (19251941), Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 40, 2000, s. 191192.
emesla, ivnosti:
M Tnec nad Szavou, Kronika obce Tnice n. Sz. I. 19221949 Soukrom archiv F. pka Ing. Zdenk Brada, Tneck listy 1993
Drobn sakrln objekty na Tnecku:

Nusek Jindich, Svoboda Jan a kolektiv: Pbh kapliek Drobn sakrln objekty na Podblanicku. Pod Blankem, 6. samostatn ploha, vydaly Podblanick ekocentrum eskho svazu ochrnc prody Vlaim a Muzeum okresu Beneov, Beneov 2001.
Pomnky padlm v 1. svtov vlce:

Povoln D., Mare P., Pomnky a pamtn desky obtem prvn svtov vlky na okrese Beneov (soudn okres Beneov), Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 38, 1998, s. 303. Dvok M., Mare P., Povoln D., Pomnky a pamtn desky obtem prvn svtov vlky na Beneovsku III (na zem nkdejho soudnho okresu Neveklov), Sbornk vlastivdnch prac z Podblanicka 42, 2002, s. 190193, 199, 202204.
500
OBSAH A AUTOI
vodn slovo ke knize Zdenk Bezina .................................................................. 5 vod za redakn radu a autorsk kolektiv Daniel Povoln .............................. 7 GEOGRAFICK A PRODN POMRY TNECKA Ludk efrna, Jan Krej ............................................................................................ 11 TNEC NA MAPCH, MSTN A POMSTN JMNA Ludk efrna ........ 45 HISTORICK VVOJ MSTA A OKOL ........................................................ 59 Tnec a okol v nejstarch dobch a ve stedovku Libue Vov .......... 60 Tnecko cestou ze stedovku do roku 1848 Eva Prochzkov ................... 68 Tnec nad Szavou 18481914 Pavel Mare ..................................................119 Tnec za 1. svtov vlky 19141918 Pavel Mare ........................................131 Pehled legion podle obc a osad Daniel Povoln ..................................137 Tnec jako samostatn obec 19181938 Daniel Povoln ............................. 140 Tnecko za okupace 19391945 Josef kovsk ........................................... 160 Tnec nad Szavou 19451967 Ladislav ala ............................................. 185 Tnec nad Szavou 19682004 Ladislav ala ............................................ 215 TMATICK KAPITOLY .................................................................................. 243 Erby dritel Tnce nad Szavou Petr Tybitancl ......................................... 244 Znak a prapor msta Daniel Povoln .............................................................. 261 sti msta Tnce Miloslava Fumferov, Iveta Mrhov, Daniel Povoln, Ladislav ala...................................................................................................... 263 Prmysl v Tnci a okol ..................................................................................270 Tneck kamenina Libue Vov .............................................................. 270 Pdelna bavlny v Brodcch Dagmar Hjkov ............................................ 284 Slvrna v Tnci nad Szavou Daniel Povoln .......................................... 296 Janekova tovrna v Brodcch Daniel Povoln ........................................... 304 emesla, ivnosti msto Tnec Frantiek pek, Ladislav ala.............. 306 emesla, ivnosti mstn sti msta Ladislav ala .............................. 322 kolstv .............................................................................................................. 337 Matesk kola v Tnci nad Szavou Janeta Jandov ................................ 337 Djiny obecn koly v Tnci nad Szavou Antonn Vendr ...................... 338 Z minulosti tneck mansk koly Josef Kraif ...................................... 342 Historie kolstv v Tnci nad Szavou po r. 1948 Dagmar Urbanov .... 347 Mstsk muzeum Frantiek pek, Ladislav ala ........................................ 350 100 let knihovnictv Ivana Novkov ............................................................. 353 Drobn sakrln objekty Daniel Povoln ...................................................... 357
501
Pomnky padlm v 1. svtov vlce Daniel Povoln ................................... 359 Spolkov ivot Frantiek pek, Ladislav ala ............................................. 363 Spolky Tnecka ............................................................................................... 365 Historie kopan v Tnci nad Szavou Miloslav pek .............................. 365 Prez histori tneck kopan Stanislav Janda ........................................ 368 Ochotnick divadlo v Tnci nad Szavou Ji Borovika ......................... 371 Ochotnick spolky v Tnci nad Szavou minulost a ptomnost Marta Vratov ................................................ 374 Ochotnick divadeln spolek Netopr Lucie Zadrailov ........................ 376 Zkladn organizace SCH v Tnci nad Szavou Zdenk Kuchta ......... 379 Historie Sokola Vra Junov ......................................................................... 381 Tneck Sokol za okupace Frantiek Vild .................................................. 384 Klub mladch debrujr v Tnci nad Szavou Dana Oktbcov ........... 386 achov oddl Jawa Brodce Marta Duchkov ..................................... 387 Obansk sdruen zdravotn postiench Marie Fierov .................... 389 Sdruen zdravotn postiench v Tnci nad Szavou turistika Ji Borovika ........................................................................... 391 Krouek movch her v Tnci nad Szavou Lenka uiov .................. 392 Historie a souasnost Tenisovho klubu Tnec nad Szavou Jiina Hametov ....................................................... 393 Matesk centrum Motlek Marcela Krejkov ......................................... 396 Junk svaz skaut a skautek esk republiky stedisko TYSAN Lumr Richter, Dana Oktbcov ............................... 398 Sbor dobrovolnch hasi v Tnci nad Szavou Frantiek pek, Josef Kovrzek ..................................................................... 401 Historie TJ JAWA-METAZ Tnec nad Szavou po r. 1968 Vra Junov ..................................................................................................... 415 Odbor Klubu eskch turist v Tnci Marta Duchkov, Lumr Richter .................................................................. 418 Sportovn gymnastika v Tnci nad Szavou Jana Zdkov ..................... 420 Historie hzen a volejbalu Miroslav Kalina .............................................. 422 Loutki v Tnci Ji Konvika ..................................................................... 425 Vlastivdn klub msta Tnec nad Szavou a okol Daniel Povoln ..... 427 Hudebn soubory Tnecka Vclav Korbel, Zdenk Bezina ....................... 429 Trampsk pse, country, bluegrass a folk Ji Borovika ........................ 438 Fltnov soubor Miloslava Hranostlov .................................................... 441 TJ Zboen Kostelec Ji Vrbata ....................................................................... 442 Osobnosti Tnecka ......................................................................................... 445 Karel Vesel opern pvec Daniel Povoln .............................................. 445 Doc. RNDr. Ing. Josef Zahradnek, CSc. biolog Ladislav ala ......... 446 Karel md hudebn pedagog Ladislav ala ........................................ 447 Frantiek imnek prkopnk letectv Ladislav ala ......................... 448
502
Vladimr Oknko opern zpvk Ladislav ala .................................. 451 Jaroslav Reitinger uitel Ladislav ala .................................................. 452 Ing. Frantiek Janeek podnikatel Daniel Povoln ................................. 455 Ing. Josef Ddek vynlezce Daniel Povoln............................................. 457 Mali Tnecka Ladislav ala ....................................................................... 460 Veterni II. odboje Ladislav ala ................................................................. 466 Vznamn oban msta Tnec nad Szavou Ladislav ala ................. 468 Obecn sprva a pehled starost Ladislav ala ....................................... 471 Kroniky a kroniki Ladislav ala .............................................................. 475 Pehled far Frantiek pek ......................................................................... 479 Povsti a legendy ............................................................................................. 480 Lidov povst o zlatm pokladu na hrad Zboen Kostelec Ladislav ala ........................................................................................... 480 Legenda o jeptice Ladislav ala .............................................................. 482 Nalezen socha Ladislav ala ................................................................... 483 Resum, Summary Daniel Povoln, Marcela Krejkov, David Brooker........... 489 Pehled pramen a literatury k vybranm kapitolm ............................... 493
503
TNEC NAD SZAVOU

Kolektiv autor Vydalo Msto Tnec nad Szavou K Nkl 404, Tnec nad Szavou www.mestotynec.cz Spolufinancovno Evropskou uni Evropskm zemdlskm orientanm a zrunm fondem (EAGGF) Grafick prava Denisa Jobov Pedtiskov pprava Milan JOB DTP studio, Pbram Tisk PBtisk s. r. o., Pbram Vydn prvn 2006 Nklad 1 000 vtisk

Týnec Nad Sázavou

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Týnec Nad Sázavou

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

TNEC NAD SZAVOU k historickm koenm msta

TNEC NAD SZAVOU k historickm koenm msta

Tnec nad Szavou 2006

Oblka: Tneck hrad, Ladislav ala, akvarel

Msto Tnec nad Szavou 2006

Zdenk Bezina starosta msta srpen 2006

SPOLUFINANCOVNO EVROPSKOU UNI

vod za redakn radu a autorsk kolektiv

Tnec nad Szavou

Tnec v dol Szavy s masivem Vlkov (529 m n. m.) v pozad

k historickm koenm msta

Chlum a Chvojen od Tnce

Pohled na Pecerady od zpadu

Tnec nad Szavou

dol Janovickho potoka mezi Krusiany a Tncem od vchodu

Panoramatick pohled na Tnec ze stechy bval uheln teplrny

k historickm koenm msta

Tnec nad Szavou

Geologick zklad Tnecka

k historickm koenm msta

Tnec nad Szavou

Podzimn modny na hbtku mezi Krusiany a Bukovany

k historickm koenm msta

Mozaika hornin rotundy dobe reprezentuje geologii Tnce

Horniny Tnecka ve zdivu rotundy - granodiority, rohovce, minety, gabra

Tnec nad Szavou

Digitln model ternu

k historickm koenm msta

Panorama Lutova a eranskho chlumu od Pecerad

Tnec nad Szavou

Vodopd u Krusian za povodn v r.2002 se zmnil ve velkolepou podvanou

Prodn sly maj sv kouzlo - povode na Janovickm potoce v r. 2002

k historickm koenm msta

Meandry Janovickho potoka po jarn povodni 2006

Tnec nad Szavou

k historickm koenm msta

Tnec nad Szavou

Lvka pes Janovick potok pi povodnch 2002

Pozstatky povodovch hln po povodni na Janovickm potoce v roce 2006

k historickm koenm msta

HYDROLOGICK CHARAKTERISTIKA TOK TNCE A OKOL

Tnec nad Szavou

k historickm koenm msta

Nkl pod vodou 2006

Povode na Szav pod brodeckm jezem

Tnec nad Szavou

PRAMENY NAICH TOK

k historickm koenm msta

Pramenit Janovickho potoka u Koovic jin od Vrchotovch Janovic

PDY A JEJICH RODNOST

Tnec nad Szavou

k historickm koenm msta

Tnec nad Szavou

Stav vyuit pdy v katastru Tnce nad Szavou

k historickm koenm msta

Stav vyuit pdy v katastru Krusian

Tnec nad Szavou

Hrad Zboen Kostelec pod ovem jakoby tonul v moi les

k historickm koenm msta

Tnec nad Szavou

Pedjarn prochzka neztrc sv kouzlo ani v lese z dubu ervenho

k historickm koenm msta

OCHRANA PRODY NA TNECKU